Uhlík nám dává:

• Nejpevnější a nejtvrdší materiál –diamant a lonsdaleit

• Nejlepší lubrikant –grafit• Nejlepší adsorbent plynů –aktivní uhlí• Nejpevnější vlákna –vlákna uhlíková• Nové objevy jako jsou molekuly fullerenů,

nanotrubice atd.

Modifikace uhlíkuGrafit - (starší název tuha) Struktura grafitu se skládá z vrstev, které jsou tvořeny uhlíky navázanými do šestiúhelníků

Diamant - je tvořen uhlíkem krystalizujícím v soustavě krychlové a je nejtvrdším a velmi cenným přírodním nerostem

Lonsdaleit- též zvaný "šesterečný diamant", je velmi řídce se vyskytující modifikací uhlíku.

Fullereny - označují nově objevené sférické molekuly, složené z pěti nebo častěji šestičlenných kruhů atomů uhlíku

Uhlíkové nanotrubice - jsou uměle vyrobené mikroskopické trubičky složené z atomů uhlíku o tloušťce pouhých několika nanometrů.

Grafen - je forma uhlíku podobná grafitu. Tvoří jej rovinná síť několika vrstev vzájemně propojených atomů uhlíku uspořádaných do tvaru šestiúhelníků.

Nanopěna - Mikrostruktura, jež se vytvořila po zahřátí na teplotu 10 000 °C, připomíná jakési vzájemně pospojované sítě uhlíkových trubiček, 5 nm dlouhých.

Grafit

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:GraphiteUSGOV.jpg

http://web.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/mineral/gifv/grafit_1.gif

Použití grafitu

•  Grafit se používá jako tuha v psacích potřebách.

• Z grafitu se vyrábí elektrody, žáruvzdorné zboží a kluzné plochy ložisek.

• Grafit se používá i jako moderátor do jaderných reaktorů.

Diamant

Použití diamantu

• Nejznámější je využití diamantů ve šperkařství.

• Velmi významné je využití diamantů v průmyslu. Vyrábějí se z nich řezné, vrtné a brusné nástroje, prášky a pasty. Pro tento účel se využívají diamanty pro šperkařství bezcenné (špatná barva, špatná čistota), diamantový prach a průmyslově vyráběné diamanty.

Lonsdaleit

Lonsdaleit

• Lonsdaleit někdy vzniká při dopadu uhlíkových meteoritů na zemský povrch, nitridoborový wurtzit se může vytvořit za extrémních podmínek sopečných erupcí.

• Tvrdší než běžný diamant , uhlík krystalizující v hexagonální soustavě.

• Mohl by se tedy uplatnit pro výrobu hrotů řezných a vrtných nástrojů. 

Fullereny

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Fullereny.jpg

http://fulleren.navajo.cz/fulleren-4.jpg

Použití fullerenů

• Mezi nejdůležitější vlastnosti patří jejich supravodivost.

• Ukázalo se, že je možno vytvářet sloučeniny C60 s alkalickými kovy, které jsou supravodivé při teplotách 18 K i vyšších.

• Dalším perspektivním oborem, kde se dá předpokládat jejich využití, je lékařství. Např. by je šlo využít jako léčiva na AIDS.

Uhlíkové nanotrubice

Použití nanotrubic

• Uhlikové nanotrubice se využívají např. v elektrotechnice.

• Mohou sloužit jako výborné vodiče, neboť se v nich mohou elektrony pohybovat téměř volně, odpor nanotrubic je velmi malý a téměř nezávisí na její délce.

Grafen

Použití grafenu

• Kromě elektrické vodivosti je také grafen propustný pro světlo, takže se dá využít při výrobě displejů a fotovoltaických článků. Může tak nahradit stávající zařízení z tenkých vrstviček oxidů kovů. Displej z grafenu je navíc pevnější než doposud vyráběné z oxidu india a cínu.

• Díky polovodivosti a tloušťce síťky pouhý jeden atom je možné z grafenu vyrobit tranzistory, které jsou teoreticky schopné pracovat až do frekvence 1 THz. Navíc je lze skládat do velice kompaktních celků. Díky těmto vlastnostem se do budoucna počítá s využitím grafenu v mikroprocesorech a pamětech.

Nanopěna

Použití nanopěny

• Na nanopěně jsou nejzajímavější její magnetické vlastnosti. Je totiž přitahována magnety. Zvláštní také je, že po několika hodinách při pokojové teplotě své magnetické vlastnosti ztratí. Je polovodivá a vzhledem ke své nízké hustotě (pouze 0,02 g/cm3 také velmi špatně vede teplo.

• Tyto vlastnosti by údajně mohly být vhodně využity v medicíně. Vstříknutím nanopěny no krevního oběhu by se dosáhlo zvýraznění míst kudy proudí krev při magnetické rezonanci. 

Nobelovy ceny

• Za objev a studium vlastností fullerenů byla v roce 1996 udělena Nobelova cena za chemii Robertu F. Curlovi a Richardu E. Smalleymu a Haroldu W. Krotoovi.

• Nobelova cena za fyziku 2010 patří vědcům Andremu Geimovi a Konstantinu Novoselovovi za objev a bádání spojená s grafenem

Uhlík je prostě všude