ba nultého obchvatu Bratislavy ukázala ako nevyhnutná. Prezentovaný model túto skutoènos� potvrdzuje, ale poukazuje aj na kritické úseky,predovšetkým R7, tvoriacu radiálu z ju�nej strany po kri�ovatku Prievoz.

A práve otázka dostatoène kapacitných prepojení D4 s D1 a mestom je hlavným problémom riešenia dia¾niènej siete v Bratislave. Bez nich by D4plnila len úlohu odklonenia tranzitnej a malého mno�stva zdrojovej a cie¾ovej dopravy. A to nemo�no pova�ova� za dostatoènú funkciu. Tomutozhodnoteniu snáï mohli autori venova� aj väèšiu pozornos�.

Je dôle�ité poukáza� na nedostatky v dopravnom modelovaní, aj na èasto nekorektné diskusie o navrhovaných projektoch, èo autori vcelkuúspešne urobili. Aj keï v závere dos� emotívne.

Prof. Ing. Ján Èelko, CSc.�ilinská univerzita v �iline, Stavebná fakulta, Katedra cestného stavite¾stva

Transformace souèasného ozelenìní okrajù dálnicIng. Jitka SuchomelováHBH Projekt spol. s r.o.Ateliér ochrany a tvorby krajinvedoucí ateliéru

Mgr. Jan Mládek, Ph.D.Katedra ekologie a �ivotního prostøedí,Pøírodovìdecká fakulta, Univerzita Palackéhov Olomoucirostlinný ekolog

RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.Katedra ekologie a �ivotního prostøedí,Pøírodovìdecká fakulta, Univerzita Palackéhov Olomouci

Doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D.DLF Seeds, s.r.o.zemìdìlský expert

Ing. Vladimír Hula, Ph.D.Ústav zoologie, rybáøství, hydrobiologie avèelaøství, Agronomická fakulta, Mendelovazemìdìlská a lesnická univerzita v Brnì,odborný asistent

Mgr. Tomáš ŠikulaHBH Projekt spol. s r.o.Ateliér ekologievedoucí ateliéru

Dálnièní koridory jsou èasto lemovány širokými bezpeènostními okraji, které jsou udr�ovány jako trávníky.Tyto trávníky jsou dosud obvykle zakládány s vyu�itím levného osiva pícnináøských odrùd trav, které jsoutypické velkou produkcí nadzemní biomasy. Porosty vy�adují sekání, resp. mulèování dvakrát a� tøikrátroènì, co� je finanènì nároèné. Zde pøedstavujeme novou technologii, kterou testujeme ve spoluprácis Øeditelstvím silnic a dálnic. Princip technologie spoèívá v transformaci stávajících trávníkù pomocí výsevupoloparazitických rostlin (kokrhelù) na nízkoproduktivní porosty bylin, u nich� bude staèit sekání, resp.mulèování jednou roènì a ekonomicky se tak investice brzo vrátí. Pøidanou hodnotou technologie je pøímápodpora hmyzu, a to zejména opylovaèù prosperujících z nektaru produkovaného bylinami.[Klíèová slova: byliny, finanèní náklady, kokrhel, mulèování, návratnost investic, produktivní trávy,sekání, technické normy]

Motorway corridors are frequently fringed with wide safety verges maintained as grasslands. Thesegrasslands are till this time usually established by the use of cheap cultivated forage grasses seeds whichproduce large biomass quantities. These stands require rather costly cutting/mulching twice or threetimes a year. In this article the new technology being currently tested in cooperation with the Czech Roadand Motorway Directorate is shown. The principle of the technology mentioned can be found in currentverges transformation into low-productive stands of forbs by seeding hemiparasitic plants of Rhinanthusgenus. For transformed verges cutting or mulching once a year will be sufficient and thus initialinvestment will economically return soon. Moreover, flower-rich stands would support wide spectra ofinsect, especially pollinators thriving on nectar producing forbs.[Keywords: forbs, financial expenses, Greater yellow rattle, mulching, investment return, productivegrasses, cutting, technical standards]

K VÝVOJI ZAKLÁDÁNÍ DOPROVODNÉ ZELENÌ KOLEMKOMUNIKACÍ

Naše krajina je protkána sítí dálnic a silnic. Ty jsou ve zvlnì-ném reliéfu èasto lemovány dlouhými svahy, které jsou zatrav-nìny anebo osázeny stromy a keøi. Tato doprovodná zeleòtvoøí nedílnou souèást naší krajiny. Kromì krajináøsko-este-

tické funkce plní také funkci hygienickou, pùdoochrannou amikroklimatickou.

Ji� v 18. století byla rùznými pøedpisy a naøízeními (meziprvními naøízení Marie Terezie o povinnosti vysazování alejípodél komunikací z roku 1752) stanovena povinnost vysazo-vat stromy podél novì budovaných tzv. císaøských silnic. Úèe-lem alejí bylo vytvoøení souvislého stínu na komunikacích,

Záøí - 2016 SILNIÈNÍ OBZOR - roè. 77 247

který zvyšoval pochodovou aktivitu vojsk a ta�nou sílu zvíøat.Dnes ji� takový cíl doprovodné vegetaèní úpravy nesledují,pøesto jsou nedílnou souèástí pøípravy a výstavby komunika-cí. V souèasné dobì se zohledòují zejména po�adavky bezpeè-nostní, ekonomické, nároky na následnou údr�bu av neposlední øadì také po�adavky dotèených orgánù ochranypøírody. Správce komunikace, investor stavby, zhotovitel i pro-jektant se tak nezøídka dostávají do problémù jak všechny tytopo�adavky, èasto protikladné, skloubit.

Pøibli�nì od 80. let 20. století byly na svazích komunikacíupøednostòovány souvislé výsadby stromù a keøù, které po za-pìstování a vytvoøení kompaktního porostu nevy�adovalytémìø �ádné zásahy. Údr�ba svahù se omezila na pravidelné se-kání podélných pøíkopù a menších travnatých ploch. Nicménìv souèasné dobì zaèínají vznikat údr�bì silnic vysoké nákladys kácením stromù a probírkami hustých keøových porostù, pro-to�e tyto prvky ji� dnes odporují pøedpisùm bezpeènosti pro-vozu. To je jeden z hlavních dùvodù, proè jsou pøi výstavbìnových komunikací preferovány na pøilehlých svazích travnatédoprovodné plochy s menším zastoupením døevin. Stromy jsouvysazovány na koneènou vzdálenost tak, aby nebylo nutno pro-vádìt následnou probírku, a omezují se rozsáhlé zapojené po-rosty keøù. U tohoto zpùsobu vegetaèních úprav sice odpadajíproblémy s kácením v následujících letech, na druhou stranu sezvìtšují plochy, které je nutno pravidelnì sekat. Jako nejlevnìjšívarianta se osvìdèilo mulèování, které zahrnuje rozsekání trav-ní hmoty cepovým mulèovaèem na drobné kousky a ponechánína místì k samovolnému rozkladu.

TECHNICKÁ PØÍPRAVA ZATRAVNÌNÍ SVAHÙ PODÉLKOMUNIKACÍ DNES: TEORIE A PRAXE

Pøípravu a zpùsob provedení zatravnìní svahù podél komuni-kací upravuje nìkolik technických norem (Box 1) tak, aby vý-sledkem revitalizaèních úprav svahù byl vyrovnaný zapojenýporost bez holých plošek. V praxi lze realizaèní postupy shr-nout v nìkolika následujících hlavních bodech:

� Pøed zalo�ením trávníku je tøeba na svahy komunikacerozprostøít pùdu ve vrstvì alespoò 10 cm (optimálnì20 cm), a to na podkladì, který umo�ní pohyb vody,vzduchu a poutání �ivin. Pro tyto úèely se pou�ívá podor-nièí (podlo�ní pùdní horizonty), ve výjimeèných pøípa-dech ornice (humusový horizont).

� Standardní osetí travní smìsí je mo�né provádìt na sva-zích maximálnì do sklonu 1:1,5 (tj. 33°, resp. 67 %). Nastrmìjších svazích je potøeba pou�ít další protierozníopatøení (geotextilie, georoho�e, travní roho�e).

� Pou�itá travní smìs musí splòovat po�adavky na rychlévzcházení i poèáteèní rùst, vytrvalost na stanovišti, nízkývzrùst nevy�adující èasté sekání, toleranci vùèi stresovým

podmínkám (napø. zvýšené salinitì pùdy díky rozstøikuz povrchu komunikací v zimním období), nenároènostna �iviny a intenzitu péèe, protierozní úèinek, dobréodno�ování, dobrou konkurenèní schopnost.

� Technické podmínky TP 99 uvádìjí vzorové travní smìsipro rùzné typy stanoviš� (dle pùdních a klimatickýchvlastností, expozice svahu, exponovanosti lokality – napø.smìs pro støední dìlicí pás). Základ tìchto smìsí tvoøíkostøavy, lipnice luèní a jílek vytrvalý, s pøímìsí 5–15 %dalších druhù jako jsou psineèek obecný, metlice trsnatáa bojínek hlíznatý.

Pøesto�e je pøi zatravòování kladen legislativní dùraz na níz-koproduktivní travní smìsi vy�adující jen obèasné sekání,praxe ukazuje opak. Trávníky na svazích komunikací jsou za-kládány vesmìs s vyu�itím levného osiva pícnináøských odrùdtrav. Tyto kultivary trav jsou ovšem typické vysokou produkcínadzemní biomasy a pro daný úèel jsou proto nevhodné. Vý-sledkem pou�ívání pícnináøských produktivních smìsí jsoutak vysoké náklady na údr�bu vegetace formou sekání, resp.mulèování, a to dvakrát a� tøikrát roènì (obr. 1).

NOVÝ PØÍSTUP K ZATRAVNÌNÍ SILNIÈNÍCH SVAHÙ:DVÌ EXPERIMENTÁLNÍ TECHNOLOGIE S NOVÝMIMO�NOSTMI

Stávající praxe vegetaèních úprav na doprovodných svazíchkolem komunikací ukazuje nìkteré problematické aspekty jakz hlediska nákladù na údr�bu vegetace, tak dalších krajino-tvorných funkcí. Podívejme se na mo�nosti øešení, které se na-bízejí.

Silnièní svahy lze z hlediska doprovodné vegetace rozdìlitdo dvou skupin: stávající ji� zatravnìné svahy a silnièní svahyve výstavbì. Pokud se týèe svahù novì zakládaných, lze zdezalo�it vegetaèní pokryv pøímo s ohledem na po�adavky jakoje nízká produkce, pøípadnì další krajinotvorné funkce vege-

248 SILNIÈNÍ OBZOR - roè. 77 Záøí - 2016

Pøi návrhu, zakládání a následné údr�bì vegetace podél komunikací je nutno respektovat oborové normy: zejména ÈSN 73 6101 Projekto-

vání silnic a dálnic, ÈSN 83 9021 Technologie vegetaèních úprav v krajinì – Rostliny a jejich výsadba, ÈSN 83 9031 Technologie vegetaè-

ních úprav v krajinì – Trávníky a jejich zakládání, ÈSN 83 9051 Technologie vegetaèních úprav v krajinì – Rozvojová a udr�ovací péèe

o vegetaèní plochy, dále resortní pøedpisy Technické podmínky (dále zkratka TP) 99 – Vysazování a ošetøování silnièní vegetace, TP 99 Do-

datek 1, TP 53 Protierozní opatøení na svazích pozemních komunikací, Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací

(TKP), kap. 13 Vegetaèní úpravy.

Box 1 Legislativnì závazné pøedpisy pro pøípravu doprovodné zelenì podél komunikací

Obr. 1 Svah se standardní travní smìsí produkující velké mno�ství bio-masy, který vy�aduje údr�bu alespoò dvakrát roènì (D2 u Bluèiny)

tace. Tato mo�nost zde je ji� nyní, legislativa ji podporuje,prakticky ovšem k naplòování legislativních norem ne v�dydochází. Druhou kategorii svahù tvoøí stì�ejní podíl ji� reali-zovaných zatravnìných svahù, na kterých se provádí pravidel-ná a nìkolikrát roènì opakovaná úprava vegetace (nejèastìjiformou mulèování). I tyto svahy, namnoze zatravnìné pro-duktivní vegetací pícnináøských smìsí, lze nedestruktivnìpøevést na nízkoproduktivní druhovì diferencované porostys pøidanými krajinotvornými funkcemi (Box 2).

MECHANISMUS BIOLOGICKÉ TRANSFORMACEVEGETACE STÁVAJÍCÍCH ZATRAVNÌNÝCH SVAHÙPODÉL DÁLNIC

Princip biotransformace zatravnìných dálnièních svahù je vesvé podstatì jednoduchý. Spoèívá v pøevodu stávajících vyso-kých a hustých (produktivních) porostù trav na ni�ší a øidšíporosty dvoudìlo�ných bylin, pøevá�nì s pøízemní rù�icí listù.Pøevod lze realizovat pomocí výsevu poloparazitických rostlinrodu kokrhel. Kokrhele reprezentují zelené rostliny, tedy umífotosyntézu, ale zároveò pro svùj rùst vyu�ívají rùzné druhytrav jako�to hostitelské rostliny (obr. 2). V posledních dvoudekádách byl kokrhel experimentálnì pou�íván v Anglii kesní�ení produktivity a podpoøe rozmanitosti vegetace luk idálnièních okrajù. Technologie se ovšem nerozšíøila, a to díkyslabému uplatnìní pou�ívaného druhu, kokrhele menšího, nanových místech a vysoké cenì jeho osiva. Naše pozorovánívšak ukazují, �e pøíbuzný kokrhel luštinec (Rhinanthus alecto-rolophus) pùvodní druh èeské kvìteny (døíve plevel obilnýchpolí), je schopen ujmout se ve vìtšinì typù trávníkù. Navíc,kokrhel luštinec je bujnì rostoucí druh s obrovskou produkcísemen, co� dává dobré pøedpoklady pro komerèní produkciosiva a velkoplošnou aplikaci technologie. Dosavadní polní

experimenty naznaèují, �e na 1 ha zemìdìlské pùdy by bylomo�né roènì vyprodukovat 400–500 kg osiva kokrhele luštin-ce. To pøi souèasných cenách pøípravy pùdy, skliznì a èištìnídává pøedpoklady, �e cena osiva kokrhele by se mohla dostatna 80–100,- Kè za 1 kg, tedy na úroveò ceny kulturních trav.

Prakticky probíhá ošetøení travního porostu následovnì. Popodzimním výsevu 500 semen (tj. zhruba 2 g) na 1 m2 kokrhelbìhem jedné a� dvou následujících vegetaèních sezón potlaèíproduktivní druhy trav, èím� nepøímo v porostu podpoøí ob-zvláš� byliny s pøízemní rù�icí, které se napojení koøenovýchpøísavek kokrhele úèinnì brání. Touto zmìnou druhovéhoslo�ení tak dojde k velmi významnému sní�ení celkové pro-dukce nadzemní biomasy trávníkù (a� na polovinu). Proto�ekokrhel je jednoletá rostlina, je zcela závislý na svých hostite-lích (tj. trávách), po jejich potlaèení ustupuje z vegetace rov-nì� a otevírá tak prostor pro spontánní kolonizaci dalšímidruhy rostlin. Souèasnì dochází k uvolnìní �ivin z odumøelébiomasy kokrhele pro novì pøíchozí druhy. Díky bohatémuopadu na povrchu pùdy a stabilizaci pùdní struktury odumøe-lými koøeny trav nehrozí v mezièase pøed rozvojem dvoudì-lo�ných bylin riziko zvýšené pùdní eroze.

Pro ovìøení mo�nosti transformace stávajících trávníkùbylo vybráno šest lokalit podél dálnic D2, D5, D35 a D52, aètyøi lokality podél silnic I. tøídy I/7 a I/52 (tab. 1 a obr. 3). Pøivýbìru jsme zohledòovali nìkolik hledisek:(a) rovnomìrnou distribuci lokalit v ÈR podél význaèných

komunikací procházejících v blízkosti zvláštì chránì-ných území v Èechách a na Moravì,

(b) po�adavek homogenního vysokého travního porostus dominancí trav o výmìøe zhruba 1 000 m2,

(c) šíøku svahu alespoò 5 metrù,(d) sva�itost plochy maximálnì 1:1,5, co� je 33°, resp. 67 %,

Záøí - 2016 SILNIÈNÍ OBZOR - roè. 77 249

Výsledkem projektu øešeného v letech 2015–2019 ve spolupráci s Øeditelstvím silnic a dálnic bude komplexní metodika pro vytvoøení

druhovì bohatých trávníkù, které budou ekonomicky i energeticky nenároèné jak pøi zakládání, tak pøi následné údr�bì. Náš projektový

tým od roku 2015 v terénu ovìøuje technologii úprav trávníkù na stávajících svazích pozemních komunikací a pøipravuje novou technolo-

gii zakládání nízkoproduktivních travnatých ploch na nových stavbách. Bli�ší informace o projektu na webu: www.motylidalnice.cz

Box 2 Projekt TH01030300 „Nové technologie vegetaèních úprav svahù dálnièních a silnièních koridorù pro zvýšení dlouhodobé efektivityzvláštní územní ochrany pøírody“

Obr. 2 Kokrhel luštinec – semenáèky v polovinì dubna, dospìlé kvetoucí rostliny v polovinì èervna a napojení poloparazita (kokrhele) na koøen trávy(øez pøísavkou fotografovaný pod mikroskopem)

(e) pokrytí rozmanitých expozic svahù, hloubek a ú�ivnostípùdního substrátu a

(f) dostupnost lokality osobním automobilem pro pravidel-ný monitoring hmyzu a vegetace.

Tab. 1 Seznam lokalit, kde probíhá transformace stávajícíchtrávníkù na nízkoproduktivní pomocí kokrhele

Kód v mapì Katastr Komunikace

1 Dolní Újezd D35

2 Louny I/7

3 Slaný I/7

4 Lodìnice D5

5 Rudná u Prahy D5

6 Sobotovice D52

7 Pasohlávky I/52

8 Perná I/52

9 Hustopeèe D2

10 Bluèina D2

První zkušenosti z letošního monitoringu experimentù(obr. 4) ukazují, �e svahy podél dálnic oseté kokrhelem ve vìt-šinì pøípadù produkují výraznì menší mno�ství biomasy ak jejich údr�bì bude do budoucna staèit sekání, resp. mulèová-ní jednou roènì.

TECHNOLOGIE ZATRAVNÌNÍ NOVÌ BUDOVANÝCHSVAHÙ

U novì budovaných svahù komunikací plánujeme testovat vý-sev nízkoproduktivních trávobylinných smìsí, které se ji� nì-kolik let pou�ívají v jiných evropských zemí (napøíklad veVelké Británii nebo Rakousku, obr. 5). Vytvoøení druhovì bo-hatých smìsí, které by splòovaly technické podmínky zatrav-òování (zejména rychlé zapojení porostu jako prevenci eroze)a bylo je tak mo�no vysévat na svahy v blízkosti zvláštì chránì-ných území, je u� nìkolik let pøáním správcù komunikací i or-gánù ochrany pøírody.

POZITIVA NOVÝCH TECHNOLOGIÍ PRO PODPORUBIODIVERZITY A STABILIZAÈNÍCH FUNKCÍKRAJINY

Navr�ené zpùsoby zalo�ení travních porostù stejnì jako pøe-vedení stávajících travních porostù prostøednictvím výsevukokrhele vedou ke vzniku druhovì rozmanitìjší a na biomasuchudší vegetace. Kromì vlastní úspory pøi údr�bì vegetace seale nabízí i další pozitivní vlivy, a to posílení ekologickýchfunkcí krajiny. Klíèová je v daném ohledu podpora biodiverzi-ty. Velmi dùle�itá se jeví napøíklad podpora hospodáøsky vý-znamných skupin hmyzu, kterými jsou opylovaèi nebopøirození nepøátelé škùdcù zemìdìlských plodin. Biologickyzalo�ené pásy vegetace v okolí komunikací jsou pøínosné taképro ochranu pøírody. Do jisté míry mohou kompenzovat ztrá-tu pøírodních hodnot v územích dotèených výstavbou a pro-vozem na pozemních komunikacích.

Jak dokumentují studie provedené v západní a severní Evro-pì, USA nebo Velké Británii, vegetaènì vhodnì zalo�ené okra-je komunikací pøedstavují významná refugia prospecializované skupiny bezobratlých. Ty z volné krajiny kva-pem mizí. Ztráta biologické rozmanitosti a oslabení ekologic-kých funkcí krajiny jsou u nás patrné dlouhodobì (zhruba od50. let 20. stol.). Nejproblematiètìjší je situace v tradièních ze-mìdìlských regionech (napø. Polabí, Haná), kde hmyz v pod-statì nemá jinou alternativu pro zalo�ení �ivotaschopnýchpopulací ne� jsou rùzné typy industriálních ploch (vèetnìokrajù komunikací). I v Èesku pozorujeme, �e nìkteré druhyohro�ených motýlù se vyskytují na svazích silnic a mnohdy sejim tu dokonce i daøí, zatímco ve vzdálenìjším okolí tyto dru-hy ji� lokálnì vymøely.

250 SILNIÈNÍ OBZOR - roè. 77 Záøí - 2016

Obr. 3 Mapa umístìní lokalit na podkladì sítì dálnic a silnic I. tøídyv krajském èlenìní ÈR

Obr. 4 Svah dálnice D35 u Dolního Újezdu: porost v síti se podaøilo ji�prvním rokem pøemìnit kokrhelem na nízký a øídký porost

Obr. 5 Svah s nízkoproduktivní trávobylinnou smìsí (dálnice A5 v Ra-kousku u obce Schrick)

Doprovodná vegetace podél komunikací mù�e vytváøetnejen vhodná stanovištì pro výskyt a vývoj øady druhù. Vzhle-dem k liniovému charakteru a lemovým porostùm mají ko-munikace s doprovodnou trávobylinnou vegetací i dalšípozitivní efekt na biodiverzitu. Druhy bezobratlých vyu�ívajísvahy dálnic a silnic k volnému šíøení krajinou. Díky komuni-kacím dochází k propojení populací v blízkých biocentrech asni�uje se tak riziko jejich zániku. Bez pestrých vegetaèníchpásù by druhy biocenter pøe�ívaly v izolovaných podmínkácha byly by tak náchylnìjší k vymøení. Lze se proto domnívat, �evhodnì zalo�ené nebo výsevem kokrhele transformované po-rosty v okolí cest mohou pøispìt k ekostabilizaèním funkcímv krajinì a souèasnì budou podporovat druhovou rozmani-tost vèetnì významných ekosystémových skupin hmyzu (opy-lovaèi, parazitoidi, rozkladaèi). To je celospoleèensky velmivýznamný pozitivní dopad, proto�e napøíklad pìstitelé ovocev øadì „odpøírodnìných“ regionù ji� dnes musí ka�doroènìnakupovat kolonie èmelákù pro opylování svých stromù. Ne-pøímé dopady nových technologií vegetaèních úprav dálniè-ních a silnièních svahù se tak jeví jako perspektivní øešenípodpory biodiverzity i ekosystémových funkcí v krajinì.

DÙSLEDKY NOVÝCH TECHNOLOGIÍ PRO FINANÈNÍNÁKLADY NA ZAKLÁDÁNÍ A ÚDR�BUTRAVNATÝCH POROSTÙ

Výsledkem projektu by mìla být ucelená technologie, kteráumo�ní vytvoøit na svazích pozemních komunikací trávoby-linná spoleèenstva, která budou produkovat výraznì ni�ší ob-jem biomasy. Kromì podpory biodiverzity lze tedypøedpokládat i finanèní úspory pøi následné údr�bì svahù.

V tab. 2 je uveden modelový propoèet nákladù na 1 km dál-nice se zatravnìnými svahy délky 12 m po obou stranách (tj.24 000 m2). Náklady na zakládání a ošetøování trávníkù vychá-zejí z ceníku OTSKP-SPK (oborový tøídník stavebních kon-strukcí a prací staveb pozemních komunikací, Ministerstvodopravy, expertní ceny 2016).

Tabulka 2 prezentuje celkové náklady na zalo�ení rùznýchtypù trávníkù a na dosev kokrhele do stávajících porostù, kte-ré v sobì zahrnují jak cenu osiva, tak práce spojené s danýmtypem zásahu. U bì�ných travních smìsí jsou dnes náklady naosivo 1–2 Kè/m2 (pøi souèasné cenì 50–100 Kè/kg osiva a do-poruèovaném výsevu 20 g/m2). Náklady na osivo nízkopro-duktivní trávobylinné smìsi jsou ve srovnání se standardnítravní smìsí zhruba 8krát vyšší, a sice 8–15 Kè/m2 (pøi souèas-né cenì 800–1 500 Kè/kg osiva a doporuèovaném výsevu10 g/m2). Pøi aplikaci kokrhele do stávajících porostù by ná-klady na nákup samotného osiva pøedstavovaly pouze0,2 Kè/m2, proto�e cena osiva by se do budoucna mohla pohy-bovat kolem 100 Kè/kg a na 1 m2 je tøeba vysít 2 g. Pøi modelo-vém výpoètu celkových cen pøedpokládáme zalo�ení trávníkuna novì budovaných svazích metodou hydroosevu. Celkovácena dle ceníku pak zahrnuje dodání travní smìsi, hydroosevna ornici vèetnì všech komponentù, zalévání a první poseká-ní. Pøi výsevu trávobylinné smìsi je celková cena zakládánístanovena expertním odhadem (je o 7–14 Kè/m2 vyšší díkyvyšší cenì osiva, viz výše) a jsou do ní zapoèítány náklady nasrovnatelnou metodu výsevu i následná ošetøení porostu. Pøiúpravì svahù stávajících trávníkù kokrhelem je v odhadované

cenì zapoèítáno posekání trávníku, vyhrabání a odvezení sta-øiny a ruèní výsev semen kokrhele.

Tab. 2 Modelový propoèet nákladù pro zakládání trávníkù nebojejich transformaci

Typ ošetøeníZalo�ení trávníku

(Kè/m2)

Cena za realizacitrávníku na 24 000 m2

(Kè)

Bì�ná travní smìs: novì bu-dované svahy, hydroosev

17,-(dle OTSKP-SPK)

408 000,-

Nízkoproduktivní trávo-bylinná smìs: novì budo-vané svahy, hydroosev

24,- a� 31,-(odhad)

576 000,-a� 744 000,-

Úprava trávníku výsevemkokrhele: stávající svahy,ruèní výsev

7,-(odhad)

168 000,-

Pøi porovnání cen zakládání trávníkù (tab. 2) a zvá�ení ná-kladù na jejich budoucí údr�bu (tab. 3) lze oèekávat návrat-nost vyšší poèáteèní investice do nízkoproduktivních trávníkùv horizontu cca 2–4 let. Obdobnì poèáteèní náklady na trans-formaci vysokého hustého trávníku kokrhelem na nízký a øíd-ký (nízkoproduktivní) by se mìly ekonomicky vrátit do 2 let.Návratnost spoèívá ve sní�ených nákladech na údr�bu (seká-ní, resp. mulèování) travní vegetace. Pøi délce provozovanýchdálnic 1 210,2 km a délce silnic I. tøídy 5 810,7 km (stavk 1. 1. 2016) se jedná o nemalou polo�ku.

Tab. 3 Modelový propoèet nákladù údr�by travnatých porostù

Druh smìsi/trávníkuSekání/

mulèováníCenaKè/m2

Cena Kè/rok údr�bytrávníku o výmìøe

24 000 m2

Bì�ná travní smìs 2–3krát roènì 4,- 192 000,- a� 288 000,-

Nízkoproduktivnítrávobylinná smìs

1krát roènì4,- 96 000,-

Stávající trávník trans-formovaný kokrhelem

1krát roènì4,- 96 000,-

ZÁVÌRSouèasná praxe zatravòování svahù dálnièních, resp. silniè-ních tìles není pøíliš uspokojivá jak z hlediska následnéúdr�by, tak z hlediska podpory spoleèensky významných sku-pin hmyzu jako jsou opylovaèi. Pøedstavená technologietransformace stávajících produktivních porostù trav na nízkéa øídké porosty bylin pomocí výsevu kokrhele by po patøiè-ném nìkolikaletém testování na široké škále stanoviš� mohlapomoci údr�bì ušetøit znaèné finanèní prostøedky díky ni�šípotøebì sekání. Podobnì zatravòování svahù na novì budova-ných komunikacích s vyu�itím dra�ších trávobylinných smìsí,které se ji� pomìrnì bì�nì vyu�ívá napøíklad v Rakousku èiVelké Británii, se ukazuje ekonomicky rentabilní pøi zvá�enínákladù na budoucí údr�bu. Podpora rùstu bylin na úkor travnebo jejich pøímý výsev jsou navíc zcela klíèové pro pøe�íváníopylovaèù, proto�e motýli, vèely i èmeláci potøebují nektarz jejich kvìtù jako zdroj potravy. Okraje komunikací pøedsta-vují v dnešní intenzivnì zemìdìlsky obhospodaøované krajinìpro opylovaèe velmi významné útoèištì a pøi šíøení bylin nadalší úseky mohou z nových technologií díky podpoøe opylo-vaèù profitovat také sadaøi nebo zelináøi, kteøí hmyz nutnì po-

Záøí - 2016 SILNIÈNÍ OBZOR - roè. 77 251

tøebují k opylení svých plodin. V øadì regionù je toti�poèetnost hmyzu natolik nízká, �e do ovocných sadù se musíka�doroènì nakupovat komerènì produkované kolonie ème-lákù.

Rozšíøení nových technologií si ještì vy�ádá dlouhodobé tr-pìlivé vysvìtlování širší veøejnosti. O to se sna�íme propagací

formou letákù distribuovaných na èerpací stanice (letáky:„Dálnice, šance pro pøírodu“ a „Jak mù�e s údr�bou trávníkùpodél dálnic pomoci kokrhel“), ale i detailním informacemio prùbìhu testování technologií na modelových lokalitách,které zveøejòujeme na webových stránkáchwww.motylidalnice.cz.

Lektorský komentáø

Èlánek pøedstavuje nový pøístup k provádìní vegetaèních úprav kolem komunikací. Omezení výsadeb je zdùvodòováno vysokými náklady na kácenívysázených døevin. V souèasné dobì však nejvìtší náklady pøedstavuje kácení náletù na svazích, které nebyly v minulosti sekány (napø. z dùvodu nepøí-stupnosti pro sekaèky, nedostatku mechanizace nebo financí, atd.). Výsadby keøù na svazích pùsobí jako prevence náletù stromù, které lze tì�ko od-straòovat a pøedstavují bezpeènostní riziko. Zásadním dùvodem pro omezení výsadeb je zmìna legislativy týkající se kácení stromù a keøù. Pøedpisy senatolik zpøísnily, �e bez slo�itého „papírování“ nelze provádìt ani výchovné zásahy (napø. probírky), nato� pak kácení. Problémem je také ukládání ná-hradní výsadby vèetnì pìstební péèe na 5 let, co� jsou vysoké náklady. Proto je nezbytné, aby stromy byly vysazovány na koneènou vzdálenost anevy�adovaly probírky. Zakládání nízkoprodukèních trávníkù s pøímìsí bylin je velmi dobré východisko s ekonomickým i ekologickým pøínosem. Pro-blémem však bude realizace, která vy�aduje kvalitní provedení a dodr�ování osevní smìsi. Ve výbìrových øízeních je tlak na nejni�ší cenu, která vedek nedodr�ování technologických postupù a zámìnì osevní smìsi za co nejlevnìjší tak, jak je to v souèasnosti.

Pro posouzení mo�nosti biologické transformace stávajících porostù bude potøeba delšího pozorování. Dùle�ité bude, jaké dvoudìlo�né bylinyse v porostech objeví a zda nepøevá�í ne�ádoucí plevele.

Ing. Daniela Švédová