CS CS

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

V Bruselu dne 16.7.2009 KOM(2009) 363 v konečném znění

2009/0108 (COD)

C7-0097/09

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES

{SEK(2009) 977} {SEK(2009) 978} {SEK(2009) 979} {SEK(2009) 980}

CS 2 CS

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Komise navrhuje nařízení, kterým se zruší stávající směrnice 2004/67/ES o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu1. Tato směrnice již není dostačující vzhledem k rostoucí závislosti na dovozu a zvýšeným rizikům v souvislosti s dodávkami ze třetích zemí a tranzitem těmito zeměmi, jakož i z důvodů rostoucích toků plynu a rozvoje vnitřního trhu s plynem ve Společenství.

V reakci na rusko-ukrajinskou plynovou krizi z ledna 2009, která způsobila nevídané narušení dodávek plynu přes Ukrajinu do Společenství, vyzvala Evropská rada a Evropský parlament k urychlené revizi stávající směrnice. Další významné narušení dodávek nelze vyloučit a může k němu dojít dokonce i v blízké budoucnosti. Společenství se proto musí připravit na případné budoucí narušení dodávek plynu.

Lednová krize prokázala, že je nutné v krátkodobém výhledu jasněji vymezit úlohu plynárenství, členských států a orgánů Společenství v případě narušení dodávek a dlouhodobě stanovit nezbytnou infrastrukturu. Z této krize vyplývá poučení, že opatření jsou konzistentní a účinná, pouze pokud jsou předem připravena a koordinována na úrovni Společenství.

Návrh nařízení je v souladu s cíli Unie, zejména s cíli v oblasti vytvoření fungujícího trhu s plynem a zabezpečení dodávek energie.

2. KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

Veřejné konzultace

Dne 13. listopadu 2008 zveřejnila Komise sdělení o provádění stávající směrnice –KOM(2008) 769. Po zveřejnění tohoto sdělení se uskutečnila od listopadu 2008 do března 2009 veřejná konzultace se zúčastněnými stranami (členskými státy, odvětvím, regulačními orgány a občany). Zevrubné konzultace na téma revize právních předpisů v oblasti zabezpečení dodávek plynu proběhly rovněž v rámci Koordinační skupiny pro otázky plynu složené ze zástupců členských států, plynárenství a odběratelů prostřednictvím evropských sdružení (Eurogas, OGP, GIE, IFIEC, BEUC, Eurelectric) na zasedání ve dnech 23. února, 2. dubna a 13. května. Členské státy se podělily o své názory na zasedání Rady ve složení pro energetiku ve dnech 12. ledna a 19. února 2009 a několik členských států následně předložilo Komisi písemné připomínky.

Posouzení dopadů

V posouzení dopadů bylo zváženo pět možností politiky: 1) žádné nové opatření Společenství; 2) lepší prosazování směrnice 2004/67/ES; 3) dobrovolný přístup ze strany odvětví; 4) revidovaná směrnice; 5) nové nařízení.

Pokud jde o možnosti 1 a 2, Komise vyhodnotila provádění stávající směrnice. Dospěla k závěru, že stávající směrnice není dostačující vzhledem k rostoucí závislosti na dovozu

1 Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 92.

CS 3 CS

a zvýšeným rizikům v souvislosti s dodávkami ze třetích zemí a tranzitem těmito zeměmi, jakož i z důvodů rostoucích toků plynu a rozvoje vnitřního trhu s plynem ve Společenství. Pokud jde o možnost 3, hlavní nevýhodou dobrovolného přístupu je skutečnost, že konzistentní účast všech aktérů nelze zaručit. Kromě toho dodatečnou kapacitu pro zabezpečení dodávek nemusí nezbytně uvolnit právě tržní síly. Pokud jde o možnosti 4 a 5 (volba právního nástroje), má Komise za to, že nařízení je vhodnějším nástrojem než směrnice z těchto hlavních důvodů: nařízení se přímo vztahuje na příslušné orgány v členských státech, plynárenské podniky a odběratele; nevyžaduje vleklé provádění do vnitrostátního práva; je jím zajištěna jasnost a soudržnost standardů a povinností v rámci Společenství a přímo vymezuje zapojení orgánů Společenství.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ

Právním základem pro daný návrh je článek 95 Smlouvy o založení Evropského společenství. Hlavním cílem návrhu je zvýšit zabezpečení dodávek plynu vytvořením pobídek pro investice do nezbytných propojení, aby tak bylo dosaženo ukazatele N-1, jakož i zpětných toků. Uvedená propojení jsou zároveň nezbytná pro řádné fungování vnitřního trhu s plynem.

Toto nařízení klade hlavní důraz na úlohu vnitřního trhu s plynem při zabezpečování dodávek plynu. Cílem ustanovení je umožnit plynárenským podnikům, aby byly schopny zajistit dodávky odběratelům v rámci Společenství co nejdéle a bez omezení na vnitrostátní úrovni. Nařízení umožňuje uchýlit se i k jiným než tržním opatřením, o nichž rozhodne příslušný orgán pouze jako o poslední instanci v nouzových situacích, kdy byla vyčerpána veškerá tržní opatření, a plynárenské podniky se již s narušením dodávek nejsou schopny vypořádat. Rovněž Komisi je svěřena větší úloha, kdy má zajistit, aby vnitřní trh fungoval co nejdéle a aby opatření, o nichž se rozhodne na vnitrostátní úrovni, byla s danou zásadou slučitelná.

Zásada subsidiarity

Cílem tohoto návrhu je posílit zabezpečení dodávek ve Společenství. Zavedení vnitřního trhu s energií a narušení dodávek plynu z ledna 2009 ukázaly, že zabezpečení dodávek plynu je věcí rostoucího významu pro celé Společenství, a proto opravňuje k zapojení orgánů Společenství, zejména pak Komise. Nastane-li ve Společenství nouzová situace, Komise má nejlepší předpoklady pro koordinaci opatření příslušných orgánů členských států a pro usnadnění dialogu se třetími zeměmi. Aby se zabránilo narušení dodávek a v zájmu přípravy na tuto eventualitu, je nejlepší zárukou pro zabezpečení dodávek rozsáhlý, řádně propojený a konkurenceschopný trh, který skýtá různé zdroje a trasy dodávek a rozptýlí dopad narušení dodávek na jednotlivé členské státy nebo dodavatelské podniky.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality; nepřekračuje meze toho, co je potřeba k dosažení vytčených cílů. Členské státy budou nadále odpovídat za zabezpečení dodávek a využívat značné flexibility při výběru ujednání a nástrojů k zajištění dodávek, přičemž přihlédnou k mezinárodnímu charakteru těchto dodávek v plynárenství.

4. Rozpočtové důsledky

CS 4 CS

Návrh bude mít na rozpočet Společenství omezený dopad, zejména půjde o náklady na zasedání Koordinační skupiny pro otázky plynu a o náklady na monitorovací pracovní skupinu, kterou lze využít k tomu, aby ve Společenství i mimo něj sledovala toky plynu a podávala o nich zprávy. Služební cesty mimo Společenství v době krize lze financovat z nástroje stability.

CS 5 CS

2009/xxxx (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise2,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru3,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů4,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy5,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Zemní plyn (dále jen „plyn“) je velmi významnou součástí dodávek energie ve Společenství, představuje jednu čtvrtinu dodávek primární energie a využívá se především pro výrobu elektřiny, vytápění, jako surovina pro průmysl a jako palivo pro oblast dopravy.

(2) Spotřeba plynu v Evropě v průběhu posledních desíti let rychle rostla. Kvůli snížení domácí produkce vzrostly ještě rychleji dovozy plynu, čímž vznikla vyšší závislost na dovozu a bylo nutné zabývat se otázkami zabezpečení dodávek.

(3) Směrnice Rady 2004/67/ES poprvé stanovila na úrovni Společenství právní rámec pro [zajištění bezpečnosti] zabezpečení dodávek zemního plynu, který měl zároveň přispět k řádnému fungování vnitřního trhu s plynem v případě narušení dodávek. Zřídila koordinační skupinu pro otázky plynu, která se ukázala být užitečnou platformou pro výměnu informací a při vymezení společných opatření mezi členskými státy, Komisí, plynárenstvím a spotřebiteli. Síť EU pro kontaktní subjekty v oblasti zabezpečení energie (NESCO), kterou v prosinci 2006 podpořila Evropská rada, zdokonalila schopnost shromažďovat informace a poskytla včasné varování při možném ohrožení zabezpečení dodávek energie. Nové právní předpisy v oblasti vnitřního trhu s energií

2 Úř. věst. C , , s. . 3 Úř. věst. C , , s. . 4 Úř. věst. C , , s. . 5 Úř. věst. C , , s. .

CS 6 CS

přijaté Radou v červnu 2009 představují významný krok k dotvoření vnitřního trhu s energií a jejich jednoznačným cílem je zlepšit zabezpečení dodávek energie ve Společenství.

(4) V rámci stávajících opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu, která byla přijata na úrovni Společenství, však členské státy mají při volbě opatření i nadále velkou volnost. Je-li ohroženo zabezpečení dodávek pro jeden členský stát, existuje jasné riziko, že opatření, která uvedený stát jednostranně vypracoval, mohou ohrozit řádné fungování vnitřního trhu s plynem. Nedávné zkušenosti ukazují, nakolik je toto riziko reálné. Aby mohl vnitřní trh s plynem fungovat i v případě nedostatečných dodávek, je nezbytné stanovit koordinovanější reakci na krize v oblasti dodávek, a to jak z hlediska prevence, tak reakce na konkrétní narušení dodávek.

(5) Trasy pro plyn a jeho zdroje určené pro Společenství by měly být takové, aby umožňovaly zabezpečení dodávek na úrovni Společenství jako celku i v jednotlivých členských státech. V budoucnu bude zabezpečení dodávek záviset na vývoji palivové skladby, na rozvoji těžby ve Společenství a ve třetích zemích, které zásobují plynem Společenství, na investicích do skladovacích zařízení a na trasách v rámci i mimo Společenství, včetně zařízení na zkapalněný zemní plyn.

(6) Velké narušení dodávek plynu může ovlivnit všechny členské státy a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství a vážně poškodit hospodářství Společenství. Narušení dodávek plynu může mít rovněž vážné sociální dopady, zejména pak na zranitelné skupiny odběratelů.

(7) Zpráva z prosince 2008 o provádění evropské strategie v oblasti zabezpečení upozorňuje na rostoucí závislost na energii z dovozu jako na značné dodatečné riziko pro zabezpečení dodávek energie ve Společenství a vyzdvihuje zabezpečení dodávek energie jako jeden z nových úkolů v oblasti politiky zabezpečování. Vnitřní trh s plynem je klíčovým prvkem k tomu, aby se zvýšilo zabezpečení dodávek energie ve Společenství a snížilo vystavení členských států neblahým účinkům narušení dodávek.

(8) Výpadek největší jednotlivé plynárenské infrastruktury nebo zdroje dodávek plynu, takzvaná zásada N-1, je reálným scénářem. Členské státy by měly při zabezpečení dodávek plynu vycházet právě z výpadku uvedené infrastruktury nebo zdroje dodávek, který by měl být srovnávacím kritériem schopnosti těchto států nalézt za dané výpadky náhradu.

(9) Dostačující plynárenská infrastruktura v členském státě i v rámci Společenství má zásadní význam při řešení situací, kdy dojde k narušení dodávek. Společná minimální kritéria pro zabezpečení dodávek plynu by měla zajistit stejné podmínky při zabezpečování dodávek plynu pro všechny a vytvořit významné pobídky pro budování nezbytné infrastruktury a zlepšení úrovně připravenosti pro případ krize. Na zajištění dodávek energie se mohou významně podílet opatření na straně poptávky, například přechod na jiná paliva, pokud je možné tato opatření uplatnit rychle a značně snížit poptávku v reakci na narušení dodávek.

(10) Měly by se silně podporovat investice do nové plynárenské infrastruktury. Tyto investice by měly zlepšit zabezpečení dodávek plynu a zároveň zajistit řádné fungování vnitřního trhu s plynem. Pokud jde o investici do infrastruktury, která je

CS 7 CS

přeshraniční povahy, měly by se o ni důkladně zajímat Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) …/… a Evropská síť provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (dále jen „ENTSO-G“), aby se tak lépe zohlednily přeshraniční důsledky.

(11) Za účelem podpory členských států při financování investic do domácí těžby a infrastruktury mohou být k dispozici různé finanční prostředky Společenství, zejména pak úvěry a záruky z Evropské investiční banky nebo financování z regionálních, strukturálních fondů nebo Fondu soudržnosti. Evropská banka, jakož i nástroje vnější pomoci Společenství, např. ENPI, IPA a DCI, mohou taktéž financovat opatření ve třetích zemích s cílem zlepšit zabezpečení dodávek energie.

(12) Toto nařízení by mělo umožnit plynárenským podnikům a odběratelům spoléhat se v případě narušení dodávek co nejdéle na tržní mechanismy. Mělo by rovněž stanovit nouzové mechanismy, které se použijí, pokud již trhy nedokáží přiměřeně reagovat na narušení dodávek plynu. Za účelem zmírňování účinků narušení dodávek by tržní nástroje měly být upřednostňovány dokonce i ve stavu nouze.

(13) Po přijetí třetího balíčku opatření pro vnitřní trh s energií6 se na plynárenství budou vztahovat nová ustanovení, díky nimž vzniknou členským státům, regulačním orgánům, provozovatelům přepravních soustav a agentuře ACER nové role a povinnosti a zároveň se zlepší transparentnost trhu v zájmu jeho řádného fungování a zabezpečení dodávek.

(14) Dotvořením vnitřního trhu s plynem a účinnou hospodářská soutěží na tomto trhu zajistí Společenství nejvyšší úroveň zabezpečení dodávek do všech členských států, pokud bude trh moci plně fungovat v případě narušení dodávek, které se dotkne části Společenství, ať už je příčina narušení jakákoli. Za tímto účelem je zapotřebí komplexního a účinného společného přístupu k zabezpečení dodávek, především prostřednictvím transparentních a nediskriminujících politik, které jsou slučitelné s požadavky trhu, aby se zabránilo jeho narušení a nedošlo k oslabení reakcí trhu na narušení dodávek.

(15) V zájmu zachování řádného fungování vnitřního trhu, zejména v případě narušení dodávek a v krizových situacích, má proto zcela klíčový význam, aby se přesně vymezily role a povinnosti všech plynárenských podniků a příslušných orgánů.

(16) Vymezeny by měly být i dostatečně harmonizované standardy pro zabezpečení dodávek, jež by se vztahovaly přinejmenším na situaci, která nastala v lednu 2009, a zohledňovaly rozdíly mezi členskými stát, aniž by pro plynárenské podniky, včetně nových subjektů a malých podniků, představovaly neodůvodněnou a nepřiměřenou zátěž.

(17) V zájmu řádného fungování trhu je nezbytné, aby plynárenské podniky uskutečnily včas nezbytné investice do místní těžby a infrastruktur, jakými jsou například propojení, zařízení umožňující fyzické obousměrné toky potrubím, zásobníky a zařízení na znovuzplynování LNG, a měly při těchto investicích na paměti možná narušení dodávek, například situaci z ledna 2009.

6 Úř. věst. L …

CS 8 CS

(18) Je důležité, aby byly zachovány dodávky plynu, zejména pokud jde o odběratele z domácností, jakož i o další chráněné odběratele, například o školy a nemocnice, pokud jim dále není možné zajistit dodávky tržním způsobem. Je nanejvýš nutné, aby byla vymezena opatření, která se přijmou během krize, a to ještě před tím, než jakákoli krize nastane.

(19) Pro splnění povinností týkajících se zabezpečení dodávek si lze vybírat z mnoha nástrojů. Tyto nástroje by měly být využívány ve vnitrostátním, regionálním kontextu a v rámci Společenství, aby se dosáhlo konzistentního a nákladově efektivního výsledku.

(20) [Bezpečností] zabezpečením dodávek z hlediska dlouhodobého plánování investic s dostatečnými přeshraničními kapacitami a jinými infrastrukturami a zajištěním dlouhodobé schopnosti soustavy zaručit zabezpečení dodávek a uspokojovat přiměřenou poptávku se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady ../../ES [o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES]7. Ke splnění standardů pro zabezpečení dodávek může být zapotřebí přechodné období, aby bylo možné uskutečnit nezbytné investice. Základním nástrojem pro určení požadovaných investic potřebných na úrovni Společenství je desetiletý plán rozvoje sítě, který vypracovala síť ENTSO-G pod dohledem agentury ACER.

(21) ENTSO-G a ACER by se měly jako členové Koordinační skupiny pro otázky plynu plně zapojit do procesu spolupráce a konzultací na úrovni Společenství.

(22) Aby se zajistila co nejvyšší připravenost na narušení dodávek, měly by všechny plynárenské podniky spolu s příslušnými orgány vypracovat plány pro stav nouze. Tyto plány by měly být ve vzájemném souladu. Jejich obsah by měl vycházet z osvědčených postupů ve stávajících plánech a jasně by měl vymezit úlohy a povinnosti všech dotčených plynárenských podniků a příslušných orgánů. Je-li to možné a zapotřebí, měly by být na regionální úrovni vypracovány společné plány pro stav nouze.

(23) Za účelem posílení solidarity mezi členskými státy, dojde-li k vyhlášení stavu nouze pro Společenství, a zejména s cílem podpořit členské státy, jež jsou vystaveny méně příznivým zeměpisným či geologickým podmínkám, by členské státy měly vytvořit zvláštní opatření k realizace této solidarity, včetně opatření jako jsou obchodní dohody mezi plynárenskými podniky, mechanismy náhrad, zvýšené vývozy plynu nebo zvýšené odběry ze zásobníků. Solidární opatření mohou být zvlášť vhodná mezi členskými státy, jimž Komise doporučuje vypracovat společné preventivní akční plány nebo plány pro stav nouze na regionální úrovni.

(24) Solidarita na evropské úrovni by případně měla nabývat podoby pomoci při civilní ochraně poskytované Společenstvím a jeho členskými státy. Tuto pomoc by měl usnadnit a koordinovat mechanismus civilní ochrany Společenství vytvořený rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom8.

7 Směrnice XXX. 8 Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9.

CS 9 CS

(25) Svrchovaná práva členských států týkající se jejich vlastních přírodních zdrojů nejsou tímto nařízením dotčena.

(26) Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu9 stanoví postup, který má za cíl zlepšit ve Společenství [bezpečnost] zabezpečení označených evropských kritických struktur, včetně některých plynárenských infrastruktur. Směrnice 2008/114/ES společně se stávajícím nařízením přispívají k tvorbě komplexního přístupu k energetickému zabezpečení Společenství.

(27) Plány pro stav nouze je třeba pravidelně aktualizovat a zveřejňovat. Měly by být předmětem vzájemného hodnocení a zkoušek.

(28) Koordinační skupina pro otázky plynu zřízená směrnicí 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu10 by měla být Komisi poradcem pro usnadňování koordinace opatření v oblasti [bezpečnosti] zabezpečení dodávek pro případ stavu nouze ve Společenství. Rovněž by měla sledovat přiměřenost a vhodnost opatření přijatých podle tohoto nařízení.

(29) Toto nařízení má za cíl zmocnit plynárenské podniky a příslušné orgány členských států, aby zajistily účinné a co nejdelší fungování vnitřního trhu s plynem při narušení dodávek, a to ještě před tím, než příslušné orgány přijmou opatření na řešení situace, v níž již trh není schopen zajistit požadované dodávky plynu. Tato výjimečná opatření by měla být plně v souladu s pravidly Společenství a měla by být oznámena Komisi.

(30) Vzhledem k tomu, že pro zabezpečení dodávek plynu ve Společenství jsou klíčové dodávky plynu ze třetích zemí, Komise by měla koordinovat činnosti s třetími zeměmi, společně se zeměmi těžby a tranzitními zeměmi se podílet na ujednáních pro řešení krizových situací a zajistit stabilní tok plynu do Společenství. Komise by měla být oprávněna využít monitorovací pracovní skupinu pro sledování toků plynu v krizových situacích ve Společenství a za konzultací se zúčastněnými třetími zeměmi i mimo Společenství a při vzniku krize z důvodu obtíží ve třetí zemi se ujmout zprostředkování a usnadnění jednání.

(31) V únoru 2009 dospěla Rada ve složení pro energetiku k závěru, že transparentnost a spolehlivost by se měla zlepšit smysluplnou výměnou informací mezi Komisí a členskými státy, která by se týkala vztahů se třetími zeměmi v oblasti energetiky, včetně dlouhodobých ujednání, přičemž by byla zachována důvěrnost informací, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

(32) Vzhledem k tomu, že cílů opatření pro zabezpečení dodávek plynu ve Společenství nelze v dostatečné míře dosáhnout na úrovni členských států, a z důvodu rozsahu a účinků těchto opatření jich proto lze lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy příslušná opatření přijmout Společenství. V souladu se zásadou proporcionality, jak stanoví uvedený článek, nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(33) Směrnice 2004/67/ES by měla být zrušena,

9 Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75. 10 Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 92.

CS 10 CS

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět

Tímto nařízením se stanoví opatření, která mají za cíl zabezpečit dodávky plynu tak, aby se zajistilo řádné a nepřetržité fungování vnitřního trhu s plynem tím, že se stanoví jasné vymezení a rozdělení odpovědností, jakož i koordinace reakce na úrovni členských států a Společenství, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice směrnice 2009/xxx/ES11 (dále jen „směrnice o plynu“) a nařízení 2009/xxx/ES12 (dále jen „nařízení o agentuře“).

Kromě toho se použijí tyto definice:

1) „chráněnými odběrateli“ se rozumí všichni odběratelé z domácností, kteří jsou již připojeni k distribuční síti, a v případě rozhodnutí dotyčného členského státu jimi mohou též být i malé a střední podniky, školy a nemocnice, jsou-li již připojeny k plynárenské distribuční síti;

2) „příslušným orgánem“ se rozumí vnitrostátní regulační orgán nebo vnitrostátní vládní orgán, jejž členské státy určí odpovědným za zabezpečení dodávek plynu. Není tím dotčena volba členských států přidělit některé úkoly v tomto nařízení jiným orgánům než příslušnému orgánu. Tyto úkoly musí být provedeny za dohledu příslušného orgánu a jsou upřesněny v plánech uvedených v článku 4.

Článek 3 Odpovědnost za zabezpečení dodávek plynu

1. Zabezpečení dodávek plynu je v rámci příslušných oblastí odpovědnosti úkolem plynárenských podniků, příslušných orgánů členských států, průmyslových odběratelů plynu a Komise. Vyžaduje velkou míru vzájemné spolupráce.

2. Každý členský stát určí příslušný orgán, který odpovídá za provádění opatření v oblasti zabezpečení dodávek stanovených tímto nařízením. Opatření zahrnují posouzení rizik prováděné každé dva roky, vypracování plánů preventivních opatření, vypracování plánů pro stav nouze a nepřetržité sledování zabezpečení dodávek plynu na vnitrostátní úrovni. Příslušné orgány vzájemně spolupracují, aby se zabránilo narušení dodávek a omezily se případné škody.

11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/xxx/ES, kterou se mění směrnice 2003/55/ES

o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. [ ] L [ ]). 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických

regulačních orgánů (Úř. věst. [ ] L [ ]).

CS 11 CS

3. Každý členský stát oznámí Komisi určený příslušný orgán nejpozději do [30. června 2010; 3 měsíce od vstupu v platnost].

4. Komise koordinuje příslušné orgány na úrovni Společenství prostřednictvím Koordinační skupiny pro otázky plynu, a to zejména v případě stavu nouze pro Společenství.

5. Opatření na zabezpečení dodávek musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminující, ověřitelná a nesmí nepatřičně narušovat hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu.

Článek 4 Vypracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze

1. Nejpozději do [31.března 2011; 12 měsíců od vstupu v platnost] příslušný orgán, po konzultaci s plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností a průmyslových odběratelů a regulačním orgánem, není-li příslušným orgánem, vypracuje:

a) plán preventivních opatření obsahující opatření, která jsou zapotřebí ke zmírnění zjištěných rizik a

b) plán pro stav nouze obsahující opatření, která se mají přijmout ke zmírnění dopadu narušení dodávek plynu.

2. Příslušné orgány si před přijetím těchto plánů vymění informace a povedou spolu a s Komisí konzultace, aby byl zajištěn vzájemný soulad jejich plánů a opatření na odpovídající regionální úrovni. Uvedené konzultace zahrnují přinejmenším propojení, přeshraniční dodávky, přeshraniční skladování a fyzickou kapacitu pro přepravu plynu oběma směry.

3. V průběhu postupu podle odstavce 2 může Komise doporučit, na jaké regionální úrovni proběhne výměna informací a konzultace. Komise může po konzultaci Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (dále jen „ENTSO-G“) a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) též doporučit, aby byl vypracován společný plán na regionální úrovni.

4. Členské státy se rovněž mohou rozhodnout vypracovat namísto jednotlivých vnitrostátních plánů či vedle těchto plánů společné plány na regionální úrovni.

5. Příslušný orgán své plány, včetně jejich změn podle odstavce 6, zveřejní a neprodleně je oznámí Komisi.

6. Komise posoudí plány všech členských států do šesti měsíců od jejich oznámení příslušnými orgány. Komise povede o uvedených plánech konzultace se sítí ENTSO-G, agenturou ACER, Koordinační skupinou pro otázky plynu a dalšími dotčenými stranami. Pokud je Komise tohoto názoru, že plán je pro zmírnění rizik zjištěných v posouzení rizik neúčinný nebo není v souladu s rizikovými scénáři či plány ostatních členských států, či že nesplňuje ustanovení tohoto nařízení ani jiná ustanovení práva Společenství, vyžádá si revizi plánu.

CS 12 CS

Příslušný orgán změní svůj plán do 2 měsíců od oznámení na žádost Komise a oznámí Komisi změněný plán či Komisi vyloží, proč s žádostí nesouhlasí. V daném případě může Komise svoji žádost změnit či stáhnout.

Pokud se Komise do dvou měsíců rozhodne, že svoji žádost nezmění ani nestáhne, příslušný orgán musí žádosti Komise vyhovět do 3 měsíců od oznámení rozhodnutí Komise.

Článek 5 Obsah plánu preventivních opatření

1. Plán preventivních opatření obsahuje:

a) opatření pro splnění standardů pro infrastrukturu a zabezpečení dodávek stanovených v článcích 6 a 7; tato opatření zahrnují alespoň plány na splnění standardu N-1, objemy a kapacity potřebné pro zajištění dodávek chráněným odběratelům ve vymezených obdobích vysoké poptávky, opatření na straně poptávky, povinnosti uložené plynárenských podnikům a dalším příslušným subjektům;

b) posouzení rizik stanovené v článku 8;

c) preventivní opatření, která se budou zabývat zjištěnými riziky;

d) informace o příslušných povinnostech veřejné služby.

2. Plán preventivních opatření, zejména opatření pro splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v článku 6, bude vycházet z desetiletého plánu rozvoje sítě, který vypracuje síť ENTSO-G13, a musí být s tímto plánem v souladu.

3. V plánu preventivních opatření je zohledněna hospodářská efektivita, účinky na fungování vnitřního trhu s energií a dopad na životní prostředí.

4. Plán preventivních opatření je aktualizován každé dva roky.

Článek 6 Standard pro infrastrukturu

1. Příslušný orgán zajistí nejpozději do [31. března 2014; 3 roky od vstupu v platnost], aby v případě narušení největší infrastruktury měla zbývající infrastruktura (N-1) kapacitu dodávat nezbytný objem plynu pro uspokojení celkové poptávky po plynu v oblasti výpočtu v období šedesáti dnů výjimečně vysoké poptávky po plynu v průběhu nejchladnějšího období, ke kterému dochází podle statistik každých dvacet let.

2. Na základě doporučení Komise podle čl. 4 odst. 3 nebo v situaci podle čl. 4 odst. 4 může být povinnost uvedená v odstavci 1 splněna na regionální úrovni. Standard N-1 se též považuje za splněný, pokud příslušný orgán v preventivním akčním plánu

13 Článek XX směrnice. Úř. věst. L.

CS 13 CS

podle článku 5 prokáže, že narušení dodávek lze dostatečně a včas nahradit opatřeními na straně poptávky.

3. Pro výpočet standardu N-1 se použije metodika podle přílohy I. Měla by se zvážit konfigurace sítě a skutečné toky plynu, jakož i přítomnost těžební a skladovací kapacity. Oblast výpočtu podle přílohy I se rozšíří dle potřeby na odpovídající regionální úroveň.

4. Každý příslušný orgán neprodleně vyrozumí Komisi o každém nedodržení standardu N-1.

5. Provozovatelé přepravní soustavy umožní, aby do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost byla permanentní fyzická kapacita využita pro přepravu plynu oběma směry ve všech propojeních, kromě případů, kdy na žádost příslušného orgánu Komise rozhodne, že doplnění kapacity o obousměrný tok by nezlepšilo zabezpečení dodávek pro žádný členský stát. Toto rozhodnutí lze přezkoumat, změní-li se okolnosti. Úrovně kapacity obousměrného toku se dosáhne nákladově účinným způsobem a musí být zohledněna alespoň kapacita požadovaná pro splnění standardu pro dodávky stanoveného v článku 7. V rámci uvedeného dvouletého období přizpůsobí provozovatel přepravní soustavy fungování přepravní soustavy jako celku, aby byly možné obousměrné toky plynu.

6. Členské státy zajistí, aby se u každé nové přepravní infrastruktury zabezpečily dodávky prostřednictvím dostatečného počtu vstupních a výstupních bodů, a přispělo se tak k rozvoji řádně propojené infrastruktury.

7. Vnitrostátní regulační orgány při schvalování sazeb podle čl. 41 odst. 8 směrnice […/…ES] zohlední náklady na splnění standardu N-1 a náklady na to, aby byla permanentní fyzická kapacita využita pro přepravu plynu oběma směry. Vzniknou-li náklady ve víc než jednom členské státu, rozhodnou o rozložení nákladů společně vnitrostátní regulační orgány všech dotčených členských států. Použije se čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. …/….

Článek 7 Standard pro dodávky

1. Příslušný orgán přijme opatření pro zajištění dodávek plynu chráněným odběratelům členského státu v případě:

a) mimořádně nízkých teplot v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým podle statistik dochází každých dvacet let a

b) období výjimečně vysoké poptávky po plynu v průběhu nejchladnějších období, ke kterým dochází podle statistik každých dvacet let.

2. Příslušný orgán přijme opatření pro zajištění dodávek plynu chráněným odběratelům na období šedesáti dnů rovněž ve stavu nouze podle čl. 9 odst. 2. Příslušný orgán usiluje o to, aby dodávky chráněným odběratelům zůstaly zachovány co nejdéle.

CS 14 CS

3. Povinnosti uložené plynárenským podnikům ke splnění standardu pro dodávky podle odstavce 1 a 2 jsou nediskriminující a nejsou pro subjekty vstupující na trh a malé podniky neúměrnou zátěží.

4. Příslušný orgán umožní plynárenským podnikům splnit tato kritéria na regionální úrovni či na úrovni Společenství a nebude požadovat splnění uvedených standardů pouze na základě infrastruktury umístěné na jeho území.

5. Příslušný orgán zajistí, aby podmínky pro dodávky chráněným odběratelům byly stanoveny, aniž by bylo dotčeno řádné fungování vnitřního trhu s plynem a za cenu zohledňující tržní hodnotu dané komodity.

Článek 8 Posouzení rizik

1. Každý příslušný orgán plně posoudí [do 30. září 2010; 6 měsíců od vstupu v platnost] rizika ovlivňující zabezpečení dodávek plynu ve svém členském státě:

a) uplatněním standardů upřesněných v článcích 6 a 7;

b) zvážením všech příslušných vnitrostátních a regionálních okolností;

c) simulací různých scénářů výjimečně vysoké poptávky a narušení dodávek, jimiž je například porucha hlavních přepravních infrastruktur, zásobníků, terminálů LNG a narušení dodávek od dodavatelů ze třetích zemí;

d) určením interakce a korelací rizik s ostatními členskými státy.

2. Plynárenské podniky, příslušné organizace zastupující zájmy domácností a průmyslových odběratelů a regulační orgán, není-li příslušným orgánem, spolupracují a poskytnou veškeré nezbytné informace pro posouzení rizik.

3. Posouzení rizik se opakuje každé dva roky před 30. zářím daného roku.

Článek 9 Plán pro stav nouze a krizové úrovně

1. Plán pro stav nouze:

1) vychází z krizových úrovní podle odstavce 2;

2) vymezuje úlohu a povinnosti plynárenských podniků a průmyslových odběratelů a jejich interakci s příslušným orgánem a případně i s regulačním orgánem;

3) vymezuje úlohu a povinnosti příslušného orgánu;

4) stanoví podrobné postupy, kterými je nutno se řídit na každé krizové úrovni, včetně odpovídajících systémů týkajících se informačních toků;

5) určí krizového manažera nebo skupinu a definuje jeho úlohu;

CS 15 CS

6) stanoví podíl tržních opatření uvedených v příloze II na řešení situace na úrovni výstrahy a zmírňování situace ve stavu nouze;

7) stanoví podíl jiných než tržních opatření uvedených v příloze III, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a posuzuje, v jaké míře je použití jiných než tržních opatření zapotřebí k řešení krize, posuzuje účinky těchto opatření a vymezuje postupy pro jejich provádění;

8) popisuje použité mechanismy pro spolupráci s ostatními členskými státy na všech krizových úrovních;

9) upřesňuje povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy na úrovni výstrahy a ve stavu nouze;

10) uvede výčet předem vymezených opatření pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze, včetně mechanismů náhrad a obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření. Tato opatření mohou zahrnovat přeshraniční dohody mezi členskými státy a/nebo plynárenskými podniky.

2. Třemi hlavními krizovými úrovněmi jsou:

1) úroveň včasného varování (včasné varování): pokud existují konkrétní, závažné a spolehlivé informace, vyvolané zřejmě mechanismem včasného varování, že může dojít k situaci, která zhorší podmínky pro dodávky;

2) úroveň výstrahy (výstraha): pokud dojde k narušení dodávek nebo vznikne výjimečně vysoká poptávka, ale trh je stále schopen se vypořádat s danou situací bez zásahu příslušného orgánu;

3) úroveň stavu nouze (stav nouze): pokud vznikne výjimečně vysoká poptávka nebo dojde k narušení dodávek prostřednictvím či z největší infrastruktury nebo zdroje a existuje věrohodné riziko, že standard pro dodávky chráněným odběratelům již nelze splnit pouze prostřednictvím tržních nástrojů.

3. Plán pro stav nouze zajistí, aby byl i v případě stavu nouze zachován přeshraniční přístup ke skladovacím zařízením. Plán pro stav nouze nezavede žádné opatření, které by nepatřičně omezovalo přeshraniční tok plynu.

4. V případě vyhlášení kterékoli z krizových úrovní příslušný orgán okamžitě informuje Komisi a poskytne jí veškeré nezbytné informace. V případě stavu nouze, který může vést k výzvě o pomoc z EU a jejích členských států, to příslušný orgán dotčeného členského státu neprodleně oznámí Monitorovacímu a informačnímu středisku civilní ochrany Komise.

5. Pokud příslušný orgán vyhlásí stav nouze, musí se řídit předem vymezenými opatřeními podle plánu pro stav nouze a okamžitě Komisi informovat zejména o opatřeních, která hodlá uskutečnit podle čl. 9 odst. 1. Komise může svolat Koordinační skupinu pro otázky plynu.

6. Komise do jednoho týdne ověří, zda je vyhlášení stavu nouze oprávněné a není neúměrnou zátěží pro plynárenské podniky a fungování vnitřního trhu. Komise může zejména požádat příslušný orgán, aby upravil opatření, která jsou pro plynárenské

CS 16 CS

podniky neúměrnou zátěží, a aby stáhl své vyhlášení stavu nouze, pokud podle Komise není oprávněné nebo své oprávněnosti již pozbylo.

Článek 10 Reakce Společenství na stav nouze

1. Komise vyhlásí stav nouze pro Společenství na žádost jednoho příslušného orgánu nebo pokud dle výpočtu ENTSO-G přijde Společenství o více než 10 % denního dovozu plynu ze třetích zemí. Komise vyhlásí stav nouze pro Společenství, pokud stav nouze vyhlásil více než jeden příslušný orgán na základě ověření podle čl. 9 odst. 6. Komise může vyhlásit stav nouze pro zvláště postižené zeměpisné regiony zahrnující více než jeden členský stát.

2. Komise svolá Koordinační skupinu pro otázky plynu, jakmile vyhlásí stav nouze pro Společenství.

3. V případě stavu nouze pro Společenství Komise koordinuje opatření příslušných orgánů. Komise zejména zajistí výměnu informací, soudržnost a účinnost opatření na úrovni členského státu a regionu ve vztahu ke Společenství a koordinuje opatření vůči třetím zemím. Komise může svolat skupinu pro krizové řízení složenou zejména ze zástupců odvětví a členských států, jichž se stav nouze týká.

4. Pokud je Komise toho názoru, že v rámci stavu nouze pro Společenství uskutečnil příslušný orgán nebo plynárenský podnik opatření, které vhodně neřeší stav nouze, nebo že vážně ohrožuje situaci v jiném členském státu, požádá Komise příslušný orgán nebo plynárenský podnik, aby svoje opatření změnil.

Příslušný orgán změní své opatření do tří dnů od oznámení na žádost Komise a oznámí jej Komisi či Komisi vyloží, proč s žádostí nesouhlasí. V daném případě může Komise svoji žádost změnit či stáhnout.

Pokud se Komise do tří dnů rozhodne, že svoji žádost nezmění ani ji nestáhne, příslušný orgán musí žádosti Komise neprodleně vyhovět.

5. Příslušný orgán nebo plynárenský podnik nezavede žádné opatření, které by kdykoli omezovalo přeshraniční tok plynu na vnitřním trhu.

6. V případě stavu nouze pro Společenství zajistí členské státy, aby byl zachován přeshraniční přístup ke skladovacím zařízením a nezavedou žádná právní ustanovení, která by nepatřičně omezovala tok plynu na postižené trhy.

7. Komise vytvoří stálý rezervní seznam pro monitorovací pracovní skupinu složenou z odborníků z odvětví a zástupců Komise. V případě potřeby může tato monitorovací pracovní skupina zahájit svoji činnost a ve spolupráci s dodavatelskými a tranzitními zeměmi sledovat toky plynu ve Společenství i mimo něj a podávat o nich zprávy.

8. Příslušný orgán poskytne Monitorovacímu a informačnímu středisku civilní ochrany Komise informace o případné potřebě pomoci. Monitorovací a informační středisko civilní ochrany posoudí celkovou situaci a poradí, jaká pomoc by měla být poskytnuta nejvíce postiženým členským státům a případně i třetím zemím.

CS 17 CS

Článek 11 Koordinační skupina pro otázky plynu

1. Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti zabezpečení dodávek. Skupina se skládá ze zástupců členských států, agentury ACER, sítě ENTSO-G a reprezentativních subjektů dotčeného odvětví a ze zástupců odběratelů. Komise rozhodne o složení skupiny tak, aby byla zaručena její reprezentativnost, a skupině předsedá. Skupina stanoví svůj jednací řád.

2. Koordinační skupina pro otázky plynu poskytuje Komisi pomoc v oblasti:

a) zabezpečení dodávek plynu, a to kdykoli, zvláště pak v období stavu nouze;

b) všech informací, které mají význam pro dodávky plynu na vnitrostátní, regionální úrovni a úrovni Společenství;

c) osvědčených postupů a možných pokynů pro všechny dotčené strany;

d) úrovně zabezpečení dodávek, srovnávacích kritérií a metodik posuzování;

e) vnitrostátních, regionálních scénářů a scénářů Společenství a testování úrovní připravenosti;

f) koordinace opatření pro řešení stavu nouze v rámci Společenství, zemí Smlouvy o energetickém společenství a s třetími zeměmi;

g) provádění plánů;

h) pomoci, kterou potřebují nejvíce postižené členské státy.

3. Komise svolává Koordinační skupinu pro otázky plynu pravidelně.

Článek 12 Výměna informací

1. Příslušný orgán musí mít během stavu nouze každodenně k dispozici zejména tyto informace:

a) denní poptávku po plynu a prognózy nabídky na další tři dny;

b) tok plynu za hodinu ve všech přeshraničních vstupních a výstupních bodech, jakož i v bodech připojení zařízení na těžbu k síti, zásobníku, LNG, vyjádřený v milionech m3/den;

c) období, vyjádřené počtem dnů, po které lze zajistit dodávky plynu chráněným odběratelům.

2. Komise je ve stavu nouze pro Společenství oprávněna požádat příslušný orgán, aby jí neprodleně poskytnul přinejmenším:

a) informace stanovené v odstavci 1;

CS 18 CS

b) informace o plánovaných opatřeních, která se mají uskutečnit, a opatřeních, která již provedl příslušný orgán s cílem zmírnit stav nouze, jakož i informace o účinnosti daných opatření;

c) podané žádosti o dodatečná opatření, která mají uskutečnit další příslušné orgány;

d) opatření provedená na žádost dalších příslušných orgánů.

3. Příslušné orgány a Komise zajistí důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

4. Příslušný orgán poskytne Komisi informace o využití svého plánu pro stav nouze a o přijatých opatřeních.

5. Po skončení stavu nouze příslušný orgán neprodleně poskytne Komisi podrobné posouzení stavu nouze a účinnosti provedených opatření, včetně posouzení hospodářského dopadu stavu nouze, dopadu přechodu na jiná paliva na úroveň emisí, dopadu na odvětví elektřiny a pomoci poskytnuté od a/nebo obdržené od Společenství a jeho členských států.

6. Pro posouzení situace v oblasti zabezpečení dodávek na úrovni Společenství, nejpozději do [30. září 2010, 6 měsíců od vstupu v platnost]:

a) členské státy předloží Komisi stávající mezivládní dohody uzavřené se třetími zeměmi, které mají dopad na rozvoj plynárenských infrastruktur a dodávek plynu; před uzavřením nových mezivládních dohod o nich členské státy musí informovat Komisi, aby posoudila soulad těchto dohod s právními předpisy o vnitřním trhu;

b) plynárenské podniky oznámí Komisi ke smlouvám uzavřeným s dodavateli ze třetích zemí tyto podrobné údaje:

- dobu trvání smlouvy a ustanovení týkající se jejího prodloužení;

- celkové smluvní objemy, v ročním vyjádření a v průměrném objemu za měsíc;

- flexibilitu smluvních objemů, včetně ustanovení týkajících se povinností „ber nebo plať“.

- smluvní body dodávek.

Článek 13 Sledování zabezpečení dodávek plynu a podávání zpráv

1. Kromě povinností v oblasti sledování a podávání zpráv podle článku 5 směrnice o plynu příslušný orgán zveřejní a předá Komisi každoročně do 31. července zprávu, která obsahuje tyto údaje:

a) výpočet ukazatele N-1 a údaje nezbytné pro tento výpočet; pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti investic, které jsou zapotřebí v souvislosti s ukazatelem N-1;

CS 19 CS

obtíže příznačné pro danou zemi, které vznikly při provádění nových alternativních řešení;

b) roční množství, trvání a dodavatelské země zahrnuté ve smlouvách o dovozu plynu;

c) maximální propojovací kapacitu všech vstupních a výstupních bodů plynárenských soustav;

d) hlavní prvky příslušných mezivládních dohod uzavřených se třetími zeměmi.

2. Příslušné orgány a Komise zajistí důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Článek 14 Sledování

Po posouzení oznámených plánů a po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu Komise vypracuje do […] závěry týkající se možných prostředků ke zlepšení zabezpečení dodávek plynu na úrovni Společenství a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva případně obsahuje doporučení na zdokonalení tohoto nařízení.

Článek 15 Zrušovací ustanovení

Směrnice 2004/67/ES se zrušuje.

Článek 16

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

CS 20 CS

PŘÍLOHA I: VÝPOČET UKAZATELE N-1

1. Výpočet ukazatele N-1

Ukazatel N-1 popisuje schopnost kapacity plynárenské infrastruktury dodávat plyn pro maximální poptávku v oblasti výpočtu v případě narušení největší infrastruktury.

„Oblastí výpočtu“ se rozumí zeměpisná oblast, pro niž se vypočítá použití ukazatele N-1.

Technická kapacita14 všech zbývajících dostupných infrastruktur pro dodávky plynu by se v případě narušení největší infrastruktury přinejmenším měla rovnat celkové poptávce po plynu v oblasti výpočtu v období šedesáti dnů výjimečně vysoké poptávky po plynu v průběhu nejchladnějšího období, ke kterému dochází podle statistik každých dvacet let. Níže vypočtený ukazatel N-1 by se měl přinejmenším rovnat 100 %.

……………………….IPm+Pm+Sm+LNGm – Im -Tout

N-1[%] = --------------------------------------------- * 100, N-1 ≥ 100%

……………………………………….Dmax

Definice vyžadované pro výpočet ukazatele N-1:

Definice na straně nabídky

IPm – Maximální technickou kapacitou dovozních plynovodů (v milionech m3/den) se rozumí součet maximální technické kapacity plynovodů zásobujících oblast výpočtu.

Pm – Maximální těžební kapacitou (v milionech m3/den) se rozumí součet maximálních možných objemů těžby v oblasti výpočtu ze všech zařízení na těžbu plynu s přihlédnutím ke kritickým prvkům, jako je regenerace těžebních polí.

Sm – Schopností dodávat během krize (v milionech m3/den) se rozumí maximální objemy těžby ze všech zásobníků v oblasti výpočtu, které je možné udržet v průběhu všech šedesáti dnů období narušení dodávek. Tento objem lze stanovit kombinací objemů z různých druhů všech zásobníků v oblasti výpočtu použitých v období 60 dnů.

LNGm – Maximální kapacitou zařízení LNG (v milionech m3/den) se rozumí součet maximálních možných kapacit všech terminálů LNG pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení, pomocné služby, prozatímní skladování a znovuzplynování LNG, s přihlédnutím ke kritickým prvkům, jako je dostupnost maximální kapacity lodí a skladovací kapacity a technická výstupní kapacita pro dodávky do soustavy, aby byl plyn poskytován do oblasti výpočtu v období 60 dnů.

Im – Kapacita největší plynárenské infrastruktury (v milionech m3/den), která se v oblasti výpočtu nejvíce podílí na dodávkách plynu.

14 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/…o podmínkách přístupu k plynárenským

přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005. Podle čl. 2 bodu 18 se „technickou kapacitou“ rozumí maximální pevná kapacita, kterou může provozovatel přepravní soustavy nabídnout uživatelům soustavy s přihlédnutím k integritě soustavy a provozním požadavkům přepravní soustavy.

CS 21 CS

Pokud je v oblasti výpočtu poskytována přepravní kapacita z více než jednoho plynovodu nebo vstupního místa a není největší infrastrukturou (Ipm ≠ Im), zbývající přepravní kapacitu oblasti výpočtu je rovněž nutno v čitateli odečíst.

Tout – Přepravní odtokovou kapacitou (v milionech m3/den) se rozumí součet zbývající technické kapacity pro přepravu plynu oblastí výpočtu v případě narušení největší infrastruktury.

CS 22 CS

Výpočet poptávky

Dmax – se rozumí kapacita zajistit dodávky k příslušné denní poptávce po plynu v oblasti výpočtu, která souvisí s nejchladnějším dnem výjimečně vysoké poptávky po plynu, jenž podle statistik nastane každých dvacet let.

CS 23 CS

PŘÍLOHA II: VÝČET TRŽNÍCH OPATŘENÍ V OBLASTI ZABEZPEČENÍ DODÁVEK PLYNU

Při přípravě preventivních plánů a plánů pro stav nouze zohlední příslušný orgán tento orientační a demonstrativní výčet opatření:

Strana nabídky

• Zvýšená flexibilita těžby

• Zvýšená flexibilita dovozu

• Komerční skladování plynu – použitelná kapacita a objem plynu v zásobnících

• Kapacita terminálu LNG a maximální výstupní kapacita

• Diverzifikace dodávek a tras

• Zpětné toky

• Koordinované odbavování provozovateli přepravních soustav

• Dlouhodobé a krátkodobé smlouvy

• Investice do infrastruktury

• Smluvní ujednání pro zabezpečení dodávek plynu

Strana poptávky

• Přerušitelné smlouvy

• Možnost přechodu na jiné palivo – alternativní záložní paliva v průmyslových a elektrárenských zařízeních

• Zvýšená účinnost

• Zvýšené využití obnovitelných zdrojů energie

CS 24 CS

PŘÍLOHA III: VÝČET JINÝCH NEŽ TRŽNÍCH OPATŘENÍ V OBLASTI ZABEZPEČENÍ DODÁVEK PLYNU

Při přípravě preventivních plánů a plánů pro stav nouze zváží příslušný orgán nasazení následujících opatření pouze ve stavu nouze:

Strana nabídky

• Strategické skladování plynu

• Nucený přechod na jiné palivo

• Využití zásob alternativních paliv (např. v souladu s povinným skladováním ropy po dobu 90 dnů)

• Využití elektřiny vyrobené z jiných zdrojů než z plynu

Strana poptávky

• Různé stupně povinného snižování poptávky

CS 25 CS

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Tento dokument doprovází a doplňuje důvodovou zprávu. Při vyplňování tohoto legislativního finančního výkazu je třeba dbát na to, aby se neopakovaly informace, které jsou již obsaženy v důvodové zprávě; nemělo by to však být na úkor jeho srozumitelnosti. Před vyplněním tohoto vzoru se seznamte s pokyny, které byly vypracovány s cílem poskytnout návod a vysvětlení k níže uvedeným položkám.

1. NÁZEV NÁVRHU:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu“ (Činnost v souvislosti se služebními cestami odborných pozorovatelů)

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká:

06: Energie a doprava

06 04: Konvenční a obnovitelné energie

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

06 01 01: Výdaje vztahující se k zaměstnancům v činné službě v oblasti politiky Energie a doprava

06 04 03: Zabezpečení dodávek konvenční energie

06 01 02: Výdaje na podporu oblasti politiky Energie a doprava – Externí pracovníci a ostatní výdaje na řízení

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Zahájení: 2010 Ukončení není stanoveno

3.3. Rozpočtové charakteristiky (v případě potřeby doplňte řádky):

Rozpočtová linie Druh výdajů Nové Příspěvek

ESVO Příspěvky od

kandidátských zemí

Okruh ve finančním výhledu

06.01.01 Nepov. Nerozl.15 NE NE NE č. 5

15 Nerozlišené položky, dále jen „NP“.

CS 26 CS

06.04.03 Nepov. Rozl./ NE NE NE č. 1a

06.01.02 Nepov. Nerozl. NE NE NE č. 5

CS 27 CS

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů

oddíl č.

Rok n

n + 1

n + 2

n + 3

n + 4

n + 5 a

násl.

Celkem

Provozní výdaje16

Položky závazků (PZ) 8.1 a 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 3 Položky plateb (PP) b 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 3

Administrativní výdaje jako součást referenční částky17

Technická a administrativní pomoc (NP)

8.2.4 c

CCEELLKKOOVVÁÁ RREEFFEERREENNČČNNÍÍ ČČÁÁSSTTKKAA

Položky závazků a+c 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 3 Položky plateb b+c 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 3

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky18

Lidské zdroje a související výdaje (NP) 8,2,5 d 0,24

4 0,244

0,244

0,244

0,244

0,244

1,464

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP)

8,2,6 e

0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 0,9

16 Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx. 17 Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx. 18 Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

CS 28 CS

Celkové orientační finanční náklady zásahu

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje

a+c+d+

e

0,89 0,89 0,89 0,89 0,89 0,89 5,364

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje

b+c+d+

e

0,89 0,89 0,89 0,89 0,89 0,89 5,364

Spoluúčast

Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky):

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt

Rok n

n + 1

n + 2

n + 3

n + 4

n + 5 a násl.

Celkem

…………………… f

PZ CELKEM včetně spolufinancování

a+c+d+e+f

4.1.2. Soulad s finančním plánem

x Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody19 (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

x Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

19 Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

CS 29 CS

Pozn.: Veškeré podrobnosti a poznámky ke způsobu výpočtu účinku na příjmy je třeba uvést v samostatné příloze.

CS 30 CS

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Situace po akci

Rozpočtová linie

Příjem

Před akcí

(Rok n-1) [Rok

n] [n+1] [n+2] [n+3] [n+4] [n+5]20

a) Příjmy v absolutním vyjádření

b) Změna v příjmech ∆

(Upřesněte prosím každou rozpočtovou linii, které se to týká, a dochází-li k dopadu na více rozpočtových linií, přidejte příslušný počet řádků.)

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba

Rok n

n + 1

n + 2

n + 3

n + 4

n + 5 a násl.

Celkový objem lidských zdrojů

2 2 2 2 2 2

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

Podrobné souvislosti návrhu jsou vyžadovány v důvodové zprávě. Tato část legislativního finančního výkazu by měla obsahovat následující doplňující informace:

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Podle návrhu v „nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu“ Komise zřídí stálou monitorovací pracovní skupinu složenou z odborníků z odvětví a zástupců Komise. Monitorovací pracovní skupina je využita v případě narušení nebo případného narušení dodávek plynu, sleduje toky plynu v Evropské unii i mimo ni a podává o nich zprávy, a to ve spolupráci s dodavatelskými a tranzitními zeměmi.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

20 V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce.

CS 31 CS

Jak se ukázalo při nedávné plynové krizi v lednu 2009, otázku zabezpečení dodávek plynu nelze řešit pouze na základě iniciativ členských států; je zapotřebí účast Společenství, aby bylo zajištěno koordinované opatření v rámci Evropské unie, jímž by se na minimum omezil dopad krize a realizovaly provázané iniciativy vůči dodavatelům a tranzitním zemím.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Plynová krize v lednu 2009 prokázala, že Společenství musí mít nástroj k tomu, aby mohlo v co nejkratší lhůtě využít monitorovací skupinu, která by zahrnovala odborníky z odvětví a pomáhala úředníkům Komise během plynové krize.

5.4. Způsob provádění (orientační)

Uveďte způsob21 realizace akce.

X Centralizované řízení

x přímo ze strany Komise

:nepřímo na základě pověření pro ٱ

výkonné agentury ٱ

subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení ٱ

vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou ٱ

Sdílené nebo decentralizované řízení

spolu s členskými státy ٱ

spolu se třetími zeměmi ٱ

Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

21 Zvolíte-li více než jeden způsob, uveďte další podrobnosti v části „příslušné poznámky“ tohoto

bodu.

CS 32 CS

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Činnost monitorovací skupiny bude posouzena a zařazena do každoročně vypracované zprávy.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Nepoužije se.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Nepoužije se.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Nepoužije se.

7. OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM

Monitorování bude posouzeno jednou ročně a bude o tom vypracována zpráva. Činnost monitorovací skupiny bude předmětem běžných kontrolních opatření proti podvodům prováděných v Komisi.

CS 33

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok n Rok n+1 Rok n+2 Rok n+3 Rok n+4 Rok n+5 a násl. CELKEM (Je třeba uvést cílové okruhy, akce a výstupy)

Druh výstupu

Prům. nákl.

Počet výstupů

Náklady celkem

Počet výstupů

Náklady celkem

Počet výstupů

Náklady celkem

Počet výstupů

Náklady celkem

Počet výstupů

Náklady celkem

Počet výstupů

Náklady celkem

Počet výstupů

Náklady celkem

OPERATIVNÍ CÍL Č.1 22………

Akce 1 služební cesty monitorovací skupiny

Platby za služební cesty odborníků (odhadováno 10 služebních cest, každá na 50 dnů)

10 0,5 10 0,5 10 0,5 10 0,5 10 0,5 10 0,5 50 2,5

Výstup 1

Výstup 2

Akce 2………….

Výstup 1

Mezisoučet cíl 1

OPERATIVNÍ CÍL Č.2 1………

22 Jak je popsáno v bodě 5.3

CS 34

Akce 1………….

Výstup 1

Mezisoučet cíl 2

OPERATIVNÍ CÍL Č.n 1………

Mezisoučet cíl n

NÁKLADY CELKEM

10 0,5 10 0,5 10 0,5 10 0,5 10 0,5 10 0,5 50 2,5

CS 35 CS

8.2. Administrativní výdaje

8.2.1. Počet a druh lidských zdrojů

Pracovní místa

Zaměstnanci využití k řízení akce ze stávajících a/nebo dodatečných zdrojů (počet pracovních míst/plných pracovních úvazků)

Rok n Rok n+1 Rok n+2 Rok n+3 Rok n+4 Rok n+5

A*/AD 2 2 2 2 2 2 Úředníci nebo

dočasní zaměstnanci23 (XX

01 01)

B*, C*/AST

Zaměstnanci financovaní24 podle čl. XX 01 02

Ostatní zaměstnanci25 financovaní podle čl. XX 01 04/05

CELKEM 2 2 2 2 2 2

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Provádění monitorovacích služebních cest v členských státech nebo ve třetích zemích, je-li to zapotřebí v souvislosti s plynovou krizí. O výsledcích služební cesty budou členské státy vyrozuměny formou zpráv o služební cestě a na zasedáních Koordinační skupiny pro otázky plynu.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

(V případě více zdrojů uveďte vždy počet pracovních míst podle původu.)

x Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen.

Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

23 Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce. 24 Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce. 25 Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

CS 36 CS

Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

CS 37 CS

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie

(číslo a okruh) Rok n Rok n+1

Rok n+2

Rok n+3

Rok n+4

Rok n+5

a násl. CELKEM

1 Technická a administrativní pomoc (včetně souvisejících personálních nákladů)

Výkonné agentury26

Další technická a administrativní pomoc

- interní (intra muros)

- externí (extra muros)

Technická a administrativní pomoc celkem

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů Rok n Rok n+1 Rok n+2 Rok n+3 Rok n+4 Rok n+5

a násl.

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01)

0,244 0,244 0,244 0,244 0,244

0,244

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.)

(upřesněte rozpočtovou linii)

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem

(nezahrnuté do referenční částky)

0,244 0,244 0,244 0,244 0,244 0,244

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci

26 Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

CS 38 CS

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1

2 zaměstnanci ve třídě AD na plný úvazek 122 000 EUR/úředník/rok*2= 244 000 EUR

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok n

Rok n+1

Rok n+2

Rok n+3

Rok n+4

Rok n+5

a násl.

CELKEM

XX 01 02 11 01 – Služební cesty

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 0,9

XX 01 02 11 03 – Výbory27

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace

XX 01 02 11 05 - Informační systémy

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11)

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii)

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční

částky) 0,15

0,15

0,15

0,15

0,15

0,15 0,9

Výpočet - Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

Pravidelná zasedání Koordinační skupiny pro otázky plynu, na níž jsou projednávány otázky týkající se zabezpečení dodávek plynu (30 odborníků x 1 000 EUR x 5 zasedání)

27 Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.