Trendy a nástroje propojování regionů v Evropěa pozice Zlínského kraje

Ing. Jaroslav Drozdstatutární náměstek hejtmana ZK

Aktivity regionu v politice TEN-T Dopravní politika ČR a revize TEN-T Financování DI a DSS2 Priority střední a východní Moravy

LUHAČOVICE 12.9.2013

Regionální představitelé průmyslové a obchodní komunity, malých a středních podniků deklarují a doporučují urychleně dobudovat kapacitní dopravní spojeníNorimberk – Praha - Brno – Hulín - Zlín – Púchov – Žilina – Košice – Kyjev jako: podporu investorů a spolupracujících firem ČR a SR dynamizaci existujícího stavu tradičních a perspektivních odvětví regionů podporu obchodních a investičních příležitostí v příhraničních oblastech regionů

Doprava a ekonomický rozvoj2

Historie transevropských sítí TEN-T 3

Aktivity regionu v politice TEN-T Rekapitulace jednání o prioritách regionu v oblasti transevropských sítí:- 13. 4. 2005 Brusel - Edgar Thielmann ředitel DG move (představení projektu R49/R6 a mezinárodní smlouvy ČR/SR 2004)

- 16. 11. 2006 Zlín - Zlínský kraj zaslal na Ministerstvo dopravy ČR žádost o zařazení R49 a R 6 do sítě „TEN“- 4. 2. 2009 Brusel - EK zveřejnila zelenou knihu „TEN-T: Přezkum politiky. Směrem k lépe integrované

transevropské dopravní síti ve službách společné dopravní politiky".- 24. 8. 2009 Brusel - konference k regionální dimenzi transevropských dopravních sítí organizované Zlínským

krajem (během českého předsednictví a Dnů krajů ČR) k iniciativě ve prospěch nového „Baltsko-jaderského koridoru“- 13. 4. 2010 Brusel, EK, DG Mobility a Transport - Judit Bertrand, koordinátorka projektů TEN-T pro ČR

(představení projektu R49/R6 a význam západovýchodního propojení)- 13. 4. 2010 Brusel EK, DG Environment - Ladislav Miko, ředitel Odboru ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity

(předání Komisi kopii dopisu MD a MŽP, a Deklarací samospráv o podpoře výstavby R55)- 5. 9. 2011 Brusel EK, Judith Bertrand - DG move (zástupci ZK prezentovali stanovisko regionu ke konzultacím o změnách na

globální síti TEN-T a metodiky pro stanovení základní sítě) s žádostí o zařazení R49/R6 do základní „core“ sítě TEN-T - 29. 9. 2011 Brusel - Jean Eric Pacquet ředitel DG move EK - žádost ČR o zařazení 9.železničního koridoru a

silničního spojení R49/R6 do core sítě TEN-T (dopisem 1. náměstka ministra dopravy)

- 19. 10. 2011 Brusel - EK předložila návrh Nařízení EP a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T)

- 2012 / 2013 projednávání Nařízení v Evropském parlamentu

4

Aktivity regionu v politice TEN-T Dunajská strategie

propojení ochrana životního prostředí a prevence rizik socioekonomická a kulturní integrace

Baltsko-jaderský koridor spojení makroregionů Baltského moře a Dunaje, strategická

dopravní osa, přemostění dvou systémů mořských dálnic (Skandinávských zemí a Středozemního moře)

projekt Baltsko-jaderského koridoru podporuje 14 regionů od Baltu k Jadranu

BAA je hlavní spojkou mezi makroregiony Pobaltí a Podunají

5

Dopravní politika ČR a revize TEN-T

Multimodální osy přes ČR

TEN-T prioritní projekty silniční sítě

6

Návrh budoucí transevropské sítě7

Síť primárních uzlů (primary nodes)

městských uzlů (hlavní města a aglomerace nad 1mil. obyvatel)letišťnámořních přístavů hraničních přechodů do sousedních zemí

Hlavní síť (core network) má zajistit nejdůležitější dálkové tahy z hlediska evropského obchodu a pohybu osob a napojit všechny členské státy

Globální síť (comprehensive network) zahrnuje současnou „širokou“ síť s cílem zajistit přístup k základní síti TEN-T pro všechny evropské regiony

Návrh páteřní sítě je založený především na multimodálním propojení sousedních uzlů.

Návrh budoucí transevropské sítěDne 20.6.2012 se uskutečnilo setkání ministrů dopravy Višegrádské skupiny V4 s místopředsedou EK a eurokomisařem pro dopravu Siimem Kalasem

Ministr dopravy ČR ocenil vstřícný postoj EK, zejména k zařazení 9. železničního koridoru (Praha – Česká Třebová - Hranice n.M. – Púchov – Žilina – Košice – Čierna n. Tisou) a silničního spojení R49 / R6 (Hulín – Púchov), které jsou z hlediska vztahů mezi českou a Slovenskou republikou velmi důležité.

Mimo V4 byli na schůzce zástupci kohézních států: Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska a Slovinska

8

Návrh „Nařízení o hlavních zásadách EU pro rozvoj TEN-T“ 9

Finální podoba mapových podkladů k návrhu Nařízení o o hlavních zásadách EU pro rozvoj TEN-T zařazuje západovýchodní multimodální propojení ČR a SR do hlavní „core“ sítě TEN-T.

DSS 2 a financování dopravní infrastruktury 2014+

Varianta 1: Pokračování v alokaci podle OPD II: - Silnice 49,6 % - Železnice 46,5 % - Voda 2,6 % Varianta 2: Alokace podle přepravních výkonů v horizontech 2020, 2035 a 2050: - Silnice 83 % - Železnice 15,5 % - Voda 1,5 %

Po zvážení výsledků pracovních simulací výstavby byl navržen pro období 2014 – 2020 následující poměr rozdělení národních zdrojů nevázaných se na kofinancování zdrojů EU - Silnice 63,5 % - Železnice 35 % - Voda 1,5 %

zdroj: DSS2

10

Financování dopravní infrastruktury - 2014+

Plánovaná výstavba a výhled (zdroj: rsd.cz k 1.1.2012):

Dálnice = 140,4 km - 50 km Rychlostní silnice = 743,9 km - 680 km

Zdroj: rsd.cz

Zdroj: DSS2 str.282

® Finanční potřeba na dokončení dálniční sítě (“dluh“) je odhadována na 800 miliard Kč.

® Hustota dálniční sítě ČR = 9,4 km/1000 km2

® Hustota dálnic Evropa = 20 – 57 km/1000 km2

Od roku 2023 se nepředpokládá poskytování nevratných dotací pro silniční a železniční infrastrukturu z Evropské unie!?

Změna ve financování dopravní infrastruktury?

po roce 2023

11

Silniční a dálniční síť ZK12

chybějící obchvaty měst převádějící tranzitní dopravu mimo zástavbu

nevyhovující napojení nových průmyslových a logistických areálů na kapacitní dopravní síť

zanedbaná a technicky nevyhovující síť silnic, především II. a III. tříd

nedostatek zdrojů v rozpočtech krajů pro financování dopravní infrastruktury – nutná diskuse o změně rozpočtového určení daní

Ekonomické dopady a rozpočty regionů

2014 - 2015 2016 + 2014 -

2015 2016 +

Platné znění Návrh

DPH 7,86% 8,28% 8,20% 8,62% DPPO

8,92%8,92%

9,30%9,30%

DPFO srážková (zvl.sazba)

DPFO z přiznání (podnikání)

DPFO závislá činnost 8,65% 9,02%

Podíly krajů dle zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní

13

Ekonomické dopady a rozpočty regionů

Základní geografické údaje krajů k 1. 1. 2012

Sdílené daně krajů 2014

(stávající stav RUD) v tis.Kč

Podíl sdílených daní 2014 na 1 obyvatele kraje

Podíl sdílených daní 2014 na 1 obyvatele

v %

Česká republika / Kraje Rozloha v km2 Počet obyvatel

Česká republika 78 866,00 10 505 445

Hlavní město Praha 496,1 1 241 664 1 553 638 1 251,25 0,080537Středočeský kraj 11 015,30 1 279 345 6 721 864 5 254,14 0,078165Jihočeský kraj 10 056,40 636 138 4 200 314 6 602,83 0,157199Plzeňský kraj 7 561,00 571 709 3 537 373 6 187,37 0,174914Karlovarský kraj 3 314,50 303 165 1 841 219 6 073,32 0,329853Ústecký kraj 5 334,50 828 026 4 022 341 4 857,75 0,120769Liberecký kraj 3 163,40 438 600 2 284 429 5 208,46 0,227998Královéhradecký kraj 4 758,70 553 856 3 143 810 5 676,22 0,180552Pardubický kraj 4 518,90 516 411 2 710 922 5 249,54 0,193644Kraj Vysočina 6 795,60 511 937 3 581 232 6 995,45 0,195337Jihomoravský kraj 7 194,80 1 166 313 4 648 715 3 985,82 0,085740Olomoucký kraj 5 266,60 638 638 3 294 832 5 159,15 0,156583Zlínský kraj 3 963,20 589 030 2 562 733 4 350,77 0,169771Moravskoslezský kraj 5 427,10 1 230 613 4 696 578 3 816,45 0,081260

celkem 48 800 000

Podíl sdílených daní 2014 na 1 obyvatele kraje

14

Priority budování dopravní infrastrukturyZásadní význam pro region střední Moravy:

Dokončení plánovaných koridorů a dopravní infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T

dokončit dálnici D1 v ČR jako hlavní dopravní tepnu spojující západ s východem republiky, a to urychlením výstavby chybějícího moravského úseku Říkovice - Přerov - Lipník nad Bečvou (tzv. „Průtah“ Přerovem řešit jako související součást)

zahájit výstavbu rychlostní silnice R49 v úseku Hulín – Holešov – Fryšták a urychlit přípravu a realizaci navazujícího úseku Fryšták – Lípa s pokračováním na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná - Lazy pod Makytou.

urychlit přípravu a výstavbu rychlostní silnice R55 Přerov - Olomouc a v úseku Otrokovice – Uherské Hradiště – Moravský Písek s prodloužením do Břeclavi a napojením na dálnici D2. (Ve spolupráci s MŽP dořešit technické řešení průchodu trasy R55 tzv. Bzeneckou Doubravou).

pokračovat v přípravě a výstavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Palačov (R48) a přípravě silnice I/57 obchvat Valašské Meziříčí s pokračováním na Vsetín.

15

Priority budování dopravní infrastrukturyZásadní význam pro region střední Moravy:

Dokončení plánovaných koridorů a dopravní infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T

urychlit přípravu stavby a realizovat modernizaci trati č. 331 Otrokovice – Zlín - Vizovice

urychlit proces přípravy a realizace modernizace a zdvoukolejnění trati Brno-Přerov

pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov, čímž dojde k očekávanému prodloužení trasy Baťova kanálu z Otrokovic až do Kroměříže

usilovat o zachování a rozvoj smíšeného leteckého provozu na vojenském letišti Přerov – Bochoř, včetně převedení definovaného nemovitého majetku AČR na samosprávy a rozvinout aktivity státní organizace LOM v areálu letiště Bochoř.

podporovat záměr vzniku veřejného logistického centra v Přerově, jako jedno z důležitých multimodálních center v rámci ČR.

16

Ing. Jaroslav Drozdjaroslav.drozd@kr-zlinsky.cz

info@infrastrukturamorava.cz

Děkuji za pozornost

17