Transcript
  • Vely a jejich sociln ivot

  • Pokud by zmizely na zemi vely, zbvaj lidem jen tyi roky ivota.(A.Einstein)

  • Podmnky, kter hmyz druh mus splovat, aby mohl bt oznaovn jako sociln Spoluprce pslunku jednoho hnzda pi krmen a pi o potomstvoJedinci maj rozdlen funkce pi rozmnoovn (pohlavn a steriln) Nejmn dv generace hmyzu se musej pekrvat (neplodn dlnice pomhaj matce)

  • Dv hlavn vvojov cestyRodinn cesta : Ni vvojov stupePedpokladem je vyvinut rodiovskho chovn projevujc se p o potomstvo. Matesk povinnosti samiky zanaj a kon vbrem vhodnho msta pro vajka.Vajka a vylhl larvy jsou nehldan velik ztrty na potomstvu.

  • Komunln cestaVy vvojov stupe.Pedpokladem je sdruovn zprvu i nepbuznch len(tho druhu) do komun, v nich buduj a chrn spolen hnzdo.lenky komuny nerozliuj svj plod od cizho a pi zsobovn hnzda spolupracuj.U druh, kter doly jet dl st samiek ztrc zjem o plod a pov se do krlovsk kasty.Pot u jen kladou vajka.Ostatn lenov hnzda se rozmnoovat pestanou a stanou se z nich dlnice .

  • Uspodn velstvaMatka Krlovna - vtinou jedna jedinDlnice - uruj vlastn poet velstva - v sezon jich je v jednom lu a 60 000 Trubci 500 - 3000

  • Vel kasty

  • Matka - KrlovnaNejve postaven velaHl. role kladen vajek (360 vajench trubic) a centralizace velstva. Tm cel ivot jen klade vajka 2000 denn (!)Jedin vel samice, kter si uv rozmnoovac proces -1x za ivot, s 8-15 trubciOdlin na pohled - je vt ne ostatn, 20-25mm, del zadeek - men oi - chyb sbrac orgnky mnoho lz-feromony

  • - postrd vtinu velch instinkt - nedovede sbrat pyl a nektar - nedovede stavt ly - je o n neustle peovno,krmena kadch 10 min

  • DlniceVlivem vivy jsou to nedokonal samiky, vznikl z oplozench vajek Dlka jejich ivota zvis na obdob jejich narozen.Bhem krtkho ivota vystdaj mnoho profes (v zvislosti na vku a zkuenostech ) - vkov polyethismu

  • Profese vely dlniceUklzeka erstv vylhl mladukaUklzeka pohebaka (stle mladuka)Kojika - kusadlov a hltanov ml.lzaStavitelka na zadeku voskov lzky Skladnice ritualizovan pedn nkladuStrkyn vstup do luLtavka pin potravuSldilka shn zdroje potravyHejivka role bhem zimyUbytovatelka bhem rojen

  • Trubci Vel samci, nemajc otce - rod se z neoplozench vajek dlnicPrvnch 5 dn jsou krmeny, pak hladov a hynouij v lt v dob rozvoje velstva. Jejich jedin loha je spit se s novou matkouPodnikj vpravy na shromaditNejvt penaei varrozy

  • Vel rok - jaroPo zimnm slunovratu ( s prodluujcmi se dny), dlnice zv pdl stravy matce naklade prvn vajkaVvoj novho jedince trv 21 dn Populan exploze koncem jara ppravy na rojen

  • Rojen Odlet star matky s st dlnic z luProbh za pknho poas, kolem poledneVrazn huen lu- siln rojov nladaPovel k rojen- zvuk. signl przkumnicVelstvo se seskup kolem st.matky,kter se usad pobl, nejastji na vtvi.Zstv zde, dokud przkumnice-ubytovatelky nenajdou vhodn trval psteRojc vely (dajn) nebodaj Odstrann roje hasii, zkuen vela,

  • Vel roje

  • Lto a podzimVykousn nov matky z matenku nkolik dn po odletu jarnho rojeRiziko setkn dvou matek (za patnho poas,nebo pi pedasnm vylhnut) fatln dsledkyMechanismy obrany: - ttn a kvkn - chvjiv taneekSestrovraedn kln hroz i mezi pozdeji narozenmi matkami

  • Svatebn let Do tdne je nov matka vyhnan dlnicemi na svatebn letSvatebn msto pravdpodobn jej uruji trubci, kte se za pknho poas shlukuj ve vce 10-40 m nad zem na chrnnm mstKadoron na stejnm mst, pestoe se zde schz jin,nov trubci (Nevme pro)

  • Blc se matku prozrad matesk ltka, kterou trubci ct a na 50 mNejrychlej sameek, ktermu se poda matce udret na zdech,nahmat koncem zadeku jej ihadlovou komrku a exploduje do jejho vnitra umr a pad k zemiOplozovac znamnko Ve vejcovodech po nm zstane cca 80 milion zrod. bunk, jen mal st se dostane do semenn schrnky Pokud je mnostv spermi < 5 mil, milostn akt se opakuje (2x- 3x, v nsledujcch dnech)

  • Jakmile matka jednou zane klst, u se nikdy nepVyerp svou zsobu spermi jet ped smrt, klade jen neoplozen v.-trubci je vyhnna z lu Na pc msto se sltvaj trubci z vt dlky ne matka- zbrana genetickm mutacm mezi sourozenciVkonn matka naklade a 1500 vajek denn (!)

  • Koncem lta plozen pestv bt dleitVichni dlaj zsoby medu na zimuTrubci jsou vyhnniV jnu (listopadu) skon plodovn a vely se semknou do zimnho chome

  • Kolektivn termoregulacePouze u nejvysplejho druhu vel, u vely medonosn (Apis melifera)Pl hnzdn dutiny- f. jako srst,nebo peOd jara do podzimu je v lu 34,5-35,5C. dleit pro vvoj larev a kukel (pod 30C = V zim je teplota 20- 30C,nikdy pod 17C pozastaven plodovn,vely se shluknout kolem matky do chome

  • 1 vela = 0,5 J /min Stedn velstvo(20 000 jedinc) 10kJ/minHrudn ltac svaly potebuj optimln teplotu 28C,ale mohou pracovat v rozmez 10 - 40C (regulace protiproudovm vmnkem tepla a hlavikou)

  • Smyslov a orgnov vbava velOi velk sloen, vid i v UV spektru, - vnmaj rovinu polarizovanho svtlaich umstn na koncch tykadel, - 100x citlivj ne n nos - feromonyChu idla na jazku a chodidlech, - hok x sladk,slan x kyselSmysl pro zemsk magnetismus, el.mag pole, statickou elektinu a as

  • ihadlo pozmnn kladlko - msto vejcovodu zde vysujejedov lza obrann efekt - dlnice zeme po pouit ihadla - poplan feromonOrgny pro sbr pylu li se podle druhu - ochmena bin stna zadeku - hust ochlupen zadnch nohou - lopatka a smetek u spoleenskch druh vel a melk

  • Vel tanceZpsob komunikaceZajmal se o n u AristotelesLtavka(sldilka) sdluje,kde najt potravu,v jakm mnostv a kvalit- vzdlenost, hel od lu,trajektoriiVelice pesn (teoreticky 25bitu) Typy taneku : kruhov, osmikov, tesav,

  • Vel taneky

  • Osmikov a kruhov tanec

  • Velai

  • Citty a velySlova jsou jako vely, maj med i ihadlo (vc.pslov)Z velastv nauil jsem se produ vce znti a vce milovati, ne z mnoha knih uench. (J.A.Komensk)Vely jsou zajmav kniha. Otevi ji a uvid, co vechno se ti postupn bude objevovat. (V.Mrtk)Umraj jen lid a vely (star lidov moudrost)

  • Literatura a zdrojedrek J., Pro vosy, vely,melci, mravenci a termiti?aneb hmyz stty, stav organick chemie a biologie AVR, 1997www.n-vcelari.czwww.google.cz


Recommended