Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FILOZOFICKÁ FAKULTA
KATEDRA ROMANISTIKY
MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE
Diccionario de mitos y leyendas
Vypracovala: Bc. Adéla Šťastná
Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.
Studijní obor: španělská filologie jednooborová
Akademický rok: 2015/2016
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že předloženou práci jsem vypracovala samostatně, pod odborným vedením
vedoucího diplomové práce. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování
čerpala, v práci řádně zmiňuji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Olomouci dne ..........................
............................................
Poděkování
Touto cestou děkuji mému vedoucímu práce prof. PhDr. Jiřímu Černému, Csc. za jeho rady,
připomínky a konzultace, které mi během bakalářské práce poskytnul.
Índice
Introducción ............................................................................................................................... 7
1. Abreviaturas ........................................................................................................................ 9
2. Cosas generales y teóricas ................................................................................................ 10
2.1 El mundo indígena ..................................................................................................... 10
2.2. Diferencias entre mitos y leyendas ............................................................................ 11
2.3 Tipología de los mitos ............................................................................................... 12
2.3.1 Mitos cosmogónicos ........................................................................................... 12
2.3.2 Mitos teogónicos ................................................................................................ 12
2.3.3 Mitos escatológicos ............................................................................................ 13
2.3.4 Mitos etiológicos ................................................................................................ 13
2.3.5 Mitos morales ..................................................................................................... 13
3. Ideas sobre la creación del mundo .................................................................................... 14
4. Cadejo ............................................................................................................................... 17
5. Leyendas de las Amazonas ............................................................................................... 19
5.1. Leyenda sobre El Dorado .......................................................................................... 20
5.2 Sobre el Sol y la Luna ................................................................................................ 21
5.3 De dónde proviene el fuego ....................................................................................... 22
6. Los Incas ........................................................................................................................... 23
6.1 Primeros Incas ........................................................................................................... 23
6.2 Cómo apareció el lago Titicata .................................................................................. 24
6.3 Los gigantes de piedra ............................................................................................... 24
7. Diccionario de mitos y leyendas ....................................................................................... 26
7.1 Argentina ........................................................................................................................ 26
7.2. Bolivia ........................................................................................................................... 34
7.3. Colombia ....................................................................................................................... 35
7.4. Chile ............................................................................................................................... 37
7.5. Cuba ............................................................................................................................... 40
7.6. Guatemala ...................................................................................................................... 41
7.7. Honduras ........................................................................................................................ 43
7.8. Nicaragua ....................................................................................................................... 44
7.9. Panama ........................................................................................................................... 44
7.10. República Dominicana ................................................................................................ 45
7.11. Ecuador ........................................................................................................................ 46
7.12. México ......................................................................................................................... 46
7.13. Costa Rica .................................................................................................................... 48
7.14. Paraguay ...................................................................................................................... 50
7.15. Perú .............................................................................................................................. 51
7.16. Salvador ....................................................................................................................... 53
7.17. Uruguay ....................................................................................................................... 54
7.18. Venezuela .................................................................................................................... 54
8. Mitos modernos ................................................................................................................ 55
9. Comentario ........................................................................................................................ 56
9.1. Las fuentes ................................................................................................................. 56
9.2. Los problemas con la traducción ............................................................................... 57
Conclusión ................................................................................................................................ 58
10. Anotación ...................................................................................................................... 59
10.1 Anotace ......................................................................................................................... 59
10.2. Annotation ................................................................................................................... 60
11. Bibliografía .................................................................................................................... 61
12. Apéndice ........................................................................................................................ 63
7
Introducción
En mi tesis final voy a utilizar como la fuente principal el Diccionario de mitos y
leyendas de América Latina, accesible en las páginas del internet. Como indica el título, el
diccionario se dedica a las expresiones del mundo mitológico, de dioses, seres sobrenaturales,
animales mágicos, plantas saludables, lugares misteriosos y muchos otros. El diccionario está
dividido según los países particulares y por el hecho de que no contiene todas las regiones de
la América Latina, en internet buscaba el resto de las expresiones para completar todo el
continente. A causa de la ausencia de algunos países en el Diccionario de mitos y leyendas, he
encontrado muchas informaciones en muchas páginas de internet. Además he añadido a mi
trabajo algunas ideas sobre la creación del mundo y leyendas de varias zonas para completar
la idea sobre el pensamiento de la mitología latinoamericana.
He egido este tema porque me parece muy interesante elaborar un diccionario del
ambiente de mitología. Al empezar con la traducción del diccinario, no tenía muchos
conocimientos sobre este campo y me ayudaron muchos libros que me han dado a disposición
algunos profesores o que he encontrado en la librería. La traducción de una lengua a otra
ayuda mucho a asimilar nuevo vocabulario, en este caso de la mitología que antes no usaba y
por eso he usado constantemente el diccionario español-checo.
La tesis está dividida en ocho capítulos.El primer capítulo habla generalmente del
mundo de las tribus indígenas en la historia, de las diferencias que hay entre mitos y leyendas
y de la tipología de los mitos según su contenido. El segundo capítulo he dedicado a las ideas
sobre la creación del mundo más conocidas con las que quería acercar al lector las miradas de
los indios a los principios y los fines del mundo. En el tercer apartado he trazado el problema
de las variantes que aparecen en zonas diferentes. He puesto algunos ejemplos para ver mejor
en lo que difieren. El cuarto y quinto capítulo mencionan las leyendas concretas de Amazonas
y del Imperio de los incas. Han sido incorporadas las leyendas para que el lector conozca
varias interpretaciones sobre las cosas que hoy en día nos parecen comunes o sobre cuáles
nadie piensa ya. Se trata de los capítulos que a pesar de ser expresiones cortas del nos cuentan
detallamente historias elegidas. El sexto capítulo abarca el Diccionario de mitos y leyendas, la
parte principal del trabajo en la que me he esforzado a traducir los conceptos, ideas y leyendas
de la mitología latinoamericana con la ayuda del internet. El penúltimo apartado está dedicado
8
a los mitos modernos que aunque están incluídos en el mismo diccionario, se refieren más al
mundo de hoy y el último abarca el comentario del Diccionario. Al final del trabajo está
añadido el anexo con dibujos del Diccionario para poder imaginar la apariencia de los dioses,
seres míticos o plantas que aparecen en él.
9
1. Abreviaturas
■ Syn.: - synonymum
DML - Dicionario de mitos y leyendas
f. - femininum, ženský rod
m. - maskulinum, mužský rod
Arg. - Argentina
Bol. - Bolívie
Col. - Kolumbie
Cos. - Kostarika
Chil. - Čile
Cub. - Kuba
Dom. - Dominikánská republika
Ecu. - Ekvádor
Gua. - Guatemala
Hon. - Honduras
Mex. - Mexiko
Nic. - Nikaragua
Par. - Paraguay
Sal. - Salvador
Uru. - Uruguay
Ven. - Venezuela
10
2. Cosas generales y teóricas
2.1 El mundo indígena
Los mitos y las leyendas son una de las partes más importantes al estudiar la historia de
las tribus indígenas. En las épocas pasadas, en tiempos precolombinos, los indios no sabían
escribir, por ello, lo quo se sabe sobre sus costumbres y creencias fue transmitido oralmente.
En la América Latina las tribus hablaban diferentes lenguas y dialectos, pero los sistemas
léxicos no existían en la época de la conquista española. Gracias a los europeos y los
aborígenes fueron transcritos los mitos antiguos. Otras fuentes de su conocimiento nos
transmitieron mediate las construcciones arqueológicas, en las que se manifiesta cómo los
indios representaban a sus deidades. Los dioses, las diosas, los rituales y las ceremonias, todo
esto se refleja en los segmentos de piedra, estatuas de madera o en la cerámica.1
Hay que tener en cuenta que los indígenas vivían en un contacto muy estrecho con la
naturaleza y así estaban inseparablemente rodeados de unos fenómenos incomprensibles.
Tanto el tiempo, el cambio de las estaciones del año o del día a noche, así como las
inundaciones, los incendios o la infertilidad eran cosas que no podían explicarse y su origen
se atribuía a lo sobrenatural. Ahora conocemos el increíble número de las deidades y los seres
llevados por las fuerzas y capacidades extraordinarias.2
Los aborígenes creían que el mundo estaba lleno de espíritus (de los ríos, de los
bosques, de los muertos) que generalmente eran malos. Escuchaban como caminaban por el
pueblo y cada crujido era la señal de que éstos estaban presentes. También existían espíritus
gentiles que audaban a la gente. Muchos de ellos tenían forma de los animales y como vamos
a ver en la parte del diccionario, no se trataba de animales comunes. La iconografía religiosa
latinoamericana era desde los tiempos más antiguos influida por los animales amazónicos (por
ejemplo los jaguares, monos, serpientes o aves) y los seres antropomorfos compuestos que
tenían las características humanas y de los animales a la vez (los seres alados, las personas
con la cabeza de un animal, enanos).
1JONES, M. David, MOLYNEAUX, L. Brian: Americká mytologie. Londýn, 2002, pág. 172. 2ČERNÝ, Jiří, HOLEŠ, Jan: Sémiotika. Praha: Portál, 2004, pág. 239.
11
Estas tribus tenían la visión filosófica del mundo y de la vida muy parecida, cada una
disponía de un brujo que llevaba los rituales y servía como un mediador entre la gente y los
dioses o almas muertas. Representaba también la figura del médico, consejero y hechicero.
Por esta razón lo podemos considerar la encarnación de la tradición y del pasado de la
sociedad. Gracias a todo esto tenía la posición social muy elevada que se heredaba por
muchas generaciones.3
Las culturas sudamericanas podemos dividir en tres grupos. La primera incluye las
zonas del norte, sur y centro de los Andes, es decir a partir de la frontera colombiana y
ecuatoriana hasta la parte septentrional de Chile. Aquí vivían las tribus en las montañas, las
selvas y la costa del océano Pacífico. Los imperios de esta zona se dedicaban al cultivo del
maíz, las patatas y al pastoreo. El segundo grupo contiene la parte del sur de la América
Central, Colombia y el occidente de Venezuela, donde también lo más importante era el
cultivo del maíz y la organización social la tenía en su cargo los caciques. La tercera y la
última parte pertenece a las tribus que vivían en el valle del río Amazonas y Orinoco,
hablamos de las Amazonas, parte del oriente de Brasil, las pampas (Argentina, Patagonía) y la
Tierra del Fuego. Los pobladores de las selvas pluviales se dedicaban a la caza, la recolecta y
la pesca.4
2.2. Diferencias entre mitos y leyendas
El tema principal de mi trabajo son los mitos y las leyendas de la América Latina. Hay
que mencionar que aunque estos dos conceptos suelen representar un conjunto, existen ciertas
diferencias entre ellos.
La leyenda es una historia maravillosa que algunas veces tiene origen en algún suceso
histórico, pero no siempre es así. Contiene elementos de ficción y por el hecho de que las
leyendas se transmiten de generación en generación, no es raro que pueden aparecer varias
versiones de una misma leyenda.
3JONES, M. David, MOLYNEAUX, L. Brian: Americká mytologie. Londýn, 2002, pág. 170. 4Ibid., pág. 170.
12
Por otra parte, el mito narra una historia que está relacionada con lo religioso y los
protagonistas suelen ser seres sobrenaturales, dioses, gigantes, héroes y otros personajes
fantásticos.5
El rasgo principal y diferenciador entre mito y leyenda es como podemos ver, la historia
y la religión. Alguna vez es difícil reconocer las fronteras entre ellos, porque a la vez pueden
aparecer rasgos de la leyenda en un mito y al revés.
2.3 Tipología de los mitos
Además de la clasificación de mitos y leyendas, podemos distinguir también varios
tipos de mitos según a lo que se refieren en su argumento. Como hemos dicho, lo principal de
un mito es su contacto estrecho con la religión, pero los mitos también narran las ideas sobre
la creación del mundo, intentan explicar el futuro o las creencias simples, que pasan del
pueblo a pueblo.
Los diversos tipos de mitos nos aclara bien la siguiente tipología.
2.3.1 Mitos cosmogónicos
Explican la creacción del mundo, éstos son los más extendidos y los que existen en
mayor cantidad. Los ejemplos de estas ideas están más desarrolladas en el segundo capítulo
de mi trabajo donde me especialicé en las tribus más conocidas de la América Latina y sus
creencias creadoras.
2.3.2 Mitos teogónicos
Este tipo narra las historias de dioses, que como uno puede ver, muchas veces no son
más que el resto de la gente. Como están muy cercanos a la gente, tienen la apariencia de un
hombre y no siempre están respetados, les pueden ocurrir las mismas cosas que a los seres
humanos. En los siguientes capítulos y sobre todo en el diccionario vamos a encontrarnos con
muchos ejemplos del mundo de dioses más y menos conocidos.
5 http://www.deperu.com/abc/diferencias-significado/4179/diferencia-entre-mito-y-leyenda
13
2.3.3 Mitos escatológicos
Intentan explicar el futuro o el fin del mundo a base de varias razones. En la mayoría
de los casos se trata de la destrucción del mundo por dos elementos, el augua y el fuego. Los
posibles fines del mundo se pueden ver en el capítulo dos sobre la creación.
2.3.4 Mitos etiológicos
Se ocupan por el origen del hombre y de las cosas que existen en el mundo e intentan
dar una explicación a las curiosidades del presente
2.3.5 Mitos morales
Este tipo de mitos aparece en todas las sociedades, se trata de las historias donde lucha el
bien contra el mal, los ángeles contra los demonios o los héroes contra los seres malos.6
6 https://tierradeleyendas.wordpress.com/tipos-de-mitos/
14
3. Ideas sobre la creación del mundo
Aunque hay diferencias culturales según las regiones mencionadas, existían
características comunes y muchas de ellas podemos considerar universales. Para demostrar
los rasgos colectivos y distintos, vamos a coger un ejemplo bueno y muy importante, la
creación del mundo. Para esta comparación he elegido las tribus más importantes y conocidas
por sus huellas que dejaron a lo largo de toda la historia. Voy a especializarme en los incas,
los aztecas y los mayas.
No es raro que la gente empezara a pensar sobre la organización general del mundo y
sobre todo de la creación y su origen. Esta pregunta compleja y hasta hoy en día no resuelta
era muy interesante para toda las sociedades de la historia y las respuestas a ese tipo de duda
se atuvieron al nivel del desarrollo de la sociedad puesta y por supuesto al ambiente en el que
vivía. El hombre moderno tiene la opinión despectiva en cuanto a estos mitos antiguos sin
darse cuenta de que ni hoy en día, tantos años después, sabemos verdaderamente contestar a
esta incógnita.7
Volviendo a mitos particulares sobre la creación, voy a empezar con la tribu muy
famosa, los mayas. Se trata de una tribu que vivía en el sur de México y la parte septentrional
de la América Central. Según el manuscrito que resume la tradición oral de los mayas, Popol
Vuh, al principio no había nada, ni los humanos, ni las plantas o los animales, el mundo era
silencioso y lleno de la oscuridad, no existía nada, solo el agua y el cielo. El creador del
mundo y probablemente el dios supremo de la jerarquía maya fue Hunab Ku que engendró a
su hijo Itzam Na, que representaba al dueño del cielo y al patrón del día y la noche. El dios
Hunab Ku creó la humanidad del maíz. Se puede decir que la creación del mundo según los
mayas es la metáfora de la plantación, la germinación y la recolecta del maíz, la planta más
importante de la alimentación. También eran convencidos que al mundo de hoy antecedieron
otros tres mundos, que fueron destruidos por el diluvio. El primer habitaban los enanos que
construyeron las ciudades grandes, cuando salió el Sol por primera vez, los enanos se
transformaron en las piedras. En el segundo vivían los dzolob que son unas criaturas malas y
7ČERNÝ, Jiří, HOLEŠ, Jan: Sémiotika. Praha: Portál, 2004, pág. 240.
15
por último el tercer mundo, en el que vivían los mayas, la gente simple. Nosotros vivimos en
el cuarto mundo y depende de nosotros como va a acabar.8
Otra teoría de la creación pertenece a los aztecas, una tribu que habitaba el territorio de
México. Según la mitología de los aztecas, el mundo fue cinco veces creado y cuatro veces
destruido y la causa siempre fue alguna de las catástrofes naturales. Mejor dicho, fueron
cuatro ciclos y cada de ellos fue marcado como un Sol. En el primer ciclo vivían los
monstruos y gigantes, que no eran capaces de llevar la agricultura, el dios era Tezcatlipoca,
dios de la guerra y la oscuridad, que al final se transformó en un jaguar y se comió todos los
gigantes. El segundo mundo manejaba el dios Quetzalcoatl, la serpiente emplumada. Éste
castigó a la gente de entonces, por no respetar a los dioses tanto como ellos merecieron,
transformó su aliento en un gran vendaval y la gente cambió en los monos. Quetzalcoatl
destruyó tanto a la gente como al mundo entero. El tercer mundo devastó una inmensa lluvia
provocada por el dios Tlaloc y los que sobrevivieron, se transformaron en aves. El mundo que
prevenía al nuestro fue destruido por un gran diluvio y la gente fue transformada en los peces.
Después el Sol dejó de brillar y el mundo cubrió la oscuridad. Los dioses se reunieron y
decidieron crear el quinto mundo. Pero para calentar al Sol tuvieron que entregar grandes
ofrendas y por eso sacrificaron sus propias vidas. De la sangre divina nació la gente que es
responsable por el Sol y otros cuerpos celestes. De aquí es frecuente que la gente daba las
ofrendas a las deidades para vivir tranquilamente en el mundo.9
Los incas eran convencidos de que el creador de todo su mundo y toda la gente era
Viracocha y también su mundo tuvo varias formas. Al principio creó un mundo oscuro lleno
de gigantes y la gente de piedra. Según una versión del mito no escuchaban a lo que les decía
su dios y por eso les transformó en piedras de nuevo, estas piedras forman hoy en día los
restos de las ruinas de la ciudad Tiahuanaco. De toda la humanidad sobrevivió una pareja, que
se trasladó a la ciudad mencionada, donde vivían los dioses. Otro intento creador fue cuando
el dios modeló la gente y los animales del barro que dibujó de varias maneras y luego aspiró a
las figuras la vida. Cuando había hecho todo esto, ordenó a los cuerpos celestes que salieran
del lago Titicata al cielo y liberaran el mundo de la oscuridad. Después Viracocha viajaba por
el mundo y expandía la educación, la religión y la cultura. Según las declaraciones más
tardías, la creación del mundo pasó por cinco mundos, el primer pertenecía solo a los dioses,
8 http://algernon.webzdarma.cz/astro/historie/mytyalegendy.htm#Ma , http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2004110001
9 http://jirkovodoupje.wz.cz/mytologie-aztekove.html , http://krvavaditka.blog.cz/0902/aztekove-stvoreni-sveta
16
el segundo a los gigantes que adoraban a Viracocha, en el tercer mundo Viracocha creó las
naciones primitivas, el cuarto pertenecía a los fundadores de las civilizaciones, antecedentes
de los incas y el último, quinto mundo a los incas.10
En esta muestra corta de los mitos sobre la creación del mundo podemos observar los
rasgos comunes que tenían las civilizaciones elegidas. Podemos ver que en ningún caso
existía solo un mundo que durara hasta hoy en día y que cada una tenía las ideas mucho más
complejas sobre el pasado. Difieren en el número de dioses, lo que obviamente dependía de la
zona y de las maneras de la creación.
10 http://www.tojnar.cz/pages/cestopisy/peru_2014/files/peru_bozstva.pdf
17
4. Cadejo
Durante la traducción de las expresiones mitológicas me he enterado de que en muchas
ocasiones había palabras que marcaban tanto los seres sobrenaturales como, por ejemplo
enfermedades, dioses o flores que se usaban en varias regiones y estados bajo el mismo
nombre y con características iguales o poco distintas. Para dar un ejemplo de este tipo de
palabra, he elegido una que se repetía en la mayoría de los países. Se trata de la palabra
cadejo que es un perro mítico de diferentes colores que tiene el tamaño de doble del hombre.
Si es el doble doble bueno o malo nos dicen las leyendas concretas de cada país.
En Salvador la gente dice que el Dios creó este animal terrible al descubrir los males en
el mundo, este protegía al humano. Es un perro con ojos rojos y de pelos blancos, que
significa que proviene del cielo y que es algo como un angel de la guarda. Cuando el demonio
se enteró de que el Dios creó este patrón, formó un animal idéntico, pero negro y peligroso
para la gente. Desde entonces existían estos dos tipos, uno bueno que ayuda y otro que
persigue a quién lo perturba.
La leyenda de Honduras es muy parecida. Hay dos cadejos, blanco y negro y también
tienen mismas características, aunque el negro perseguía a los caminantes nocturnos y sobre
todo los hombres que vuelven de fiestas y los juegos de azar. El blanco es su adversario que
cuida a las personas que se encuentran con el negro.
En Guatemala hay dos versiones de la leyenda, una dice que es un animal negro con
ojos ardientes que ayuda a la gente que se perdió en su camino y después duerme cerca de sus
casas. La otra versión afirma que hay tres perros, negro, blanco y gris. El blanco cuida a las
mujeres y el gris a los niños. Todos son rivales y siempre cuando hay una posibilidad de
luchar entre ellos, la aprovechan. Es una paradoja, porque se narra que se unían para rebelar a
los seres malos.
La última es la leyenda costarricense, donde el cadejo es más parecido a un lobo con
unas orejas largas y afiladas que nunca ataca al hombre, le acompaña cuando se va de la fiesta
hasta las puertas de su casa donde espera. También puede ser llamado cuando oye el llanto del
niño, así queda cerca de la casa hasta que se asegure del descanso nocturno. Una versión de la
leyenda dice que se trata de un sacerdote que por su culpa fue transformado a este perro
mítico y está condenado a cuidar a la gente que durante la noche vuelve a su casa.11
Esta palabra es un buen ejemplo de las pocas diferencias que hay en los diferentes
países sobre una misma leyenda. Con esto quería demostrar que a lo largo del diccionario hay 11 https://es.wikipedia.org/wiki/Cadejo
18
muchas entradas que a la vez aparecen en otra región, pero que se distinguen solamente en
detalles y por eso no están explicadas y desarrolladas en cada país particularmente.
19
5. Leyendas de las Amazonas
Voy a dedicar un capítulo entero a la Amazonía y sus afluentes. La Amazonía incluye
los siguientes estados, Brasil, Bolivia, Venezuela, Colombia, Ecuador y Peru. La mayoría del
valle está cubierta por los bosques, sobre todo por la selva tropical y en estas condiciones
nacieron leyendas muy interesantes que me gustaría añadir a mi trabajo.
Antes de hablar sobre las leyendas concretas, vamos a recordar el tiempo de la
población de las Amazonas. Hoy en día los antropólogos están de acuerdo con el hecho de
que los indígenas amazónicos son los descendientes de los habitantes que vinieron a las
Amazonas durante la época glacial. Estas personas fueron los mongoles que se asentaron en
América, porque era un continente deshabitado. Hablamos de los años 40 000 - 20 000 a.de C.
La segunda ola de la población fue la gente sobre todo de la Melanésia que llegó a América
en las balsas impulsadas por la contracorriente ecuatorial. Brasil es el país que fue descubierto
mucho más tarde, en el siglo XVI. y es atribuido a Pedro Alvaréz Cabral. En el siglo XVII.
los colonizadores empezaron a traer a los africanos, con elf in de mejor y aumentar la fuerza
laboral, porque los africanos eran más resistentes y fuertes. En el siglo XX. los indios poco a
poco pierden su identidad y muy difícilmente se adaptan a nuevas maneras de la vida que se
les dicta. Existen varias fundaciones que les intentan ayudar, pero es muy probable que toda
esta cicivilización está condenada a desaparecer.12
Hay muchas opiniones y discusiones sobre el trato de los indios en América y pienso
que todas coinciden en que no era muy justo venir a un continente, donde tenían sus vidas, sus
culturas y en general su mundo, diferente en todos los aspectos y ordenarles la manera de
vivir tan distinta que ni la podían imaginar. El objetivo de mi trabajo no es analizar la
situación de los indígenas a lo largo de la historia, pero quería recordar un poco los hechos
históricos y mencionar según mi opinión personal, que hoy en día la gente que vive en toda
América es consciente del trato de sus antepasados, siente culpa e intenta a compensarles lo
que pasó ofreciéndoles ventajas que les pueden facilitar la vida.
Pasando a lo más importante de este capítulo, es decir, a las leyendas de las Amazonas,
he elegido tres historias que me parecen muy interesantes aunque para nosotros y la mayoría
de gente de hoy puede sonar más un cuento de hadas.
12 MÁDROVÁ, Jitka, ŠPAČEK, Jiří: Mýty a legendy amerického kontinentu. Bratislava: Gemini, 1992, pág. 42.
20
5.1. Leyenda sobre El Dorado
En las altas llanuras de los Andes, donde nacen algunos afluentes del río Amazonas,
están situadas muchas lagunas sagradas y allí se traensacrificios para honrar al Sol. Cada año
el mismo día venía el cacique de una tribu indígena para traer las ofrendas al dios del Sol,
pero un día avistó una silueta de una gran serpiente, se asustó y tiró las ofrendas al abismo de
la laguna. Sin embargo, no esperaba que la misma noche va a desaparecer en el abismo para
siempre su mujer y su hija.
El cacique triste por la pérdida de su mujer e hija decidió visitar a chamán que muchas
veces era capaz de hacer milagros. El chamán se sentó en la orilla de la laguna y empezó a
beber un bebedizo, mientras que ordenó a dos indios que le prepararan un gran fuego. Tiró
unas piedras al fuego y murmuró algunas fórmulas mágicas. Después sacó las piedras
ardientes, las mojó lentamente en el agua y las piedras diseminó en su alrededor, luego
desapareció en laguna. Cuando salió a la superficie, contó al cacique que había visto a su
mujer con la hija vivas y felices en el Reino del Dragón de la laguna y que no quisieron volver
a la tierra y si alguien volviera al fondo de la laguna, el Dragón castigaría a todo el pueblo.
Desde entonces cuando alguien se acerca a la laguna, de la agua sale una serpiente
enorme que se arrolla en una enorma capa roja y anuncia las cosas desagradables como
muerte, enfermedades o hambre. Los indios pensaban que traen más ofrendas a la laguna, el
Dragón les va a dejar vivir tranquilamente y por eso el cacique ordenó a sus guerreros que
trajeran todo el oro y metales preciosos. En un mortero preparó el polvo del oro y mandó a sus
cazadores que cacen todas las aves del color brillante. Cuando fue todo preparado, el pueblo
entero se dirigió a la laguna. El cacique untó su cuerpo con la resina y se polvoreó con el
polvo del oro, a la cabeza se puso el diadema de color rojo, las pendientes más grandes que
tenía y un adorno de oro que le cubrió el pecho. Así el cacique flotó en una brasa al nivel de la
laguna, cuando en un momento le iluminó el Sol. El Dorado como si creciera de la laguna y
empezara a esparcir todo el oro que le trajeron sus guerreros. Los indios pensaron que se trata
de un milagro, algunos desearon algo hasta que naciera la tradición. La gente honraba a la
mujer del cacique y los rituales aumentaban, también llegaban otras tribus lejanas para
entregar las ofrendas al cacique desgraciado.
21
Cuando los conquistadores se dieron cuenta de esta tradición, soñaban con la riqueza de
las toneladas de oro que había en el fondo de la laguna y muchos de ellos las buscaban. No
obstante, nadie las encontró nunca.13
5.2 Sobre el Sol y la Luna
El Sol estabs preparado para el tiroteo, en la mano tuvo una cerbatana para disparar las
flechas llenas del veneno. Su mirada se centró en las ramas de los árboles y esperó a un
murmuro. De momento oyó la carcajada de un chico pequeño que estaba cerca debajo de un
árbol con dos loros hermosos. El Sol decidió que por un momento para y descansa en su
compañía. Cuando empezó a oscurrecerse, se dio cuenta de que mirando a los loros se olvidó
de que ya era tan tarde. El Sol ofreció al chico su diadema en cambio por los loros, éste estuvo
de acuerdo, porque sabía que cuanto más adornos iba a tener, parecería un hombre adulto. El
Sol se dio prisa porque quiso presentar los loros a su amigo, a la Luna. La Luna quedó
entusiasmada con los pequeños pájaros y sobre todo con las palabras ridículas que estos
pronunciaban. Decidió escoger a uno, al loro verde con la cabeza amarilla y lo colocó en su
choza a la punta del árbol que cultivaba.
El día siguinte, se fueron el Sol con la Luna a la caza, cuando volvieron a casa, estaban
tan cansados que en un instante se quedaron dormidos. Los loros estuvieron tristes cuando les
vieron en este estado y por la noche ya no hablaron. Otros días el Sol con la Luna no
entendieron porque los loros parecen tan tristes e intentaron a hablar con ellos, pero sin éxito.
Una vez les esperó una sorpresa grande, los loros estaban felices y volaban alrededor de ellos,
cuando vinieron a casa, tenían la cena preparada y no comprendían que pasó.
Los loros se transformaron en dos mujeres hermosas con el pelo largo y negro como la
noche después de la lluvia. El Sol con la Luna pidieron a las mujeres que ya no se cambiesen
a los loros, porque se enamoraron de ellas y quisieron casarse. Sin embargo, una choza era
muy pequeña para las cuatro personas y por eso decidieron que la van a habitar
alternativamente. El Sol con su mujer durante el día y la Luna aceptó la noche, por esta razón
nunca podemos ver en el cielo a los dos al mismo tiempo.14
13 Ibid., pág. 8. 14 Ibid., pág. 12.
22
5.3 De dónde proviene el fuego
En los años pasados no existía el fuego, la gente comía peces y animales crudos y
durante las noches frías en las montañas no podían calentarse. Una noche durmieron dos
cazadores de las conchas en una gran piedra en medio del río y los despertó una tormenta.
Tenían frío y observaban el cielo, era medianoche y tenían que esperar hasta que saliera el
Sol. De repente los empezó a rodear un calor suave que no podían explicar. Estaban tan
cansados que dentro de poco se quedaron dormidos. Cuando se despertaron el Sol ya había
estado alto en el cielo. Todo el rato pensaban qué podría ser el calor durante la noche, pero
dedujeron que era un sueño y subieron a la barca. Remaban a lo largo del río cuando olieron
un olor extraño, buscaban que podía ser aquello y vieron en la superficie del río muchos peces
de un color nunca visto. Un par de ellos tomaron y probaron, se quedaron sorprendidos. Por
eso se quedaron una noche más para descubrir lo que pasó. Como antes, durante la noche
empezó una gran tormenta y los cazadores temblaban del frío. Dentro de poco los rodeó el
calor ya conocido y esperaban qué pasaría, a lo lejos vieron una luz que se acercaba hasta que
tuviera una forma del humano. Era un hombre joven que emitía tanto calor como del rayo del
Sol. Un cazador le quería tocar, pero cuando lo intentó, el joven desapareció en el agua y
debajo de los pies del cazador se halló una bola del fuego. Intentó cogerla, pero se quemó,
después la probaron coger con las ramas de un árbol, pero las puntas se inflamaron. Con la
ayuda de las piedras planas movieron a la bola hasta su barca. Un cazador ponía las ramas
para mantener el fuego y el otro remaba hasta su pueblo. Cuando los habitantes del pueblo
vieron el fuego, pensaban que era una estrella que se cayó del cielo. Los cazadores les
contaron la historia del joven y sentían como los rodeaba el calor agradable. Luego cada
familia cogió un poco del fuego para su casa y lo mantenía. El cacique del pueblo decidió que
con la siguiente luna llena irían otra vez al mismo sitio para coger otro pedazo del Sol. Desde
entonces la gente cocinaba en el fuego todo lo posible y tan satisfechos se olvidaron de las
ordenes del cacique que envió a dos cazadores al río para que trajeron el pedazo. Estos
cazadores nunca volvieron, pero el fuego no se apagó y se mantiene hasta entonces.15
15 Ibid., pág. 26.
23
6. Los Incas
En el siguiente capítulo voy a dedicarme a unas leyendas sobre el Imperio de los incas,
porque se trata de un imperio más extenso de la América precolombina que tenía muchas
tribus antecedentes, es decir los incas crearon una tradición de 4 mil años.
La vida en el Imperio era muy estricta y ordenada como el imperio mismo, el estado
intervenía en la vida social y familiar de los incas. A cada edad correspondían algunas
obligaciones y se diferenciaban según si se trataba de la mujer o del hombre. El hombre de
pleno derecho era de los 25 hasta 50 años, también a esta edad tenía muchos deberes, por
ejemplo pagar los impuestos en forma de trabajo. A los 25 años tenía que casarse y formar la
familia. Después el estado le daba la tierra para cultivarla, la tierra no era suya, pero podría
quedarse lo que cultivaba.16
6.1 Primeros Incas
Antes de la llegada de los primeros Incas, la zona era cubierta por las montañas altas y
los arbustos. Vivía allí la gente, que más a la gente parecía a los animales salvajes, no sabían
que era la religión, la justicia, no tenían las casas, ni cultivaban las plantas.
Un día el Creador del Sol se compadeció de ellos y les envió a la tierra a sus hijos para
que les trajeran la civilización y les enseñaran como cultivar la tierra y criar a los animales.
Los hijos del Creador se preguntaron dónde quería que fundaran el nuevo imperio y él les
dijo, que había que tomar el bastón de oro y donde se pudila clavar en la tierra, allí estaría
Cuzco, la ciudad principal con su templo. Cuando el día siguiente los hijos del Dios vinieron a
la tierra, según sus joyas y su ropa los habitantes de repente entendieron que se trataba de
dioses, pero no sabían si les podían creer o tener miedo.
Los hermanos pasaban mucho tiempo por las tierras y buscaban el lugar dónde clavar el
bastón hasta el momento en que vinieron a un valle hermoso dónde el bastón penetró la tierra
sin ningún problema y así sabían que este era el sitio apropiado. Los habitantes salvajes les
miraban y escuchaban con sorpresa, su curiosidad era mayor que el miedo y así los hijos del
16
Ibid., pág. 90.
24
Creador empezaron a difundir sus creencia, sus ideas sobre un mundo mejor y construir los
edificios para fundar la ciudad principal del Imperio Inca, Cuzco.17
6.2 Cómo apareció el lago Titicata
En las fronteras de Bolivia y Peru hay un admirable lago que fue considerado por los
indios el lugar misterioso y santo y creen que en el fondo del lago hay una ciudad sumergida.
Hace mucho tiempo, en el sitio donde hoy aparece el lago había una ciudad habitada por la
gente muy orgullosa que pensaba que era la más poderosa, igual que el Dios mismo.
Un día vino a la ciudad un grupo de indios salvajes que dijeron a la gente que los dioses
estaban muy enfadados por su comportamiento y que les castigarían. Los presumidos no
daban la importancia a sus palabras y vivían como antes hasta una tarde cuando un hombre
observó en la lejanía un resplandor grande. Toda la ciudad se reunió en la plaza y esperaba
que pasaría. La gran nube de color rojo-negra se acercaba rápidamente hasta las cabezas de la
gente y empezó una tormenta enorme, los ríos se derramaron de sus cauces y toda la ciudad
desapareció en el agua. No sobrevivió nadie a parte de los clérigos que oraban en un templo
en la monte.
Desde entonces se considera este sitio sagrado y los incas oran por el Dios del Sol y de
la Luna. 18
6.3 Los gigantes de piedra
Antes de existir el mundo, existía solamente el dios, Viracocha que creó el primer
mundo. Viracocha entalló a la piedra las figuras a las que quería dar la vida, pero después del
largo pensamiento durante cuál se dio cuenta de que los hombres no pueden tener mayor
altura que él mismo, destruyó a los gigantes de piedra y de nuevo empezó a crear la gente de
la misma estatura que tenía él. Después les recordó quién les dio la vida para que supieran que
era importante respetar y honrar a su creador.
17
Ibid., pág. 50. 18 Ibid., pág. 80
25
En poco tiempo la gente ni sabía que Viracocha existía y esto le enfadó tanto que por su
comportamiento les transformó en las piedras. Para borrar todas las huellas de sus vidas
malditas, provocó un gran diluvio que destruyó todo lo que había sobrevivido. Le quedaron
solamente tres sirvientes que le ayudaban a crear otro mundo nuevo.
Quería que este mundo sería perfecto y por eso repartía órdenes estrictos a sus criados,
de nuevo creyó de piedra varios tipos de hombres y les mandó por todas partes del mundo.
Cuando era todo hecho, emprendió el paseo por las tierras y miraba cómo la gente vivía.
Llegó a un pueblo donde la gente no sabía quién era e incluso lo querían matar. Viracocha
provocó un gran incendio en todo el pueblo y en ese momento la gente entendía que se trataba
de su dios. Todos pedían a Viracocha que parara el fuego que les destruía poco a poco el
pueblo. El creador se compadeció de ellos y desapareció en el mar.
Desde entonces los indios le dejaban las ofrendas en una montaña para que los cuidara
ante todas las catástrofes que podían ocurrir.19
19
Ibid., pág. 66.
26
7. Diccionario de mitos y leyendas
7.1 Argentina
En Argentina aparece más mitos y leyendas como en el resto de los países, este hecho
podemos atribuir a su extensión, después de Brasil (no pertenece a nuestro diccionario
porque la lengua oficial es el portugal) es el país más grande de América Latina.
A continuación vamos a ver los nombres de dioses, animales, flores y muchas otras
cosas que eran importantes para los pueblos aborígenes de la época precolombiana. Algunos
les daban miedo y a otros adoraban. Las entradas nos pueden ayudar a entender cómo era la
vida de las tribus y acercarnos a su imaginación sobre la vida.
Lo que más se repite en la mitología Argentina son los pájaros que en la mayoría
representan la encarnación de algún humano, también hay muchas deidades y personas
importantes de la historia de Argentina.
Ajataj , f., myt. (1) (Arg): královna podzemí, která svou tyranskou vládou a silou řídí své přivržence;
její stoupenci jsou zlí duchové stvořeni královnou, aby ji sloužili jako otroci, pomocí nich může získat nadvládu nad šamany a přivlastnit si jejich moc; (NET).
Anta, m., myt. (1) (Arg): tapír žijící na pobřeží a v blízkosti velkých řek; tento živočich se živí pouze
trávou a ovocem, protože podle legendy dal stvořitel každému zvířeti na výběr, čím se bude živit a protože má tapír malé uši, neslyšel a byly mu přiděleny větve a listy; říká se, že řemeny vyrobené z jejich kůže dodávají nositely velkou sílu a rozdrcená kopyta slouží jako lék při potížích se srdcem; (NET).
Araparigua , m., myt. (1) (Arg): první člověk, zachránil se před velkou potopou světa a když se pár
posledních jedinců začalo na zemi znovu rozmnožovat, vrátil se, aby si užil tělesných rozkoší; unikl zabití za zneužívání žen; předchůdce rodové linie Avá guaraní (kultury žijící na jihu Bolivie, západě Paraguaye a severozápadě Argentiny); (NET).
árbol, m., myt. (1) el ~ de sal (Arg): na severu Argentiny roste kapradina, která bývá označovaná pro
svou výšku jako strom, může dorůstat až dva metry; legenda vypráví, že když Bůh stvořil svět, stvořil i tuto rostlinu, která měla za úkol živit lidi a velice rychle se rozrostla; Neepec, ďábel, cítil vůči užitečné rostlině velkou závist a rozhodl se ji zničit; ze solného dolu donesl velký džbán se slanou vodou, rostlinu polil a doufal, že ji tak zničí; kořeny vodu absorbovaly, smíchaly ji s mízou a listy tak chytly stejnou chuť; rostlina svou užitečnost neztratila, ale naopak byla využívána ještě více; (NET).
Atajacaminos, m., myt. (1) (Arg): zvláštní druh nočního ptáka s monotóním zpěvem; do západu
slunce poletuje u cest, kde vítá kolemjdoucí; vypráví se, že kdo vezme vajíčka z jeho hnízda, upadne do hlubokého spánku; (NET).
basilisco, m., myt. (1) (Arg, Chil): malé vejce náhodně snesené slepicí, tato vejce se musí zničit, aby
se zabránilo narození baziliška, příšery podobné hadovi; bazilišek přináší neštěstí, při narození hledá
27
zákoutí domu a svým pohledem vraždí toho, kdo jej spatří; lidé aby zabránili nebezpečí, umisťují do každé místnosti zrcadla, jakmile příšera uvidí v zrcadle svůj odraz, umře; (DML).
benteveo, m., myt. (1) (Arg): pták z rodu tyranovitých, který je podle legendy ztělesněním jedné staré
ženy, která byla pro svou neustálou nespokojenost opuštěna svou rodinou, viz též: el pintagua; ■ Syn.: pito güé; (DML).
Burundanga, f., myt. (1) (Arg): alkaloid, který je součástí rostlin a je užíván různými společnostmi
pro své lékařské účinky; v malé dávce je schopen člověka přivést do transu a ve větší dokonce i zabít; (DML).
Caa Jhe En, m., myt. (1) (Arg): rostlina se sladkou mízou; její vznik popisuje stará legenda, která
vypráví o dvou kmenech indiánů, které se nenáviděly a neustále mezi sebou bojovaly; jednoho dne se objevil Onagait, nejvyšší duch a prohlásil, aby se upokojili; soupeřící kmeny jej uposlechly a zavládl mír; po smrti Onagaita se na jeho hrobě objevila tato, pro indiány neznámá, rostlina, která svou sladkostí potvrdila jeho přítomnost; (DML).
Caá Porá, m., myt. (1) (Arg): chlupaté strašidlo obrovského vzrůstu žijící v horách, kouří zvláštní
dýmku vyrobenou z lidské lebky a holenní kosti; říká se, že chytá a pojidá lidi; (NET). caclla, m., myt. (1) (Arg): hliněný amulet ve formě tváře, který sloužil na odehnání zla; (DML). Cacuy, m., myt. (1) leyenda del ~ (Arg): legenda vypráví, že na posvátné hoře žili dva sourozenci,
bratr a sestra, zatímco on se snažil ji učinit šťastnou a staral se o ni, ona jeho dobroty zneužívala a ubližovala mu; když se jednou vrátil na posvátnou horu unavený a hladový, vylila sestra poslední láhev s medem a proto ji bratr přikázal, aby šla hledat plástev novou a ona kupodivu souhlasila; začali šplhat na nejvyšší strom a když byli skoro nahoře, bratr začal nenápadně sestupovat a ulamovat kmen tak, aby se sestra nemohla dostat dolů; když přišla na to, do jaké pasti se nechala chytit, už bylo pozdě; proměnila se v ptáka, který při letu naříkavě sténá bratrovo jméno; (DML).
cachin, m., myt. (1) (Arg, Chil): nemoc charakteristická vznikem vředové dermatopie spodních
končetin o které se říkalo, že je přenášena čaroději; (DML). cachirú, m., myt. (1) (Arg): pták ohlašující špatné znamení, zlé a velice obávané božstvo, které má
podobu sovy s velkými pařáty, ty jí umožní uchopit člověka; svůj tichý a pomalý let doprovází září a hlasitým křikem; (DML).
calcurá, m., myt.(1)(Arg): černý kámen posetý kousky zlata a prohlubněmi, které sloužily
cestovatelům jako úschovna malých darů v podobě cukru, soli, chleba a občas i mincí; lidé věří, že v kameni je uvězněná duše čaroděje; (DML).
calcushugun, m., myt. (1) (Arg): kletby formulované čarodějem na určitou osobu, které chce ublížit,
ať už z osobního důvodu, nebo na požádání třetího; (DML). Caleuche, m., myt. (1) (Arg): loď se zvláštní charakteristikou; může být neviditelnou, proměnit se v
jakoukoliv věc, nebo se přemístit nevídanou rychlostí; její posádku tvoří zachránění trosečníci a zajatci, kteří oslavují svou nesmrtelnost svátky a jinou zábavou; zjevují se především v noci, nebo když je mlha; (DML).
Cardón, m., myt. (1) (Arg): legenda vypráví, že kaktusy nacházející se v údolích, jsou přeměnění
indiáni; brání kopce, údolí a starají se o bezpečí vesničanů, kteří se tak nemusí obávat napadením dobývajících se cizinců; (NET).
camahueto, m., myt. (1) (Arg): druh jednorohého telete, které se rodí v močálech; v dospělosti se
stěhuje do moře, kde způsobuje obrovské pohromy svou mimořádnou silou; (DML).
28
carú ñe, f., myt. (1) (Arg): nesrovnatelně krásná indiánka, mohla mít jakéhokoliv muže, na kterého si
ukázala; (DML). cataratas, f., myt. (1) las ~ del Iguazú (Arg): guaranská legenda tvrdí, že jsou tyto vodopády dílem
žárlivého boha, který byl zamilovaný do krásné princezny Naipú; ta jeho lásku neopětovala, protože toužila po smrtelníkovi a s tím se rozhodla po řece utéct; rozzuřený bůh pak stvořil vodopády, aby je na jejich cestě chytil; (DML).
Ceferino Namuncurá, m., myt. (1) (Arg): poslední syn dynastie vládnoucí říši pampy, započaté jeho
dědečkem Calfuncurá, kterému byly přiřknuty nadpozemské síly; v dětství utrpěl nehodu a ta ho stála skoro život, vyrostl v indiánském táboře, kde se naučil zacházet s oštěpem a lukem; jeho snem nebylo stát se králem říše, ale učit své indiánské bratry; stal se z něj velmi vzdělaný člověk, který byl oceněn papežem pro svou užitečnost; roku 1905 umírá na zdravotní potížě; místo, kde se narodil, stejně tak jako místo, kde leží jeho ostatky, se staly známými poutními místy; (DML).
chacas, f., myt. (1) (Arg): amulety z kamene sloužící na odehnání zlých duchů, ochrana lovců,
zmírnění únavy a bezpečí před hadím uštknutím; amulet se skládá z náhrdelníku z pštrosího peří, semínek a kamenů, který se zavěšoval na lýtko, nebo kotník; (DML).
chajá, m., myt. (1) (Arg): černý pták, do kterého byl přeměněn pár dvou zamilovaných lidí, Curundú a
Yací; legenda vypráví o této zamilované dvojici rozdělené na příkaz velitele kmene, který chtěl provdat svou jedinou dceru Araí a ta si za muže vybrala Curundú; ten příkaz odmítl a byl přivázán ke stromu, aby ho sežrali divocí ptáci; když se to dozvěděla Yaci, šla na smrt s ním; v noci k nim přišel Curupí, ochránce zamilovaných a proměnil je v ptáka; (DML).
chiqui, m., myt. (1) (Arg, Per): peruánský bůh osvojený v zemích severozápadní Argentiny, který
bývá dovoláván se záměrem vyvolání hojných dešťů; (DML). coquena, f., myt. (1) (Arg): božstvo severozápadní Argentiny považované za ochránce lam; legenda
vypráví o tom, že se božstvo během noci potuluje po kopcích a řídí stáda naložené zlatem a stříbrem; (DML).
culebrilla , f., myt. (1) (Arg): nemoc, která se vyznačuje vysetím vyrážky ve tvaru linie; lidé věří, že
když linie, která připomíná užovku, spojí své dva konce, má fatální následky pro nositele; jedna z forem léčby je otřít vyrážku ropuchou, která jed vstřebá; (DML).
culto, m., myt. (1) ~ a Antonio María (Arg): Antonio María byl korintský vesničan, jehož osud jej
zavedl na ostrov, kde se usadil a časem se z něj stal slavný léčitel na celém území; (DML). culto, m., myt. (1) ~ a Curuzú José (Arg): v korintské provincii v Argentině stojí kříž, který
připomíná krajana jménem José, který byl poraněn v bitvě roku 1847; jako projev úcty byl postaven tento kříž; (DML).
culto, m., myt. (1) ~ a San La Muerte (Arg): známý především v korintské provincii, jeho posláním
je dosažení práce, nalezení ztracené věci, získání něčí lásky, nebo se pomsty; tento kult je pohanský, není zapsán v žádné svaté knize a nemá speciální datum slavnosti; (DML).
cultrún , m., myt. (1) (Arg, Chil): šamanský bubínek z koňské kůže; (DML). cure, m., myt. (1) (← guar: cure, „prase“) (Arg): existuje legenda, která tvrdí, že jde o lakomého a
líného gauče, který se odmítl jít podívat na právě narozeného Ježíše a proto byl proměněn v prase; (DML).
29
curundú, x. (1) (Arg): patok, který se přidává do maté, aby přitáhl lásku jiné osoby, viz též: gualicho; (DML).
curupí, m., myt. (1) (Arg, Par): legenda z misionářské oblasti, Curupí je lidožravé individum, které
chodí po čtyřech a má přehnaně velký úd; znásilňuje a zabíjí své oběti, jeho největší zálibou je chytat panny, které se záhadně ztratí a vrátí se oplodněné; jedna z možností jak uniknout této příšeře je uříznout jí penis, čímž se stane neškodnou; (DML).
Delgadín, m., myt. (1) (Arg): hubený a vysoký skřítek žijící v kmenech stromů, na svou píšťalku hraje
vábivé melodie, aby přitáhl děti a mladé ženy; ochránce divoké zvěře, který krutě trestá lovce a je brán jako zlý démon; (NET).
Domingo, m., myt. (1) ~ siete(Arg): byli jednou dva kamarádi, jeden bohatý jménem Cosme a druhý
chudý jménem Beto, který pro svou chudobu občas musel požádat o pomoc svého lakomého kamaráda; ten mu vždy vyčetl několik chyb, aby mu nemusel darovat ani cent; jednoho dne se vydal chudý Beto hledat práci, protože potřeby byly veliké a peníze chyběly, ale tentokrát se vydal jiným směrem, než bylo zvykem; chodil až do západu slunce, když přišel ke starému, opuštěnému ranči, kde se chtěl otočit a jít zpátky, protože se již stmívalo; v tom okamžiku uviděl, jak k ranči míří nějací lidé a tak se ze strachu schoval pod střechu; byli to krajané, které nikdy neviděl; zapálili oheň, sedli si dokola a začali zpívat a tančit; protože zpívali jednu a tu samou píseň dokola, Beto už byl naštvaný, protože krajané zpívali jednu a tu samou píseň dokla, že vykřikl a prozradil se; lidé byli milí a na odcho mu dali velké množství zlata; když přišel domů, vypůjčil si od Cosma váhu, aby si zvážil darované zlato; Cosma byl tak zvědavý, že váhu potřel tukem, aby zjistil, co jde Beto vážit; když dostal váhu zpět, vyptával se, kde vzal kamarád zlato; vydal se stejným směrem na ranč, ale se zlou se potázal, nedostal nic a ještě odcházel s výpraskem; (NET).
Difunta Correa, f., myt. (1) (Arg): stovky lahví s vodou se denně nechávají ve svatyních na počest
ženy, která umřela žízní na poušti; legenda vypráví, že když byl její manžel uvězněn kvůli konfliktu mezi federály a spojenci, Deolinda Correa se svým malým synem v náručí vyrazila hledat svého muže přes rozpálenou poušť, žena zemřela a dítě zázrakem přežilo; (DML).
E Yara, m., myt. (1) (Arg): otec vodní říše pro guaranské kmeny; (DML). El Familiar , m., myt. (1) (Arg): ďábel, na kterého se obraceli intelektuálové s cílem stát se bohatší a
mít větší štěstí, každý rok mu jako oběť nabízeli jednoho z dělníků, kterého snědl; (DML). ecove, m., myt. (1) (Arg): jedna ze dvou duší člověka, která existuje od narození každého jedince;
jedná se o životní energii, díky ní jsme silní a životaplní; když je člověk odolný vůči nemocem a má dlouhý život, můžeme říct, že je u něj tato duše velmi tvrdá a odolná; je umístěna v hrudníku a má světle bílou zářící barvu; (DML).
Epunamun, m., myt. (1) (Arg): mytologická bytost se dvěma obrovskýma nohama a silnými pažemi,
má zářící pohled a její tělo je pokryto chlupy; dříve ji vyhledávali válečníci, aby se s ní poradili, když chtěli napadnout jiný kmen; (DML).
Esteco, f., myt. (1) (Arg): podle legendy bylo město Esteco nejbohatší a nejmocnější ze všech měst
severní Argentiny, ležící uprostřed úrodné a krásné země; jeho obyvatelé byli pyšní jak na své město, tak na shromážděné bohatství; byli známi svou namyšlenností a když jim něco upadlo na zem, kapesník, klobouk, ale i peníze, tak se po nich ani neohlédli, natož aby je zvedly; neměli rádi otroky a opovrhovali chudobou; jednoho dne do města zavítal starý misionář, který ho chtěl vykoupit; chodil od dveří ke dveřím a žebral, nikdo mu nenabídl pomoc, až na jednu chudou ženu, která bydlela na kraji města se svým malým synem; zabila poslední slepici, co měla a dala cizinci najíst; misionář začal lidem kázat o nutnosti vrátit se ke starým zvykům, jako je soucit a štědrost; předpověděl, že jestli lidé nebudou činit tak, jak nakázal, sešle na město obrovské zemětřesení; lidé
30
jeho slova nebrali vážně a město postihla katastrofa; velké zemětřesení srovnalo Esteco se zemí a všichni lidé zemřeli; misionář zachránil jen ženu a jejího syna; (NET).
Eva Perón, f., myt. (1) (Arg): narozena v Los Toldos, Buenos Aires v květnu roku 1919; v 15ti letech
odjela vlakem z Buenos Aires se slavným zpěvákem tanga Augustínem Magaldim, který ji v začátcích velice pomohl; chtěla se stát herečkou a její přání se jí z části splnilo malými rolemi v divadelním rádiu; roku 1944 potkala na festivalu věnovaného na podporu obětí zemětřesení v San Juan, Juana Peróna, kterého si o rok později vzala za muže a stala se tak první dámou; po boku svého muže se účastnila všech cest a kromě jiného se třikrát do týdne starala o družstevníky; roku 1947 byla zvolena prezidentkou ženské parlamentní komise; uskutečnila dvou a půl měsíční propagandistickou cestu po Evropě, byla sledována jako by byla vysoce postavený úředník; roku 1951 se uskutečnily volby poprvé za účasti žen a vyhrál Perón; roku 1952 Eva přednesla svůj poslední veřejný projev, protože ji lékaři objevili nádorové onemocnění a 26 července 1952 umírá; (DML).
Furufuhué, m., myt. (1) (Arg, Chil): mitologické božstvo spojované s větrem, pták, jehož tělo je
pokryto lesklými šupinami na místo peří a bylo možné ho spatřit jen proti slunci; nikdo nikdy nepřišel na to, kde pták hnízdí, ale jeho silné kvílení je slyšet po celé zemi; (DML).20
Gardel, m., myt. (1) (Arg): Carlos Gardel je známý zpěvák tanga z Buenos Aires; 24. června a 2.
listopadu bývá místní mauzoleum pokryto květinami, obzvláště karafiáty, které připominájí nešťastnou smrt zpěváka; 24. června za nevysvětlitelných okolností spadlo v Kolumbii letadlo, kterým letěl; jako projev úcty je u jeho hrobky na zdech mnoho vzpomínkových desek, květin a zapálených cigaret; (DML).
Garrincha , m., myt. (1) (Arg): Carlos Eustaquio Barboza Filho známý jako Garrincha byl proslaven
svou parapsychologickou mocí vlastní mediu; (DML). gaucho, m., myt. (1) ~ Francisco Cubillos (Arg): gaučo, který podle místní tradice, na styl známého
anglického Robina Hooda, okrádal bohaté a chudým dával; (DML). gaucho, m., myt. (1) ~ Olega (Arg): gaučo, který dělal vše, co bylo v jeho silách, aby pomohl svým
bližním; kvůli jedné chybě byl dohnán spravedlností, utekl z vězení a s ostatními výtržníky založil teroristickou skupinu; (DML).
gauchito, m., myt. (1) ~ Gil (Arg): jeden z nejdůležitějších představitelů Korintské světské knihy, byl
to korintský rodák uvězněný koronelem Zalazarem za nespravedlivé obvinění ze zbabělství a dezertace; když se vesnice dozvěděla o jeho uvěznění, spojila se a požádala o pomoc koronela Velazquéze, který posbíral několik podpisů a předstoupil před Zalazara; Gil byl propuštěn na svobodu, ale předveden před soud a později popraven; (DML).
Gilda, f., myt. (1) (Arg): Miriam Alejandra Bianchi, která se stala slavnou zpěvačkou a lidé ji
přisuzovali nadpřirozenou moc; (DML). Hombre, m., myt. (1) el ~ de la Bolsa (Arg): bytost vysoká 50 cm v tmavém oblečení a s pytlem na
zádech, který nosí, aby nahnal dětem strach; (DML). Hornero, m., myt. (1) (Arg): malý ptáček, který před lidmi důkladně střeží své hnízdo rozdělené na
dvě části, pro samečka a samičku; říká se, že rozbití jeho hnízda přináší velké bouřky; (NET). Huayra Tata, m., myt. (1) (Arg): bůh větru a uragánů v Bolivii a severozápadní Argentině; (DML).
20 viz: příloha č. 1
31
Huayrapuca, f., myt. (1) (Arg): bohyně větrů žijící vysoko v horách v hlubokých propastích, jedná se o dvouhlavou, či trojhlavou bytost; jedna hlava je dračí, druhá hadí a třetí lamy; podle jedné z verzí může bohyně jak konat dobro, tak škodit; její špatná nálada se projeví zničením úrody; (NET).
huazas, f., myt., myt. (1) (Arg): památníky, které se na severozápadě Argentiny nacházely při vstupu
na pole jako zábrana; obecně se jedná o dva stejné kameny, umístěné každý na jednom konci při hlavním vstupu,viz též: Mama Zara; (DML).
Ijwala , m., myt. (1) (Arg): nenasytný ohnivý muž, který se podle legendy naštval na pekaře, že mu
ukradl oheň a zapálil celý svět, poté vzlétl k oblakům a stal se z něj bůh Slunce; (NET). Jasy Jatere, m., myt. (1) (Arg, Par): podle guaranského mýtu jde o zlomek měsíce, který je
považován za nositele plodnosti, žijící v dutinách stromů; přitahuje děti svou píšťalkou, nebo dotykem hůlky; unese je do lesa, kde je nějaký čas živí lesním medem a ovocem, hraje si s nimi a nakonec je zamotá do lián; děti na nějaký čas zůstanou hloupé a němé; (DML).21
junllu , m., myt. (1) (Arg, Chil): asi 30 cm dlouhá tyčinka s kovovými rolničkami, která slouží jako
nástroj při čarovné léčbě; (DML). Kerana, f., myt. (1) (Arg, Par): překrásná žena do které se zamiloval zlý duch Tau, který se přeměnil
na mladíka a pokusil se ji unést, ale uchránil ji Angatupry, duch dobra; Tau byl ale vytrvalý a unesl Keranu znovu; byl proklet a splodili sedm synů, sedm příšer a fenoménů; (DML).
Telesita, f., myt. (1) (Arg): Teresita del Barco žila ve druhé polovině 19. st., rodiče jí zemřeli na mor;
když se odstěhovala z rodného města, potkala lásku svého života, Eumelia Ahumada; při oslavách Telesitu vyzval k tanci jiný mladík a po vesnici začaly kolovat drby; aby Eumelio ubránil svou lásku, naplánoval boj s mladíkem, ze kterého nevyšel živý ani jeden z nich; když se tuto zprávu dozvěděla Teresita, utekla z města a žila daleko v chatrči, kde pomáhala nemocným lidem; její soucit a léčebné dovednosti se rychle šířily, ale jednoho dne zmizela, legenda vypráví, že byla upálena; (DML).
Mayup Maman, f., myt. (1) (Arg): matka řek, je znázorňovaná jako krásná blondýna, která si češe
vlasy zlatým hřebenem; spodní část těla má ve tvaru ryby a proto je považována za říční sirénu; (NET).
Mikilo , m., myt. (1) (Arg): chladné a asociální božstvo známé svým lítostným skučení, nechává za
sebou kohoutí stopy, místní obyvatelé jej popisují jako napůl člověka a napůl psa s obrovskýma rukama a opeřeným ocasem, který špehuje lidi; (NET).
Lobisón, m., myt. (1) (Arg): vysoký, štíhlý, vlasatý muž, který se za úplňku mění v nestvůru živící se
mrtvolami; chodí po horách a napadá nepřipravené lidi; (NET). Luisón, m., myt. (1) (Arg, Par): sedmý a poslední syn Taua a Kerany na něhož padlo největší prokletí
ze všech sourozenců; tato hrůzostrašná bytost se zdržovala na rozcestích života a smrti, legenda vypráví, že v určité dny se Luisón promění ve strašlivého psa podobného vlku, který hledá hřbitovy a živí se mrtvolami; (DML).
Luz, f., myt. (1) ~ Mala (Arg,Uru): bludička, jde o výrony metanu, nebo jiné přírodní úkazy, které se
v mytologii vykládají jako projevy bludných duší ze záhrobí, viz též: Ailén Mulelo; (DML). Machi, m., myt. (1) (Arg, Chil): čarovný doktor a rádce; (DML). Madre, f., myt. (1) ~ del agua (Arg), viz: Yacumama; (DML).
21 viz: příloha č. 2
32
Madre María , f., myt. (1) (Arg): žena, které je vzdávána duchovní pocta, šířila své katolické
myšlenky a měla mnoho následníků; (DML). Mama Zara, f., myt. (1) (Arg): památníky, které se na severozápadě Argentiny nachází uprostřed polí
jako způsob ochrany před přírodními živly; především, aby vyvolaly dlouhoočekávané deště; tyto památníky také slouží jako místo, kam lidé umísťují dary bohům pro úrodnou půdu; (DML).
Mariano Córdoba, m., myt. (1) (Arg): žil na začátku 20. st. v jižní Argentině, kde měl problémy se
zákonem pro svou hašteřivou povahu; jeho dobrodružný život vzbudil obdiv u chudých občanů a pověry ho proměnily v uctívaného muže; (DML).
mate, m., myt. (1) (Arg, Par): podle legendy jsou kořeny této rostliny přisuzovány bohům; jedna z
legend vypráví o dobrém člověku Tupú, který na své pouti světem došel až do domu velmi chudého pána, který i přes všechnu bídu ve které žil, ubytoval cizince ve svém domě a dal mu jíst a pít; jako poděkování mu Tupú zanechal tuto rostlinu; (DML).
Mayuato, m., myt. (1) (Arg): zvláštní zvíře žijíci v močálech na severu Argentiny; je podobné lišce s
lidskýma rukama a psími tlapami; pláče jako dítě a lidé přesně neví, jaké nebezpečí se v něm skrývá, protože ačkoliv se vyskytuje na mnoha místech, kde lze spatřit jeho stopy, důkazů je velmi málo; (NET).
Miquilo , m., myt. (1) (Arg): malý skřítek, který bývá součástí letních oslav, aby strašil děti, které
běhají po polích a farmách; obecně je popsán s pončem, velkým černým kloboukem, jednou železnou a druhou látkovou rukou; (DML).
Mulánima , f., myt. (1) (Arg): zrůdná žena odsouzená za svoje hříchy; běhá po vesnicích a její blízkost
značí strašlivý hluk, jakoby za sebou tahala řetězy; z očí a úst ji šlehají plameny; zabíjí lidi ušlapáním, nebo pokousáním; je možné ji spatřit jen v noci a má podobu mezka; (DML).
Nalladigua, m., myt. (1) (Arg): smyšlený strom, po kterém podle indiánů šplhaly duše z větve na
větev až do nebe; jednoho dne stařena přeměněná v ďábla rozežrala kmen tak, až se skácel; (DML). Noche, f., myt. (1) ~ de San Juan (Arg, Bol, Chil, Mex, Per): k nejoslavovanějším zástupcům svatých
patřili například San Juan Bautista, Santa Ana, San Pedro, nebo San Roque (francouzský mystik z 14. století, který byl ve středověku považován za ochránce před morem); San Juan byl asketik, který rád zdůrazňoval svůj nekompromis s Barokem; oslava San Juana se stala největším lidovým svátkem ve Španělsku na počest života, lidí, zvířat a rostlin; (DML).
Pachamama, f., myt. (1) (← keč: pacha, „vesmír“ + mama, „matka“) (Arg, Bol, Per): andské božstvo,
které se po symbolické stránce spojuje se zemí, úrodou a ženskostí; (DML). Pancho Sierra, m., myt. (1) (Arg): prostý, hubený muž s bradkou a bílými dlouhými vlasy; pocházel z
bohaté rodiny farmářů a byl nejmladší z pěti dětí, podle svých vlastních slov neustále sloužil těm, kteří ho potřebovali a tím se proměnil v ochránce a zázračného lékaře bezmocných; (DML).
Pericana, f., myt. (1) (Arg): jedná se o druh skřítka, podle legendy jde o ženu malého vzrůstu, škaredé
postavy, oblečenou do tmavých a otrhaných hadrů; je velmi obratná při chůzi po ztracených a zapadlých uličkách, nikdy ji nelze spatřit, vždy se ztratí z dohledu obětí svých toulek; její lsti spočívají v tom, že háže kameny po jezdcích na koni, aby tak vyplašila koně a jezdci upadli; (DML).
Petey, m., myt. (1) (Arg): mytologická bytost podobná kmenu pokrytého vlasy, nebo chlupaté koule
koulící se mezi stromy; legenda vyprávi o muži, kterému se tato bytost zjevila, když byl na lovu v lese a jedinou záchranou pro něj bylo, že vyšplhal na strom, kde s hrůzou čekal na svého syna, až ho
33
vysvobodí; ten ho propíchl kopím, rozpáral a zjistil, že i všechny jeho vnitřní orgány jsou plné vlasů; (NET).
Pombero, m., myt. (1) (Arg, Par): jeden z největších géniů guaranského náboženství; nejstarší zprávy
udávají, že jde o muže vysoké a štíhlé postavy, který je brán jako ochránce ptáků v pralese; moderní verze jej popisují jako zavalitého muže malé postavy, který může být nebezpečný; ■ Syn.: Karai-pyharé; (DML).
Pujllay , m., myt. (1) (Arg): sarkastické a směšné božstvo jezdící zavěšené na oslu, který je v čele
průvodu potulných komediantů při velkém svátku Chaya; tento karneval je spojen s vinobraním a sběrem ovoce; (DML).
Rodrigo, m., myt. (1) (Arg): Rodrigo Alejandro Bueno se narodil v květnu roku 1973 a od malička se
věnoval muzice; začal zpívat jako zpěvák skupiny Mantonegro a v sedmnácti letech se odstěhoval do Buenos Aires, kde odstartoval svou sólovou kariéru; Rodrigo lámal rekordy v prodeji lístků na jeho vystoupení a lidi ho zbožňovali; v roce 2000, když se vracel z koncentru, narazilo jeho auto do svodidel a se svým přítelem, Fernandem Olmedou na místě zemřeli; 26. km na dálnici na Buenos Aires se proměnil ve svatyni, zdobí ji velký kříž s jeho jménem, více než třicet menších křížů, dopisy a vlajky; (DML).
Runauturunco, m., myt. (1) (Arg): člověk proměněný záhadným způsobem v zuřivého tygra;
předmět, který má tuto moc je tygří kůže, na kterou když se člověk položí a řekne zaklínadlo, promění se v tygra; kůže tygra pak tvoří součást člověka, a když je spálena, nositel je odsouzen k smrti; (DML).
Sachayoj Zupaj, m., myt. (1) (Arg): potulný duch jezdící na černém oslu; (DML). Salamanca, f., myt. (1) (Arg, Bol, Chil): tajná putyka, kde se po sobotních nocích schází čarodějové v
doprovodu zvířat a svolaných duchů se záměrem pobavit se a spřádat plány; kdo zde byl, popisuje toto místo jako osvětlený prostor s lampami z lidského oleje, kde vládne velký hluk z výkřiků a hlasitého smíchu účastníků; (DML).
Salamancas, f., myt. (1) (Arg): jeskyně, ve kterých se jedná s ďáblem; každý člověk, který chce
vyniknout v nějakém umění (tanci, muzice, úspěchu s ženami, podnikání), navštíví tuto jeskyni, kde se promění ve studenta a učí se od samotného ďábla; zde se učily také čarodějky a léčitelky, ale je známo, že většina žen sem vstoupila jen se záměrem intimního styku s ďáblem; (DML).
San Cayetano, m., myt. (1) (Arg): italský světec žijící v 15.st., založil nemocnici pro nevyléčitelné; v
Latinské Americe je znázorňován s obilným klasem jako ochránce dělníků; (DML). Sapo, m., myt. (1) (Arg, Chil): ropucha; existuje víra, která říká, že přiložení ropuchy na tvář zmírňuje
bolest stoliček; tato domněnka má kořeny ve Středověku a bylo šířena dobyvateli a přistěhovalci; toto přesvědčení má vědecké podklady, kůže ropuchy, zvláště část na břiše, vylučuje látky velmi podobné adrenalinu a noradrenalinu, které zužují cévy a proto je při přiložení ropuchy ke kůži cítit chlad, který vyvolá již zmíněné zužení cév; (DML).
Saramama, f., myt. (1) (← keč: sara, „kukuřice“ + mama, „matka“) (Arg): kukuřice byla základní
potravina v celé Americe; každá domácnost vystavila Saramamu znázorňující duševní podstatu kukuřice, které se nabízely oběti a motlitby; často se jednalo o sošku pokrytou klasy kukuřice, nebo jen nádoba ve tvaru klasu; (DML).
Tanicu, m., myt. (1) (Arg): bůh nedostatku; toto božstvo se oslavuje první neděli v říjnu, kdy je ještě
brzo na srpnovou sklizeň a všechny zásoby jsou vyčerpány; tento svátek se slaví, aby se zabránilo jeho příchodu; v domě kde zaznamená, že je oslava a hodně jídla, té se vyhne; (DML).
34
Tejú Yaguá, m., myt. (1) (Arg, Par): jeden ze synů Taua a Kerany; má obrovskou hlavu psa, která mu brání v pohybu; jeho vzhled je nejstrašidelnější ze všech sedmi bratrů, ačkoliv byl obávaný svým vzhledem a třpytivým pohledem, byl poslušný a neškodný; (DML).
tierra , f., myt. (1) ~ sin mal (Arg, Par): historické prameny umožňují nahlédnout do způsobu myšlení
vesnice, jejíž život byl orientován na onen svět; tato země je popisována jako ráj na zemi, kde kukuřice roste sama a obyvatelé jsou nesmrtelní; podle teorií je nemožné, aby se na tento ráj dostal někdo živý, velmi ojediněle se zde vyskytne někdo, kdo neprošel zkouškou smrti; (DML).
Ucumar, m., myt. (1) (Arg): bytost podobná malému člověku s velkým břichem žijící v jeskyních v
horách; je chlupatý a má velké ruce a nohy; říká se, že má nadpřirozenou sílu a jeho skřeky ohlušují; (NET).22
Yastay, m., myt. (1) (Arg): ochránce zvířat, především lam, na severozápadě Argentiny; chrání chudé
lovce, ktěří loví, aby se uživili, a trestá ty, co to dělají jen pro zábavu; jeho oblíbeným jídlem je mouka s praženou kukuřicí a často mívá podobu zvířete; (DML).
Zapam-Zucum, f., myt. (1) (Arg): mladá opálená žena s černými vlasy a prsy tak velkými, že při
chůzi vytváří onomatopeické zvuky; matka rohovníku obecného, chrání jej a jeho plody nabízí chudým lidem; trestá ty, kteří stříhají rohovník když je ještě zelený; velká přítelkyně opuštěných dětí jejichž matky sklízí na polích; když se vzbudí, nakojí je svými prsy a dá je znovu spát, bez rozdílu, jestli se jedná o mateřský původ, nebo ten, co jí nabízí nesmrtelné bytosti; (DML).
Zupay, m., myt. (1) (Arg): zlá bytost, která představuje všechno utrpení, neštěstí a prokletí; ve
skutečnosti jde o ďábla v lidském těle, bývá také znázorňován jako napůl člověk, napůl beran; jeho největší zbraní jsou neshody a beznaděj; (NET).
7.2. Bolivia
Bolivia es el estado continental de América Latina, entre los mitos bolivianos aparece
incluída la cosmovisión andina, lo que me parece muy importante en cuanto al sistema
agrario de los países que están de alguna parte cubiertos por las cordilleras andinas. Se trata
de las fiestas que corresponden a cada estación del año.
cosmovisión, f., myt. (1) ~ andina (Bol, Per): čtyři nejdůležitější andsko-amazonské svátky; el
Pawkar Raymi, od února do 21. března, začátek nového domorodého roku; oslavy na vzpomínku rozkvětu a čas na zkoušku sklizně měkkého ovoce na jižní polokouli; k oslavám patří několik rituálů s vodou a květinami; el Inti Raymi, oslavy Slunce, konají se 21. června a slaví se lázněmi, tancem a božími dary; tyto svátky slouží jako poděkování za úrodnou sklizeň; el Killa Raymi , svátky osevu 21. srpna, konec přípravy půdy a začátek osevu, důležité jsou obřady pro měsíc, zem a především Pachamama, matku země, která se připravuje na přijmutí semínek kukuřice, kterým dá život; el Kayak Raymi, svátek 21. prosince na oslavu zahájení, nebo dospění adolescentů;(DML).
Ekeko, m., myt. (1) (Bol, Per): panák z terakoty, který mívá různé velikosti a znázorňuje typického
andského muže; na jeho těle jsou zavěšeny kapsičky, které slouží jako úschovna pro obiloviny, tabák, nebo smotané lístečky, jako dar pro získání majetku; při vkládání předmětu je potřeba dát
22 viz: Příloha č. 3
35
panáčkovi cigaretu, když bude přání splněno, z cigarety půjde dým, jako by panáček doopravdy kouřil; (DML). 23
Guajojó, m., myt. (1) (Bol): noční pták, do kterého byla podle legendy převtělena krásná dcera
indiánského náčelníka, protože se zamilovala do chlapce ze stejného kmene, její otec s tím nesouhlasil a chlapce zabil; dcera chtěla celé vesnici říci, kdo má smrt chlapce na svědomí, proto byla čarodějem proměněna, její hlas se dostal do krku ptáka a tak mohla dál naříkat za nešťastnou smrt svého milého; (NET).
Gualicho, m., myt. (1) (Bol, Chil): araukánské slovo, které znamené “okolí lidí”; také se jedná o zlého
ducha ; (DML). Huayra Tata, m., myt. (1) (Bol): bůh větrů a uragánů v Bolivii a severozápadní Argentině, žijící na
vrcholcích hor; (DML). Chullachaqui, m., myt. (1) (Bol): podle legendy si tento duch s nerovnoměrnýma nohama vždy bere
podobu někoho blízkého, aby zmátl svou budoucí oběť; (NET). Inti Raymi , m., myt. (1) (Bol), viz: cosmovisión andina; (DML). Kayak Raymi, m., myt. (1) (Bol), viz: cosmovisión andina; (DML). Killa Raymi , m., myt. (1) (Bol), viz: cosmovisión andina; (DML). Pawkar Raymi, m., myt. (1) (Bol), viz: cosmovisión andina; (DML). puente, m., myt. (1) ~ del diablo (Bol): legenda vypráví o mladém vesničanovi, který se zamiloval do
krásné indiánky, dcery starosty vesnice; potají se scházeli, protože otec s jejich láskou nesouhlasil, kvůli rozdílné sociální vrstvě; jednoho dne nachytal dceru s mladíkem a dostal nápad, že si za svou dceru nechá vesničanem zaplatit; mladík odjel do města, kde peníze vydělal a na zpáteční cestě, kousek před vesnicí narazil na rokli, kterou bylo potřeba přejít, aby se včas dostal s penězi k otci; začalo pršet a tak zoufalý žádal pomoc ďábla, kterému upsal svou duši; ďábel začal stavět most přes propast a mladík si uvědomil, co učinil a žádal Boha, ten zabránil ďáblovi, aby dostavěl most, kde chyběl poslední kámen; chlapec tak zachránil svou duši a od té doby zůstal most nedostavěný; lidé říkají, že se mnohokrát někdo pokusil most dostavět, ale vždy se objeví velká mlha a poslední kámen se ztratí; (NET).
7.3. Colombia
En los mitos colombianos aparecen frecuentamente los seres y monstruos que
persiguen y atacan a los hombres que toman demasiado el alcohol y practican los juegos de
azar. Puede ser que en Colombia era el alcohol en aquel entonces algo desagradable y por
eso la gente inventaba varias leyendas e historias para asustar a los que les gustaba beber.
Ánima, f., my. (1) ~ sola (Col, Ven): trpící žena, chodící po ulicích s rukama svázanýma řetězy; tato
legenda přežívá mezi vesničany až dodnes, má kořeny už u prvních kolonizátorů; (NET).
23 viz: Příloha č. 4
36
candileja, f., myt.(1) (Col): ohnivá koule s rudými jiskřivými chapadly pronásledující opilce, nevěrníky a nezodpovědné otce od rodin; (NET).
Carrao, m., myt. (1) (Col): legenda vypráví o dvou kamarádech, Carraovi a Mayalitovi, kteří byli
pravým opakem; Carrao neznal strach a přitahovalo ho nebezpečí všeho druhu, naopak Mayalito byl klidný a vědom si faktu, že s přírodou si není radno zahrávat, protože dokáže být velice krutá; jedné noci bylo na obzoru vidět blesky, které přislibovaly bouřlivou noc a to bylo pro Carraa velkou výzvou; sedl na koně a vydal se vstříc do burácející savany; Mayalito hledal svého přítele několik dní, po cestě našel na zemi jeho boty, které odvezl s sebou domů a každou další noc se vydával hledat Carraa až si jednoho dne savana vzala i jeho život; Mayalito se proměnil v nočního ptáka, který při letu volá jméno svého kamaráda; od té doby je jeho jménem nazýván druh ptáka; (NET).
guando, m., myt. (1) (Col): druh nosítek vyrobených z prken pokrytých bílou přikrývkou, které
sloužily pro přenos mrtvých, obvykle je nesli čtyři muži; tyto nosítka bývají odložená na okrajích cest, březích řek, nebo blízko močálů, aby otřásly lidmi při představě, že je na onom místě bylo potřeba využít; (NET).
Muelona, f., myt. (1) (Col): krásná žena s dlouhými vlasy, elektrizujícím pohledem a zuby
připomínajícími dravou šelmu, která zničí jak člověka, tak krávu, nebo koně; protože neustále cení zuby, vypadá jako by se pořád usmívala; výchází po večerech ven a čeká u cest na muže, kteří na první pohled spatří přitažlivou ženu, ale jak se dostanou do užší blízkosti, tak je zuřivě rozkouše; skoro vždy napadá náruživé hráče, alkoholiky, násilníky a vyhýbá se místům, kde jsou novorozenci a těhotné ženy; (NET).
Pata, f., myt. (1) ~ sola (Col): nejobávanější netvor pro horníky, lovce a zemědělce; žije v křoví a se
svou jednou nohou se dokáže nesmírně rychle pohybovat; někteří tvrdí, že se jedná o krásnou ženu, která láká pocestné, aby je tak mohla zavést do hlubokého lesa, kde se promění v ošklivou zrůdu s ohnivýma očima; způsob jak se jí ubránit je obklopit se domácími zvířaty, které považuje za posvátná; (NET).24
Mohán, m., myt. (1) (Col): monstrum s hojnou srstí, velkými rukama s dlouhými ostrými nehty;
rybáři ho považují za čaroděje, zdatného chodce a dobrodruha, který potápí jejich lodě a krade jim návnady; jeho přítomnost je vždy známkou nějaké pohromy, jako například záplavy, zemětřesení, nebo moru; (NET).
Silbón, m., myt. (1) (Col, Ven): toulavý duch, který zabil své rodiče; po vraždě svého otce měl být
potrestán, ale pokusil se utéct a po cestě ho kousl pes; jeho dědeček mu za trest potřel ránu pálivou paprikou; znalost této historie člověka zachrání od napadení tímto potulným duchem; je vysoký, hubený a nosí klobouk, napadá opilé muže, kterým vycucává pálenku z pupku; (NET).
Sombreron, m., myt. (1) (Col): bytost žijící v dávných dobách na různých místech; jednalo se o muže
oblečeného do černých šatů a velkého klobouku, jezdil na černém koni, který se ztrácel ve tmě a nikdy s nikým nepromluvil; vyskytoval se na okrajích cest a ačkoliv již zemřel, lidé stále cítí jeho přítomnost; vždy pronásledoval opilce, rváče a ponocné na opuštěných místech; býval doprovázen silným a studeným větrem, který se pak zničeho nic ztratil; (NET).
Juan Machete, m., myt. (1) (Col, Ven): legenda vypráví o muži, který se chtěl stát nejmocnějším v
celé zemi, proto uzavřel úmluvu s ďáblem, že mu za peníze a majetek odevzdá svou ženu a děti; ďábel přikázal Juanovi, aby chytl žábu a slepici, uvařil jejich oči, pohřbil je zaživa na odlehlém místě a poté vyvolal jejich duši; splnil vše, co mu bylo nakázáno a po pár dnech bylo znát, že mu jeho obchody prosperují, jak si přál, stal se nejbohatším mužem na celém území; po nějaké době se mu ale dobytek začal ztrácet a Juan skončil na mizině; říká se, že utekl do hlubokého pralesa, odkud už se nikdy nevrátil; (NET).
24 viz: Příloha č. 5
37
7.4. Chile
Chile es el otro país rico en los mitos y leyendas, como podemos ver enseguida,
aparecen animales extraños como el caballo de los hechiceros, el cabrón con el cuerno
mágico, la vieja araña protectora y muchos otros. Los rituales de los indígenas y los sitios
maravillosos como volcanes o islas toman una parte importante de la mitología chilena que
forma de alguna manera la parte de la historia que se heredaba de generación a generación.
Por la extensión geográfica de Chile pasa, que cada parte, norte, sur o central, tiene propios
mitos característicos para cada zona.
Alicanto, m., myt. (1) (Chil): velice zvláštní a vzácný pták živící se zlatem a stříbrem; pomáhá
horníkům najít doly plné zlata, ale když pták přijde na to, že je horník lakomý a má špatné úmysly, zavede ho tak daleko, odkud už se nikdy nevrátí; (NET).
bautismo, m., myt.(1) borrar ~ (Chil) otřít, očistit prostřednictvím symbolického skutku, rituálu,
nebo magie katolickou svátost; povinná praktika čarodějů a úvodní podmínka pro návrat do domorodého systému; (DML).
Caballo, m., myt. (1) ~ marino (Chil): zázračný kůň; na svém hřbetu uveze až třináct čarodějů; je
dvanáct loktů dlouhý a čtyři vysoký; (NET). Camahueto, m., myt. (1) (Chil): obrovský kozel s rohem, ve kterém shromažďuje všechnu svou sílu a
magickou moc; na svět přichází v řekách, ale jakmile dospěje, migruje do moře; je to velmi obávaný tvor, protože když vystoupí na souš, zničí vše, co mu přijde do cesty; kdo ho chce porazit se musí spojit s čarodějem, který za pomocí mořských řas dokáže příšeru zkrotit a useknout jí paroh; (NET).
Caleuche, m., myt. (1) (Chil): strašidelná loď plující pod vodou; její posádku tvoří jednonozí čarodějové a vězni, kteří se upsali čarodějům; (NET).
Chumaihuén, m., myt. (1) (Chil): lasička; podle místní pověsti žije v samotném srdci velkého stromu,
bez jakékoliv potřeby vnějšího prostředí; protože se jedná o zvířátko s nadpřirozenou mocí, nepotřebuje se živit, aby přežila; kdo se s ní potká, má zaruku dlouhého a šťastného života; (DML).
Chupacabras, m., myt. (1) (Chil): zvláštní zvíře, které po nocích napadá stáda a kurníky a vysává
krev z krků zvířat; (NET).25 Condená, f., myt. (1) (Chil): zlé stvoření vtělené do čtyřicetileté ženy, která byla v mládí velice krásná
a vedla prostopášný život; neúnavně brázdí cesty a nechává za sebou stopy; zjevuje se osamělým chodcům, které sexuálně napadá; (DML).
corocote, m., myt. (1) (Chil): amulet kmenového náčelníka, který visel na zdi v domě; jednoho dne
nepřátelé náčelníka zapálili jeho dům a amulet putoval od jednoho pána ke druhému; (DML). cosmovisión, f., myt. (1) ~ mapuche (Chil): s potřebou vysvětlit svůj svět a uspořádat hodnoty rostlo
množství mapučských náboženství; oblohu obývá řada bohů, kteří se nachází na různých místech nebe a vládne mezi nimi pevná hierarchie; (DML).
25 viz: Příloha č. 6
38
Cotupeye, m., myt. (1) (Chil): vyvolávání duchů zesnulých předků s cílem zahnat strach; vůdcem tohoto obřadu je šaman, který drží otep slámy svázanou černou vlnou; (DML).
Cuero, m., myt. (1) (Chil): kus mrtvé kůže vyskytující se v jezerech a lagunách, podle některých jde o
nataženou kůži z hovězího dobytka; tato příšera se omotá kolem své oběti a zavleče ji doprostřed jezera; osvědčeným způsobem jak ji zabít je hodit do jezera ostnatý kmen, který si splete s obětí; (NET).
Domuyo, m., myt. (1) (Chil): sopka sloužící podle legendy jako domov bílé ženě, která si získala
obdiv Slunce a pomáhala mu zapomenout na jeho první indiánskou lásku; také se říká, že v zakletém jezeře na vrcholu sopky žila krásná dívka hlídaná červeným býkem a černým koněm; na tomto místě bylo nalezeno velké množství zlata, ale kdo se pokusil přiblížit, zaplatil svým životem; (DML).
diluvio , m., myt. (1) (Chil): potopa; jednoho dne vládkyně všech vod, vyprovokovala válku vládci
země a chtěla zahubit veškerou populaci na zemi; vládce vod přišel na možnost jak lidi zachránit, pokaždé když stoupla hladina vody na zemi, vyvýšil hory tak, až byly skoro u Slunce, proto jsou lidé tmavé pleti; vládce země pak z jedné hory uvolnil kus skály, která spadla na vládkyni vod a ukončil tak světovou potopu; (DML).
Erquitué , m., myt. (1) (Chil): jméno, které používají domorodci pro označení kamenů nalezených na
cestě; uctívají je jako by byly živé; kromě toho jim také nosí dary, aby jim splnily jejich přání; (DML).
Fiura , f., myt. (1) (Chil): mytologická postava popisována jako malá ošklivá žena, která žije v lesích a
má schopnost uhrančit člověka tak, že ho později může sexuálně zneužít; uchopí je svýma obrovskýma nohama a po zbytek života je zanechá ochrnutými; (DML).
Huecuvú, m., myt. (1) (Chil): zlý duch, který ničí život člověka, zničí vše, co vybudoval; (DML). Huentreyeu, m., myt. (1) (Chil): nejvyšší mýtická bytost čilského kmene Cunco; nesmrtelný a
všemocný pán, o kterém se říká, že si vzal za ženu sirénu; má v moci všechny přírodní síly a všechny její projevy jako jsou otřesy, silné sněhové bouřky, víry a tornáda; (DML).
Inulpamahuida, m., myt. (1) (Chil): zvláštní mytologická bytost, jedná se o strom, kterému chybí
kořeny a větve jsou zakončeny háčky šplhající po skalách; (DML). Kaikai , m., myt. (1) (Chil): vládce všech vod; má podobu obrovského hada s koňskou hlavou; (DML). Llacolén, f., myt. (1) (Chil): mapučská dívka, která byla zaslíbená mladému válečníkovi; jednoho dne
se šla dívka projít k řece, kde spatřila muže v kovovém brnění a netoužila po ničem více, jak ho znovu spatřit; když se ho znovu vydala hledat, spatřila, jak se prochází po pobřeží a v tom se objevil její nastávající manžel, následný boj skončil smrtí obou mladíků; (NET).
Llalin Kushe, f., myt. (1) (Chil): starý pavouk považovaný za mistra předení a tkaní; ochránce tkalců
před negativními vlivy; (DML). Lepún, m., myt. (1) (Chil): posvátný obřad na počest dědečka Huentreao; doprostřed svatého kruhu se
umístí tři větve, které představují Huentreao, Atahualpa a Blanca; (DML). Macuñ, m., myt. (1) (Chil): čarodějnická vesta na způsob šněrovačky vyrobena z lidské nebo rybí
kůže; slouží k létání, osvětlení a k odhalení lidské přítomnosti; (DML). Millalobo , m., myt. (1) (Chil): nejvyšší pán moří; jeho vzhled připomíná něco mezi ženou a tuleňem,
což je výsledkem soubojů mýtických hadů, proto jde o člověka s tělem mořského vlka se zářivou srstí; (DML).
39
Mocha, f., myt. (1) (Chil): tajemný ostrov v Tichém oceánu, který byl objeven Juanem Bautistou
Pastenem v roce 1544; po mnoho let byl obydlet asi 1000 mapučů, kteří se později přemístili do provincie Bio-Bio; (DML).
Nag Mapu, m., myt. (1) (Chil): svět zla, místo pod zemí, kde se nachází zrůdná stvoření krmící se
lidským masem a krví; tento svět leží na severu, odkud vane vítr a přínáší sebou zlé časy škodlivé pro úrodu; jeho obyvatelé prochází vesnicemi a způsobují neštěstí, pohromy a smrt; (DML).
Ngillatún , m., myt. (1) (Chil): nejduležitější náboženský rituál mapučské kultury; na vyčnívajícím
místě se utvoří kruh, jediným vstupem do tohoto kruhu je brána ozdobená květinami, směřující na západ; směrem na východ se zasadí tři stromečky a velitel obřadu, v doprovodu ochranky nesoucí vlajku míru, začne procesí písní míru; je obětované zvíře a jeho krví se dělají kříže na čelech; (DML).
Nguenechen, m., myt. (1) (Chil): vládce lidí; (DML). Nguill Chenmaihue, m., myt. (1) (Chil): místo, které se nachází na pobřeží Tichého oceánu, kde se
naloďují duše, aby zamířily na svou poslední cestu na ostrov Mocha; (DML). Papa, f., myt. (1) (Chil): brambora; její pěstování a konzumace je spojena s pradávnými
společenskými zvyky a významnými čarodějnickými vyznáními; na souostroví postaveném na tomto způsobu obživy bylo pěstováno více než 200 druhů brambor; (DML).
Pewen, m., myt. (1) (Chil): strom vyskytující se na jižní polokouli, přetrvává jako pozůstatek z
druhohor a před tisíci lety soužil s dinosaury v Patagonii; kromě jiného, má léčebné vlastnosti (smůla z kmene na pohlavní vředy); jeho semínka se užívají jako afrodiziakum a jsou také doporučovány starším lidem pro povzbuzení nervového systému; (DML).
Piguchen, m., myt. (1) (Chil): bytost spojovaná se zlomyslností a neštěstím, která se živí vysáváním
krve z koz; neví se přesně jakou má podobu, ale ti co jej spatřili tvrdí, že má velká křídla ozdobená peřím; jiní, že se jedná o obrovskou žábu; (NET).
Pincoya, f., myt. (1) (Chil): ochránkyně ryb a plodů moře na pobřeží; její světlé vlasy a nádherné nahé
tělo ji proměnily v sen všech vesničanů; její přítomnost na skále nebo pláži s hlavou otočenou k moři značí, že dané místo bude bohaté na mořské plody; (DML).
Quilineja , f., myt. (1) (Chil): popínavý keř s lékařskými účinky, má střídavé listy, oboupohlavní bílé
květy a načervenalé bobulovité plody; podle místní legendy se jedná o rostlinu, z které je vyroben materiál na oblečení Trauca; (DML).
Recta, f., myt. (1) ~ provincia (Chil): organizace, která shromažďuje všechny čaroděje celého
souostroví; (DML). Rehue, m., myt. (1) (Chil): dřevěný podstavec, na kterém čarovný doktor Machi dokončí svůj
poslední krok k vysvěcení; (DML). Tentén, m., myt. (1) (Chil): výběžky, které vystupují na různých místech oblasti a jsou spojovány s
mýtickými hady Caicai a Tentén Vilú; (DML). Trauco, m., myt. (1) (Chil): mytologická skřítek žijící v lesích, jeho oděv je vyroben z popínavé
rostliny, která slouží k výrobě smetáků a provazů; také nosí klobouk ve tvaru baretu ze stejného
40
materiálu; svou sekerou z kamene vzbuzuje strach a těhotné ženy, když slyší jeho hluk, utíkají; má rád mladé panny a přenáší sexuální vlny, díky kterým je přitahuje; (DML).26
Trempulcahue, f., myt. (1) (Chil): jméno každé ze čtyř velryb, které převáží zemřelé duše až na
ostrov Mocha, odkud vyráží na cestu na západ; tyto velryby jsou čtyři přeměněné stařeny a plní svou úlohu každý den, až do západu slunce, žádný živý je nikdy nespatří; (DML).
viaje, m., myt. (1) ~ a la tierra de los muertos (Chil): byla jednou jedna dívka provdaná za mladíka,
který po těžké chřipce umřel a dívka nemyslela na nic jiného, než jak umřít a tak se znovu spojit se svým mužem; nespala, nejedla a každou noc odcházela na nejodlehlejší místo od domova, kde volala na svého muže; jedné noci se probudila v objetí svého manžela, který ji vzal na onen svět, kde spatřila další známé tváře, které před několika lety umřely; každé ráno když se probudila, byli všichni pryč a v noci se zase objevili, nemohli spatřit denní světlo; dívka byla velice nešťastná a tak se se svým mužem domluvila, že ji odnese zpátky na zem; když se probudila, zjistila, že se ocitá na hřbitově, kde leží její mrtvý manžel; dívka se z šoku nevzpamatovala a za několik dní zemřela; (DML).
viuda, f., myt. (1) (Chil): legenda vypráví o ženě, která v noci vycházela zabalená do černého šátku;
lidé si mysleli, že jde o ďábla mající podobu člověka, ale doopravdy se jednalo o ženu, přesvědčenou, že ji manžel podvádí a tak ho po nocích sledovala; (NET).
7.5. Cuba
Todas leyendas cubanas tienen mucho que ver con las historia del estado y muchas de
ellas son características para las ciudades concretas. Estas entradas he buscado en el
internet, porque Cuba, junto con otros países, no está incluída en el Diccionario de mitos y
leyendas. Como hay muchas páginas y fuentes, he elegido los que me han parecido más
importantes.
gaviota, f., myt. (1) la ~ del río San Juan (Kub): roku 1795 žila v dřevěné chatrči, blízko řeky San
Juan, Julia se svou babičkou; Julia byla mladá krásná dívka snědé pleti s hlubokýma zelenýma očima, její babička byla černá otrokyně a zlé jazyky tvrdí, že dívka měla stejné oči jako milenec její matky, Don Sebastian; Don Sebastian měl sestru a její syn se do Julie zamiloval, ale jeho matka jejich lásku neschvalolavala, protože syna zaslíbila dceři své dlouholeté přítelkyně; pozvala tak do svého domu čaroděje, který nechal Julii sníst podivnou sladkou věc z kokosu, zatímco ji vyprávěl historky o ženách proměněných v ptáky; na druhý den Julia zmizela a už ji nikdy nikdo nespatřil; říká se, že se proměnila v racka a bezhlavě létá na pobřeží střední Kuby; (NET).
Papa Montero, m., myt. (1) (Kub): na začátku 20. st. byl tento černoch velmi známý pro svůj
pokročilý věk a svoje vtipné a bujaré vystupování, jeho dobrá nálada byla až nakažlivá, účastnil se všech slavností a vždy byl obklopen atraktivními mulatkami; svoji přezdívku si vysloužil pro svou sněhově bílou hlavu; (NET).
Polymita, f., myt. pl. (1) las ~ de Baracoa (Kub): šnečci s barevnými ulitami, kteří jsou typičtí pro
město Baracoa v provincii Guantánamo a proto na jejich počest vznikla legenda; ta vypráví o zamilované dvojici, krásné indiánce a jejím náčelníkovi, který, aby ji dokázal svou lásku, pochytal skoro všechny barvy světa (kromě modré z oblohy, která se mísila s noční černou) a vytvořil jí z
26 viz: Příloha č. 7
41
barev šperk; proto se o šnecích říká, že jsou přírodními šperky a mají pro člověka velký užitek; (NET).
almácigo, m., myt. (1) el ~ cubano (Kub): záhadný strom dorůstající až 25 metrů do výšky a 80 cm v
průměru, množí se velmi jednoduše pomocí semínek; nespočet kubánců vypráví o svých mystických zážitcích s tímto stromem a trvdí, že když mačetou řízli do kmene, vytekla z něj bělavá míza; během Velikonoc strom intenzivně vypouštěl rudou mízu a předci jsou toho názoru, že se jednalo o Kristovu krev; (NET).
gallo, m., myt. (1) el ~ de Morón (Kub): Morón je město ve španělské provincii Sevilla a podle něj
byly pojmenovány města v Argentině a Kubě na počest španělské historii, během které měli v tomto městě veliké problémy; obyvatelé byli rozděleni na dvě skupiny a každá měla svého starostu, vládl zde velký chaos a spory rostly; tyto problémy nedokázalo vyřešit ani ministerstvo zahraničních věcí z Granady a Sevily, až jednoho dne do města přišel Juan Esquivel, který byl krutý, přechytralý a slovně napadal obyvatele; jedním z jeho výroků bylo " všude, kde jsem byl, nebylo většího kohouta" a tak ho místní začali přezdívat kohout z Morónu; všichni byli unavení jeho arogantním chováním natolik, že měli společný zájem, kterým bylo dostat ho pryč z města; odnesli ho na kraj města, kde ho svlékli a dali mu velký výprask, aby se už nikdy nevrátil; od toho dne se ve španělském Morón zpívala písnička, která připomínala tuto událost a objevilo se i několik jednoduchých památníků ve tvaru kohouta; (NET).
luz, f., myt. (1) la ~ de Yara (Kub): jedna z nejznámějších legend východní Kuby spojovaná s
domorodou minulostí; jsou různé verze této legendy a jednou z nich je smtr náčelníka Hatuey upáleného na hranici, z obětní hranice se uvolnilo slabé světýlko, které se toulá po nocích; nejprve vypadá jako odraz moře a poté se roztříští na tisíc kousků; říká se, že jde o duši náčelníka, která vyčítá španělům, že z Kuby odvezli všechno zlato; (NET).
Guatao, m., myt. (1) la fiesta de ~ (Kub): Guatao je zemědělská vesnička, která se stala proslulou pro
svůj velký počet svátků a událostí; když někdo řekne, že něco skončilo jako svátek v městě Guatao, je jisté, že to nedopadlo dobře; existuje více legend, které toto pořekadlo podtrhují; jednou z nich je příběh o slavnosti, během níž hodně pršelo a tak se vytvořily velké kaluže vody; ulice se proměnily v bažiny, lidé nemohli přejít z místa na místo a některým se zničily boty tak, že se rozhodli jít potrestat ševce, kterému dali výprask a celá slavnost skončila jednou velkou bitkou; (NET).
Giraldilla , f., myt. (1) (Kub): nejstarší symbol města La Habana, jedná se o větrnou korouhev v
podobě domorodce, která se nachází na věži zámku; postava v pravé ruce drží palmovou hůl a v levé ruce kalatravský kříž, má asi 10 cm a nosí medailon se jménem autora; (NET).
7.6. Guatemala
Las leyendas guatemaltecas no son tan abundantes como en otros países, además
incluyen seres mitológicos que tienen en común con otros países de la América Latina.
Jilguero, m., myt. (1) leyenda del ~ (Gua): před mnoha lety se na území Guatemaly usídlil indiánský
kmen a spolu s ním velmi krutý válečník Batsu, který se rozhodl, že si mezi místními kráskami najde svou budoucí manželku; vybral si mladou, krásnou Jilgue, která se nejraději procházela po lese a zpívala si jako ptáček; když se dívka dozvěděla jaké plány s Batsu má, utekla a ukryla se v hlubokém lese; válečník poslal všechny své vojáky, aby dívku v lese našli, ale to se jim nepodařilo a tak Batsu přikázal les zapálit; plameny se šířili velkou rychlostí až Jilgue bezvládně upadla na zem a
42
v tom k ní přiletěl ptáček popelavé barvy s červeným zobákem a začal zpívat; později si vojáci všimli, že nejde o zpěv ptáčka, ale hlas Jilgue, kterým se od té doby mohou pyšnit stehlíci žijící v lesích Guatemaly; (NET).
Mico, m., myt. (1) el ~ Brujo (Gua): legenda vypráví o skupině čarovných žen, která každou noc v
jedenáct hodin vycházela ven a dělala tři skoky dopředu a tři dozadu; tyto ženy s sebou nosily vědro, do kterého vkládaly své duše a proměňovaly se v opice; šplhaly po stromech a střechách domů, aby házely kameny a ovoce na kolemjdoucí; (NET).
Loba, f., myt. (1) (Gua): povídá se, že kdysi dávno v Guatemale nechali rodiče své dvě malé děti z
neznámých důvodů hluboko v lese, a když se pak pro ně vrátili, už je nikdy nenašli; po nějakém čase se dva lovci potkali s velkým překvapením, našli děti živé a zdravé díky vlčici, která se o ně starala jako o svá mláďata a krmila je svým mlékem; z toho důvodu lovci vlčici nezabili a děti odevzdali rodičům; na počest hrdinství a mateřského pudu vlčice můžeme dnes najít ve městě její sochu; (NET).
penitente, m., myt., pl. (1) los ~ de la recolección (Gua): každý den o půlnoci poslouchají obyvatelé čtvrti z La Recolección kroky lidí spoutaných řetězy; jedná se o duše kajícníků, kteří se chtějí zprostit své viny, podle svědků nejsou jen svázáni, ale nosí i staré kapuce a někteří se bičují; tyto duše jsou důvodem, proč jsou starci přesvědčeni, že je třeba se modlit; pohled na ně vzbuzuje hrůzu, ale i soucit a lítost; (NET).
paloma, f., myt. (1) la ~ torcaz (Gua): byl jednou jeden pohledný a statečný válečník, který miloval
lov a proto většinu svého času trávil v lesích pronásledováním zvěře; při jedné ze svých výprav došel až k jezeru a plný úžasu spozoroval krásnou ženu, jak pluje na kánoi; strašlivě se do ní zamiloval a ještě několikrát se na místo vrátil, ale bylo to zbytečné, protože ona viděla jen odraz slunce ve vodě, která ji oslňovala tak, že si muže nikdy nevšimla; válečník se rozhodl navštívit čarodějnici, která mu řekla, že jediný způsob, jak se k dívce dostat, je nechat se proměnit v holuba bez možného návratu do lidské podoby; muž souhlasil, čarodějnice mu do krku zapíchla osten a v ten moment se proměnil v holuba; hned odletěl k jezeru, kde našel svou milou a snesl se jí k nohám, ta ho vzala do rukou a s dobrým úmyslem mu vytáhla osten z krku; nevěděla však, že to pro holuba znamená smrt; nešťastná dívka vzala stejný trn, zapíchla si ho do krku a proměnila se v holubici, která létá kolem jezera a lituje smrti svého holuba; (NET).
hombre, m., myt. (1) el ~ que vendió su alma (Gua): jednou se dobrý, ale nešťastný člověk rozhodl
zaprodat duši ďáblu, aby se dostal ze svých nesnází; ďáblu se tato myšlenka velice líbila, protože nikdy není dost dobrých duší; člověk chtěl na oplátku sedm věcí, každý den v týdnu jednu; první den chtěl peníze, měl hned několik pytlů plných zlata, druhý den chtěl zdraví a měl ho, třetí chtěl jídlo a jedl k prasknutí, čtvrtý den ženy a hned byl obklopen těmy nejkrásnějšími, pátý den chtěl moc a žil si jako král, šestý den cestovat a v mžiku byl na tisíci místech, sedmý den mu ďábel připomněl, že se jedná o poslední přání, muž odpověděl, že si nakonec přeje už jen hloupý rozmar a to, aby mu ďábel vyčistil jeho černé fazole tak, aby byly bílé; netušící ďábel čistil fazole tak dlouho, až přišel na to, že se nechal napálit a přišel o jednu duši; aby se to už nikdy neopakovalo, stvořil fazole bílé, žluté a červené; (NET).
43
7.7. Honduras
Entre las leyendas y mitos hondureños aparecen los duendes y los seres que a primera
vista aparecen un hombre normal, pero en un momento son capaces de transformarse en un
monstruo. En la mayoría se trata de las mujeres que cometieron algún pecado y tras su
muerte están condenadas a arrepentirse de él.
duende, m., myt. (1) el ~ del nanzal (Hon): ušatý mužíček s velkým kloboukem na hlavě, který bydlel
v temné jeskyni; (NET). Siguanaba, f., myt. (1) (Hon, Gua, Sal): krásná žena, která měla podle legendy pletky se synem boha
Tlaloca a po nějakém čase zjistila, že je těhotná; byla velmi špatnou matkou a o dítě se nestarala, když to Tlaloc spozoroval, proklel ji a jak se k ní někdo přiblížil, proměnila se ve zrůdu; donutili ji, aby se potulovala po nocích ve městě a zjevovala se mužům, kteří když ji spatří, tak se do ní zblázní a až pak jim ukáže svou pravou tvář; ti se pro záchranu své duše musí odevzdat Bohu; (NET).27
Cadejo, m., myt. (1) (Hon, Nic, Sal): mýtický pes, který opatruje noční chodce; má dvojí podobu, černou a bílou, bílá ochraňuje člověka před nebezpečím a černá představuje smrt a všechno zlé; (NET).28
Chorca, f., myt. (1) (Hon): mytologická bytost živící se lidskou krví; podle legendy se v
nekřesťanských vesnicích objevovaly po ránu mrtvá novorozeňata a tato pohroma byla přisuzována démonovi a upíru, který se po nocích zjevoval v nevěřících zemích; žena ve dne vypadající jako normální člověk a v noci podobná sově s velkými křídly, které ji umožnili rychle létat mezi vesnicemi; (NET).
Sucia, f., myt. (1) (Hon): říká se, že jedné noci vyšel mladík navštívit svou dívku a zůstal s ní až do
devíti hodin večer; když se vracel domů a přecházel přes potok, uviděl, jak nějaká žena pere v potoce prádlo a protože byla noc a nikde nebylo ani živáčka, pokusil se ji svést; žena ho ignorovala a tak se ji pokusil znásilnit; odhrnul ji vlasy z obličeje a lekl se tak moc, že se z toho zbláznil; později vyprávěl, že viděl ženu s tváří obludy a smradlavým dechem; (NET).
sacerdote, m., myt. (1) el ~ sin cabeza (Hon, Gua, Sal): legenda vypráví o bezhlavém katolickém
knězi, který chodil v dlouhém hábitu a sutaně; vzbuzoval v lidech strach a obavy; jedná se o nespravedlivě odsouzeného kněze, jehož chování neodpovídalo jistým ustanovením a jako potrestání mu byla uťata hlava; od té doby bloumá po kaplích, kostelech a jiných náboženských prostorách a hledá svou hlavu; (NET).29
Sisimite, m., myt. (1) (Hon, Cos): monstrum podobné americkému Yetimu, vypadá jako obrovská
opice s dlouhou srstí, která žije ve skalách hluboko v lesích a potuluje se po nejvyšších horách; je známo, že si chodí hledat do vesnic ženy, které si pak vezme sebou do jeskyně, kde se narodí zrůda mezi člověkem a opicí; jakmile se žena pokusí utéct, zabije své potomky; (NET).
Cerro, m., myt. (1) el ~ Brujo (Hon): zakletá hora o které se říká, že z ní jednou za čas padala ohnivá
koule a při dopadu vybuchovala; tento jev byl podle legendy vlastní na místech, kde lidé upisovali své duše ďáblu; (NET).
27 viz: Příloha č. 8 28 viz: Příloha č. 9 29 viz: Příloha č. 10
44
7.8. Nicaragua
Nicaragua pertenece a los pocos países del diccionario con la escasez de los mitos y
leyendas. El subcapítulo contiene solo dos leyendas por la causa que el resto de ellas está
común en otros países y están descritas bajo éstas.
Pancho ñato, m., myt. (1) (Nic): Francisco Juaréz, mazaný a čilý bandita, měl dva koně, bílého a černého, rád si střílel z lidí a občas při obraně, nebo s vidinou peněz někoho zabil, a proto z něj měli lidé strach; měl velký respekt k ženám, nikdy žádné neublížil, také byl štědrý k chudákům; byl hledaný policisty, ale nikdy ho nechytili; říká se, že vždy když se ho snažili chytit, proměnil se v nějaký předmět, například ve sloup; po čase byl dopaden a uvězněn; (NET).
Mocuana, f., myt. (1) (Nic): povídá se, že jedna krásná žena měla syna a zamilovala se do bohatého
mladíka z vedlejší vesnice, který neměl rád děti, slíbil, že si ji vezme pod podmínkou, že se vzdá svého syna; když mu řekla, že své dítě nikdy neopustí, vyhrožoval, že je oba zabije, a tak utekla a schovala se s dítětem v jeskyni; chodila v jeskyni tak dlouho, až ztratila a zemřela; podle legendy duch této ženy vychází každou noc po půlnoci v bílých šatech a když slyší pláč nějakého dítěte, odnese si ho sebou, protože si myslí, že je její; (NET).
7.9. Panama
Panama es el lugar, que parece como él mismo saliera de las leyendas y mitos de la
selva y del mar. Desgraciadamente no fue fácil encontrar muchas leyendas de este país,
aunque comparte varios mitos con otros países del diccionario. Como he mencionado en la
introducción de Honduras, también en Panama hay presencia de las mujeres míticas, que se
arrepienten de sus pecados cometidos durante sus vidas.
Tulivieja , f., myt. (1) (Pan, Cos): krásná mladá žena, která přestože byla vdaná, měla ráda zábavu a
ráda chodila na slavnosti; povídá se, že jednoho dne byla v sousední vesnici zábava a žena o ni nechtěla přijít, ale její matka už měla dost nezodpovědnosti své dcery a dítě ji nepohlídala, tak své dítě nechala odložené v rákosí u řeky, že si ho po bále vyzvedne; když si však přišla pro dítě, bylo pryč, voda si ho svým spodním proudem vzala; dlouho jej hledala, brečela a litovala své chyby, ale bůh ji potrestal za její nezodpovědnost, proměnil ji v hrůzostrašnou bytost s děravou tváří a vlasy až po zem; od té doby je odsouzená se do smrti toulat a hledat své dítě; (NET).
Tepesa, f., myt. (1) (Pan): historie spojená s dobýváním Jižní Ameriky, kdy se španěl zamiloval do
krásné indiánky a čekal s ní dítě, aby se to nikdo z kmene nedozvěděl, utekla dívka do hor; když se dítě narodilo, utopila ho v řece; Bůh uviděl tento zločin, proklel dívku a řekl jí, že za svůj čin bude pykat až do smrti, proto stejně jako Tulivieja, chodí po roklích a březích a lituje svého konání; (NET).
chivato, m.,myt. (1) (Pan): démon s tělem člověka a několika rysy kozla podle kterého nese své
jméno; může se objevit kdekoliv a v jakékoliv podobě, je doprovázen silným zápachem a zvuk jeho
45
kroků připomíná silné rány do země; nikdy nenapadá člověka zepředu, vždy se mu zakousne do zátýlku a vpusí do něj zvláštní sliz; říká se, že když někdo zaslechne jeho kroky, může ho zachránit jen zázrak; (NET).
7.10. República Dominicana En cuanto a las leyendas dominicanas, enseguida vamos a ver que la mayor parte está
protagonizada por las brujas, seres sanguinarios y transformables.
Bacá, m., myt. (1) (Dom): náročná bytost, vyžadující po těch, co jí přináší několik obětí i jejich
příbuzné; a proto vždy když někomu umře někdo blízký, je z této smrti obviněn právě tento tvor; legendy vypráví, že dokáže lidem pomoci ke štěstí, ale když udělají chybu, umíraji spácháním sebevraždy, nebo záhadnou smrtí; (DML).
Biembienes, m., myt. (1) (Dom): mytologické bytosti nacházející se na hoře Bahoruco, kde hledali
útočiště otroci, nebo indiáni bouřící se před obsazením Španělska; jedná se o divoké lidi hrozivého vzhledu, kteří žili nazí a jejich jediným jazykem byly zvuky připomínající chrochtání; (DML).
brujas, f., myt. (1) (Dom): čarodějnice; legendy o čarodějnicích jsou v Dominikánské Republice
děditstvým z Evropy, ale můžeme pozorovat značné rozdíly; zatímco naše čarodějnice jsou staré ženy létající na koštěti, zde se proměňují v ptáky poletující nad domy a strašidelně krákají; místní obyvatelé také tvrdí, že podle legendy vysávají z pupku, nebo palce krev dětem; věří se, že čarodějnice neútočí na své známé a dvojčata; (DML).
Ciguapas, f., myt. (1) (Dom): divoženky žijící v horách, které mají čarovnou moc; jsou tmavé pleti,
s tmavýma očima a vlasy tak dlouhými, že pokryjí celé jejich tělo; podle legendy žijí tyto ženy převážne v noci, kradou po domech máslo, sirové maso a hledají tuláky, které zaklejí a později zabijí; (DML).
Comegente, m., myt. (1) (Dom): dominikánské kroniky vyprávějí, že na konci 18. st. žil krvelačný
vrah, kterého podle rázu jeho zločinů, považovali za lidožrouta; je popisován jako muž tmavé pleti s dlouhými černými vlasy malé postavy; říkalo se, že odešel na Haití, kde se naučil kouzlit a mohl být na více místech naráz; tento odporný vrah byl po dlouhém hledáni chycen a popraven; (DML).
Galipote, m., myt. (1) (Dom): člověk se schopností proměnit se ve zvíře, ale i neživou věc, jako
například kmen stromu nebo kámen; legendy vypráví, že jde o člověka krutého s ohromnou silou, který škodí lidem a rád svádí z cest a děsí noční chodce; (DML).
indios, m., myt. (1) ~ de las aguas (Dom): indián je mýtické označení pro úžasné bytosti, které žili v
horách a jeskyních ponořených do řek a jezer; podle některých historiků není tento mýtus víc než nevhodné označení pro původní obyvatelé; pravdou je, že indiáni jsou krásní lidé, především ženy s černýma očima, dlouhými vlasy a skořicovou pletí; pro mnohé jsou bytostmi nevinými a dobrosrdečnými s velkými znalostmi přírodní medicíny a kouzel; jiní tvrdí, že jsou nebezpeční a mají strach se koupat v hlubokých a neznámých vodách; tak jako tak okupují indiáni velmi důležité místo mezi bohy lidového náboženství; (DML).
Jupia, f., myt. (1) (Dom): duše zemřelých, které obchází hory po nocích; (DML). Nimita , f., myt. (1) (Dom): světlušky osvětlující noční krajinu; jedná se o duše zemřelých, které
ochraňují své blízké; (NET).
46
Zángano, m., myt. (1) (Dom): člověk přeměněný ve zvíře, vychází po nocích a straší lidi, dělá velmi dlouhé kroky a jedná se o velmi škodlivého tvora; (NET).
7.11. Ecuador
El Ecuador se caracteriza por la abundancia de las fiestas y rituales. fiesta, f., myt. (1) ~ de San Pedro y San Pablo (Ecu): svátek s pohyblivým datem okolo 29. června v
provincii Manabí; tyto oslavy jsou založeny na legendě neznámého původu, kdy černí obyvatelé Nové Guinei, kteří uctívají Svatého Pavla, navštíví republiku bílých uctívajících Svatého Petra; mise bílých byla poskytnout potraviny, pohodlí a zároveň je začlenit do vlády, aby jim mohli přenechat vůdčí moc na polovinu oslavy a tak si černoši mohli zaplatit za nabízený komfort; (DML).
Muñecas, f., myt. (1) (Ecu): rituál úrody evádorských vesničanů, kteří oblékali brambory jako
panenky; indiánské ženy mívaly ve zvyku spávat s těmito panenkami, aby byly plodné; tento prostý rituál odpovídá jednomu z čarodějnických zákonů zvaným "zákon podobnosti", kdy neplodná žena po nějaký čas kolébala dětskou figurku na svých rukách a za čas otěhotněla;(DML).
Piruruy , m., myt. (1) (Ecu): hra spojená s oslavy mrtvích, jejím úkolem je mluvit s mrtvým; tento
rituál měl za úkol uklidnit smutek a strach, který smrt vyvolává; (DML). recopilación, f., myt. (1) (Ecu): sbírka legend; Ekvádor je magickou zemí s mnoha kulturami a s tím
je také spojeno množství legend pocházejících z různých období jako například koloniálního a republikánského; (př. Žába Kuartam která se měnila v tygra: nevěřící člověk, vracející se každy den z lovu imitoval zvuk žáby Kuartam žijící ve stromech, jeho žena jej několikrát pobízela, aby přestal, protože podle legendy se žába měnila v tygra; její muž ji nevěřil a jednoho dne se žába proměnila v kočkovitou šelmu a sežrala ho; půlka jeho těla se nikdy nenašla; za rozbřesku se žena rozhodla žábu zabít, přišla až ke stromu kde ji oné noci imitoval její muž, porazila strom, který když padal zabil Kuartama zpátky proměněného v žábu s obrovským břichem; žena rozpárala žábě žaludek, ze kterého se vyvalily zbytky těla jejího muže); (DML).
Tintín , m., myt. (1) (Ecu): mýtická postava žijící v horách a popisována jako skřítek s velkou hlavou a
silně vyvinutým pohlavním údem, který tahá po zemi a vydává nešťastné skřeky; pronásleduje vdané ženy a zneužívá je; (NET).
7.12. México
A México rodea una cultura que está basada en muchas fiestas, la más importante es la
que honra y recuerda a los difuntos. También posee una grand cantidad de dioses
importantes y las leyendas del fuego o los volcanes.
Día, m., myt. (1) ~ de los muertos (Mex): dary odevzdávané mrtvým je tradice, která se slaví na
počest zemřelým příbuzným a přátelům na základě vzpomínek tak povzbudí pozůstalé; na oltář ozdobený barevnými ubrusy se pokládají potraviny, cigarety, ovoce, alkohol a obecně vše, co měl nebožtík rád; tyto věci znázorňují život člověka, který nás opustil; na oltář se umisťují i další předměty s jistou symbolikou (př. hliněný pes, pomáhá mrtvým duším překročit řeku Chiconaupan, poslední krok zemřelých do světa mrtvých; kříž ze soli, očistí prostředí, aby se duše na své cestě zpět nezničila; kříž z popela, který znázorňuje přesvědčení "v prach jsi a v prach se obrátíš"; láhev s
47
vodou, pramen života, který uhasí žízeň, nebo cesta z květin připomínající mrtvým vzpomínky na život; v některých zemích dělají cestu z květin od hřbitova až do domu zesnulého); mexické rodiny navštěvují hřbitovy 1. a 2. listopadu, na veřejných místech jsou vystavovány tyto oltáře s dary pro zesnulé; k tradicím také patří skládání krátkých básniček zvaných "lebky" na připomenutí slavných osobností; (DML).
robo, m., myt. (1) el ~ del fuego (Mex): aztécká legenda vypráví, že před mnoha lety lidé neznali
oheň a svou potravu jedli sirovou; staří předci se scházeli a přemýšleli jak opatřit nějakou věc, která by jim dávala teplo a kde by mohli upravit svou potravu, v tom nad svými hlavami uviděli letět hořící kouli, která dopadla do moře a potopila se; proto starci jednoho dne shromáždili lidi a zvířata, aby se poptali, kdo by jim mohl oheň opatřit; jeden muž jim nabídl, že donese paprsek slunce, ale nápad se nezdařil a tak starci přemýšleli dál; až jednoho dne přišel Yaushu, mudrc, který jim povyprávěl o své cestě na východ, kde spatřil vzdálené světlo a chtěl si ověřit, o co jde; tak započal svou cestu a pátý den došel ke vstupu do jeskyně, kde spatřil plápolající oheň a muže hledícího do plamenů; když se vrátil zpět a vykládal, co spatřil, starci ho žádali, jestli by nemohl oheň donést sebou; Yashu se opět vypravil k jeskyňi, kde požádal muže, jestli nemůže přespat se záminkou ukrást oheň, až muž usne; když se opatrně vykradl z jeskyně s hořícím špalkem, netušil, že má v patách naštvaného muže, který ho povalil a rozdrtil mu kosti; muž s jistotou, že je zloděj mrtvý odešel zpět střežit oheň ale Yashu se nějakým zázrakem dostal zpět do své země i s hořícím špalkem a byl prohlášen za hrdinu; (DML).
Quetzalcoatl, m., myt. (1) (Mex): had porostlý peřím; jeden ze třech nejdůležitějších mýtů o
mexických bozích; má znaky zeleného ptáka (Quetzal) a hada (Coatl); ztělesnění vesnice Tolteca; (DML).
Llorona , f., myt. (1) (Mex, Cos, Gua, Ven): v polovině 16. st. měli obyvatelé Mexico City zákaz
vycházení ze svých domovů, které označovalo bití zvonů katedrály; lidé žijící ve starém Tenochtitlanu zavírali okna a dveře, každou noc je budil děsivý nářek ženy, kterou sužovalo velké neštěstí, nebo fyzické mučení; ze začátku se lidé pokřižovávali a modlili se za nešťastnou duši toulající se po ulicích; kdo se chtěl přesvědčit, mohl tak o půlnoci za měsíčního světla spatřit ženu v bílých šatech a závojem, který pokrýval její tvář; existují různé interpretace této legendy, jedna říká, že jde o Malinche, která příchází ze záhrobí a lituje dobytí svého města španělskými dobyvateli, jiná tvrdí, že se jedná o honosnou ženu s velkými ambicemi, která se stala vdovou a přišla o všechen svůj majetek a proto, že nesnesla chudobu, udusila své děti; (DML).30
leyenda, f., myt. (1) ~ de los Volcanes Iztaccihuatl y Popocatepetl (Mex): legenda vypráví o hrdé a
krásné vesnici I'laxcalteca, která se postavila aztéckému impériu, aby získala svobodu; Popocatépetl byl mladý válečník zamilovaný do Iztaccihuatl, krásné dcery náčelníka vesnice; Popocatépetl požádal o válečnou podporu otce své milé, aby tak společnými silami zdolali aztéky; dlouhý čas nebyly žádné zprávy o průběhu války ani o statečném válečníkovi; Iztaccihuatl nesla velice zle pomyšlení, že se Popocatépetl už živý nevrátí a propadla těžké nemoci; když se po nějaké době Popocatépetl s vítězstvím vrátil, zjistil, že je Iztaccihuatl mrtvá; zoufalý odnesl tělo milované ženy na vrchol hory, kam položil její tělo, aby odpočívalo v klidu, zatímco on klečel s loučí u něj a staral se o věčný spánek krásné Iztaccihuatl; (DML).
Huicholes, m., myt., pl. (1) los ~ y el maíz (1) (Mex): indiáni kmene huicholes už byli unavení jíst
pořád dokola věci, které jim nechutnali a chtěli přijít na něco, co by mohli každý den jíst na jiné způsoby; jeden mladý huichol zaslechl o kukuřici a o způsobech, jak je možné tuto obilninu zpracovávat; ale kukuřice byla daleko v horách a tak přemýšlel jak se k ní dostat; jednoho dne uviděl zástup mravenců a proto, že věděl, že někteří z nich jsou ochránci kukuřice, tak je následoval; když usnul, mravenci mu rozkousali veškeré oblečení a zůstal mu jen luk s šípy; když začal litovat své cesty, spatřil na stromě ptáka, na kterého namířil svým lukem, ale pták ho pokáral a slíbil mu, že ho dovede do domu Matky Kukuřice; v domě žilo jejich pět dcer a jedna z nich se mu líbila natolik, že
30 viz: Příloha č. 11
48
si ji vzal za ženu a vrátil se s ní zpět do svého života; jeho žena, Modrý Klas, ho naučila jak pěstovat a starat se o kukuřici, stejně jako obyvatele celé vesnice; (DML).
Tláloc, m., myt. (1) (Mex): jednooký bůh nebe, mraků a dešťů Mexica a střední Ameriky; na jeho
počest se dvakrát ročně konají a svátky a když dlouho přetrvavá horko a sucho, jsou mu obětovány čtyři děti ve věku pěti až šesti let, které lidé nechali umřít hlady, nebo byly poslány v člunu na jezero, kde se utopily; (DML)
7.13. Costa Rica
La parte importante de la mitología costarricense son por una parte las leyendas que se
unen a los fenómenos naturales situados en el país y por otra parte los seres extraordinarios
como los diablos y los espectros.
agüizote, m., myt. (1) (Cos): termín spojovaný s užíváním amuletů, které přitahují štěstí; má mnoho
podob, například figurka malé nahé holčičky sedící na trávě a šťourající se mezi prsty u nohou; (NET).
cascada, f., myt. (1) la ~ de la novia (Cos): 600 stop vysoký vodopád v provincii Cartago, který je
pojmenován podle legendy o dvou novomanželích, kteří jako svatební cestu uspořádali výpravu do údolí, kde se vodopád nachází; když se vracely z procházky kolem vodopádu, kůň nesoucí na svém hřbetě ženu se splašil a skočil s ní do propasti; některé verze doplňují, že je po nocích možné spatřit ducha nevěsty jak se prochází v blízkosti vodopádů; (NET).
Cuasrán, m., myt. (1) (Arg): mýtický hrdina, který se při dobývání Kostariky ukryl se svou rodinou
uvnitř sopky, aby nemusel konvertovat k jinému náboženství; staří předkové věří, že uchovává zvyky svého kmene a občas se vmísí mezi obyvatelé, aniž by byl rozpoznán; když někdo záhadně zmizí, lidé si myslí, že si je odnesl k sobě; (DML).
Cuijen, m., myt. (1) (Cos): obecný výraz pro ďábla, který je hlavní postavou mnoha místních legend;
(NET). Diablo, m., myt. (1) el ~ Chingo (Cos): obrovský černý býk s krátkým ocasem, nebo bez něj,
ohnivýma očima a velkými rohy, který děsí všechny pastevce v zemi; jedna z nejznámějších legend celé země vypráví o předákovi, který se na býka pokusil nastražit past, ale ten utekl do hor a přivodil tak předákovi velký trest, už ho nikdy nikdo nespatřil; (NET).
Espantajo, m., myt. (1) el ~ azul (Cos): přízrak vysokého, modrého muže, který všude kolem sebe
chrlí oheň; legenda vypráví, že jeho zálibou bylo týrání lidí a když zemřel šel do pekla, odkud utekl, a proto ze sebe dostává oheň, který zůstal v jeho nitru; straší lidi, aby jim zabránil páchat zlo na ostatních a má schopnost spálit zlé duchy; (NET).
fantasma, m., myt. (1) el ~ de los llanos (Cos): duše rytíře, která se zjevuje za úplňku v pampě; říká
se, že jde o syna jednoho správce, který chtěl svého otce následovat, ale ke svému úspěchu použil špatné způsoby; zamiloval se do své sestřenice, která mu jeho lásku neopětovala, protože si myslela na mladého, chudého zemědělce na statku, se kterým se tajně scházela za malým stromem; tam je překvapil syn správce a zhrzený vystřelil po dívce, do rány se připletl i její milenec, aby ji uchránil, ale kulka ukončila život obou milenců; když se o všem dozvěděl otec, odsoudil svého syna k věčnému potulování po planinách; (NET).
49
Micomalo, m., myt (1) (Cos): ďábelský netvor mnoha podob, znázorňován jako lev se srstí jen kolem pasu, nebo jako typ gorily s ohnivýma očima a rozžhavenými tlapami, které zanechávají doutnající stopy; (NET).
Monja , f., myt (1) la ~ del vaso (Cos): duch protivné jeptišky, která pracovala v jedné z nejstarších
nemocnic ve městě San José; ignorovala poslední přání nemocného, sklenici vody a nechala ho zemřít žíznivého; duch jeptišky chodí po nemocničních chodbách a nabízí pacientům vodu, někteří tvrdí, že se po vypití zázračně vyléčili; (NET).
Muera, m. pl., myt. (1) (Cos): mytologická rasa obrů žijící na ostrovech, napadali vesnice, vraždili
muže a ženy s dětmi unášeli, aby mohli přinášet lidské oběti ve svých pyramidách; historie vypráví o krásné princezně, která byla unesena tímto obrem na jeden z ostrovů, kde ji postavili na vysoký oltář s dalšími bůžky, dávali ji pít lektvary a uctívali ji lidskými oběťmi; jedné noci princezna utekla a doplavala až do vesnice, kde potkala svého zaslíbeného válečníka, který byl odhodlán ji se svým vojskem vysvobodit, ale princezna po začarování obrů umřela; nešťastný válečník plaval po řece tak dlouho, než se mu jeho milá zjevila a dodala mu sílu obry zabít; (NET).
Pelona, f., myt (1) (Cos): ztělesnění smrti, které je znázorňováno lebkou; (NET). Poás, m., myt (1) la leyenda del volcán ~ (Cos): jedna z největších aktivních sopek Kostariky
považována za přírodní div země; existuje legenda o indiánském kmeni obývající poryvy hor, zde žila krásná dívka, žila sama na jednom ranči a osvojila si malého ptáčka, kterého opatrovala; jednoho dne se sopka probudila a chtěla zničit celou vesnici svou lávou a plynem, duchovní kmene uznali, že jim tím bůh sopky dává najevo, že chce lidskou oběť a tím pohromu zastaví; rozhodli se, že obětují krásnou dívku a zavedli ji až ke kráteru, kde čekala na smrt; v tom začalo sladké cvrlikání jejího ptáčka, který tak nabídl svůj zpěv za život dívky; sopka se slitovala a uhasila se; zůstala z ní jen laguna, která se momentálně nachází v kráteru; (NET).
Sanatorio, m., myt. (1) el ~ Durán (Cos): nemocnice ležící v kartágské provincii, byla vybudována na
začátku 20. st. pro pacienty s tuberkulózou, půl století tato nemocnice fungovala jako léčebna prvního světa, až do té doby než ji vynález antibiotik proměnil v zastaralý ústav; kolují příběhy, že se v nemocnici objevují duchové a zvláštní přízraky; až dodnes je tato nemocnice navštěvována mnoho turisty pro svou záhadnou pověst; (NET).
Turrialba , m., myt. (1) la leyenda del volcán ~ (Cos): masiv sopky Turrialba v provincii Cartago ve
sém srdci ukrývá legendu o indiánském kmeni, jehož náčelník měl krásnou dceru, která se jednoho dne dostala do pralesu, kde se potkala s potulným válečníkem z jiného kmene a neznámé rasy; válečník se do dívky zamiloval a unesl ji na vrchol hory, kde jí vyznal lásku; vystrašený kmen ze ztráty dcery náčelníka se vydal dívku hledat, sám otec ji našel v objetí válečníka a chtěl se pomstít; prales se zatřásl a ukryl milence ve svém nitru, zůstal po nich jen bílý kouř na počest jejich lásky; (NET).
Virgen, f., myt. (1) la ~ del Mar (Cos): Panna Carmen je patronkou města Puntarenas, každý rok se
16. června koná svátek na její počest; tradice vypráví, že roku 1913 ztroskotala rybářská loď s celou svojí posádkou; když se o tomto neštěstí dozvěděl majitel lodi, shromáždil kněze a uspořádal námořníkům mši věnovanou Panně Carmen; o několik dní pozděj byli trosečníci dopraveni zdraví na pevnou zem; tito pak vyprávěli příběh, jak se jim během tragédie zjevila žena, která jim dala sílu, aby doplavali na pevninu; od té doby je Panna Carmen přezdívána Pannou moře a oslavována námořníky a rybáři; (NET).
Yegüita, f., myt. (1) (Cos): legenda vysvětlující vznik tradičního tance ve městě Nicoya během oslav
na počest Panny Guadalupe; tato historie je datována k období dobytí Kostariky, kdy spolu začli bojovat dva indiáni z neznámých důvodů a když byli oba na pokraji smrti, uviděla je indiánská žena, která požádala o pomoc a ukončení boje Pannu Guadalupe; v tom okamžiku se objevila černá
50
kobyla, odtrhla soky od sebe a hned zmizela; od té doby se 11. prosince v rytmu flétny a bubnů konají tance známé jako Yegüita; (NET).
7.14. Paraguay
Las leyendas que envuelven a Paraguay se refieren en varios casos a la flora y fauna
del país, por el hecho de que se trata de un país rico en estos sectores y lo que le hace más
misterioso son los seres míticos e increíbles.
Irupé , m., myt. (1) (Par): vodní rostlina vyskytující se v hlubokých a klidných vodách Paraguaye; její
listy mohou měřit až dva metry a jsou obohaceny o zvýšený okraj, který zabraňuje vytékání vody, a proto je schopna unést těžší váhy; díky tomu je běžné na listech vidět odpočívat ptáky, nebo malé savce; (DML).
Mbói Tu'i , m., myt. (1) (Par): druhý syn Kerany a Taua, který měl podobu obrovského hada s hlavou
papouška se zvláštním zobákem; má uhrančivý pohled, kterým děsí všechny nešťastníky, co měli tu smůlu se s ním potkat; považuje se za ochránce všech vodních zvířat, rosy a rostlin; (DML).
Moňái, m., myt. (1) (Par): třetí syn Kerany a Taua podobný velkému hadu s dvěma ocasy, které
sloužily jako antény; oblasti v něchž se vyskytuje, jsou otevřená prostředí; s neuvěřitelnou lehkostí šplhá na stromy, odkud se spouští, aby mohl lovit ptáky, kterými se živí; proto je často nazýván pánem vzduchu; také byl nadšený zloděj a své kořisti ukrýval v jeskyni, toto jeho neustálé loupežnictví mělo za následek velké rozpory mezi lidmi, kteří začali obviňovat sami sebe a aby ukončili vše zlé spojené s bratry, obětovali krásnou dívku Porasy, která měla přesvědčit Moňáa, že se do ní zamiloval a před svatbou ji představit všehny své bratry; jenže léčka nevyšla, z jeskyně, kde se svatba konala i se všemi bratry, se už Porasy živá nedostala; bohové na počest přeměnili její duši v malé světýlko; (DML).
Pitayovai, m., myt. (1) (Par): indián mající na každé noze dvě paty a protoje nemožné jej stopovat;
schovává se v divokých horách a leze na stromy; když jde tudy nějaký člověk, spadne na něj ze stromu, zabije ho a poté sní; (DML).
Tupá, m., myt. (1) (Par): nejvyšší guaranské božstvo; stvořitel světla a vesmíru; jeho domovem je
Slunce, nebo ohnisko světla; vzal si za ženu Arasy, zasvěcenou matku nebe, která podle legendy stvořila guaranskou rasu; jednoho mlhavého rána Tupá a Arasy sestoupily ze země a umístili se na kopci, odkud stvořili moře, lesy, řeky, hvězdy a vše co je součástí vesmíru; zde také Tupá stvořil první lidský pár, který pojmenovali Sypavé a Rupavé; matku a otce americké rasy; Tupá jim stvořil dobrého ducha Angatupyry a ducha zla, Taua, kteří jim ukázali cestu života; Sypavé a Rupavé měli tři syny a několik dcer (Tumé Arandú, Marangatú, Japeusá, Porasy, Guarasyáva); (DML).
Ypa Ka'a, m., myt. (1) (Par): tradiční barevný pták, obecně se vyskytuje na březích toků; jedna z
legend vypráví o krásné ženě Ka'a, která žila na břehu řeky ve společnosti ptáka, který jednoho dne začal zpívat, aby Ka'a upozornil, že ji někdo sleduje; šlo o kněze, který hledal drahé kameny; Ka'a se do něj zamilovala a vyznala mu svou lásku; kněz bojoval se svým přesvědčením, ale vrhl se jí do náruče a v tomto milostném boji ji zabil; o pár let později se kněz vrátil na místo a byl znovu přepaden ptákem, který celý život dělal společnost Ka'a; na stejném místě objevil krásnou rostlinu s červenými listy a silnou vůní; rozžvýkal ji a začal mít vidiny, začala mu téct krev z pusy a zemřel; (DML).
51
7.15. Perú
Los mitos y leyendas de la costa peruana abundan en las ideas sobre el cielo y los
fenómenos astrológicos, que presentaban para la población peruana un índice muy
importante cómo controlar las estaciones del año y las transformaciones del mundo. Como
en todos países los dioses y los rituales dedicados a ellos forman parte imprescindible de las
vidas de los indios peruanos.
bufeo, m., myt. (1) el ~ colorado (Per): růžový delfín, který je schopný se přeměnit v pohledného
cizince, líbí se mu mladé, krásné ženy; v přestrojení udělá dojem na vybranou dívku, zahrne ji dary a chodí ji po nocích navštěvovat, dívka se začne zdržovat v okolí řeky, odkud chodí její milý, až nakonec skočí do vody, odkud se už nikdy nevrátí; (NET).
Chakana, f., myt. (1) (Per): astronomický pojem spojovaný s kontrolou ročních období; domorodí
obyvatelé se vždy cítili přitahování nebem, východem a západem slunce, hvězdami a proto z nich vyvozovali jisté závěry; člověk hledal na obloze svůj vlastní obraz a řád života; ■ Syn.: Cruz del Sur; (DML).
Chulachaqui, m., myt. (1) (Per): pralesní skřítek, může na sebe vzít jakoukoliv podobu, aby ulovil
krásné dívky, které pak nechá navždy ztratit v horách; (NET). Cunira ya Huiracocha, m., myt. (1) (Per): bůh polí; legenda vypráví, že se přestrojil do roztrhaných
hader, aby vypadal jak chudák a nikdo ho nepoznal; zamiloval se do krásné ženy Cahuillaca a aby se k ní přiblížil, proměnil se v ptáka a sedl si na strom, pod kterým odpočívala; na stromě našel zralou lukumu a vložil do ní své semeno; Cahuillaca ji s chutí snědla a otěhotněla, aniž by měla někdy s nějakým mužem styk; za devět měsíců porodila a starala se sama o svého syna, ale pořád přemýšlela, kdo je otcem; svolala tak všechny muže z okolí, jestli někdo z nich nepozná svého syna; byl zde i Cunira převlečený za žebráka, ale k synovi se nehlásil; matka položila na zem své dítě, aby samo ukázalo, kdo je jeho otcem; dítě radostně zamířilo ke Cunirayovi; když ho matka spatřila, v šoku, že ma dítě s takovým otrhaným mužem, běžela k moři, kde sebe i dítě utopila; (DML).
cosmovisión, f., myt. (1) ~ inca (Per): existence cyklů a období předešlých světu, ve kterém dnes
žijeme, je jednou z konstant v předkolumbovské Jižní Americe; podle kronistů existovalo pět předešlých světů, které byly navzájem protikladné a střídaly se přibližně každých 500 až 1000 let; mohly být zničeny čtyřmi živly (zemí, vzduchem, ohněm, vodou); (DML).
kamaq, m., myt. (1) (Per): náčelník, velitel; důležitá pozice, která když chybí, společnost i kultura
jsou v rozpadu; tento velitel, uspořádal společnost na dvě poloviny (horizontální myšlení), Hanan (nahoře, dobrý stav) a Hurin (dole, zlý stav); každá situace má tyto dva prvky, ať už zeměpisná, společenská, nebo osobní; vše na světě má tuto dualitu; (DML).
Machu Picchu, f.,myt.(1) (Per): z quečuánského překladu "Stará hora"; pevnost z předkolumbovského
období; byla postavena v první polovině 15. st. za vlády Pachacutce (devátého vládce z dynastie Inků); její osud je neznámý, ale domníváme se, že sloužila jako chrám pro sluneční Panny a jejími obyvateli byly vždy převážně ženy; existuje mnoho legend o její identitě; její objevitel zastával názor, že se jedná o místo, kde senarodilibratři Ayarové (zakladatelé Cusca); (DML)
52
oso, m., myt. (1) mito del hombre ~ (Per): medvěd, který se zamiloval do pastýřky a unesl ji do své jeskyně, kam bylo nemožné vstoupit pro kohokoliv jiného; narodila se jim příšera, která brzy porozuměla neštěstí své matky, svého otce zabila a tak vysvobodila svou matku; (NET).
Pacha, f., myt. (1) (Per): země, vesmír, čas, prostor, které jsou neoddělitelnou jednotkou v neustálém
pohybu; jsme součástí světa a přírody a společně s nimi se pohybujeme ve vesmíru; západní věda znehybní fakty, aby je mohla studovat, andská věda je studuje v pohybu; (DML).
Pachacuti, m., myt. (1) (Per): výraz, který vyjadřoval myšlenku o transformaci země a živelných
pohrom; v andském náboženství, ačkoliv je tato informace již hodně ovlivněna západním myšlením, je možné rozpoznat, že existovalo podobné myšlení jako v Mesoamerice; slovo, které definovalo odobí bylo "slunce" a lidský život byl situován na slunci pátém; říkávalo se, že každé z těchto sluncí trvalo tisíc let a každé bylo navíc ještě rozděleno na polovinu (500 let); (DML).
Pariacaca, m., myt. (1) (Per): prehispánský mýtus o bohu provincie Huarochirí (Lima) narozeného z
pěti vajíček na hoře Condorcoto; jen jeden člověk věděl o tomto, narození a to jeho syn Huatiacuri, který je mezi lidmi známý jako velice chudý člověk, který se živil jen bramborami; (DML).
Pishtaco, m., myt. (1) (Per): legendární postava peruánské tradice; loupežník, který přepadával
opuštěné ženy a muže, jejich maso jedl v podobě škvarků a tuk prodával; je popisován jako muž atletické postavy s blond vlasy a světlýma očima; lidé byli přesvědčeni, že se jedná o člena vlády, který počítá s podporou místní moci a může tak užívat beztrestnosti; (DML).
Runamula, f., myt. (1) (Per): legenda vypráví, že když se nějaká vdaná žena nechala svést
misionářem, proměnila se v netvora s tělem mezka a hlavou ženy, který za úplňku chodil po vesnici a strašil místní obyvatelé; (NET).
Sachamama, f., myt. (1) (Per): obrovský hroznýš žijící v močálovitém pralese; je schopen dorůst
takové velikosti, že svým velkým ocasem rozboří vše kolem sebe, aby si utvořil patřičné místo; poté čeká na své oběti, které rozkouše a sežere; (NET).31
Santa Rosa, f., myt. (1) ~ de Lima (Per): veselá a bodrá dívka, která napodobovala středověkou
mystiku 14. st.; protože v jejím městě neexistovaly ženské kláštery, vybudovala jeden ze svého domu; její láska ke všem, co potřebovali její pomoc, ji proměnila v "matku chudých"; (DML).
sirena, f., myt. (1) (Per): magická bytost Amazonie, žije v osamocení a svým lítostivým zpěvem láká
mladíky, které její zpěv přitáhne, okamžitě se jí podmaní a nikdy se nevrátí tam, odkud přišli; (NET).
Tamba Taya, m., myt. (1) (Per): mýtický strom, jehož listy mají tvar dvou lístků, jeden je přilepený
na druhém; podle amazonské legendy zemřela indiánovi z kmene Tupí žena, ten jí odnesl hluboko do pralesu, kde se pohřbil spolu s mrtvolou své ženy; listy stromu znázorňují tento nešťastný pár a symbolizují jejich lásku; (DML).
tanrilla , f., myt. (1) (Per): malá krásná volavka, která ve svých dlouhých nohách skrývá tajemství
lásky; léčitelé mající za úkol uvařit lektvar lásky, kvůli kterému musí volavku chytit a udělat vývar z jejich kostí; (NET).
Taki Ongoy, m., myt. (1) (Per): řada obřadů spojených se starými božstvy; (DML). Urcututo , m., myt. (1) (Per): velká sova žijící v hlubokém pralese na špičkách nejvyšších stromů; je
považována za královnu noci, která je pro některé zlým znamením a pro druhé nositelem štěstěny; (NET).
31 viz: Příloha č. 12
53
Yacana, f., myt. (1) (Per): souhvězdí, které je duší lam; chodí po velké řece, pije vodu z pramenů a
když se u někoho usadí, přenese na něj velké štěstí; (DML). Yacuruna, m., myt. (1) (Per): mytologický bůh z hlubin řek a jezer; má schopnost proměnit se v
pohledného mladíka, svádí nevinné dívky a ty pak láká do svého domova, kde se z nich stávají podobní tvorové, jako je on sám; (NET).
7.16. Salvador
La mitología salvadoreña incluye varios tipos de seres extraordinarios y mujeres pecadoras.
Chasca, f., myt. (1) (Sal): také známá jako panna vod, byla dcerou bohatého muže, ktery ji chtěl
provdad bohatému princi, ale dívka měla svůj rozum a byla zamilovaná do rybáře jménem Acayatl; tajně se scházeli na pláži, kde ji rybář zpíval sladké písně, ale jednoho dne když se vracel z lovu, byl zastřelen nepřátelským šípem otcova přivržence; dívka tento zločin viděla a rozhodla se zemřít se svým milým, ovázala si kolem pasu lano, na jeho konec přivázala kámen a skočila do řeky; její duch se poprvé objevil v bílé kánoi spolu s Acayatlem a od té doby každý úplněk; proto rybáři za úplňku neloví, protože nechtějí rušit pannu a jejího milence; (NET).
Cipitío , m., myt. (1) (Sal): dítě bohů, jeho vzhled však připomíná spíše dítě ze špatných sociálních a
ekonomických podmínek; má obrovské břicho a schopnost teleportace; nosí bílé oblečení, sandály a klobouk; zvláštností je, že má obrácená chodila, takže je těžké ho vystopovat; není útočný, ale rád si dělá z lidí srandu; (NET).
Cuyancúa, m., myt. (1) (Sal): mýtické zvíře, napůl prase a napůl had, které oznamuje příchod dešťů;
(NET).32 Carreta, f., myt. (1) la ~ chillona (Sal): vozík běžné velikosti, byl složen z klád, které měli na svých
koncích lidské lebky s groteskním úsměvem; nákladem vozíku byly bezhlavé mrtvoly kroutící se jako chapadla tisíce chobotnic; povozníci měli místo hlav trsy píce; tancovali a vykřikovali jména lidí z vesnice, o kterých bylo známo, že jsou to lháři a pokrytci; (NET).
Descarnada, f., myt. (1) (Sal): krásná žena, která byla známá tím, že stopovala u silnic; měla na sobě
vyzívavé oblečení a lákala tak naivní řidiče; když ji někdo zastavil a zeptal se, kam potřebuje odvést, řekla, že ji stačí pár kilometrů; a tak si přisedla k řidiči a začala ho svádět; když se ji muži začali dotýkat a líbat ji, stalo se něco strašidelného; začala ji odpadávat kůže z těla a během několika sekund se proměnila v lidskou kostru; (NET).
32 viz: Příloha č. 13
54
7.17. Uruguay
Uruguay es el país, donde he encontrado el menor número de leyendas. Este hecho
atribuyo a las similitudes que existen entre Uruguay y La Argentina. Como hemos visto, el
apartado más extenso en cuanto a las leyendas y mitos es La Argentina que comparte
muchas creencias e ideas con su país vecino.
pastor, m., myt. (1) el ~ negrito (Uru): otrok nucený pást koně a ovce, ale protože ztratil nějaké ze
zvířat, byl zabit; říká se, že ode dne jeho smrti se mučedník zjevuje a pomáhá těm, kteří mu zapálí svíčku, nalézt ztracená zvířata; (NET).
tormenta, f., myt. (1) la ~ de Santa Rosa (Uru): lidový výraz pro bouřku, která podle legendy
zabránila holandským pirátům napadnout peruánské město Limu; (NET).
7.18. Venezuela
Venezuela nos presenta una variedad de sus deidades entre cuales aparecen mujeres misteriosas.
Arco, m. (1) (Ven): vodní božstvo; má dvojí moc, je schopno tvořit, ale i ničit, léčít a zabíjet; (NET). Sayona, f., myt. (1) (Ven): krásná dívka, která byla známá pro svou velkou žárlivost a nedůvěru, vzala
si hodného muže a měli syna; každý den se koupala nahá v řece, kam ji chodil pravidelně sledovat sukničkář z vesnice; když si ho jednoho dne všimla, nalhal ji, že ji její muž podvádí s vlastní matkou; když to dívka uslyšela, běžela domů a zapálila celý dům, ve kterém se nacházel její muž se synem, byl slyšet jen dětský pláč a nářek muže; než vesničané přišli na to co se děje, bylo pozdě a dívka už byla v domě své matky, kde ji vrazila nůž do břicha a než matka zemřela, proklela dceru pro svůj největší hřích; od té doby se vypráví, že se mužům zjevuje krásná žena, která chce zapálit cigaretu, když ji poslechnou, promění se její obličej ve tvář samotné smrtky a jsou jí pronásledováni až do samotné smrti; (NET).
hachador, m., myt. (1) el ~ perdido (Ven): vysoký, holohlavý muž s ohnivýma očima, ostrými zuby
nesoucí sekyru, kterou zabije všechny, co si dovolí jít lovit do hor pro zábavu; podle legendy jde o dřevorubce, kterého bůh potrestal proměnou v nešťastnou duši v těle hrozivého dřevorubce bloudícího po lese; (NET).
Kanoche, m., myt. (1) el doctor ~ (Ven): doktor, jemuž je připisována tvorba kapaliny, kterou
mumifikoval mrtvoly vpichováním směsy do krční žíly; (NET). Caraballo, f., myt. (1) la loca Luz ~ (Ven): hlas trpící ženy, která za války přišla o svých pět synů a
zbláznila se; (NET). María Lionza, f., myt. (1) (Ven): mestická dcera náčelníka kmene, která se narodila se světlýma
očima, co vypovídalo o jejím původu a tak byla ukryta do jeskyně; každý den ji nosil jídlo a jednou ji spatřil na hřbetu tapíra, který se o ni staral; když vyrostla, lidé z vesnice ji chodili navštěvovat, protože znala ozdravné účinky všech rotlin; proměnila se v ochránkyni lesů a léčitelku lidí; (NET).
Odo´sha, m. (1) (Ven): zlý duch, který je pánem lesů a větrů; je vždy připraven propíchnout trnem
jazyk těm, co vychází v noci z domů a nevěnují pozornost jeho oznamujícímu kvílení; pod jeho velením jsou majitelé lidožravé zvěře a ďáblové; (NET).
55
8. Mitos modernos
En el Diccionario de mitos y leyendas aparecen también algunos mitos que no tienen
nada que ver con la historia de las poblaciones latinoamericanas, pero intervienen a la edad
moderna y por esta razón les quería dedicar un apartado especial. Como vamos a ver, se
trata de los mitos que de alguna parte resolven los problemas de hoy en día y quieren
advertir a la gente de los peligros unidos a tiempos actuales.
computadora, f., myt. (1) (Arg): od popularizace elektronické pošty a internetu kolují zprávy o
emailu, který varuje před apokalyptickým virem, obsahuje dojemné historky a způsoby, jak jednoduše a rychle vydělat peníze; mezi uživateli internetu jsou tyto zprávy známé jako "hoax", neboli vtipy (př. jedno umírající dítě chce, abyste mu poslali pohled, který mu umožní dostat se do Guinesovi knihy rekordů; vše začalo roku 1989, kdy devítiletému chlapci z Anglie diagnostikovali nádor na mozku; dítě chtělo mít rekord v počtu obdržených pohlednic a roku 1990 se mu toto přání splnilo, dostal 16 milionů pohlednic; dnes je zdravý a studuje na univerzitě); (DML).
club, m., myt. (1) ~ del SIDA (Arg): výchovná legenda jejiž záměrem je odradit od nezávazného sexu
s cizinci; existují dvě povídky, které měli na lidi velký vliv, když byla znalost o nákaze AIDS a její prevenci mnohem menší než dnes (př. Povídka o ztátě kontroly v Copacabaně- muž odjel do Ria de Janeira s úmyslem dát volný průchod svým emocem, ženám a alkoholu; ubytoval se v hotelovém pokoji a šel tancovat na známou diskotéku, kde se seznámil s krásnou mulatkou, která s ním pak odešla zpátky do pokoje a oddali se nezávazné noci; při spěchu a nezodpovědnosti muž zapomněl použít prezervativ; ráno se v pokoji probudil sám a v koupelně na zrcadle objevil rtěnkou napsáno: "Vítej v klubu AIDS"); (DML).
teatro, m., myt. (1) cábalas en el ~ (Arg): v divadelní oblasti je mnoho mýtů, které přináší štěstí, nebo
naopak smůlu; mnoho kořenů těchto mýtů pochází ze starého španělského divadla; například se nepoužívaly žluté kostýmy, protože v romantických hrách plných intrik, bylo klasickou scénou přistižení ženy s milencem, který se ukrýval v šatníku a vetšinou pod postelí zapomněl spodky žluté barvy; také může být smůla spojovaná s touto barvou kvůli smrtí Moliéra ve hře Létající doktor, kde má žlutý kostým; (DML).
56
9. Comentario
En el siguiente comentario voy a comentar algunos problemas con los que me he
encontrado a lo largo de la traducción del Diccionario de mitos y leyendas y a la vez las
fuentes que me facilitaron entender los significados particulares.
El Diccionario de mitos y leyendas está lleno de seres misteriosos, plantas mágicas,
dioses malos y buenos que muchas veces tienen apariencia muy extraña, que es difícil de
imaginar. Por el hecho de que muchos mitos he buscado en el internet donde los autores
presentan junto con los mitos, las imágenes de sus protagonistas, era más fácil entender a la
descripción y narración. Por otro lado el Diccionario mismo no incluye muchos dibujos y si
apareció algún cocncepto sin la foto o el dibujo y tampoco es posible encontarlo en las
páginas web, todo queda en la imaginación del lector.
Hay que mencionar que gracias al tema del Diccionario, es decir a la mitología, ha
sido muy interesante traducir los conceptos que se refieren al mundo de las leyendas y
mitos, porque muchas veces parecen un cuento de hada con la diferencia, que en la mente
tenemos la posibilidad de que se conviertan la realidad.
Al principio del trabajo no me he dado cuenta de que el diccionario incluye solamente
algunos países latinoamericanos y por eso he decicido buscar el resto de los países en varias
páginas del internet para tenerlo completo. Siempre me he esforzado en encontrar el enlace
más confiable de todos y de éste he sacado las informaciones particulares.
9.1. Las fuentes
A la hora de traducir a los mitos ha sido muy importante entender bien lo que es lo
más importante, porque muchas de las explicaciones de los mitos han sido muy vastas y no
sería posible traducirlas palabra por palabra. Por eso se trata en la mayoría de los casos de la
traducción libre que mantiene lo más importante y fundamental. También había casos en los
que no he podido encontrar la idea o historia principal, porque la palabra ha sido explicada
en tres páginas mezclada con otras cosas y entonces fui a consultarlo con el profesor Černý
que me dio algun consejo.
57
Durante la traducción del Diccionario de mitos y leyendas me he encontrado con
muchas palabras nuevas y desconocidas, así que el diccionario de la RAE me ha
acompañado por todo el tiempo, ha sido una de las mejores posibilidades de como encontrar
el significado adecuado, pero también he usado el diccionario Španělsko český a česko
španělský o los diccionarios online como seznam o google.
No fue fácil encontrar mucha literatura sobre la mitología latinoamericana que sería
una obra base y de todos los países del continente del sur, porque cada libro se especializa
solo a una parte, por ejemplo a la cultura, la arquitectura o solo a un dios que aunque sea
importante, no nos da la información general.
El libro del cual he sacado más informaciones y cual me ha ordenado mis ideas ha sido
Mýty a legendy amerického kontinentu. La verdad es que más parece un libro para niños con
las ilustraciones animadas, pero describe bien las sociedades indígenas y sus dioses que
presentaban para ellos el símbolo de la mayor autoridad. Del libro he traducido un par de
leyendas que forman parte de mi trabajo y dan una visión interesante sobre el comienzo del
mundo y de la creación de elementos básicos como por ejemplo la gente o el fuego.
9.2. Los problemas con la traducción
En cuanto a las dificultades que me han acompañado durante mi trabajo, hay que
mencionar que gracias al hecho de que se trata del diccionario especializado al tema de la
mitología, se supone que aparecen palabras a las que era difícil encontrar un equivalente
checo.
El mayor problema ha sido buscar las fuentes más verdaderas en el internet, porque
como ya he mencionado, el diccionario no incluye todos los países.
58
Conclusión
Mi trabajo está basado en el Diccionario de mitos y leyendas accesible en las páginas
de internet. Por el hecho de que el diccionario mencionado no incluye todos los países
latinoamericanos, he colaborado con varias páginas web para completarlo.
El principal objetivo fue traducir los mitos y leyendas de manera más exacta y
apropiada para que sea útil a los futuros lectores. En muchos casos fue prescindible hacer
una síntesis de las leyendas que fueron descritas en varias páginas y no omitir algo
importante. Otra parte del trabajo forman algunas cosas teóricas que me parecieron
interesantes y fundamentales para el estudio de la mitología. Al trabajo incluí también unas
leyendas que nos pueden dar otra visión a la historia del mundo.
La traducción del diccionario por un lado exige mucho tiempo y la búsqueda de las
leyendas y mitos de otros países no mencionados en el diccionario fue muchas veces muy
larga y desagradable, por otro lado fue muy interesante trabajar con las cosas tan misteriosas
y enigmáticas. Para que el lector tenga mejor idea sobre algunos seres elegidos,
complementé el trabajo con varios apéndices.
Aunque la búsqueda y la traducción de las leyendas latinoamericanas fue un proceso
largo, estoy cierta de que me amplié mucho las informaciones sobre un sector nuevo para
mí, es decir la mitología.
Espero que un día mi trabajo apreciere algún lector que va a querer enterarse un poco
más sobre la mitología latinoamericana.
59
10. Anotación
10.1 Anotace
Autor práce: Bc. Adéla Šťastná
Filozofická fakulta, katedra romanistiky, španělská filologie: jednooborová
Název práce: Španělsko-český slovník amerikanismů: Mýty a legendy
Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.
Počet znaků: 148 979
Počet příloh: 13
Počet titulů použité literatury: 6
Internetové zdroje: 18
Klí čová slova: slovník, amerikanismus, legenda, mýtus
Charakteristika:
Tato diplomová práce se zabývá překladem webového slovníku jihoamerických
mýtusů a legend (http://www.cuco.com.ar/). Hesla jsou překládána ze španělštiny do češtiny
ze slovníku Diccionario de mitos y leyendas. Součástí práce je teoretická část a komentář
k překladu, který je zaměřen na nejčastější problémy, se kterými jsem se během vypracování
setkala.
60
10.2. Annotation
Author: Bc. Adéla Šťastná
Department of romanistic, Spanish filology: single-option
The title: The Spanish-Czech dictionary of Americanisms: Myths and legends
Headman of the thesis: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.
Number of signs: 148 979
Enclosure: 13
Number of titles of used literature: 6
Internet resources: 18
Key words: dictionary, Americanisms, myths, legends
Characterization:
This thesis is dedicated to the translation of web dictionary of South American myths
and legends. Headwords are translated from Spanish to Czech language from original
dictionary Diccionario of myths and legends. The part of the thesis forms comment related to
the translation which focuses on the most common problems which I got in touch with.
61
11. Bibliografía
CHALUPA, Jiří: Španělsko-český, česko-španělský slovník, Praha: Fin Publishing, 2008.
Real Academia Española: Diccionario de la lengua española española, Madrid, 1992.
ČERNÝ, Jiří, HOLEŠ, Jan: Sémiotika, Praha: Portal, s. r. o., 2004.
MÁDROVÁ, Jitka, ŠPAČEK, Jiří: Mýty a legendy amerického kontinentu, Bratislava:
Gemini, 1992.
JONES, M., David, MOLYNEAUX, L., Brian: Americká mytologie, Londýn, 2002.
ŠTĚPÁNEK, Pavel: Umění mexických indiáských civilizací, Olomouc, 2002.
Recursos electrónicos:
http://www.cuco.com.ar/
http://lmlatinos.blogspot.cz/
http://www.folkloredelnorte.com., myt.ar/tradyley.htm
http://maykolportafolio.blogspot.cz/p/mitos-y-leyendas-de-chile.html
http://leyendas-peru.blogspot.cz/
http://rociomaybril2.blogspot.cz/
http://mitosperuanos-bbgc.blogspot.cz/p/mitos-de-la-selva.html
http://www.portaldesalta.gov.ar/miki
http://www.todacolombia.com/folclor-colombia/mitos-y-leyendas/juan-machete.html
http://hondu-leyendas.blogspot.cz/2009/07/el-duende-la-siguanaba-el-cadejo-la.html
https://es.wikipedia.org/wiki/Categor%C3%ADa:Leyendas_de_Honduras
62
http://mitosyleyendascsd.blogspot.cz/2011_09_01_archive.html
http://www.deguate.com/cgibin/artman2/search.cgi?action=search&page=2&perpage=10&te
mplate=articleLists/misterios.shtml&categoryNums=81&includeSubcats=1#.Vj3UPStzXIX
https://es.wikipedia.org/wiki/Llorona#La_Tepesa
https://es.wikipedia.org/wiki/Categor%C3%ADa:Leyendas_de_El_Salvador
http://www.taringa.net/post/paranormal/13563783/Mitos-y-leyendas-de-El-Salvador.html
http://www.manfut.org/leyendas/panchonato.html
https://es.wikipedia.org/wiki/Leyendas_de_Costa_Rica
63
12. Apéndice
Příloha č. 1: Furufuhué
Příloha č. 2: Jasy Jatere
Příloha č. 3: Ucumar
Příloha č. 4: Ekeko
Příloha č. 5: La Pata Sola
Příloha č. 6: Chupacabras
Příloha č. 7: Trauco
Příloha č. 8: Siguanaba
Příloha č. 9: Cadejo
Příloha č. 10: El sacerdote sin cabeza
Příloha č. 11: Llorona
Příloha č. 12: Sachamama
Příloha č. 13: Cuyancúa
64
Příloha č. 1
Furufuhué
http://www.ediciona.com/el_furufuhue-dirpi-26393.htm
Příloha č. 2
Jasy Jatere
https://arescronida.wordpress.com/2011/04/06/la-leyenda-de-los-siete-monstruos-guaranies/
Příloha č. 3
Ucumar
http://www.folkloredelnorte.com.ar/leyendas/ucumar.htm
65
Příloha č. 4
Ekeko
http://www.cuco.com.ar/ekeko.htm
Příloha č. 5
La Pata Sola
https://norcasiacaldas.wordpress.com/tag/la-patasola/
66
Příloha č. 6
Chupacabra
http://mythical-creatres.wikia.com/wiki/Chupacabra
Příloha č. 7
Trauco
http://beethzart-elrinconcillo1.blogspot.cz/2015/09/el-trauco.html
67
Příloha č. 8
Siguanaba
http://www.taringa.net/posts/imagenes/17296778/Algunas-leyendas-de-Guatemala.html
Příloha č. 9
Cadejo
http://genius.com/2152803
Příloha č. 10
El sacerdote sin cabeza
http://es.creepypasta.wikia.com/wiki/El_cura_sin_cabeza
68
Příloha č. 11
Llorona
https://elvelo.wordpress.com/2012/02/14/la-llorona/
Příloha č. 12
Sachamama
http://asiesloreto.blogspot.cz/2015/06/leyendas-de-mi-region.html
Příloha č. 13
Cuyancúa
http://www.elsalvadormipais.com/la-cuyancua-leyenda
69
![Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta ...psych.upol.cz/.../01/2014_Valúch...v-psychodiagnostických-testov.pdf · drivers at psycho-diagnostic tests. [Final essay]](https://img.pdfslide.tips/doc/110x75/5c766a0f09d3f28c0f8beaa6/univerzita-palackeho-v-olomouci-filozoficka-fakulta-psychupolcz012014valuchv-psychodiagnostickych-.jpg)
