Tišnovold.tisnov.cz/soubor/sp-tisnov-b.-navrhova-cast-2.docx · Web viewOživení a úprava kulturních, sportovních a volnočasových areálů: koupaliště, letního kina, sportovišť

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TIŠNOVA

B. NÁVRHOVÁ ČÁST

Zadavatel: Město Tišnov, nám. Míru 111, 666 19 Tišnov

Zpracovatel: SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem

Datum zpracování: říjen 2013

Projekt Tvorba strategického plánu pro město Tišnov r.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00031 je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a

zaměstnanost a rozpočtu města Tišnova.

Obsah

Obsah.....................................................................................................................................................2

1 Úvod a metodika............................................................................................................................3

2 Návrh rozvojové vize......................................................................................................................42.1 Formulace vize........................................................................................................................42.2 Podrobnější představení vize..................................................................................................4

3 Problémová analýza.......................................................................................................................63.1 Doprava a technická infrastruktura........................................................................................73.2 Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí..........................................................................83.3 Ekonomický rozvoj města.......................................................................................................93.4 Kvalita života obyvatel města...............................................................................................113.5 Veřejné služby (zdravotnictví, sociální oblast a školství).......................................................12

4 Formulace cílů..............................................................................................................................13

5 Návrh strategie (priorit a opatření)..............................................................................................145.1 Priorita 1: Doprava a technická infrastruktura......................................................................155.2 Priorita 2: Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí........................................................205.3 Priorita 3: Ekonomický rozvoj města....................................................................................235.4 Priorita 4: Kvalita života obyvatel města...............................................................................285.5 Priorita 5: Veřejné služby......................................................................................................32

Strategický plán města Tišnova: Návrhová část - 2 -

Postup zpracování v čase

Rozvojová vize

Problémová oblast

Hlavní problémy

Priority

OpatřeníSpecifické cíle

Globální cíle

Analytická část

Návrhová část

Kroky

Výstupy

Návrh rozvojové

vize

Problémová analýza

Formulace cílů

Návrh strategie

Výstupy analytické

části

Implementační část

Monitoring a hodnocení

Indikátory dopadu

Indikátory výsledku

1 Úvod a metodika

Návrhová část představuje klíčový výstup strategického plánu z hlediska charakteru a zaměření budoucích intervencí města. Příznačné pro návrhovou část je její hierarchické uspořádání od relativně obecně definovaných problémových oblastí/priorit až po konkrétní dílčí problémy/aktivity. Výstupy návrhové části zahrnují postupně realizované kroky:

návrh rozvojové vize, identifikaci problémových oblastí (tj. problémová analýza), formulace cílů, návrh strategie (priorit a opatření).

Identifikace problémových oblastí města je zpracována pomocí problémové analýzy. Problémy lze v logice členění strategického plánu definovat jako rozpory mezi žádoucím stavem (vizí) a stavem současným (zjištěným pomocí analýz). V tomto směru tedy návrhová část navazuje na analytickou:

výstupy analýzy jsou za předpokladu definované rozvojové vize transformovány problémovou analýzou do přehledu a popisu problémových oblastí,

na zjištěné problémy (problémové oblasti) reaguje návrh priorit a opatření.

Provázanost jednotlivých kroků a výstupů návrhové části přibližuje následující schéma. Každý z kroků je pak podrobněji popsán v dalším textu.

Obrázek 1: Struktura návrhové části strategického plánu


2 Návrh rozvojové vize

Strategická vize popisuje stav města, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo (v souladu se zadávací dokumentací navrhujeme vizi přibližně k horizontu let 2020-2025) a v tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé návrhové části. Vize je sice obecnou formulací žádoucího budoucího stavu, ale neměla by být chápána jako nepotřebná formalita. Diskusí a správnou formulací vize je možné uvědomit si, k čemu by měl rozvoj města směřovat a tedy i které aktivity mají být v dalším rozvoji města realizovány v první řadě. Dobře navržená vize nemá být navržena formálně (měla by být „šita na míru“ příslušnému městu) a má být přiměřeně ambiciózní (tedy ani „vzdušné zámky“, ani „údržba“).

Vize je zpracována jako shrnující věta a následně specifikována výstižným popisem několika pilířů, na nichž má naplnění vize spočívat. Rozvojová vize vychází z návrhu vize v textové části platného územního plánu města Tišnova, který však dále rozpracovává, specifikuje a doplňuje. Nad formulací/rozpracováním vize proběhla důkladná diskuse se zástupci města (vedení města, pracovní skupiny), během níž bylo dosaženo shody nad vhodnou variantou budoucího rozvoje města a tedy i nad zvolenou vizí.

2.1 Formulace vize

Rozvojovou vizi města Tišnova lze shrnout do následující věty:

Tišnov – vybavené rezidenční město, které je v maximální možné míře autonomní součástí širší brněnské aglomerace a které má vedle stabilního, příznivého sociálního a životního prostředí také

přiměřeně výkonné a inovativní hospodářství

2.2 Podrobnější představení vize

Výše uvedenou shrnující větu, vystihující vizi rozvoje města, lze rozpracovat a zpřesnit podrobnějším popisem. Ten je obsahem této podkapitoly a je rozdělen do čtyř oblastí („pilířů“ vize):

kvalitní bydlení a vybavenost,

dobrá dopravní dostupnost a obslužnost,

výkonné hospodářství založené na místních zdrojích,

přívětivé prostředí.

Kvalitní bydlení a vybavenost

Tišnov bude i nadále městem, které nabízí různorodé bydlení (tedy pestrá nabídka bytů v rodinných i bytových domech). Bydlení bude atraktivní díky přívětivému a zdravému prostředí vč. stabilního prostředí sociálního. Bytový fond a veřejná prostranství v rezidenčních zónách budou kvalitně udržovány. Tišnov si udrží pozici města dobře vybaveného komerčními a veřejnými službami. Rozsah a úroveň služeb budou odpovídat poměrům menšího města, které je na jedné straně součástí širší brněnské aglomerace, ale na druhé straně je relativně autonomní a slouží jako obslužné centrum také pro městečka a venkovské obce ve svém zázemí. Tišnov má ambici tuto autonomii spíše posilovat, resp. stát se svébytnou součástí širší brněnské aglomerace, které nabídkou služeb uspokojí


nejen obyvatele své a okolních obcí. Mimoto některé specifické služby dostupné v Tišnově budou jedinečné a atraktivní i v rámci celé brněnské aglomerace a budou tedy vyhledávány i jejími obyvateli vč. obyvatel samotného Brna.

Dobrá dopravní dostupnost a obslužnost

Tišnov bude dobře dostupný po hlavních silnicích zejména v klíčových směrech na Brno a Velkou Bíteš (a dále na Jihlavu a Prahu). Na těchto komunikacích bude minimalizován počet dopravních závad a konfliktů tak, aby dostupnost zmíněných měst byla rychlá a bezpečná. Uvnitř Tišnova bude doprava zklidněna a bude zvýšena bezpečnost pěších a cyklistů ve městě, zejména pak v rezidenčních zónách a v centru města. Město bude mít takový systém parkování, který zajistí dostatek parkovacích míst ve všech jeho částech. Město si udrží nebo dále posílí kvalitní a rychlé železniční napojení na Brno, ale i na Prahu. V okolí města se udrží systém integrované veřejné dopravy přinejmenším na současné úrovni z hlediska obslužnosti jednotlivých sídel během dne a týdne. Spoje veřejné autobusové dopravy nabídnou lepší a četnější spojení mezi hlavními obslužnými a rezidenčními centry také uvnitř Tišnova.

Výkonné hospodářství založené na místních zdrojích

Místní ekonomika bude vycházet z místních podmínek a tradic. Bude i nadále založena především na službách a lehké výrobě (šetrné zemědělství, zpracovatelský průmysl). Ekonomické prostředí města budou tvořit především živnostníci a podniky s dlouhodobou vazbou na město, případně noví investoři, kteří chtějí podnikat v šetrných, v rámci možností inovativních odvětví s vyšší přidanou hodnotou a kteří mají zájem zde podnikat dlouhodobě, s vazbou na další místní výrobce atd. Pro tyto podnikatele bude ve městě připraven dostatek ploch pro podnikání, a to především s využitím menších, dosud nevyužitých nebo málo či nevhodně využitých ploch a objektů (brownfields) apod. Město naopak nemá zájem budovat rozsáhlé průmyslové a podnikatelské zóny pro lokalizaci podniků s rutinní, lacinou výrobou („montovny“). Ve městě se zvýší informovanost a vzájemná důvěra mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru.

Přívětivé prostředí

Tišnov si udrží ráz klidného, přívětivého, stabilního menšího města. Centrum města si uchová tradiční ráz, s případnou lokalizací kvalitních moderních staveb. Bude urbanisticky dokončené, s dostatkem obslužných funkcí a kvalitních ploch veřejného prostranství a zeleně. Nevyužívané objekty a plochy budou postupně navráceny do života města díky lokalizaci nových funkcí. Rezidenční zóny budou mít příjemná, udržovaná veřejná prostranství i bytový fond. Město dále rozvine potenciál území podél řeky Svratky ke každodenní rekreaci, rekreační sport a volný čas. Tišnov bude mít i nadále stabilizovanou sociální skladbu bez výrazných demografických a sociálních zvratů, změn v počtu a skladbě obyvatel atd. Tišnov bude bezpečným městem s nízkou mírou kriminality, a to díky fungující prevenci, neformálním normám (princip veřejné kontroly) i represivním složkám. Město bude mít zdravé životní prostředí s dostatkem veřejné zeleně v intravilánu města i kvalitních, přírodě blízkých zelených ploch ve svém okolí. Ve městě bude nízká hladina znečištění ovzduší a vod.


Problémy / problémové oblasti

Současný stav Vize

Strategie

3 Problémová analýza

Formulace problémů (problémových oblastí) rozvoje města představuje v procesu tvorby strategického plánu významný mezník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy města a na co tedy při plánování jeho dalšího rozvoje zaměřit pozornost. Problém je možné definovat jako rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným ve vizi) a stavem současným (popsaným v analýze), jak ukazuje následující schéma.

Obrázek 2: Role problémové analýzy při zpracování návrhové části strategického plánu

Pro identifikaci problémů (problémových oblastí) byla využita metoda stromu problémů pracující se třemi hierarchickými úrovněmi „stromu“:

problémová oblast, hlavní problémy, dílčí problémy.

Jednotlivé problémové oblasti jsou při využití této metody popsány v jednotné struktuře, kdy každá z nich je vysvětlena výčtem příčin (hlavních a následně dílčích problémů) a jejich obsahovou specifikací. Metoda tak jednotlivé dílčí problémy přiřazuje k hlavním problémům a ty pak k problémovým oblastem, což umožňuje nalézt mezi problémy příčinné vazby a souvislosti. Při formulaci problémů je třeba mít na paměti, že ne všechny mohou být řešeny intervencemi ze strany města, a strategický plán tudíž na všechny identifikované problémy nemůže reagovat vlastními aktivitami. Do problémové analýzy tak byly zařazeny pouze ty problémy, které alespoň zčásti příslušejí kompetencím místní samosprávy. Jednotlivé problémy i přesto nemusí mít přímou odezvu v návrhové části, resp. mohou na ně reagovat pouze nepřímé aktivity (iniciace jednání, lobbing apod.).


Problémové okruhy (a k nim příslušející pracovní skupiny, které se zabývaly formulací problémů v daném tematickém okruhu a poté návrhem adekvátních opatření) jsou vymezeny takto:

Doprava a technická infrastruktura

Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí

Ekonomický rozvoj města

Kvalita života obyvatel města

Veřejné služby (zdravotnictví, sociální oblast a školství)

V následujících podkapitolách jsou k těmto problémovým okruhům vymezeny hlavní problémy a ke každému z nich pak také dílčí (vysvětlující) problémy. Problémy jsou z důvodu stručnosti a přehlednosti textu vypsány formou odrážek.

3.1 Doprava a technická infrastruktura

3.1.1 Problémy silniční dopravy a infrastruktury

Absence kvalitního silničního napojení na nadřazená centra i nadřazenou silniční infrastrukturu: silniční spojení s Brnem (silnice II/385 procházející intravilánem Hradčan, Čebína a Kuřimi), napojení Tišnova na dálnici D1 (prostřednictvím morálně zastaralé silnice II/379 s nepříznivými směrovými poměry a průchodem intravilány nácestných sídel)

Dopravní poloha Tišnova v republikovém měřítku, limitovaná absencí rychlostní silnice R43, jejíž případná realizace zlepší dostupnost Tišnovska z republikového hlediska

Špatný stav vozovky, případně i nepříznivé směrové a sklonové poměry, zejména u silnic II. a III. třídy v majetku kraje

Zátěž rezidenčního prostředí města Tišnova zejména dopravou na průtazích silnic II/379 a II/377, a to zvláště v ulicích Brněnská, Riegrova, Černohorská, U Humpolky, Cáhlovská a Dvořákova, generována tranzitní dopravou, resp. dojížďkou z okolních obcí, ale i místní dopravou a cestami místních obyvatel za službami a zaměstnáním

Četné konflikty motorové, pěší a cyklistické dopravy, absence zklidňujících opatření na ulicích

3.1.2 Doprava v klidu a bezmotorová doprava

Nedostatek parkovacích míst v centru města (náměstí a nejbližší okolí, oblast nádraží) ve špičkách pracovních dnů

Místy nedostatečná nabídka legálních parkovacích stání v rezidenčních částech města, zejména na socialistických sídlištích a v západní části historického centra města (v takovém případě se chybějící nabídka saturuje parkováním na nelegálních plochách, a to na úkor nástupních ploch pro složky IZS, celkové dopravní prostupnosti i veřejné zeleně)

Zatížení veřejného prostoru dopravou v klidu, vysoké nároky dopravy v klidu i vzhledem k obslužnému významu města

Bariérovost města (zejména pak chodníků, objektů občanské vybavenosti a žst. Tišnov) a kolize různých uživatelských skupin, zejména pak kolize intenzivní motorové dopravy a cyklistické dopravy v Brněnské ulici.


3.1.3 Nedostatečná vybavenost částí území technickou infrastrukturou

Chybějící odkanalizování území Za Červeným mlýnem a také některých ulic ve východní časti města (Cihlářská, Mahenova, Mrštíkova) kde je část kanalizace vyvedena do potoka Lubě

Zastaralá kanalizace v centru města (stará přes 50 let, kapacita potrubí výhledově nemusí stačit)

Hrozba odpojování uživatelů od systému CZT, který pokrývá zejména místní sídliště - v takovém případě by pravděpodobně došlo ke snížení ekonomické efektivity systému CZT, zvýšení ceny tepla pro ostatní koncové uživatele a v závislosti na použitých alternativních topných médiích také ke zvýšení emisní zátěže

Téměř zcela chybějící sítě technické infrastruktury v místních částech Hájek, Jamné a Pejškov1

Výhledově nedostatečná kapacita ČOV

Zastarávající veřejné osvětlení v řadě lokalit ve městě

3.2 Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí

3.2.1 Nízká kvalita a nekoncepční ztvárnění veřejných prostranství a zelených ploch

Chybějící revitalizace a architektonické ztvárnění náměstí (zejména jeho dolní části) a centra města, převaha dílčích, nedotažených záměrů, deficit kvalitních architektonických a urbanistických záměrů, nekvalitní „pobytová funkce“ pro občana, dopravní zátěž, chybějící zklidnění dopravy

Nevyužité a zejména neatraktivní vstupy do města (odlidštěné komunikace, neudržované nádraží a zejména jeho okolí)

Fyzické a morální zastarávání veřejných prostranství na sídlištích, zejména pak na sídlišti Květnice

Vyloučení atraktivních ploch podél řeky Svratky z urbanistické struktury města (slabé využití potenciálu řeky pro každodenní rekreaci, špatná průchodnost území, zanedbané plochy i komunikace, podvyužité plochy brownfields)

Málo parků, veřejně přístupných hřišť a zelených zón a malá možnost jejich využití pro každodenní odpočinek obyvatel (vč. dětí), zejména v hustě obydlených lokalitách (sídliště)

Dílčí problémy v údržbě travnatých ploch a veřejné zeleně, zvláště v centru města

Slabé povědomí veřejnosti (široké, ale i odborné) o roli, obsahu a možnostech územního plánu

3.2.2 Nedostatek volných ploch využitelných pro další rozvoj

Málo volných ploch ve městě, zejména nedostatek ploch připravených pro podnikání

Nevyřešené, komplikované majetkové vztahy znemožňující územní rozvoj, spekulace s pozemky

1 Nejedná se nutně o problém, ale vzhledem k malé velikosti těchto sídel spíše o nevyhnutelnou skutečnost (případná náprava je drahá, tj. se špatnou ekonomickou návratností).


Omezené možnosti prostorového územního rozvoje, průmyslová zóna situována v záplavovém území

Nejasná vazba mezi strategickými cíli rozvoje území a územně-plánovací dokumentací

3.2.3 Lokální problémy životního prostředí

Hluková zátěž z dopravy (silniční i železniční) na části území města

Občasná nadměrná emisní zátěž z dopravy, zvláště v zimních měsících, dopravně nedořešený tranzit městem, zátěž nákladními vozidly

Absence vodních prvků (rybníčky, kašny apod.) ve městě

Umístění značné části intravilánu v povodňové zóně, hrozba povodní především na hospodářsky využívaných plochách podél Svratky, růst zastoupení zpevněných ploch v povodí a tím i pokles retenční schopnosti krajiny

Nerespektování biokoridorů, v důsledku čehož je řada z nich reálně nefunkční

Nedodržování hygienických předpisů a norem ze strany obyvatel (pálení trávy, kouření ve veřejných prostorech apod.)

Nedostatečně využitý potenciál EVVO pro ochranu životního prostředí ve městě

3.2.4 Budoucí environmentální rizika

Hrozba úbytku objemu zdrojů (zejména pitné) vody v celém jihomoravském regionu (částečně již probíhá, pro Tišnov však zatím riziko malé)

Výhledově nedostatečná kapacita ČOV (již nyní kapacita zcela naplněna)

Občasné plány lokalizace kontroverzních výrob majících negativní vliv na přírodu, krajinu a životní prostředí (např. bioplynová stanice, těžební aktivity)

Trend opětovného rozšíření vytápění škodlivějšími médii (nekvalitně spalovaná tuhá paliva) s negativními vlivy na kvalitu ovzduší, riziko nedostatečné podpory využívání obnovitelných zdrojů v důsledku nekoncepčního vývoje v posledních letech v Česku (solární a větrná energie)

Hrozba úbytku nejcennějších zemědělských půd v území (vč. důsledků ve vztahu k budoucí potravinové bezpečnosti)

Hrozba nedostatečné péče o volnou krajinu (pokles hospodaření v krajině, zarůstání náletovými rostlinami atd.)

Dosud nesystematizované zapojování veřejnosti do projednávání přípravy záměrů a projektů s možnými významnými negativními dopady na životní prostředí a krajinný ráz

3.3 Ekonomický rozvoj města

3.3.1 Prostorové problémy rozvoje podnikání

Málo volných ploch ve městě využitelných pro podnikání (geomorfologické poměry, komplikovaná, rozdrobená vlastnická struktura)


Faktická nemožnost prostorového rozvoje podnikání v důsledku majetkových vztahů (i přes vymezení území o rozloze cca 30 ha pro podnikání v územním plánu)

Existence podvyužitých nemovitostí (brownfields) pro podnikání při současném nedostatku volných ploch

3.3.2 Málo fungující místní trh a slabé ekonomické vztahy mezi místními subjekty

Obyvatelstvo uvyklé vyjíždět za prací mimo město (v důsledku blízkosti Brna a úzké nabídky pracovních příležitostí v Tišnově), což podrývá rozvoj služeb v Tišnově (obyvatelé peníze vydělávají i utrácejí jinde)

Slabý význam místní produkce (zemědělství, spotřební průmysl) ve vazbě na místní trh

Neochota lidí kupovat místní výrobky a služby (platí i všeobecně v celém Česku), nefungující místní a regionální trh

Pouze částečná preference dlouhodobého rozvoje místního trhu ze strany veřejných subjektů (dodávky a nákup služeb od místních podniků při respektování podmínek veřejné soutěže, preference zprostředkovaných přínosů rozvoje místních drobných a malých podnikatelů)

Obecný důraz zákazníků především na cenu zboží a služeb, cena rovněž jako preferované hlavní nebo jediné kritérium u veřejných zakázek (nejnižší cenu nabídnou obvykle velké firmy s celostátní působností nebo globální dodavatelé), podceňování zprostředkovaných přínosů rozvoje místního podnikání

Nedostatky v komunikaci mezi městem a podnikateli, spíš nízká důvěra a informovanost mezi veřejným a soukromým sektorem

Absence místních podnikatelských sdružení zastupujících a propagujících místní výrobu a služby

3.3.3 Strukturální problémy místní ekonomiky a podnikání

Stagnace podnikání, málo progresivních nebo rozvíjejících se podniků, odchod části podnikatelů mimo město (ať již fyzicky, nebo administrativně formální změnou sídla), slabé zastoupení progresivních odvětví s vazbou na výzkum a generování inovací

Vysoký podíl zejména veřejných služeb v místní ekonomice, což na jedné straně přispívá k její stabilitě, ale na druhé straně snižuje její dynamiku, flexibilitu a pravděpodobnost vzniku inovací

Nedostatek atraktivních pracovních míst ve městě, nutnost vyjíždět za prací mimo město, zejména do Brna (částečně souvisí i s blízkostí Brna)

Nefungující komunikace mezi různými subjekty (školy, podniky, úřady práce, samospráva…) při koordinaci na trhu práce, vzájemná neobeznámenost ohledně potřeb a možností těchto aktérů, převaha dílčích, ad hoc přijatých, nesystémových rozhodnutí

Riziko omezení nebo ukončení výroby v závodech realizujících převážně rutinní produkci („montovny“), byť v Tišnově je takových podniků relativně málo

3.3.4 Slabá koordinace rozvoje cestovního ruchu

Reálně nefungující, nekoncepční spolupráce mezi místními aktéry v oblasti cestovního ruchu


Obecně spíše nízká kvalita základních služeb cestovního ruchu (ubytování, stravování) i služeb doplňkových

Deficity v doplňkové infrastruktuře cestovního ruchu (stojany na kola apod.)

Výrazná sezónnost cestovního ruchu (silné léto, velmi slabá zima)

Nedostatečná koordinace marketingových aktivit na nadmístní úrovni, tříštění zdrojů, malá komplexnost marketingu, převaha marketingu míst a provozoven před marketingem celého regionu, slabá obeznámenost s motivy a potřebami jednotlivých skupin návštěvníků

Slabé zacílení marketingových aktivit (chybí jasná definice hlavních atraktivit, cílových skupin, distribučních kanálů atd.) a jejich stereotypnost

Nedostatečná práce s návštěvníky před jejich cestou na Tišnovsko a zejména pak po ní (neexistující opakovaný marketing zacílený na vracející se návštěvníky, zasílání mimosezónních nabídek atd.)

Absence kvalitních informačních tiskovin (též jejich elektronické obdoby) o městě, využitelných návštěvníky, ale i místními obyvateli

3.4 Kvalita života obyvatel města

3.4.1 Nedostatky v komerční občanské vybavenosti

Absence zařízení zejména komerční občanské vybavenosti v některých hustě obydlených a přitom od optimálně vybaveného centra již relativně vzdálenějších částech města (sídliště Pod Květnicí a nové sídliště Hony za Kukýrnou, méně sídliště Pod Klucaninou).

Absence vybraných komerčních služeb, případně jejich nízká kvalita, což vede k vyjížďce obyvatel za službami do Brna, souvisí i s velikostí místního trhu, který nemá kapacitu k zajištění dostatečné poptávky po specializovaných službách ani k vytvoření vysoce konkurenčního prostředí spojeného s existencí většího množství vzájemně si konkurujících poskytovatelů.

Přetrvávající stereotypy trhu (malá nabídky nekuřáckých restaurací či služeb otevřených v podvečerních hodinách a o víkendech)

3.4.2 Nedostatky ve volnočasové infrastruktuře, sportovních a kulturních aktivitách

Nedostatek zejména drobné volnočasové infrastruktury v podobě parků, veřejné zeleně, dětských hřišť a obecně kvalitních veřejných prostranství vybavených pro krátkodobou rekreaci

Problémy spojené s údržbou a rozvojem stávajících objektů (velkého množství objektů pro kulturu a volný čas, což při limitované poptávce způsobuje tříštění omezených prostředků na jejich údržbu a obnovu)

Místy nevyhovující (zastaralé) zázemí a vybavenost těchto objektů

Málo parků a zelených zón a malá možnost jejich využití pro každodenní odpočinek obyvatel vč. dětí (nedostatek ploch platí zejména pro centrum města, v případě sídlišť jde spíš o vybavenost a využitelnost zelených ploch)


Nevyhovující stav a zastaralá vybavenost sportovišť na sídlištích z dob socialismu

Nedořešené využití prostoru letního kina jako prostoru s potenciálem i pro jiné volnočasové aktivity

Slabá propagace kulturních a sportovních akcí mezi obyvateli města, chybějící propagace akcí, které mohou mít nadmístní význam, mimo město

Redukce potenciálu místního společenského života z důvodu vyjížďky za prací, vzděláním a kulturou do Brna

3.4.3 Deficity v bezpečnosti ve městě

Existence některých sociálně patologických jevů mezi mládeží

Absence městské policie, sanovaná zatím jen existencí inspektora veřejného pořádku, který má menší kompetence, možnosti a kapacitu

Existence konfliktních míst v dopravě, snižující bezpečnost chodců a cyklistů

3.5 Veřejné služby (zdravotnictví, sociální oblast a školství)

3.5.1 Absence, nedostatečná kapacita a kvalita vybraných sociálních a zdravotních služeb

Chybějící komunikace mezi samosprávou, zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami

Nízká kvalita a špatná vybavenost místní nemocnice, související i s omezením jejího provozu

Absence či nedostatečná kapacita některých specializovaných zdravotnických služeb (oční lékaři, kožní lékaři, dětská psychiatrie)

Hrozba obtížného financování sociálních služeb ve stávajícím rozsahu

Nedostatečné možnosti bydlení pro sociálně slabé a ohrožené obyvatele, chybějící zařízení a služby pro sociálně vyloučené obyvatele (jichž je ovšem relativně málo)

3.5.2 Měnící se poptávka po veřejných službách v souvislosti s demografickými změnami

Nedostatek míst v mateřských školách (problém však brzy pomine) a málo transparentně vysvětlená kritéria pro přihlašování dětí

Nedostatek míst v základních školách vzhledem k budoucím potřebám, nutnost rekonstrukce nových prostor pro nové třídy na základních školách

Dílčí problémy s kapacitou zdravotních a sociálních služeb pro seniory, zejména s ohledem na budoucí potřeby


4 Formulace cílů

Formulace přiměřeně ambiciózních rozvojových cílů je prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů. Dobře zvolené a správně formulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření. Cíle by proto neměly být zaměňovány za nástroje, např. cílem není vybudování čistírny odpadních vod (jedná se o nástroj, resp. projekt), ale zlepšení kvality vody.

Pro potřeby strategického plánu jsou navrženy cíle ve dvoustupňové hierarchii:

globální cíle (odpovídající úrovni problémových oblastí, resp. priorit), specifické cíle (odpovídající úrovni hlavních problémů, resp. opatření).

Tabulka 1: Globální a specifické cíle

Globální cíle (úroveň priorit) Specifické cíle (úroveň opatření)

1. Zkvalitnit dopravní síť a sítě technické infrastruktury ve městě a přispět k vyššímu komfortu a bezpečnosti v dopravě

Odstranit závady v silniční infrastruktuře a omezit negativní dopady silničního provozu na obytné prostředí města

Zvýšit a zkvalitnit vybavenost města infrastrukturou pro pěší a cyklisty

Zvýšit atraktivitu a využitelnost veřejné dopravy pro obyvatele města

Odstranit deficity v pokrytí území technickou infrastrukturou, její kapacitě a kvalitě a zajistit efektivitu a udržitelnost sítí TI

2. Zkvalitnit životní a fyzické prostředí města a odstranit konflikty zájmů při preferenci environmentálně šetrných forem rozvoje

Zatraktivnit fyzické prostředí města a odstranit konflikty zájmů v území s preferencí environmentálně šetrných forem územního rozvoje města

Zredukovat stávající environmentální zátěže, zamezit vzniku zátěží nových a ochránit přírodní hodnoty v území vč. osvěty veřejnosti

3. Využít potenciál města pro rozvoj místní ekonomiky při minimalizaci dopadů na rezidenční prostředí města, zajistit udržitelné nakládání s finančními zdroji města

Zajistit plochy a objekty vybavené pro potřeby podnikání

Zkvalitnit komunikaci a spolupráci mezi podnikateli a jednotlivými subjekty veřejného sektoru (město, školy, Úřad práce atd.)

Zvýšit a využít potenciál města pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu

Zajistit udržitelné, transparentní a spravedlivé nakládání s finančními zdroji města

4. Odstranit deficity v občanské vybavenosti území, zkvalitnit nabídku volnočasového vyžití a zvýšit bezpečnost ve městě

Doplnit občanskou vybavenost v nedostatečně vybavených částech města (vč. venkovských sídel, která jsou součástí Města Tišnov)

Rozšířit, zkvalitnit a propagovat kulturní a volnočasovou nabídku ve městě

Zvýšit bezpečnost a snížit kriminalitu a výskyt sociálně patologických jevů ve městě

5. Zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání, sociální služby a zdravotnictví ve městě s ohledem na potřeby obyvatelstva i možnosti jejich financování

Zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání ve městě

Zajistit kapacitní a kvalitní zdravotní a sociální služby s ohledem na potřeby obyvatelstva i možnosti jejich financování


5 Návrh strategie (priorit a opatření)

Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace bude dle míry obecnosti, resp. konkrétnosti provedena opět ve dvou úrovních:

rozvojové priority (reagující na problémové oblasti, resp. naplňující globální cíle), rozvojová opatření (reagující na hlavní problémy, resp. naplňující specifické cíle).

Priority jsou zpravidla definovány jako tematické okruhy, které jsou pro další rozvoj města zvláště důležité. Strategický princip rozhodování předpokládá, že priority nemohou postihnout veškerou problematiku, témata a okruhy a územní působnost možných intervencí města – je-li něco rozvojovou prioritou, pak logicky musí existovat také témata, která prioritami nejsou. Tento přístup souvisí také s žádoucí koncentrací finančních prostředků na řešení vybraných problémů a témat oproti nežádoucí plošné distribuci finančních prostředků, která v konečném důsledku nemůže přinést žádoucí změny v žádné oblasti života ve městě. Každá priorita bude ve strategickém plánu popsána krátkým textem, uvedením příslušného globálního cíle a výčtem opatření, která mají danou prioritu naplnit.

Ke každé z definovaných priorit bude formulováno několik opatření, která představují soubory konkrétních aktivit. Opatření mohou být v případě strategického plánu obce formulována jako skupiny projektů a aktivit. Popis všech opatření bude zpracován v jednotné struktuře, která bude obsahovat např. následující body:

název opatření, cíl opatření (tj. specifický cíl), aktivity naplňující opatření, ukazatele pro monitoring plnění opatření (indikátory), stanovení garanta opatření (zpravidla odboru městského úřadu, případně dalších zapojených

subjektů).


5.1 Priorita 1: Doprava a technická infrastruktura

Priorita je zaměřena na rozvoj a modernizaci dopravní a technické infrastruktury a na úpravy v silniční, cyklistické, pěší a veřejné dopravě. Cílem priority je:

zkvalitnit dopravní síť a sítě technické infrastruktury ve městě a přispět k vyššímu komfortu a bezpečnosti v dopravě.

Doprava je tedy v popisu jednotlivých opatření chápána komplexně. Aktivity jsou navržené tak, aby se navzájem doplňovaly, tedy aby na jedné straně došlo ke zkvalitnění silniční sítě a zvýšení bezpečnosti a plynulosti, ale aby se na druhé straně ve městě zlepšily podmínky pro „alternativní“ druhy dopravy (včetně opatření ke zklidnění dopravy). Rovněž modernizace technické infrastruktury je v maximální možné míře navržena tak, aby se věcně i časově doplňovala s modernizací dopravní sítě (komplexní rekonstrukce ulic vč. inženýrských sítí). Nositelem řady aktivit především v oblasti silniční dopravy není město – zejména v opatření 1.1 je tudíž navrženo také několik nepřímých aktivit (zejména lobbing a příprava rekonstrukce krajských komunikací vyššího řádu).


5.1.1 Opatření 1.1: Silniční infrastruktura a parkování

Cíl Odstranit závady v silniční infrastruktuře a omezit negativní dopady silničního provozu na obytné prostředí města

Aktivity Rekonstrukce povrchů problematických komunikací ve správě města

Projektová příprava a lobbing za rekonstrukci povrchů problematických komunikací ve správě kraje, včetně opatření ke zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu a rekonstrukce kanalizace / sítí TI (Riegrova, Brněnská, Dvořákova, Černohorská)

Opatření ke zklidnění dopravy na silniční síti v intravilánu města (rozšíření systému jednosměrných ulic, zón s omezením rychlosti, redukce počtu parkovacích míst na náměstí ve vazbě na rekonstrukci náměstí atd. – viz opatření 2.1)

Lobbing za přestavbu silnice II/385 ve směru Brno (obchvaty Hradčan, Čebína a Kuřimi)

Realizace odstavného parkoviště u žst. Tišnov a navazující propojení k mostu do Předklášteří (ulice, chodníky, cyklostezka)

Rozšíření parkovacích kapacit na sídlištích Pod Květnicí a Pod Klucaninou (dílčí úpravy ulic, výhledově a v případě získání dotace realizace parkovacího domu na sídlišti Pod Klucaninou)

Zavedení zóny rezidenčního parkování na sídlišti Pod Květnicí

Zavedení zóny zpoplatněného stání v centru města s progresivním zpoplatněním (ve vazbě na revitalizaci náměstí – opatření 2.1)

Důsledné vymáhání normy na počet parkovacích stání u nové bytové výstavby

Úsilí o zřízení předkupního práva na pozemky, které lze využít k realizaci parkovacích stání (ale i občanské vybavenosti ve vazbě na opatření 4.1

Vytvoření systému jednosměrných komunikací ve vybraných lokalitách samotného Tišnova i ve venkovských částech (Hájek)

Kompletní rekonstrukce účelové komunikace na Hájku

Monitorovací ukazatele

Délka rekonstruovaných silničních komunikací v m

Přírůstek parkovacích stání na sídlištích Pod Květnicí a Pod Klucaninou v ks

Garant MěÚ Tišnov: Odbor dopravy, Odbor správy majetku a investic

Zapojené subjekty: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje


5.1.2 Opatření 1.2: Ostatní dopravní infrastruktura

Cíl Zvýšit a zkvalitnit vybavenost města infrastrukturou pro pěší a cyklisty

Aktivity Výstavba sítě cyklostezek a zřizování cyklopruhů na komunikacích

Postupné budování cyklostezky podél Svratky

Pokračující odstraňování bariérovosti na chodnících a dalších pěších komunikacích

Realizace opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů v místech jejich křížení se silniční dopravou


Délka nových cyklostezek a cyklopruhů na území města v m

Počet nehod při střetech motoristů, chodců a cyklistů

Garant MěÚ Tišnov: Odbor dopravy, Odbor správy majetku a investic

Zapojené subjekty: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje


5.1.3 Opatření 1.3: Veřejná doprava

Cíl Zvýšit atraktivitu a využitelnost veřejné dopravy pro obyvatele města

Aktivity Organizační úpravy veřejné autobusové dopravy (úpravy linkového vedení, časování spojů, prověření zavedení „městského taxi“ apod.) s cílem zajistit (v rámci možností pravidelnou) obslužnost centra města, nádraží a hlavních objektů občanské vybavenosti

Jednání s organizátorem IDS JMK - úprava provozu vybraných autobusových spojů v oblasti Hájku (ve vazbě na nový prostor pro otáčení autobusů) – vybrané spoje zajíždějící přímo do sídla


Obrat cestujících na stanicích a zastávkách hromadné dopravy ve městě

Garant MěÚ Tišnov: Odbor dopravy

Zapojené subjekty: KORDIS JMK a.s.


5.1.4 Opatření 1.4: Technická infrastruktura

Cíl Odstranit deficity v pokrytí území technickou infrastrukturou, její kapacitě a kvalitě a zajistit efektivitu a udržitelnost sítí TI

Aktivity Odkanalizování okrajových částí intravilánu města (Za Červeným mlýnem, východní okraj intravilánu – Mrštíkova, Mahenova, Cihlářská)

Postupné oddělování systémů dešťové a splaškové kanalizace při všech nových projektech rekonstrukce a výstavby kanalizace

Rekonstrukce kanalizace (a zvýšení kapacity kanalizace) v centru města (v synergii s rekonstrukcí povrchů vozovek)

Zvýšení kapacity ČOV Tišnov – Březina

Instalace menších ČOV (např. pro několik domů) ve venkovských částech Tišnova

Opatření ke zvýšení efektivity systému CZT a zajištění ekonomické atraktivity pro odběratele

Průběžná obnova veřejného osvětlení ve městě a místních částech

Připojení místní části Hájek na Skupinový vodovod Tišnov

Rekonstrukce sběrného dvora a prověření možnosti instalace třídicí linky

Postupná rekonstrukce a posílení veřejného osvětlení ve městě vč. venkovských částí


Délka nové / rekonstruované kanalizace v m

Cena 1 GJ tepla pro koncové odběratele CZT v Kč

Garant MěÚ Tišnov: Odbor správy majetku a investic

Zapojené subjekty: Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko, Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko; TEPLO T, s.r.o.


5.2 Priorita 2: Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí

Priorita je zaměřena na udržitelný rozvoj města a zkvalitnění místního životního prostředí. Cílem priority je:

Zkvalitnit životní a fyzické prostředí města a odstranit konflikty zájmů při preferenci environmentálně šetrných forem rozvoje.

Jednotícím prvkem aktivit navrhovaných v rámci Priority 2 je důraz na zabezpečení kvalitního obytného a životního prostředí ve městě a jeho udržitelného rozvoje. Tím pádem aktivity směřují k redukci záměrů, které by mohly vést ke konfliktu s rezidenční funkcí území, degradaci krajinných hodnot a vzniku environmentálních rizik. Přitom jsou zde navrhována zejména opatření investičního rázu (zejména revitalizace konkrétních částí území města a krajinotvorná opatření), regulatorního a koncepčního rázu.


5.2.1 Opatření 2.1: Územní rozvoj města

Cíl Zatraktivnit fyzické prostředí města a odstranit konflikty zájmů v území s preferencí environmentálně šetrných forem územního rozvoje města

Aktivity Úpravy územního plánu a zpracování územních studií rozvoje v lokalitách předepsaných v územním plánu (vč. adekvátního projednání zadání a výstupů studií s veřejností a předepsaného posouzení vlivu na krajinný ráz)

Revitalizace dolní části náměstí Míru s cílem vytvoření kvalitního prostředí pro krátkodobou rekreaci, setkávání a společenský život občanů města (zklidnění dopravy, zakomponování městského mobiliáře, podpora služeb oživujících prostor mimo pracovní dobu)

Aktualizace plánu revitalizace veřejných prostranství na sídlištích a následná revitalizace s důrazem na sídliště Pod Květnicí a oživení areálu letního kina

Revitalizace nábřeží řeky Svratky s cílem zakomponování koridoru řeky do organismu města a využití potenciálu řeky a nábřeží pro krátkodobou rekreaci (realizace cyklostezky / chodníku pro pěší, osazení městským mobiliářem, drobná sportoviště)

Zkvalitnění a zatraktivnění centrálních prostranství ve venkovských sídlech administrativně patřící k Tišnovu

Usměrnění prostorového rozvoje mezi Hájkem a Hajánkami ve směru od Hajánek na Hájek – postupné splynutí obou sídel zástavbou po obou stranách ulice

Preference prostorově méně náročných podnikatelských záměrů, využití nyní málo využitých nemovitostí (brownfields) a volných vhodně situovaných ploch v intravilánu při územním rozvoji komerční a výrobní sféry ve městě

Vyjasnění dalšího postupu v záměru realizace průmyslové zóny (majetkoprávní překážky, konflikt s limity využití území, nesoulad se záměrem preference kvalitního obytného prostředí)

Výkup pozemků pro realizaci investičních záměrů města a usměrnění územního rozvoje města (dopravní stavby, plochy pro podnikání atd. ve vazbě na opatření 1.1, 3.1 a další)


Plocha revitalizovaných veřejných prostranství v m2

Garant MěÚ Tišnov: Odbor územního plánování a stavebního řádu, Odbor správy majetku a investic


5.2.2 Opatření 2.2: Životní prostředí

Cíl Zredukovat stávající environmentální zátěže, zamezit vzniku zátěží nových a ochránit přírodní hodnoty v území vč. osvěty veřejnosti

Aktivity Realizace protihlukových opatření v rámci aktivit zklidnění dopravy a rekonstrukce povrchu vozovky nejzatíženějších úseků na silniční síti (nahrazení kostek, lokální snížení rychlosti, doplnění izolační zeleně, atp.)

Prosazení protihlukových opatření v rámci případné rekonstrukce žel. trati č. 250

Tvorba a obnova vodních prvků ve městě a okolní krajině (atraktivita, retenční vlastnosti, stabilizační prvek...)

Zvyšování retenční schopnosti krajiny pomocí krajinotvorných opatření, regulace růstu zpevněných ploch v území

Zvýšení kapacity ČOV Tišnov – Březina ve vazbě na opatření 1.4

Aktivní účast na opatřeních směřujících k minimalizaci vlivu vytápění domácností na kvalitu ovzduší (institucionální podpora (zejména poradenství) výměny a modernizace kotlů RD a zateplování budov, aktivity k zajištění ekonomické atraktivity a udržitelnosti systému CZT), osvěta obyvatel ve věci škodlivosti vytápění nekvalitními médii a v nekvalitních zdrojích tepla

Obnova liniové zeleně podél komunikací

Důsledná ochrana nejcennějších zemědělských půd vč. protierozních opatření

Příprava vzdělávacího modulu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) zaměřeného na místní přírodní specifika pro místní ZŠ a jeho zakomponování do školních vzdělávacích programů

Podpora EVVO v rámci zájmových činností dětí a mládeže, aktivizace místních obyvatel pomocí nástrojů EVVO (soutěže, nabídka vzdělávacích bloků, komentovaných vycházek, exkurzí do jeskyní, apod.)

Pokračování v procházkách s radními, důsledné zapojení veřejnosti do projednávání záměrů v území


Počet nově vysazených dřevin v ks

Existence vzdělávacího modulu EVVO a jeho používání na místních ZŠ

Garant MěÚ Tišnov: Odbor životního prostředí, Odbor územního plánování a stavebního řádu

Zapojené subjekty: Správa železniční dopravní cesty, Jihomoravský kraj


5.3 Priorita 3: Ekonomický rozvoj města

Priorita je zaměřena na udržitelný rozvoj ekonomiky města, zejména s ohledem na místní potenciál. Cílem priority je:

využít potenciál města pro rozvoj místní ekonomiky při minimalizaci dopadů na rezidenční prostředí města, zajistit udržitelné nakládání s finančními zdroji města.

Aktivity navrhované v rámci Priority 3 směřují především k využití ekonomického potenciálu města při respektování limitů využití území a minimalizaci vlivů ekonomických aktivit na rezidenční a životní prostředí města. Zahrnují jak investiční aktivity (revitalizace nevyužívaných objektů a ploch a realizace ploch k podnikání), tak pobídky, koordinační aktivity, informační a poradenské aktivity. V oblasti hospodaření města jsou navrhovány principy pro zacházení s investičními prostředky města.


5.3.1 Opatření 3.1: Infrastruktura pro podnikání

Cíl Zajistit plochy a objekty vybavené pro potřeby podnikání

Aktivity Postupná revitalizace málo využitých ploch a objektů (brownfields; zejména v oblasti nádraží – odkup od Českých drah a revitalizace) s využitím dotací se záměrem přeměny na plochy k podnikání, příp. občanské vybavenosti ve vazbě na opatření 4.1

Realizace rozsahem menších ploch pro rozvoj podnikání v závislosti na prostorových a majetkoprávních možnostech (s využitím přednostního práva na odkup nemovitostí)


Počet nových pracovních míst na 1 ha nově zastavěných komerčních a výrobních ploch

Garant MěÚ Tišnov: Odbor správy majetku a investic, Odbor živnostenský úřad


5.3.2 Opatření 3.2: Organizační struktura podnikání

Cíl Zkvalitnit komunikaci a spolupráci mezi podnikateli a jednotlivými subjekty veřejného sektoru (město, školy, Úřad práce atd.)

Aktivity Vytvoření platformy (obdoby „místní hospodářské komory“) pro koncepční spolupráci města, podnikatelské sféry (zejména stabilních podnikatelů dlouhodobě působících ve městě) a dalších aktérů v oblasti podnikání a trhu práce (školy, úřad práce...) s cílem vzájemné informovanosti, zjištění potřeb podnikatelů, města, zaměstnanců atd., podpory rozvoje perspektivních odvětví, optimalizace kvalifikační struktury ekonomicky aktivních obyvatel a podpory odbytu místních produktů

Podpora rozvoje místních podnikatelských subjektů (odklad placení nájemného, malý podnikatelský inkubátor, atd.), zejména v oblasti lehké, čisté výroby (zemědělství, zpracovatelský průmysl) a služeb

Informační servis pro podnikatele (přehled objektů v majetku města, objektů k pronájmu, příležitostí k podpoře podnikání atd.)

Zpracování seznamu místních poskytovatelů služeb a zajištění jeho průběžné aktualizace

Podpora odbytu místních produktů (zboží a služeb) pomocí propagace místních produktů a poskytovatelů, poskytování dotovaných obchodních prostor (např. městská tržnice s výhodným pronájmem v centrální části města) a regulace obchodních řetězců (regulace vzniku nových prodejen řetězců)


Počet podnikatelských subjektů se sídlem v Tišnově

Míra nezaměstnanosti v Tišnově v %

Garant MěÚ Tišnov: Odbor živnostenský úřad, Odbor správy majetku a investic

Zapojené subjekty: Úřad práce


5.3.3 Opatření 3.3: Cestovní ruch

Cíl Zvýšit a využít potenciál města pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu

Aktivity Vytvoření platformy pro rozvoj cestovního ruchu (jako součásti platformy pro rozvoj podnikání) se zapojením města, okolních obcí, Jihomoravské centrály CR, podnikatelů v CR, atd.) s cílem vzájemné informovanosti, pravidelného vyhodnocování potřeb CR, rozvoje marketingu CR, eventuálně i zabezpečení prostředků pro rozvoj CR

Zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu v Tišnově (vč. průzkumu a analýzy poptávky/návštěvnosti a nabídky ve městě)

Zřízení či převzetí informačního centra městem a využití informačního centra jako koordinátora komunikační platformy pro rozvoj cestovního ruchu

Rozvoj drobné doplňkové infrastruktury CR (stojany na kola apod.)


Počet přenocování v HUZ v Tišnově

Návštěvnost městského informačního centra

Garant MěÚ Tišnov: Odbor živnostenský úřad, Odbor kultury a školství

Zapojené subjekty: Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava


5.3.4 Opatření 3.4: Hospodaření města

Cíl Zajistit udržitelné, transparentní a spravedlivé nakládání s finančními zdroji města

Aktivity Jasné stanovení procentuálních proporcí nemandatorních výdajů z rozpočtu města (např. ročního podílu peněz vynaložených na opravu ulic, na údržbu majetku, na rezervní fond atd.)

Dodržení principu poměrného rozložení investic podle počtu obyvatel v jednotlivých sídlech Tišnova (cca 10 tis. ročně na obyvatele, tj. dohromady cca 100 mil. ročně investovaných do jednotlivých sídel podle počtu obyvatel v nich žijících)

Zřízení pozice pracovníka zaměřeného na monitoring dotačních příležitostí, zpracování žádostí o dotaci a administraci podpořených projektů (nejen) v rámci regionální politiky EU v programovacím období 2014–20


Výše účelových dotací přijatých městem /za 1 rok v mil. Kč

Garant MěÚ Tišnov: Odbor finanční, Odbor kancelář starosty a tajemníka – Projektová kancelář


5.4 Priorita 4: Kvalita života obyvatel města

Priorita je zaměřena na zvýšení kvality života obyvatel města, zejména s ohledem na nabídku občanské vybavenosti, kulturního a sportovního vyžití a bezpečí obyvatel města: Cílem priority je:

odstranit deficity v občanské vybavenosti území, zkvalitnit nabídku volnočasového vyžití a zvýšit bezpečnost ve městě.

Aktivity navržené v rámci Priority 4 směřují zejména k vytvoření podmínek pro časově dostupnější služby a kvalitní volnočasové vyžití obyvatel města. Kvalitu života zde mají také zabezpečit oblasti v bezpečnosti a veřejném pořádku (zřízení městské policie) i bezpečnosti silničního provozu. V rámci Priority jsou navrženy aktivity investičního, regulatorního, pobídkového, organizačního i informačního rázu.


5.4.1 Opatření 4.1: Občanská vybavenost a infrastruktura

Cíl Doplnit občanskou vybavenost v nedostatečně vybavených částech města (vč. venkovských sídel, která jsou součástí Města Tišnov)

Aktivity Doplnění území sídliště Květnice a zóny Hony za Kukýrnou komerční občanskou vybaveností

Pokračování v odstraňování bariér v objektech občanské vybavenosti i na veřejných prostranstvích (a zejména v žst. Tišnov)

Vytvoření podmínek pro oživení služeb v jádru města i ve večerních hodinách a o víkendech (v souladu s revitalizací dolní části náměstí – opatření 2.1), preference zařízení oživujících území ve večerních hodinách a o víkendech, např. prostřednictvím přednostního pronájmu v prostorách patřících městu oproti podmínce delší otvírací doby), pořádání akcí města v této denní době

Důsledná péče o kulturní památky ve městě vč. tlaku na soukromé majitele památkově chráněných objektů

Rozvoj veřejně přístupných zón pro krátkodobou rekreaci (park pod kostelem, oblast podél řeky Svratky, příprava dalších záměrů) ve vazbě na opatření 2.1, doplnění drobné volnočasové infrastruktury a městského mobiliáře (např. u cyklostezky)

Oživení a úprava kulturních, sportovních a volnočasových areálů: koupaliště, letního kina, sportovišť (zejména v hustě obydlených částech města) vč. rekonstrukce návštěvnického zázemí

Rekonstrukce kulturních a komunitních zařízení (vč. těch, která jsou umístěna ve venkovských částech města)


Počet revitalizovaných / rekonstruovaných objektů veřejné občanské vybavenosti

Garant MěÚ Tišnov: Odbor správy majetku a investic, Odbor kultury a školství, Odbor živnostenský úřad


5.4.2 Opatření 4.2: Kulturní a volnočasový život

Cíl Rozšířit, zkvalitnit a propagovat kulturní a volnočasovou nabídku ve městě

Aktivity Propagace kulturních a sportovních akcí ve městě, zpřehlednění a koordinace jejich nabídky (zamezení termínových kolizí akcí se shodnými cílovými skupinami, vyšší frekvence informování různorodými distribučními kanály)

Rozšíření propagace vybraných specifických, jedinečných akcí i mimo Tišnovsko (okolí Brna, Vysočina atd.) – akce typu historických, rybářských, geologických setkání a slavností apod.

Využití specificky atraktivních lokalit (náměstí, letní kino apod.) pro pořádání kulturních a volnočasových akcí

Systematická finanční a nefinanční podpora spolkové činnosti a neziskových organizací


Návštěvnost kulturních a volnočasových akcí ve městě v osobách / 1 rok

Garant MěÚ: Odbor kultury a školství


5.4.3 Opatření 4.3: Bezpečnost ve městě

Cíl Zvýšit bezpečnost a snížit kriminalitu a výskyt sociálně patologických jevů ve městě

Aktivity Zřízení městské policie (nejen za účelem zvýšení bezpečnosti, ale obecně posílení veřejného pořádku)

Instalace opatření zvyšujících bezpečnost v dopravě (přechody pro chodce, křížení ulic a cyklostezek, zpomalování silniční dopravy)

Aktivity směřující k prevenci kriminality (osvěta apod.)


Nápad trestné činnosti na území OO PČR Tišnov

Nehodovost účastníku silničního provozu v počtu nehod / 1 rok

Garant MěÚ Tišnov, inspektor veřejného pořádku

Zapojené subjekty: Policie České republiky, OO Tišnov


5.5 Priorita 5: Veřejné služby

Priorita 5 je zaměřena na školství, sociální služby a zdravotnictví: Cílem priority je:

zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání, sociální služby a zdravotnictví ve městě s ohledem na potřeby obyvatelstva i možnosti jejich financování.

V oblasti školství směřují navržené aktivity k vypořádání se zvýšenou poptávkou po kapacitě škol (způsobenou populační vlnou dětí silných populačních ročníků, která se v současné době přelévá z MŠ do ZŠ), přičemž zohledňují skutečnost, že tato zvýšená poptávka v budoucnu v jednotlivých stupních vzdělávání opadne. V oblasti sociálních služeb se navržené aktivity snaží reagovat na budoucí hrozbu nejistého financování sociálních služeb ze strany kraje, přičemž je zde záměrem především uchovat stávající spektrum a kapacity sociálních služeb. Také v oblasti zdravotnictví je vzhledem k omezením a hrozbám souvisejícím s financováním zdravotní péče záměrem uchování, resp. mírné doplnění stávajících služeb. K tomu slouží aktivity jak investičního, tak pobídkového a koncepčního rázu.


5.5.1 Opatření 5.1: Školství

Cíl Zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání ve městě

Aktivity Dlouhodobě efektivní řešení nedostatečných kapacit základních škol s ohledem na přicházející populační vlnu: rozšíření kapacit ZŠ s možností změny využití po opadnutí populační vlny, zachování provozu ZŠ v Riegrově ulici (výhledově prověřit možnosti její adaptace pro jiné účely), rozšíření objektu Smíškova přístavbami (12 nových tříd), prověření ekonomické výhodnosti obou možností či jejich kombinace

Zmapování kapacitních rezerv a možností škol v Tišnově i jeho okolí

Rekonstrukce a modernizace budov mateřských a základních škol

Diskuse nad využitím kapacit MŠ např. pro nabírání dětí mladších 3 let


Kapacita jednotlivých stupňů místních škol / počet dětí z Tišnova v odpovídajících ročnících

Garant MěÚ Tišnov: Odbor kultury a školství, Odbor správy majetku a investic

Zapojené subjekty: školy ve městě, Jihomoravský kraj


5.5.2 Opatření 5.2: Zdravotnictví a sociální služby

Cíl Zajistit kapacitní a kvalitní zdravotní a sociální služby s ohledem na potřeby obyvatelstva i možnosti jejich financování

Aktivity Zachování zdravotní péče v Nemocnici Tišnov ve stávajícím rozsahu, zejména zachování stávajících specializací (včetně LSPP, RTG, úrazové ambulance atd.), doplnění o dětskou pohotovost

Prověření dopadů případných změn v poskytování péče Nemocnicí Tišnov na potřeby místní populace

Podpora doplnění nedostatkových oborů specializované ambulantní zdravotní péče (sledování končících lékařů a včasné nalezení lékařů nových, nabídnutí prostor k pronájmu apod.)

Postupná komplexní revitalizace objektu polikliniky v majetku města

Udržení současné sítě sociálních služeb (hledání prostředků k financování při potřebě zvýšení spoluúčasti města a obcí) v souladu se zpracovaným komunitním plánem sociálních služeb

Zajištění kapacitního a vyhovujícího sociálního bydlení pro potřeby místních sociálně slabých / vyloučených obyvatel (instalace kamerového systému nebo zavedení pozice správce objektu, poté revitalizace bytových domů Na Mlékárně, aktivity k udržitelnosti obytného standardu v domech)


Počet oddělení Nemocnice Tišnov poskytujících ambulantní péči; Počet lékařských ordinací ve městě Tišnov

Garant MěÚ Tišnov: Odbor sociálních věcí, Odbor správy majetku a investic

Zapojené subjekty: Nemocnice Tišnov, Jihomoravský kraj, zdravotní pojišťovny


Documents

Tišnovold.tisnov.cz/soubor/sp-tisnov-b.-navrhova-cast-2.docx · Web viewOživení a úprava kulturních, sportovních a volnočasových areálů: koupaliště, letního kina, sportovišť