Název a adresa školy:Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, 746 01 Opava

Název operačního programu:

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Registrační číslo projektu:

CZ.1.07/1.5.00/34.0713

Název projektu: Zvyšování klíčových aktivit

Předmět, ročník: Materiály, 2. ročník

Název sady vzdělávacích materiálů:

Vady, nátěrové hmoty

Sada číslo: ICT-42

Pořadové číslo vzdělávacího materiálu:

02

Označení vzdělávacího materiálu:

VY_32_INOVACE_ICT-42-02

Téma vzdělávacího materiálu:

Vady-suky

Druh učebního materiálu: Prezentace

Autor: Ing. Luděk Hadámek

Anotace: Prezentace se zaměřuje na rozdělení vad-suků

Metodické poznámky: Materiál je vhodný pro učební obor truhlář, operátor

Datum vytvoření: 12. 10. 2012

Ověření ve výuce: 17. 10. 2012

Vady dřeva - sukyJsou jednou z rozhodujících vad, která

snižuje pevnost dřeva a snižuje kvalitu mechanického opracování.

V místech, kde vyrůstají větve jsou po rozřezaní dřeva viditelné suky. Suky se projevují jinou strukturou letokruhů. Jsou přirozenou vlastností dřeva vznikající při růstu stromu. Při růstu spodní větve odpadávají (více v hustém porostu). Zbytky po opadlých větvích zarůstají do kmene, až se nad nimi vytvoří bezsuková část dřeva (zejména v oddénkové části kmene - l). Někdy dojde k úplnému zarostení pahýlu větve (1), jindy k částečnému (2). Podle velikosti a stavu zárustu se po rozřezání kmene objevují suky různé velikost a stavu. Obr. 1.

Rozdělení suků podle jednotlivých kritérií

• Podle rozměrů suku• Podle tvaru • Podle stupně srůstu s okolním dřevem• Podle místa výskytu v kmeni• Podle stavu dřeva suku• Podle uspořádání• Podle umístění na deskovém řezivu

Obr. 2.

Rozdělení podle velikost suků

• Malé - s průměrem do 15 milimetrů,

• střední - s průměrem od 15 milimetrů do 40 milimetrů,

• velké - s průměrem nad 40 milimetrů.

Malý

Velký

Obr. 3.

Obr. 4.

Rozdělení podle tvaru suků

• Okrouhlé - příčně rozřízlý suk, na tangenciálním řezu viditelné jako útvary se samostatnými letokruhy.

• Podlouhlé - (motýlovité) - vznikají rozříznutím jednoho suku podél

jeho osy. Na radiálním řezu jsou vidět pruhy směřující ke dřeni. • Přeslenovité - vznikají podélným rozříznutím dvou suků

umístěných v jedné rovině. Vyskytují se u jehličnanů jejichž větve vyrůstají v jedné rovině kolem kmene.

Obr. 5.

Rozdělení podle stupně srůstu s okolním dřevem

• Srostlé - letokruhy suku tvoří s okolním dřevem souvislý celek .

• Částečně srostlé - vznikají po odumřelých větvích překrytím kalusem. Jsou srostlé alespoň do 1/3 obvodu.

• Nesrostlé/vypadavé - srostlé méně než 1/3 nebo zcela oddělené .

Rozdělení podle místa výskytu v kmeni(v příčném řezu)

• Vnitřní - vyskytují se hlavně ve spodní části kmene/oddenkové části. Jsou zcela překryté dřevem, tj. na povrchu nejsou viditelné.

• Zarostlé - vyskytují se ve střední části kmene. Na povrchu jsou viditelné vypukliny.

• Vnější - jsou v horní části kmene. Nejsou zavaleny dřevem. Jsou vidět na povrchu.

Obr. 6.

Rozdělení podle stavu dřeva v suku

• Zdravé - vlivem hustších letokruhů se jeví jako tmavší. Nemají známky hniloby.

• Rohovité - zdravé silně impregnované pryskyřicí a tříslovinami. Jsou mnohem tmavší a tvrdší než okolní dřevo.

• Nahnilé - dřevo mění barvu a ztrácí tvrdost a strukturu.

• Rozpadavé - dřevo úplně nebo částečně shnilo, změnilo barvu a strukturu. Lze je rozdrtit mezi prsty.

Rozdělení podle uspořádání

• Jednotlivé - většinou u listnatého řeziva.

• Seskupené/přeslenovité - u jehličnatého řeziva. Větve přirůstají v přeslenech - SM. U listnatého řeziva jako latentní pupeny.

Obr. 7.

Obr. 8.

Rozdělení podle umístění na deskovém řezivu

• Plošné - viditelné na hlavních plochách řeziva (při opravě vad se vlepují do plochy umělé suky, není viditelný odklon vláken).

• Boční - viditelné na jedné boční ploše řeziva.

• Hranové - viditelné na hlavní a boční ploše řeziva.

• Pronikající - viditelné na obou hlavních plochách řeziva.

Obr. 9.

Obr. 10.

Suky - kontrolní test

• K čemu nám slouží rozdělení suků podle různých hledisek?

• Co ovlivňují suky v řezivu?

• V které oblasti stromu se tvoří suky částečně srostlé?

• Jakou výhodu má dřevo z oddenkové části stromu?

• Na kterou stranu se snažíme dostat suk při použití řeziva na stavební účely?

• Jakým způsobem můžeme nahnilé a vypadavé suky vyspravit?

Suky - kontrolní test - popis obrázků

Suky - kontrolní testvýsledky

• K čemu nám slouží rozdělení suků podle různých hledisek?• K zatřídění řeziva do jednotlivých kvalitativních tříd.• Co ovlivňují suky v řezivu?• Vzhled řeziva, mechanické, technologické vlastnosti a

opracovatelnost.• V které oblasti stromu se tvoří suky částečně srostlé?• Ve střední části kmene.• Jakou výhodu má dřevo z oddenkové části stromu?• Obsahuje pouze srostlé suky. Dřevo má stejnoměrnější stavbu.

Na kterou stranu se snažíme dostat suk při použití řeziva na stavební účely?

• Na tlakovou stranu.• Jakým způsobem můžeme nahnilé a vypadavé suky vyspravit?• Vytmelením, suky z větví, lodičkami.

Suky - kontrolní test - popis obrázkůvýsledky

Zarostlý

Částečně srostlý

Nesrostlý

Přeslenovité

Oválný

Vyspravení suku Částečně srostlý Skupinové

Obr. 11.Obr. 12.

Obr. 13.

Obr. 14. Obr. 15. Obr. 16.

DĚKUJI ZA POZORNOST

Použité zdroje:

KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1999, 235 s. ISBN 80-859-2057-3.

KLÍR, Josef. Vady dřeva. Praha: SNTL, 1981. L19-B2-V-33/82 212.

BAIER, Jiří a Zdeněk TÝN. Ochrana dřeva. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2001, 93 s. ISBN 80-247-0050-6.

BALDER, Batran. Stavební nauka - Tesař. Praha: WAHLBERG, 1994. ISBN 35-820-3579-4.

HADÁMEK, Luděk. Obr. 2. - 4., obr. 7. - 9.