OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184

Toxikologie omamných a psychotropn ích látek

OCH/TOPL 6

RNDr. Tom áš Gucký, Ph.D.ZS 2012/2013

Stimulancia

Obecná charakteristika psychostimulancií

Psychostimulancia – nefyziologický budivý efekt na CNS.

mechanismus působení – vzestup koncentrace biogenních

monoaminů (dopamin, noradrenalin, serotonin) v synaptické

štěrbině:

a) zvýšené vylučování MA (ovl.presynaptických receptorů)

b) snížení zpětného vychytávání

c) inhibice biotransformace MA (inhibice monoaminoxidas MAO)

Nejčastější psychostimulancia

AMFETAMINY

NORADRENALIN

EXTÁZE (MDMA)

FENTERMIN

PSEUDOEFEDRIN

AMFETAMIN METAMFETAMIN - PERVITIN

FENMETRAZIN

KOKAIN

Akutní účinky psychostimulancií

Psychický ú činek:- zvýšení psychomotorického tempa, urychlení myšlení- zvýšená nabídka asociací a výbavnosti paměti

(na úkor přesnosti).- zkrácení potřeby spánku, - euforie a pocity psychické i fyzické síly.-anorektický účinek.ZMĚNA VĚDOMÍ JE SPÍŠE KVANTITATIVNÍ NEŽ KVALITATIVNÍ(na rozdíl od halucinogen ů)

Somatický ú činek:AMF působí jako periferní sympatomimetika-vzestup TK, tachykardie, bronchodilatace, hypertermie

Po odeznění celk.vyčerpání, únava, „vlčí hlad“ (dojezd)

Poznámka: sympatikus a parasympatikus

Dlouhodobé účinky psychostimulancií

Zátěž pro kardiovaskulární systémzvýšené riziko srdečních a mozkových příhod.

HubnutíImunosupresivní ú činek amfetamin ů (?)

Vznik závislosti: převážně psychická závislost (závislost amf.typu)

Toxická psychóza: pozvolný rozvoj, paranoidní nebo paranoidně-halucinatorní syndrom (stíha), rozvinutá t.p. klin.obr.jako schizofrenie (bludy, sluchové i zrakové halucinace, úzkost,postižení nálady, vztahovačnost atd.), po léčbě AD bez následků.

RIZIKA INFEKČNÍCH CHOROB PŘI i.v. APLIKACI !!!

(častý 1.kontakt s drogou za zdmi psychiatrické lé čebny !!!)

Amfetaminy – přehled

Ephedra sinica – chvojník čínskýPřírodní zdroj efedrinu a pseudoefedrinu, v čínské medicíně využíván minpřed 5000 let. Rostlina se dodnes využívá v čínském lidovém léčitelstvík terapii asthmatu a horečky.

Efedrin jako farmakum: bronchodilatans (astma), léčba krátkodobéhypotenze (např. při celk.anestezii), vazokonstikce a dekongesce(součást různých nosních kapek a antipyticko-antiflogistickýchléků)

Některé léky obs.efedrin nebo pseudoefedrin:MODAFEN: Ibuprofen a pseudoefedrinAERINAZIN: Desloratadin a pseudoefedrin (antihistaminikum)PARALEN PLUS: Paracetamol a pseudoefedrin, ASPIRIN Komplex: K.acetylsalicylová a pseudoefedrin

Amfetaminy - přehled

Syntetické amfetaminy:

Amfetamin: 1887 – L. Edeleanu

v medicíně od 1927 jako náhražka efedrinu,

1933 - dekongescens (Benzedrin)

1935 – studium psychických účinků

1939-1945 – řada užití ve válce k potlačení únavy a zvýšení

bojeschopnosti armád

1965 – konec farmak s amfetaminem v USA

Psychoton - u nás do 1976 (jako anxiolytikum)

Amfetaminy - přehled

Metamfetamin (PERVITIN):

synt. 1919 (A.Ogata)

řada užití ve válce (zejm.Čína, Japonsko,…)

Desoxyn (léčba narkolepsie, USA)

oproti amfetaminu vyšší lipofilita i vazba na presynaptické receptory a

psychický účinek vyšší.

(S) – isomer výrazně účinnější než (R) - isomer

příprava v terénu z pseudoefedrinu získaného z Modafenu apod., ve světě

také z fenylacetonu (např. L.-W.reduktivní aminace)

Užívání: p.o., i.v., šňupání, vysoce čistý hydrochlorid MA „ice“ – kouření

(zejm.Dálný východ).

Metamfetamin – zdroje

2004 – celosvětově zadrženo 11 tun, 59% J a JV Asie, 37% Severní AmerikaVýroba: JV Asie (především z fenylacetonu)

v Evropě většina produkce v ČR (organizovaně i podomácku), novětaké v Polsku

Průměrná čistota: 43 – 50 %

Metamfetamin – trendy v užívání

Amfetaminy EU

(15-34)

ČR

(15-34)

Celoživotní prevalence A

nebo MA

4,8 % 5,0 %

Prevalence užívání v

posledním roce A nebo

MA

0,6 % 1,5 %

cca 20 000 chron.uživ.

MA

Celoživotní prevalence

extáze

5,2 % 14,6 %

Prevalence užívání v

posledním roce extáze

1,4 % 7,7 %

Prevalence ve skupině 18-34 let (Reitox, 2005)

Amfetaminy - přehled

MDMA – methylendioxymetamfetamin (extáze)

Silnější psychoaktivní účinek a mírné potlačení

somatických projevů oproti A a MA

Zdroje: výroba soustředěna především do západní Evropy (Nizozemí,

Dánsko,…)

2004: Zadrženo celosvětově 8,5 t, 50% v záp.Evropě, 23% v USA

Užívání: výhradně p.o.

Amfetaminy – farmakologický profil

Biologická dostupnost: 90 % (kouř), 70 % (p.o.)

METABOLISMUS A VYLU ČOVÁNÍ:Metamfetamin: většina vyloučena v nezměněné formě

demethylace na amfetamin (7%)hydroxylace na aromatickém jádře: kumulace hydroxy-metabolitů je pravděpodobně jednou z příčin rozvoje toxické psychózy u chronických uživatelů

Biol.poločas: t1/2 ~ 10-14 hodin, detekce v moči v řádu dní (3-4) po užití

ZÁVISLOST: psychická – rychlý rozvojfyzická – rychlý rozvoj, tolerance – chroničtí uživatelé až 15 g/den

Některá příbuzná léčiva se metabolizují na metamfetamin,resp.amfetamin a mohou tak způsobit falešně pozitivní nálezy. Např. Selegilin (Apo-Seleg, Cognitiv, Jumex a Selegilin)

Amfetaminy jako anorektika

1954 – Fenmetrazinv ČSSR brzy lokální drogová endemierelativně malá selektivita k noradrenalinovým receptorůma rel.vysoký potenciál vzniku závislosti

1959 – Fenterminvyšší selektivita k NA receptorůmvyšší bezpečnost, výraznější psychostimulační působeníaž při vysokých dávkách

Fenluramin – doposud nejlepší farmakologickýprofil, 1997 stažen z trhu pro zjištěná rizika poruchsrdeční chlopně a plicní hypertenze

Kokain

Jižní amerika – pěstování a žvýkání lístků

koky odnepaměti

1855 - izolace kokainu (Friedrich Gaedcke)

1898 – Richard Willstätter: struktura kokainu

1879 – popsání analgetických vlastností

1884 – kokain jako anestetikum (i spinální)

Počátek 20.st. – řada přípravků obs. kokain

nárust závislých, společenské problémy

Produkce: cca 75 % Kolumbie

Kokain

Užívání: ve formě soli (hydrochlorid, sulfát) nebo volná báze (crack)

šňupání, kouření, p.o., i.v. velmi vzácně (silná rizika

embolie a subj. nepříjemné)

Mechanismus účinku: inhibitor zpětného vychytávání SR, DOP a NA,

inhibitor Na kanálu, doba působení 15 min – 60 min

Metabolismus:

Léčiva odvozená od struktury kokainu

BENZOKAIN

LIDOCAIN

PROCAIN