Vely a jejich sociln ivot

Pokud by zmizely na zemi vely, zbvaj lidem jen tyi roky ivota.(A.Einstein)

Podmnky, kter hmyz druh mus splovat, aby mohl bt oznaovn jako sociln Spoluprce pslunku jednoho hnzda pi krmen a pi o potomstvoJedinci maj rozdlen funkce pi rozmnoovn (pohlavn a steriln) Nejmn dv generace hmyzu se musej pekrvat (neplodn dlnice pomhaj matce)

Dv hlavn vvojov cestyRodinn cesta : Ni vvojov stupePedpokladem je vyvinut rodiovskho chovn projevujc se p o potomstvo. Matesk povinnosti samiky zanaj a kon vbrem vhodnho msta pro vajka.Vajka a vylhl larvy jsou nehldan velik ztrty na potomstvu.

Komunln cestaVy vvojov stupe.Pedpokladem je sdruovn zprvu i nepbuznch len(tho druhu) do komun, v nich buduj a chrn spolen hnzdo.lenky komuny nerozliuj svj plod od cizho a pi zsobovn hnzda spolupracuj.U druh, kter doly jet dl st samiek ztrc zjem o plod a pov se do krlovsk kasty.Pot u jen kladou vajka.Ostatn lenov hnzda se rozmnoovat pestanou a stanou se z nich dlnice .

Uspodn velstvaMatka Krlovna - vtinou jedna jedinDlnice - uruj vlastn poet velstva - v sezon jich je v jednom lu a 60 000 Trubci 500 - 3000

Vel kasty

Matka - KrlovnaNejve postaven velaHl. role kladen vajek (360 vajench trubic) a centralizace velstva. Tm cel ivot jen klade vajka 2000 denn (!)Jedin vel samice, kter si uv rozmnoovac proces -1x za ivot, s 8-15 trubciOdlin na pohled - je vt ne ostatn, 20-25mm, del zadeek - men oi - chyb sbrac orgnky mnoho lz-feromony

- postrd vtinu velch instinkt - nedovede sbrat pyl a nektar - nedovede stavt ly - je o n neustle peovno,krmena kadch 10 min

DlniceVlivem vivy jsou to nedokonal samiky, vznikl z oplozench vajek Dlka jejich ivota zvis na obdob jejich narozen.Bhem krtkho ivota vystdaj mnoho profes (v zvislosti na vku a zkuenostech ) - vkov polyethismu

Profese vely dlniceUklzeka erstv vylhl mladukaUklzeka pohebaka (stle mladuka)Kojika - kusadlov a hltanov ml.lzaStavitelka na zadeku voskov lzky Skladnice ritualizovan pedn nkladuStrkyn vstup do luLtavka pin potravuSldilka shn zdroje potravyHejivka role bhem zimyUbytovatelka bhem rojen

Trubci Vel samci, nemajc otce - rod se z neoplozench vajek dlnicPrvnch 5 dn jsou krmeny, pak hladov a hynouij v lt v dob rozvoje velstva. Jejich jedin loha je spit se s novou matkouPodnikj vpravy na shromaditNejvt penaei varrozy

Vel rok - jaroPo zimnm slunovratu ( s prodluujcmi se dny), dlnice zv pdl stravy matce naklade prvn vajkaVvoj novho jedince trv 21 dn Populan exploze koncem jara ppravy na rojen

Rojen Odlet star matky s st dlnic z luProbh za pknho poas, kolem poledneVrazn huen lu- siln rojov nladaPovel k rojen- zvuk. signl przkumnicVelstvo se seskup kolem st.matky,kter se usad pobl, nejastji na vtvi.Zstv zde, dokud przkumnice-ubytovatelky nenajdou vhodn trval psteRojc vely (dajn) nebodaj Odstrann roje hasii, zkuen vela,

Vel roje

Lto a podzimVykousn nov matky z matenku nkolik dn po odletu jarnho rojeRiziko setkn dvou matek (za patnho poas,nebo pi pedasnm vylhnut) fatln dsledkyMechanismy obrany: - ttn a kvkn - chvjiv taneekSestrovraedn kln hroz i mezi pozdeji narozenmi matkami

Svatebn let Do tdne je nov matka vyhnan dlnicemi na svatebn letSvatebn msto pravdpodobn jej uruji trubci, kte se za pknho poas shlukuj ve vce 10-40 m nad zem na chrnnm mstKadoron na stejnm mst, pestoe se zde schz jin,nov trubci (Nevme pro)

Blc se matku prozrad matesk ltka, kterou trubci ct a na 50 mNejrychlej sameek, ktermu se poda matce udret na zdech,nahmat koncem zadeku jej ihadlovou komrku a exploduje do jejho vnitra umr a pad k zemiOplozovac znamnko Ve vejcovodech po nm zstane cca 80 milion zrod. bunk, jen mal st se dostane do semenn schrnky Pokud je mnostv spermi < 5 mil, milostn akt se opakuje (2x- 3x, v nsledujcch dnech)

Jakmile matka jednou zane klst, u se nikdy nepVyerp svou zsobu spermi jet ped smrt, klade jen neoplozen v.-trubci je vyhnna z lu Na pc msto se sltvaj trubci z vt dlky ne matka- zbrana genetickm mutacm mezi sourozenciVkonn matka naklade a 1500 vajek denn (!)

Koncem lta plozen pestv bt dleitVichni dlaj zsoby medu na zimuTrubci jsou vyhnniV jnu (listopadu) skon plodovn a vely se semknou do zimnho chome

Kolektivn termoregulacePouze u nejvysplejho druhu vel, u vely medonosn (Apis melifera)Pl hnzdn dutiny- f. jako srst,nebo peOd jara do podzimu je v lu 34,5-35,5C. dleit pro vvoj larev a kukel (pod 30C = V zim je teplota 20- 30C,nikdy pod 17C pozastaven plodovn,vely se shluknout kolem matky do chome

1 vela = 0,5 J /min Stedn velstvo(20 000 jedinc) 10kJ/minHrudn ltac svaly potebuj optimln teplotu 28C,ale mohou pracovat v rozmez 10 - 40C (regulace protiproudovm vmnkem tepla a hlavikou)

Smyslov a orgnov vbava velOi velk sloen, vid i v UV spektru, - vnmaj rovinu polarizovanho svtlaich umstn na koncch tykadel, - 100x citlivj ne n nos - feromonyChu idla na jazku a chodidlech, - hok x sladk,slan x kyselSmysl pro zemsk magnetismus, el.mag pole, statickou elektinu a as

ihadlo pozmnn kladlko - msto vejcovodu zde vysujejedov lza obrann efekt - dlnice zeme po pouit ihadla - poplan feromonOrgny pro sbr pylu li se podle druhu - ochmena bin stna zadeku - hust ochlupen zadnch nohou - lopatka a smetek u spoleenskch druh vel a melk

Vel tanceZpsob komunikaceZajmal se o n u AristotelesLtavka(sldilka) sdluje,kde najt potravu,v jakm mnostv a kvalit- vzdlenost, hel od lu,trajektoriiVelice pesn (teoreticky 25bitu) Typy taneku : kruhov, osmikov, tesav,

Vel taneky

Osmikov a kruhov tanec

Velai

Citty a velySlova jsou jako vely, maj med i ihadlo (vc.pslov)Z velastv nauil jsem se produ vce znti a vce milovati, ne z mnoha knih uench. (J.A.Komensk)Vely jsou zajmav kniha. Otevi ji a uvid, co vechno se ti postupn bude objevovat. (V.Mrtk)Umraj jen lid a vely (star lidov moudrost)

Literatura a zdrojedrek J., Pro vosy, vely,melci, mravenci a termiti?aneb hmyz stty, stav organick chemie a biologie AVR, 1997www.n-vcelari.czwww.google.cz