Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

ANALÝZA NÁZORŮ RODIČŮ NA OBSAH (VYBAVENOST)

A UMÍSTĚNÍ DĚTSKÝCH HŘIŠŤ V KROMĚŘÍŽI

Diplomová práce

(bakalářská)

Autor: Denisa Urbanová, Rekreologie - pedagogika volného času

kombinované bakalářské studium

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc.

Olomouc 2011

Jméno a příjmení autora: Denisa Urbanová

Název bakalářské práce: Analýza názorů rodičů na obsah (vybavenost)

a umístění dětských hřišť v Kroměříži

Pracoviště: Katedra rekreologie

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc.

Rok obhajoby: 2011

Abstrakt:

Dětská hřiště jsou neodmyslitelnou součástí každého města i obce. Slouží k využití

volného času a ke správnému fyzickému, psychickému i sociálnímu vývoji dítěte.

Cílem této bakalářské práce je zjistit názory rodičů na vybavení a umístění dětských hřišť

v Kroměříži. Úvodní, teoretická část práce obsahuje přehled základních východisek.

V druhé praktické části jsem za použití techniky dotazníku, pozorování a rozhovoru

provedla terénní šetření. Získané výsledky přispějí ke zkvalitnění a nalezení nových

nápadů při řešení problematiky dětských hřišť v Kroměříži.

Klíčová slova: životní styl, volný čas, pohybová rekreace, komunální rekreace, dětské

hřiště, Kroměříž

Souhlasím s půjčováním bakalářské písemné práce v rámci knihovních služeb.

Author,s first name and surname: Denisa Urbanová

Title of the master thesis: Analysis of parents' opinions on equipment

and placing of children playgrounds in Kroměříž.

Department: Department of Recreology

Supervisor: doc.PaedDr.Tomáš Dohnal, CSc.

The year of presentation: 2011

Abstrakt:

Children playgrounds are essential parts of every city and every village.

Their purpose is to provide leisure time activities and to contribute to appropriate physical,

mental and social developement of a child. This Bachelor thesis concentrates primarily

on finding out parents' opinions on equipment and placing of children playgrounds

in Kroměříž. First part of the Bachelor thesis is theoretical and contains list of fundamental

solutions. Second part of the thesis is practical and contains results of my field research,

in which I used questionnaire, observation and interview. Obtained results are supposed

to contribute to improvement of the ideas for solving the problems concerning children

playgrounds in Kroměříž, as well as finding new ways to deal with them.

Key words: lifestyle, leisure time, active recreation, local recreation, children playground,

Kroměříž

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci zpracovala samostatně

pod vedením doc. PaedDr. Tomáše Dohnala, CSc., uvedla všechny použité literární

a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky.

V Kroměříži dne 26.6.2011 …………………………………..

Denisa Urbanová

Děkuji doc. PaedDr. Tomáši Dohnalovi, CSc., za pomoc, tolerantní a odborný přístup

při vedení bakalářské práce.

6

OBSAH

1 ÚVOD......................................................................................................................8

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA.............................................................................9

2.1 Člověk a životní styl ................................................................................................9

2.2 Volný čas ...............................................................................................................11

2.3 Rekreace ................................................................................................................14

2.4 Pohybová rekreace.................................................................................................15

2.5 Komunální rekreace...............................................................................................16

2.6 Urbanizace .............................................................................................................17

2.7 Dětská hřiště ..........................................................................................................18

2.7.1 Typy hřišť ..............................................................................................................19

2.7.2 Právní a metodické předpisy..................................................................................21

2.7.3 Povinnosti provozovatele ......................................................................................22

3 CÍLE A ÚKOLY ...................................................................................................25

4 METODIKA..........................................................................................................26

4.1 METODY ..............................................................................................................26

4.2 TECHNIKY...........................................................................................................26

4.2.1 Dotazník.................................................................................................................26

4.2.2 Rozhovor ...............................................................................................................27

4.2.3 Pozorování .............................................................................................................28

4.3 KROMĚŘÍŽ ..........................................................................................................29

4.4 VLASTNÍ ŠETŘENÍ.............................................................................................31

4.4.1 Rozhovor ...............................................................................................................31

4.4.2 Dotazníkové šetření ...............................................................................................31

4.4.2.1 Dotazníky pro rodiče .............................................................................................31

4.4.2.2 Dotazníky pro školy...............................................................................................40

4.4.3 Pozorování .............................................................................................................42

5 DISKUSE ..............................................................................................................45

6 ZÁVĚR..................................................................................................................48

7 DOPORUČENÍ .....................................................................................................49

7

8 SHRNUTÍ..............................................................................................................51

9 SUMMARY...........................................................................................................52

10 REFERENČNÍ SEZNAM .....................................................................................53

11 PŘÍLOHY..............................................................................................................55

8

1 ÚVOD

Již ve starém Římě se budovala zařízení pro pohybovou rekreaci a využití volného

času obyvatelstva. Na těchto stavbách můžeme ocenit snahu po všestranném

a harmonickém využití volného času a snahu o vzájemný soulad těla i duše.

Jako dítě jsem trávila většinu svého volného času na hřišti, které bylo pokryto

betonem, vybaveno houpačkami, prolézačkami a skluzavkami. Šplhala jsem po stromech,

běhala přes plot k sousedům, hrála dobrodružné hry nebo jen tak pobíhala s ostatními

dětmi v parku. Dnešním, zejména městským dětem něco chybí, chybí jim dobrodružství,

překonání sebe sama, přirozený pohyb, soutěživost, vyzkoušet si co zvládnou, radost

z vítězství. Nedostává se jim možnosti volné, spontánní hry v přírodním prostředí.

Nedostatek spontánní hry si nahrazují pasivním trávením volného času, vedoucím

k zhoršení jejich psychické i fyzické zdatnosti, obratnosti a sociální izolaci.

Tyto problémy pomáhá řešit výstavba zařízení pro pohybovou rekreaci.

Děti potřebují dostatek atraktivního, zábavného a bezpečného místa pro pohyb a hru.

Dětské hřiště slouží k fyzickému, ale i sociálnímu rozvoji dítěte. Podněcuje k aktivní

činnosti, ke zdokonalování, sebepoznávání a formování zdravého životního stylu.

Dětská hřiště se stávají neodmyslitelnou součástí každého města i obce. Přispívají

ke zvýšení kvality života obyvatel a zároveň představují výhodnou investici

do dlouhodobého rozvoje města. Mají příznivý dopad na upevnění společenských vazeb

obyvatel a k prevenci negativních sociálně-patologických jevů. Zvyšují atraktivitu

a návštěvnost daného území. Vzhledem k přísným evropským normám jsou mnohem

bezpečnější, atraktivnější a přístupnější pro všechny děti.

V současné době se objevuje snaha vytvářet hřiště nového typu, ať už jako

samostatných zařízení nebo jako součástí škol či středisek volného času dětí a mládeže.

Víceúčelová hřiště nejsou určena jen pro děti předškolního věku, ale také dospívajícím

a mladým dospělým. Umožňují velkou škálu sportovních aktivit na jednom místě,

popřípadě poskytují služby spojené s potřebami věku návštěvníků.

Závěrem lze říct, že při plánování obnovy nebo výstavby hřišť je nezbytně nutné

spolupracovat s obyvateli daného města či obce a společně vytvořit takové hřiště,

které by vyhovovalo jejich potřebám. Právě tato skutečnost mě vedla k vypracování

analýzy názorů rodičů na obsah a umístění dětských hřišť v Kroměříži.

9

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2.1 Člověk a životní styl

Lidé usilují o naplnění svého života, tak aby jejich život měl smysl.

Naplňování jejich života jim umožňují čtyři základní životní potřeby.

Potřeba žít je fyzickou potřebou - potřebou takových věcí jako jsou jídlo, oblečení,

bydlení, dobrá ekonomická situace, zdraví. Potřeba milovat je sociální potřebou vztahů

s druhými lidmi, pocitu sounáležitosti, možnosti milovat a být milován. Potřeba učit

se je mentální potřebou rozvíjet se a růst. Potřeba zanechat odkaz je duchovní potřebou

pocitu smyslu života, cíle, osobní vyrovnanosti, autentičnosti a přispění (Covey, 2008, 50).

Každá z těchto potřeb je pro náš život nesmírně důležitá. Pokud se nám nedaří

některou z těchto potřeb uspokojit, zakoušíme pocit frustrace. Uspokojování základních

lidských potřeb má vliv na kvalitu našeho života.

V odborné literatuře se setkáváme s nejednotnou terminologií pojmů „životní

způsob“ a „životní styl“. Nejsou vždy jednoznačně definovány a v některých případech

se jejich význam považuje za shodný.

Podle Hodáně a Dohnala (2005, 71-72) je životní způsob termín určitým způsobem

nadřazený v tom smyslu, že se týká skupiny, třídy, populace. Má tedy skupinový charakter

a může představovat určitou úroveň či dokonce „normu“, která je pro danou skupinu

typická (životní způsob české populace, životní způsob manažérů, životní způsob

venkovské populace, životní způsob seniorů atd.).

Životní způsob je způsob života konkrétní společnosti na určitém místě a v určitém

čase. Tato kategorie umožňuje komplexně zkoumat různé oblasti života lidí, jejich způsob

bydlení, práce, rodinné poměry, společenské vztahy, kulturu a vzdělání, politické poměry,

jejich hodnoty, normy a způsob jejich chování.

Životní způsob, můžeme chápat jako synonymum životního stylu, bývá v něm

hledáno specifikum vztahu společnosti a individua. Je také úzce spojen s podmínkami

života, označuje každodenní, ustálené, soukromé zvyklosti a obyčeje (Velký sociologický

slovník, 1996).

Sak (2000, 46) definuje životní styl takto: jedná se o dynamizovaný a do sociálního

časoprostoru promítnutý hodnotový systém jedince. Je individualizovaný a specifický

pro daného jedince, i když má společné rysy s dalšími jedinci, adekvátně podle shodnosti

sociálního pole. Životní styl je sice typický pro danou životní etapu, ale obsahuje základy

celoživotního stylu, který se podle jednotlivých životních etap dále modifikuje.

10

Machová a Kubátová (2009, 16) uvádějí, že životní styl zahrnuje formy

dobrovolného chování v daných životních situacích, které jsou založené na individuálním

výběru z různých možností. Můžeme se rozhodnout pro zdravé alternativy z možností,

které se nabízejí, a odmítnout ty, jež zdraví poškozují. Životní styl je tedy charakterizován

souhrou dobrovolného chování (výběrem) a životní situace (možností). Rozhodování

člověka o jeho chování však není zcela svobodné, neboť je v souladu s rodinnými

zvyklostmi a tradicemi společnosti a je limitováno ekonomickou situací společnosti

i vlastní a v neposlední řadě také s jeho sociální pozicí.

Sak (2000, 147) dodává, že jedinec volí aktivity a potlačuje jiné na základě určitého

modelu, hodnotové orientace a životních preferencí. Program výběru a potlačování

určitých aktivit vyplývá z tvorby životního stylu, který se rodí na základě životního stylu

původní rodiny

Životní styl je diferencován podle pohlaví, životního cyklu, věku, bydliště, vzdělání,

profese, rodinného stavu, materiálního zajištění atd. Životní styl ukazuje, jaký máme vztah

k sobě, k druhým a k světu. Projevuje se v hodnotách, cílech a způsobu zacházení

s životními situacemi. Vypovídá o životě člověka, o tom jak žije, co je pro něj důležité

a proč.

Podmínky života dnešních dětí a mládeže se liší od podmínek, v nichž žili jejich

rodiče. Dochází ke změnám v sociálním a životním prostředí, ty mění vnímání prostoru

a času a ovlivňují sociální vztahy. S tím souvisí i změny životního stylu a hodnotové

orientace.

Charakteristické jevy životního stylu dnešních dětí:

děti si méně hrají venku a jejich herní aktivita se přesunuje do domovů (konzumace

televizních pořadů, počítače atd.);

medializace současné mládeže, která vyrůstá pod tlakem masové kultury – ubývají

aktivity důležité pro rozvoj dětí. To vede ke ztrátě vlastní tvořivosti;

děti jsou cílovou skupinou pro spotřební průmysl;

ubývají parky a přírodní hřiště, jsou nahrazovány uměle vytvořenými plochami

pro hry – nedostatek spontánní hry;

mizí pohybové hry ze všedního dětského dne;

ubývají pohybové a herní tradice u dětí různých věkových skupin, hry nejsou

předávány staršími dětmi mladším;

11

touha po okamžitých a silných prožitcích;

život dnešních dětí je víc strukturovaný, plánovaný a pod dohledem.

O tom, jak budeme žít, rozhodujeme sami. Dnešní doba nám nabízí tolik možností,

jen jich umět využít. Jsme hybateli svého osudu a tvůrci svého života. Aktivní životní styl

dává našemu životu smysl, zlepšuje všechny parametry zdraví, zlepšuje kvalitu života,

snižuje náklady na zdravotní pomoc a sociální výpomoc.

2.2 Volný čas

Podle Hájka (2008, 10) je čas je základní dimenzí, velkou jistotou a šancí lidského

života. V jeho průběhu se člověk setkává s příznivými i negativními podmínkami a vlivy,

které jeho prožívání někdy podporují a stimulují, jindy však brzdí nebo znemožňují.

Všechny zřetele jsou pro něho výzvou, se kterou se musí trvale vyrovnávat.

Čas je pojem, který vyjadřuje nekonečnost, neohraničenost, ale ve vztahu

ke konkrétnímu člověku je vyjádřením konečnosti. Čas není něco, s čím musíme bojovat,

je to naopak něco, co je tady pro nás. Čas je nám dán, abychom objevili smysl života.

Rozlišujeme tři typy času:

čas pracovní, nutný k zajištění příjmů k obživě;

čas polovolný, v tomto čase se dobrovolně věnujeme výdělečné činnosti, aktivitám,

které nám přinášejí radost a současně i možný praktický užitek;

čas volný.

Hofbauer (2004, 13) definuje volný čas jako čas, kdy člověk nevykonává činnosti

pod tlakem závazků jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti

zachovat a rozvíjet svůj život. Někdy se vymezuje jako čas, který zbývá po splnění

pracovních i nepracovních povinností

Podle Hodáně a Dohnala (2005, 63) volný čas poskytuje z hlediska jedince prostor

pro odpočinek, zábavu a rozvoj lidské osobnosti, z hlediska společnosti pak prostor pro

regeneraci a rozvoj pracovní síly, i pro univerzalizaci člověka.

Většina současných názorů a „definicí“ „volného času“ vychází z formulace

Dumazedierovy. Volný čas pojal jako komplex aktivit mimo pracovní, rodinné

a společenské závazky, jimiž se jedinec zabývá ze své vůle, aby si buď odpočinul, pobavil

nebo svobodně zdokonaloval svou tvůrčí kapacitu (in Hodáň, Dohnal, 2005, 59-60).

Volný čas byl vždy oddělen od činnosti, kterou člověk plní své povinnosti, je jejím

protipólem, ale současně s ní tvoří jeden celek. Volný čas je jednak dobou odpočinku

od povinností, ale i dobou příprav na ně.

12

Pod pojmem „volný čas“ si můžeme představit aktivity, které nás zajímají,

baví a přinášejí nám uspokojení a uvolnění. Obnovují a rozvíjejí naše tělesné i duševní

schopnosti. V tomto čase je člověk nejvíc sám sebou, patří sám sobě. Je to čas, kdy máme

největší možnost volby. Tato volba se projevuje v tom, že se svobodně můžeme

rozhodnout co budeme, kde a jak dělat.

Dumazedier (in Hodáň, Dohnal, 2005, 58-59) rozlišil 3 základní funkce

volného času:

1. Odpočinek (délassement), zotavení, reprodukce pracovní síly. Volný čas osvobozuje

od únavy, odstraňuje fyzické nebo nervové poruchy vyvolané napětím, výkonem

povinností a zejména práce.

2. Rozptýlení (divertissement), zábava, kompenzace, únik z monotónnosti práce,

případně únik do fiktivních činností imaginárního světa.

3. Rozvoj osobnosti (dévelopement) umožňuje širší účast na společenském dění

a bezstarostnější kulturu těla i ducha.

Všechny 3 funkce jsou navzájem propojeny. Ve střídavé míře se objevují ve všech

situacích u všech lidí. Často u nich dochází k prolínání, takže se jen obtížně rozlišují.

Volný čas je specifickou a důležitou součástí života každého člověka.

Rozvíjí osobnost prostřednictvím širokého spektra aktivit. Náplň volného času tvoří

nejrůznější činnosti: od organizovaných k spontánním, od fyzicky nebo psychicky

náročných k činnostem relaxačním. Na konkrétní náplň volného času působí objektivní

i subjektivní faktory. Mezi objektivní faktory zařazujeme rodinu, školu, společenské

organizace, formální i neformální kolektivy, prostředky masové komunikace atd.

K subjektivním faktorům patří zejména hodnotové složky orientace lidí, morální i citové

vazby, tvorba žebříčku hodnot atd.

Velký vliv na utváření osobnosti jedince a na jeho vztah k volnému času má rodinné

prostředí. Rodina ovlivňuje postoje, chování dítěte, jeho vztah k hodnotám jako je zdraví,

láska, vzdělání, přátelství a volný čas. Poskytuje dítěti citové zázemí, dává množství

podnětů a zajišťuje prostor pro jeho fyzickou i sociální seberealizaci. Rodiče jsou vzorem

pro své děti a pokud se aktivně věnují volnočasovým aktivitám, je zde velký předpoklad,

že je děti budou následovat. Děti jsou takové, jaké je vychováme. Čím jsou potřeby

a zájmy dítěte a celé rodiny rozmanitější, tím bohatší je jejich život ve volném čase.

Volný čas dětí a mládeže se od volného času dospělých odlišuje rozsahem, obsahem,

mírou samostatnosti a závislosti a nezbytností pedagogického ovlivňování.

13

Množství volného času mladé generace relativně vzrůstá, kvantita ale neznamená

jeho kvalitní využívání. Důležité je ovlivňovat využívání volného času a výchovy k němu

ze strany rodiny i společnosti. Volný čas je zrcadlo naší společnosti.

Stát ovlivňuje volný čas dětí a mládeže v zakládání a financování sítě zařízení

pro volný čas, pestrou nabídkou pro různé věkové a sociální skupiny v různých zájmových

činnostech, pomáhá organizacím, spolkům a sdružením pracujících s dětmi a mládeží

ve vytváření optimálních podmínek pro jejich činnost, vytváření kladných postojů

dospělých k výchově dětí a mládeže ve volném čase a přípravě pedagogů volného času

(profesionálních nebo dobrovolných). Cílem státní politiky v oblasti volného času

je vytvářet a zlepšovat legislativní, ekonomické a personální podmínky pro hodnotné

využívání volného času dětí a mládeže, zabezpečit dostupnost kulturních a výchovných

zařízení, klubů, sportovních objektů a zařízení.

Hofbauer (2004, 9) dodává, že problematika volného času vyžaduje, abychom brali

v úvahu četné souvislosti a vazby, v nichž se výchovné působení uskutečňuje, zejména:

společenské podmínky umožňující vznik a rozvoj volného času i jeho výchovné

zhodnocování;

přístupy jednotlivých dětí a mladých lidí, jejich skupin a celé generace,

jimiž reagují na možnosti a podněty, avšak také čelí překážkám ztěžujícím vstup

do této oblasti;

různost sociálních - zejména výchovných prostředí, v nichž děti a mládež

uskutečňují svůj volný čas (od rodiny po stát a občanskou společnost v národním

i mezinárodním rozměru).

V oblasti volného času se rozhoduje o rozvoji talentu mladého člověka, naplnění

jeho potřeb a zájmů a na druhé straně se tlumí tendence k negativnímu sociálnímu vývoji.

Poslední dobou se snižuje počet dětí a mládeže v organizovaných zařízeních volného

času hlavně z ekonomických důvodů. U mladých lidí vzrůstá frustrace z atraktivnosti

nabídek a omezených finančních prostředků. Roste objem volného času, ale děti jsou

přetěžované studijními nebo pracovními povinnostmi. Převládá spíše pasivnější

a nenáročnější trávení volného času. Chybí prostory pro pohyb, hru a dobrodružství.

Volný čas je také úspěšným podnikatelským odvětvím, které jde často proti společenským

a pedagogickým snahám. Nedostatečná a neodpovídající nabídka aktivit ve volném čase

vede děti i dospívající k tomu, že začnou nacházet jiné aktivity, které jsou často

společensky neodpovídající (alkoholismus, drogy, vandalismus). Společností zatím není

dostatečně oceněn potenciál mladé generace získaný volnočasovými aktivitami,

14

nedoceňuje prostředky ušetřené na následných sociálně patologických jevech a plně

neuznává ekonomický význam kvalitního využívání volného času mladé generace.

Volnočasové nabídky musí být přizpůsobeny potřebám, životu a životnímu stylu dětí

a mládeže, musí vycházet ze světa, který je obklopuje, z jejich potřeb a zájmů.

Návyky využívání volného času a zdravého životního stylu, které si vytvoří v dětství,

mají vliv na jejich celoživotní orientaci. Ovlivňování a výchova k volnému času je velkou

investicí do budoucna.

2.3 Rekreace

Pojem rekreace vznikl z latinského slova creare (= tvořit, vyrábět) přidáním předpony

re (= znovu); to v podstatě vyjadřuje obnovování, znovuvytvoření něčeho, co již v určité

podobě existovalo, vracení do původního stavu, dosahování původní kvality, co vše bylo

z nějakého důvodu v negativním smyslu změněno (Hodáň, Dohnal, 2005, 11).

Klimeš (in Hodáň, Dohnal, 2005, 13) uvádí: „Rekreace je – 1. zotavující odpočinek,

oddech, osvěžení, 2. organizovaná zotavená, 3. znovustvoření, opětovná kreace“.

Rekreace je jedním z fenoménů dnešní doby. Velmi důležitými termíny vázanými

na tuto oblast jsou především volný čas a životní způsob. Rekreace je forma odpočinku

nebo aktivní činnosti vedoucí k nezbytné obnově a rozvoji fyzické a psychické energie

člověka. Má vliv i na sociální dimenzi člověka formou společenského kontaktu.

Rekreace v obecném slova smyslu má svoje charakteristické znaky,

které lze formulovat asi takto:

rekreace je na rozdíl od odpočinku, vždy aktivní činností, může být zaměřena

na fyzickou, psychickou, mentální nebo emocionální oblast, případně na jejich

kombinace, s individuálními i sociálními dopady,

rekreace nemá jedinou formu, možný rozsah potencionálně vykonávaných aktivit

je nekonečný, může být organizovaná či neorganizovaná, individuální či skupinová,

na určení, zda se jedná o rekreaci či ne, má rozhodující vliv její motivace a smysl

vykonávané činnosti; budeme-li operovat s pojmy zábava, regenerace, odpočinek,

vlastní rozvoj, prožitek atd., spojenými s osobním uspokojením, jedná se o rekreaci.

vzhledem ke struktuře společnosti a práce se až dosud rekreace realizovala pouze

ve volném čase, což začíná být spolu s jinými možnostmi členění času,

s technologickým vývojem a jím spojenými nároky na pracovní sílu

zpochybňováno,

15

rekreace je činnost naprosto dobrovolná, což ovšem neznamená, že by nemohla

být plánovaná a organizována, ale vždy musí být ponechána jedinci možnost

svobodného výběru,

rekreace má vždy svůj účel, svůj smysl, což vede k její žádoucí diferenciaci

(Hodáň, Dohnal, 2005, 15).

Rekreace představuje celospolečenský fenomén se stoupající důležitostí mimo jiné

i v územním plánování dané oblasti.

Rekreaci můžeme členit na kulturně-uměleckou, intelektuální, sociální, zájmovou

a pohybovou.

2.4 Pohybová rekreace

Zimmerová (2001, 16) uvádí, že z antropologického hlediska je člověk bytostí

předurčenou pro hru a pohyb, potřeba hry a pohybu patří k jeho charakteristickým znakům.

Dítě už od narození potřebuje pohyb k prozkoumání svého materiálního a sociálního

prostředí. Prostřednictvím pohybu získává představu o sobě samém, učí se znát své tělo,

vstupuje do vztahu s druhými lidmi, přijímá sociální role, vymezuje si pravidla a osvojuje

si prostorové prostředí. V pohybu a prostřednictvím pohybu jsou vyvolávány prožitky –

radost z pohybu, běhání. Pohybové situace mohou vzbuzovat jak pozitivní, tak negativní

emoce.

Zimmerová (2001, 20) dodává, co se děti, mladiství, ale i dospělí při pohybu a jeho

prostřednictvím naučí, nemusí být přímo záměrem jejich pohybové aktivity. Dítě se určitě

neposadí na houpačku proto, aby získalo základní fyzikální zkušenosti s houpáním

a rovnováhou. Houpání a kývání ho prostě baví, prožívá radost z létání a pokouší

se tyto pocity ještě zesílit.

Podle Hodáně a Dohnala (2005, 18) je pohybová rekreace zaměřena na jakoukoliv

fyzickou, pohybovou činnost člověka, jejímž důsledkem jsou prožitky a žádoucí změny

i v oblasti psychické a sociální. Je nejvšestrannější, poněvadž může do určité míry

pokrývat i ty oblasti, které jsou typické pro ostatní druhy rekreace, zatímco ony se fyzické

stránky nedotýkají.

Pohybová rekreace zahrnuje velký počet nejrůznějších pohybových aktivit.

Mohou se jí zúčastnit všechny věkové kategorie, jde o činnost ve volném čase a spontánní.

jejím nejdůležitějším znakem je svoboda, svoboda dobrovolné účasti a rozhodování.

Přináší prožitky, napětí, ale i zábavu. Pohybová aktivita přispívá ke zdravému způsobu

života, zvýšení celkové tělesné zdatnosti a zvýšení kvality života.

16

2.5 Komunální rekreace

Pojem komunální rekreace chápeme jako systémové řešení organizace a řízení aktivit

volného času na určitém území či regionu. Za cíl komunální rekreace potom můžeme

považovat vytvoření podmínek pro soustavné a dlouhodobé formování zdravého

a pozitivně orientovaného životního stylu různých věkových a sociálních skupin populace

v daném regionu (obci) (Dohnal, Hobza a kol., 2007, 8).

Mezi faktory, které urychlují potřebu vzniku koncepce a systému komunální

rekreace, zařazujeme zejména:

volný čas jako důležitý aspekt v životním stylu člověka současnosti, ale zejména

nedaleké budoucnosti;

růst počtu nezaměstnaných a vzrůstající potřeba řešit tento problém systémově

řešeným programem – smysluplná koncepce služeb ve volném čase a nárůst nových

pracovních příležitostí ve službách;

obrana (prevence) proti složitostem moderního světa, které vedou k růstu

kriminálního jednání, kdy se členové společnosti (včetně dětí) stávají objektem,

ale i subjektem tohoto jednání;

využití tělocvičné aktivity jako prevence v oblasti péče o individuální zdraví

každého člověka;

rozvíjení lidské kvality každého občana prostřednictvím obsahu pozitivně

orientovaných volnočasových aktivit;

umožnění dobrovolné, aktivní účasti široké veřejnosti na řešení volnočasové

problematiky a z toho plynoucí rozvoj demokratického chování společnosti;

vytvoření funkčního systému řízení volnočasových aktivit na základě osy stát –

region – obec;

potřeba sjednotit podmínky našeho státu s podmínkami a požadavky Evropské unie

v oblastech dané problematiky (Dohnal, Hobza, 2007, 8).

Podle Dohnala (www.stavebni-forum.cz) města, okresy a kraje musí mít v návaznosti

na státní politiku své programy, které budou vytvářet podmínky pro kvalitní život populace

v dané oblasti. Tak jako se volný čas stává fenoménem současnosti a především

budoucnosti, společnost se v rostoucí míře stává občanskou společností, to znamená,

že lidé chtějí víc mluvit do záležitostí, které se jich týkají.

Podle Hobzy (www.stavebni-forum.cz) je nezbytné brát při tvorbě koncepcí rozvoje

sportu a tělovýchovy v úvahu přírodní, demografické a historické podmínky daného

17

regionu, životní styl obyvatel, možnosti rozpočtu a ekonomickou efektivnost vynaložených

výdajů stejně jako ekologický dopad zamýšlených změn.

2.6 Urbanizace

Urbanizace je proces formování a rozvoje městského způsobu života.

Hlavním znakem je přesun obyvatelstva z venkova do měst a rozšiřování městských sídel.

S růstem městského osídlení roste úloha města ve vývoji společnosti, roste životní úroveň

obyvatel a do měst se soustřeďují ekonomické, politické, administrativní a jiné činnosti.

Dochází ke změnám v oblasti vnitřních urbanistických struktur, k regeneraci městských

jader, obnově městských sídlišť a obnově klasických funkcí města v oblasti sociální,

volnočasové, kulturní i ekonomické.

Prvotní myšlenka podle Gehla (1996, 53) je, že každodenní život, běžné prostory,

ve kterých se každodenní život žije, musí být v centru pozornosti a úsilí. Jeho koncept

vyjadřují tři skromné, leč docela široké požadavky na veřejné prostory:

žádoucí podmínky pro nezbytné venkovní aktivity;

žádoucí podmínky pro volitelné rekreační aktivity;

žádoucí podmínky pro sociální aktivity.

Hodáň a Dohnal (2005, 149) dodávají, prostředí městských celků by mělo poskytnout

dětem a mládeži možnost:

bezpečného pobytu venku;

spontánních her;

rozvoje zájmových činností přiměřených jejich věku;

pocitu jistoty a bezpečí;

navazování sociálních kontaktů;

snadného osvojování prostoru;

získávání vlastních zkušeností;

procházet různorodým hmotným i sociálním prostředím;

získat nové smyslové podněty, které by je zaujaly, podněty k rozvoji estetických

schopností

a konečně by mělo také vytvářet předpoklady pro identifikaci s místem bydliště.

Pro stanovení potřebných ploch pro sport a pohybovou rekreaci je základním

podkladem tzv. urbanistický ukazatel.

18

Podle Dohnala a Hobzy (2007, 123) jsou na urbanistické ukazatele (normativy)

mnohdy protichůdné názory. Někdy jsou přeceňovány, jindy jsou až ignorovány. Je třeba

si však přiznat, že plní svou funkci. Nesporný význam mají pro odpovědné orgány –

především pro městské úřady, řídící a plánovací instituce, pro investory. Ne vždy však

normy vystihují místní podmínky. Proto je třeba počítat s jejich modifikací vzhledem

ke zvláštnostem daného města nebo regionu, jeho infrastruktury, demografických údajů

a charakteru nejbližšího okolí.

Je třeba konstatovat, že samotná existence i těch nejkvalifikovanějších současných

norem ještě nezaručuje kvalitu urbanistické přípravy rekreačního zařízení. K té můžeme

dospět jen za předpokladu, že se rekreační prostory budou vytvářet s maximální možnou

invencí zainteresovaného tvůrce a s respektováním normativů pro stavbu rekreačních

zařízení (Dohnal, Hobza, 2007, 123).

2.7 Dětská hřiště

Výstavba hřišť má dlouhodobou tradici a s pojmem dětské hřiště, jak ho známe dnes,

se setkáváme od začátku 20. století. V návaznosti na rozšiřující se výstavbu sídlišť

v šedesátých letech minulého století došlo také k velkému rozvoji a výstavbě dětských

hřišť. V devadesátých letech jsme se po dvacetiletém přerušení vrátili ke koncepci

budování hřišť z konce šedesátých let. Stávající hřiště bylo nutné nejen udržovat, ale také

modernizovat. Bohužel u většiny typických sídlištních hřišť převládala jednotvárnost

a fádnost. Prostředí, které uspokojí jen potřeby jednoduchých tělesných pohybů,

ale nerozvíjí dětskou pohybovou dovednost, spontánnost a fantazii. Poslední dobou

se u nás i po celém světě šíří snaha vytvářet pro městské děti příznivé životní prostředí

a vytvářet dostatek příležitostí pro pravidelný tělesný pohyb.

Vstupem ČR do Evropské Unie začaly platit nové normy ČSN EN 1176 a 1177,

které stanovují základní požadavky, jak mají být hřiště určená pro veřejnost vybavena,

kontrolována a udržována. U všech prvků na dětském hřišti se preferuje vysoká kvalita,

funkčnost a především bezpečnost. Z tohoto důvodu se v nedávné minulosti,

ale i v současné době hromadně likvidují zastaralá dětská hřiště, která nesplňují přísné

normy Evropské Unie.

Dětská hřiště jsou nedílnou součástí většiny našich měst i obcí, kde je děti užívají

ke svým volnočasovým aktivitám.

Gehl (2000, 75) uvádí, že život mezi budovami je potencionálně sebepodpůrný

proces. Když někdo začíná něco dělat, je to jasná výzva ostatním, aby se přidali buď

19

přímou účastí, nebo prožíváním toho, co dělají ostatní. Tímto způsobem se mohou

jednotlivci nebo události vzájemně ovlivňovat a stimulovat.

Když si děti začnou hrát na hřišti, ostatní to vybídne, aby šly ven a přidaly se k hrám.

Prostředí hřiště podporuje sociální interakci. Jedná se o sociální prostor, ve kterém

jsou děti v interakci s ostatními dětmi a dospělými. Hřiště funguje jako spojovací bod,

kde se děti sbližují, zapojují do společné činnosti, sdílejí radost i starosti a komunikují

spolu navzájem. Kromě toho, že je dítě součástí skupiny a hraje určitou roli v rámci

této skupiny, učí se poznávat hodnoty a potřeby druhých, řešit dominanci i podřízenost,

ovládat své emoce a rovnoměrně nebo jinak sdílet prostor a čas s ostatními. Děti si hrou

zdokonalují a rozvíjejí své motorické schopnosti a dovednosti jako obratnost, vytrvalost,

rychlost a sílu, vytváří si kladný vztah k pohybové aktivitě. Překonávají strach a překážky,

snaží se vyrovnat ostatním dětem. Postupné zdokonalování jejich schopností a dovedností

zvyšuje sebedůvěru dítěte. Harmonické, aktivizující a bezpečné prostředí s rozmanitými

herními prvky dítěti zaručí příjemnou zábavu, která má vliv na tvořivou činnost, formování

osobnosti a rozvoj dětské fantazie.

Na tomto místě dochází i k setkávání rodičů a tím také k jejich lepší socializaci,

k prohlubování vzájemných vztahů a navazování vztahů nových. Tento prostor je vždy

podnětný, protože je bohatý na zážitky. Děti potřebuji vhodné prostředí, které je jim

vlastní, které láká ke hře, k pohybové aktivitě, kde mohou být hlasité, špinavé, spontánní

a kde se cítí v bezpečí.

Každé hřiště má předem určený prostor a tomuto prostoru se přizpůsobuje stavba,

rozmístění jednotlivých zařízení a prvků. Mělo by působit jako atraktivní, funkční

a estetický celek. U každého dětského hřiště by se nemělo zapomínat na zázemí

pro doprovod (lavičky, odpadkové koše), zpevněné plochy (příjezd s kočárky), pískoviště

a lavičky umístěné ve stínu, houpačky umístěné ke stranám hřiště (bezpečnost), vrata

nebo demontovatelné pole plotu (výměna písku v pískovišti, doplnění materiálu –

dopadové plochy) atd.

2.7.1 Typy hřišť

Hřiště pro děti předškolního věku

U dětí do 6 let se teprve rozvíjí motorika, proto jsou pro ně vhodné průlezky,

skluzavky, můstky a vertikální sítě. Pískoviště a kreslicí tabule rozvíjí jejich kreativitu.

Součástí těchto hřišť bývá místo pro klidné hry s lavičkami a stolky. U dětí předškolního

věku je důležité umístění v bezprostřední blízkosti od bydliště (do 100 m). Dítě na hřišti

20

je většinou v doprovodu druhé osoby a nebo může samo bez doprovodu přijít a opět

se samo vrátit.

Podle Bernatského (in Hodáň, Dohnal, 2005, 144) by plocha tohoto hřiště měla být

0,5 m2/obyvatele, velikost hřiště asi 150 m2.

Hřiště pro děti mladšího školního věku

Děti do 12 let mají ještě zájem o různé hry a nabídka ve vybavení hřišť by měla

být velice rozmanitá. Lanové pyramidy, šplhací herní prvky, variabilní dobrodružné

prolézací systémy, ale i skály a jiné objekty na lezení, hřiště na míčové hry, skateboardové

rampy, atd. Tato hřiště bývají hlučnější, jejich vzdálenost od obytných domů by měla

být větší. Nevadí ani větší docházková vzdálenost (do 500 m). Pro tyto děti může

být vhodné i využití školních hřišť v odpoledních hodinách.

Podle Bernatského (in Hodáň, Dohnal, 2005, 144) by plocha tohoto hřiště měla být

0,5 m2/obyvatele, velikost hřiště asi 450-800 m2.

Hřiště pro mládež a dospívající

Hřiště pro mládež a dospívající se umísťují do míst mimo bezprostřední blízkost

obytných domů, kde hra nebude rušit okolí. Mohou být zde lezecké stěny, hřiště na míčové

hry, skateboardové rampy, in-line dráha, atraktivní herní prvky, které přinášejí

dobrodružství a napětí. Tato hřiště mohou mít vazbu na sportovní centra.

Docházková vzdálenost maximálně 1000 m.

Podle Bernatského (in Hodáň, Dohnal, 2005, 144) by plocha tohoto hřiště měla být

0,5 m2/obyvatele, velikost hřiště asi 600-4000 m2.

Podle Dohnala a Hobzy (2007, 128). je důležitá vhodná volba herního prvku

nebo atrakce pro danou věkovou kategorii. Frustrace stejně jako úrazy a zranění

se vyskytují, když si malé děti hrají na hřištích navržených pro starší děti. Malé děti nemají

takovou úroveň motoriky, aby mohly bezpečně napodobovat aktivity, které provádějí

starší. Neúspěch v činnosti, který je výsledkem této situace, potom přináší dětem různé

problémy.

Tyto problémy řeší navrhování a výstavba oddělené herní plochy pro různé věkové

skupiny. Hra a zájmy dětí různých věkových kategorií se od sebe liší a je třeba dbát,

aby si vzájemně nepřekážely. Starší děti, aby neohrožovaly mladší a neničily zařízení

21

pro hru mladších. Starší děti často doprovází na hřiště menší sourozence, aby na ně daly

pozor, ale zároveň potřebují prostor ke hrám se svými vrstevníky.

Mimo klasické typizované dětské hřiště se můžeme setkat s různými typy hřišť:

Přírodní hřiště

Přírodní hřiště se snaží o kontakt dětí s přírodou. Přírody v našich městech ubývá,

nedostatek kontaktu s přírodou se nepříznivě podepisuje na vývoji dětí. Děti potřebují

přirozený prostor, který láká ke spontánní hře, kde si mohou osahat toto prostředí, získat

zkušenosti s živly a roční dobami. Prefabrikované herní prvky jsou zakomponované

do herní krajiny. Jediným jejich problémem jsou bezpečnostní normy.

Hřiště pro invalidní děti

Většina dětských hřišť je pro zdravé děti, jsou také děti invalidní, které si chtějí hrát.

Fyzicky nebo mentálně handicapované děti mají právo na aktivní zapojení do společnosti.

Pokud jsou děti schopny chůze, hřiště jsou většinou vybavena jako hřiště klasická. Pokud

nemohou chodit, je nutné pro ně postavit speciální zařízení. Tato hřiště musí mít zhutněné

povrchy, speciálně upravené herní vybavení, kontrastní barvy, zvuky a světla, atd.

Víceúčelová sportovní hřiště

Víceúčelová sportovní hřiště jsou volně přístupná pro veřejnost a nabízejí možnost

provozovat více sportů na jednom místě. Kromě ekonomických výhod, možnosti

uspokojení širšího okruhu zájmů na jednom místě, jsou i místem setkávání dětí

a dospívajících, i těch, kteří nesportují.

Ostatní hřiště

Ostatní hřiště můžeme dělit na víceúčelové plochy a hřiště sportovních klubů.

Tato zařízení mají celoměstský charakter a jsou bez přímé vazby na bydliště

a docházkovou vzdálenost.

2.7.2 Právní a metodické předpisy

Provozovatel dětských hřišť a sportovišť je osobou, která je povinna zajistit

bezpečný provoz jím provozovaných zařízení, a to nejen z pohledu obecné bezpečnosti,

ale i s ohledem na právní předpisy a technické normy, vážících se k provozování

toho kterého zařízení (Houžvičková, Dupal, 2010, 3).

22

Provozovatel hřiště (ve většině případů město či obec), má ze zákona povinnost:

zajistit bezpečnost prvků a dopadové plochy hřišť podle platných norem;

zajistit pravidelnou údržbu a kontrolu hřišť;

závady ohrožujících bezpečnost bezodkladně odstranit, popř. zajistit zařízení proti

použití, dokud závady nejsou odstraněny (www.nadacecez.cz/cs/projekty/oranzove-

hriste.html).

U předpisů týkajících se požadavků na výstavbu a provoz dětských hřišť došlo

k výrazným změnám. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobky pro děti a mládež,

je této oblasti věnována velká pozornost.

Legislativa vztahující se k bezpečnosti:

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky;

Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování

shody.

Legislativa vztahující se k hygienické nezávadnosti:

Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zde je důležitý hlavně § 13,

který ukládá provozovatelům povinnost zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí

v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad limity

upravené prováděcím právním předpisem;

Vyhláška č. 135/2004 Sb., požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity

písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

Předpisy vztahující se k vymezení zodpovědnosti za vady, nehody:

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, odpovědnost za škodu;

Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.

ČSN EN – zařízení dětských hřišť

Norma EN 1176 – Zařízení a povrch dětského hřiště

Norma EN 1177 – Povrch dětského hřiště tlumící náraz

2.7.3 Povinnosti provozovatele

Kontrola po instalaci

Vstupní kontrola se provádí na nových hřištích, a to s pověřenou osobou,

která posoudí shodu s odpovídajícími částmi ČSN EN 1176 (Houžvičková, Dupal, 2010).

23

Vizuální kontrola

Vizuální kontrola se provádí zpravidla denně. Provádí ji pověřený pracovník

provozovatele. Měla by rozeznat nápadné zdroje nebezpečí (Houžvičková, Dupal, 2010).

Provozní kontrola

Provozní kontrola se provádí pravidelně v intervalech 1-3 měsíců (dle doporučení

výrobce). Kontroluje se stav herních prvků a dopadových ploch. Tuto kontrolu provádí

proškolená osoba pověřená provozovatelem a řídí se pokyny od výrobce (Houžvičková,

Dupal, 2010).

Roční odborná technická kontrola

Hlavní roční odborná technická kontrola se provádí za účelem zjištění celkové

úrovně bezpečnosti a stavu zařízení, základů a povrchů. Provádí se minimálně jednou

za 12 měsíců. Tuto kontrolu provádí odpovědná osoba; na základě Metodiky

MŠMT č.j. 24 199/2007-50, platná od ledna 2008 a Metodiky Státního zdravotního ústavu

ČR CHŽP 35-112/07-10 se doporučuje nezávislá certifikovaná osoba bez vazby

na výrobce či provozovatele „odborný technický kontrolor“ (Houžvičková, Dupal, 2010).

U všech prvků na dětském hřišti se preferuje funkčnost a především bezpečnost,

proto je nutné provádět pravidelnou údržbu. Zahrnuje utažení upevňovacích prvků,

udržování a úpravu povrchu herních prvků dle doporučení od výrobce, údržbu povrchů

tlumících nárazy, promazání ložisek, doplnění sypkého materiálu dle značek od výrobce,

čištění, odstranění střepů, úlomků nebo znečisťujících příměsí, údržbu travnatých ploch

a úklid dle provozního řádu apod. (Houžvičková, Dupal, 2010).

Dokumentace provozovatele hřiště musí zahrnovat:

prohlášení o shodě výrobce (dovozce) doložené certifikátem posouzení shody

třetí stranou;

návody výrobce ke kontrole a údržbě;

návody k obsluze, v případě potřeby;

záznamy provozovatele, např.deník;

určité konstrukce a nabídkové dokumenty;

v případě zranění dítěte záznamy o úrazech;

24

provozní řád hřiště;

návštěvní řád (Houžvičková, Dupal, 2010).

Na hřišti musí být umístěn znak poskytující tyto informace:

telefonní číslo k přivolání záchranné služby;

telefonní číslo k nahlášení závažných poškození;

název hřiště;

adresa hřiště;

ostatní odpovídající informace (Houžvičková, Dupal, 2010).

25

3 CÍLE A ÚKOLY

Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit názor rodičů na obsah, stav a umístění

dětských hřišť v Kroměříži. Dalším cílem je zjistit jejich názor na otevření školního hřiště

pro širokou veřejnost a vytvoření prostoru pro volnočasové aktivity konkrétních věkových

skupin obyvatel města. Na základě zjištěných údajů formulovat doporučení, které přispějí

ke zkvalitnění a nalezení nových nápadů při řešení problematiky dětských hřišť

v Kroměříži

Pro splnění cílů bakalářské práce byly stanoveny tyto dílčí úkoly:

analyzovat dostupnou literaturu;

vymezit základní pojmy a poznatky vztahujících se k problematice dětských hřišť;

stanovit metody;

zajistit rozhovor s vedoucím odboru rozvoje města;

vytvořit dotazníky a realizovat terénní průzkum;

zpracovat a vyhodnotit výsledky dotazníků, pozorování a rozhovoru;

formulovat závěry a doporučení v dané oblasti.

26

4 METODIKA

4.1 METODY

Metoda je podle Čihovského (2006) určitý pracovní postup směřující k dosažení

stanoveného cíle.

Při vypracovávání práce jsem použila následující metody: metodu studie pramenů,

metodu terénního šetření a metodu matematicko-statistickou.

Metoda studie pramenů je důležitá pro vypracování „teoretické“ části bakalářské

práce.

Metoda terénního šetření spočívá v získávání informací od respondentů

přímo v terénu pomocí výzkumných technik (anketa, dotazník, pozorování,

rozhovor, apod.).

Metoda matematicko-statistická slouží pro zpracování dat získaných terénním

šetřením. Pomocí této metody jsou vyzískaná data terénního šetření převedena

do číselných hodnot.

4.2 TECHNIKY

Technikou rozumíme konkrétní formu získávání informací. Mezi nejčastěji užívané

techniky patří pozorování, dotazník, rozhovor, analýza dokumentu. Existují rovněž jejich

různé aplikace. Každá výzkumná technika má své výhody i nevýhody, svým způsobem

je jednostranná. Proto se doporučuje, stejně jako u zvolených metod, kombinovat současně

při empirickém šetření několik technik, aby byly tyto jednostrannosti eliminovány

(Čihovský, 2006).

Ve své práci jsem zvolila techniku dotazníku a rozhovoru. Další použitou technikou

bylo pozorování.

4.2.1 Dotazník

Dotazník umožňuje získat mnoho údajů od většího počtu respondentů a to poměrně

snadno a rychle.

Dotazník je dle Sociologického slovníku (Jandourek, 2001, 66) „formulář“ určený

respondentovi a obsahující otázky a varianty odpovědí nebo vymezující místo na spontánní

odpověď.

Výsledky získané z dotazníků představují názory a postoje cílové skupiny.

Výsledky šetření uvádím v grafickém znázornění, doplněné písemným komentářem.

27

Výhody dotazníku:

Je levnější.

Nedochází k nežádoucímu ovlivnění působením osoby tazatele.

Respondent si sám určí dobu, která mu vyhovuje pro zodpovězení otázek.

Nevýhodami jsou:

Nižší návratnost než u osobního dotazování (snadnější je vyhodit nevyplněný

dotazník, než odmítnout žádost tazatele o rozhovor).

Možnost rozmýšlení si odpovědí nedovoluje zachytit často velmi důležité spontánní

odpovědi.

Není možná kontrola, kdo skutečně dotazník vyplnil, zda ten, komu byl adresován,

či někdo jiný.

Nejsou pod kontrolou podmínky (zejména rušivé vlivy), za kterých byl dotazník

vyplňován (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001, 115).

Otázky, které se používají v dotazníku mohou být uzavřené, otevřené a polootevřené.

Uzavřené otázky mají předem stanoveny varianty odpovědí. Tyto varianty by měly

být správně připraveny, aby nenutily respondenta přiklonit se k odpovědi, která mu

ne zcela vyhovuje. Uzavřené otázky se používají pro svou jednoduchost, kvalitativní

stejnorodost odpovědí a snadné zpracování (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001, 86).

Otevřené otázky dávají respondentovi velkou svobodu k vyjádření,

ale jsou pro něj velmi obtížné. Variabilita odpovědí na tyto otázky je velmi široká.

Často jsou odpovědi na různé úrovni obecnosti a nesnadno a zdlouhavě se zpracovávají

(Surynek, Komárková, Kašparová, 2001, 88).

Polootevřené otázky představují spojení otevřených otázek s uzavřenými.

Polootevřené otázky dávají nabídku předem daných odpovědí a pokud si z nich respondent

nevybere, má možnost doplnit svou individuální alternativu (Surynek Komárková,

Kašparová, 2001, 88).

4.2.2 Rozhovor

Sociologický výzkum chápe rozhovor (výzkumnou techniku) jako ucelenou soustavu

ústního jednání mezi tazatelem (anketiérem) a dotazovaným (respondentem) s cílem získat

pomocí otázek informace o zkoumané sociální realitě a jejích souvislostech (Čihovský,

2006).

28

Typy rozhovoru:

Standardizovaný rozhovor je v podstatě čtený dotazník. Jeho výhodou

je komparabilita na základě jednotné formulace a pořadí otázek. Je považován

za vhodnou doplňující výzkumnou techniku při kvantitativně orientovaných

empirických šetřeních.

Nestandardizovaný rozhovor představuje volnou rozpravu na dané (zkoumané)

téma.

Umožňuje lepší navázání kontaktu. Je více neformální. Může posloužit

jako ověřující doplňující technika (Čihovský, 2006).

V mém šetření šlo o řízený (standardizovaný) rozhovor s vedoucím odboru rozvoje

města Kroměříž Ing. Josefem Koplíkem a referentem odboru služeb Lubomírem Filou,

doplněný o volnou rozpravu na dané téma, což umožnilo lepší navázání kontaktu

a bylo více neformální.

4.2.3 Pozorování

Pozorování je sociologická výzkumná technika, kterou získáváme poznatky

o okolním světě, tj. o sociální realitě a jejím prostředí pomocí smyslových orgánů

(Čihovský, 2006).

Předmětem pozorování mohou být:

Lidské výtvory - hmotné (bydlení, pracovní prostředí);

- nehmotné (jazyk, zvyky, chování).

Lidské chování - verbální (vyjadřování, jeho obsah);

- nonverbální (gesta, mimika).

U statických jevů se jedná v podstatě o popis (účelnost, upravenost) vnějšího

prostředí, u dynamických jevů pak o chování, reakce pozorovaných (Čihovský, 2006).

Při pozorování se zaznamenává situace bezprostředně v tom časovém úseku,

ve kterém trvá. Pomůckami, které slouží k zachycení jevů, mohou být kamera, fotoaparát,

magnetofon, diktafon, záznamník, pozorovací arch apod.

Aktuální stav volně přístupných dětských hřišť byl zjišťován na základě

záznamového formuláře, který jsem pro tuto práci vytvořila (příloha č. 2).

Kritéria hodnocení jsou na formuláři (příloha č. 3).

29

4.3 KROMĚŘÍŽ

První písemné zmínky o Kroměříži se datují od roku 1107. Město vzniklo a rozvíjelo

se v místě s výhodnou geografickou polohou a velmi příznivými přírodními podmínkami.

Kroměříž patří k předním historickým městům České republiky. Na rozvoj města měli

zásadní vliv olomoučtí biskupové a arcibiskupové. Centrum Kroměříže bylo vyhlášeno

v roce 1978 městskou památkovou rezervací. Komplex historických zahrad

a Arcibiskupského zámku byl v prosinci 1998 zapsán do seznamu světového dědictví

UNESCO.

Město Kroměříž leží uprostřed Moravy, částečně v jižním cípu hanácké roviny,

kterou protéká řeka Morava, částečně na severním výběžku Chřibské pahorkatiny.

Na jejich rozhraní vzniklo historické jádro města se zámkem a rozsáhlou Podzámeckou

zahradou. Kolem nich se pak v segmentu od východu na západ rozprostřelo další

zastavění. Na radiální komunikace, které vycházejí z okružní komunikace kolem

historického jádra, se pak paprskovitě napojují integrované a přidružené obce

(www.mesto-kromeriz.cz).

Kroměříž je město zeleně, která dává městu spolu s historickou i novodobou

zástavbou ráz vyváženého, účelově a esteticky kvalitního životního prostředí.

Kroměříž je městem historických památek, škol, umění a kultury, proto je nazýváno

„Hanáckými Aténami“. Každoročně se zde konají hudební festivaly, výstavy, odborné

konference, sympozia a kongresy. Na rozdíl od řady jiných měst Kroměříž není

průmyslové město. Město si udržuje historický charakter správního centra (v minulosti

tu sídlila dokonce významná správa majetku olomoucké biskupské a arcibiskupské

diecéze), města kulturních památek, umění duchovní kultury a vzdělanosti.

V současné době Kroměříž obsahuje plochu 5 560 hektarů, z toho město samotné

je vystavěno na 1 770 hektarech. Ostatní plochu tvoří jeho předměstské části, Vážany,

Kotojedy, Bílany, Těšnovice, Trávník, Miňůvky, Postoupky, Hradisko, Drahlov

a Zlámanka. Zastavěná plocha samotného města představuje 11 procent celkové výměry

katastru (www.mesto-kromeriz.cz).

30

Obr. 1 Kroměříž a okolí

Zdroj: (Retrieved 2.6.2011 from the World Wibe Web: http://www.mesto-

kromeriz.cz/dokumenty/SP_fin_012010.pdf).

Ve městě a jeho okrajových částech žije bezmála 30 tisíc obyvatel. Stav obyvatelstva

bezprostředně odráží prosperitu města a je také jedním z důležitých faktorů, který

ovlivňuje jeho budoucí ekonomický růst. Kroměříž nepatří mezi ty obce a města ČR,

jejichž populační vývoj je ovlivněn zásadními negativními trendy. Demografický vývoj

města odpovídá obecným celorepublikovým trendům. Od roku 2006 začíná počet obyvatel

pomalu růst, což může být způsobeno zvýšenou porodností populačně silných ročníků

a postupným napojením města na dálniční síť. Co se týká populačního vývoje,

je v posledních deseti letech možné zaznamenat přírůstek obyvatel v příměstských obcích

a naopak jeho úbytek ve vnitřním městě. Zvyšující se porodnost v posledních letech vede

k postupnému zvyšování podílu předproduktivní věkové skupiny obyvatelstva (do 14 let)

a k narůstání podílu obyvatelstva v produktivním věku (15 - 64 let) (www.mesto-

kromeriz.cz).

31

4.4 VLASTNÍ ŠETŘENÍ

4.4.1 Rozhovor

Informace o dětských hřištích v Kroměříži jsem získala na Městském úřadu

od vedoucího odboru rozvoje města Ing. Josefa Koplíka a referenta odboru služeb

Lubomíra Fily. Šlo o řízený (standardizovaný) rozhovor doplněný o volnou rozpravu

na dané téma, což umožnilo lepší navázání kontaktu a bylo více neformální.

Mé otázky se týkaly dětských hřišť, jejich výstavby, umístění, rekonstrukce,

kontrol a bezpečnosti. Jediné co mě zarazilo, nebyl mi poskytnut přesný přehled dětských

hřišť. V dalších otázkách jsem se zeptala na venkovní školní hřiště, zda jsou otevřená

pro širokou veřejnost a jaké jsou s těmito sportovišti plány do budoucna.

Na závěr Ing. Koplík projevil o mou práci zájem a po jejím dopsání mu bude dána

k dispozici.

4.4.2 Dotazníkové šetření

4.4.2.1 Dotazníky pro rodiče

Po vytvoření vhodného dotazníku jsem v předvýzkumu oslovila 15 respondentů,

abych si ověřila, zda jsou samotné otázky srozumitelné a použitelné.

Dotazníkové šetření ve městě Kroměříži probíhalo v průběhu jednoho měsíce

a to od května do června 2011. Část dotazníků jsem roznesla do základních škol,

mateřských škol a MC Klubíčka. Na základě náhodného výběru jsem oslovila rodiče

na dětských hřištích a dětském dni v Kroměříži. Okolo 10 % dotazníků se vrátilo

přes elektronickou poštu. U dotazníků jsem se snažila o co nejjednodušší, nejvýstižnější

a srozumitelnou formu, která nebude respondenty časově zatěžovat.

Pro účely této práce jsem definovala skupinu obyvatel, která má děti ve věku,

ve kterém se dá předpokládat návštěva dětského hřiště. Celkem bylo rozdáno

250 dotazníků, zpátky jsem získala 201 vyplněných dotazníků. Návratnost činila tedy

80,4 %. Každý dotazník obsahoval celkem čtrnáct otázek, z toho třináct otázek bylo

uzavřených, 1 otázka polootevřená, zjišťující názor respondentů na největší nedostatky

na dětských hřištích. U otázek 4, 5, 6, 7, 8 a 14 měli respondenti možnost označit libovolný

počet odpovědí. Informace z dotazníkového šetření jsem převedla do několika grafů

s procentuálním vyjádřením částí.

32

Vyhodnocení dotazníku pro rodiče dětí navštěvujících dětská hřiště

Graf č. 1

1. Jak často navštěvujete dětské hřiště?

13,4%

51,2%

20,9%

14,4%

Jedenkrát týdně

Několikrát týdně

Několikrát měsíčně

Několikrát do roka

Zdroj: vlastní

Několikrát týdně tráví se svými dětmi na dětském hřišti 51,2 % respondentů.

Několikrát do měsíce ho navštěvuje 20,9 % respondentů a 14,4 % dotazovaných několikrát

do roka. Jedenkrát týdně tráví svůj volný čas na hřišti 13,4 % respondentů.

Graf č. 2

2. Jste spokojen/a se stavem dětských hřišť v Kroměříži?

4,5%

61,3%

28,6%

5,5%

Velmi spokojen

Spíše spokojen

Spíše nespokojen

Velmi nespokojen

Zdroj: vlastní

Graf číslo dvě ukazuje, jak jsou respondenti spokojeni se stavem dětských hřišť

v Kroměříži. To znamená subjektivní pohled na celkový technický stav a atraktivnost

herního zařízení. Z grafu je patrné, že 61,3 % respondentů je se stavem hřišť spíše

spokojeno, 28,6 % spíše nespokojeno, 5,5 % velmi nespokojeno a jen 4,5 % dotazovaných

je velmi spokojeno. Z toho vyplývá, že stav dětských hřišť v Kroměříži je pro respondenty

uspokojivý, ale uvítali by určité zlepšení.

33

Graf č. 3

3. Jste spokojen/a s čistotou hracích ploch?

18,9%

62,7%

18,4%

Ano

Ano, ale s výhradami

Ne

Zdroj: vlastní

Čistota a pořádek na dětských hřištích a travnatých plochách jsou důležité aspekty

mající vliv na estetické vnímání prostředí. S čistotou herních ploch bylo spokojeno

62,7 % respondentů, ale má k ní výhrady. Spokojeno bylo 18,9 % dotazovaných

a 18,4 % bylo nespokojeno.

Graf č. 4

4. Na dětském hřišti preferuji povrch?

17,7%

37,5%29,8%

14,5% 0,4%

Písek

Guma-pryž

Tráva

Štěrk (oblázky)

Mulčovací kůra

Zdroj: vlastní

Z hlediska bezpečnosti musí mít každé hřiště povrch odpovídající stanoveným

normám. Nejžádanějším bezpečným povrchem je guma, kterou preferovalo

37,5 % respondentů. Trávu by si přálo 29,8 % dotazovaných, 17,7 % písek a 14,5 % štěrk

(oblázky). Mulčovací kůra byla respondenty považována za nejméně vhodný povrch.

34

Graf č. 5

5. Které herní prvky jsou u vašich dětí oblíbené?

23%

20%

8%16%

13%

16%4%

Skluzavky

Prolézačky

Balanční prvky

Kolotoč

Dřevěné domečky

Pískoviště

Jiné

Zdroj: vlastní

Děti poznávají svět hrou a hra je důležitou součástí jejich života. Děti potřebují

pohybové podněty, které jim pomáhají naučit se různé dovednosti. Nejoblíbenějšími

herními prvky na dětském hřišti jsou skluzavky 22,7 %, prolézačky 20 %,

a kolotoče 16,1 %. Následují pískoviště a dřevěné domečky. Pouze malý počet

respondentů odpověděl, že jejich dítě vyhledává balanční prvky a jiné herní prvky.

Je to dáno i tím, že se tyto herní prvky na dětských hřištích v Kroměříži vyskytují

jen ojediněle.

Graf č. 6

6. Co byste uvítali na dětském hřišti?

13,9%3,0%

15,6%

12,9%9,2%

13,3%

6,8%

16,9%

4,3% 4,1%

Kreslící tabule

Stůl pro stolní tenis

Lanové prvky, provazová pyramida

Přírodní herní prvky (kmeny stromů, kameny…)

Lezecká stěna

Plochy pro míčové hry

Balanční prvky

Trampolína

In-line dráha

Mini golf

Zdroj: vlastní

35

Dětské hřiště nesmí být jednotvárné a fádní, mělo by rozvíjet dětskou pohybovou

dovednost, spontánnost a fantazii. Z tohoto důvodu mě zajímalo, které herní prvky

nebo zařízení respondentům nejvíce chybí. Podle tohoto grafu je patrné, že nejoblíbenějším

prostředkem zábavy u dětí je trampolína 16,9 %. U tohoto herního prvku by určitě vznikl

problém s vandalismem, z tohoto důvodu bych doporučila umístit ho na hřiště

se správcem. Následují lanové prvky, provazová pyramida 15,6 %, kreslící tabule 13,9 %,

plochy pro míčové hry 13,3 %. Dále pak přírodní herní prvky 12,9 %, lezecká stěna 9,2 %

a balanční prvky 6,8 %. Pouze malý počet dotazovaných si přeje in-line dráhu 4,3 %, mini

golf 4,1 % a stůl pro stolní tenis 3 %.

Graf č. 7

7. Které další zařízení vám u dětského hřiště chybí?

24,6%

15,3%

29,4%

13,8%

16,8%

Oplocení

Odpadkové koše

Pitná voda

Lavičky

Mobilní toalety

Zdroj: vlastní

Ke každému dětskému hřišti patří i doplňující vybavení pro bezproblémové

a pohodlné využívání, které neslouží přímo ke hrám dětí. Firmy, které se výstavbou hřišť

zabývají, i jejich provozovatelé by měli myslet i na rodiče a osoby doprovázející děti.

Často se přehlíží význam vody a podle 29,4 % respondentů chybí nejvíce u dětských hřišť

pitná voda. Následuje oplocení 24,6 %, související s čistotou na hřišti. Dále mobilní toalety

16,8 %, odpadkové koše 15,3 % a lavičky 13,8 %.

36

Graf č. 8

8. V které části Kroměříže nejvíce chybí nové hřiště

16,3%

4,3%

9,5%

6,0%23,2%

10,9%

5,7%8,3%

5,4%

5,4%

4,9%

Slovan

Zachar

Oskol

Dolní Zahrady

Horní Zahrady

Zámoraví

Barbořina

Plačkov

Štěchovice

Kotojedy

Vážany

Zdroj: vlastní

Velký význam jsem kladla odpovědím na otázku, v které části Kroměříže nejvíce

chybí nové dětské hřiště. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Barbořina je částí

Kroměříže, kam by se měla zaměřit pozornost při plánování koncepce obnovy a výstavby

dětských hřišť. Dále následují Slovan, Plačkov a Oskol. Je potřeba zaměřit pozornost

i na okrajové lokality jako Vážany, Zámoraví, Kotojedy, Dolní Zahrady, Štěchovice

a Horní Zahrady. Výsledky z dotazníkového šetření se shodují i s mým vlastním

průzkumem v terénu. Nové hřiště je nejméně žádáno respondenty na Sídlišti Zachar,

s čímž souhlasím. Na sídlišti Zachar byla vybudována nová dětská hřiště a v nedávné době

v blízkosti sídliště hřiště na Hanáckém náměstí. V současné době začala obnova dětských

hřišť na sídlišti Oskol a v budoucnu bude následovat sídliště Slovan.

Graf č. 9

9. Dnešní děti mají omezený kontakt s přírodou, uvítali byste přírodní dětské hřiště (dominovala by zde zeleň a přírodní prvky)?

95,0%

5,0%

Ano

Ne

Zdroj: vlastní

37

Dnešní děti mají omezený kontakt s přírodou, ve městě převažují klasická katalogová

hřiště. Přírodní hřiště jsou rozmanitá, nadčasová, mají terénní nerovnosti a poskytují dětem

svět odlišný od světa dospělých. Nedostatečný kontakt dětí s venkovním prostředím

a přírodou se podílí na oslabené imunitě, snížené pohyblivosti, obezitě, ale také

na ubývající schopnosti manuální zručnosti a improvizace. U dětí se objevuje

hyperaktivita, impulsivnost a problémy se soustředěním. Z těchto důvodů mě zajímalo,

zda je u respondentů zájem o dětské hřiště, kde převažují přírodní herní prvky (zeleň,

klády, kameny, apod.). V 95 % si respondenti přáli, aby si jejich dítě hrálo i na přírodních

hřištích, jen pouhých 5 % s tímto nesouhlasí.

Graf č. 10

10. Myslíte si, že venkovní hřiště škol by měla být otevřena veřejnosti?

52,5%

47,5% Ano

Ne

Zdroj: vlastní

Ve městě Kroměříž chybí prostor pro různorodé volnočasové aktivity všech

věkových skupin obyvatel. Jednou z možností, která by tuto situaci řešila, je otevření

školních hřišť pro širokou veřejnost. Tato hřiště by vytvářela vhodná, zdravotně

nezávadná, přitažlivá a bezpečná sportoviště, která by významně ovlivňovala zapojení

veřejnosti do spontánních pohybových aktivit. V této otázce jsem si byla jista většinovou

kladnou odpovědí, ale odpovědi respondentů mě docela překvapily. S návrhem na volně

přístupné školní hřiště souhlasilo 52,5% dotazujících, s návrhem nesouhlasilo 47,5%.

38

Graf č. 11

11. Uvítali by jste, aby součástí školního hřiště otevřeného pro veřejnost bylo i dětské hřiště?

67,4%

32,6%

Ano

Ne

Zdroj: vlastní

Další otázka měla návaznost na předchozí dotaz. Dětské hřiště součástí otevřeného

školního hřiště by bylo protipólem k znečištění, vandalismu, drogám, sociální izolaci

a dalším negativním jevům, které jsou velkým problémem klasických hřišť.

Takovéto hřiště by si přálo 67,4 % dotazovaných. Nesouhlasilo 32,6 % respondentů.

Graf č. 12

12. Měla by zde být osoba, která by dohlížela na činnost dětí?

34,9%

37,9%

27,2%

Ano

Ne

Někdy

Zdroj: vlastní

Na dotaz, zda by na tomto školním dětském hřišti měla být osoba, která by dohlížela

na činnost dětí, odpovědělo 37,9 % respondentů záporně. S dozorem na hru souhlasí

34,9 % dotazovaných a 27,2 % přítomnost této osoby připouští jen někdy.

39

Graf č. 13

13. Měli byste zájem o hlídání dětí na tomto hřišti?

23,5%

49,5%

27,0%

Ano

Ne

Někdy

Zdroj: vlastní

Rovněž mě zajímalo, zda by respondenti měli zájem o hlídání dětí na tomto hřišti.

Tento čas by mohli využít k vyřízení si svých věcí, odpočinku apod. Oproti mému

předpokladu 49,5 % rodičů odpovědělo záporně. O tuto službu mělo zájem 27 % rodičů

a 23,5 % by jí využilo jen někdy.

Graf č. 14

14. Co si myslíte, že jsou největší nedostatky na dětských hřištích?

21,9%

11,5%

17,6%6,9%13,7%

13,1%

10,9% 4,4% Znečištění

Nedostatečné množství písku a jeho kvalita

Rozbité herní prvky

Oprýskaný lak nebo rezavějící části prvků

Chybějící oplocení

Zastaralé tedy i nebezpečné vybavení

Špatný povrch dopadu

Jiné

Zdroj: vlastní

Otázkou číslo čtrnáct jsem zjišťovala, s čím jsou respondenti nejvíce na dětských

hřištích nespokojeni a na co by měly pověřené osoby při pravidelných kontrolách klást

větší důraz. Touto polootevřenou otázkou jsem nechala respondentům prostor

pro vyjádření vlastních postřehů. Podle mých zjištění v terénu největším nedostatkem

na dětských hřištích je znečištění, to potvrzuje 21,9 % respondentů. Dalšími problémy

40

jsou podle 17,6 % dotazovaných rozbité herní prvky, chybějící oplocení 13,7 % a zastaralé,

tedy i nebezpečné vybavení 13,1 %. 11,5 % respondentů je nespokojeno s množstvím

a kvalitou písku v pískovištích. Se zastaralým vybavením dětských hřišť souvisí

nevyhovující dopadové plochy 10,9 % a oprýskaný nebo zrezivělý povrch herních prvků

6,9 %.

Jiné nedostatky na dětských hřištích uvedlo 4,4 % respondentů a zde uvádím výčet

jejich postřehů:

zamezit vstupu psů, koček;

přítomnost bezdomovců;

benevolentní rodiče;

dodržování provozní doby;

chybějící stín, zastřešení;

chybějící hřiště pro děti ve věku 1-3 roků;

chybí různorodost ve vybavení dětských hřišť;

přítomnost starších dětí, romských dětí (hrubost, vulgárnost);

chybějící občerstvení.

4.4.2.2 Dotazníky pro školy

Dotazníkové šetření se týkalo základních škol města Kroměříže. Cílem tohoto šetření

bylo zjistit, zda je u škol volně přístupné hřiště a existuje u nich prostor pro volnočasové

aktivity. Dotazník se skládal z pěti uzavřených otázek a jedné otevřené otázky.

Toto dotazníkové šetření jsem elektronicky zaslala na tyto základní školy

v Kroměříži: ZŠ Slovan, ZŠ Komenského náměstí, ZŠ Zámoraví, ZŠ Oskol a ZŠ Zachar,

ZŠ U Sýpek.

Otázky, které byly v dotazníku použity:

1. Je součástí Vaší školy školní hřiště? ANO - NE

2. Je toto hřiště otevřeno i pro veřejnost? ANO - NE

3. Pokud ne, můžete mi napsat důvody proč tomu tak není?

4. Pokud ano, platí se za využívání tohoto hřiště? ANO - NE

5. Je na tomto hřišti správce, který se o něho stará? ANO - NE

6. Myslíte si, že by součástí školního hřiště přístupného pro veřejnost mělo být i hřiště

pro malé děti (přístupné pro veřejnost)? ANO – NE

41

Vyhodnocení dotazníku pro školy:

Základní škola Slovan

1. Základní škola má školní hřiště.

2. Hřiště je otevřeno pro veřejnost.

3. x

4. Za využívání hřiště se platí.

5. O hřiště se stará správce.

6. Nechtějí, aby součástí jejich školního hřiště bylo dětské hřiště.

Základní škola Komenského náměstí

Jako jediná škola neodpověděla.

Základní škola U Sýpek

1. Základní škola má školní hřiště.

2. Hřiště je otevřeno pro veřejnost.

3. x

4. Za využívání hřiště se platí.

5. O hřiště se stará správce.

6. Nechtějí, aby součástí jejich školního hřiště bylo dětské hřiště.

Základní škola Zámoraví

1. Základní škola má školní hřiště.

2. Hřiště není otevřeno pro veřejnost.

3. Není přístupné veřejnosti z důvodů neexistence zázemí (WC atd.), problémy se

sousedy atd.

4. x

5. Není zde správce.

6. x

Základní škola Oskol

1. Základní škola má školní hřiště.

2. Hřiště je otevřeno pro veřejnost.

3. x

42

4. Za využívání hřiště se platí.

5. O hřiště se stará správce.

6. Dětské hřiště má družina, ale nechtějí, aby bylo otevřené pro veřejnost.

Základní škola Zachar

1. Základní škola má školní hřiště.

2. Hřiště je otevřeno pro veřejnost.

3. x

4. Za využívání hřiště se platí. Žáci mají průkazky - vstup volný a kurty za poloviční

cenu.

5. O hřiště se stará správce.

6. Průlezky pro menší děti mají, ale z bezpečnostních důvodů nejsou určené

veřejnosti.

4.4.3 Pozorování

Sběr dat přímo v terénu probíhal v měsíci květen až červen 2011. Prvotním úkolem

bylo vymezit území pro pozorování. Nebylo použito celé katastrální území města

Kroměříže, některé předměstské části byly vynechány a zbylé sloučeny do městských

částí. Na městském úřadě jsem se snažila zjistit celkový počet a umístění dětských hřišť

v Kroměříži. Bohužel mi tento přehled nebyl dán, tak jsem postupovala systematicky

celým územím města Kroměříže. Průzkum byl prováděn v těchto částech města:

Zachar, Slovan, Oskol, Zámoraví, Bělidla, Štěchovice, Barbořina, Horní Zahrady,

Dolní Zahrady, Plačkov, Kotojedy a Vážany.

Pro tuto metodu byl použit záznamový formulář pro volně přístupná dětská hřiště

(příloha č. 2), který jsem pro tuto práci vytvořila. Při tvorbě formuláře jsem vycházela

z platných norem ČSN EN 1176 a ČSN EN 1177, které se týkají zařízení a povrchů

dětských hřišť.

Aktuální stav volně přístupných dětských hřišť byl zjišťován na základě

záznamového formuláře. Kritéria hodnocení jsou na formuláři (příloha č. 3).

43

Položky hodnocení:

stav herního zařízení

hodnocení bezpečnosti

hodnocení hygieny.

Kritéria hodnocení:

platné normy a předpisy v oblasti vybavenosti, bezpečnosti a hygieny.

Hodnocení:

stav výborný 14-16 bodů

stav uspokojivý 11-13 bodů

stav dobrý 8-10 bodů

stav neuspokojivý 5-7 bodů

stav havarijní 0-4 body

Graf č. 15

Hodnocení stavu dětských hřišť v Kroměříži

3,5%20,9%

32,6%

37,2%

5,8%

Výborný

Uspokojivý

Dobrý

Neuspokojivý

Havarijní

Zdroj: Vlastní

Během pozorování v terénu jsem zaznamenala a ohodnotila 71 dětských hřišť

a 20 hřišť na míčové hry. Podle průzkumu je stav u 37,2 % dětských hřišť neuspokojivý

a u 5,8 % dokonce havarijní. U 32,6 % hřišť jsem zjistila dobrý stav, u 20,9 % uspokojivý

stav a jen u 3,5 % je stav výborný.

44

Největšími nedostatky na dětských hřištích v Kroměříži jsou:

chybějící oplocení, s tím související problematika znečištění;

materiální vybavení většiny hřišť je zastaralé;

hřiště často slouží jako útočiště bezdomovců a jiných pochybných existencí.

u starých kovových zařízení chybí povrch tlumící nárazy;

údržba, oprava a zařízení je nedostatečná a neodpovídá požadavkům;

estetická úroveň je také nedostačující;

nevhodné vybavení, špatná údržba a nevhodný povrch zvyšuje nebezpečí úrazů;

hřiště umístěné přímo u komunikace;

na hřištích pro míčové hry chybí oplocení;

nedostatek odpadkových košů;

hřiště jsou stejná, chybí jim větší nápaditost, rozmanitost herních prvků.

45

5 DISKUSE

V této práci je zmapováno celkem 71 dětských hřišť a 20 hřišť na míčové hry.

Dotazníkovým šetřením vyhodnoceno 201 dotazníků a 5 dotazníků ze základních škol.

Několikrát týdně navštěvuje dětské hřiště 51,2 % rodičů s dětmi. Což je velmi

příznivé z hlediska budování a rozvíjení základů pro celoživotní pohybovou aktivitu.

Dítě je takové jaké má rodiče. Současné děti jsou potencionálními budoucími rodiči dalších

dětí a jestliže si najdou vztah k pohybové aktivitě, je zde pravděpodobnost, že si ho najdou

i jejich potomci. Děti potřebují pravidelný pohyb ke svému zdravému vývoji. Děti, které

si často hrají venku jsou méně nemocné, než ty, které pasivně tráví svůj volný čas doma.

Pohyb a duševní zrání spolu úzce souvisí, pohybem si dítě rozšiřuje obzory, objevuje nová

nepoznané místa, získává dovednosti a zkušenosti. Je prokázáno, že děti, které si často hrají

venku, mají větší představivost a jsou schopny se lépe soustředit.

Současný stav dětských hřišť v Kroměříži je podle rodičů uspokojivý. Na rozdíl

od mého terénního průzkumu, který ukázal, že až 38 % dětských hřišť je v neuspokojivém

stavu a okolo 6 % je ve stavu havarijním. Jen 3,5 % dětských hřišť odpovídá všem

stanoveným hodnotícím kritériím (viz příloha č. 3). Nedostatky se týkají hlavně čistoty

ploch a vlastního vybavení těchto hřišť, které často nevyhovuje současným požadavkům.

Většina kroměřížských dětských hřišť není pro děti inspirací, neláká je k spontánní hře.

Kroměříž je typickým příkladem naddimenzované sítě starých dětských hřišť.

Zejména na sídlištích převažují hřiště typu „zeměkoule, pískoviště, lavička“, které dávno

ztratily svou funkci. Proto jsem chtěla zjistit, v které lokalitě města chybí rodičům nové

dětské hřiště. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Barbořina je částí Kroměříže,

kam by se měla zaměřit pozornost při plánování koncepce obnovy a výstavby dětských

hřišť. S tím jen souhlasím, dle mého průzkumu se v této části nachází čtyři dětská hřiště

a jen jedno je v opravdu dobrém stavu. V současné době začíná probíhat rekonstrukce

dětských hřišť na sídlišti Oskol, v budoucnu bude následovat sídliště Slovan.

Potřebnost těchto rekonstrukcí potvrzuje jak dotazníkový, tak pozorovací průzkum.

Z šetření je také zřejmé, že dětská hřiště jsou opomíjena v okrajových lokalitách

Kroměříže. Je potřeba zaměřit pozornost i na tyto lokality.

Povrch hřiště, čistota plochy (hlavně pískoviště), kvalita herních prvků

jsou tři klíčové věci, na něž by měli provozovatelé klást důraz. Z hlediska bezpečnosti,

musí mít každé hřiště povrch odpovídající stanoveným normám. Pryžový povrch je stále

46

více používaný materiál, určený pro tlumení pádu a je vhodný pro různé výšky pádu.

Vyznačuje se vysokou praktičností a minimální údržbou ze strany provozovatele.

Z těchto důvodu ho jako vhodný povrch preferuje nejvíce rodičů.

Největším problémem dětských hřišť je čistota. Nezakryté, volně přístupné pískoviště

lákají psy a kočky. Jednoduchým řešením je vybavit dětské hřiště vyšším oplocením,

zabrání se tím riziku kontaktu dětí se zvířecími výkaly. Lavičky kolem hřiště lákají party

mládeže a bezdomovce. V této problematice je důležitá spolupráce města Kroměříže

s Městskou policií a Policií ČR. Městská policie by měla v rámci svých služeb kontrolovat

dětská hřiště a postihovat případné přestupky, kterých se lidé na nich či v jejich okolí

dopouštějí. Hlídky by měly kontrolovat, jestli zde nedochází ke konzumaci alkoholu a drog

mládeží. Největší problém s nepořádkem je na velkých sídlištích, v částech s menšími

domy se obyvatelé snaží sami starat o pořádek venkovních ploch.

Dětské hřiště nesmí být jednotvárné a fádní. Je třeba sledovat měnící se trendy

a doplňovat dětská hřiště o zařízení nebo herní prvky, které jsou v současné době oblíbené

a žádané. Z dotazníků a pozorování vyplynulo, že na dětských hřištích nejvíce chybí

lanové herní prvky, kreslící tabule, přírodní herní prvky a také kvalitní plochy pro míčové

hry. Podle rodičů je nejžádanějším herním prvkem trampolína, ale jak už jsem uvedla,

tento herní prvek musí být kvůli předpokládanému zničení umístěn na hřiště se správcem.

Ke každému dětskému hřišti patří i doplňující vybavení pro bezproblémové

a pohodlné využívání, které neslouží přímo ke hrám dětí. Podle 29,4 % dotázaných chybí

na hřištích pitná voda, dále již zmiňované oplocení, toalety a odpadkové koše.

Nedostatek kontaktu s přírodou se podepisuje na nepříznivém vývoji dětí.

Většinu svého času trávíme v racionálně projektovaných prostorech, kde každá část

má svou vymezenou funkci. Děti potřebují prostor pro svobodnou hru v přirozeném

prostředí. Je třeba v dětech podporovat vztah k přírodě, aby ji braly jakou součást svého

životního prostoru. Dotazníkové šetření ukazuje, že zájem o přírodní dětské hřiště má

celých 95 % oslovených respondentů.

Možnosti pro aktivní trávení volného času všech věkových kategorií jsou ve městě

nedostatečné. Akutní nedostatek kvalitních hřišť pro mládež ve věku 10-18 let se projevuje

zvýšeným sociálně patologickým chováním u této věkové skupiny (vandalství, kouření,

alkohol). Samozřejmě, že kořeny vzrůstající delikvence mladistvých je třeba hledat v první

řadě v oblasti vztahů a ne v architektuře. Zpřístupněním školních hřišť se otvírá další

atraktivní prostor pro veřejnost. Tato hřiště by vytvářela vhodná, zdravotně nezávadná,

přitažlivá a bezpečná sportoviště, která by významně ovlivňovala zapojení veřejnosti

47

do spontánních pohybových aktivit. Dle mého šetření, jsou školní hřiště pro veřejnost

buď uzavřená nebo za poplatek pronajímána, přitom představují v tomhle ohledu velký

potenciál. Tato víceúčelová hřiště by nevyužívali jen obyvatelé Kroměříže, město by je

mohlo zahrnout i do nabídek pro turisty. Tímto způsobem by víceúčelová hřiště přispívala

i pro turistický rozvoj celého regionu.

V otázce zaměřené na problematiku otevřených školních hřišť pro mě vyšla vcelku

překvapivá informace. S návrhem na otevření školního hřiště veřejnosti souhlasí

jen 52,5 % dotazovaných. Můj předpoklad byl, že zájem o toto hřiště bude větší.

Položme si otázku, co je toho příčinou. Zda opravdu rodiče nemají zájem navštěvovat

toto hřiště a nebo je to způsobené spíše neinformovaností o výhodách,

které jim víceúčelové hřiště přinese. Město by mělo věnovat této problematice pozornost

a vhodnou formou předávat informace veřejnosti. S tímto dotazem souvisí i další otázka,

ve které jsem se respondentů zeptala, zda by chtěli na hřišti otevřeném pro veřejnost

i dětské hřiště. Takovéto hřiště by bylo protipólem k znečištění, vandalismu, drogám,

sociální izolaci a dalším negativním jevům, které jsou velkým problémem klasických

dětských hřišť. Zde už odpovědi byly jednoznačné, kladnou odpověď vyjádřilo

67,4 % dotazovaných. Zájem o přítomnost osoby, která by dohlížela na hru dětí

má 34,9 % rodičů, 37,9 % dotazovaných nesouhlasí. Rovněž mě zajímalo,

zda by respondenti měli zájem o hlídání dětí na tomto hřišti. Tento čas by mohli využít

k vyřízení si svých věcí, odpočinku apod. Oproti mému předpokladu 49,5 % rodičů

odpovědělo záporně. O tuto službu mělo zájem 27 % rodičů a 23,5 % by jí využilo

jen někdy.

48

6 ZÁVĚR

Město Kroměříž se neustále rozrůstá, přibývá dětí a roste poptávka po různých

možnostech trávení volného času dětí. Je potřeba vytvářet místa, která poskytnou dětem

pohybové vyžití a zábavu v přírodním, sociálním a bezpečném prostředí.

Dětská hřiště v současné době patří k nepostradatelným součástem našeho života.

Přináší zázemí pro trávení volného času dětí i rodičů, přispívají k rozvoji mezilidských

vztahů, rozvoji dětského aparátu, tvůrčího potenciálu, prevenci sociálně patologických jevů

a zvyšují kvalitu života obyvatel. Zvyšují atraktivitu a vzhled města, přispívají k zlepšení

občanské vybavenosti a k rozvoji daného území.

Cílem bakalářské práce bylo analyzovat názory rodičů na dětská hřiště v Kroměříži.

Cíle bylo dosaženo studiem příslušné literatury a terénním šetřením. Díky této bakalářské

práci jsem si vytvořila přehled o dětských hřištích ve městě Kroměříž a musím konstatovat,

že úroveň, obsah a umístění je nedostačující. Z šetření je, ale zřejmé, že rodiče mají zájem

o to, aby si jejich děti hrály na kvalitních a bezpečných dětských hřištích. Proto je potřeba

o problému dětských hřišť přemýšlet, mluvit, psát a hledat východiska, díky kterým

by se podařilo vstoupit do povědomí široké veřejnosti. Společnost zatím plně neuznává

zdravotní, sociální a ekonomický význam kvalitního využívání volného času mladé

generace.

Domnívám se, že výsledky mého šetření by mohly pomoci při zpracování koncepce

obnovy a výstavby dětských hřišť v Kroměříži. Vedoucí odboru rozvoje města

Ing. Josef Koplík projevil o mou práci zájem a po jejím dopsání mu bude dána k dispozici.

Myslím si, že do budoucna by byla zajímavá analýza dětských hřišť z pohledu dětí.

Stálo by za zvážení udělat dotazníkové šetření v rámci základních škol a volnočasových

zařízení. Děti by tak měly možnost vyjádřit své názory a pokusit se prosadit

své požadavky. Svět dětí a rodičů je tolik odlišný.

49

7 DOPORUČENÍ

Zrušit herní prvky neodpovídající nejnovějším bezpečnostním normám,

buď bez náhrady nebo náhradou za nové. Toto je problematika většiny

kroměřížských sídlišť.

Řešit problematiku hygieny a oplocení (kvalita písku, volně pobíhající psi a kočky).

Je třeba sledovat měnící se trendy v zájmu o pohybové aktivity. Doplnit dětská

hřiště o zařízení nebo herní prvky, které chybí a jsou v současné době oblíbené

(lanové prvky, lezecké stěny, pyramidy, in-line, atd.).

Hřiště na míčové hry na sídlišti Oskol jsou nevhodně umístěny v těsné blízkosti

obytných domů, předpokládám, že zde vzniká problém s hlukem. Většina z nich

je ve velmi špatném stavu, bez oplocení a s nevyhovujícím povrchem.

Zvážit výměnu betonových a asfaltových povrchů za pryž.

V prostoru školního hřiště vybudovat dětské hřiště a relaxační zónu a otevřít

toto hřiště široké veřejnosti. Za vhodné lokality bych doporučovala základní školy

Slovan, Zachar a Oskol.

V době letních prázdnin otevřít hřiště základních škol pro širokou veřejnost.

Dětem chybí kontakt s přírodou, proto bych doporučila vybudovat přírodní dětské

hřiště. Toto hřiště by bylo oplocené a se správcem (mohlo by být součástí

např. školního zařízení). Na výstavbě a údržbě by se mohli podílet i samotní rodiče.

Za vhodné lokality bych doporučila základní školy Oskol a Slovan.

Okrajové části Kroměříže jsou charakteristické nedostatkem dětských hřišť.

Bylo by dobré zaměřit se na tyto oblasti a najít vhodnou lokalitu pro vybudování

nových hřišť.

Při realizaci dětských hřišť by bylo vhodné spolupracovat s architekty,

kteří by využili vybranou lokalitu, tak aby dětské hřiště bylo originální a přispělo

k atraktivnosti dané lokality. Nové originální dětské hřiště by mohlo být využíváno

i v rámci turistického ruchu.

Ve městě není dětské hřiště pro handicapované děti a mládež. Hřiště by přispívalo

k jejich lepší socializaci.

V problematice dětských hřišť úzce spolupracovat s Policií ČR i Městskou policií

Kroměříž (negativní sociálně patologické jevy). Možnost instalace kamer na hřiště.

50

Důležitá je spolupráce Městského úřadu s obyvateli města, vycházet z jejich zájmů

a potřeb.

Vhodnou formou (letáky, internet, regionální noviny, atd.) o problematice dětských

hřišť informovat veřejnost.

51

8 SHRNUTÍ

Bakalářská práce se zabývá analýzou názorů rodičů na obsah a umístění dětských

hřišť v Kroměříži. Cílem práce bylo zjistit názory a představy rodičů na prostředí,

kde jejich děti aktivně tráví svůj volný čas. K dosažení tohoto cíle bylo nutné stanovit

a průběžně naplnit jednotlivé úkoly.

Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů, které souvisejí

s problematikou životního stylu, volného času, rekreace, pohybové a komunální rekreace.

Dále je v této části rozebrána samotná problematika dětských hřišť.

V praktické části práce jsou formulovány cíle a dílčí úkoly bakalářské práce

s metodologickými východisky pro její zpracovaní. Na cíle, úkoly a východiska navazuje

charakteristika města Kroměříže a analýza výsledků terénního šetření, které bylo

provedeno formou dotazníků, rozhovorů a přímého pozorování na dětských hřištích.

Na základě získaných informací z šetření je v závěru nastíněna doporučení,

která by mohla přispět ke zlepšení současného stavu a nalezení nových nápadů při řešení

problematiky dětských hřišť v Kroměříži.

52

9 SUMMARY

This Bachelor thesis deals with analysis of parents' opinions on the content

and location of children playgrounds in Kroměříž. The aim was to determine parents'

views and ideas on the environment where their children actively spend their leisure time.

To achieve this it was necessary to establish and continually fulfill various tasks.

The theoretical section deals with definitions of basic concepts related to issues

of lifestyle, leisure, recreation, exercise and civic recreation.

This work is broken down in this part of the very issue of children's playgrounds.

In the practical part of the Bachelor thesis aims and tasks of the thesis component

of methodological approaches for its processing.

The objectives, tasks and issues linked characteristics of Kromeriz and analysis

of results of field investigation that was conducted through questionnaires, interviews

and direct observation of the playgrounds.

Based on information gathered from the investigation is outlined recommendations

that could help to improve the current situation and finding new ideas in addressing

children's playgrounds in Kromeriz.

53

10 REFERENČNÍ SEZNAM

Covey, S., Merill, R., Merill, R. (2008). To nejdůležitější na první místo. Praha:

Management Press.

Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. Olomouc: Fakulta tělesné kultury Univerzita

Palackého v Olomouci.

Dohnal, T., Hanuš, R., Kratochvíl J., Ryšková, H. (1997). Rekreace a současný člověk.

Olomouc: Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Dohnal, T., Hobza, V. (2007). Vybrané kapitoly z komunální rekreace. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci.

Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc:

Univerzita Palackého.

Gehl, J. (2000). Život mezi budovami. Brno: Nadace Partnerství.

Grundler, E., Schafer, N. (2010). Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu. Praha:

Ministerstvo životního prostředí.

Hájek, B., Hofbauer, B., Pávková, J. (2004). Pedagogické ovlivňování volného času.

Praha: Portál s.r.o.

Hodaň, B., Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex.

Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál s.r.o.

Houžvičková, Z., Dupal, L. (2010). Bezpečné provozování dětských a sportovních hřišť,

sportovišť a tělocvičen. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, o.s.

Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál s.r.o.

Janečková, L., Vaštíková, M. (1999). Marketing měst a obcí. Praha: Grada Publishing.

Kohoutek, R. a kol. (1998). Základy sociální psychologie. Brno: Akademické

nakladatelství CERM.

Lopata, L. (1986). Cvičí celá rodina. Praha: Olympia.

Machová, J., Kubátová D. (2009). Výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing, a.s.

Matoušek, J. (1985). Zařízení pro pohybovou rekreaci. Praha: Olympia.

Sak, P. (2000). Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč.

Surynek, A., Komárková, R., Kašpárková, E. (2001). Základy sociologického výzkumu.

Praha: Management Press.

Vorel, M. (1974). Dětská hřiště. Praha: Olympia.

Zimmerová, R. (2001). Netradiční sportovní činnosti. Praha: Portál s.r.o.

54

Velký sociologický slovník. (1996). Praha: Karolinum.

Internetové zdroje:

http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/doprejte-detem-trochu-rizika-

potrebuji-to-rikaji-zastanci-prirodnich-hrist (30.5.2011)

http://www.nadacecez.cz/cs/projekty/oranzove-hriste.html (30.5.2011)

http://www.kontrolahrist.cz (1.6.2011)

http://catalog.hags.com/brochure/HAGS_CZ_playforall.pdf (6.6.2011)

http://www.stavebni-forum.cz/data/cms/9655/pdf/1-moderni-sportoviste-v-podminkach-

mest-a-obci.pdf (12.6.2011)

http://www.mesto-kromeriz.cz/uvod.asp?modul=obcan (13.6.2011)

http://www.mesto-kromeriz.cz/dokumenty/SP_fin_012010.pdf (13.6.2011)

http://www.prolemax.cz/ (14.6.2011)

http://www.fce.vutbr.cz/veda/JUNIORSTAV2007/Sekce_8/Trchalik_Tomas_Neulinger_M

iroslav_CL.pdf (14.6.2011)

http://www.help24.cz/index.php?page=clanky&view=deti_potrebuji_prirozene_prostredi

(15.6.2011)

http://www.hriste.cz/ (15.6.2011)

55

11 PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Dotazník

Příloha č. 2 Formulář – Hodnocení stavu dětského hřiště

Příloha č. 3 Formulář – Kritéria hodnocení stavu dětského hřiště

56

Příloha č. 1

DOTAZNÍK Vážená paní, vážený pane,

obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto jednoduchého dotazníku.

Vaše názory mohou přispět ke zkvalitnění a nalezení nových nápadů při řešení problematiky dětských hřišť v Kroměříži. Výsledky budou použity ke zpracování mé bakalářské práce.

Děkuji za Váš čas a spolupráci.

Denisa Urbanová, studentka Palackého Univerzity v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Rekreologie – Pedagogika volného času _____________________________________________________________________________________________________________

1. Jak často navštěvujete dětské hřiště?

Jedenkrát týdně □ Několikrát týdně □ Několikrát měsíčně □ Několikrát do roka □

2. Jste spokojen/a se stavem dětských hřišť v Kroměříži?

Velmi spokojen/a □ Spíše spokojen/a □ Spíše nespokojen/a □ Velmi nespokojen/a □

3. Jste spokojen/a s čistotou hracích ploch?

Ano □ Ano, ale s výhradami □ Ne □

4. Na dětském hřišti preferuji povrch?

Písek □ Guma–pryž □ Štěrk (oblázky…) □ Mulčovací kůra □ Tráva □

5. Které herní prvky jsou u vašich dětí oblíbené?

Klouzačky □ Prolézačky □ Balanční prvky □ Kolotoč □ Dřevěné domečky □

Pískoviště □ Jiné □

6. Co byste uvítali na dětském hřišti?

Kreslící tabule □ Lezecká stěna □ Balanční prvky □ Stůl pro stolní tenis □

Lanové prvky, provazová pyramida □ Plochy pro míčové hry □ Trampolína □

Přírodní herní prvky (kmeny stromů, kameny…) □ In-line dráha □ Mini golf □

57

7. Které další zařízení vám u dětského hřiště chybí?

Oplocení □ Odpadkové koše □ Pitná voda □ Lavičky □ Mobilní toalety □

8. V které části Kroměříže nejvíce chybí nové hřiště

Slovan □ Zachar □ Oskol □ Dolní Zahrady □ Horní Zahrady □

Zámoraví □ Barbořina □ Plačkov □ Štěchovice □ Kotojedy □

Vážany □

9. Dnešní děti mají omezený kontakt s přírodou, uvítali byste přírodní dětské hřiště (dominovala by zde zeleň a přírodní prvky)?

Ano □ Ne □

10. Myslíte si, že venkovní hřiště škol by měla být otevřena veřejnosti?

Ano □ Ne □

11. Uvítali by ste, aby součástí školního hřiště otevřeného pro veřejnost bylo i dětské hřiště?

Ano □ Ne □

12. Měla by zde být osoba, která by dohlížela na činnost dětí?

Ano □ Ne □ Někdy □

13. Měli byste zájem o hlídání dětí na tomto hřišti?

Ano □ Ne □ Někdy □

14. Co si myslíte, že jsou největší nedostatky na dětských hřištích?

Znečištění □ Nedostatečné množství písku a jeho kvalita □ Rozbité herní prvky □

Oprýskaný lak nebo rezavějící části prvků □ Zastaralé tedy i nebezpečné vybavení □

Žádný nebo špatný povrch dopadu □ Chybějící oplocení □ Jiné □…………………………………….

58

Příloha č. 2

HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO STAVU DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ

DATUM:

LOKALITA:

ZPRACOVAL:

STAV HERNÍHO ZAŘÍZENÍ

FUNKČNOST

PROVOZNÍ ŘÁD

ZELEŇ

LAVIČKY

PŘÍSTUPOVÉ CESTY

HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI

UMÍSTĚNÍ HŘIŠTĚ

DOPADOVÉ PLOCHY

ZABRÁNĚNÍ ZACHYCENÍ

NEBEZPEČÍ STLAČENÍ VOLNÝ PROSTOR PŘI POHYBU DOSTATEČNÉ MNOŽSTVÍ PÍSKU

HODNOCENÍ HYGIENY

ČISTOTA PLOCHY

ODPADKOVÉ KOŠE

STAV NÁTĚRU

KVALITA PÍSKU

OPLOCENÍ

BODY CELKEM

STAV

POZNÁMKY:

STAV BODY

VÝBORNÝ 14-16

USPOKOJIVÝ 11-13

DOBRÝ 8-10

NEUSPOKOJIVÝ 5-7

HAVARIJNÍ 0-4

59

Příloha č. 3

HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO STAVU DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ

STAV HERNÍHO ZAŘÍZENÍ – v této části hodnocení se dá získat 5 bodů za:

funkčnost – vybavení hřiště splňuje kriteria se zřetelem na pohybové a tvořivé

vyžití;

provozní řád – vyvěšení na hřišti;

zeleň – začlenění hřiště do okolní zeleně;

lavičky – zázemí pro doprovod, musí být použitelné;

přístupové cesty.

HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI – v této části hodnocení se dá získat 6 bodů za:

umístění hřiště – v klidové zóně, v bezpečné vzdálenosti od komunikací

a parkovišť;

dopadové plochy – plochy musí mít povrch tlumící nárazy;

zabránění zachycení – žádný otvor nesmí vytvořit zdroje nebezpečí zachycení;

volný prostor při pohybu – je nezbytné, aby u herních prvků byl předepsaný volný

prostor;

nebezpečí stlačení – pohyb zařízení by měl končit nejméně 230 mm nad pevnou

podložkou;

dostatečné množství písku.

HODNOCENÍ HYGIENY – v této části hodnocení se dá získat 5 bodů za:

čistota plochy – udržování čistoty a pořádku na hřišti;

oplocení – zabránění vniknutí zvířat;

odpadkové koše – předpoklad k udržování pořádku a čistoty;

stav nátěru – materiály by měly být nehořlavé, nezávadné a odolné;

čistota písku – písek ve stavu podle hygienických předpisů.

60

HODNOCENÍ HŘIŠTĚ:

stav výborný 14-16 bodů

stav uspokojivý 11-13 bodů

stav dobrý 8-10 bodů

stav neuspokojivý 5-7 bodů

stav havarijní 0-4 body