Tresty bez mříží

tresty bez mříží 7. 10. 2011


Denně pracuje s lidmi, kteří něco provedli. Kontroluje ty, kteří dostali trest za maření výkonu úředního rozhodnutí, či rvačky nebo krádeže. Tito odsouzení se ale nedostali za mříže, jak bývá zvykem, ale zůstali doma. Musí však dodržovat určitá pravidla. Jednoduše řečeno – mají domácí vězení. Jestli sekají latinu, hlídají pracovníci tzv. Probační a mediační služby. Nestarají se ovšem jen o ně. Mimo jiné také zařizují trestaným obecně prospěšné práce. Jiným pomáhají začlenit se do běžného života bez dalšího porušování zákona. Jednoduše: pomáhá řešit konflikty spojené s trestnou činností. Vedoucím Probační a mediační služby na jižní Moravě je Pavel Krpata.

Pavel Krpatavedoucí jihomoravské Probační a mediační služby

Pavla Pilařová


Pane Krpato, Probační a mediační služba byla založena v r. 2001. Domácí vězení je tu asi rok a půl. Jak jste se toho zhostili?Ano, ta možnost vznikla minulý rok. Máme nařízených 148 trestů, celkem bylo odsouzeno v ČR 309 klientů k tomuto druhu trestu. Probační a mediační služba jezdí na kontroly. Kontroly jsou namátkové několikrát týdně. Klient neví, kdy se pracovník dostaví.

Zvládáte to dobře? Zatím to funguje celkem bezproblé-mově. Pokud by těch trestů ale hodně narostlo, mohl by být problém.

Ministerstvo to zavedlo, aby uleh-čilo věznicím a ušetřily peníze za odsouzené. Jaké jsou ty náklady v porovnání – vězeň za mřížemi a vězeň v domácím vězení. Já bych to asi rozdělil na dvě části. Tam se ještě jedná o elektronický monitoring. Výkon trestu stojí daňového poplatníka 1000 Kč denně, to je 365 tisíc korun ročně. My jsme to spočítali, že probační služba stojí asi 20 Kč denně, což je 7000 Kč ročně. Ten rozdíl je velký.

U jakých prohřešků se může udělit domácí vězení? Logicky by to měli být lidé nebezpeční okolí. Zákon stanoví, že je to možno udělit za přečin a méně závažný trestný čin. V praxi je to nejčastěji, asi ve 40 % maření výkonu úředního rozhodnutí. Pak krádeže, rvačky, výtržnictví.

Poslední dobou je dobrá zkušenost i u závažných dopravních nehod. Tam soudce rozhoduje mezi nepodmí-něným trestem a domácím vězením.

Co to domácí vězení obnáší? Kdy musí být doma? Vy chodíte na namátkové kontroly, i v noci?Ano, navštěvujeme i v noci. V době, kdy ten soudce stanoví. Zákon stanoví všední dny od 20 do 5 h ráno, víkendy a svátky. Pokud soudce nestanoví jinak. Soudce se drží té 9hodinové denní sazby, ale může stanovit třeba sprejero-vi domácí vězení odpoledne.

U těch, kteří nesmí pít alkohol nebo užívat drogy, kontrolujete i to? Přijedete ke klientovi a zkoušíte to testry? Ano, přijedeme s alkotestrem, zapíše se záznam. Soudce informujeme, zda je dodržován trest samotný a také nařízená povinnost. Ta může být i formou zákazu užívání drog. Máme testy slinné i močové. Tak můžeme kontrolovat, zda je to dodržováno.

Kolik jste nachytali vězňů, že ta pravidla nedodržovali? Nebyli doma, nadýchali alkohol a podobně?


Za ten rok a půl to bylo 25 lidí na národní úrovni. Byl jim nařízen náhradní trest. Na jižní Moravě to bylo 6 lidí.

Funguje to okamžitě, když toho člověka nachytáte, že něco nedodržuje? Probační úředník podá neprodleně zprávu soudci. Soudce má dvě možnosti. Nařídí veřejné zasedání a náhradní trest. Nebo může klien-tovi vytknout porušení podmínek trestu. Trest nemusí být hned přeměněn, ale zpravidla tomu tak je.

Je nutné, aby domácí vězeň pracoval? Může být třeba veden na úřadu práce? Služba práci klientům nezařizuje. Zda má práci není určující pro udělení tohoto trestu.

Myslíte, že pro většinu těch, kteří domácí vězení dostali, je lepší, že se nedostanou do vězení? Máte ar-gument, proč je tento trest lepší? Argumenty máme. Kromě ekono-

mických čísel, která jsem už říkal.

Ekonomická stránka je druhá věc. Ale mně jde o to, jestli je to vůbec pro toho člověka trest. Zda je to nápor na psychiku, nebo zda to je vůbec pro ně trestem. Určitě to trestem je. Je to náročná psychická záležitost, když musí být člověk pořád doma. Nesmí nikam chodit, nikam se nepodívá ani o víkendu. Není to jednoduché. Celá řada veřejnosti to nepovažuje za přísný trest, ale není legrace tomu trestu vyhovět.

Na jižní Moravě je asi 40 domácích vězňů. To číslo se nezdá vysoké. Proč to číslo je takové?Vidím v tom paralelu s trestem obecně prospěšných prací. Tam byla stejná situace. Soudci tomu příliš nedůvěřovali a trestů bylo málo. Během 6 let se to změnilo a byl velký nárůst. Podobné je to tady. Je to trest nový. Soudci si to zatím moc neosa-hali. Jistá skupina soudců hovoří o tom, že pokud nebudou ty „náram-ky“, považují trest za nevykonatelný. Že probační služba není schopná kontrolovat klienta 24 hodin denně.

Jsou soudci nebo soudy, kteří vůbec tento trest nevyužívají? Já můžu mluvit za náš kraj. Zatím tento trest nebyl v Blansku, Zlíně a ve Vyškově.

Jak to vypadá v Brně?V Brně je 7 těchto trestů.


Vy jste říkal, že někteří soudci se k tomuto trestu moc nekloní. Uvádí, že tomu nevěří, že pro ty lidi je to trest a že jsou schopni ho dodržet. Vy jste naopak říkal, že je to velké omezení. Jaký máte pocit, když se s těmi odsouzenými bavíte? Těší se, až to skončí?Celá řada vítá, že nemusí do vězení. Využili dobrodiní soudu. Potvrzují, že to není jednoduché. Musí si vše uspořádat v době, kdy můžou ven. Když na to člověk není zvyklý, je to závažné.

Dalším argumentem soudců je, že probační a mediační služba na to kapacitně nestačí. O kolik vězňů byste se dokázali postarat? S ředitelstvím v Praze jsme stanovili, že jsme nyní schopni kontrolovat 500 vězňů. Pokud by číslo bylo vyšší, řešíme výpomoc vězeňské služby. Posílením dvoučlenných hlídek. Kontroly by byly jeden úředník a jeden člen justiční stráže.

Vy jste zmiňoval náramky. Myslíte, že s elektronickým náramkem by se zvýšil počet těchto trestů?Předpokládám, že ano.

Zatím to ale růžově nevypadá, že by v dohledné době byly. To je otázka spíš pro ministerstvo spravedlnosti. Já nejsem kom-petentní se k tomu vyjádřit.

Část veřejnosti je možná proti tomu, aby se lidé, kteří něco provedli proti zákonu, pohybovali mezi běžnými lidmi. Na druhou stranu recidivista propuštěný z vězení může napáchat větší zlo. Jakou vy máte zkušenost?Mezi námi jsou podmíněně propuště-ní lidé i za ty nejhorší zločiny. Probační služba nad nimi vykonává dohled. A lidé ani neví, že ti lidé se mezi nimi pohybují. To se nedá říct.

Vy máte ale mnohem širší záběr činnosti, než jen dohled nad domácím vězením a obecně prospěšnými pracemi. Také je tam dohled nad dřívějším propuštěním nebo podmíněnými tresty. Takoví lidé se vám hlásí sami, nebo na ně dohlížíte vy? Klienti se nám musí hlásit, navštěvu-jeme je v místě bydliště. Podrobují se kontrolám na drogy, alkohol. Je moti-vován k tomu, aby si našel zaměstná-ní a hradil škodu poškozeným. Těm byla věnována malá pozornost a my se poškozeným chceme více věnovat.

Co se děje, když ti lidé poruší to, co měli nařízeno? Ať už se nenahlásí nebo nechodí na veřejně prospěšné práce? Vy to nahlásíte soudci. Jaká je praxe – konají soudci okamžitě?Většina soudců koná okamžitě. Je úzký vztah mezi soudcem a probačním úředníkem. Někdy jsou ale případy, které se déle táhnou. Tam je to i umu probačního úředníka a komunikaci.


Zajímavý je i další celkem nový trest, na který dohlížíte. Je to zákaz vstupu na sportovní, veřejné a jiné akce. Ten je použitelný u hooligans. Jak takový trest vypadá a kolik jich je? Je jich 37 v ČR, na jižní Moravě 4. 2 ve Zlíně, 1 v Kroměříži a 1 ve Žďáru nad Sázavou.

Co ti lidé musí dodržovat, kam nesmí? Je to individuální akt každého soudce. Takže když dělá nepořádek na stadionech, zakáže vstup na stadion. Když na diskotékách, má zákaz na diskotéky.

Jak tohle hlídáte, přece nemůžete pořád s tím člověkem být? Spolupracujete i s policií? Děkuji, že se na to ptáte. Ta spoluprá-ce funguje i u tohoto trestu, ale i u toho domácího vězení. Každé oddělení je informováno, že v daném okrsku je takový klient, který má domácí vězení nebo zákaz vstupu. Co se týká toho zákazu vstupu, máme jednotlivá obvodní oddělení. V průběhu těch zápasů má ten klient sepsaný plán probačního dohledu. V rámci toho se musí dostavit na slu-žebnu a hlásit se. To znamená, když je ve Zlíně zápas, musí přijít a přihlá-sit se. Policista mu potvrdí, že se dostavil. A když je to v tom místě, musí třeba přijít dvakrát i třikrát, aby ten zápas nestihnul. Myslím, že to docela funguje.

Takže vy musíte hlídat, kdy je kde jaký zápas, kam má váš klient za-kázaný vstup. Nebo třeba diskoté-ku. Také hlídáte, kde je ve městě jaká akce a nahlašujete to policii?

Ano, proto jsem říkal, že je potřeba, aby ten soudce byl v rozhodnutí hodně konkrétní. Zkontrolovat všechny diskotéky není možné. Ani aby se klient hlásil každý den. Proto apelujeme na soudy, aby uvedli konkrétní akce. To je kontrolovatelné.

Dodržují to ti odsouzení? Teď mám čerstvou informaci, že v Hradci Králové jeden klient porušil.

Co následuje? Následuje maření výkonu úředního rozhodnutí. To je nový trestný čin, za který bude postihnutý.

A může dostat třeba domácí vězení. Ano.


Dosud jsme se bavili o té části pro-bační. Probace je tedy dozor. Co znamená mediační služba? Je to velká část naší práce, urovnání konfliktů mezi obviněným a poškozeným nebo obětí trestného činu. Mediátor si přizve dvě strany, jako teď sedíme u kulatého stolu, dává jim možnost se vyjádřit, aby oběť řekla své potřeby. Vyjádřila se z pocitů. Obviněný má možnost se omluvit, má možnost nabídnout náhradu škody. Je možné sepsat nějakou dohodu. Mediátor to usměr-ňuje, dává stranám možnost ten konflikt urovnat. Pak napíše zprávu soudci nebo státnímu zástupci. Ti pak třeba použijí podmíněné zastavení trestního stíhání. Třeba není soudní proces, obviněný nemusí do vězení, věc byla vyřešena odklo-nem. Dostává zkušební dobu. Pokud se osvědčí, má čistý trestní rejstřík.

Pokud by to fungovalo, šetřilo by to práci soudům. Navíc peníze. Na druhou stranu – jak se vám to v praxi daří? Aby se pachatel a poškozený sešli a domluvili se. Jak to vypadá? Je to dobrovolná záležitost těch stran. Není jich mnoho. Loni na jižní Moravě jich bylo 157. Když se strany nechtějí sejít, mediátor může dělat prostředníka. Strany se nemusí potkat a on předává stranám infor-mace. A proces může vyústit tak, jak jsem o tom hovořil. Mnoho lidí chce jen náhradu škody. Řada lidí říká – já toho pachatele nechci

vidět, chci, aby to zaplatil. To re-spektujeme a proces běží podobně.

Pachateli jsou i mladiství nebo děti. Pracujete i v této oblasti? Tato oblast nás také zajímá. Dítě může dostat dohled probačního úřed-níka až do 18 let. Nám se potvrzuje, že s nimi se lépe pracuje a je možné na ně působit. Ve spolupráci s orgá-nem ochrany dětí a podobně. Tam má ta činnost hlubší význam.

Na to jsem se chtěla zeptat – jak úzce spolupracujete s rodiči a vychovateli? Spolupráce je velmi úzká. Probační úředník je navštěvuje doma, ptá se ve škole, ukazují mu žákovské knížky. Vyhodnocuje se prospěch. Je tam řada sociální práce a má úspěchy.

Jaké trestné činy jsou nejčastěji u dětí a mladistvých? Ty jednodušší, lehčí. Jsou to hodně sprejeři. Celá řada klientů, že když počmárá zvonky nebo fasádu, je to trestný čin. Pro probační službu je to pak náhrada škody. Poškození jsou přizváni, aby řekli svou představu o náhradě. Často klienti jdou a přetřou to zpátky. Pak jsou to krádeže, mobilní telefony, příkladů je hodně.

Děkuji, že jste přišel a objasnil, co probační a mediační služba znamená. Mým hostem byl vedoucí Probační a mediační služby na jižní Moravě Pavel Krpata.


Skryté titulky: K. Schwarzová Česká televize, 2011

Documents

Tresty bez mříží