UNIVERZITA PALACKEacuteHO V OLOMOUCI Přiacuterodovědeckaacute fakulta

Katedra geografie Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia

Kateřina POLACHOVAacute

MIGRACE OBYVATEL VE ST ŘEDNIacute AMERICE B ĚHEM

20 A 21 STOLETIacute

PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKY

Bakalaacuteřskaacute praacutece

Vedouciacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith

Olomouc 2007

Prohlašuji že jsem bakalaacuteřskou praacuteci vypracovala samostatně a veškereacute použiteacute prameny

jsem uvedla v seznamu literatury

Liberec 10 května 2007 helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

podpis

Tiacutemto bych chtěla poděkovat vedouciacutemu bakalaacuteřskeacute praacutece Mgr Radovanu Dluheacutemu-

Smithovi a profesorům Univerzity Earth za vstřiacutecnyacute přiacutestup cenneacute rady doporučeniacute a

připomiacutenky ktereacute mi pomohly při vypracovaacuteniacute teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece Meacute poděkovaacuteniacute patřiacute i

Dr Pavlu Novaacutečkovi za umožněniacute studijniacuteho pobytu v Kostarice a v neposledniacute řadě

dotazovanyacutem ženaacutem komunity Carmen za ochotu při rozhovorech

Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506

ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE

student

Kateřina POLACHOVAacute

obor

Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia

Naacutezev praacutece

Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries

Case study of Costa Rica

Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute

Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute

Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a

zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu

Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech

z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě

uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě

Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth

podiacutelela

Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007

vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Struktura praacutece Obsah

Uacutevod

Ciacutele praacutece

Použitaacute metologie

Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel

Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute

Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel

Ekonomickeacute Sociaacutelniacute

Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace

Zaacutevěr

Shrnutiacute ndash summary

Seznam použiteacute literatury

Seznam použityacutech zkratek

Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)

Přiacutelohy

Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy

Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh

v elektronickeacute podobě

OBSAH

Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18

31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20

4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21

411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24

431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28

5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29

521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41

522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52

53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54

53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61

6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70

621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73

7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88

Seznam použityacutech zkratek

Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev

CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou

Central American Free Trade Agreement

CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast

Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe

FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales

IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank

IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons

ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization

IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund

IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica

INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua

INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service

IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration

LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean

MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute

OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States

RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance

SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe

Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica

UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations

UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme

1 Českyacute ekvivalent

14

UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime

UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague

UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund

UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees

WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank

15

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97

Prohlašuji že jsem bakalaacuteřskou praacuteci vypracovala samostatně a veškereacute použiteacute prameny

jsem uvedla v seznamu literatury

Liberec 10 května 2007 helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

podpis

Tiacutemto bych chtěla poděkovat vedouciacutemu bakalaacuteřskeacute praacutece Mgr Radovanu Dluheacutemu-

Smithovi a profesorům Univerzity Earth za vstřiacutecnyacute přiacutestup cenneacute rady doporučeniacute a

připomiacutenky ktereacute mi pomohly při vypracovaacuteniacute teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece Meacute poděkovaacuteniacute patřiacute i

Dr Pavlu Novaacutečkovi za umožněniacute studijniacuteho pobytu v Kostarice a v neposledniacute řadě

dotazovanyacutem ženaacutem komunity Carmen za ochotu při rozhovorech

Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506

ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE

student

Kateřina POLACHOVAacute

obor

Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia

Naacutezev praacutece

Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries

Case study of Costa Rica

Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute

Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute

Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a

zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu

Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech

z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě

uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě

Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth

podiacutelela

Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007

vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Struktura praacutece Obsah

Uacutevod

Ciacutele praacutece

Použitaacute metologie

Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel

Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute

Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel

Ekonomickeacute Sociaacutelniacute

Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace

Zaacutevěr

Shrnutiacute ndash summary

Seznam použiteacute literatury

Seznam použityacutech zkratek

Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)

Přiacutelohy

Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy

Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh

v elektronickeacute podobě

OBSAH

Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18

31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20

4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21

411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24

431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28

5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29

521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41

522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52

53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54

53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61

6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70

621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73

7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88

Seznam použityacutech zkratek

Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev

CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou

Central American Free Trade Agreement

CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast

Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe

FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales

IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank

IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons

ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization

IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund

IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica

INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua

INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service

IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration

LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean

MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute

OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States

RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance

SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe

Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica

UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations

UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme

1 Českyacute ekvivalent

14

UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime

UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague

UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund

UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees

WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank

15

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97

Tiacutemto bych chtěla poděkovat vedouciacutemu bakalaacuteřskeacute praacutece Mgr Radovanu Dluheacutemu-

Smithovi a profesorům Univerzity Earth za vstřiacutecnyacute přiacutestup cenneacute rady doporučeniacute a

připomiacutenky ktereacute mi pomohly při vypracovaacuteniacute teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece Meacute poděkovaacuteniacute patřiacute i

Dr Pavlu Novaacutečkovi za umožněniacute studijniacuteho pobytu v Kostarice a v neposledniacute řadě

dotazovanyacutem ženaacutem komunity Carmen za ochotu při rozhovorech

Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506

ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE

student

Kateřina POLACHOVAacute

obor

Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia

Naacutezev praacutece

Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries

Case study of Costa Rica

Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute

Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute

Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a

zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu

Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech

z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě

uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě

Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth

podiacutelela

Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007

vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Struktura praacutece Obsah

Uacutevod

Ciacutele praacutece

Použitaacute metologie

Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel

Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute

Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel

Ekonomickeacute Sociaacutelniacute

Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace

Zaacutevěr

Shrnutiacute ndash summary

Seznam použiteacute literatury

Seznam použityacutech zkratek

Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)

Přiacutelohy

Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy

Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh

v elektronickeacute podobě

OBSAH

Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18

31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20

4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21

411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24

431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28

5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29

521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41

522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52

53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54

53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61

6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70

621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73

7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88

Seznam použityacutech zkratek

Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev

CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou

Central American Free Trade Agreement

CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast

Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe

FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales

IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank

IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons

ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization

IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund

IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica

INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua

INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service

IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration

LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean

MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute

OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States

RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance

SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe

Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica

UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations

UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme

1 Českyacute ekvivalent

14

UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime

UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague

UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund

UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees

WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank

15

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97

Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506

ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE

student

Kateřina POLACHOVAacute

obor

Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia

Naacutezev praacutece

Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries

Case study of Costa Rica

Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute

Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute

Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a

zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu

Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech

z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě

uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě

Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth

podiacutelela

Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007

vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Struktura praacutece Obsah

Uacutevod

Ciacutele praacutece

Použitaacute metologie

Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel

Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute

Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel

Ekonomickeacute Sociaacutelniacute

Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace

Zaacutevěr

Shrnutiacute ndash summary

Seznam použiteacute literatury

Seznam použityacutech zkratek

Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)

Přiacutelohy

Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy

Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh

v elektronickeacute podobě

OBSAH

Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18

31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20

4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21

411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24

431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28

5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29

521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41

522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52

53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54

53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61

6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70

621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73

7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88

Seznam použityacutech zkratek

Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev

CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou

Central American Free Trade Agreement

CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast

Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe

FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales

IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank

IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons

ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization

IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund

IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica

INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua

INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service

IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration

LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean

MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute

OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States

RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance

SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe

Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica

UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations

UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme

1 Českyacute ekvivalent

14

UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime

UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague

UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund

UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees

WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank

15

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97

Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007

vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Struktura praacutece Obsah

Uacutevod

Ciacutele praacutece

Použitaacute metologie

Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel

Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute

Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel

Ekonomickeacute Sociaacutelniacute

Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace

Zaacutevěr

Shrnutiacute ndash summary

Seznam použiteacute literatury

Seznam použityacutech zkratek

Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)

Přiacutelohy

Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy

Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh

v elektronickeacute podobě

OBSAH

Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18

31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20

4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21

411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24

431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28

5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29

521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41

522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52

53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54

53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61

6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70

621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73

7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88

Seznam použityacutech zkratek

Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev

CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou

Central American Free Trade Agreement

CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast

Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe

FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales

IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank

IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons

ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization

IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund

IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica

INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua

INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service

IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration

LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean

MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute

OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States

RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance

SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe

Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica

UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations

UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme

1 Českyacute ekvivalent

14

UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime

UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague

UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund

UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees

WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank

15

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97

Struktura praacutece Obsah

Uacutevod

Ciacutele praacutece

Použitaacute metologie

Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel

Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute

Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel

Ekonomickeacute Sociaacutelniacute

Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace

Zaacutevěr

Shrnutiacute ndash summary

Seznam použiteacute literatury

Seznam použityacutech zkratek

Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)

Přiacutelohy

Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy

Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh

v elektronickeacute podobě

OBSAH

Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18

31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20

4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21

411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24

431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28

5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29

521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41

522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52

53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54

53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61

6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70

621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73

7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88

Seznam použityacutech zkratek

Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev

CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou

Central American Free Trade Agreement

CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast

Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe

FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales

IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank

IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons

ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization

IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund

IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica

INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua

INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service

IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration

LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean

MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute

OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States

RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance

SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe

Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica

UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations

UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme

1 Českyacute ekvivalent

14

UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime

UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague

UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund

UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees

WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank

15

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97

OBSAH

Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18

31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20

4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21

411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24

431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28

5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29

521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41

522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52

53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54

53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61

6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70

621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73

7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88

Seznam použityacutech zkratek

Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev

CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou

Central American Free Trade Agreement

CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast

Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe

FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales

IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank

IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons

ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization

IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund

IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica

INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua

INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service

IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration

LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean

MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute

OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States

RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance

SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe

Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica

UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations

UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme

1 Českyacute ekvivalent

14

UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime

UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague

UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund

UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees

WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank

15

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97

Seznam použityacutech zkratek

Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev

CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou

Central American Free Trade Agreement

CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast

Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe

FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales

IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank

IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons

ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization

IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund

IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica

INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua

INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service

IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration

LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean

MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute

OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States

RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance

SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe

Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica

UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations

UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme

1 Českyacute ekvivalent

14

UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime

UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague

UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund

UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees

WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank

15

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97

UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime

UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague

UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund

UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees

WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank

15

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97

1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo

stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21

stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už

maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a

uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo

Jean Daniel5

Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute

Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli

Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky

nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace

K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci

Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě

Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i

v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami

migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice

2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)

16

2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute

souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť

charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech

Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute

Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla

jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž

rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo

nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech

V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute

souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace

Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol

identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace

v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky

migrace

V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika

Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do

Kostariky

V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci

mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

17

3 METOLOGIE

31 Teoretickaacute čaacutest

Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute

ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a

celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky

311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute

Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů

např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute

Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute

publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace

urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute

Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci

univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute

digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace

stejně tak v online podobě

Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece

uacutezce spjaty

Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem

originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině

Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a

fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute

mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI

Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-

IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL

(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace

migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze

země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute

důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů

18

312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace

Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na

tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece

Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež

důležityacutemi zdroji informaciacute

Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San

Joseacute 28 řiacutejna 2006

Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006

Osobniacute konzultace s profesory

Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov

Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro

Dokumentaacuterniacute filmy

ldquoDesarrollo Urbanordquo 10

ldquoVivienda Tempovalldquo 11

ldquoNicaraguenseldquo 12

ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13

8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)

19

32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute

321 Popis

Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen

v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě

Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje

Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho

dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila

Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita

nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho

původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu

322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika

Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006

Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)

Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě

Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou

ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku

Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez

rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem

rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute

s migraciacute

Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny

Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem

zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci

20

4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie

antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute

hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 13)

IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny

osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za

uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne

vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech

41 Zaacutekladniacute charakteristiky

EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute

migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky

1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute

přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je

determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest

zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst

migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech

či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem

obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny

migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)

technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute

lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života

migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše

individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny

14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee

21

411 Typologie migrace

Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud

chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak

uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute

Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)

V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu

mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou

nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou

Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň

vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli

2004 33-39)

Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z

původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok

Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak

dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně

Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute

cesty (IOM nedatovaacuteno)

Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě

přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace

splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti

nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)

Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce

22

Tabulka 1 Typy migrace 15

Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute

Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum

Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu

Hraničniacute Mimo region

Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute

Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute

Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute

Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace

Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev

Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute

Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute

Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů

15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

23

42 Migrace a globalizace

Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu

představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů

Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute

transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů

produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve

městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan

Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever

planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy

nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute

tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na

Sever (Drbohlav 2003)

Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a

lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor

ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem

prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute

vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody

peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem

světě (IOM 2005)

43 Světoveacute trendy

431 Migrace a světoveacute trendy

Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich

počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob

v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na

191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk

16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod

24

z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi

migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)

Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace

0

50

100

150

200

1965 1975 1985 1990 2000 2005rok

počet

mig

rantů (

mil)

Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006

UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci

z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute

zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z

celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute

tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)

Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele

vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově

industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin

2001 3)

V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53

milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute

oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)

USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)

Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)

(UN 2006 1-3)

25

432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace

Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17

migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku

1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva

UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute

migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute

ženy (UNFPA 2006 21)

UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute

doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute

době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili

15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů

v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do

Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety

Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti

(UNIC 2006c 8)

Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se

pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do

ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od

Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD

na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem

Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než

3 800 osob (Cevallos 2005)

17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky

26

Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute

Mexiko 57

0

Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky

23

Afrika a ostatniacute zem ě

5

Asie 10

Evropa a Kanada

5

Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006

Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute

tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U

ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech

podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute

hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600

až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně

v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem

průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že

lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)

Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto

jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute

usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k

nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute

jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v

jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když

jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem

transferu (Cejp 2006)

Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že

kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant

překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute

že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)

27

433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84

milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků

z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před

pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů

přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je

neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti

Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky

pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres

vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale

vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v

minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem

postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji

zemi

K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname

(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se

staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V

Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15

V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7

Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti

Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům

Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute

zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR

tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)

Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)

28

5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu

Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi

Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji

Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou

istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně

Yucatanskeacuteho poloostrova

Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik

Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a

Panamu

52 Identifikace přiacutečin migrace

Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute

jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute

uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a

politickeacute nestabilitě

Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu

různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě

strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav

vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i

dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance

respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh

dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a

chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute

obraz (Drbohlav 2003)

Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako

bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory

Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy

fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute

(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)

29

521 Nucenaacute migrace

Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute

represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež

představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute

migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram

Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace

Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614

5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace

Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil

současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery

Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco

Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu

zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil

miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute

30

Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika

Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute

spraacutevu

Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute

či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida

nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu

potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa

Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800

25

1525

0

5

10

15

20

25

30

1500 1570 1800rok

počet

oby

vate

l (m

il)

Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006

Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute

viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute

obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem

feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny

na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V

důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870

bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)

Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu

zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci

potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919

V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace

a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku

31

1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute

federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute

feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)

Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly

přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci

Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute

Belize

Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až

roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s

ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize

dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute

Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla

vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem

majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci

někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi

mzdami

Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute

veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace

belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby

kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele

vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala

se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute

uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a

hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem

praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv

Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem

členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle

Eltringham 2005 54-56)

Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z

hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute

32

předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu

zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)

Guatemala

Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo

pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute

na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute

Středniacute Americe

Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute

zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a

skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute

že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)

Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80

let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly

všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně

se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na

druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku

vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea

Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten

vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a

aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost

Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute

vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do

vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)

Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute

rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu

obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což

18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs

33

představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento

uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute

překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj

hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z

mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos

2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s

probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi

kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA

udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s

Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC

(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla

nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale

nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)

Honduras

V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho

vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi

skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6

milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech

padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953

Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho

naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili

zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute

reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a

dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech

podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3

největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti

Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly

kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie

do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy

Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio

34

Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v

Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k

dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož

neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho

funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu

z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo

Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal

spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem

sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do

Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a

naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce

1980

Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se

Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute

hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)

V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se

staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž

počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle

některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech

uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)

Kostarika

Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita

byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve

přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně

znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve

vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho

prezidenta Juana Rafaela Moru

Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky

vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě

jen v letech 1870-1882

35

Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl

přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce

1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela

Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho

vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech

vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho

Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu

naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute

občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v

zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny

některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a

zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute

V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute

přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v

konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle

Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z

meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)

Nikaragua

V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z

prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute

si vyžaacutedaly tisiacutece životů

Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce

nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku

20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend

V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista

Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na

stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily

Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě

Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil

popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu

36

Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů

a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po

zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města

Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute

(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad

celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi

levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou

Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)

kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute

porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova

administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila

otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od

USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v

Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze

země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute

a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA

Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute

Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras

dohody o klidu zbraniacute

V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute

opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi

vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005

509-513)

Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty

Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA

vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990

USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride

1999 296)

20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře

37

Panama

Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve

svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně

odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků

V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute

provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie

Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi

severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice

kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo

strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de

Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to

ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k

ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute

smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba

trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy

změnila podobu Panamy

V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během

12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free

Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum

mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel

Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s

prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos

podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal

americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega

obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute

sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace

Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army

Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta

mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl

Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute

apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem

38

ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute

politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a

strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute

ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)

Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)

Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu

Salvador

Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v

jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se

poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi

společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv

domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem

komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin

zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute

oligarchie

Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda

prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově

a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů

Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro

Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute

burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku

1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a

haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen

kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele

už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury

Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku

1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za

naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila

ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před

šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro

39

salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)

povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy

vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN

během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem

kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana

Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst

Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli

představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z

Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru

pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle

Eltringham 2005 305-309)

Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v

roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do

Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce

1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest

populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak

přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)

Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně

ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a

ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V

roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat

(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten

každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali

(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)

40

Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14

5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny

Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy

jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi

strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute

deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute

věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je

nezpochybnitelnaacute

El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute

uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli

donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute

životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich

existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto

typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se

pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150

milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje

přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)

Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute

odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute

přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000

Stojanov 2005 13)

Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace

Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka

1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup

2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody

pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute

3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie

průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie

4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů

5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku

tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty

21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt

41

Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute

obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem

globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)

poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky

Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute

ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech

svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)

O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute

že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)

Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe

Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12

tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře

postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem

byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika

umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly

86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS

zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)

Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce

donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově

škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet

2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007

V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem

TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)

Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze

Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že

zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute

dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř

veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein

konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou

napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)

42

522 Dobrovolnaacute migrace

Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute

svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a

svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)

V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute

5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny

Chudoba

Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se

odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila

SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky

neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z

roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby

zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute

(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute

chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a

Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se

nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)

Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech

podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše

naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je

na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často

rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)

Demografickeacute změny

Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute

migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi

stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země

k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)

43

Migra čniacute siacutetě

Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil

dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-

průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou

dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k

ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem

přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci

absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V

neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute

migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)

Rozvoj

Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize

přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute

60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet

dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i

sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle

svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute

nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož

smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka

života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty

HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3

Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita

Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute

pořadiacute Země HDP per capita (USD)

1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747

101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561

Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006

22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

44

Ekonomickeacute determinanty

FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu

obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik

ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily

přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute

Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute

rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)

Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost

zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-

Vignoli 2004 33)

Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do

pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute

pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)

Krize

Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva

banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute

obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy

Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky

praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce

(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi

kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na

stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a

ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem

kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do

měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA

45

5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute

Panama

Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky

Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony

činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40

tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do

HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy

zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP

Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan

Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a

niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na

20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute

decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50

ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě

167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205

V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes

2006 BussinessInfo 2006d 18-23)

Belize

Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se

největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute

Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute

citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil

(BussinessInfo 2006a 21 25)

Kostarika

Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu

Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996

počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku

a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP

zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou

46

jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias

zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute

chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan

Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech

přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a

alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země

regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen

2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem

exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech

středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-

27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Guatemala

Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute

neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na

pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute

dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60

naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby

(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci

(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi

k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu

Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla

podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i

ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace

obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji

regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo

jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)

47

Honduras

Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky

po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje

tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost

dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch

Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute

rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy

Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu

se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro

Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem

vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce

2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)

Nikaragua

Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute

s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou

započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi

do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute

naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident

Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou

staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi

nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute

Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -

PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do

HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident

Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce

2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a

zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)

23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541

48

Salvador

Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho

ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a

Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na

USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute

nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute

ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru

denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala

rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na

ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a

finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio

Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů

s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)

49

53 Charakteristika středoamerickeacute migrace

531 Migračniacute proudy

Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale

i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů

Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země

migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi

naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech

letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě

Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol

5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město

Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem

fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v

některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci

uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje

poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute

vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že

městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho

celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě

země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům

s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize

Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby

1 Vnitřniacute migrace

- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

2 Migrace v raacutemci regionu

- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)

- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

3

Migrace mimo region

- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)

- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)

Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32

50

City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky

San Joseacute

Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může

byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace

Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst

Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky

606 596 573 571

483 463 456

Kos

tarik

a

Sal

vado

r

Nik

arag

ua

Pan

ama

Bel

ize

Gua

tem

ala

Hon

dura

s

Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004

Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek

pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute

tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a

maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost

vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst

za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se

migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-

38)

51

5312 Migrace v raacutemci regionu

O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden

systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data

Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7

populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na

8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však

oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu

nelegaacutelniacutech Nigaragujců24

Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena

indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem

mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)

Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data

jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2

Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky

Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b

24 Viacutece kapitola 61

52

53121 Hraničniacute migrace

Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v

zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po

sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek

pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby

stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute

populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů

citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute

sezoacutenniacute proudy

Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize

Salvador rarr Guatemala

Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika

Nikaragua rarr Kostarika

Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů

osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores

si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui

Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute

bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)

Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či

neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi

zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci

kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už

nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci

jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či

temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv

kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je

na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou

straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)

25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek

53

5313 Migrace mimo region

USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře

Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje

daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů

Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004

2 836 3622 026 150

71 875

46 523

1 133 978

69 865

64 121

353 692

19 940

15 423

113 913

5 430

16 325

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

USA

Kanada

Mexiko

ciacutelo

vaacute z

emě

počet imigrantů

1970

1980

1990

2000

2004

Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003

53131 Emigrace do Mexika

Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země

V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků

Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo

zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v

mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)

Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento

staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute

do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana

Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)

Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky

žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3

54

53132 Emigrace do Kanady a USA

Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na

25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům

Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada

přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany

USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila

V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj

hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute

hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti

kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)

Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je

největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15

milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres

2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA

nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)

(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute

Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale

snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)

V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a

opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s

ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act

(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle

INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv

sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků

Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident

Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and

Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute

imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet

splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje

26 Viz Terminologickyacute slovniacutek

55

LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k

ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)

Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka

Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet

Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004

Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)

Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)

V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich

počet zdvojnaacutesobil

Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky

je 13 milionu

21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA

Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet

dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA

Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New

Jersey

56

54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky

541 Ekonomickeacute

Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a

zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech

(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou

řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu

provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly

naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace

Cestovniacute ruch a doprava

Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu

Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute

sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem

tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či

intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci

cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA

Telekomunikace

Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute

dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů

telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a

komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi

vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute

způsob spojeniacute s domovem

Obchod

Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute

původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute

mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech

27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek

57

Remitence

Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute

rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute

země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute

perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe

a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute

Ameriky

Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což

představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny

předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy

Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze

zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka

v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a

dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)

Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

2001 2002 2003 2004rok

v m

ld

US

D

Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador

3

2

15

05

1

0

25

Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)

58

Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-

300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence

tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer

Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky

za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador

jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz

neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je

zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel

Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na

tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16

Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute

investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za

povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA

(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele

převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a

Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi

exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech

ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA

I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na

rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a

vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z

extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute

banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v

Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem

procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně

ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute

obci (Andrade-Eekkoff 2006)

29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe

59

Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004

Zdroj Andrade-Eekhoff 2006

Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute

řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun

Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence

nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti

Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech

zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute

přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v

zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich

přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)

Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten

Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630

Chudoba () 745 391

60

542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace

Brain-drain a zpětnaacute migrace

Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute

pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se

jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain

neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky

vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a

předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain

vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic

vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze

Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute

oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky

vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)

Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)

Zdroj Oumlzden 2006 15

Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu

kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi

svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)

Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou

migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho

61

poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute

zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute

migrace v budoucnu

Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky

Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci

změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a

Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale

přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a

přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute

sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je

tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti

Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např

Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z

psychologickeacuteho hlediska)

Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od

ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA

dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute

řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)

Praacutece

Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i

pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin

nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v

neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)

Obydliacute

Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale

vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv

imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice

připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a

dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)

30 Viacutece kapitola 61

62

6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na

jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře

Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)

Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech

receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou

ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece

Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly

nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci

politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi

Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil

Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z

celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)

Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho

počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je

rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole

Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu

Zdroj Ramiacuterez 2002 60

31 viz Terminologickyacute slovniacutek

63

61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky

Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute

polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech

exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a

nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků

Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců

Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se

prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute

katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)

V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu

teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6

celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute

migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby

Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1927 1950 1963 1973 1984 2000

rok

počet

(v

tisiacutec

iacutech)

Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5

64

Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace

Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou

trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute

pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv

bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty

dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na

druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute

přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je

finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni

do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty

(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)

Tabulka 6 Zkušenosti migranta

I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem

ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu

nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu

Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet

stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute

Pracovniacute trh

Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v

průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute

tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců

Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie

Zdroj Jeude 2005 44-45

65

Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci

Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech

dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů

procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst

Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute

1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute

Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu

okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis

vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů

Tabulka 7 Zkušenosti migranta

Zdroj Jeude 2003 47

2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy

V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou

pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli

Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na

kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)

3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů

Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade

velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)

4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute

Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute

čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely

naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute

5 San Joseacute ndash služby průmysl

Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute

vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu

66

zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně

uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)

Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije

na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio

Carpio

Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si

Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem

nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v

Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů

(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů

slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny

posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou

Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute

Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-

Foundation 2005)

Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato

pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů

Xenofobie

Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech

vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem

bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i

celou kulturu a identitu

Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě

Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a

televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute

každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne

zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute

nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když

řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute

67

strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a

diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)

Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů

Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů

Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno

Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence

47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky

ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti

38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute

Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem

představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet

vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy

Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute

procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se

potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet

migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)

68

Graf 11 V ěkovaacute pyramida

Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9

Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do

Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu

v Nikaragui)

69

62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute

Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se

vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu

Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky

spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)

621 Analyacuteza uacutedajů

Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute

lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin

Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se

svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů

než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho

pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2

respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD

za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky

32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute

Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost

Rodinnyacute stav

Počet dětiacute

Počet dětiacute

v Nik

Počet let

studia

Aktuaacutelniacute zaměst

Dokumenty

Naacutevrat do

Nik

Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne

Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne

Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne

Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne

Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne

Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne

Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne

Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne

Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne

Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne

Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne

Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne

Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne

Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne

Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne

Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne

70

Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu

Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen

Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily

povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena

obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů

Tabulka 9 Zkušenosti migrantky

Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s

ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do

hlavniacuteho města

9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz

fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů

praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute

snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice

tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde

neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute

Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od

městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece

v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze

13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a

musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute

přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti

a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz

Tabulka 10)

Tabulka 10 Zkušenosti migrantky

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

71

Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy

odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy

V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3

ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme

hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem

chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti

vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině

ale i v zaměstnaacuteniacute

Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech

matek

Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute

manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech

zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem

Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute

kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je

nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě

ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly

probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům

Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a

Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den

Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za

odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute

Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo

bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny

respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně

33 kostarickaacute měna

72

622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute

Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u

nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy

Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci

protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute

možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo

Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a

zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s

nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute

73

7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života

každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem

nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti

v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a

rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace

Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute

praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute

určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude

Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a

ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute

investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů

Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem

sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem

vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a

omezily nelegaacutelniacute migraci

podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci

mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute

migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi

zeměmi

vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu

využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy

zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci

zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi

věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech

lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může

doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech

Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může

byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu

demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj

74

pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti

staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech

sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a

sociaacutelniacute soudržnost

Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector

Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute

dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se

vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo

75

8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute

Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute

Přiacutepadovaacute studie Kostariky

Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se

na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku

Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a

CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně

je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny

alarmujiacuteciacute tendence migrace

V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol

identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci

Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a

končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty

politickeacute

Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel

majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute

spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute

proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo

region kteryacutem dominuje emigrace do USA

Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky

jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain

V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute

proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu

V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace

migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice

Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a

důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace

76

SUMMARY

Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries

Case study of Costa Rica

The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the

migration focused on Central America and later on Costa Rica

The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and

CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration

typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions

world migration trends and points out current alarming tendencies

The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It

aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration

started with the history followed by political problems civil wars which were lately

substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones

Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population

displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the

country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to

the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional

flows predominantly to the USA

Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic

consequences for example remittances and then examines some social and other

consequences like social exclusion or brain drain

In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of

migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme

relevancy

The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called

feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female

immigrants in Costa Rica

Key words migration typology refugees world trends Central America causes and

consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration

77

RESUMEN

Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI

Estudio de caso Costa Rica

El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten

enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica

Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM

UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis

de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten

menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales

La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten

centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e

impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas

que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales

Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos

poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro

del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el

campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la

regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU

Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las

consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas

consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias

Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los

emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten

centroamericana

Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno

llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres

emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica

Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas

y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten

78

9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute

Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi

Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute

Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje

Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu

Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute

Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora

Latinoameričanů v USA

Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec

Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo

přiacuterodniacute katastrofou

Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec

Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute

země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute

politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty

Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute

Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně

Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute

hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute

Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem

trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute

Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute

hranici jednoho roku pobytu

Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute

Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy

Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute

34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno

79

Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety

Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda

Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho

časoveacuteho uacuteseku

Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice

staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři

Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst

probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace

z venkova do měst a naacutesledně za hranice

Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např

když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče

Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje

Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle

organizovanyacute staacutetniacute administrativou

Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute

přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout

informace

Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv

čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu

Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace

Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či

dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute

pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute

Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy

(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci

Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie

obec) do jineacute

Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci

Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat

Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok

80

10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů

Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5

Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s

81

CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-

82

10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt

83

httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt

84

OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt

85

STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt

86

(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt

Dalšiacute použiteacute zdroje

Videodokumentaacuterniacute filmy

A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua

(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt

Multimediaacutelniacute vyacutestava

A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo

Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006

87

PŘIacuteLOHY

88

Seznam přiacuteloh

Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe

Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu

Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001

Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky

Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace

89

Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe

Zdroj UNHCR 1998

90

Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35

Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA

Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000

Rok Země původu 1980 1990 2000

Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560

Zdroj Jeude 2005 18

Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001

Zdroj Mahler 2006

Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004

Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004

Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362

Zdroj Mahler 2006

35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador

Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama

Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624

Rok Země původu 1996 2001

Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865

91

Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)

Rok Země původu 2001 2002 2003 2004

Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548

Zdroj Agunias 2006 IABD 2005

Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky

Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus

Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756

Zdroj Agunias 2006 IADB 2005

Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000

Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000

Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764

Zdroj Castro-Valverde 2006 5

Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000

Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno

Rok 1984 2000 Pohlaviacute

Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100

92

Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1

DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice

Naacutezev komunity Datum rozhovoru

ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute

1 Jak se jmenujete

2 Kolik je Vaacutem let

3 Kde jste se narodila

4 Kde jste od d ětstviacute žila

5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě

6 Kde jste studovala

7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla

RODINA

vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste

8

Poznaacutemky

9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10

Zaacutekladniacute uacutedaje

o partnerovi

ano 11 Maacutete děti ne

12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M

14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15

Zaacutekladniacute uacutedaje

o dětěch

16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli

17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik

jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19

Zaacutekladniacute uacutedaje

o osobaacutech

DOMAacuteCNOST

elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20

Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano

22 Co pěstujete

23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata

93

ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI

24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete

25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete

26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti

27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti

28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti

29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase

30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky

EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI

31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner

32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy

33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu

ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů

ne rarr otaacutezka č36

35 O jakyacute se jednaacute

36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč

ŽENA KOMUNITA

37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla

38 Proč

39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala

Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy

Dotazovanaacute žena

Dceray

40

Ostatniacute ženy

41 Proč

42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě

43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes

44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)

45 Co by jste zm ěnila

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

94

Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2

DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice

1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci

2 Přišla jste sama

3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui

4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici

5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice

6 Jakou praacuteci jste za čala hledat

7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov

8 Našla jste praacuteci

9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze

10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute

11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany

12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute

95

Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36

Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti

Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem

36 Zdroj vlastniacute fotografie

96

Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů

Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy

Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute

Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů

97