Upload
others
View
4
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Obecná myologie
© David Kachlík 30.9.2015
Funkce svalové tkáně
• tvorba tělesných pohybů
• stabilizace polohy těla
• řízení objemu orgánů
– svazky hladkého svalstva - svěrače
• pohyb látek v těle
– krev, míza, moč, vzduch, potrava a tekutiny, sperma
• tvorba tepla
– volní a mimovolní stahy kosterního svalu
© David Kachlík 30.9.2015
Vlastnosti svalové tkáně
• elektrická drážditelnost (excitabilita)
– schopnost kosterního svalstva odpovídat na podněty
– kosterní svalovina se stahuje následkem podráždění nervů
• stažitelnost (kontraktibilita)
– schopnost kontrakce (zkrácení a vytváření síly)
• natažitelnost (extenzibilita)
– schopnost protažení bez poškození tkáně
• pružnost (elasticita)
– schopnost návratu do původního tvaru po natažení
© David Kachlík 30.9.2015
Druhy svalových tkání
• hladká
(textus muscularis levis)
• kosterní
(textus muscularis striatus)
• srdeční
(textus muscularis striatus cardiacus)
© David Kachlík 30.9.2015
Hladká svalovina
• svalová buňka (myocytus levis)
• jádro uprostřed buňky
• v sarkoplazmě podélně smrštitelné myofibrily
složené z myofilament (myofilamenta)
– myofilamentum crassum
– myofilamentum tenue
• i za klidu v mírném kontrakčním stavu – tonus
• nepodléhá únavě
• řízeno autonomním nervstvem
© David Kachlík 30.9.2015
Eis, Jelínek, Špaček, Histopatologický atlas, Praha 2006
Hladká svalovina
© David Kachlík 30.9.2015
Eis, Jelínek, Špaček, Histopatologický atlas, Praha 2006
Hladká svalovina – elektronmikroskopický obraz
© David Kachlík 30.9.2015
Kosterní svalovinasvalové vlákno (myofibra)
• základní stavební jednotka
• mnohojaderné
• tloušťka: 10–100 µm
• délka: mm – cm
• vznik: splývání podlouhlých 1-jaderných buněk (myoblastů) →
myotuby (jádra uvnitř, myofibrily při povrchu) → přeměna na
svalová vlákna (jádra při povrchu, myofibrily uvnitř)
• na povrchu sarkolemma
– v mikroskopu žíhaná
• úseky světlejší (opticky jednolomné) a tmavší (opticky dvojlomné)
© David Kachlík 30.9.2015
Kosterní svalovina II
• myoglobin (barvivo způsobující červené zbarvení)
• vlákna
– rychlá
• brzy unavitelná
• světlá (bílá)
• v povrchových vrstvách
– pomalá
• odolnější vůči únavě
• tmavá (červená)
• v hlubších vrstvách
• inervováno hlavovými a míšními nervy
– bez inervace nefunkční a atrofuje© David Kachlík 30.9.2015
Filamenta a sarkomery
• silná (myozinová ) a tenká (aktinová) filamenta (myofilamenta) se překrývají tak, že vytváří žíhání
• sarkomera (sarcomerum)
– kontraktilní svalové jednotky kosterního a srdečního svalu.
– sahají od jednoho Z-disku k druhému
© David Kachlík 30.9.2015
http://www.baileybio.com/plogger/?level=picture&id=264 http://www.bms.ed.ac.uk/research/others/smaciver/Myosin%20II.htm
© David Kachlík 30.9.2015
Eis, Jelínek, Špaček, Histopatologický atlas, Praha 2006
Příčně pruhovaná svalovina – podélný řez
© David Kachlík 30.9.2015
Eis, Jelínek, Špaček, Histopatologický atlas, Praha 2006
Příčně pruhovaná svalovina – příčný řez
© David Kachlík 30.9.2015
Srdeční svalovina
• mikroskopicky vypadá jako síť
• podobné kosterní svalovině
• vlákna spojena šikmými plazmatickými můstky
• interkalární disk (discus intercalaris)
– rozděluje srdeční svalovinu v jednojaderné úseky (buňky)
• jádro uprostřed buňky
• na povrchu sarkolemma
• převodní srdeční soustava (complexus stimulans cordis)
– modifikované buňky srdeční svaloviny specializované na
tvorbu vzruchů a jejich převod
© David Kachlík 30.9.2015
Eis, Jelínek, Špaček, Histopatologický atlas, Praha 2006
Srdeční svalovina
© David Kachlík 30.9.2015
Eis, Jelínek, Špaček, Histopatologický atlas, Praha 2006
Srdeční svalovina
discus intercalaris
© David Kachlík 30.9.2015
Základní stavba svalu I
• příčně pruhovaná svalová vlákna
• pomocná svalová zařízení
• primární svalový snopeček
– 10-100 vláken spojených a obalených vazivem
• sekundární snopce
– spojení primárních snopečků a obalení vazivem
• snopce vyšších řádů
© David Kachlík 30.9.2015
Základní stavba svalu II
• vazivo
– endomysium (perimysium internum)
• obaluje svalová vlákna a snopce
– epimysium (perimysium externum) = povázka (fascie)
• obaluje celý sval
• šlacha (tendo)
• aponeuróza (aponeurosis; šlachatice)
• myotendinózní junkce
– spojení svalových vláken se začáteční a úponovou
šlachou
© David Kachlík 30.9.2015
Základní stavba svalu III
• začátek svalu (origo)
– méně pohyblivé místo (punctum fixum)
• hlava svalu (caput musculi)
• svalové bříško (venter musculi)
• úpon svalu (insertio)
– více pohyblivé místo (punctum mobile)
http://medicina.ronnie.cz/c-1349-Makroskopicka-stavba-svalu.html
© David Kachlík 30.9.2015
Vnější tvar svalů
• vřetenovitý sval (m. fusiformis)
• dvojhlavý sval (m. biceps)
• trojhlavý sval (m. triceps)
• čtyřhlavý sval (m. quadriceps)
• plochý sval (m. planus)
• dvojbříšný sval (m. biventer)
• kruhový sval (m. orbicularis)
• zpeřený sval (m. pennatus)
– polozpeřený sval (m. semipennatus)
– mnohozpeřený sval (m. multipennatus)
– šikmo probíhající snopce směrem k úponové šlaše© David Kachlík 30.9.2015
Čihák R., Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001
© David Kachlík 30.9.2015
Svalový stah (kontrakce)
• rychlost v desítkách milisekund
• svalový stah
– kontrakce izotonická
• mění se délka, vnitřní napětí beze změny
• k. koncentrická (zkracování svalu)
• k. excentrická (prodloužení svalu)
– kontrakce izometrická
• délka neměnná, změna napětí svalového bříška
© David Kachlík 30.9.2015
• spasmus – mimovolní stah jednoho svalu
• křeč – bolestivý spasmus
• tetanus – mnohočetný spasmus kosterních svalů
• tik – mimovolní záškuby svalů, běžně se nacházejících
pod volní kontrolou
• tremor (třes) – rytmické, mimovolní kontrakce opačných
svalových skupin
• fascikulace – mimovolní, krátké záškuby na motorické
jednotce viditelné pod kůží
• fibrilace – spontánní kontrakce vláken jednoho svalu,
které nejsou viditelné pod kůží
Abnormální kontrakce
© David Kachlík 30.9.2015
Funkce svalu I
• agonisté
– souhlasně působící svaly
• antagonisté
– opačně působící svaly
• synergisté
– sval účastnící se jednoho pohybu
• hlavní sval
– 1 ze skupiny synergistů
• pomocné svaly
– působí společně s hlavním svalem
© David Kachlík 30.9.2015
Funkce svalu II
• fixační (stabilizační) svaly
– zpevňují část těla, ze které vychází pohyb
• neutralizační svaly
– ruší nežádoucí směry pohybů
• jednokloubové svaly
– působí pohyb pouze v 1 kloubu
• dvoukloubové (vícekloubové) svaly
– působí hlavně v kloubu nejblíže úponu
© David Kachlík 30.9.2015
Funkce svalu III
• ohýbač (m. flexor)
– zmenšuje úhel v kloubu
• natahovač (m. extensor)
– zvyšuje úhel v kloubu
• přitahovač (m. adductor)
– přibližuje kost ke střední čáře
• odtahovač (m. abductor)
– oddaluje kost od střední čáry
• otáčeč (m. rotator)
– otáčí kost kolem její dlouhé
osy
• zdvihač (m. levator)
– zdvihá část těla
• stahovač (m. depressor)
– snižuje část těla
• přivraceč (m. pronator)
– napomáhá pronaci
• odvraceč (m. supinator)
– napomáhá supinaci
• protistavěč (m. opponens)
– staví palec proti ostatním prstům
• svěrač (m. sphincter)
• rozvěrač (m. dilatator)© David Kachlík 30.9.2015
Funkce svalu IV
• klidové napětí (tonus)
– udržuje stálé napětí svalu
– udržování správné polohy kloubů a části těla
– klesá ve spánku a narkóze
• posturální (antigravitační) svaly
– zabezpečují vzpřímené držení těla
© David Kachlík 30.9.2015
Inervace svalu
• nervově-cévní branka (neurovaskulární hilus)
– místo vstupu nervu a cév do svalu
• diploneurální svaly
– inervovány 2 periferními nervy
• plurineurální svaly
– inervovány více nervy
• nervová vlákna
– motorická
– propriocepční
– autonomní (visceromotická)
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1748681505004535© David Kachlík 30.9.2015
Motorická inervace
• somatomotorická vlákna jsou axony motoneuronů
předních míšních rohů (α-motoneurony)
• neuromuskulární ploténka (synapsis neuromuscularis)
– zakončení axonu na povrchu svalového vlákna
– synapse
• motorická jednotka
– skupina svalových vláken inervovaná 1 motoneuronem
– jednoduché, hrubé pohyby – velká motorická jednotka (150
svalových vláken)
– jemné, přesné pohyby – malá motorická jednotka (8–15
svalových vláken)© David Kachlík 30.9.2015
Richard S. Snell, Clinical Anatomy, Lippincott Wiliams & Wilkins 2004 Gray´s anatomy, 35th British edition, W.B.Saunders Company Philadelphia
1973
© David Kachlík 30.9.2015
Svalové vřeténko
Fusus neuromuscularis
= intrafuzální vlákna
• specializovaný orgán čití ve svalu = polohocit
(propriocepce) = hluboké (proprioceptivní) čití
• sestává z několika svalových vláken
• obklopeno vazivovým pouzdrem
• inervováno vlákny γ-motoneuronů
– informace o změně délky do míchy
• odhaluje též rozdíl stupně stahu extra– a
intrafuzálních vláken
© David Kachlík 30.9.2015
doc. MUDr. Josef Zámečník, Ústav patologie a molekulární medicíny 2.LF UK a FN v Motole
Svalové vřeténko – příčný řez
© David Kachlík 30.9.2015
doc. MUDr. Josef Zámečník, Ústav patologie a molekulární medicíny 2.LF UK a FN v Motole
Svalové vřeténko – příčný řez
© David Kachlík 30.9.2015
Fig. 14-5. Neuromuscular spindle.
Cross section. Juxta-equatorial region.
Front leg muscle. Newborn rat. E.M.
x1900. 1. Extrafusal skeletal muscle
fibers. 2. Lumen of capillary. 3. Outer
capsule. 4. Periaxial space. 5. Inner
capsule. 6. Myelinated nerve fibers. 7.
Nuclear chain muscle. 8. Nuclear bag
muscle fibers.
J.A.G. Rhodin: Histology. A text and atlas. 1974
Fig. 14-4. Neuromuscular spindle.
Cross section. Equatorial region. Triceps
surae muscle. Rat embryo, 2 days before
birth. E.M. x1200. (From: J.H. Levy, 1972)
1. Extrafusal skeletal muscle fibers. 2.
Lumen of blood capillary. 3. Outer
capsule. 4. Periaxial space. 5. Inner
capsule. 6. Myelinated nerve fibers. 7.
Intrafusal nuclear chain muscle fibers. 8.
Nuclear bag muscle fibers. 9. Fibroblasts.
10. Loose connective tissue.
© David Kachlík 30.9.2015
J.A.G. Rhodin: Histology. A text and atlas. 1974
Fig. 14-6. Neuromuscular spindle.
Cross section. Juxta-equatorial region.
Enlargement of rectangle in Fig. 14-5.
E.M. x4500. 1. Part of extrafusal muscle
fiber. 2. Lumen of capillary. 3. Sheet-like
cells of outer capsule. 4. Myelinated nerve
fibers. 5. Periaxial space. 6. Inner
capsule. 7. Nucleus of fibroblast. 8.
Nucleus of Schwann cell. 9. Nucleus of
nuclear bag fiber. 10. Polar ends of
nuclear chain fibers. 11. Satellite muscle
cell. 12. Sensory nerve endings.
Fig. 14-7. Sensory nerve ending.
Neuromuscular spindle. Enlargement of
rectangle in Fig. 14-6. E.M. x60,000. 1.
Myofilaments of intrafusal nuclear chain
muscle fiber. 2. Sensory nerve ending. 3.
Mitochondria. 4. Membranous contact
between sarcolemma and cell membrane of
nerve ending. 5. Zonula adherens junction.
6. External (basal) lamina.
© David Kachlík 30.9.2015
J.A.G. Rhodin: Histology. A text and atlas. 1974
Fig. 14-18. Motor nerve
endings. Skeletal muscle.
Gold chloride method. Human.
L.M. x200. 1. Striated muscle
fibers. 2. Bundle of myelinated
nerve fibers. 3. Motor end
plates.
Fig. 14-19. Motor end plates.
Gold chloride method. Skeletal
muscle. Human. L.M. x600. 1.
Efferent nerve fibers. 2. Motor
end plate in surface view. 3.
Motor end plate in side view. 4.
Striated skeletal muscle fibers.
Fig. 14-20. Motor end plate. Skeletal muscle.
Enlargement of area approximately similar to
rectangle in Fig. 14-19. Rat. E.M. x30,000. 1.
Efferent nerve process (axon). 2. Myelin sheath.
3. Successive laminae of the myelin sheath
terminate as cytoplasmic swellings. 4.
Cytoplasm of Schwann cell (neurolemma). 5.
Endoneurial connective tissue. 6. Cytoplasm of
teloglial cell (Schwann cell). 7. Axon terminal
end (end knob). 8. Synaptic trough (recess). 9.
Mitochondria. 10. Subneural, synaptic clefts. 11.
Nucleus of skeletal muscle cell. 12. Myofibrills.
13. External (basal) lamina.
© David Kachlík 30.9.2015
J.A.G. Rhodin: Histology. A text and atlas. 1974
Fig. 14-21. Detail of motor end plate.
Skeletal muscle. Rat. E.M. x60,000. 1.
Axon terminal. 2. Cytoplasm of muscle
cell (sole plate). 3. Mitochondria. 4. Flat
synaptic vesicles. 5. Round synaptic
vesicles. 6. Presynaptic membrane. 7.
Synaptic cleft with glycoprotein material.
8. Postsynaptic, junctional folds. 9.
Subneural primary and secondary clefts.
10. Postsynaptic sarcolemma. 11.
Synaptic vesicles fusing with presynaptic
membrane. 12. Microtubules. 13.
Ribosomes.
Figs. 14-22. and 14-23. Detail of
synaptic junctions of motor end
plate. Skeletal muscle. Rat. E.M.
x124,000. 1. Presynaptic cell membrane
of axon terminal. 2. Synaptic cleft. 3.
Postsynaptic sarcolemma. 4. Round
(excitatory?) electron-lucent, synaptic
vesicles, bounded by a delicate,
trilaminar membrane. 5. Flat
(inhibitory?) synaptic vesicles.
© David Kachlík 30.9.2015
Cévní zásobení svalu
• vstup a výstup cév v neurovaskulárním hilu
svalu
• objem protékající krve se mění v závislosti
na činnosti svalu
• šlachy zásobeny chudě
– vlastní krevní i mízní cévy
– větvičky svalu, okostice, šlachových pochev
© David Kachlík 30.9.2015
Růst a regenerace svalu
• růst do délky
– přibývání délky svalových vláken na koncích
• růst do šířky
– tloustnutím svalových vláken
• od narození se počet vláken nemění
• buňky se pravidelně neobnovují
regenerace prakticky neprobíhá
© David Kachlík 30.9.2015
Pomocná zařízení svalů I
• fascie (povázka) (= perimysium
externum)
– vazivový obal svalu či skupiny svalů
– bariéra pro šíření zánětu v dané oblasti
• osteofasciální septum
– fasciální přepážka od povrchové fascie k
okostici
– odděluje prostor pro skupinu svalů – oddíl
(kompartment; compartimentum)
https://www2.aofoundation.org/wps/portal/!ut/p/c0/
© David Kachlík 30.9.2015
Kompartment syndrom
• v prvních hodinách po poranění svalu nebo zlomeninách
dlouhých kostí v oblasti bérce, ale také předloktí, stehna
nebo paže
• zvýšení tlaku ve fasciálním prostoru (intramuskulární
krvácení, otok) → utlačení cév → ischémie s možnou
nekrózou
• léčba většinou chirurgická – fasciotomie nebo
dermatofasciotomie
– proříznutí fascie (spolu s kůží) za účelem snížení tlaku ve fasciálním
prostoru
• Volkmannova kontraktura
– flexní kontraktura ruky a prstů následkem poischemické fibrózní
degenerace svalových bříšek flexorů, někdy i extenzorů© David Kachlík 30.9.2015
Fasciotomie
http://lifeinthefastlane.com/ortho-library/compartment-syndrome/© David Kachlík 30.9.2015
Pomocná zařízení svalů II• šlacha (tendo)
– pruh tuhého fibrózního vaziva složený ze snopců kolagenních fibril
– připojuje sval ke kosti
– peritenonium internum (obaluje snopce)
– peritenonium externum (souvislý obal na povrchu šlachy)
• aponeuróza (aponeurosis; šlachatice)
– plochá šlacha
– vzájemně se křížící snopce ve vrstvách
• šlachová pochva (vagina tendinum)
– prostor podél šlachy vystlaný synoviální membránou
– vagina fibrosa: obklápí vagina synovialis, přidržuje šlachy ke kosti
– vagina synovialis
• epitenonium: vnitřní list (pokrývá šlachu)
• peritenonium: vnější list
• mesotenonium: vzájemný přechod předchozích
http://www.zoology.ubc.ca/~biomania/tutorial/bonejt/jt01ac03.htm
© David Kachlík 30.9.2015
Pomocná zařízení svalů III
• tihové váčky (bursae mucosae)– váček v okolí kloubů, šlach a svalů
– vystlán synoviální membránou, vyplněn synoviální tekutinou
– zmírnění tření v místech vystavených značným pohybům a tlaku
• svalová poutka (retinacula)
– zesílené pruhy povrchové fascie
– poutají úponové šlachy ke kostře
– spolu s kostrou tvoří osteofibrózní kanál
• vincula (šlachové úvazy)
– mesotenonium pochvy úponových šlach ohýbačů prstů ruky
– probíhá nimi cévní zásobení pro příslušné šlachy
– vincula brevia et longa
http://www.msdlatinamerica.com/ebooks/SurgicalExposuresinOrthopaedicsTheAnatomicApproach/sid139333.htmlhttp://www.blackburnfeet.org.uk/hyperbook/trauma/ankleFx/ankleFxBasic1.htmhttp://medical-dictionary.thefreedictionary.com/bursa
© David Kachlík 30.9.2015
Vývoj – svalstvo trupu
• z dermatomyotomů (úseky somitů)
– oddíl epaxiální
• drží segmentovou úpravu
• inervace: zadní větve míšních nervů
• hluboké zádové svaly
– oddíl hypaxiální
• splývá ve větší celky
• inervace: přední větve míšních nervů
• boční a přední svaly tělní stěny
– hranice: fascia thoracolumbais – lamina media© David Kachlík 30.9.2015
Myoseptum horizontale
http://en.wikipedia.org/wiki/Epaxial_and_hypaxial_muscles
http://www.sharksinfo.com/lateral-line.html
© David Kachlík 30.9.2015
Vývoj – svalstvo končetin
• migrace hypaxiálních myogenních buněk z
ventrolaterálního okraje dermatomyotomu do
končetinového pupenu
• druhotné rozšíření začátků na trup
– spinohumerální svaly
– torakohumerální svaly
• inervace: přední větve míšních nervů
– spojení v pleteň (plexus)
• plexus brachialis (pleteň pažní) – C5-8, T1
• plexus lumbalis (pleteň bederní) – T12, L1-4
• plexus sacralis (pleteň křížová) – L4-5, S1-3
© David Kachlík 30.9.2015
EMG (elektromyografie)
• snímání povrchové nebo intramuskulární svalové aktivity
• zaznamenává změnu elektrického potenciálu
• diagnostika různých svalových a nervových poruch
http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/experiment_metody_emg.php
http://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/biomechanika/vyzkumne-metody-v-biomechanice© David Kachlík 30.9.2015
Funkční svalový test
• podává informace o síle svalů
• napomáhá určení rozsahu a umístění postižení
• rozbor a vyšetření provedení celého pohybu
• hodnocení – 6 stupňů
• 0 – žádné známky stahu
• 1 – záškub (síla nestačí k provedení pohybu)
• 2 – velmi slabý (pohyb v celém rozsahu, nepřekoná odpor váhy
testované části těla)
• 3 – slabý (překoná odpor gravitace)
• 4 – dobrý (překoná středně velký vnější odpor)
• 5 – normální (velmi dobrá funkce)
© David Kachlík 30.9.2015
Posrmtná ztuhlost (Rigor mortis)
• je stavem svalové rigidity, která začíná 3-4 hodiny po smrti a trvá asi 24 hodin
• po smrti Ca2+ ionty opouští sarkoplazmatické retikulum a umožňují myozinovým hlavám navázat se na aktin
• jelikož syntéza ATP ustala, aktinové můstky se neoddělují do doby, kdy proteolytické enzymy začnou odbourávat buňky
http://tincconsconwa.blogspot.cz/2010/01/rigor-mortis.html© David Kachlík 30.9.2015
• kosterní svalovina počíná být nahrazována
vazivovou tkání a tukem okolo 30 roku
věku
• zpomalení reflexů, ztráta flexibility a pokles
síly
• změna typu vláken z rychlých na pomalá
Stárnutí a svalová tkáň
© David Kachlík 30.9.2015
Entezopatie
• onemocnění svalových a šlachových úponů
• vznik většinou opakovaným přetěžováním
• př. tenisový loket, oštěpařský loket
http://www.fyzioterapie-stepankavojtova.cz/bolestivyloket.htmlhttp://compex.zdravi-cz.eu/tenisovy-loket.php
© David Kachlík 30.9.2015