TEORIE A PRAXE HODNOCEN ZRAKOV NAVY

Souasn zkonyNazen vldy .523/2002 Sb., kterm se stanov podmnky ochrany zdrav pi prci ped nktermi riziky plynoucmi z pracovnch podmnek a poadavky na pracovn prosted a pracovitVyhlka MZ R . 89/2001 Sb., kterou se stanov podmnky pro zaazovn prac do kategori

Kategorie 2Vce ne polovinu pracovn smny:a)rozeznvn kritickch detail charakterizovanch hodnotou pomrn pozorovac vzdlenosti kolem 0,003 rad a malm kontrastemb) pouvn zvtovacch pstroj a pomcekc) sledovn obrazovek nebo jinch technickch vizulnch zazen

Kategorie 3a) technicky neodstraniteln oslovn

b) kombinace faktor uvedench v kategorii 2

Nazen vldy 523/2002 Sb.10 (3) Mezi faktory zrakov zte souvisejc s prac nlea) velikost kritickho detailub) nronost na diskriminaci detailc) nroky na adaptaci zrakud) nroky na akomodaci a okohybn svalye) prce za zvltnch svtelnch podmnekf) pouvn zvtovacch pstrojg) neodstraniteln oslovn

Ploha .7, st B NV 523/2002 Sb.Rozvd a vysvtluje jednotliv faktory zrakov ztev ploze jsou t pokyny pro prci s obrazovkami

Sledovn zrakov navy

1. Pm ukazatele navy - vkonKvantifikuj rove vkonu a ztoho vyvozujeme stupe navy, lze postihnout psychologickmi testy (krtac testy, clen, seln tverec a mnoho dalch). Vhodou je, e vkon lze vyjdit uritm slem s monost srovnvn ped a po vkonuNevhodou je, e ncvik v prvnm testu ovlivuje vkon pi opakovn

2. Hodnocen zhorovn funkcZmny rozsahu zornho pole (zen)Zmny citlivosti stnice Zmny negativnho paobrazu (prodluovn doby) Pupilografie (pomoc fotografie snman rozdl mezi rozmrem pupily (zornice) ped a po ztiSnmn mrkacch pohyb onch vek pomoc specilnch brl, pi zti se frekvence mrkn zvyujeLandoltovy prstenceOptometrie stanoven blzkho bodu (punctum proximum), pi nav dochz k posunuKFSB stanoven okamiku, kdy sledovan osoba pestane vnmat blikajc svtlo pi vzestupn frekvenci neperuovan Hledala se souvislost snavou, opt vliv ncviku, vliv cirkadinnch rytm, metody se uvaj jako pomocn

3. Dotaznkov etenHodnocen zrakov navy - krtk dotaznk, kter byl oven na velkch souborech osob - administraci me provdt zakolen osoba - monosti pouit: eten skupin s prac zrakov nronou individuln vyeten - stanoven zrakovch pot

Pehled pot pracovnk u zobrazovacch jednotek - rozshl dotaznk, kter zahrnuje nkolik okruh: sledovn pohybovch pot, zrakovch pot a hodnocen cel ergonomie pracovit

Slovnk Astenopie - astenopia Zrakov nava - visual fatique Zrakov nmaha - eystrain Jde o nespecifick vrazy pro popis zrakovch stnost, jejich uit je do jist mry zvisl na oboru innosti. Termn zrakov nava i zrakov nmaha je uvn v oblasti psychofyziologie, astenopie je termn uvan onmi lkai, lze ji vak pouvat jako obecn termn pro problmy spojen se zrakovou navou. Tato nejednotnost terminologie je vsledkem toho, e pote maj multifaktoriln potky a jsou pedmtem studia vce vdeckch disciplin.

SlovnkVDU, VDT video display unit (terminal) = obrazovkaDSE Display screen equipment = vraz pokrvajc prci sobrazovkou, sLCD displayi, ten mikrofi, pouvn obrazovky pro grafiku,skenovn,veejn uit obrazovkovch zazen (kontrola,monitoring),promtn film, obrzk apod.Syndrom zrakovch pot u pracovnk sobrazovkami - Computer Vision Syndrome (CVS) = varovn pznaky nadmrn zrakov zte pracovnk u obrazovek

Pote a dlka prce s VDTPoet hodin u potae Procento uivatel se zrakovmi potemi1a 2 hodiny63.9%2 a 4 hodiny72.7%4 a 6 hodin76.7%6 a 8 hodin80.4%

TRPTE CVS?Computer Vision syndrom - vyplv z dlky asu strven u obrazovek. Ji zjitn jednoho nebo dvou pznak spojench s prac u obrazovek me znamenat CVS!Americk optometrick asociace vs zve na sv strnky: www.eye2eye.com

PREVENCE

Zrakov nmaha (eystrain) = pznaky pociovan osobou vdom se snac zlepit vidn pomoc neefektivnch zpsob.

Zvyujc se zt zraku je faktemOdolnost vi nav zraku je individuln zleitost a jednm z kol zamstnavatele je vyhledvat zraniteln jedince Zhodnocen navy zraku je screeningovou, nenronou zleitost s irokou monost vyuit, prvn krok pi ternnch etench, dve ne se pistoup ke sloitjm metodm

Nespecifick zdroje zrakov navy

Pohlav - rzn vsledky vzkum, spe vyznvaj, e pohlav nem vliv na stupe zrakov navyVk u starch osob se objevuj astji vizuln pote, vskyt okulrnch pot pli svkem nesouvis, proto se jev okulrn pote bt relevantnjm ukazatelem zrakov navy po ztiStav zraku a 40% populace udv, e nem dobr zrak. Je vztah mezi vskytem zrakovch pot a udvanou vadou zraku.

Myopie v populaci - vsledky vzkumVDT uivatel s diagnostikovanou myopi, hyperopii a astigmazismem maj tendenci uvdt vce vizulnch problm ne ostatn ( zdroj: Journal of Occ. Med.)myopie je zastoupena v technicky mn vysplch spolenostech mnu student se myopie sniuje o przdninch

Dlka praxeJe problmem pro objektivn hodnocen mnoha souasnch profes, pi velk fluktuaci pracovnk nen mono sledovat dlouhodob vliv pracovn innosti na zrakov pote, pro eten jsou vybrn pracovnci s prax del ne jeden rok

MonotonieRiziko zrakovch pot bv vt u repetitivnch prac ne u kreativnch kol U pot pi prci s potaem je nutno specifikovat podl rznch druh prce u obrazovky (monotonn koly, psan textu, tvoiv prce)

Zanedbvan prevence Vcvik a informovanost pracovnk bv na pracovitch provdna v oblastech:prevence pot dodrovnm ergonomieprevence pot aktivnm reimem prceNedocenn je prevence pomoc sprvnho domcho reimu - kombinace pracovn a mimopracovn innosti, nedocenn je i prevence pot oetovnm zrakovho orgnu

Pro bol oi?dlouhodob ten a mal odstup obrazovky=prce nablzko (40 - 60 cm)vysok umstn hornho okraje obrazovkymal frekvence mrknnevhodn typ brl noen onch oek

Zajmav odkazy Hatscher-Rosehbauer W.: Cviky pro oi, pruka 2000Pitrov rka:Chrate svj zrak, 1993 Beresford S.H.:Jak lpe vidt bez brl a kontaktnch oek, 1993internet - heslo: on cvikyinternet - heslo: F.Vcha dobr zrak bez brl

Zajmav internetov adresywww.lf3.cuni.cz/reforma/13-senzor.rtf (choroby o)

www.dada.it/eyeweb/eotto.htm

www.unm.edu/~sheaweb/ergo/ergoinfo.htm

www.state.nj.us/health/eoh/peoshweb/vdtguide.pdf) ( ergonomie)

Zrakov zt a pznaky zrakov navy u dt a mldee

Sledovn zrakov navy

Vzkumy, zamen na prci s potaem zjistily, e u lid pouvajcch obrazovky se neobjevuje pokozen zdrav, ale hlavn zhoren tlesnch a zrakovch pot.Vtina vzkum je zamena pevn na dosplou populaci - pracujc. Obecn zjitn konstatuj, e zrakov pote jsou mlo zvisl na pohlav, stoupaj s vkem a objevuj se astji u lid s vadou zraku. Mlde je naprosto opomjenou skupinou!!!

Vzkum dt Z ( 2001)

Graf2

18.119.621.316.224.8

16.740.4278.87.1

73.517.94.61.82.2

nebyla

do 1 hod.

do 2 hod.

do 3 hod.

vce

Volnoasov aktivity dt

List1

Aktivitanebylado 1 hod.do 2 hod.do 3 hod.vce

Venku18.119.621.316.224.8

Televize16.740.4278.87.1

Pota73.517.94.61.82.2

List1

nebyla

do 1 hod.

do 2 hod.

do 3 hod.

vce

Volnoasov aktivity dt

List2

List3

Przkum zrakov navy student S

165 student vyeteno pomoc dotaznku zrakovch pot - sledovny zrakov pote v prbhu dvouhodinov prce s potaemSrovnn se zamstnanci pracujcmi s VDT ukzalo podobn celkov skr zrakovch pot, avak rychlej odeznn pot po ukonen prce s potaem

Przkum zrakov navy student S

Tak u student prokzn zven vskyt pot v souvislosti se patnm zrakemtvrtina student uvedla, e povauje svj zrak za patn15% student trpilo po krtkodob prci s potaem plen o, 10% slzen o, 13% rozmazan vidn, 25% uvdla potebu odpoinku o pi prci

www.darius.cz - vbr z nepebern nabdky recept proti potm se zrakemOi zarudl;2164;78 + 66;Zarudl oi po pli, z nevyspn nebo po kosmetickch ppravcch: z kvtu chrpy poln pipravme nlev. Doba vyluhovn 10 minut. Rno a veer se pikldaj na vka vlan obklady. .""" Slzen o;2170;123;Slzen o je velmi nepjemn a abychom je vylili, smsme 10 g svtlku,10 g kozlku lkaskho, 15 g kuklku, 10 g ernho bezu - kvtu, 15 g kontryhelu, 20 g hemnku a 10 g routy. Do pl litru studen vody dme na noc 15 g bylinek, druh den ve zahejeme a do bodu varu, promchme a nechme ti minuty vyluhovat. Do mrn zchladlho vluhu namome lnn hadk a tepl obklad pilome na zaven oi. V prbhu pl hodiny obklad astji vymujeme. Pak na oi pilome such runk a chvli odpovme. Plen o;2177;136 + 47 - 26;Vymvat odvarem svtlku. nava o;2178;136 + 47 - 67;Pzniv ovlivnn zrakov ostrost doshneme, kdy budeme tikrt denn jst ajovou liku slunenicovho semene. Nutno provdt del dobu.

Literatura k nav zrakuHladk A.: Jednotn metodika pro hodnocen pracovi se zobrazovacmi jednotkami, AHEM, 1990, Ploha .2. s. 35 - 52Hladk A. a kol.: Zdravotn aspekty zte a stresu, Praha, 1993, Skripta UK, 172 s.Hladk A., Glivick V.: kod pota lidskmu zdrav, Praha,1995, 103 s.Hladk A.,idkov Z.: Metody hodnocen psychosociln pracovn zte. Metodick pruka, UK,Praha, 1993, 75 s.Kaupa J. a kol.: Pracovn zaaenie pi prci na obrazovkch tacch pristrojov.Pracov.Lk., 41,1989, .1. s.18 - 22Matouek O. a kol.: : Zrakov a tlesn pote pi prci s elektronovmi mikroskopy. Pracov. Lk, 38, 1986, .6., s.254 - 260Nakldalov M. a kol.: Zdravotn stav pracovnk s obrazkovkovmi terminaly, Pracov. Lk., 47,1995, .1., s11 17Roubalov V.: Psychick zt sester. asopis spolenosti instrumentek, 2, 2002