UNIVERZITA PALACKÉHO VOLOMOUCI · v nepříznivých podmínkách je jedním z hlavních požadavků, které na naši zemi vznáší ... (OSN), pevná transatlantická vazba v rámci

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Bakalářská práce

Bc. Lucie Bradnová

Vzdělávací systém ozbrojených sil České republiky

Olomouc 2012 vedoucí práce: Mgr. Tomáš Kadlec

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů

a literatury.

………………………………………….

Podpis autora práce

Poděkování:

Děkuji Mgr. Tomáši Kadlecovi za jeho čas, ochotu, rady a podněty, které mi poskytoval jako

vedoucí mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala vojákům z povolání, kteří mi

poskytli rozhovory i přes hrozící sankce a také ostatním vojákům, kteří se podílejí na

zajišťování naší bezpečnosti.

OBSAH

ÚVOD....................................................................................................................................................... 5

1. ARMÁDA JAKO SOUČÁST OZBROJENÝCH SIL ČESKÉ REPUBLIKY ..................................................... 9

1.1 Postavení ozbrojených sil České republiky v bezpečnostním systému................................... 9

1.2 Kariéra v rámci Armády České republiky............................................................................... 10

1.3 Vojenská etika ....................................................................................................................... 11

2. ARMÁDA JAKO BYROKRATICKÁ ORGANIZACE .............................................................................. 13

2.1 Moderní byrokracie............................................................................................................... 13

2.2 Struktura a funkce skupin s převažujícím neosobní pojítkem............................................... 14

3. VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY........................................................................ 16

3.1 Vzdělávání dospělých ............................................................................................................ 16

3.2 Network Enabled Capability.................................................................................................. 17

3.3 Vojenské školství ................................................................................................................... 18

3.3.1 Univerzita obrany .......................................................................................................... 19

4. METODA ZAKOTVENÉ TEORIE ....................................................................................................... 23

4.1 Respondent č. 1:.................................................................................................................... 25

4.1.1 Otevřené kódování........................................................................................................ 28

4.1.2 Axiální kódování ............................................................................................................ 30

4.1.3 Selektivní kódování ....................................................................................................... 34

Respondent č. 2................................................................................................................................. 36

4.1.4 Otevřené kódování........................................................................................................ 39

4.1.5 Axiální kódování ............................................................................................................ 41

4.1.6 Selektivní kódování ....................................................................................................... 45

ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 46

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.............................................................................................................. 49

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................................................... 50

5

ÚVOD

Dnešní konflikty se vyznačují vysokou mírou komplexnosti, což se promítá ve zvyšujících

se nárocích na příslušníky ozbrojených sil. Zacílení na profesionalitu a připravenost

v nepříznivých podmínkách je jedním z hlavních požadavků, které na naši zemi vznáší

alianční partneři. Systém přípravy a vzdělávání hraje nezastupitelnou roli při plnění nároků

vycházejících jak ze strany české společnosti, tak od členů NATO. Vzdělávací požadavky

jsou naplňovány prostřednictvím vojenské vzdělávací soustavy, jež však není totožná se

vzdělávací soustavou pro civilní (nevojenskou) veřejnost. Jedním z důvodů, proč jsem si

zvolila toto téma, je snaha pojmou oblast školství více komplexněji. Cílem této práce je mimo

jiné zmapovat tu část vzdělávacího systému, která by mohla být v mnoha ohledech

inspirativní, kdyby se dostala do povědomí širší veřejnosti.

Základní orientace v oblasti vzdělávání příslušníků ozbrojených sil České republiky (OS

ČR), by měla patřit mezi všeobecný rozhled pedagogů i studentů fakult s edukačním

zaměřením. I když je nejdůležitější složka OS ČR součástí integrovaného záchranného

systému (IZS) a významně se podílí na zajištění bezpečnosti, tak se o možnostech a pojetí

vzdělávání v Armádě ČR ve společnosti vůbec neví a nediskutuje. Tématiku vojenského

školství přibližuji z pohledu civilisty a laika, avšak se zohledněním armádního hlediska.

Nejsilnější důvod pro volbu vojenské tématiky je však ryze osobní. Mezi mé přátele,

kamarády a známé patří vojáci a vojákyně nejrůznějších hodností a z odlišných vojenských

útvarů v rámci celé republiky. Díky nim je Armáda České republiky součástí mého

každodenního života a jsem s její koncepcí obeznámena hlouběji než ostatní civilisté.

Hlavním cílem mé práce je zmapovat komplexnost a složitost vojenské organizace a jejího

vzdělávacího systému. Sekundárním cílem je přispět k omezení společenského předsudku, že

profesionální vojáci jsou „zelené gumy“, kterých se proces vzdělávání vůbec netýká. Moje

povolání sociální pracovnice se řadí mezi pomáhající profese, a tak je nejen mojí lidskou, ale

i pracovně etickou povinností, abych se podílela na eliminaci stereotypů a předsudků

v nejužších kruzích i v širším společenství. Teoretická část je založena na metodě analýzy

dokumentů a dalších informačních zdrojů.

6

Nejlépe můj postoj k jedné ze složek ozbrojených sil ČR vystihuje výrok plk. Ing. Aleše

Vodehnala z generálního štábu AČR.

„Celá společnost by také měla projevovat zvláštní úctu a ohledy vůči profesionálním

vojákům, kteří ve veřejném zájmu nasazují zdraví a život v mimořádně nebezpečných

situacích. Ale je tomu tak skutečně? Víme, že není. Stále zjišťujeme, že profesionální vojáci

jsou často chápáni jako žoldáci, místo aby byli bráni jako vlastenci, kteří na sebe vzali právě

onu úlohu obrany státu a demokracie. Jedním z předpokladů pro změnu myšlení ve

společnosti je i posílení kreditu vojenských profesionálů ve veřejném i společenském sektoru.

Jednou z možností je i naprosto profesionální vystupování vojenských profesionálů při plnění

úkolů, ale i na veřejnosti. Proto je třeba vytvářet profesní přípravu příslušníků armády tak,

aby byli důvěryhodnými partnery společnosti a ne úzce vydělenou skupinou, odtrženou od

reality změn, hledání a formování společenských vztahů v měnícím se světě. Zároveň však je

i na profesionálním vojákovi, aby rozvíjel svoje volní a charakterové vlastnosti tak, aby obstál

v civilní, společenské prověrce svého chování a jednání“ (Vodehnal in Závěrečné práce

příslušníků 21. KGŠ, 2007, s. 611-612).

Pro bližší pochopení vzdělávací koncepce Armády ČR se v úvodní kapitole snažím

přiblížit úlohu ozbrojených sil ČR při zajišťování bezpečnostních zájmů. Pokouším se nastínit

souvislosti mezi posláním vojenské profese a požadavky na vzdělávání vojenských

profesionálů. Již v průběhu této kapitoly se zaměřuji pouze na AČR, jelikož je

nejvýznamnější složkou OS ČR.

Druhá kapitola se věnuje charakteristice a funkci armádního mechanismu, jež má své

kořeny v sociologických teoriích. V této části identifikuji silné a slabé místa armádního

mechanismu. Armádu rozebírám ze sociologického hlediska, jelikož tato perspektiva

umožňuje hlubší pochopení fungování a potřeb armádního systému. V této části nahlížím na

armádu jako na byrokratickou organizaci.

V poslední kapitole se blíže věnuji vojenskému školství. V oblasti vzdělávání a přípravy

vojenských profesionálů má zásadní význam NEC (Network Enabled Capability), jehož

hlavní myšlenku a význam se pokusím zachytit. Ze školského systému přibližuji pojetí výuky

na Univerzitě obrany.

7

Praktická část mé práce je postavena na kvalitativním výzkumu. Za použití metody

zakotvené teorie se pokouším řešit výzkumnou otázku, která se týká pojetí vzdělávání

příslušníky Armády České republiky.

8

TEORETICKÁ ČÁST

9

1. ARMÁDA JAKO SOUČÁST OZBROJENÝCH SIL ČESKÉ

REPUBLIKY

Soudobý rozmach technologií, který zasahuje všechny oblasti našeho života, si vyžaduje

připravenost společnosti reagovat na nové druhy hrozeb. Oblast ochrany obyvatelstva mají za

úkol zabezpečovat složky bezpečnostního systému České republiky. Od systému se očekává,

že bude efektivní při předcházení, eliminování či vyhodnocování hrozících bezpečnostních

rizik a hrozeb. Bezpečnostní strategie ČR je základním dokumentem, ve kterém jsou

zpracovány principy bezpečnostní politiky státu. Navazujícím dokumentem je Vojenská

strategie ČR, jež se detailněji zaobírá tezemi uvedenými v Bezpečnostní strategii ČR.

1.1 Postavení ozbrojených sil České republiky v bezpečnostním

systému

Bezpečnostní strategie ČR uvádí bezpečnostní zájmy, které mají ozbrojené síly zajišťovat.

Povinností příslušníků ozbrojených sil je zabezpečování národních i mezinárodních zájmů,

které jsou kategorizovány jako životní, strategické a další významné zájmy.

Životní zájmy – zajištění existence ČR, její suverenity, územní celistvosti a politické

nezávislosti, obrana demokracie a právního státu, ochrana základních lidských práv

a svobod obyvatel.

Strategické zájmy – bezpečnost a stabilita v euroatlantickém prostoru, zachování

globální stabilizační role a zvýšení efektivnosti Organizace spojených národů (OSN),

pevná transatlantická vazba v rámci NATO a budování strategického partnerství mezi

NATO a EU, komplementární rozvíjení obranných schopností NATO a EU, rozvíjení

role OBSE v oblasti prevence ozbrojených konfliktů, stabilizace a demokratizace,

potírání mezinárodního terorismu, snižování rizika šíření zbraní hromadného ničení

a jejich nosičů, eliminace organizovaného zločinu a nelegální migrace, podpora

regionální spolupráce, zajištění ekonomické bezpečnosti ČR, posilování

konkurenceschopnosti domácího obranného průmyslu a zajištění adekvátní úrovně

rezerv, podpora šíření svobody a demokracie a principů právního státu.

10

Další významné zájmy – prevence a připravenost v souvislosti nepředvídatelnými

živelními, ekologickými či průmyslovými haváriemi a katastrofami, ochrana životního

prostředí, možné souvislosti s globálními klimatickými změnami, nedostatkem

potravin a vody, nedostatkem průmyslového potenciálu a energií atd.

Při bližším zaměření na jednotlivé zájmy našeho státu před námi vyvstává hlavní zaměření

OS ČR. Primárním úkolem není obrana, ale zajištění bezpečnosti, což v sobě zahrnuje

i aktivity útočného charakteru. Nejdůležitější součástí OS ČR je Armáda ČR, jejíž funkcí jsou

činnosti bojového i nebojového rázu. Bojové operace se řadí do základní náplně vojenských

jednotek, ale stále více stoupá význam operací nebojových. Příslušníci OS ČR jsou

zapojováni do nebojových operací převážně v rámci integrovaného záchranného systému

(IZS). Profesionální vojáci asistují při řešení krizových situací. V našich podmínkách se jedná

zejména o ekologické katastrofy, ochranu majetku a obyvatelstva nebo živelné pohromy.

Např. v médiích je zásah vojáků v rámci IZS dáván nejčastěji do souvislosti s povodněmi, při

nichž AČR poskytuje neocenitelné personální i technické zajištění (Ferenc in Závěrečné práce

příslušníků 20. KGŠ, 2007, s. 42-43).

Široký záběr bezpečnostních činností, na kterých se ozbrojené síly musí podílet, klade

nároky nejen na oblast přípravy a vzdělávání, ale také na propracovaný systém financování.

Finanční prostředky jsou zajišťovány ze státního rozpočtu České republiky, protože ozbrojené

síly spadají do veřejného sektoru. Podle Ústavy ČR je vrchním velitelem ozbrojených sil

hlava státu. Prezident má však pouze formální pravomoci. Ozbrojené síly ČR jsou zastoupeny

třemi složkami – Armádou, Vojenskou kanceláří prezidenta republiky a Hradní stráží.

Dále se budeme věnovat pouze první zmíněné složce, jelikož má v rámci OS ČR největší

význam.

1.2 Kariéra v rámci Armády České republiky

Po zrušení povinné vojenské základní služby dne 31. 12. 2004 se stala Armáda ČR plně

profesionální. Vojáci ve všech hodnostních sborech „mají službu jako povolání a dostávají za

ni řádný plat. Branná povinnost ovšem nezanikla, stát může muže povolat, pokud bude země

ohrožena. Armádu může při některých činnostech doplňovat aktivní záloha OS ČR“

(http://kariera.army.cz/cz/armada-cr). Profesionalizace AČR je nejvýraznějším projevem

http://kariera.army.cz/cz/armada-cr

11

velké reformy. Přesto bychom měli mít na paměti, že i když dnešní AČR využívá moderní

zbraně a informační technologie, základní principy vedení boje položili „klasici vojenského

umění“, jakými byli např. Machiavelli či Warden (Dvořák in Závěrečné práce příslušníků 21.

KGŠ, 2008, s. 114). Transformační proces, kterým armáda prochází, sebou přinesl a přináší

zásadní personální, organizační, hodnotové, technické a finanční změny.

Kariéra vojáka z povolání je upravena v zákonu č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,

který byl již několikrát novelizován a řadí se mezi základní právní předpisy týkající se

ozbrojených sil ČR. Tento zákon se zabývá služebním poměrem vojáků, občanskými právy,

vojenským kázeňským právem, péčí o vojáky, zabezpečením vojáků, výsluhovými náležitosti

atd. Mimo jiné se zmiňuje o omezení občanských práv vojáka, což na rozdíl od ostatních

oblastí nebývá vojenskou ani civilní společností reflektováno. Vojenští profesionálové jsou

limitováni v prosazování práva shromažďovacího, sdružovacího, svobodně projevovat

náboženství nebo víru, v hospodářských a sociálních právech (Zákon č. 221/1999 Sb.,

o vojácích z povolání). Nástup do služebního poměru vojáka z povolání je podmíněn

splněním základních požadavků. Vojáci musí projevovat zájem o službu a vyhovovat

osobnostním, zdravotním a kvalifikačním požadavkům. Zákon ukládá, že uchazeč musí být

starší 18 let, trestně bezúhonný, zdravotně způsobilý, splňovat kvalifikační předpoklady (musí

být alespoň vyučen), nebýt členem politické strany či hnutí a odborové organizace, složit

vojenskou přísahu (Procházka, J., Valouch, J., Galatík, V., Mazalová, V., 2006, s. 28-29).

1.3 Vojenská etika

Oproti jiným profesím je povolání vojáka odlišné v mnoha aspektech. K výkonu vojenské

profese se váže omezování některých občanských práv, podléhání vojenským zákonům

a normám, citelný zásah do soukromého života a do vůle a hodnot jedince. Udržení funkčního

armádního mechanismu si vyžaduje specifickou vojenskou morálku.

Morální aspekty vojenské profese jsou zakotveny v Kodexu etiky vojáka AČR a ve Slibu

vojáka z povolání a vojáka v aktivní záloze dobrovolné. V mravním kodexu jsou formulovány

tradiční vojenské hodnoty, které mají být i v souladu se společenským cítěním. AČR chce

vzbudit důvěru české společnosti ctěním hodnot jako je odpovědnost a smysl pro povinnost,

obětavost, odvaha, věrnost a čest (Křivánek in Příprava profesionálů v obranných

12

a bezpečnostních silách z pohledu společenských věd a jazykového vzdělávání, 2007, s. 29).

Po profesionálním vojákovi se požaduje naprostá kázeň a loajalita. V rámci armádní

organizace jsou požadovány a vyzdvihovány hodnoty jako jsou kázeň, tradice, vojenský duch,

jednota a pospolitost. Zejména vojenská kázeň se jeví jako nepostradatelná součást zachování

efektivnosti a bojeschopnosti jednotlivých prvků armádního mechanismu. Představitelé

vzdělávacích institucí a velitelé armádních celků se domnívají, že „hodnotu vojenské kázně je

třeba budovat jednak v intelektuální rovině jako motiv a vědomí nutnosti určitého jednání,

jednak v rovině emocionální a volní jako dovednost a schopnost jednat v souladu s danými

požadavky bez ohledu na vážnost a nebezpečnost situace“ (Křivánek in Vojenský profesionál

v měnícím se světě 21. století, 2007, s. 118-119). Armáda je charakteristická také svojí

vojenskou hierarchií, rozdělením funkcí a důležitostí respektování rozkazů. V důsledku

působení zmíněných charakteristik je omezována individuální svoboda ve prospěch skupinové

sounáležitosti. Má se za to, že nejefektivnější armády současnosti jsou postaveny na obecně

lidských a vojenských mravních ideálech. Zásady profesní morálky jsou formulovány tak, aby

podporovaly žádoucí jednání a chování vojáků, což je jednou z podmínek pro funkčnost

vojenského aparátu. Tvorba pevného mravního zázemí je součástí přípravy a vzdělávání

vojenských profesionálů.

13

2. ARMÁDA JAKO BYROKRATICKÁ ORGANIZACE

Instituce většího rozsahu jsou často organizovány byrokraticky. Byrokratická správa je

preferována z důvodu převažujících výhod, které zajišťují funkčnost koordinace aktivit pro

velký počet lidí. Definovat byrokracii není jednoduchou záležitostí, jelikož je tento pojem

interpretován pro odlišné okruhy zájmů. Na relativizaci pojmu poukazuje např. Keller. Uvádí

tři hlavní oblasti, které pracují s odlišnými definicemi byrokracie. Politologie vychází

z představy, že byrokracie je vláda uskutečňovaná prostřednictvím úřadů. Sociologie

a historické vědy vychází zejména z Weberova pojetí byrokratického aparátu. V běžném

životě je byrokracie synonymem pro úřady, které mají za úkol znepříjemňovat lidem život

(Keller, 2010, s. 127).

2.1 Moderní byrokracie

Nejpropracovanější teorie byrokracie byla vytvořena Maxem Weberem. Byrokratická

organizace je na základě racionální činnosti a trvalosti odlišována od organizací založených

především na osobním pojítku. V rámci byrokratického systému vyzdvihuje Weber zejména

technické přednosti. Poukazuje na tři typické zbyrokratizované instituce, ve kterých je

regulováno fungování skupiny. Jedná se o centralizaci kontroly a dozoru, diferenciaci funkcí

a jmenování do funkce. Mezi charakteristické rysy byrokratického aparátu Weber řadí

racionalitu, znalost pravidel, dělbu práce či hierarchické uspořádání. I když Weber vyzdvihuje

výhody byrokratických organizací oproti předbyrokratickým, vyjadřuje své obavy ze

strnulosti a dehumanizace celého byrokratického systému (Weber, 1997, s. 79-91). Merton

však oponuje, že byrokratická organizace není tak funkční jak ji prezentuje Weber. Při

zkoumání byrokratického aparátu se Merton zaměřuje na podmínky, za kterých by bylo

fungování aparátu co nejefektivnější. Poukazuje na základní principy, na kterých byrokratická

organizace funguje. Činnost je zajišťována kvalifikovanými odborníky, funguje pevně

nastavený systém kontrol a sankcí, rozložení autority slouží k minimalizaci napětí a konfliktů,

metody jsou utajovány před veřejností. (Merton, 2000, s. 178-193). Keller se domnívá, že

„zvláště závažným problémem formálních organizací je, že často právě ta opatření, která byla

zavedena s cílem zvýšit jejich účinnost, navozují stav, který jejich činnost tlumí, či přímo

14

odvádí od stanovených cílů.“ (2010, s. 10-11). Tyto negativní vlivy označuje jako byrokracii.

Keller poukazoval na skutečnost, že je byrokracie založena na moci, racionalitě

a direktivnosti. Aby mohly velké organizace efektivně fungovat, je vyžadováno určité

omezení svobody jednotlivých článků ve prospěch kolektivního úsilí. Jednotlivci se striktně

drží pravidel, jež jsou zahrnuty v normách organizace. Byrokratické nastavení umožňuje, aby

bylo více aktivit provozováno organizovaně. Za nevýhodu byrokratického organizování je

považována nízká míra flexibility, dynamičnosti a kreativity (Keller, 2010, s. 8-20).

Byrokratické organizování je typické pro koordinaci vojenských činností. Nejen M. Weber

řadil armádu k byrokratickým organizacím. I polský sociolog J. J. Wiatr vycházel z toho, že

armáda je byrokratická instituce s hierarchickou strukturou (in Sociologie armády, 1968,

s. 211-212). Dále armádu vnímal jako bojovou skupinu, stratifikované společenské prostředí

a v neposlední řad jako organizaci, která je založena na převaze formálních vztahů nad vztahy

osobními.

Z pojetí byrokratické organizace Z. Baumem (1965, s. 206-207) vyplývá, že není možné,

aby se armáda striktně řídila všemi pravidly byrokratického aparátu, protože by se její činnost

dala srovnat s fungováním stroje, což lze pouze v teoretické rovině.

Z myšlenek výše zmíněných sociologů vychází i vojenská sociologie. Současní vojenští

sociologové se zabývají ozbrojenými silami z hlediska naplňování válečných a obranných

úkolů, morální orientace vojáků z povolání či organizování a řízení lidí. Předmětem

vědeckého bádání jsou jednotlivci, vojenské kolektivy i samotný armádní organismus. I když

se vojenská sociologie pochopitelně primárně věnuje vojensko-technickému prostředí, je

v jejím záběru i civilní společnost.

2.2 Struktura a funkce skupin s převažujícím neosobní pojítkem

Mezi jednotlivými členy skupiny existuje souhrn pojítek, jež určují skupinu jako celek.

Charakteristika skupin s převažujícím osobním či neosobním pojítkem je podrobně

zpracována Z. Baumanem. Systém vojenského typu je založen na převážně na neosobních

pojítcích. Podle Baumana je v armádě patrný centralizovaný systém, který se se vyznačuje

jednosměrným působením uvnitř skupiny. Tento typ systému je založen na třístupňovém

hierarchickém uspořádání bez přítomnosti „horizontálních“ pojítek neboli pojítek mezi

15

osobami na stejném stupni hierarchie. Centrální postavou je vůdce skupiny, který kolem sebe

koncentruje několik osob (Bauman je označuje pojmem vůdcovská družina), prostřednictvím

kterých udržuje kontakt s ostatními členy skupiny (Bauman, 1965, s. 180).

V armádě nejde o svazky mezi lidmi, ale spíše o funkční svazky mezi rolemi. Výskyt

neosobních pojítek v armádním systému Bauman odůvodňuje velkými rozměry skupiny

a velkým územním rozptýlením členů. Z těchto důvodů nelze účinně regulovat chování členů

prostřednictvím osobních kontaktů. V armádním mechanismu jsou využívány tři základní

metody, kterými se zajišťuje závaznost mocenských rozhodnutí. Metoda donucení spočívá

v možnosti přinutit jednotlivce ke konformnímu jednání na úkor jeho vůle. Další metodou je

autorita, v rámci které se očekává, že rozhodnutí bude plněno bez využití jakékoli formy

donucení. Poslední metodou je manipulace, u které Bauman zmiňuje nejen systému sankcí,

ale i systém odměn. Úkolem trestů je potírání nekonformního chování, odměny mají vést

k podpoře chování konformního. Bauman se domnívá, že kvůli specializaci funkcí založené

na specifických cílech, dochází výraznému ztotožnění jedinců se skupinou připomínající jev

typický pro skupiny s osobními pojítky. V takovéto situaci jsou skupiny s neosobními pojítky

regulátorem chování svých členů v nejrůznějších oblastech jejich života. Role všestranného

regulátora umožňuje armádě nadřazovat vojenské normy nad normy jiných společenských

skupin. Poslušnost vůči vojenským normám je zajišťována pomocí systému sankcí a odměn

(Bauman, 1965, s. 222-228).

Když se začala struktura armády stavět do protikladu k její funkci, bylo nutné „široce

rozvinout instituce chránící organizační disciplínu a moc článků stojících výše v organizační

hierarchii. Požadavek přesného vymezení pravomoci každého stupně hierarchie vůči nižším

stupňům a jich povinností vůči vyšším stupňům – tento požadavek se vyskytuje v každé skupině

s neosobním pojítkem – je v armádě doveden až k samé hranici dokonalosti“ (Bauman, 1965,

s. 229).

Armáda může být pojímána např. jako mechanismus, organismus nebo specifická

společnost. V následující kapitole bude armáda označena jako byrokratická organizace.

„Funkční spojitost rolí, která je poznávacím znamením skupiny s převažujícím neosobním

pojítkem, se obvykle označuje jako organizace“ (Bauman, 1965, s. 200). Při analyzování rysů

vojenské organizace věnuje Bauman zvláštní pozornost organizační hierarchii. Soustava

vztahů nadřízenosti a podřízenosti patří mezi základní charakteristiky armádního

mechanismu.

16

3. VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Současná společnost je významně orientovaná na výkon a vzdělávání. V sektoru

vzdělávání máme k dispozici značné množství možností. Vzdělávací politika České republiky

i EU zohledňuje ve svých programech společenské zájmy a potřeby. Charakteristickým rysem

našeho vzdělávacího systému je vzrůstající upřednostňování koncepce celoživotního učení.

3.1 Vzdělávání dospělých

Již v antickém období bylo vzdělávání jedním z pilířů, na kterých byl postaven život

svobodných občanů v jednotlivých polis. Vzdělávací aktivity byly chápány jako prostředek

umožňující zdokonalování a formování lidské osobnosti. Za další účel vzdělávání se dala

považovat podpora takových schopností člověka, které mu pomáhali při adaptaci do

společnosti. Měnící se společnost si vyžaduje opatření, která mají zabezpečovat potřeby svých

členů. Vzdělávání na společenské požadavky účinně reaguje, proto neustále narůstá jeho

hodnota a prestiž. Předností vzdělávacích institucí je především umožnění velkému množství

lidí, aby si osvojili kompetence potřebné pro zvládání situací v rámci odborného (profesního)

a sociálního působení. Do popředí zájmu se dostává především vzdělávání dospělých, protože

tato cílová skupina má na společenské dění největší vliv. Na rozdíl od institucí státního

školství (zejména středních a vysokých škol) se organizace vzdělávání dospělých zasazují

o zrovnoprávnění všech forem učení. Dávají přednost tomu, aby byla uznávána nejen hodnota

formálního učení, ale i učení neformálního a informálního (Beneš, 2008, s. 28-40).

„Od vzdělávání dospělých se očekává určitý přínos pro stabilizaci nebo rozvoj společnosti.

Tento přínos se označuje jako funkce vzdělávání dospělých“ (Beneš, 2008, s. 41). Na funkci

vzdělávání lze nahlížet z různých úhlů pohledu. R. Merton (in Beneš, 2008, s. 41) rozčlenil

funkce na manifestní a latentní. Za manifestní čili zjevnou funkci považuje např. zvyšování

kvalifikace. Mezi latentní (skryté) funkce se řadí např. sociální kontrola. Při makrosociálním

pojetí se do popředí dostává kultura, na jejímž základě je společnost udržována. Jedním

z produktů vzdělávání dospělých je učení kultury. Na základě učení jednotlivců může

společnost fungovat jako systém, který je schopen sám sebe reprodukovat. (Beneš, 2008,

s. 41).

17

3.2 Network Enabled Capability

Příslušníci AČR mají možnost využívat civilní vzdělávací zařízení, které jim ovšem

nemohou nabídnout požadovanou úroveň přípravy. Díky specifickým požadavkům na jejich

znalosti a dovednosti se jeví volba armádních vzdělávacích institucí jako příhodnější řešení.

Dlouhodobější příprava vojenských profesionálů je upravena i v rezortních dokumentech.

Stěžejními armádními materiály, ve kterých je příprava zakotvena, jsou Doktrína AČR

a zejména NEC (Network Enabled Capability).

Žijeme ve společnosti, kterou lze nazývat informační. Tento pojem nezahrnuje pouze

ovládání technických prostředků pracujících s informacemi, ale i umění člověka nakládat

s informacemi, podrobovat je kritickému úsudku, rozpoznávat míru jejich pravdivosti

a relevantnosti. Operativně a správně se rozhodovat na základě informací by mělo patřit mezi

klíčové kompetence jednotlivých členů armádních jednotek. V rámci vojenského vzdělávání

je tato kompetence upravena i v konceptu NEC.

Koncem roku 2004 se NEC stal oficiální součástí strategie ozbrojených sil České

republiky. NEC je především o „nadvládě znalostní (pochopit rychleji a lépe)/operační

(jednat rozhodně)/rozhodovací (rozhodovat se lépe a rychleji)/informační (vidět první

a více)“ (Saliger, Pindešová, Pokorný in Příprava profesionálů v obranných a bezpečnostních

silách z pohledu společenských věd a jazykového vzdělávání, 2007, s. 105). Aby se dosáhlo

převahy na všech úrovních, je v NEC obsažena efektivní strategie, organizace, taktika,

techniky a procedury jednotek, které se nacházejí v integrovaném prostředí. V tomto

podkladu je možné nalézt popis základních principů, kompetencí, schopností a funkcí, které

by měly být součástí vojenského systému. Obecně lze říci, že NEC je armádními představiteli

pojímán jako „vyvíjející se teorie a praxe války v informačním věku.“ Spolu s Doktrínou

AČR se NEC zabývá změnami ve třech stěžejních sférách:

Změna kvalit systémů a procesů

Změna požadavku na zdroje, kvality kompetencí a schopností profesionála a manažera

Změna požadavku na zaměření procesu vzdělávání a přípravy

V systému vzdělávání a přípravy je podstatné změnit myšlení a chování. Např. u studentů

Univerzity obrany lze pozorovat preferenci mechanického a lineárního myšlení, což není

18

v souladu s požadavky NEC (Saliger, Pindešová, Pokorný in Příprava profesionálů

v obranných a bezpečnostních silách z pohledu společenských věd a jazykového vzdělávání,

2007, s. 105-108). Při řízení a velení by se měla více upřednostňovat důvěra ve schopnosti,

improvizace, odpovědnost, tvořivost a vynalézavost, iniciativa, sebevědomí, umění

vyjednávat, schopnost inovace a v neposlední řadě ochota učit se. (Ďuriš in Vojenský

profesionál v měnícím se světě 21. století, 2007, s. 69)

AČR je nucena se přizpůsobovat společenským změnám, které si vyžadují proměnu

myšlení, vztahů i funkcí všech částí systému. Poznatky NEC, které vychází z těchto změn,

jsou začleňovány do přípravy a vzdělávání příslušníků AČR. Proces edukace s důrazem na

modernizaci přístupů mají na starosti nejen pedagogové Univerzity obrany, ale i pracovníci

vojenských vzdělávacích a školících zařízení (Saliger, Pindešová, Pokorný in Příprava

profesionálů v obranných a bezpečnostních silách z pohledu společenských věd a jazykového

vzdělávání, 2007, s. 110-111). NEC sebou přináší nutnost změn jak při volbě personálu, tak

v organizační a obsahové složce vzdělávání a výchovy příslušníků ozbrojených sil České

republiky. Jsou jasně definována vzdělávací kritéria a není opomenuta ani potřebná úroveň

kompetencí pro každou pracovní pozici, od čehož se odvíjí vzdělávací potřeby

profesionálních vojáků.

3.3 Vojenské školství

Akademická příprava vojáků z povolání je realizována ve třech základních institucích:

1. Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové

2. Vojenský obor při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze

3. Univerzita obrany – Fakulta ekonomiky a managementu (Brno), Fakulta vojenských

technologií (Brno), Fakulta vojenského zdravotnictví (Hradec Králové)

Odborné kurzy pro armádní příslušníky zabezpečuje Ústav jazykové přípravy a také

Školicí a vzdělávací středisko Ministerstva obrany v Choceradech – Komorní Hrádek, jež jsou

oficiálními vzdělávacími zařízeními. Centrum praktického výcviku a Centrum přípravy

mírových sil má základnu ve Vyškově, kde sídlí i Ředitelství výcviku a doktrín

(http://www.vojenskaskola.cz/Stranky/default.aspx).

http://www.vojenskaskola.cz/Stranky/default.aspx

19

3.3.1 Univerzita obrany

Armádní vysokoškolská sféra je reprezentována Univerzitou obrany, která má

srovnatelnou kvalitu v oblasti vědy i výzkumu jako civilní vysoké školy. Vzdělání na této

armádní vysoké škole je nearmádními zařízeními nezastupitelné. Koncepce výuky, která

vychází z potřeb naší země i zemí Aliance, se zaměřuje na formování osobnosti vojenského

profesionála „nejen jako specializovaného odborníka, ale také jako reprezentanta

demokratického státu, nositele novodobé české státnosti, který je schopen vnímat a rozumět

evropskému kontextu české národní minulosti, jako člověka odhodlaného přijmout osobní

podíl na zajištění bezpečnosti v souvislosti s vojenskými i nevojenskými formami ohrožení.“

(Vondrášek in Příprava profesionálů v obranných a bezpečnostních silách z pohledu

společenských věd a jazykového vzdělávání, 2007, s. 4)

Univerzita obrany je rozčleněna do tří fakult. Fakulta ekonomiky a managementu sídlící

v Brně se zaměřuje na přípravu odborníků, kteří budou pracovat v manažerských

a ekonomických funkcích. Studijní program Ekonomika a management je pod její garancí.

Fakulta vojenských technologií, která má své zázemí v Brně, poskytuje vzdělání

prostřednictvím studijních programů technického zaměření. Sídlo Fakulty vojenského

zdravotnictví nalezneme v Hradci Králové. Studenti této fakulty prochází vojensko-

medicínskou a vojensko-odbornou výukou. Při výběru vojenského všeobecného lékařství

a vojenského zubního lékařství se studenti stávají současně studenty Lékařské fakulty UK

v Hradci Králové. Obdobné specifikum platí i pro program vojenské farmacie. Studenti tohoto

programu jsou také studenti Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Na všechny fakulty

jsou přijímáni vojenští i civilní studenti. Vzdělávání se uskutečňuje v bakalářských,

magisterských a doktorských studijních programech, které se orientují technickým,

manažerským, ekonomickým a zdravotním směrem. Univerzita je také centrum celoživotního

vzdělávání. Všechny aktivity vzdělávání a přípravy vycházejí z potřeb AČR, státní správy

a smluvních závazků s ostatními demokratickými státy (http://www.unob.cz/Default.aspx).

Studované disciplíny

Vojenští odborníci zastávají v armádě různorodé role. Uplatnit se v roli manažera, stratéga,

instruktora či výchovného činitele vyžaduje určité kompetence, proto se studentům univerzity

poskytuje kvalifikace v řadě oblastí. Vysokoškolské vojenské vzdělávání se stává cílenější

a individuálnější. Se studovanými disciplínami se setkáme i na civilních univerzitách, avšak

jedinečnost předmětů na Univerzitě obrany tkví v jejich zacílení na vojenskou tématiku.

http://www.unob.cz/Default.aspx

20

I když se předměty v rámci jednotlivých studijních oborů v některých částech odlišují,

existuje skupina disciplín, kterými si musí projít studenti všech fakult. V požadované výbavě

studentů nesmí chybět znalosti ze sociálních věd, práva, cizích jazyků, informačních

technologií či tělesná příprava.

Sociální vědy

Katedra sociálních věd a práva garantuje výuku klasických sociálních věd, historie

a politologie, personalistiky a právních disciplín v rámci bakalářského a magisterského stupně

(Vondrášek in Příprava profesionálů v obranných a bezpečnostních silách z pohledu

společenských věd a jazykového vzdělávání, 2007, s. 4-5). Cílem obnovování a zavádění

modernizované výuky společensko-vědních disciplín je napomáhat osvojení a rozvíjení

schopností (znalostí, dovedností a návyků), ale i umění samostatného tvůrčího myšlení

a přístupů, nezbytných pro rozhodovací procesy při výkonu specifických odborných funkcí

(Danics in Příprava profesionálů v obranných a bezpečnostních silách z pohledu

společenských věd a jazykového vzdělávání, 2007, s. 121). Součástí vojenské profese je

i účast na zahraničních misích. Naši vojáci se dostávají do zemí, které se liší v mnoha

oblastech. Sociální, kulturní, náboženská, jazyková či politická odlišnost se tak promítá

především ve zvyšujících se nárocích na znalosti společenskovědních disciplín

i mezinárodního a humanitárního práva.

Cizí jazyky

Po té co se naše země připojila k NATO, výrazně vzrostly požadavky na jazykovou

přípravu příslušníků AČR. Zejména anglický jazyk se dostal do popředí v rámci vzdělávacích

zájmů. Jazyková kompetence je obsažena v profilu absolventa. Na Univerzitě obrany je výuka

jazyků zabezpečována Centrem jazykové přípravy.

Studenti všech fakult musí projít jazykovými zkouškami z anglického jazyka podle normy

STANAG 6001 SLP 3333, které testují čtyři základní řečové dovednosti – poslech, mluvení,

psaní a čtení. Studijní programy nabízejí i druhý a třetí cizí jazyk. Studenti si mohou zvolit

z jazyků, jako je němčina, francouzština, ruština, španělština a český jazyk pro zahraniční

studenty (Kozílková in Příprava profesionálů v obranných a bezpečnostních silách z pohledu

společenských věd a jazykového vzdělávání, 2007, s. 9-11). Při jazykové výuce využívají

pedagogové a studenti moderní informační a komunikační technologie. Před složením

jazykové zkoušky mají vybraní studenti možnost se účastnit zahraničního studijního pobytu

21

v délce jednoho měsíce. (Kozílková in Vojenský profesionál v měnícím se světě 21. století,

2007, s. 263).

Univerzita obrany také nabízí vzdělávání prostřednictvím speciálních vzdělávacích

programů, praporního štábního kurzu, účelových či přeškolovacích kurzů. Fakulta ekonomiky

a managementu také zaštiťuje kurzy krátkodobého a střednědobého charakteru, kterých se

účastní pracovníci Agentury pro nábor a profesionalizaci ozbrojených sil. Armáda využívá

pedagogické pracovníky jako lektory a přednášející i mimo akademickou půdu. Zaměstnanci

univerzity působí také v civilní sféře, především na vysokých školách. Důležitost jazykové

vybavenosti personálu Ministerstva obrany je patrná např. v Koncepci vzdělávání personálu

rezortu obrany, výstavby a rozvoje vojenského školství na období 2006-2011 (Vondrášek in

Příprava profesionálů v obranných a bezpečnostních silách z pohledu společenských věd

a jazykového vzdělávání, 2007, s. 4-5).

22

PRAKTICKÁ ČÁST

23

4. METODA ZAKOTVENÉ TEORIE

Jelikož chci zjišťovat postoje a zkušenosti vojáků z povolání, vůbec jsem nepočítala s tím,

že bych si zvolila některou kvantitativní metodu. Tato metoda má jistě spoustu výhod, ale pro

mé účely je příliš stručná, povrchní, nezohledňuje jedinečnost jednotlivců či skupiny,

nepřispívá k celistvému pochopení souvislostí. Analýza životních příběhů člověka si vyžaduje

kvalitativní přístup.

Výhody kvalitativního výzkumu:

zjištěné informace jsou interpretovány ve slovní podobě, popis je detailní, výstižný

a plastický

výzkumník je v přímém kontaktu se zkoumaným vzorkem, může získat poznatky i ze

vzájemné interakce, lépe může proniknout situací, ve kterých zkoumaný vzorek

vystupuje

zkoumání je holistické

je zohledňována jedinečnost jednotlivce či větších společenských celků

cílem je podrobný popis, hluboké proniknutí do nitra jevu, pochopení a objevení

souvislostí, které zpravidla nelze kvantitativním výzkumem odhalit

kvalitativní výzkum odhaluje nová fakta a z nich vytváří nové teorie

kvalitativním výzkumem lze zkoumat jevy, které nelze kvantitativním výzkumem

postihnout

pomáhá odhalit podstatu něčí zkušenosti s určitým (zkoumaným) jevem

Metoda zakotvené teorie

nabízí postupy pro analýzu údajů, které vedou k vytvoření teorie užitečné pro

různorodé disciplíny/ zvolená perspektiva

24

je tvořivá a přetváří staré domněnky na nové poznatky, přináší jiný pohled na

zkoumaný jev

splňuje všechny požadavky vědeckého bádání, získané poznatky se vyznačují

validitou, souladem mezi teorií a pozorováním, zobecnitelností, reprodukovatelností,

přesností, kritičností, ověřitelností

Výzkumná otázka:

JAK VNÍMAJÍ VZDĚLÁVÁNÍ VOJÁCI Z POVOLÁNÍ

Respondenti:

Vojáci z povolání různého typu vzdělání, hodnosti a pracovního zařazení. Respondenti byli

seznámeni s výzkumem a následným analyzováním.

25

4.1 Respondent č. 1:

Hodnost: poručík (nižší důstojník)

Funkce: velitel týmu tvorby produktů

Výběr povolání

„Chtěla jsem studovat geografii nebo něco se zeměpisem, chemií, matikou. Když jsem po

gymplu přemýšlela, co budu dál studovat, nabídl se mi na Univerzitě obrany obor vojenská

geografie a meteorologie – směska různých geopředmětů. Takže mým hlavním impulzem

vstupu do armády byl obor, který se na vojenské škole dal studovat. Studium na Univerzitě

obrany bylo náročné na vyřízení, spousta papírování a věcí kolem nástupu do poměru vojáka

z povolání. Zabralo to hodně času a energie, tak jsem si řekla, že to zkusím. Bylo to takové

zvláštní, něco co jsem neznala, navíc tam byl plat studenta, to bylo hodně hezké. Zas na

druhou stranu, co jsem hodně zvažovala, tak že jsem neměla v létě čtyři měsíce volna, ale jen

tři týdny dovolené jakožto voják, takže já takový cestovatel, to bylo pro mě těžké rozhodování.

Zvolit si raději tu volnost civilního studenta, moc si chodit přivydělávat na brigády a dělat

školu takovým lehkým stylem. Nebo zkusit to vojenské s tím, že tam člověk bude mít nějaké

peníze, ale také povinnosti. Tak nakonec vyhrála vojenská škola a nastoupila jsem. Na

začátku byl dvouměsíční výcvik nazvaný přijímač, kde se učí základní vojenské dovednosti,

věci jako jsou taktika, střelecké dovednosti a další.“

Školní vzdělávání

„Po základním výcviku jsme nastoupili do školy, stejně jako civilní studenti, s tím rozdílem,

že jsme nosili uniformu a měli další povinnosti jako např. nástupy. Můj obor byl na technické

fakultě. Hodně se zaměřoval na matematiku a technické vědy. Vedle toho jsme ještě museli

absolvovat předměty typu vojenský management, což byla děsná hovadina, právo, sociologii,

ekonomiku, logistiku, dějiny umění a tyto všeobecné předměty. Všechny fakulty musely

absolvovat tělocvik, kde jsme museli plnit různé fyzické testy a vedle toho i každoroční

přezkoušení vojáka z povolání. To bylo náročnější, ale dalo se to zvládnout, když se trénovalo.

Taky všichni museli projít angličtinou, jazykovou přípravou. Na to, že jsme ji měli čtyři

hodiny týdně, tak nebyl vidět moc pokrok a bylo to strašně neefektivní. Podle mého názoru by

se měla učit vojenská angličtina nebo vojenské výrazy, které když čtete Doktrínu, nějaké

oficiální materiály, tak jsou v angličtině a různé výrazy jsou hodně skloňované, ale vůbec

26

jsme se s nimi nesetkali. Takové to všeobecné povídání typu žena v armádě je filozofické,

a když šlo o tu angličtinu, tak člověk se už tolik nenaučil. Jazyková příprava ano, je to dobrá

myšlenka, ale je neefektivní. Vedle toho v magisterském studiu prezenčního studia je i druhý

jazyk povinný, takže pro jazykovou přípravu tam prostor je. Jinak tam musíte zvládnout

technické věci, matiku, fyziku a vaše odborné předměty podle oboru. Měli jsme hodně

předmětů, takže jsme na všechny ani moc nechodili, třeba na dějiny umění. Jelikož jsou

zkoušky i klasifikované zápočty u většího počtu obtížné a náročné na čas, tak na nějakou

jazykovou přípravu a samostudium stejně není moc prostoru. Když si vezmete, že ráno je

nástup, pak aspoň do čtyř až půl šesté je škola, tak času moc není. Nedal se každý předmět

studovat pečlivě, takže pro nás ty vedlejší předměty jako např. sociologie nemají význam.

Z neodborných předmětů bylo nejužitečnější právo, protože každý voják z povolání musí znát

humanitární právo či všeobecnou strukturu OSN, EU, NATO, občanské právo, základy

bezpečnosti. To byli i dobří učitelé, takže tyto hodiny bych hodnotila kladně. Ale třeba

v logistice, kde jsme počítali regály, takové hovadiny kolikrát. Nemělo to opravdu smysl

a byly to ztracené hodiny. Záleží hodně na kantorovi, jak to vede, nejzajímavější byly hodiny,

které byly na přemýšlení. Některé věci mi jsou k ničemu, ale bez něčeho se v práci neobejdu.

Studenti Univerzity obrany mají tu výhodu, že oni tím, že mají studium zadarmo a ještě

dostávají peníze, protože po absolvování přijímače jsou už vojáci z povolání. Podepisujete

smlouvu, kde se zavazujete odpracovat dvojnásobek nebo trojnásobek doby studia. Pokud se

škola nedokončí nebo chceme jít do civilu, tak se musíme vyplatit podle oboru. My jsme měli

jisté to, že dostaneme práci. Jakou, to už je vedlejší, to záleží už na oboru. Na našem oboru

byla výhoda to, že jsme věděli, že dostanem místo v té službě, co jsme vystudovali. Takže

budeme pracovat v oboru, budeme mít slušný nástupní plat oproti absolventům civilních škol,

budeme mít uplatnění a získáme praxi. Ale jsou i obory, kde studujete nějaký obor a šoupnou

vás úplně někam jinam. Když vás dají na velitele mechanizované čety nebo dělostřelce, tak

máte sice praxi v armádě, ale už to nijak neupotřebíte v civilu, hlavně se to týká vojáků s nižší

hodností bez specializace. Tohle mi připadá horší, než kdyby si člověk vystudoval školu

v civilu. U nás to hodně záleží na oboru. Anebo to dopadne jako u mě, kdy jsem vystudovala

geometeo a šla jsem na X, kde bych spíš měla mít vystudovaný public relation nebo reklamu.

Takže škola ne že by byla k ničemu, ale jsem docela mimo.“

27

Motivace vojáka z povolání

„Já, jakožto mladý příslušník Armády České republiky, vidím, co všecko bylo. Spousta

kurzů. Každý říká, ty se budeš mít, ty budeš mít možnosti. Budeš pořád někam jezdit,

zahraniční kurzy nebo vzdělávání. Nebo co se týká odměny, výhod. To není jenom bydlení

zdarma, ale i možnost získat příspěvek na kulturní akce, permanentky na sportoviště,

příspěvek na dovolenou. A to všechno, těsně předtím než já na to dostanu nárok, zruší. Dřív to

byla větší motivace k výkonu povolání než teď, kdy všechny příspěvky sloučily a snížily.

Čekám, že než mi bude třicet a budu mít nárok na rehabku, tak ji taky zruší, jelikož se ruší

i zahraniční mise. Člověk jde do armády s představou, že pojede na misi, kde získá zkušenosti

a především peníze. Navíc nic není jisté, jeden týden je situace taková a druhý týden už je

všechno jinak. Je demotivační, když jste na něco připraveni a vynaložíte na přípravu hodně

úsilí, a pak se všechno změní. Nemůžete si nic naplánovat dopředu, hlavně na některých

pozicích. Já jsem mladý člověk bez závazků, tak mi to tolik nevadí, ale ti co mají rodiny

a přestěhují jim útvar na druhou stranu republiky, tak to mají hodně složité. Potom vám lidi

v civilu závidí příspěvek na bydlení, ale nevidí to ostatní.“

Voják a společnost

„Být vojákem není lehké, protože musíte splňovat bezpečnostní prověrky, být trestně

bezúhonný. Nesmíte protestovat a politicky se angažovat, máte omezení, že se musíte slušně

chovat, protože když máte uniformu, tak už reprezentujete. Neměl byste sprostě nadávat nebo

vykřikovat rasistické, nesmí se používat žádné rasistické znaky. Když nadýcháte za volantem,

tak vás vyrazí z armády. Musíte mít jako voják z povolání i určitý status slušného občana.

Často v armádě člověka drží jen ten plat, který by v civilu nebylo možné získat. Já se do civilu

nechystám, pokud mě fatálně nenaštve celý armádní systém.“

28

4.1.1 Otevřené kódování

VÝBĚR POVOLÁNÍ

Kategorie Vlastnosti Dimenzionální rozsah

„Počáteční dilema“

Vynaložené úsilí Maximální - minimální

Finanční benefity Motivační - zanedbatelné

Nová zkušenost Pozitivní - negativní

Omezení Reflektované - neuvědomované

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ


„Specializace“

Příprava Efektivní - neúčelná

Povinnosti Kolektivní - individuální

Požadavky Všeobecné - specifické

Zátěž Únosná - nezvladatelná

Pedagogické vedení Kompetentní

29

MOTIVACE VOJÁKA Z POVOLÁNÍ


„Nenaplněná čekávání“

Změna Pozitivní - negativní

Výhody Zjevné - skryté

Budoucnost Jistá - nejistá

Staré časy Lepší - horší

Možnosti Využívané - nevyužívané

VOJÁK A SPOLEČNOST


„Devalvace profese“

Předsudky Manifestní - latentní

Omezení Citelné - zanedbatelné

Náročnost Vysoká - nízká

Finance Dostatečné - nedostatečné

30

4.1.2 Axiální kódování

VÝBĚR POVOLÁNÍ

Příčinné podmínky:

Možnosti

Jev:

Rozhodování

Intervenující podmínky:

Čas Budoucnost Oběti Peníze Volnost

Strategie jednání:

Úsilí Akceptace Informovanost Nabídka

Následky:

Odměna Spokojenost Závazky Nároky Zodpovědnost

31



Preference

Jev:

Zaměření


Schopnosti Zvládnutelnost Praktičnost Obsah


Kompetentnost Cílevědomost Připravenost Výběrovost

Následky:

Benefity Povinnosti Využitelnost Příležitosti

32



Přehled

Jev:

Vize


Informace Hodnoty Rychlost změn Zájem


Flexibilita Odolnost Růst Vůle

Následky:

Frustrace Bonusy Změna plánu Závist

33



Nevědomost

Jev:

Znevažování


Prezentace Utajení Požadavky


Sebekázeň Separace Uvědomělost

Následky:

(Ne)úcta Zodpovědnost Vyloučení Reprezentace

34

4.1.3 Selektivní kódování

Výběr povolání

Předtím než udělá respondentka závazné rozhodnutí ovlivňující její budoucnost, zvažuje

pozitiva i negativa jednotlivých možností. Studium na vojenské univerzitě bylo vnímáno jako

perspektivnější a výhodnější oproti civilnímu studiu. Respondentka také zohledňovala

vynaložené úsilí na administrativní náležitosti při před přijímacím řízením na Univerzitě

obrany. Benefity vojenského studia vyhodnotila jako adekvátní kompenzaci povinností, které

jsou nezbytnou součástí vojenské profese. I když respondentka vnímala civilní studium jako

méně náročné, zvolila si studium na Univerzitě obrany, jelikož jí tato instituce předložila

lákavou nabídku (zajímavý obor, finanční ohodnocení, kariéru).


Respondentka si zvolila technickou fakultu, protože jí nabízela nejzajímavější možnosti.

Jednotlivé předměty selektuje na ty užitečné a méně užitečné pro praxi. Blíže hovoří

o angličtině - výuka jí připadala neefektivní a výsledky jí připadaly neadekvátní. Pro množství

předmětů hovoří o nemožnosti věnovat se každému předmětu naplno a z toho plynoucí selekci

na důležité a méně důležité předměty. Kladně hodnotí předmět právo z důvodu jeho přínosu

a efektivity. Za benefit Univerzity obrany považuje finančního zajištění vojenských studentů.

Současně zmiňuje povinnost za tuto výhodu - sepsání smlouvy a závazek další spolupráce.

Vojenské vzdělávání bere spíše jako výhodu jistého místa po studiu ve srovnání s jinými

obory a univerzitami.


Respondentka srovnává pozitiva a negativa starých časů s podmínkami nové doby. Chybí

jí výhody, které byly v předchozím období, např.: permanentky na sportovní akce, kulturní

akce, příspěvek na bydlení. Tyto výhody však již pro respondentku neplatí, protože se

momentálně ruší. Nic tedy není jisté a s ničím se do budoucnosti nedá s jistotou počítat. I přes

toto riziko nemá v úmyslu změnit svoji profesi.

35


Respondentka se dotýká morálního kreditu vojáka ve společnosti. Reflektuje nároky na

svoji profesi, např. trestní bezúhonnost, zákaz projevů rasismu, dodržování předpisů pro řidiče

a obecně status spořádaného občana. I přes všechny povinnosti a nároky hodlá v této oblasti

zůstat i nadále, jelikož se jí práce v armádě prozatím jeví jako výhodná.

36

Respondent č. 2

Hodnost: četař (poddůstojník)

Funkce: starší pracovník štábu posádkové podpory

Výběr povolání

„Do armády jsem vstoupila v roce 2007. Nastoupila jsem tam se vzděláním vyučena

v oboru kuchařka. Chtěla jsem mohutně řídit tatru, s tím jsem tam nastupovala, protože jsem

neměla ani řidičské oprávnění. Podařilo se mi projít testy a pokračovala jsem dál v rámci

začleňování do toho jejich uskupení. Snažila jsem se, co se týče po fyzické stránce, protože ta

byla hodně důležitá na základním kurzu, ale dalo se to zvládnout. Byl to hodně záhul na

psychiku, člověk o sobě dost poznal. Podpora rodiny byla hodně důležitá, protože tam byl

člověk na spoustu věcí sám.“


„Vzdělání jako takové se v armádě hodně projevuje, pokud člověk chce postupovat dál.

Pokud má jenom výuční list, je to hodně špatné, protože zůstává pořád na stejném místě

a nemá možnost růstu. A střední škola, co se týče tohodle, je hodně velká zábrana toho, aby

člověk vyrostl. Do školy jsem se pokoušela dostávat dvakrát, až napotřetí pokus mi to vyšlo.

Poprvé mi to nebylo dovoleno z důvodu, že se to nelíbilo mojí velitelce. Napodruhé jsem si

vybrala špatnou školu. I když to bylo dálkové studium, civilní školy samozřejmě, vojenské

určitě ne, s tou je to hodně špatné, tak tam bylo se třikrát týdně učilo, tak to nevyhovovalo

zase jim. Že by mě museli pouštět, a že bych nemohla být na různých pořadových přípravách,

na přípravě techniky v létě, a tak dále. Teďka se mi to podařilo na třetí pokus. Svým způsobem

mi vycházejí všichni vstříc. Chodím už dva roky do školy a ještě mě čeká rok, abych

odmaturovala. Že nemám maturitu mi zabránilo v postupu na dvě místa, které se mi moc

líbily. A díky tomu, že nemám angličtinu, vlastně STANAG, a maturitu, tak jsem se zabrzdila

na místě, což pro mě osobně není vůbec dobré. Musím pokračovat vždycky dál a chci víc.

S tím vzděláváním celkově je tam hodně velký problém, protože je to individuálně na

velitelích, co velí nižším poddůstojníkům a dalším. Protože chci víc, i když mám jenom výuční

list, jsem pokračovala ve své práci. V práci jsem hodně měnila obory, v kterých jsem

37

pracovala, což většinou byly funkce, na kterých museli být buď středoškoláci, nebo teď

i vysokoškoláci, ale jak to vypadá, tak to zvládne každý. A díky tomu jsem se dostala do mise.

Tam jsem se naučila další věci, i když jsem nějaké základy přivezla z Čech, ale tam člověk

dělá úplně jiné věci. Kolektiv a hlavně s mezinárodníma jednotkama spolupráce je

k nezaplacení, která se normálně vojákovi z povolání nenaskytne. O vysoké škole Univerzitě

obrany si nemyslím nic dobrého, protože člověk dejme tomu bude propuštěn ze služebního

poměru, tak je to neuplatitelné. Většina těch věcí vůbec, myslím si, že ty obory jsou scestné.

Myslím si, že jsou v životě nepoužitelné a není důvod, proč je studovat, protože člověk přece

jenom musí si dělat nějaké věci do budoucna a už je lepší si udělat civilní školu. Třeba mi

přijde trošku ujeté, dělat bakalářskou práci na to, jak se učit zaměřovat se zaměřovačem.“


„Práce v armádě mi přináší svým způsobem jistotu práce, i když člověk nikdy neví, co se

stane. Určitá jistota tam je, co se týká financí, i když v dnešní době to bude ještě horší. Díky

práci jsem se dostala sem, i když pocházím odjinud. Ale na druhou stránku mi to ubralo se

oddělit od svých přátel, od své rodiny na druhý konec republiky. Hlavně spousta lidí nemá

rádo vojáky z povolání a nejsou vůbec obeznámeni s tím, co toto povolání obnáší. Mimo toho,

že jsem v zaměstnání od rána do večera a vlastně, musíme plnit takové ty běžné věci, které se

u útvaru dělají – chodit do služeb, plnit si svoji práci a máme tam třeba pořadové přípravy

a kdo ví co ještě. Občas je to i na úkor osobního života, protože málokterý civilní občan, který

bude soužít s vojákem nebo vojákyní, tak nedokáže si představit, že jedeš pryč na čtrnáct dní

na cvičení a budeš spát někde se spoustou chlapa tam někde a hned v tom vidí, nevím co.

Hlavně člověk nemá svým způsobem ani čas sám na sebe na jednu stranu. Na druhou stánku

ano, můžeme sportovat, můžeme běhat, chodíme na různé kurzy, pokud to máme na své

funkci. I když se člověk chce vzdělávat, jak by chtěl, tak nemůže, protože je omezen nějakými

pravidly, které mají oni určené. Když chce jít na nějaký kurz, který by ho zajímal a ta práce by

ho svým způsobem bavila a vykonává jinou funkci než by měl, tak to není dobré, protože se na

to nedostane.“


„Co se týče vojáků v cizině, tak si myslím, že se k nim lidi chovají jako ke každému jinému

zaměstnání, mají úctu, váží si jich. Třeba ve Francii, Anglii nebo jinde, že nějakým způsobem

nezávidí jim, neodsuzují je, neuráží je civilní občani nějakýma urážkama, ponižováním jejich

38

práce, když jejich práce je stejně kvalitní, občas ještě kvalitnější než civilní práce, protože

civilní práci jsem sama zažila, a tady to chování spoluobčanů je hodně hodně špatné. Člověk

se stydí nebo spíš bojí cokoliv říct, co dělá, proto radši řeknete, že děláte ve státní správě, než

abyste oznámil, že jste voják z povolání a že za čtrnáct dní odjíždíte na cvičení. Ještě ke

všemu, když je to ženské pohlaví, tak je to ještě horší, protože u toho chlapa je to ještě

akceptovatelné. Ohledy v armádě jako takové, tak se rozdíly hodně dělají, kór když jste

ženská, tak oni si ještě vybírají, koho by chtěli na to místo. Pokud se někam hlásíte nebo si

žádáte o kvalifikovanější místo, je to hrozné, kór když jste mladý a jste žena. Hned v tom vidí

porod a děti, a že bude chtít být doma a radši si vyberou chlapa, i když ten chlap dejme tomu

není pracovně ani s vytrvalostí stejně dobře jako ona. Je to hodně špatné.“

39

4.1.4 Otevřené kódování

VÝBĚR POVOLÁNÍ


„Splnění přání“

Náročnost Zvládnutelná - nezvládnutelná

Zdatnost Vysoká - nízká

Rodinná podpora Žádoucí - nežádoucí

Začleňování Cílené - nezáměrné



„Kariérový postup“

Kvalifikace Specifická - obecná

Civilní studium Náročné - snadné

Vstřícnost velení Velká - malá

Fluktuace Únosná -

Scestnost oborů Vnímaná - nereflektovaná

40



„Jistoty“

Privilegované vzdělávání Postradatelné - nezbytné

Časová náročnost Přiměřená - neadekvátní

Oběti Přijatelné - nepřijatelné

Změna Žádoucí - nežádoucí

Vztahy Fungující - nefungující



„Společenský postoj“

Obava Rostoucí - klesající

Genderové stereotypy Silné - slabé

Kvality Specifické - obecné

Komplikace Překonatelné - nepřekonatelné

41

4.1.5 Axiální kódování

VÝBĚR POVOLÁNÍ


Osobnostní nastavení

Jev:

Motivace


Nabídka Připravenost Podpora


Postup Pochopení Samostatnost

Následky:

Směřování Přehodnocování Nové možnosti

42



Kvalifikace

Jev:

Kariérový postup


Přístup Jazyková kompetence Podpora velitelů Slučitelnost


Píle Únik Sebezdokonalování Cílevědomost

Následky:

Zajištění Zadní vrátka (Ne)využitelnost Motivovanost

43



Zdroje

Jev:

Zabezpečení


Funkce Množství Prostředky Hodnoty


Rozhodování Postup Snaha Volba

Následky:

Stabilita Perspektivnost Dilema

44



Přístup k informacím

Jev:

Veřejné mínění


Prezentace Smýšlení Utajení


Obrana Boj Akceptace

Následky:

Změna Komplikace Sebepojetí

45

4.1.6 Selektivní kódování

Výběr povolání

Prvotní motivací vstupu do armády bylo splnění snu. Respondentka se postupně adaptovala

na specifické armádní podmínky. Fyzickou náročnost nevnímá tak zatěžující jako časovou

náročnost vojenské profese. Respondentka zvládala začáteční obtíže díky rodinné podpoře.


Respondentka díky své odhodlanosti nevzdala obtíže při zvyšování kvalifikace. Je si

vědoma důležitosti vzdělání, které má značný vliv na kariérní postup. Oceňuje to, že jí

nadřízení vychází vstříc, ale současně poukazuje na těžkosti této situace. Velkým přínosem

byla pro respondentku účast na zahraniční misi. Vyzdvihuje výhody kontaktu se zahraničními

jednotkami. K vojenským školským institucím se staví dosti skepticky.


Největší motivací pro respondentku je určitý stupeň finanční jistoty. Vidí i negativa svého

rozhodnutí ve ztrátě kontaktu s přáteli a s rodinou a poukazuje na obecně negativní pohled

společnosti na toto povolání. V zaměstnání plní povinnosti i na úkor svého osobního života.

Omezení je ve smyslu požadavků na velkou toleranci partnera kvůli časové flexibilitě

v povolání. Hovoří o pozitivech ve smyslu rozvíjení sebe sama po sportovní stránce, na

druhou stranu zmiňuje také rezervy ve vzdělávací oblasti.


Respondentka vnímá velké rozdíly mezi společenským uznáním vojenské profese u nás

a v zahraničí. Naše země se potýká s předsudky týkající se příslušníků armády. V armádním

prostředí je patrná genderová diskriminace. Žena je při hledání zaměstnání či kariérním

postupu omezována, především z důvodů potencionálního mateřství.

46

ZÁVĚR

Transformační tendence zapříčiňují pozitivní vývoj v mnoha oblastech vojenství, ale podílí

se také na informační dezorientaci. Při sběru informací jsem narážela na rozporuplná sdělení,

která mají své kořeny v rychlých a někdy nepřehledných změnách. Zejména samotní vojáci

z povolání si nebyli jistí, když popisovaly různorodá hlediska armádního mechanismu.

I informace z dostupných publikací Univerzity obrany nebyly vždy v souladu s poznatky

z internetových zdrojů Ministerstva obrany. Získávání informací z pramenů, literatury

a jiných informačních zdrojů bylo dosti obtížné. Základní armádní dokumenty jsou přístupné

pouze zaměstnancům Ministerstva obrany, AČR a některým policejním složkám. Útržkovité

informace z takovýchto dokumentů lze získat pouze zprostředkovaně. Hlavním producentem

informačních materiálů, které mají sloužit především jako studentská skripta, je Univerzita

obrany. Aktuální literatury o vzdělávání příslušníků ozbrojených sil je poskromnu. Nalezla

jsem několik vojenských knih z období padesátých až sedmdesátých let, které se nedali příliš

zužitkovat, protože se v nich značně promítalo politické smýšlení komunistické vlády.

K dispozici byla i literatura od amerických autorů, která je však pro pochopení českého

armádního mechanismu nepoužitelná. V sociologické (druhá kapitola) části jsem se neopírala

o aktuální zdroje, ale zvolila jsem si díla klasiků.

Komplikace nastaly při výběru respondentů. Vojáci z povolání musí umět domýšlet

následky svých činů v soukromém životě. Jednání v osobní sféře může být sankcionováno

v rámci armádního mechanismu. Proto si profesionální vojáci dávají pozor, jak o armádě

a své profesi mluví s civilisty. Vojáci z povolání jsou často přesvědčeni, že jakákoli zmínka

o armádě se proti nim obrátí ve zlém. Volba výzkumného vzorku byla tedy limitována obavou

z případných postihů. Vzorek jsem zredukovala na vojenské profesionály, které znám osobně

a kteří mi důvěřují. O vybraných respondentech se dá říci, že jsou to ti nejodvážnější

hazardéři z okruhu mých „armádních blízkých“. Samozřejmě jsem jim musela zaručit

anonymitu a diskrétnost. Na základě této skutečnosti jsem při charakterizaci respondentů

neuvedla jejich jméno, věk a útvar, u kterého působí.

Bezpečnostní systém České republiky je významně ovlivňován reformou ozbrojených sil

ČR, která spočívá v plné profesionalizaci, celkové redukci jejich velikosti a přednostní

orientaci na rozvoj specifických schopností. Aby bylo možné k takovéto situaci dospět, je

potřebná kompetentnost k efektivnímu a úspěšnému uskutečňování jednotlivých kroků

47

reformy. Proto se jeví jako nezbytné, abychom měli dostatečně kvalifikované příslušníky

všech složek ozbrojených sil. Popis role ozbrojených složek v bezpečnostním systému, který

je obsažen v první kapitole, potvrzuje důležitost promyšlené přípravy a vzdělávání příslušníků

OS ČR.

Z teoretické části i z výzkumu vyplývá, že vyvážené struktuře organizace by hrozil

rozklad, pokud by příprava, výcvik, vzdělávání a kariéra nebyly uchopeny v celé jejich šíři

a vzájemné provázanosti. Především rozhovory s respondenty ukazují, že všechny čtyři

oblasti jsou součástí jednoho procesu, a proto je nelze od sebe oddělovat.

Jedním z hlavních témat v oblasti vzdělávání je jazyková příprava, která se stala jednou

z priorit Ministerstva obrany. Tento fakt se mimo jiné odráží v přijatých koncepčních

materiálech. Být jazykově vybaven, především znalostí anglického jazyka, je stále důležitější.

Při jazykové přípravě se významně zohledňují požadavky od zahraničních partnerů. To

dokazuje i přijetí STANAG za hlavní normu při skládání jazykových zkoušek a při

stanovování úrovně jazykových kompetencí. Důraz je kladen nejen na znalosti, ale i na umění

se dorozumět s příslušníky zahraničních armád.

I když výcviková a vzdělávací zařízení zajišťující přípravu profesionálních vojáků reagují

na požadavky dnešní doby, lze pozorovat jisté rezervy, které mají na výkon vojenské profese

zásadnější dopady. Jedním z problémů je nedostatečná promyšlenost obsahové náplně

jazykové výuky. Jako překážka se jeví i nejednoznačnost a nevyjasněnost základních pojmů,

které jsou obsaženy v cizojazyčných dokumentech. Někteří pedagogové dostatečně

nezohledňují aktuální vojenské i společenské požadavky ve své výuce. Citelné rezervy jsou

viditelné zejména při uplatnitelnosti studentů UO. Studentům není po skončení studia

garantováno služební místo v dané odbornosti. Armáda tak neefektivně nakládá s lidským

potenciálem. Zbytečně vynakládá finance a úsilí na vzdělávání svých zaměstnanců

v oblastech, ve kterých to není potřeba.

Rozhovory ukázaly, že vojáci z povolání se v každodenním životě setkávají se stereotypy

a předsudky ze strany veřejnosti. Negativní zabarvení společenského vnímání vojenské

profese v naší zemi, považují příslušníci AČR za nepříjemné a nespravedlivé. Bohužel je

česká společnost dosti netolerantní vůči odlišnostem. A armádní mechanismus je v mnoha

ohledech odlišný, protože má velmi specifickou náplň, cíle i funkci. Vojáci si uvědomují

potřebnost vzdělávání, ale v praxi naráží na nedořešenost některých specializací ve vzdělávání

a na výběrovost při účasti na vzdělávacích a školících akcích.

48

Na základě poznatků z teoretické i empirické části mé práce bych mohla navrhnout řešení

v rámci oblastí, u kterých lze pozorovat rezervy. Při interpretaci doporučení však vyvstává

zásadní problém. Nejsem a ani nemohu být obeznámena se všemi skutečnostmi, jež jsou pro

formulaci řešení nezbytné. Díky tomu, že jsem pouze civilní osoba a nemám přístup

k základním dokumentům a nejsem součástí armádního mechanismu, mi unikají souvislosti

potřebné pro pochopení a zohlednění „zákulisních“ vlivů působících v armádním prostředí.

49

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

Zkratka Význam Meaning

AČR Armáda České republiky

ČR Česká republika

EU Evropská unie European Union

FEM Fakulta ekonomiky a managementu

IZS Integrovaný záchranný systém

KGŠ Kurz generálního štábu

OBSE Organizace pro bezpečnost a spolupráci

v Evropě

OS ČR Ozbrojené síly České republiky

OSN Organizace spojených národů United Nations

NATO Severoatlantická aliance North Atlantic Treaty Organization

NEC Network Enabled Capability

SLP Standardizovaný jazykový profil Standardised Language Profile

STANAG Standardization Agreement

UK Univerzita Karlova

UO Univerzita obrany

50

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

1. BAUMAN, Z. Sociologie. 1. vyd. Praha: Orbis, 1965. 332 s.

2. BENEŠ, M. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 136 s. ISBN 978-80-

247-2580-2

3. KELLER, J. Sociologie organizace a byrokracie. 2. vyd. Praha: Sociologické

nakladatelství, 2010. 182 s. ISBN 978-80-86429-74-8

4. KOLEKTIV AUTORŮ FEM UNIVERZITY OBRANY. Vojenský profesionál v měnícím

se světě 21. století. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 2007.

311 s. ISBN 978-80-7278-416-5

5. MERTON, R., K. Studie ze sociologické teorie. 1. vyd. Praha: Sociologické

nakladatelství, 2000. 285 s. ISBN 80-85850-92-3

6. PROCHÁZKA, J., VALOUCH, J., GALATÍK, V., MAZALOVÁ, V. Obranné zdroje

České republiky 2006: vývoj, perspektivy, rizika. 1. vyd. Brno: Univerzita Obrany, Ústav

strategických studií, 2006. 86 s. ISBN 80-7231-184-2

7. Příprava profesionálů v obranných a bezpečnostních silách z pohledu společenských věd

a jazykového vzdělávání. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecko-odborné konference.

1. vyd. Brno: Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu, 2007. 150 s.

8. Sociologie armády. 1. vyd. Praha: Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda,

1968. 236 s.

9. WEBER, M. Autorita, etika a společnost: pohled sociologa do dějin. 1. vyd. Praha:

Mladá fronta, 1997. 294 s. ISBN 80-20406-11-5

10. Závěrečné práce příslušníků 20. KGŠ. Sborník závěrečných prací Oddělení řízení obranu

státu. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, Ústav operačně taktických studií, 2007. 383 s.

ISBN 978-80-7231-275-7

51

11. Závěrečné práce příslušníků 21. KGŠ. Sborník závěrečných prací Oddělení řízení obranu

státu. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, Ústav operačně taktických studií, 2008. 644 s.

ISBN 978-80-7231-544-4

12. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Přístup z: www.armadaceskerepubliky.cz/zakon-o-vojacich-z-povolani

13. Kariéra v Armádě ČR.

Přístup z: http://kariera.army.cz/cz/armada-cr

14. Studium na Univerzitě obrany. Přístup z: http://www.unob.cz/Default.aspx

15. Školství Armády ČR. Přístup z: http://www.vojenskaskola.cz/Stranky/default.aspx

http://www.armadaceskerepubliky.cz/zakon-o-vojacich-z-povolani

http://kariera.army.cz/cz/armada-cr

http://www.unob.cz/Default.aspx

http://www.vojenskaskola.cz/Stranky/default.aspx

Documents

UNIVERZITA PALACKÉHO VOLOMOUCI · v nepříznivých podmínkách je jedním z hlavních požadavků, které na naši zemi vznáší ... (OSN), pevná transatlantická vazba v rámci