Univerzita Palackého v OlomouciFilozofická fakulta

Katedra sociologie andragogiky a kulturní antropologie

VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY INDICKÉ POPULACE V ČR

EDUCATIONAL NEEDS OF INDIAN POPULATION IN CZECH REPUBLIC

Bakalářská diplomová práce

Zora Vašulínová

Vedoucí práce: Mgr. Jan Kalenda, Ph.D.Olomouc 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Vzdělávací potřeby

Indické populace v ČR“ jsem vypracovala samostatně a čerpala jsem pouze

z vlastní zkušenosti a pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů.

V Olomouci dne 31. března 2015

______________________vlastnoruční

podpis

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce

panu Mgr. Janu Kalendovi, Ph.D. za trpělivost. Dále děkuji své rodině a

paní doktorce Friesové za podporu, respondentům výzkumu, svým přátelům

Ankushovi, Deepakovi, Rajbardhanovi a Abhishekovi, manželům

Pandeyovým, a všem dalším, kteří mi vždy odpověděli na mé dotazy.

Děkuji také panu Jiřímu Zemanovi Indické ambasády v Praze za zkušenosti,

o které se podělil.

AbstraktPráce se zabývá Indickými migranty v České republice. Cílem je

charakterizovat tuto skupinu z hlediska demografických událostí, důvodu

pobytu, vzdělávacích potřeb a integrací. Data jsou zpracovány z volně

přístupných zdrojů a osobní komunikace a doplněny výzkumem, který se

zaměřuje na vzdělávací potřeby. Indové zde jsou převážně vysoce

kvalifikované osoby, což odráží účinnost vízových politik u cizinců třetích

zemí. Výzkumem bylo zjištěno, že zde je minimální zájem o vzdělávací

kurzy, které slouží integraci. Největší zájem je o kurzy českého jazyka a

autoškolu. Výsledky této práce usnadňují další případnou péči o Indickou

populaci v ČR.

AbstractThis paper deals with Indian migrants in the Czech Republic. The

goal is to characterize this group from the viewpoint of demographics,

reason of the stay, educational needs and integration. The data are taken

from publicly accesible sources and personal communication and are

accompanied by a research focused on educational needs. Resident Indians

are mainly persons having degree of higher education which reflects

effectivity of visas politics for foreigners from third countries. By the

research was found out that there is minimal need of educational courses

which serves to integration. The largest interest is shown for czech language

courses and driving school. The results of this paper ease other prospective

care of Indian population in the Czech Republic.

OBSAH

1. Úvod.........................................................................................5

1. Teoretická část..........................................................................6

1.1. Indové v ČR..............................................................................6

1.1.1. Migrace a imigrace................................6

2.1.1.1 Push-pull modely a charakter migrace.........................8

2.1.2 Legislativní podmínky pro vstup cizinců

10

2.1.3 Účel pobytu..........................................11

2.1.4 Indická diaspora....................................13

2.1.5 Demografická data................................14

2.1.5.1 Úskalí statistik............................................................16

2.1.5.2 Zaměstnaní Indové.....................................................17

2.1.5.3 Studující Indové.........................................................19

2.2 Vzdělávací potřeby.................................................................22

2.2.1 Andragogika ve vztahu ke vzdělávání

cizinců 23

2.2.2 Vzdělávání dospělých...........................24

2.2.3 Formální a neformální vzdělávání u

dospělých 25

2.2.4 Vzdělávání a cizinci v České republice26

2.2.5 Vzdělávací potřeby...............................27

2.2.6 Integrace cizinců a vzdělávání..............28

2.2.6.1 Integrace a integrační proces......................................28

2.2.6.2 Organizace, programy a publikace zabývající se

integrací ve vztahu k Indům.................................................................30

2.2.6.3 Heterogenní skupina cizinců 3. zemí jako důsledek

vízové politiky 33

3.Výzkumná část..........................................................................................34

3.1 Výzkumné otázky....................................34

3.2 Výzkumná metoda a technika..................35

3.3 Které vzdělávací kurzy Indové v ČR preferují? -

Stanovení vzdělávacích kurzů..................................................................35

3.4 Jaké faktory ovlivňují preference Indů v zájmu o

vzdělávací kurzy? - Stanovení hypotéz...................................................37

3.5 Dotazník..................................................38

3.6 Sběr dat....................................................39

3.7 Základní soubor.......................................41

3.8 Komunikační jazyk..................................41

3.9 Výsledky..................................................42

3.9.1 Popis vzorku, četnosti kurzů.........................................42

3.9.2 Shrnutí...........................................................................47

3.9.3 Hypotézy.......................................................................48

3.10 Diskuze..................................................50

4 Závěr.......................................................................................51

5 Seznam Použité literatury:......................................................53

Literatura 53

Internetové zdroje:........................................................................................54

E-mailová korespondence.............................................................................60

Osobní rozhovor...........................................................................................60

6 Anotace, klíčová slova............................................................61

1. ÚvodPředmětem této práce je současná Indická populace v České

republice a její vzdělávací potřeby. Cílem je popsat indickou populaci v ČR

a vymezit její vzdělávací potřeby v rámci dalšího vzdělávání.

Vodítkem při psaní této práce byla má znalost komunity Indů v ČR.

V roce 2011 jsem byla pozvána do malé komunity indických studentů v

Olomouci a skrze ně poznala i další Indy žijící v ČR. Impulsem pro vznik

této práce byla touha zjistit nakolik péče státu a dalších organizací reflektují

potřeby Indů v rámci vzdělávání a integrace a zdali Indové sami nějakou

potřebu mají, tedy - mají zájem o další vzdělání, které se jim zde nabízí.

Téma jsem posléze zúžila a zaměřila na vzdělávací potřeby, integraci však

stále chápu jako důvod pro vznik vzdělávacích potřeb cizince.

Práci dělím na tři části – v první popisuji Indy v ČR, ve druhé se

věnuji vzdělávacím potřebám dospělých cizinců a třetí část je praktická;

popsije vzdělávací potřeby Indů v ČR.

První část práce je popisná a zodpovídá otázku o tom, kdo jsou

Indové v ČR. Kapitoly o Indické diaspoře a o migraci objasňují postavení

Indů v rámci migrace a tvoří určitý rámec, který napomáhá ujasnit si důvody

Indů pro pobyt v ČR. Dále vysvětluji, jak legislativní podmínky pro vstup

cizinců ovlivňují výslednou stavbu komunit cizinců u nás, zvláště pokud

potřebují získat pracovní povolení. Část Indové v ČR definuje indickou

populaci žijící v ČR; začínám základními demografickými daty a pokračuji

dvěma významnými částmi celkové české populace Indů – pracujícími a

studujícími. Nabízím srovnání s ostatními cizinci přebývajícími v ČR.

Kapitola Indové jako (ne)viditelná komunita je nastíněním toho, jak se

projevuje komunita Indů v ČR, jaké organizace zde sami Indové mají.

Druhá část se zabývá vzdělávacími potřebami a integrací dospělých

cizinců z hlediska andragogiky. Jelikož jsou pojmy vzdělávaní a integrace

velice široké, a do značné míry se překrývají, je jim věnováno více prostoru,

5

abych se zohlednila více přístupů. Rozebírám zde, jakou integrační politiku

vůči cizincům Česká republika zaujímá a s jakými organizacemi, které

poskytují a podporují vzdělání a integraci, se mohou Indové setkat.

Ve výzkumné části ověřuji dotazníkovým šetřením vzdělávací

preference Indů v ČR během jejich pobytu. O jaké vzdělávací kurzy mají

zájem a co ovlivňuje míru jejich zájmu.

Integraci migrantů se u nás věnuje poměrně dost pozornosti. Z

důvodů přítomnosti výrazných menšin (např. Vietnamci, Ukrajinci), které

k nám jezdí v rámci pracovní migrace, se však opomíjí početně nevýrazné

menšiny, jako právě Indové, které mohou mít k migraci odlišné pohnutky a

z toho vyplývající odlišné integrační a vzdělávací potřeby. Přitom přínos

takových menšin (s lidmi vysokého vzdělání a rozvinutými pracovními

kompetencemi) nemusí být zandebatelný pro rozvoj a ekonomiku.

Věřím, že tato práce pomůže přiblížit indickou komunitu v České

republice; nastínit její složení, charakteristiky a potřeby.

1. Teoretická částV teoretické části mapuji dva vedlejší cíle této práce Kdo jsou

Indové v ČR? a Co jsou vzdělávací potřeby? Nejprve se věnuji popisu

Indické populace v ČR; zmiňuji jejich motivaci k pobytu, právní podmínky,

které ovlivňují a formují pobyt cizinců zde a demografická data. Údaje jsem

čerpala především z oficiálních, volně dostupných zdrojů (především

příslušná ministerstva astatistický úřad). Dále pak definuji oblast

vzdělávacích potřeb, na kterou nahlížím z teoretického hlediska a čerpám

především z prací současných andragogů.

6

1.1.Indové v ČR

1.1.1. Migrace a imigracePomocí sociologického slovníku definujeme migraci jednoduše jako

stěhování; prostorové přemisťování osob přes libovolné hranice (zpravidla

administrativní), spojené se změnou místa bydliště na dobu kratší či delší,

příp. natrvalo. (...) dále můžeme sledovat emigraci a imigraci, což jsou

pojmy vyjadřující směr migračního pohybu z hlediska konkrétní

země.”(Velký sociologický slovník, 1996). Terminologický slovník

Ministerstva vnitra pak definuje imigraci jako 1. změnu místa pobytu

směrem na území jiného než domovského státu a 2. proces, při němž se na

území států usidlují cizinci (MVČR (c)).

Jak uvádí Rákoczyová “Vývoj imigrace v posledních letech

nenechává nikoho na pochybách o tom, že Česká republika se stala cílovou

zemí migrace. Jestliže v roce 1995 legálně pobývalo v ČR asi 160 000

cizinců, o třináct let později jejich počet dosáhl téměř 440 tisíc. Desetitisíce

až statisíce dalších pak nejsou v těchto statistikách zahrnuti, protože z

různých důvodů jejich pobyt neodpovídá legislativním požadavkům.”

(Rákoczyová, Trbola, 2009)

S tímto označením České republiky jako cílové země je možné

souhlasit, pokud sledujeme jen průměrná čísla všech cizinců, kteří sem

přijíždějí a kteří tu zůstávají – pro mnohé Indy se naše země stala cílovou

destinací. Přestože neměli v plánu zůstat, nakonec své plány změnili a

zůstali. Nicméně právě u této národnostní skupiny bych Českou republiku

zcela jistě neoznačila jako typickou cílovou zemi. S touto myšlenkou

korespondují jak níže uvedený program indické diaspory (Českou republiku

v rámci pracovních příležitostí vůbec nezmiňuje), tak i studie “Indian

student mobility to selected European countries: An overview”, jak ji

interpretuje ICEF Monitor; Indové do Evropy jezdí především do západních

a severských států. Ostatní evropské země, které usilují o indické studenty,

musí na své viditelnosti na tomto trhu ještě pracovat.(ICEF Monitor, 2012)

7

Pro Indy nejsme typická cílová země, ani typická tranzitní země. Plánují se

zde zdržet jen na pár let, jsme jednou z kariérních/studijních zastávek

v jejich životě. Část této populace si ale pobyt prodlouží a nakonec zde

zůstanou. Tuto myšlenku dále rozvíjím i v následující kapitole Push-pull

modely a charakter migrace a v kapitole Heterogenní skupina cizinců 3.

zemí jako důsledek vízové politiky.

2.1.1.1 Push-pull modely a charakter migraceZdeněk Uherek popisuje současnou migraci z metodologické

stránky, především interpretuje Jansena; “Pro popis migrační problematiky

zpravidla používáme modely push-pull, které rozpracovali zejména Clifford

J. Jansen a Everett S. Lee, podle nichž je migrační pohyb výslednicí sil, jež

migranta vypuzují ze země původu (válka, hmotný nedostatek, politické

pronásledování, etnické tenze atd.) a sil, které migranta přitahují do cílové

země (práce, vysoký příjem, mír, relevantní blahobyt, porozumění, příbuzní,

možnost plnohodnotného života atd.). Výsledek tohoto působení ovlivňují

překážky, které migranta odrazují (velká vzdálenost, vízová povinnost,

velké životní náklady, odloučení od příbuzných atd.). Podle toho, jaké síly

převládají a jaké skupiny jsou migrací zasaženy, lze odvozovat charakter

migrace (dlouhodobá, krátkodobá, přechodná, kyvadlová), její velikost a

efektivitu.“ (Uherek, 2004)

2.1.1.1.1 Push faktory

Co se týče faktoru push ve smyslu válečného konfliktu; na severu

Indie na území Kašmíru je stále napjaté ovzduší ohledně toho, zda-li území

náleží Pákistánu, či Indii, ale o přímý, či nepřetržitý válečný konflikt se

nejedná. Chudoba sužující značnou část populace je spíše překážkou, než

push faktorem. Ti, kteří by měli zájem jí uniknout odjezdem do zahraničí,

nemají dostatečné prostředky na to, aby překonali vzdálenost z Indie do

České republiky, a i kdyby se jim to podařilo, překážka v podobě vízové

politiky(je třeba mít vysoké vzdělání) jim v emigraci do České republiky

zabrání. Jedinou „volnou“ cestou je žádost o azyl, ty jsou však minimální.

8

Levin Institute (Levin Institute, 2014) označuje v článku Push

factors nezaměstnanost vyplývající z nedostatku pracovních míst, pro

běžnou populaci, i pro absolventy, jako důležitý push faktor. Tento typ push

faktoru považuji za uplatnitelný i na populaci Indů u nás.

2.1.1.1.2 Pull faktory

Za pull faktory bych označila: lepší pracovní příležitosti pro

kvalifikované jedince (ne jako protiklad nezaměstnanosti, ale ve smyslu

rozvinutějšího portfolia trhu pracovních příležitostí), lepší výdělek, možnost

kvalitního studia a práce ve výzkumu v oborech, které v Indii chybějí.

Identifikovala jsem další pull faktor1, týkající se vědeckých

pracovníků – čeští vysokoškolští pedagogové či vedoucí pracovníci

výzkumných ústavů si na odborných konferencích v zahraničí vyhlédnou

talentované studenty, které k nám posléze pozvou. Pokud si takový

pracovník vyhlédne studenta z Indie či podobné kolektivistické kultury,

běžně se stává, že se další zájemci o studium u nás, se začnou hlásit sami.

Tento systém podporuje určitá tradice indického školství odvozená

z kulturní hodnoty - úcty ke starším: Indové ve školách uplatňují systém

„seniorů“ a „juniorů“. Senioři mají juniory (tzn. nižší ročník v oboru) na

starosti. Role seniorů je založená na poskytování a usnadňování. Stávají se

automaticky mentory a rádci, pomáhají juniorům se studiem a běžné je, i

když senior platí za juniora drobné občerstvení. Junioři naopak projevují

seniorům respekt ve všech oblastech života.2 Tyto vztahy přetrvávají dlouhá

léta, a i v případě kdy se ze seniora a juniora stanou rovnocenní kolegové

v práci, či přátelé, je tento vztah definován jistou distinkcí mezi

„zkušenějším“ seniorem a „závislým“ juniorem. Díky této skutečnosti

k nám přijíždí více a více indických „juniorů“, kteří následují své „seniory“

na osvědčená a doporučená pracovní místa.

Podobným pull faktorem jsou rodinné vazby – Indové se přestěhují

do zahraničí za rodinnými příslušníky, kteří již emigrovali dříve, jsou v 1 Toto zjištění není podloženo výzkumem, vyplývá z mé osobní zkušenosti s Indy, kteří studují na českých vysokých školách a pracují ve výzkumných ústavech. 2 Viditelné je to například při oslovování seniorů; bez ohledu na věk (senior může být mladší než junior) bude junior oslovovat seniora anglicky „sir“ („pane“).

9

zemi zabydlení a zpřístupní a usnadní příchozím život v nové zemi. Tento

pull faktor je ale vhodné situovat do zemí s již větší Indickou minoritou

(např. USA), než do ČR.

Z hlediska push-pull faktorů bych za příčinu příjezdu Indů do ČR

označila spíše pull faktory.

2.1.2 Legislativní podmínky pro vstup cizincůCo se týče imigrantů, podle původu je můžeme dělit do tří skupin,

které odpovídají legislativním podmínkám pro vstup a pobyt.

1. Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska

(Zkráceně “Občané EU”) a jejich rodinní příslušníci

2. Občané zemí mimo EU (Zkráceně “Občané třetích zemí”)

3. Cizinci bez ohledu na hranice EU (registrovaní žadatelé o

azyl, cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany, nelegálně

pobývající cizinci v ČR)

(Zdroj: ČSÚ (b))

Nepředpokládám, že většina Indů žijících u nás náleží do skupiny 1.;

tedy jako rodinní příslušníci občanů EU. Pro tuto práci je podstatné, že toto

zařazení se Indů dotýká především při vyřizování žádosti o pobyt. Nijak

neovlivňuje zařazení Indů dál ve statistikách, kde jsou zmiňování jako

cizinci podle typu pobytu (pobyt na 90dní) bez ohledu na to, jakým

způsobem požádali o pobyt a získali jej. Domnívám se, že míře náležejí

Indové do skupiny 2., pro kterou se obvykle používá označení „Občané

třetích zemí“.3 Poslední skupina je irelevantní, počet Indů, kteří u nás dostali

azyl, je minimální.4

3 Zde bych ráda zdůraznila, že „třetími zeměmi“ se nemyslí „rozvojové státy“, ale země mimo EU. Setkávám se často přístupem ve smyslu „je třeba pomoci občanům ze třetích zemí, mají problém se zařadit do české společnosti“, který naznačuje, že se jedná o finančně a jinak znevýhodněné jedince. Toto však neodpovádá označení této skupiny dle smyslu zákona.4 Ročně u nás dostane azyl jeden až dva Indové, v roce 2012 zažádali o azyl u nás tři Indové (ČSÚ (d)) a obecně je Česká republika při udělování azylů poměrně šetrná.

10

V této práci se se zabývám Indy bez ohledu na to, jakým způsobem

získali povolení k pobytu, nicméně domnívám se, že jedná především o

skupinu Občanů třetích zemí.

Jelikož se zajímám o vzdělávání Indů, soustředím se v této práci dále

na Indy, kteří zde mají pobyt dlouhodobějšího charakteru. To jsou trvalý,

přechodný, či dlouhodobý pobyt, tedy pobyty nad 90 dní.

2.1.3 Účel pobytuJak uvádějí stránky MVČR: „Občané třetích zemí potřebují pro

pobyt na území ČR delší než 90 dnů dlouhodobé vízum nebo povolení k

dlouhodobému nebo trvalému pobytu.” (MVČR (b))

Víza podle účelů pobytu jsou poměrně spolehlivou charakteristikou

Indické populace v ČR. Vízum vydané k určitému účelu dotyčného omezuje

ve výkonu odlišných činností, a pokud by chtěl takovou činnost, kterou mu

vízum neumožňuje, začít vykonávat, musí zažádat o nové vízum až na české

ambasádě v Dillí. Není tedy jednoduché stav daný vízem změnit.

Abych zjistila více u účelu pobytu, napsala jsem e-mail České

ambasádě v Dillí, která víza vydává. Položila jsem tyto otázky:

1) Na jak dlouho jezdí Indové do ČR?

2) Za jakým účelem vyjíždějí/jaký typ víza?

Pan Roman Krasnický z Visa and Consular Section odpověděl:

ad 1) Indové odjíždějí do ČR buď na krátkodobé vízum (max. doba

pobytu 90 dnů) nebo na dlouhodobé vízum (nad 90 dnů). (...) Zaměstnanci

firem nebo podnikatelé (držitelé dlouhodobého víza) pak u nás pobývají rok,

dva i více. Někteří z nich pak získají trvalý pobyt.

ad 2) Nejčastěji k nám přijíždějí jako turisté nebo za účelem

obchodu. Daleko méně za účelem návštěvy známých nebo rodiny, účast na

konferencích, občas také kultura a sport. (Emailová korespondence (a))

11

Podrobnější údaje jsem získala díky paní Michaele Havránkové z

Tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí České republiky (E-

mailová korespondence (b)).5

Počet vydaných zelených, či modrých karet zcela minimální –

maximálně dvě povolení ročně, což vysvětluje i nedávné zrušení zelených

karet a přechod na zaměstnanecké karty. Přestože pan Krasnický výslovně

studium nezmiňoval, zjišťujeme, že to je u dlouhodobých víz druhá

nejpočetnější skupina účelu. Třetím nejpočetnějším účelem je pak

„Rodinný- žadatel je manžel“.

Tabulka 1 Účel pobytu a druhy víz u Indů - dlouhodobé pobyty

Účel pobytu 2014 2013 201202 Kulturní 3

04 Pozvání 1

05 Oficiální (politický) 6 12 6

06 Podnikání – osoba samostatně výdělečn… 2 1 3

16 Zaměstnání - společník v právnické os… 1

17 Rodinný – žadatel je manžel 46 66 45

18 Rodinný – žadatel je dítě narozené na… 2

19 Rodinný – žadatel je dítě narozené mi… 31 36 22

20 Rodinný – žadatel je ostatní rodinný … 3 3 1

23 Studium - Směrnice Rady 2004/114/ES 14 11 12

24 Studium (školení, stáž) – jiné než Sm… 57 66 50

25 Výzkumný pracovník (Směrnice Rady 200… 19 55 38

26 Zaměstnání – ZELENÁ KARTA – A 2 2

27 Zaměstnání 125 118 79

28 Zaměstnání – MODRÁ KARTA 2 1 1

36 Výkonný manažer - účast v právnické os… 2 1

5 Pozn.: Označení pobytů ponechávám v původním nedokončeném

stavu, tak, jak mi data byla poskytnuta.

12

58 Rodinný příslušník výzkumného pracovn… 12 13

99 Jiné 31 28 22

Zdroj: Emailová korespondence (b)

Pro souhrnnější výsledky jsem sobě blízké kategorie spojila

dohromady, abych tak vytvořila tři souhrnné skupiny; práce, rodina,

studium.

Tabulka 2 Nejčetnější kategorie účelů víz

   Kategorie 2014 2013 20121. Práce

(06,16,25,26,27,2836)

153 178 121

2. Rodina (17,18,19,20,58) 94 118 68

3. Studium (23,24) 71 77 62

Zdroj: Emailová korespondence (b)

2.1.4 Indická diaspora „Indická populace se od padesátých let dvacátého století více než

ztrojnásobila“ (David E. Bloom, 2012, s.1). Dle posledních údajů ze sčítání

lidu v roce 2011 je Indů 1 210 854 977 (Census India 2011) a chystá se tak

vyrovnat počtu obyvatel v Číně. Pokud v Indii existuje takto početná

populace, lze očekávat, že nějaká její část vycestuje i do zahraničí, kde

utvoří nepřehlédnutelnou menšinu, zvláště pak v méně zalidněných zemích.

Analogickou situaci nalezneme i u již zmiňované Číny – bez ohledu na

politické či ekonomické překážky najdeme obyvatele Číny, jejíž populace

také značně vzrostla, téměř v každé zemi světa.

Ministry of Overseas Indian Affairs zprovoznilo program “Indian

Diaspora”, prostřednictvím kterého určitým způsobem sleduje a podporuje

Indy v zahraničí. Na svých stránkách (http://indiandiaspora.nic.in) odhaduje,

že v zahraničí žije momentálně 20 miliónů Indů a etnických Indů6 (MOIA,

6 Je diskutabilní, zda je toto číslo relevantní, porovnáme-li nedávné statistiky.

Srovnáním dostupných dat od The Ministry of Overseas Indian Affairs (MOIA, 2012, s.2.)

13

2012). Ve Zprávě nejvyšší komise (THE INDIAN DIASPORA, 2014) se

zmiňují jednotlivě hlavně státy západní Evropy, střední a východní Evropa

se zmiňuje stručně jako jeden celek, kde se mluví hlavně o možnostech

studia (zvl. na Ukrajině), nově vznikajících pracovních příležitostech

(Polsko) a má investicí v telekomunikacích a metalurgii (Rumunsko). Dále

popisují skupinu typickou i pro Českou republiku: „Odborníci pracující

v nadnárodních, či indických korporacích a softwaroví inženýři tvoří další

kategorii Indů v tomto regionu. Indická komunita v Polsku je obecně dobře

vzdělaná a dynamická. Ti, kteří pracují v ochodu či v korporacích jsou

dobře (finančně) zajištěni.“

Pokud se díváme na počet Indů žijících u nás, je význam České

republiky v současném měřítku celosvětové Indické diaspory (dokument je

z roku 2001) zanedbatelný.

2.1.5 Demografická dataGraf 1 zobrazuje počty cizinců v České republice pro období 1993 až

2012. Počet cizinců se v posledních čtyřech letech poměrně ustálil, výrazně

již nestoupá. Poslední dostupný údaj ze stránek Ministerstva zahraničních

s daty českého Ministerstva zahraničí ze stejného období dojdeme k zajímavému rozdílu.

Pro květen 2012 uvádí indické ministerstvo jen pro Českou republiku 400 NRI (non-

resident Indian) – tedy Indů, kteří žijí dočasně či trvale v zahraničí - a 50 PIO (person of

Indian origin) – tedy občanů indického původu. Dohromady tedy 450 Indů a etnických Indů

(zdroj: Population of non-resident indians). Když se však podíváme na statistiku z května

2012 u MVČR, dostaneme s k těmto údajům: 973 Indů v rámci přechodného pobytu a 378

Indů v rámci trvalého pobytu, celkem tedy 1251 osob (MVČR (a)). Rozdíl činí 801 osob a

je tedy skutečně znatelný. Výše citovaný dokument Population of non-resident indians je

jedinou statistikou o počtu Indů v zahraničí, který se mi podařilo nalézt a na e-mailový

dotaz o počtu Indů v zahraničí jsem od Emigration Policy Division a Diaspora Services

Division nedostala bližší odpověď. Vzhledem k ne zcela důvěryhodným datům na indické

straně, bude tedy záhodno držet se dat, která nabízí strana česká a Indická data budeme

považovat pouze za velmi hrubé odhady.

14

věcí uvádí, že k 31.12. 2012 bylo v ČR 438 213 000 cizinců, z toho

249 170 000 mužů a 189 043 000 žen.

Graf 1Vývoj počtu cizinců ČR

Zdroj: ČSÚ(a)

Počet Indů v ČR se také neustále zvyšuje. Pro přehlednost jsem

sestavila následující tabulku:

Tabulka 3 Počet Indických občanů v ČR

  2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013Přechodný

pobyt642 726 792 860 847 905 1007

Trvalý

pobyt229 251 273 310 346 414 464

Celkem 871 977 1065 1170 1193 1319 1471

Zdroj: MVČR (a)

V další tabulce pro lepší přehlednost uvádím roční přírůstek v počtu

Indů. Průměrný přírůstek dle těchto údajů tvoří 100 Indů ročně. I přes

drobné výkyvy je však možno usuzovat na trend růstu přírůstku.

15

Tabulka 4 Přírůstek Indických občanů v ČR

  2007/2008 2008/2008 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 PrůměrPřechodný

pobyt

84 66 68 -13 58 102 61

Trvalý

pobyt

22 22 37 36 68 50 39

Celkem 106 88 105 23 126 152 100

Zdroj: MVČR (a)

Data, která popisují věkové rozhraní Indů jsou dostupná jen z roku

2011. Nejvíce osob zde bylo v kategorii 30-39let, hned poté následuje

kategorie 20-29let. Další dvě téměř rovnocenně zastoupené kategorie jsou

děti (0-14let) a lidé středního věku (40-49). Převládá tedy mladší věk.

Tabulka 3: Indové v České republice podle věkových skupin, 2011

Státní občanství

Obyvatelstvo celkem

V tom podle věku0-14 15-

19

20-

29

30-

39

40-

49

50-

59

60-

69

70-

79

80 a

více

nezjišt.

Indie 1 229 107 19 434 503 118 28 8 5 - 7

ženy 334 45 7 121 108 36 9 3 4 - 1

muži 895 62 12 313 395 82 19 5 1 - 6

Zdroj: ČSÚ

2.1.5.1 Úskalí statistikDomnívám se, že Indové v ČR náleží převážně do kategorie

zaměstnanců na vyšších postech, studentů vysokých škol, nebo podnikatelů.

Pokusila jsem se zjistit, kolik Indů patří do jaké kategorie. Není to však

jednoduché; Čermáková a kol. (2011, s. 446) vysvětlují jaktože není možné

zjistit přesný počet podnikajících cizinců: „Sledování právnických osob

podle státního občanství není možné. Příčinou je skutečnost, že v jednom

subjektu může působit více společníků pocházejících z více zemí původu

včetně Česka. Cizinci v právnických osobách by mohli být zachyceni ve

statistikách sledujících cizince podle účelu pobytu (tzv. společník v

právnické osobě). Tato statistika je však zkreslená, protože z důvodu

výkonu pracovních aktivit ve firmě na základě zákona o zaměstnanosti

mohou tito cizinci požádat i o dlouhodobé vízum, resp. povolení k pobytu

16

za účelem zaměstnání a ve statistikách jsou tedy uváděni jako zaměstnanci.

Navíc v této statistice zcela chybí cizinci s trvalým pobytem, jejichž účel

pobytu se nesleduje. V neposlední řadě také registrační systém cizinecké

policie nezveřejňuje a neposkytuje od roku 2008 data v rozdělení podle

účelu pobytu. ČSÚ se snaží tyto nedostatky nahradit svým odhadem

sebezaměstnávajících se osob. Odhad provádí od roku 2005 a spočívá v

dopočtu ČSÚ k cizincům s živnostenským oprávněním. Nicméně tento

odhad již není dále strukturován, jen se z něho dozvídáme celkový počet

sebezaměstnávajících se cizinců v Česku (Cizinci 2009). Druhý důvod,

který neumožňuje zjistit počet podnikajících cizinců, nesouvisí přímo se

statistikou. Jedná se o to, že oficiálně evidovaní cizinci se ve skutečnosti

věnují jiné aktivitě než podnikatelské.”

Co se týče zjišťování počtu studentů, předpokládáme, že jsou zde na

studentské vízum, ale nemohu vyloučit, že ti, kteří jsou na univerzitách či ve

výzkumných ústavech zaměstnáni, (např. při studiu PhD) nejsou ve

statistikách vedeni jako zaměstnanci.

2.1.5.2 Zaměstnaní IndovéPodmínky pro zaměstnávání cizinců na území ČR jsou stanoveny

zejména v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Cizinci mohou být v ČR výdělečně činní jednak jako zaměstnanci a jednak

jako podnikatelé. Občané třetích zemí mohou být přijati do zaměstnání za

předpokladu, že cizinec má platné povolení k zaměstnání, pokud zákon o

zaměstnanosti nestanoví jinak, a platné vízum k pobytu vydané za účelem

zaměstnání či povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání,

nebo je držitelem zelené karty či modré karty. (MVČR (d)) V současnosti

byla zelená karta nahrazena kartou zaměstnaneckou.

Rákoczyová a Trbola uvádějí, že český trh práce vykazuje silnou

dualitu; lidé přicházející z vyspělých zemí obsazují kvalitní pracovní místa

na primárním trhu, pro ostatní jsou dostupná téměř výhradně ta pracovní

místa, o která nemají čeští pracovníci zájem (Rákoczyová, Trbola, 2009, s

13). Indie, ač pokládána za rozvojový stát, disponuje značným počtem

17

vysoce vzdělaných a kvalifikovaných lidí a byla by tudíž chyba řídit se

tímto zjednodušeným vzorcem, kdy se obyvatel rozvojové země pojímá

jako nevzdělaný a nekvalifikovaný. Indové v ČR, ač pocházejí

z rozvojového státu, se mohou řadit k první uvedené skupině, primárnímu

trhu, což je způsobeno záměrnou vízovou politikou státu, která méně

vzdělaným znesnadňuje vstup do země. Nelze také říci, že místa, která se

neobsadí českými obyvateli, nejsou kvalitní, například v IT oboru je stále

poptávka patřičně vzdělaných lidech; možnost outsourcovat je ze zahraničí

je pro nás naopak přínosem. Tuto myšlenku podporuje i neoficiání výrok

velvyslanectví z článku na webu Expats.cz: „Podle indické ambasády jsou

zdejší Indové většinou odborníci/profesionálové7 a pracují ve společnostech

zabývajícími se průmyslovou výrobou a či v sektoru informačních

technologií. „ (Scott, 2012). Indové v ČR netvoří tedy nijak riskantní

skupinu migrantů, která by byla ohrožena existenčními problémy;

nezaměstnaností, či finanční tísní.

Otázkou působení cizinců v naší zemi se zabývá také Ministerstvo

průmyslu a obchodu ČR, které vydalo brožuru Postavení cizinců na

vnitřním trhu EU; ta si klade za cíl usnadnit osobám ze třetích zemí

orientaci v komunitární legislativě a jejich právech v případě, že se hodlají v

některém členském státě usadit. Brožura zároveň poskytuje srovnání práv

občanů třetích zemí s právy občanů EU a je kromě češtiny vydána v dalších

šesti jazycích (MPO, 2008).

Vzhledem k celkovému počtu Indů v roce 2011 – 1251osob -

můžeme říci že více, než polovina z nich je zaměstnána. Odečteme-li děti

(126 dětí ve věku 0-19, viz kapitola Demografická data), zjistíme, že značná

část produktivního obyvatelstva pracuje. Bohužel nemáme údaje o počtu

indických studentů z téhož roku, nemůžeme se tedy dobrat k počtu

nezaměstnaných. Dle vyjádření Daniela Chytila z oddělení pracovních sil,

migrace a rovných příležitostí, nemá údaje o nezaměstnaných cizincích

Český statistický úřad k dispozici. (Emailová komunikace (c))

7 Z angl. „professionals“, podobný termín „profesionálové“ se dále používá i dále u výzkumu Rákoczyové a Trboly.

18

Následující tabulky shrnují údaje o zaměstnanosti Indů v ČR.

Tabulka 5 Zaměstnanost cizinců podle státního občanství; 2000-2011 (31. 12.)

Státní občanství 2000 2001 2002 2003 2004 2005Celkem 164 987 167 652 161 711 168 031 173 203 218 982

Indie - celkem 179 190 187 206 284 376

2006 2007 2008 2009 2010 2011Celkem 250 797 309 027 361 709 318 462 306 350 310 921

Indie - celkem 504 692 918 724 732 726

Zdroj ČSÚ (e)

Tabulka 6 Cizinci evidovaní úřady práce podle zemí; 1998-2011 (stav k 31. 12.)

Státní občanství 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Indie - muži 53 70 95 78 81 104

Indie - ženy 12 14 11 12 14 17

2006 2007 2008 2009 2010 2011

Indie - muži 176 258 397 559 764 571

Indie - ženy 25 38 42 61 84 80

Zdroj: ČSÚ (e)

Tabulka 7 Cizinci s platným živnostenským oprávněním podle zemí; 2001-2013 (k 31. 12.)

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007Cizinci celkem 64 000 60 532 62 293 65 219 67 246 65 722 68 785

Celkem EU27 10 650 10 892 12 055 13 116 13 401 12 914 -

Indie 100 92 85 86 80 65 72

2008 2009 2010 2011 2012 2013Cizinci celkem 77 158 87 753 90 983 93 059 91 040 85 887

Celkem EU27 - 17 022 18 476 - 21 515 24 106

Indie 70 73 70 69 76 85

Z toho ženy       7 4 12

Z toho muži       62 72 73

19

Zdroj ČSÚ (e)

2.1.5.3 Studující IndovéPotřebami studentů-cizinců se u nás do značné míry zabývá

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; zpracovává statistiky o

počtech studentů a podporuje a tvoří programy, které cizincům studium u

nás umožňují, či programy, které se zabývají integrací studentů a žáků-

cizinců.

Mezi programy a stipendia, která mohou občané Indie v současnosti

využít, u nás patří tyto:

4. Stipendium Vlády České republiky

5. Rozvojový program "Bezplatná výuka českého jazyka

přizpůsobená potřebám žáků-cizinců z třetích zemí"

6. Stipendia MŠMT nabízená zahraničním studentům/studentkám

na základě bilaterálních mezinárodních smluv

7. Zrychlená procedura udělování pobytových oprávnění pro

cizince – zahraniční studenty ze třetích zemí

Domnívám se, že zvláště zrychlená procedura udělování víz je

užitečná a podporuje vyšší počet studentů u nás, jelikož přechod mezi

jednotlivými školními roky se v různých zemích liší a studenti často

nemusejí stačit získat titul, požádat o vízum a nastoupit pak v termínu do

nové instituce.

K 31.12.2013 studovalo v České republice celkem 73 857 cizinců na

vysokých školách. Největší je zájem o bakalářské prezenční studium.

(MŠMT (e))

Tabulka 8 Studenti VŠ podle občanství

Státní občanství VŠ celkem Veřejné VŠ

Soukromé VŠ

20

studentiz toho

studenti studentisamoplátci

    celkem     368 304 4 804

Česko     327 495 173 292 168 35 819

Slovensko     23 434 52 19 472 3 982

Ukrajina     2 019 73 1 416 612

Indie     193 98 188 5

Čína     169 96 157 12

Rusko     4 312 182 2 887 1 452

Zdro j: MŠMT (e)

Pro srovnání jsem do tabulky vybrala několik dalších států. Čína,

kterou by bylo možné možné s Indií srovnávat vzdálenostně i početně,

dosahuje o něco nižších čísel, rozdíl však není výrazný. Zajímavostí je

vysoký počet studentů ze Slovenska – těch je 23 434. Po Slovácích jsou

nejpočetnější Rusové s 4312 studenty a po nich Ukrajinci s 2019 studenty.

Pro slovenské studenty je u nás díky historickým a jazykovým vazbám a

bilaterální smlouvě finančně výhodné studovat – pokud se podíváme na

samoplátce, zjistíme, že slovenských studentů samoplátců je pouhých 52,

kdežto z řad indických a čínských studentů je samoplátců téměř sto – 98 a

96. Poměrově je zde tedy velká nerovnost. Je možné z toho vyvozovat, že

z těchto dvou zemí k nám nemíří studovat nijak nemajetní studenti.

3.3.4. Indové jako (ne)viditelná komunita

Vzhledem k nekoloniální minulosti jak České republiky, tak našich

blízkých sousedů, nemáme s Indií zvláštní politické vazby a nemáme ani

jinou přímou vazbu na Indii, která by nějak silně ovládala naše politické, či

ekonomické vztahy. Tudíž zde nevznikl přirozený prostor pro indickou

imigraci a následně vývoj takových komunit jako jsou v jiných evropských

státech (např. Velká Británie, Francie, Portugalsko, Nizozemí), kde jsou

21

počty Indů ve statisících. (THE INDIAN DIASPORA, 2004) Analogickou

situací by v tomto případě byli také Vietnamci, jejichž komunita je

v současnosti v ČR nepřehlédnutelná a jejíž vznik můžeme přičítat právě

politickým vazbám, a smlouvám, jež zahrnovaly i pobyty Vietnamských

studentů u nás (na stránkách Ministerstva zahraničních věcí najdeme až 50

mezinárodních smluv mezi Vietnamem a ČR (MZVČR (b)) a ani ne 20

smluv s Indií (MZV (c)).

Organizace Bharat Sangh je v České republice jediná oficiální (je

zaregistrována v programu The Indian Diaspora, u nás od roku 2007 jako

„spolek“ (KURZY.CZ, 2014). V první polovině roku 2014 zprovoznila

Bharat Sangh vlastní webové stránky. Nemá široké portfolio činností

(jednou či dvakrát ročně pořádá oslavy svátků Holi nebo Divali v Praze) a

její existence je tak i po letech spíše symbolická, než že by skutečně

budovala českou indickou komunitu.

Co se týče indické ambasády, můžeme její činnost rozdělit na

administrativní (např. vyřizování víz), reprezentativně-politickou a kulturně-

osvětovou. Kulturní činnost je záležitostí „Cutural wing“ jeho obsah je řízen

z Indie. Zaměřuje se především na prezentaci indické kultury Čechům

(kurzy jógy, promítání filmů, přednášky, spolupráce s univerzitami). Indům

se ambasáda téměř nevěnuje. Jedinou výjimku tvoří státní svátky (jako Den

Republiky nebo Den Nezávislosti), kdy ambasáda pořádá recepci otevřenou

veřejnosti, na kterou přicházejí především Indové. Tyto události však

navštěvují spíše Indové, kteří bydlí poblíž, nedá se tedy hovořit o tom, že by

se jednalo o události, které zasahují celou českou indickou komunitu.

(Osobní rozhovor, (a))

Podle psychologického slovníku tak indická populace v ČR spíše

vytváří dojem „komunity jako společenství v určité lokalitě“ než jako

„skupiny lidí sdílejících společné zájmy“ (Hart, Hartlová, 2004, str.267).

Z vlastní zkušenosti vím, že čeští Indové  se občas setkají během indických

svátků, ale obecně se navštěvují spíše jen v rámci úzké skupiny přátel (10-

15 lidí). Tvoří tedy jakési mikrokomunity.

22

Fakt, že zdejší komunita není dosud nijak silná, může být zapříčiněn

mimo jiné i tím, že zde Indové nehodlají setrvat delší dobu a po kratší dobu

jim stačí „mikrokomunity“, nebo naopak tím, že se raději rychle asimilují.

V případě zájmu o asimilaci předpokládám i vyšší vzdělávací potřeby.

2.2 Vzdělávací potřeby Soustředím se na dospělou populaci, nikoli na děti, pohybuji se tedy

oblasti andragogiky. Co se týče vzdělávání dětí, nehraje v této práci žádnou

významnější roli. Děti netvoří velkou část zdejší populace Indů, jejich počet

se pohybuje v řádu desítek. Tato práce se dětmi, jejich integrací, či

vzděláváním nezabývá vůbec a zmiňuje ji, jen pokud přímo ovlivňuje

potřebu vzdělávání u dospělých. Ve výkladovém slovníku andragogiky

máme dospělost rozdělenou na více fází, ale v zásadě se tak označuje

období mezi dvacátým druhým a šedesátým rokem života. ( Ďurič, Hotár,

Pajtinka, 2000, s. 110) Toto rozdělení tedy definuje i tu část populace, na

kteoru se zaměřuji.

2.2.1 Andragogika ve vztahu ke vzdělávání cizincůCílem této práce je zjistit zájem o další vzdělávání; přiblížit

vzdělávací potřeby Indů. „Andragogika je v prvé řadě aplikovanou vědou.

To znamená, že její poznatky slouží praktickým opatřením v oblasti

společenských vztahů, ba dokonce tyto poznatky jsou rozvíjeny právě na

základě formulovaných společenských potřeb.“ (Bartoňková, Šimek, 2002,

s. 29). Jako společenskou potřebu můžeme vnímat potřebu integrovat Indy,

tak aby jejich soužití s Čechy bylo bezproblémové, jejich rozvoj a

vzdělávání, které tyto potřeby naplní.

Sociální andragogika v pojetí Hanselmanna se chápe jako pomoc

dospělému, jako poradenství a zdůrazňuje interakci mezi andragogem a

vzdělávaným (Bartoňková, Šimek, 2002, s.4). Šimek pak na tento přístup

navazuje svým pojetím andragogiky jako pomoci člověku v kritickém uzlu

jeho životní dráhy či při problémovém průběhu jeho života (Šimek 1995, s.

23

98). Oba tyto přístupy je třeba uplatňovat v integraci cizinců a při přípravě

jejich vzdělání, které jim usnadní život v hostitelské zemi.

Bartoňková popisuje andragogiku jako vědu o vyrovnávání se

dospělého člověka se sociálními institucemi s edukativní dimenzí

(Bartoňková, 2004, s.181). Pokud jednáme o cizincích z distinktivně

odlišných kultur, zvláště těch, kteří se zde mají zájem usadit trvale, znamená

pro ně život v jiné zemi i předefinování některých sociálních institucí, tak

jak je znali dosud - a pomocná ruka je zde na místě.

Můj andragogický přístup tedy spočívá v péči o cizince a pokusu mu

ulehčit, pomoci, s životem v cizí zemi. Díky bližšímu poznání -

charakteristice indické populace a zjištěním jejich zájmu o vzdělávací

potřeby - pak tato data mohou přispět k vytvoření takových vzdělávacích a

integračních programů, které je osloví.

Naopka vhodnost či nutnost pedagogického přístupu zmiňuje i

Analýza přístupů imigrantek a imigrantů ke vzdělávání a na trh práce

v České republice ve svých doporučeních: Vliv kultury země původu

ovlivňuje proces integrace cizince či azylanta silněji, než pobytový status

konkrétního jednotlivce. (...) Po příchodu do nové země se imigranti a

imigrantky znovu musí socializovat, musí se naučit jazyk či seznámit se s

legislativou. Tento proces je možné pojímat do určité míry i jako

pedagogický proces, v jehož průběhu se imigrant(ka) učí novým

dovednostem a znalostem. (MPSV (a))

2.2.2 Vzdělávání dospělých Úloha a poslání vzdělavatelů dospělých spočívá v uspokojování tří

rozdílných souborů potřeb a cílů jedinců, institucí a společností.

(Bartoňková, Šimek 2002, s. 59) Ve výzkumné části mi toto rozdělení úloh

pomohlo definovat vzdělávací kurzy, které by byly pro Indy vhodné.

Dle Bočkové se vzdělávání dospělých řadí do čtyř okruhů:

Školní vzdělávání

24

o formální vzdělávání na školách, běžně získávané

v mládí

o prezenční, večerní, dálková, externí, kombinovaná

nebo distanční forma studia;

Další profesní vzdělávání

o všechny formy profesního a odborného vzdělávání

absolvované v průběhu aktivního pracovního života

Občanské vzdělávání

o zaměřené na formování vědomí práv a povinností

osob v jejich roli občanů – kultivace člověka jako

občana;

Zájmové vzdělávání

o v souladu s osobním zaměřením – seberealizace ve

volném čase. (Bočková, 2002, s.15-18)

Z výše uvedeného se školní vzdělávání bude týkat dětí Indů a Indů,

kteří sem účelově přijeli kvůli studiu. Další profesní vzdělávání je pak

většinou na zodpovědnosti zaměstnavatele a bude se tak do značné části

překrývat s firemním vzděláváním, můžeme do něj zařadit i rekvalifikační

kurzy. Občanské vzdělávání můžeme vzhledem k dočasnému pobytu většiny

Indů chápat jako vzdělávání se o české kultuře a společnosti, či o našem

právním systému. Umožňují je různá integrační centra a neziskové

organizace, ale i nadnárodní společnosti v rámci firemního vzdělávání.

Zájmové vzdělávání - v  případě Indů v ČR by se pod něj dalo zařadit

vzdělávání jazykové (kurzy češtiny), autoškola, zájem o českou kulturu a

společnost.

2.2.3 Formální a neformální vzdělávání u dospělýchFormální vzdělávání dospělých definujeme podle Palána (2002) jako

„Vzdělávání ve školách, institucionalizované, které vede k získání stupně

vzdělání a je ukončeno výučním listem, vysvědčením, nebo diplomem.“

25

Jeho opakem je pak neformální vzdělávání dospělých a popisuje je

jako „Veškeré vzdělávání dospělých, které nevede k ucelenému školskému

vzdělání. Realizuje se mimo formální vzdělávací systém ... Je zaměřené na

určité skupiny populace a organizují je různé instituce.“ (tamtéž)

Co se týče formálního vzdělávání, jezdí k nám Indové za vyšším

vzděláváním. Co se týče neformálního vzdělávání, nenašla jsem údaj, který

by naznačoval, že by v dlouhodobější migraci vůbec hrálo nějakou roli, ne

jako pull faktor. Jako neformální vzdělávání však může být často označeno

vzdělávání, které cizinci potřebují podstoupit, aby v cizí zemi mohli

bezproblémově žít. Ve výzkumné části se zaměřuji na kurzy poskytující

praktické znalosti a dovednosti, které přinášejí nějaký hmotný zisk (např. je

nutná znalost zákonů pro podnikatele), nebo výrazně usnadňují život;

jazykové znalosti pro usnadnění komunikace, autoškola pro cizince ze zemí,

kde nebyli odkázáni v dopravě sami na sebe, česká společnost a kultura –

pro lepší pochopení hostitelské země, znalost českého školství je důležitá

pro rodiče, aby věděli jakým způsobem zajistit vzdělání svých dětí.

2.2.4 Vzdělávání a cizinci v České republiceOdborná i jiná literatura se na téma „vzdělávání cizinců“ u nás

zabývá často vzděláváním dětí a jejich zařazením do vzdělávacího procesu

v ČR, jak rozvádí i zpráva Sdružení občanů zabývajících se emigranty

(MVČR (e)). Pokud se někde setkáme s pojmem „vzdělávání cizinců“ jedná

se často právě o děti. Proč tomu tak je? Domnívám se, že s dokončeným

vzděláváním se u cizinců jaksi počítá, nemáme vždy jistotu, zda ho snad

potřebují doplnit, vízová politika je nastavená tak, aby sem mnoho

nezvdělaných cizinců nepřijíždělo. Naopak u dětí máme jistotu, že vzdělání

je jim potřeba, úměrně jejich věku.

Vzdělávání cizinců u nás z legislativní stránky shrnuje popis na

stránkách ČSÚ:

„Cizinci mají v České republice v oblasti základního, středního,

vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání stejná práva a povinnosti

jako občané České republiky (pokud není zákonem stanoveno jinak).

26

Cizincům náleží právo na vzdělání podle Listiny základních práv a svobod.

K předškolnímu, základnímu uměleckému a jazykovému vzdělávání mají za

stejných podmínek jako občané České republiky a států Evropské unie

přístup osoby, pokud mají na území České republiky právo k pobytu na

dobu delší než 90 dnů, případně pokud jsou osobami oprávněnými pobývat

na území České republiky za účelem výzkumu, pokud jsou azylanty,

osobami požívajícími doplňkové ochrany, žadateli o udělení mezinárodní

ochrany nebo osobami požívajícími dočasné ochrany.“ (ČSÚ(f))

Pokud nás tedy zajímá vzdělávání dospělých občanské a zájmové,

jak o něm mluví Bočková, budeme se muset zaměřit primárně na aktivity

související s integrací. Jak chápu tendence českého státu i společnosti,

používání pojmů „vzdělávací potřeby“ a „vzdělávání cizinců“ můžeme

přiřadit k formálnímu vzdělávání. To se často týká dětí a mladých dospělých

na vysokých školách. Neformální vzdělávání však nebývá označováno jako

„vzdělávání cizinců“ ale spíše jako „integrace“ – z mého pohledu jsou to

tedy neformální vzdělávací potřeby cizinců z hlediska potřeb a cílů

společnosti.

2.2.5 Vzdělávací potřebyVzdělávací potřeba je stav, kdy jedinci chybí znalosti a dovednosti,

které jsou důležité pro jeho další existenci, zachování jeho společenských

rolí a psychické vyrovnanosti (Palán 2002, s. 234).

Šeďová a Novotný (2006, s. 142) pak spojují dvě definice, od

Mužíka a od Rogersové a definují vzdělávací potřeby jako deficit nebo

potenciál k rozvoji vědomostí, dovedností, schopností, schopností, návyků či

způsobů jednání. Dále uvádějí, že deficit může být dvojí – objektivní, tedy

deficit, který je ve vztahu k jedinci vymezován zvenku, a subjektivní, tedy

deficit jak jej pociťuje sám jedinec.

U vzdělávání cizinců je možné, že subjektivně nepociťují deficit,

pokud se například nemají zájem integrovat, ale objektivně, z pohledu

společnosti, tyto potřeby mají (mít).

27

Já v této práci do jisté míry naplňuji oba dva typy – jednak se snažím

od Indů získat informace o tom, o jaké vzdělávací kurzy mají zájem oni

sami, na druhou stranu, nechávala jsem je vybírat i z kurzů, které nabízejí

integrační centra – ta tvoří kurzy s ohledem na to, co od cizinců očekává stát

a co stát považuje za nejvhodnější interpretaci jejich potřeb.

S příjezdem Indů z domova do ČR se zcela mění jejich společenská

role, musejí se naučit přizpůsobit nové kultuře, neznají jazyk a v ČR, kde se

podle údajů Eurobarometeru anglicky domluví jen 27% obyvatel

(Eurobarometer, 2012), se nejedná jen o překážku integrace, ale

každodenního dorozumívání. Zároveň nastupují do školy či do zaměstnání,

což preferenci jejich vzdělávacích potřeb pochopitelně ovlivňuje.

Lukáš Radostný (2007) uvádí v článku Cizinci a jejich vzdělávací

potřeby a bariéry tři základní vzdělávací potřeby cizinců: 1. Znalost

českého jazyka, 2. Nedostatek kvalitních informací o možnostech a

fungování českého vzdělávacího systému, především s ohledem na děti a 3.

Nostrifikaci diplomů.

V současnosti mohu pozitivně zhodnotit, že všechny tři se nějakým

způsobem odrážejí i v nabídce kurzů integračních center a v integrační

politice České republiky. Kurzy češtiny pro cizince jsou dostupné zdarma,

nostrifikační procedura je sice složitá, ale díky integračním centrům lze

využít poradenství a asistence při vyřizování dokumentů a jednání s úřady.

Případ nedostatku informací o vzdělávání je komplikovanější: kombinuje se

zde neznalost jazyka s nevědomím o tom kde a jaké informace hledat a se

slabou sociální sítí (známí by poradili, ale nejsou). Tento problém mi tedy

co do přístupu ze strany státu mi přiadá také nejdiskutabilnější, sporadicky

je možné program MŠMT zařadit jako jeden ze způsobů jak s tímto

problémem bojovat.

2.2.6 Integrace cizinců a vzděláváníCílem této práce je přiblížit si, kdo jsou Indové v České republice,

vymezit tuto populaci a také identifikovat jejich vzdělávací potřeby

28

z pohledu integrace. Míra integrace a zájem o integraci mohou vzdělávací

potřeby ovlivňovat.

Integrace je nesmírně široké téma, a tak se zaměřuji jen na dílčí

aspekty, především na vzdělávání, jako integračního činitele.

2.2.6.1 Integrace a integrační procesVýkladový slovník migrační terminologie popisuje integraci takto:

„Přestože je tento termín používán i chápán rozdílně v různých zemích a

kontextech, je možné za “integraci” obecně považovat proces, jehož

prostřednictvím jsou cizinci přijati do společnosti jak na úrovni jednotlivců,

tak na úrovni skupin. Integrace obecně označuje dvoustranný proces

adaptace cizinců i většinové společnosti.“ (Perruchoud, 2013)

Poznámka o úrovni jednotlivců i skupin je v případě Indů velmi

přiléhavá, vzhledem k tomu, že ze současného počtu Indů zde má trvalý

pobyt jedna třetina celé komunity, domnívám se, že individuální integrace

bude probíhat mnohem úspěšněji, než skupinová – tedy integrace samotné

komunity Indů.

Koncepce integrace cizinců – Společné soužití (MVČR (f)) definuje

priority integrace cizinců následovně:

1. znalost českého jazyka cizinci

2. ekonomická soběstačnost cizince

3. orientace cizince ve společnosti

4. vzájemné vztahy cizinců a majoritní společnosti.

Dle J. W. Berryho existují čtyři akulturační strategie, a to na základě

toho, zda imigrant udržuje vztahy s ostatními etnickými skupinami a

zároveň si zachovává svou kulturní identitu či nikoliv. Podle toho vznikají 4

typy soužití.

Integrace je takový způsob adaptace, kdy imigranti uznávají, že

poznání a přijetí kultury hostitelské země je pro ně důležité, avšak současně

29

si chtějí udržet i svou vlastní kulturu. Integrovaní imigranti mají pak dvojí

kulturní identitu, tj. jednak svou původní a jednak nové získanou.8

Asimilace je způsob adaptace, při němž imigranti usilují o co

největší splynutí s obyvatelstvem hostitelské země, kdežto svou původní

kulturu považují za málo důležitou pro život v novém prostředí. Tato

strategie předpokládá časté kontakty imigrantů s příslušníky hostitelské

země, poznávání a osvojování jejich jazyka, hodnot, norem, zvyklostí.

Separace vlastně není adaptace. V tomto případě imigranti

nepovažují kontakt s kulturou a příslušníky dominantní kultury za důležitý a

setrvávají v určité izolaci od ní, pouze se svou původní kulturou.

Marginalizace je strategie těch imigrantů, kteří necítí potřebu

kontaktu s dominantní kulturou, ale neuchovávají si ani svou původní

kulturu. Jejich identita není kulturně opřena ani o kulturu vlastních rodičů,

ani o kulturu hostitelské země, identifikují se jen se subkulturou své vlastní

skupiny. (Průcha, 2004 , str.123)

Domnívám se, že právě Berryho přístup je velmi zřetelný a dá se

vztáhnout i ke vzdělávacím potřebám vyplývajícím z integrace. Tento

model zmiňuji i dále.

2.2.6.2 Organizace, programy a publikace zabývající se

integrací ve vztahu k IndůmV této kapitole shrnuji organizace, programy a publikace zabývající

se integrací. Jsou tvořeny a ovlivňovány Evropskou unií, českou vládou a

neziskovými organizacemi. Mnohé projekty jsou financovány a realizovány

odlišnými instancemi.

V rámci EU Obecného programu Solidarita a řízení migračních toků,

který byl na období 2008-2013 vytvořen s cílem posílit prostor svobody,

8 Tento způsob začlenění může v ČR v současnosti posílen faktem že od 1.1.2014

se uznává dvojí občanství. Cizinci tak mohou požádat o občanství, aniž by ztratili své.

(PORADNA PRAVA, 2014).

30

bezpečnosti a spravedlnosti EU, byly zřízeny fondy operující v oblasti

migrace. (MVČR (g)) Právě Evropský fond pro integraci státních

příslušníků třetích zemí, financuje i některá z níže uvedených center.

Cizince a jejich integraci má na starosti primárně Ministerstvo Vnitra

ČR. Ministerstvo vnitra má v současnosti k integraci jako hlavní dokument

„Koncepce Integrace Cizinců na území ČR“ (MVČR (h)). Ta navazuje na

předchozí obdobné dokumenty, vládou schvalované již od roku 1999.

Poslední aktualizace proběhla v roce 2012.

Koncepce popisuje strategie integrační politiky naší země a již od

svého vzniku počítá se zapojením řady resortů (MV, MPSV, MŠMT, MPO,

MZD, MMR a MK) a dalších partnerů (NNO a organizace cizinců,

regionální a lokální správa, akademická sféra ad.). Reaguje tak na

skutečnost, že integrace cizinců je komplexní problematikou, která se

dotýká mnoha oblastí. Cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet

vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu

vyloučení cizinců. Cílem je zachování sociální soudržnosti a harmonické

nekonfliktní soužití všech obyvatel země. Základní cílovou skupinou

integrace cizinců jsou občané třetích zemí pobývající legálně na území ČR.

(MVČR(h))

Nicméně, určité vlastní, nezávislé, integrační snahy, vzdělávací

programy a fondy na podporu cizinců a jejich integrace najdeme i u

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (viz Příloha 2 - Programy a

stipendia ) a Ministerstva práce a sociálních věcí.

2.2.6.2.1 Integrační centra a jejich vzdělávací a poradenská činnost

Výsledkem Koncepce integrace je i vznik Center na podporu

integrace cizinců (dále „Centra“). Těm se budu věnovat dále. Seznam všech

poboček i jiných integračních organizací, je možno nalézt v Publikaci pro

cizince mimo EU, která je v Příloze. Činnost Center se zaměřuje jak na

poskytování služeb cizincům z cílové skupiny Koncepce, tak na aktivity

zaměřené na majoritní společnost a její instituce. Centra jsou iniciátorem,

organizátorem i realizátorem aktivit podporujících sociální, právní i

31

jazykovou emancipaci cizinců v různých regionech České republiky.

Činnost Center probíhá v přímé spolupráci s regionálními i místními organy

a institucemi, stejně jako ve spolupráci s dalšími subjekty v místě včetně

nestátních neziskových organizací. Mezi hlavní činnosti Center patři:

Sociální poradenství

Právní poradenství

Kurzy češtiny pro cizince

Tlumočnické služby

Sociokulturní kurzy

Provoz internetového pracoviště a knihovny

Permanentní monitoring situace

některá centra: kurzy pro podnikatele

(Centra na podporu integrace cizinců, 2014)

Oslovila jsem všechna Centra, abych zjistila, jaká je jejich indická

návštěvnost. Centra jsem kontaktovala jak e-mailem, tak telefonicky.

Neměla jsem příliš velký úspěch s počtem odpovědí, a to málo, co jsem

zjistila, nedokládá zvláštní význam Integračních center pro Indy v poměru

k jejich počtu v ČR.

Tabulka 9 Návštěvnost Indů v Integračních centrech

Kraj Rok Využité služby, poznámky

2010 2011 2012 2013

Olomoucký 3 5 8 14

Jihočeský 9 7

Karlovarský 1 2 3 4 Jen řádové sestry, které dělají na školách přednášky o Indii.

Vysočina / / / 0 Centrum bylo založeno 1.6. 2013

Zlínský ? ? ? 5

Pardubický ? ? ? ?

32

Liberecký 0 0 0 12

Nejvíce využívali možnosti navštěvovat intenzivní kurzy ČJ (76 služeb), dále nízkoprahové kurzy ČJ (56 služeb),

základní sociální poradenství (5 služeb), právní poradenství (4 služby) a odborné sociální poradenství (3 služby).

Moravskoslezský ? ? ? ?

Plzeňský ? ? ? ?Jihomoravsk

ý 27 můžu a 10 žen.

Ústecký / / 7 ?Služby: sociální poradenství.

„Chodí k nám jen ti Indové ‚z restaurace‘ .“Královéhrad

ecký ? ? ? ?

Praha ? ? ? ?

Zdroj:autor

2.2.6.3 Heterogenní skupina cizinců 3. zemí jako důsledek

vízové politikyProgramy k integraci se zaměřují především na „cizince třetích

zemí.“ a jsou tak často označovány, myslí se tím ale převážně ekonomicky

slabší přistěhovalci z rozvojových či ekonomicky slabších států. Do tohoto

přístupu tak nezapadají ani obyvatelé USA, kteří také patří mezi „třetí státy“

ani obyvatelé Indie – přestože Indii můžeme za rozvojovou zemi označit.

Souhlasím tedy spíše s přístupem, který zmiňuje studie SocioFactor s.r.o.,

která se soutředí na integraci cizinců v Jihomoravském kraji (je jednou

z mála studií, kterou se mi podařilo najít, jež se skutečně zabývá

vzdělávacími potřebami dospělých cizinců): „Shoda neexistuje v otázce, zda

by „přistěhovalci“ (bez ohledu na to, jak jsou označováni) měli být

považováni za jednu skupinu. Spíše by měli být vnímáni jak jednotlivci nebo

členové zvláštních dílčích kategorií vymezených podle národnostního nebo

etnického původu, náboženského vyznání, pohlaví, věku nebo důvodu

příjezdu (ekonomičtí migranti, uprchlíci nebo rodinní příslušníci), popř.

podle odborné kvalifikace (od vysoce kvalifikovaných osob po osoby s

nízkou kvalifikací).“(Topinka a kol., 2010, s. 11) Bylo by tedy vhodnější

pojmenovávat integrační programy dle skutečných kategorií („Program pro

33

ohrožené nezaměstnaností“, „Program na podporu vzdělanosti“....), než dle

vízových kategorií.

Trbola a Rákoczyová definují tři skupiny, ze kterých dvě, dle mých

předchozích zjištění o charakteristice indické populace, odpovídají nejlépe

této specifické skupině cizinců ze třetích zemí. Jsou to skupiny

„Profesionálů“ a „Studentů“.

Skupina Profesionálů, což jsou cizinci s vysokou kvalifikací,

nevyhledává možnosti integrace. Cestují za dobrými pracovními

příležitostmi, jsou zde umístěni na pobočku nadnárodní firmy, jejich pobyt

je dočasný. Patří mezi ně i odborníci ve vědních lékařských a informačních

oborech. S integrací nemívají problém, pokud o ni mají zájem, ale nebývají

pro něze strany státu odpovídající služby. Skupina Studentů, tedy cizinci,

kteří k nám přijeli studovat vysokou školu. Jejich integrace bývá díky studiu

jednodušší, často zvládají český jazyk. U této skupiny se počítá i se

zvýššeným zájemem o podnikání (zvláště v mezinárodním obchodě může

být jejich jazyková a kulturní znalost velkou výhodou). (Ráckoczyová,

Trbola, 2010, s.109-112)

Nutno podotknout, že mnozí studenti v doktorských programech

odpovídají spíše skupině Profesionálů, než skupině Studentů.

3.Výzkumná částV praktické části zjišťuji o jaké kurzy mají Indové zájem a čím je

obecně jejich záem o kurzy ovlivňován. Vzdělávací potřeby vnímám

v kontextu možné integrace a z pohledu andragogiky také jako moment péče

o dospělého cizince.

K výzkumu využívám dotazník, který byl konstruován na téma

integrace a vzdělávacích potřeb Indů a vznikl pro vlastní potřebu autorky a

jejího zájmu o indickou komunitu a její případný prostor pro další rozvoj;

dotazník má tedy mnohem širší záběr, než zobrazuje tato práce. Do této

34

práce byly vybrány jen ty otázky, které zodpovídají níže uvedené hypotézy

a ty které přiblíží o jaké vzdělávací kurzy mají Indové zájem.

3.1 Výzkumné otázky1.Které vzdělávací kurzy Indové v ČR preferují?

2.Jaké faktory ovlivňují preference Indů v zájmu o vzdělávací

kurzy?

3.2 Výzkumná metoda a technikaZajímá mě především zájem o kurzy, počty a druhy kurzů, zvolila

jsem tedy kvantitativní metodu.

Pro zodpovězení otázky Které vzdělávací kurzy Indové v ČR

preferují? jsem zvolila otázky uzavřené, nikoli otevřené. Vzhledem k mým

omezeným možnostem v rámci studentského výzkumu a malému počtu

respondentů nepředpokládám, že by se mi odpovědi na otevřenou otázku o

vzdělávacích kurzech povedlo následně smysluplně kategorizovat.

Otázku Jaké faktory ovlivňují preference Indů v zájmu o vzdělávací

kurzy? jsem ověřovala pomocí hypotéz H1-H4, které jsem ověřovala

pomocí statistického testu chí kvadrát.

Zvolila jsem dotazníkové šetření, které je pro tento účel

kvantitativního výzkumu nejefektivnější a finančně dostupný. Pro tvorbu

dotazníku jsem využila Google Documents (Google Drive), volně přístupný

na internetu, bez nutnosti jakékoli registrace. Nabízela jsem i možnost

vyplnit dotazník off-line elektronicky (Word dokument), tu využil jen jeden

respondent a jeho odpověď jsem pak přepsala do online dotazníku, aby se

zařadila do statistik Google Documents.

35

Pro výpočty a grafy jsem použila softwary Excel, Word od

Microsoftu, pro výpočet stat. testu chí kvadrát software Test chí-kvadrát

nezávislosti v kontingenční tabulce (Kábrt, 2015).

3.3 Které vzdělávací kurzy Indové v ČR preferují? -

Stanovení vzdělávacích kurzůNa téma vzdělávacích kurzů byly v dotazníku položeny dvě otázky:

Otázka č. 8 „In which educational/information courses or trainings

you have participated till now in CZ?“ – „Jakých

vzdělávacích/informačních kurzů či výcviků jste se dosud v ČR zúčastnili?“

Otázka č. 9 „Which of those courses/trainings would you like to

continue or to start to follow here?“-„Ve kterých z těchto kurzů/výcviků

byste chtěli pokračovat, nebo je chtěli začít navštěvovat?“

Celkem bylo v nabídce 6 kurzů. Když jsem vybírala kurzy, vnímala

jsem situaci Indů u nás jako situaci cizince, který se vyrovnává s novým

prostředím. Teoreticky vycházím z přístupu ke vzdělávání dospělých jak

z Hanselmanna (vzdělávání dospělých s důrazem na pomoc dospělému

člověku (Bartoňková, Šimek, 2002, s.4), tak ze Šimka (přestěhování se,

vyrovnávání se s novým prostředím vnímám jako andragogické pojetí

kritického uzlu životní dráhy (Šimek 1995, s. 98). Oba dva jsem již

zmiňovala v kapitole Andragogika ve vztahu ke vzdělávání cizinců.

Kurzy jsem vybírala na základě:

1) nabídky kurzů u Integračních center, tedy na základě potřeby a cíle

společnosti integrovat jedince a jedince být integrován (tj. český jazyk,

české zákony a právní záležitosti, česká kultura a společnost)

2) potřeb zmiňovaných Lukášem Radostným v článku Cizinci a jejich

vzdělávací potřeby a bariéry (český jazyk, český vzdělávací systém)

(Radostný, 2007)

3) potřeby cizinců vyrovnat se s odlišným kulturním prostředím a vyznat se

v něm. (např. odlišný vzdělávací systém, odlišná kultura, odlišné

36

zákony, autoškola – Indové většinou v rodné zemi nepotřebují řidičský

průkaz)

4) Koncepce integrace cizinců – Společné soužití, v kapitole Integrace,

Integrační proces (český jazyk, rekvalifikační kurzy, české zákony a

právní záležitosti, český vzdělávací systém, česká společnost a kultura)

(MVČR, (h), 2012)

5) potřeby jedince být samostatný (autoškola, rekvalifikační kurzy, české

zákony a právní záležitosti)

Jedná se o následující kurzy:

1. Czech language classes – Hodiny českého jazyka

2. Czech culture and society – Česká kultura a společnost

3. Czech laws, legal matters – České zákony a právní záležitosti

4. Czech Educational system – Český vzdělávací systém

5. Retraining scheme (provided by Czech authorities or NGOs)

– Rekvalifikační kurz (poskytovaný českými úřady nebo

neziskovými organizacemi)

6. Driving school – Autoškola

Díky kombinaci obou otázek získáme data o počtu kurzů, o které je

z této nabídky zájem; data o kurzech, které Indové absolvovali, data o

kurzech ve kterých chtějí pokračovat, data o kurzech ve kterých

nepokračují/ukončili.

3.4 Jaké faktory ovlivňují preference Indů v zájmu

o vzdělávací kurzy? - Stanovení hypotézDomnívám se, že délka pobytu a délka plánovaného pobytu by

mohly souviset se zájmem o mnou uvedené kurzy. Pokud zde Indové

nějakou dobu setrvávají a mají zájem se asimilovat, mohl by tomu

odpovídat i větší zájem o vzdělávací kurzy. Pokud zde nějakou dobu

setrvávají avšak nejeví zájem o kurzy, znamená to, že nepotřebují od České

republiky další podporu, protože jejich cílem je v ČR něco jiného než se

zařadit do naší kultury. Totéž platí pro plánovanou délku pobytu.

37

Indové, kteří zde studují by mohli mít v plánu zde také po studiu

setrvat, ovšem pokud nemají potřebu dále se vzdělávat, bude to opět

odpovídat jejich menšímu zájmu o asimilaci v naší zemi.

Stejná myšlenka mě vedla i u poslední hypotézy, kde v případě, že

by souvisel zájem o kurzy s rodinným stavem, mohlo by se dále zkoumat,

jak je třeba kurzy uzpůsobit, zdali svobodní mají větší zájem na dalším

vzdělávání se, nebo zda je z hlediska státu vhodnější zaměřit se na podporu

rodin a ženatých/vdaných Indů.

Tabulka 10 Stanovení hypotéz

Číslo h.

Formulace nulových hypotéz Proměnné Otázky z dotazníku

1.

Indové, kteří chtějí zůstat

v ČR 5 let a více, nemají větší

zájem o vzdělávací kurzy než

Indové, kteří plánují v ČR

zůstat kratší dobu.

Zájem o

vzdělávací

kurzy

Plánovaný

pobyt v ČR

8. In which

educational/information courses

or trainings you have

participated till now in CZ?

9. Which of those or other

courses/trainings would you like

to start to follow here?

5. From now, how long do you

plan to stay in the Czech

Republic?

2.

Indové, kteří v ČR bydlí delší

dobu, nemají větší zájem o

vzdělávací kurzy, než Indové,

kteří zde pobývají krátce.

Zájem o

vzdělávací

kurzy,

Délka pobytu

stráveného

v ČR

8. In which

educational/information courses

or trainings you have

participated till now in CZ?

9. Which of those or other

courses/trainings would you like

to start to follow here?

4. How long have you been

living in the Czech Republic till

now?

3. Indové, kteří zde studují,

nemají větší zájem o

vzdělávací kurzy, než Indové,

Zájem o

vzdělávací

kurzy,

8. In which

educational/information courses

or trainings you have

38

kteří zde nestudují.

Studující

participated till now in CZ?

9. Which of those or other

courses/trainings would you like

to start to follow here?

16. Current state

4.

Indové, kteří jsou svobodní

nemají větší zájem o kurzy,

než Indové v manželském

svazku.

Zájem o

vzdělávací

kurzy,

Rodinný

stav:

8. In which

educational/information courses

or trainings you have

participated till now in CZ?

9. Which of those or other

courses/trainings would you like

to start to follow here?

18.Marital status

Zdroj: autor

3.5 DotazníkPro tvorbu dotazníku jsem využila rozhraní Google Documents,

konkrétně elektronický formulář. Je uživatelsky příjemný, s možností zvolit

prostý design, je možné v něm tvořit široké spektrum otázek (škálové,

vícečetné odpovědi, výběr z odpovědí...) a je možné jej pohodlně šířit.

Elektronický dotazník zajišťuje anonymitu respondenta a zároveň dovoluje

tazatelovi sledovat čas a datum odevzdání. Díky elektronickému odkazu lze

pak dotazník šířit po internetu velmi jednoduše. Náklady jsou prakticky

nulové.

Možným problémem je, že dotazník může vyplnit kdokoli, kdo se

k odkazu dostane. Musíme tedy spoléhat na upřímnost respondentů. Při

tomto způsobu dotazování postrádáme spolehlivý nástroj, jak ověřit zda je

uživatel opravdu námi žádaný respondent. Ve snaze toto omezit jsem hned

na začátek, pod úvod a popis výzkumu, umístila dvě kontrolní otázky Are

39

you Indian? (Jste Ind?) a Are you living in the Czech Republic currently?

(Žijete momentálně v České republice?)

Dalším úskalím je možnost technických problémů, v březnu 2014

mě skrze e-mail kontaktovala jedna respondentka; z důvodu softwarové

poruchy nebylo možno pracovat s jedním oddílem v dotazníku (nebylo

možné na něj kliknout a vybrat odpověď). Přestože problém rychle pominul,

nemůžu stoprocentně vyloučit, že se podobný problém neopakoval v jiném

případě.

Dotazník je stále dostupný na internetu z odkazu:

https://docs.google.com/forms/d/1bm2cHg-

4RhG6_NSC0zT8UnsFfqv47_TfRl11edOh73c/viewform.

Pro účely této práce se zpracovalo 83 dotazníků, které byly vyplněny

v období listopad 2013 - březen 2014. 80 dotazníků bylo vyhodnoceno jako

platných a dále zpracovaných v rámci statistik.

3.6 Sběr datVýběr vzorku byl nepravděpodobnostní; šíření dotazníku probíhalo

ze začátku pomocí metody snowball. Pokus o kvótní výběr, kdy jsem přímo

oslovovala patřičné kandidáty, nebyl příliš úspěšný.

Respondenty jsem tedy získávala více způsoby. Popsáno

chronologicky:

Prosinec 2013

a) Přímé oslovením vlastních osobních kontaktů (technika snowball).

b) Zveřejnění dotazníku s prosbou o vyplnění na sociální síti

Facebook, ve skupinách u nichž jsem vyvozovala, že patří do mého

souboru. Jména skupin: Indians in Brno, Indians in Prague, Indians in Czech

Republic.

c) Zveřejnění dotazníku na síti LinkedIn. (Konkrétně ve skupině

Indians in the Czech Republic.)

40

d) E-mail s žádostí o vyplnění dotazníku Indům, kteří pracují

v České republice, jejichž kontakt jsem našla na síti LinkedIn.

e) E-mail s žádostí o vyplnění dotazníku Indům, jejichž kontakt se

mi podařilo získat na stránkách IBM Brno.

Těmito způsoby se mi podařilo vybrat 40 dotazníků během prvního

dne a dalších 10 během měsíce.

Leden 2014

V lednu jsem navštívila Indickou Ambasádu v Praze, kde se u

příležitosti oslav Dne Republiky shromáždil větší počet Indů z celé ČR. Ty

jsem osobně oslovovala s žádostí o kontakt. Získala jsem zhruba 20 e-

mailových adres, na které jsem opět zasílala odkaz na elektronický dotazník.

Březen 2014

V březnu jsem v Praze navštívila oslavy svátku Holi, kde byla opět

výhodná možnost kontaktovat zde žijící Indy. Získala jsem zhruba 15

emailových adres.

Z obou akcí byla návratnost dotazníků 30%.

V březnu jsem ještě rozesílala e-maily do patnácti indických

restaurací, návratnost byla tak nízká, že ji nebylo možno identifikovat.

Celkem se podařilo získat 83 odpovědí. Po vyřazení neplatných

dotazníků (uvedli, že nejsou Indové, nebo nežijí v ČR) zůstalo 80 platných

dotazníků.

Respondentům nebyla nabídnuta odměna ve finančním smyslu, ale

byla jim nabídnuta možnost získání výsledků výzkumu, tento fakt mohl u

některých respondentů hrát roli při rozhodování, zda dotazník vyplnit. 58

respondentů uvedlo v dotazníku svůj e-mailový kontakt, jelikož měli zájem

o výsledky výzkumu. Většinou jsem se setkala s přátelským přístupem,

neboť respondenti byli potěšeni, že se o jejich komunitu někdo zajímá.

Největší problém byl navázat kontakt s ženami – je jich méně a byly méně

otevřené komunikaci.

41

3.7 Základní souborSoubor v tomto výzkumu tvoří všichni Indové žijící na území ČR

v období 2013-2014. To bylo k datu 31.3.2014, kdy jsem získala poslední

vyplněné dotazníky, celkem 1512 osob s trvalým a přechodným pobytem.

Muži tvoří 71%, ženy 29%.

Tabulka 11 Indové žijící na území ČR 2014

  Mužů Žen Celkem

Přechodný pobyt 712 315 1 027

Trvalý pobyt 363 122 485

      1512

Zdroj: MZV ČR

3.8 Komunikační jazykJako komunikační jazyk byla zvolena angličtina – jak v dotazníku,

tak v e-mailech, na sociálních sítích a během přímého kontaktu. Ze

zkušenosti vím, že je to jazyk, kterým se v zahraničí všichni Indové

dorozumívají, je to však jeden z úředních jazyků Indie a na mnoha

indických školách je angličtina používána jako vyučovací jazyk. Angličtina

je tedy pro Indy přirozeným komunikačním jazykem, u kterého

nepředpokládám, že bude limitovat možnosti v jejich vyjadřování.

3.9 VýsledkyZačínám popisem vzorku, pomocí informací které jsem

z nashromážděných dat získala, pokračuji zhodnocením hypotéz.

3.9.1 Popis vzorku, četnosti kurzůVzorek ze souborů tvoří 80 respondentů, kteří úspěšně vyplnili

dotazník. Vzorek tedy pokrývá 5,3% z celkového souboru.

42

Pohlaví

Z toho 12 je žen a 68 mužů.

Muži ve vzorku tvoří 85% ženy 15%. Vzorek se tak blíží složení

souboru dle pohlaví.

Věkové složení respondentů

9 respondentů neuvedlo věk. Nejpočetnější skupinu tvoří respondenti

ve věku 27 až 29 let.

Graf 2 Věkové složení respondentů

Zdroj: autor

Sociálně-ekonomický status

30 studentů

43

54 pracující – z toho 7 respondentů podniká, ostatní jsou

zaměstnanci.

Čtyři respondenti jsou zaměstnanci i studenti (je možné, že jde o

studenty doktorských programů, kteří se vnímají jako studenti i

zaměstnanci). Nezískala jsem žádného nezaměstnaného respondenta.

Rodinný stav

40 respondentů je svobodných, 40 ženatých/vdaných; z toho 28

respondentů uvedlo, že v ČR žijí s partnerem/partnerkou a 12 respondentů

uvedlo, že jejich partner momentálně nežije v ČR.

Nejvyšší dosažené vzdělání

Střední vzdělání - 5 respondentů

Bakalářský titul – 22 respondentů

Magisterský titul – 33 respondentů

PhD – 20 respondentů

94% Indů ze vzorku má tedy vysokoškolské vzdělání, což jistě

neodpovídá běžné populaci, mohlo by to však odpovídat populaci Indů

v ČR.

44

Graf 3 Vzdělání respondentů

Zdroj: autor

Co se týče formálního vzdělání, odpovídá tento vzorek vízové

politice a mému předpokladu o přítomnosti vysoce vzdělaných Indů.

Důvod příjezdu do ČR

43 respondentů uvedlo jako důvod studium.

29 respondentů uvedlo jako důvod práci a ekonomické podmínky.

Lidé, kteří neuvedli jako důvod ani práci, ani studium, celkem 8

respondentů, přijeli především z rodinných důvodů (6 respondentů) a měli

také v plánu zde zůstat po delší dobu (10-40let). Zbývající dva uvedli jako

důvod poznání nové kultury, cestování.

Vzdělávací potřeby

Z následujících dvou grafů zjišťujeme, že přes 50% Indů již

navštívilo jeden nějaký kurz a nadále plánují pokračovat, či začít opět jen

v jednom kurzu. Celkově převažuje zájem o vzdělávací kurzy nad

nezájmem (9 respondentů nemělo dosud žádný kurz a 8 respondentů

neplánovalo v žádném kurzu pokračovat, či začínat.)

45

Graf 4 Počtu kurzů, které každý Ind absolvoval

(Osa Y – počet kurzů, osa X– počet Indů)

Zdroj: autor

Graf 5 Počet kurzů ve kterých chtějí Indové pokračovat, nebo v nich hodlají začít

(Osa Y – počet kurzů, osa X– počet Indů)

Zdroj: autor

46

Graf 6 Preference vzdělávacích kurzů dle jejich druhů

(Osa Y – názvy kurzů, osa X– počet Indů)

Zdroj: autor

3.9.2 ShrnutíNejčetněji absolvovaným kurzem je český jazyk, následován

autoškolou a kurzem na téma česká kultura a společnost. Neméně

absolvovaným kurzem byly rekvalifikace. Kurzy češtiny jsou také kurzem,

ve kterém chce nejvíce respondentů pokračovat – ovšem téměř stejný počet

v jazykových kurzech pokračovat nechce. Kurzy češtiny jsou tedy pro téměř

polovinu absolventů ukončenou záležitostí.

Co se týče kurzů, se kterými mají zájem začít; většina respondentů

neměla vůbec zájem o to, nějaký kurz začínat. 19 respondentů by rádo

začalo s autoškolou, a 17 respondentů mělo zájem o kurzy o české

společnosti a kultuře. Rovnocenný zájem byl  o kurzy češtiny, práva,

českého vzdělávacího systému. S kurzy rekvalifikace chtělo začít nejméně

47

lidí.(Na druhou stranu, ze všech přístupů byl u rekvalifikačních kurzů tento

nejsilnější.)

V poměru ke kurzům, ve kterých chtějí začínat, vítězí však touha

nezačínat žádný další kurz a nepokračovat s žádným kurzem.

Našli se pouze 4 respondenti, kteří neprošli žádným kurzem, ani

neměli zájem s žádným začínat.

3.9.3 HypotézyV tabulce jsou uvedeny všechny proměnné, se kterými jsem

pracovala, a doprovází je vysvětlení, jakým způsobem jsem je

kategorizovala.

Graf 7 Operacionalizace

Proměnná

Definování

proměnné

na základě

dotazníku

Podrobnější údaje Kategorie proměnných

ZÁJEM O

VZDĚLÁVACÍ

KURZY

Součet

všech kurzů

u otázek č.

8. a 9.

Maximum - 9 kurzů

Mnimum - 0 kurzů.

Velký Zájem – 20 resp.

Malý zájem – 60 reps.

Následně kategorizováno

na „Velký zájem“ – 4

kurzy a více. a „malý

zájem“- 0-3 kurzy.

PLÁNOVANÝ

POBYT V ČR

Odpovědi

na otázku č.

5.

Minimum 1 rok, medián 2 roky.

Dlouhý pobyt – 20 resp.

Krátký pobyt - 60 resp..

Následně vytvořeny dvě

kategorie: “ 5 let a více“

„méně než 5 let“

DÉLKA

POBYTU

STRÁVENÉHO

V ČR

Odpovědi

na otázku

č.4

Krátký pobyt – 50 resp.

Dlouhý pobyt – 28 resp.

Následně vytvořeny dvě

kategorie: „Dlouhý pobyt“

pro 4 a více roky „Krátký

pobyt“ pro pobyt kratší

než 4 roky

STUDUJÍCÍ

Odpovědi

na otázku č.

16

Zbyly jen kategorie

pracující/studující a u 4 respondentů

byly uvedeny obě možnosti zároveň

– pracující +studující.

Kategorie jsem definovala

jako „Studující a

„nestudující“

RODINNÝ

STAV

Odpovědi

na otízku č.

40 svbodoných respondentů

28 vdaných/ženatých se partnerem

Tři původní kategorie

jsem změnila na dvě;

„Ženatý, vdaná“ a

48

18.

žijícím v ČR

12 vdaných/ženatých bez partnera

žijícího v ČR„Svobodný/á“

Zdroj: autor

Graf 8 Zhodnocení hypotéz po výpočtu testu chí-kvadrát

Výsledky nulových hypotéz

H

1

H0 Indové, kteří chtějí zůstat v ČR 5 let a více, nemají větší zájem o

vzdělávací kurzy než Indové, kteří plánují v ČR zůstat kratší dobu.

HA Indové, kteří chtějí zůstat v ČR 5 let a více, mají větší zájem o

vzdělávací kurzy než Indové, kteří plánují v ČR zůstat kratší dobu.

Chi-kvadrát je 0.0078. P hodnota je 0.929763. Na hladině

významnosti 5 % nulovou hypotézu (H0) o nezávislosti jednotlivých

znaků nezamítáme.

H

2

H0 Indové, kteří v ČR bydlí delší dobu, nemají větší zájem o

vzdělávací kurzy, než Indové, kteří zde pobývají krátce.

HA Indové, kteří v ČR bydlí delší dobu, mají větší zájem o

vzdělávací kurzy, než Indové, kteří zde pobývají krátce.

Chi-kvadrát je 0.0094. P hodnota je 0.922707. Na hladině

významnosti 5 % nulovou hypotézu (H0) o nezávislosti jednotlivých

znaků nezamítáme.

H

3

H0 Indové, kteří zde studují, nemají větší zájem o vzdělávací kurzy,

než Indové, kteří zde nestudují.

HA Indové, kteří zde studují, mají větší zájem o vzdělávací kurzy,

než Indové, kteří zde nestudují.

Chi-kvadrát je 0.0094. P hodnota je 0.922707. Na hladině

významnosti 5 % nulovou hypotézu (H0) o nezávislosti jednotlivých

znaků nezamítáme.

49

H

4

H0 Indové, kteří jsou svobodní mají větší zájem o kurzy, než Indové

v manželském svazku.

HA Indové, kteří jsou svobodní mají větší zájem o kurzy, než Indové

v manželském svazku.

Chi-kvadrát je 0.2667. P hodnota je 0.605577. Na hladině

významnosti 5 % nulovou hypotézu (H0) o nezávislosti jednotlivých

znaků nezamítáme.

Zdroj: autor

3.10 DiskuzeOčekávala jsem převahu studentů, ale vzhledem k tomu že jsem se

osobně setkala s mnohými ženami v domácnosti bez práce, vím, že vzorek

není zcela reprezentativní. Všichni ze vzorku se označili za pracující,

studující, nebo obojí. Uniká mi tedy skupina nezaměstnaných –

nejpravděpodobněji příbuzných (manželek) těch, kteří zde pracují.

Chybějící údaje žen v domácnosti, by mohly ovlivnit údaje o vzdělání –

například o kurzy českého jazyka, kurzy o české kultuře a o vzdělávacím

systému by mohly mít vykazovat větší míru zájmu.

Pokud se vrátíme k Berryho akulturačním kategoriím, nevyvolávají

výsledky dotazníkového šetření dojem, že by se Indové řadili pod

„Separaci“. Zvláště zájem o českou společnost a kulturu v praktické části

nasvědčuje opaku. U Indů s přechodným pobytem předpokládám převážně

Integraci, vzhledem k dočasnosti jejich pobytu. U Indů s trvalým pobytem

pak také předpokládám spíše integraci, než asimilaci a to po zvážení silné

národní hrdosti Indů a touze zachovat čest a jméno rodiny (jež se zrcadlí i

v dnešním přístupu k manželství uzavíraným dle kast).

Z výsledků je možné odvodit malý zájem o vzdělávání a z pohledu

respondentů tedy nevýrazné vzdělávací potřeby. Ty mohou souviset

50

s faktem, že většina Indů zde nemá zájem zůstávat a nemá potřebu se

v daných oblastech vzdělávat. Samozřejmě je tu i fakt, že většina Indů je již

vzdělaných a tak další vzdělání nepotřebují, ale vzhledem k volbě kurzů jež

jsou zaměřeny prakticky a integračně, to nepředpokládám.

Je třeba zohlednit také specifickou volbu kurzů, je možné, že kdyby

nebyly kurzy zaměřeny především prakticky, a s cílem integrovat, setkaly

by se s větším ohlasem.

Nejvíce absolvovaný kurz byl kurz češtiny a nejpožadovanější byly

kurz autoškoly a kurz o české společnosti.

Co se týče ověření hypotéz, nepodařila se mi potvrdit ani jedna

alternativní hypotéza, nenašla jsem žádný vztah mezi uvedenými

proměnnými a vzdělávacími potřebami tak, jak jsem je stanovila.

Nepodařilo se mi tedy najít faktory, které ovlivňují vzdělávací potřeby,

nemohu ovšem ani vyloučit, že nějaké neexistují.

Podařilo se mi zjistit celkové údaje o tom, o jaké kurzy je zájem a o

které je menší zájem, nepodařilo se mi najít faktory, které zájem Indů

ovlivňují.

Bylo by vhodné využít získaná data k dalším výpočtům, především

k podrobnějšímu zkoumání korelací a vztahů různých kategorií respondentů

vůči zájmu o kurzy (konkrétní kurzy i celkový zájem o kurzy).

4 ZávěrIndickou populaci v České republice jsem charakterizovala dle

dostupných statistických dat v rámci počtu, zaměstnanosti a důvodu pobytu.

Poté jsem se zaměřila na vzdělávací potřeby, jejich kontext ve vzdělávání

dospělých a poté jsem popsala situaci u vzdělávání pro cizince, jež je

poměrně úzce provázána s integrací cizinců do pro ně nové společnosti.

Průzkum návštěvnosti Integračních center Indy nebyl, pro nedostatek

získaných odpovědí, přesvědčivý, co se týče účasti na vzdělávání.

51

Česká republika se nedá označit za typickou cílovou zemi pro

indické migranty (jedna třetina ze všech Indů, kteří zde dlouhodobě

pobývají, má trvalý pobyt), nicméně jejich počet u nás konstantně a pomalu

roste. Počet Indů s trvalým a přechodným pobytem žijících v ČR ke dni

31.3.2014 byl celkem 1512 osob. Průměrný přírůstek je vyšší u

přechodného pobytu, než u trvalého pobytu, stoupá ale u obou.

Označení „cizinci ze třetích zemí“ je u nás často používáno

v zavádějícím kontextu, míní se tím méně vzdělaní, či finančně nevybavení

cizinci. Tento pojem pomíjí jak je tato skupina heterogenní. Následkem

vízových politik, které chudým, méně vzdělaným Indům neumožní vstup

jsou Indové v České republice srovnatelní s migranty z vyspělých zemí.

Neřeší existenční problémy, polovina studentů si zdejší pobyt hradí

z vlastních nákladů, zaměstnanost je vysoká. Oficiální účely pobytu Indů

jsou podle četnosti, sestupně: práce, rodinný příslušník a studium.

Největší část zdejší populace tvoří pracující Indové, další

významnou částí jsou studenti vysokých škol a poté děti.

Výzkumná část týkající se vzdělávacích potřeb Indů, (jež byly

definovány jako kurzy sloužící k jejich resocializaci, integraci, a jejich

usnadnění života zde) potvrzují dostupnost kurzů češtiny, nejvíce Indů

absolvovalo právě kurz češtiny a polovina z nich hodlá v kurzu pokračovat.

Největší zájem je začít kurz autoškoly. Značná část vzorku však neměla

vůbec žádný zájem o dané vzdělávací kurzy.

Nepodařilo se mi najít faktory, které ovlivňují zájem o vzdělávací

kurzy. Pomocí testu chí kvadrát se mi nepodařilo potvrdit následující nulové

hypotézy:

H1 Indové, kteří chtějí zůstat v ČR 5 let a více, nemají větší zájem o

vzdělávací kurzy než Indové, kteří plánují v ČR zůstat kratší dobu.

H2 Indové, kteří v ČR bydlí delší dobu, nemají větší zájem o

vzdělávací kurzy, než Indové, kteří zde pobývají krátce.

52

H3 Indové, kteří zde studují, nemají větší zájem o vzdělávací kurzy,

než Indové, kteří zde nestudují.

H4 Indové, kteří jsou svobodní mají větší zájem o kurzy, než Indové

v manželském svazku.

5 Seznam Použité literatury:

Literatura:

BARŠOVÁ, Andrea; BARŠA, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát.

Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno :

Mezinárodní politologický ústav, Masarykova univerzita v Brně 2005.

BARTOŇKOVÁ, H. Foucaultovo andragogické kyvadlo. Praha: MJF,

2004. s.181.190.

BARTOŇKOVÁ, H. – ŠIMEK, D. Andragogika. Olomouc: UP, 2002. s.4.

BOČKOVÁ, Věra. Vzdělávání – průvodní jev života. Olomouc: UP, 2002.

s.15-18.

ČERMÁK, V. Kvalifikace. In MAŘÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. a kol. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, s. 556.

ĎURIČ, L.- HOTÁR, S.V.- PAJTINKA, Ľ. Výchova a vzdelávanie

dospelých Terminologický a výkladový slovník, Bratislava: SPN, 2000,

s.110.

JOCHMANN, V. Integrální andragogika. In JOCHMANN, V. (ed.).

Andragogika: Teoretický seminář k pojetí andragogiky v Olomouci, 26.–27.

dubna 1993. Olomouc: UP, 1994, s. ??

53

HARTL, P. - HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2004.str.267.

PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie. Praha: Portál, 2004.

RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R. (eds.). Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: SLON, 2009, s. 16–22.

RÁKOCZYOVÁ, M., POŘÍZKOVÁ H. Sociální integrace přistěhovalců – teoretická východiska výzkumu. In RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R. (eds.). Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: SLON, 2009, s.13-24.

RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R. Vybrané aspekty života cizinců v České republice. Praha: VÚPS, 2010. s. 109-112

UHEREK, Zdeněk a kol. Migrace do České republiky, sociální integrace a

lokální společnosti v zemích původu (prostor bývalého SSSR a slovenští

Romové). Výzkumná zpráva. Praha : Etnologický ústav AV ČR 2004, s. 45.

ŠIMEK, D. Andragogika na pokraji vědy. In S-obzor, 1995, s. 98.

PALÁN, Z. Lidské zdroje: Výkladový slovník. Praha: Academia, 2002.

ŠEĎOVÁ, K., NOVOTNÝ, P. Vzdělávací potřeby ve vztahu k účasti na

vzdělávání dospělých. Pedagogika, roč. LVI, č. 2, 2006, s. 142.

Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996

Internetové zdroje:BLOOM, DAVID. India’s Baby Boomers: Dividend or Disaster? [online].

Aktualizace 9. 8. 2012. [cit. 24. 3. 2015]. Dostupné z

<http://southasiainstitute.harvard.edu/website/wp-content/uploads/

54

2012/08/Bloom-CurrentHistory-Indiademogandecon-

Bloomfinal.8mar11.pdf >.

CENSUS INDIA 2011, A-2 Decadal Variation In Population Since 1901. [online].Aktualizace 30.5. 2014 [cit. 1. 12. 2014] Dostupné z

<http://www.censusindia.gov.in/2011census/PCA/A2_Data_Table.html>.

CENTRA NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ Charakteristika

projektů [online]. Aktualizováno: 10.12.2014 [cit. 10. 12. 2014] Dostupné z

<http://www.integracnicentra.cz/Onas/informaceOProjektech.aspx>.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online].Vybrané stránky:

(a) Graf 1 Cizinci: počet cizinců. [online].Aktualizace: 12. 2. 2013 [cit. 10. 12. 2013] Dostupné z <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_pocet_cizincu>.

(b) Cizinci: počet cizinců – Související legislativa. [online].Aktualizace: 17. 12. 2011 [cit. 10. 12. 2013] Dostupné z <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_pocet_cizincu-souvisejici_legislativa>.

(c) O nás: Azyl, migrace, integrace:Migrace. [online].Aktualiazce: 2010 [cit. 10. 12. 2013] Dostupné z <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_pocet_cizincu-souvisejici_legislativa>.

(d) Nově podané žádosti o mezinárodní ochranupodle místa podání v roce [online].2012 Aktualiazce 10.12. 2014 Dostupné z <http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2E003D9647/$File/141413_t2-05.pdf>.

(e) Tabulka 6,7,8 Zaměstnanost –datové údaje [online].Aktualiazce: 20.4. 2012 [cit. 5. 12. 2014] Dostupné z <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_zamestnanost>.

(f) Cizinci: Vzdělávání – Metodika, legislativa [online]. Aktualiazce: 10.12. 2014 [cit. 5. 12. 2014] Dostupné z <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_vzdelavani-metodika,_legislativa>.

ČERMÁKOVÁ, D., SCHOVÁNKOVÁ, S., FIEDLEROVÁ, K. Podnikání

ciznců v Česku: vliv struktury příležitostí. [online].Vytvořeno 22.12.2011.

55

[cit. 9. 12. 2013]. Dostupné z

<http://geography.cz/sbornik/wp-content/uploads/2012/01/g11-4-

4cermakova_schovankova_fiedlerova.pdf>.

EUROPEAN COMISSION [online].Vybrané stránky:

EUROBAROMETER, Special Eurobarometer 368 [online].Aktualiazce:

20.4. 2012 [cit. 5. 12. 2014] Dostupné z

<http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_386_en.pdf>.

ICEF Monitor Number of Indian students heading abroad increases

dramatically over past decade [online].Aktualiazce 27 Nov 2012 [cit. 29.

10. 2014] Dostupné z <http://monitor.icef.com/2012/11/number-of-indian-

students-heading-abroad-up-300-over-past-decade/>.

KÁBRT, Milan. Test chí-kvadrát nezávislosti v kontingenční tabulce, Aktualizováno 25. března 2015. dosptpné z < http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/>.

KURZY.CZ. Obchodní rejstřík. Bharat Sangh o.s. [online]. Aktualizováno: 10.12.2014 [cit. 10. 12. 2014] Dostupné z <http://rejstrik-firem.kurzy.cz/22694471/bharat-sangh-os/statisticky-urad/>.

LEVIN INSTITUTE, Push factors [online]. Aktualizováno: 10.12.2014 [cit.

20.11.2014] dostupné z <http://www.globalization101.org/push-factors/>.

MOIA-MINISTRY OF OVERSEAS INDIAN AFFAIRS, THE.

Populationof non-resident Indians: Countrywise [pdf, online]. Vytvořeno:

19.6. 2012 [cit. 2. 2. 2014] Dostupné z

<http://moia.gov.in/writereaddata/pdf/NRISPIOS-Data%2815-06-

12%29new.pdf>.

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ[online].Vybrané

stránky:

56

(a) Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce v ČR [pdf, online]. Vytvořeno: 5.9.2007 [cit. 9.11 2014] Dostupné z < http://www.esfcr.cz/04-06/oprlz/konference-analyza-pristupu-zen-imigrantek-a-muzu-imigrantu>.

MPO - MINISTERSTVO PRŮMYSLU OBCHODU, odbor 06300. Jaké je

postavení cizinců na českém trhu? [online]. Aktualizace: 14.1.2008 [cit. 5.

3. 2014] Dostupné z <http://www.mpo.cz/dokument39051.html>.

MŠMT - MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A

TĚLOVÝCHOVY[online].Vybrané stránky:

(a) Stipendia vlády České republiky/Government Scholarships – Developing Countries [online].Aktualizováno: 10.12.2014 [cit. 10. 12. 2014]. Dostupné z < http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/stipendia-vlady-ceske-republiky-rozvojove-zeme-1?highlightWords=stipendia>.

(b) Vyhlášení rozvojového programu - Bezplatná výuka přizpůsobená potřebám žáků-cizinců ze třetích zemí na rok 2014 [online]. Aktualizováno: 10.12.2014 [cit. 10. 12. 2014] Dostupné z < http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyhlaseni-rozvojoveho-programu-bezplatna-vyuka-prizpusobena>.

(c) Stipendijní pobyty v České republice v akademickém roce 2015/2016 [online].Aktualizováno: 10.12.2014 [cit. 10. 12. 2014]. Dostupné z < http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/stipendijni-pobyty-v-ceske-republice-v-akademickem-roce-2014>.

(d) Studium v ČR bude pro cizince jednodušší [online]. Aktualizováno: 20.06.2014 [cit. 10. 12. 2014]

(e) Výkonové ukazatele [online]. Aktualizováno: 10.12.2014 [cit. 10. 12. 2014] Dostupné z <http://dsia.uiv.cz/vystupy/vu_vs_f2.html>.

(f) REGISTR DSZ Dispozice k udělení stipendií vlády České republiky [online]. Aktualizováno: 2014 [cit. 5. 12. 2014] Dostupné z <http://registr.dzs.cz/registr.nsf/dispozice_cz_2014.pdf>.

(g)

MVČR - MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY.

[online].Vybrané stránky:

(a) Tabulka 1,2 Informační servis, Cizinci s povoleným pobytem: Statistiky za rok 2012. [online].Aktualizováno: 17. 9. 2013 [cit. 10.

57

12. 2013] Dostupné z <http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d>.

(b) Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu [online]. Aktualizováno: 18. 10. 2013 [cit. 10. 12. 2013] Dostupné z <http://www.mvcr.cz/clanek/prijezd-do-cr-povinnosti-a-delka-pobytu.aspx>.

(c) Terminologický slovník , [online]. Aktualizováno: 2014 [cit. 9. 12. 2014] Dostupné z <http://www.mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik.aspx>.

(d) Informační příručka pro cizince [online]. Aktualizováno: 2014 [cit. 2. 3. 2014] Dostupné z < http://www.mvcr.cz/clanek/informacni-publikace-pro-cizince.aspx>.

(e) Integrace imigrantů do vzdělávacího systému [online]. Aktualizováno: 25.10.2013 [cit. 1. 3. 2014] Dostupné z <http://www.soze.cz/wp/wp-content/storage/clanek-integrace_imigrantu_do_vzdelavaciho_systemu.pdf. >.

(f) Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců-Společné soužití 2012 [online]. Aktualizováno: 19.11.2013 [cit. 6. 12. 2014] Dostupné z <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/0E0030F05E/$File/USNESEN%C3%8D_VL%C3%81DY_%C4%8CR_ze_dne_4.1.2012_%C4%8D._6_k_Postupu_p%C5%99i_realizac.pdf>.

(g) Obecný program Solidarita a řízení migračních toků[online]. Aktualizováno: 19.11.2013 [cit. 6. 12. 2014] Dostupné z <http://www.mvcr.cz/clanek/obecny-program-solidarita-a-rizeni-migracnich-toku-716149.aspx>.

(h) Integrace [online]. Aktualizováno: 25.3.2013 [cit. 3. 12. 2014] Dostupné z <http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx>.

(i) Koncepce integrace cizinců (2012) Dosptupné z <https://www.czso.cz/documents/11292/23227018/usneseni_vlady_cr_ze_dne_4.1.2012_c._6_k_postupu_pri_realizac.pdf/c46e5da0-4898-4707-b27d-8a89de1c58b9>.

(j) Tabulka 12, Počet Indů 2014, dosptupné z <(http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx)>

(k) Cizinci s povoleným pobytem na území České republiky k 31. 12. 2007. [online].Vytvořeno: 2010 [cit. 10. 12. 2013] Dostupné z <http://www.policie.cz/clanek/statistiky-885151.aspx>

58

MZV-MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ [online].Vybrané stránky:

(a) Bilaterální dohody [online]. Vytvořeno: 27.01.2014 [cit. 30.3. 2014] Dostupné z <http://www.mzv.cz/newdelhi/cz/vzajemne_vztahy/bilaterarni_dohody.html>.

(b) Vietnam, Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou Aktualizováno: 23. 3. 2015 [cit.28.3.2015] Dostupné z <http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/vietnam/smlouvy/index.html>.

PERRUCHOUD, R. Výkladový slovník migrační terminologie

[online].Vytvořeno: 13.12.2011 [cit. 10. 12. 2013] Dostupné z

<http://www.iom.cz/files/Vykladovy_slovnik_migracni_terminologie_IOM.

PDF>

PORADNA PRAVA Návrh nového zákona o státním občanství české

republiky [online].Aktualizováno: 10.10.2014 [cit. 10. 10. 2014] Dostupné z

<http://cizinci.poradna-prava.cz/novy-zakon-o-statnim-obcanstvi.html>.

RADOSTNÝ, L. Cizinci a jejich vzdělávací potřeby a bariéry [online].

Vytvořeno: 18. 12. 07 [cit. 9.9. 2014] Dostupné z

<http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/cizinci-a-jejich-vzdelavaci-

potreby-a-bariery>.

SCOTT, R. The Indian Community in The Czech Republic. [online].

Aktualizováno: 28.02.2012 [cit. 2.3. 2014] Dostupné z

<http://www.expats.cz/prague/article/community/the-indian-community-in-

the-czech-republic/>.

59

THE INDIAN DIASPORA Report of High level Committee

[online].Aktualizace: 5.10.2004 [cit. 7. 12. 2013] Dostupné z

<http://indiandiaspora.nic.in/diasporapdf/chapter11.pdf/>.

TOPINKA a kol., SocioFaktor s.r.o., 2010, Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území jihomoravského kraje 2011 – 2015 [pdf, online].Aktualizace: 12. 2. 2013 [cit. 10. 12. 2013] Dostupné z <http://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CB4QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.cizincijmk.cz%2FFolders%2FUploads%2F5895-7-program_integrace_cizincu_JMKpdf.aspx&ei=JfyAVIiXI8HaPfeggdgF&usg=AFQjCNEqZqmCj-__HI1s0lNCW93QHxeOTQ&sig2=zTta91DRDExkwfdoDgOGCQ&bvm=bv.80642063,d.ZWU>.

E-mailová korespondence(a) E-mailová korespondence s Romanem Krasnickým (Embassy of the

Czech Republic). [online], 31.3. 2014(b) Tabulka 4,5: E-mailová korespondence s Michaelou Havránkovou

(Tiskový odbor ministerstva zahraničních věcí České republiky) .[online], 10.9. 2014

(c) E-mailová korespondence s Danielem Chytilem (Český statistický úřad).[online],5.12.2014.

Osobní rozhovor(a) Informace poskytl JIŘÍ ZEMAN, vedoucí Cultural Wing na

Embassy of India, Praha. 04.12.2013.Pozn. nejedná se o oficiální stanovisko ambasády.

60

6 Anotace, klíčová slovaTato práce se zabývá charakteristikou Indické populace v České

republice a následným zjišťováním jejích vzdělávacích potřeb v rámci

možné integrace.

Jméno a příjmení autora: Zora Vašulínová

Název katedry a fakulty: Katedra sociologie, andragogiky a kulturní

anropologie FF UP

Název práce: Vzdělávací potřeby indické populace v ČR

Počet znaků: 77484

Klíčová slova

Migrace, vzdělávání dospělých, potřeby migrantů, integrace, vzdělávací potřeby, Indové v ČR, cizinci

Key words

Migration, adult education, migrant’s needs, integration, educational needs, Indians in the Czech Republic, foreigners

61

7 Seznam grafůGraf 1Vývoj počtu cizinců ČR.........................................................15

Graf 2 Věkové složení respondentů..................................................43

Graf 3 Vzdělání respondentů............................................................44

Graf 4 Počtu kurzů, které každý Ind absolvoval...............................45

Graf 5 Počet kurzů ve kterých chtějí Indové pokračovat, nebo v nich

hodlají začít...................................................................................................46

Graf 6 Preference vzdělávacích kurzů dle jejich druhů....................47

Graf 7 Operacionalizace...................................................................48

Graf 8 Zhodnocení hypotéz po výpočtu testu chí-kvadrát................49

8 Seznam tabulek

62

Tabulka 1 Účel pobytu a druhy víz u Indů - dlouhodobé pobyty.....12

Tabulka 2 Nejčetnější kategorie účelů víz........................................12

Tabulka 3 Počet Indických občanů v ČR.........................................15

Tabulka 4 Přírůstek Indických občanů v ČR....................................15

Tabulka 5 Zaměstnanost cizinců podle státního občanství; 2000-

2011 (31. 12.)...............................................................................................18

Tabulka 6 Cizinci evidovaní úřady práce podle zemí; 1998-2011

(stav k 31. 12.)..............................................................................................19

Tabulka 7 Cizinci s platným živnostenským oprávněním podle zemí;

2001-2013 (k 31. 12.)...................................................................................19

Tabulka 8 Studenti VŠ podle občanství............................................20

Tabulka 9 Návštěvnost Indů v Integračních centrech......................32

Tabulka 10 Stanovení hypotéz..........................................................38

Tabulka 11 Indové žijící na území ČR 2014....................................41

63