Spolenost mladch agrrnk esk republiky 2012

OBSAH

Hromadn onemocnn v chovech kon 3 Kosti a jejich nemoci 7 Nemoci lach kon 14 Technologie ustjen kon 19 Obecn zsady v krmen kon 27

HROMADN ONEMOCNN V CHOVECH KON MVDr. Jaroslav Draan Hromadn onemocnn v chovech kon meme rozdlit do dvou skupin, a to na infekn a neinfekn onemocnn. Infekn onemocnn dlme dle pvodce nkazy na virov, bakteriln, mykotick a parazitrn. Neinfekn onemocnn u kon pak meme rozdlit na metabolick a intoxikace. 1. Infekn onemocnn virov Mezi nejznmj a nejastji se vyskytujc virov nemoci kon pat chipka, EHV, EVA, AIE, rhinoviry, adenoviry, reoviry. Jako dal virov onemocnn meme jmenovat napklad AHS (african horse sickness), vzteklina, borna virus. 2. Infekn onemocnn bakteriln Bakteriln infekn onemocnn u kon zpsobuj streptokoky (hbc, pneumonie a dal), Rhodococcus Equi (pneumonie), stafylokoky (kon infekce), Klostridie (tetanus, botulizmus, enteritidy), Salmonella (enteritidy, aborty, septikmie u hbat), Pseudomonas mallei (vozhivka), E. coli (septikmie a prjmy u hbat). 3. Infekn onemocnn mykotick Nejastjm mykotickm infeknm onemocnnm u kon je dermatomykza zpsoben kmeny microsporum a trichophyton. Dalm z bnch mykotickch onemocnn je mykza vzdunch vak, kter je zpsoben kmenem aspergillus 4. Infekn onemocnn parazitrn Parazity u kon meme rozdlit na dv skupiny endoparazity a exoparazity. Mezi nejastj endoparazitrn onemocnn pat strongylidza, strongyloidza, askaridza, oxyuridza, cestodza, fasciolza a dal. Nejastj ektoparaziti jsou svrab, vi a venky.

Prevence hromadnch onemocnn v chovech kon je nsledujc: - Zoohygiena - Imunoprofylaxe - Antiparazitrn program - Viva - Bezpenost provozu

1. Imunoprofylaxe a) Proti kterm infekcm meme kon vakcinovat? - Virov infekce

Chipka - Orthomyxoviry typu A, A/Equine/1/Praha/56, A/Equine/2/Miami/63, nen kov imunita, postvakcinan imunita 3 - 4 msce!! RPK - Herpesviry - EHV 1, EHV 4, klinick pznaky jsou respiratorn onemocnn, aborty, neurologick onemocnn.

Dle lze okovat proti reovirovm infekcm a vzteklin.

- Bakteriln onemocnn Tetanus zpsoben neurotoxinem (Clostridium tetani), kter zpsobuje vysok mortalita. Dobr postvakcinan imunita, vakcinace je nezbytn pro vechny kategorie kon.

Dal asto vyuvan vakcinace je proti paratyfovmu zmetn, infekn metritid klisen. Vakcinovat lze kon tak proti snti slezinn, leptospirze, streptokokovm infekcm, aktinobacillus equuli, loklnm bakterilnm agens.

- Mykotick onemocnn

Trichofytza kon pouvaj se pouze iv vakcny, vakcinace je velmi bolestiv. Sta vakcinovat asi 40% zvat v chovu.

b) Kdy a jak vakcinovat jednotliv kategorie kon? Vakcinan schma je vtinou nsledujc: Primovakcinace (iniciln vakcinace + booster) + revakcinace!

Vakcinace hbat standardn iniciln vakcinace 3. 6. msc s 1 - 3 boostery - Intenzivn iniciln vakcinace v 2. msci, nsleduje kadomsn

peokovn a do vku 6.msc a dal peokovn v 9 a 1 mscch

Vakcinace bezch klisen Dvody

zven imunitn hodnoty kolostra revakcinace 4 - 6 tdn ped termnem porodu

snen rizika EHV1 abortu boosterov vakcinace v 5., 7. a 9. msci gravidity

Pi vakcinaci bezch klisen nikdy nepouvme iv vakcny!! Vakcinace plemennch hebc Dvody

vy riziko penosu infekce subklinick infekce se mohou odrazit na kvalit semene

U hebc provdme revakcinaci v 2 - 3 msnch intervalech Vakcinace sportovnch a pracovnch kon

Zkladn imunizan schma (tetanus, chipka, RPK) krat revakcinan periody u vkonnch zvodnch kon

c) Je nutn vakcinovat vechny kon ve stji?

d) Kter imunopreparty pro kon jsou dostupn na naem trhu a

jak je jejich vyuit? Imunopreparty existuj v tchto verzch jako sra, globuliny nebo vakcny, a to bu ve form jednoduch, nebo kombinovan (vce onemocnn v jedn aplikaci) Podle toho zda se jedn o aktivn i pasivn ochranu dlme imunopreparty na iv nebo inaktivovan. Jednotliv preparty od rznch vrobc se mohou liit tak obsahem a sloenm antigen. Samozejm dle vech tchto mtek lze odvodit tak cenovou relaci jednotlivch prepart.

2. Anitparazitrn program a) Kdy zat? A Jak asto?

- klisna ped porodem (Strongyloides westeri) vyluovn larev kolostrem a mlkem a 50 dn

- sajc hb (prepat. perioda do 10-12 dn) - mal strongylid, krkavky - (prep. perioda 6 - 12 tdn) - velc strongylid -10 - 11 msc

b) Jak preparty pouvat? Velc

strong. Mal strong.

krkavky SW

TV steci

Encyst. larvy

Moxidectin X X X X X X

Ivermectin X X X X X

Mebendazol X X X X

Fenbendazol X X X X

Pyrantel X X X X

c) Vyetovat trus ped antiparazitrn lbou?

- cestodzy - rezistence

KOSTI A JEJICH NEMOCI MVDr. Jaroslav Draan Stavba kost epifza, fza (rstov zna), metafza, diafza Uzvr rstovch zn Rentgenologick - Tabulky

Proximlnji = pozdji Morfologick - 2-3 msce pozdji uzvr rst. zn (ms) - spnkov kost (6-9)

metakarpus (9 - 12) olekranon (24 - 30) radius dist. (24 - 30) hrbol patn (20) distln tibie (22 - 26) femur dist. (24 - 30)

I. Celkov onemocnn skeletu 1. Kongenitln 2. Vvojov anomlie 3. Zntliv 4. Metabolick 5. Novotvary 2. Vvojov anomlie skeletu Osteochondrza dva typy kostn a kloubn Angulrn deformity = > - vrozen nebo zskan vvojov anomlie vyznaujc se deviac osy konetiny pi pohledu zpedu bu vn (valgus), nebo dovnit (varus) Etiologie a patogeneze - nezralost kostry

laxita kloubnch vaz trauma (defektn osifikace epifz,

kuboidnch kost a diafz) fyzitida

Physitidy - Fyzitida je nezntliv zduen oblasti rstov zny dlouhch kost - dl se na fyzitidu, Epiphysitis, Dysplazie rstov zny - Etiologie - trauma rstov zny

pekrmovn blkovinami nevyven minerln viva genetick dispozice

Flexn deformity 3. Zntliv onemocnn kost Ostitida a periostitida - aseptick (osifikujc) znt kosti a okostice Pznaky - bolestiv tuh zduen, temperace Diagnostika - klinick pznaky, rtg, punkce, biopsie Osteomyelitida - Osteomyelitida je zntem kosti a jej den zpsoben pyogennmi organismy, cizmi tlesy, plsnmi nebo viry. Etiologie - bakteriln infekce, mykzn infekce, aktinomykza, neinfekn (implantty) - Patogeneze - hematogenn osteoartritida (typ S, E, T, P), exogenn kontaminace (oteven zlomeniny, operace), ischmie kosti (pokozen vivy kosti), implantan (koroze, alergie, ciz tleso) - Pznaky - akutn osteomyelitida - inkubace 5 dn a 3 tdny,

bolestivost, lokln otok, hypermie, horeka, deprese, anorexie, dehiscence a secernace rny, abscedace

- chronick osteomyelitida - dlouhodob opakujc se infekce kosti, selhn pedchoz lby, ptle, bolestivost, kulhn

- Diagnostika - klinick obraz, rtg (difzn zastnn mkkch tkn; ztrta kontur sval. skupin; projasnn osteolytickch zmn;

stny periostln rekace; voln stny sekvestr; stny osteosklerotickch zmn), scintigrafie, kultivace - punkn biopsie, hemokultivace, (hematologie)

- Lba - akutn osteomyelitida clen antibiotick lba chirurgick lba (po 3 dnech) incize, dren; dekomprese deov dutiny;

debridement; stabilita lomk; rtg kontrola 14 dn chronick osteomyelitida

provrka antibiotick lby chirurgick revize (sekvestrace, nekrza, mrtv

prostor) lokln antibiotick lba kostn tpy zmna zpsobu fixace (zevn msto vnitn)

Prevence - stabiln a aseptick osteosyntza volba zpsobu fixace preventivn antibiotick lba rtg kontrola procesu hojen vasn vyjmut implantt

Hypertrofick osteopatie Osteopatie dorzlnho metakarpu - Periostza, periostitida - Stresov fraktury dorzln kortikalis - Etiologie - Profesionln choroba mladch plnokrevnk (2-3

roky) Stin sly zvsnho apartu prstu Pestavba struktury mtc na zt

- Klinick pznaky - Snen vkonnosti Toporn, bolestiv chze siln palpan bolestivost zduen, temperace kulhn

- Diagnostika - klinick pznaky

- rtg (kortikln fisury (miskovitho tvaru); hladk periostln reakce; perimetafyzrn stny)

Terapie Konzervativn - Snen zte, Protizntliv lba Chirurgick - Fenestrace kortikalis, Intrakortikln

komprese Prognza - Periostza pzniv, Stressov fraktury - pzniv a

dubiozn 4. Metabolick onemocnn

- Osteochondrza - Sekundrn hyperparathyreoidismus

5. Novotvary kost = Neoplazie kost

a) Benign neoplazie Kostn cysty Exostzy, hyperostzy, osteochondrmy

b) Malign kostn tumory U velkch zvat nejsou prokzny

II. Zlomeniny kost u kon

- zlomenina utracen kon - velk pokrok v poslednm desetilet

primrn hojen/hojen pod trbinou AO/ASIF - stabiln osteosyntza

- zlepen vybaven: plotnky, rouby - cl: monosti lby zlomenin u kon

1. Vyeten pacienta se zlomeninou

- Peliv prohldnut je velmi dleit - Oteven a uzaven zlomeniny - Kompletn a nekompletn zlomeniny - Lba nebo euthanazie - Nepijmat unhlen rozhodnut - Zvit pozdj revizi

a) Sedace a analgezie

- Sedativa usnaduj vyeten a prvn pomoc

- Analgetika pouvat jen individuln

b) Stabilizace zlomeniny - Redukovat stres a strach - Zabrnit komplikacm

c) Dal opaten a medikamentzn lba - toaleta rny - Antibiotika - Infuze

d) Optimln transport

2. Pedpoklady spnho oeten zlomenin

dlouhch kost - Klidn k - Uzaven x jednoduch zlomenina - Modern vybaven - Zkuen operan tm

3. Monosti lby zlomenin kon

- Klid v boxe - Zevn fixace obvazem - Robert/Jonesova band

(RJB) nebo Kast (cast) - Speciln podkovy zmkov = >

- Drtn cerkl zuby, elisti = >

- rouby - tan (lag screw), 4.5, 5.5 mm kortikln, 6.5 mm spongiozn

- Plotnky - Dynamic compresion plate DCP - Zajitn hebovn

4. Pehled jednotlivch kost a oeten jejich zlomenin - Hlava - Drtn cerkl - velmi dobr, ojedinle tak plotnky

(Obr. A) - Obratle tlo, vbky - Pnev bez a s postienm kloubu - Lopatka (Obr. B) - Humerus a femur - Hbata: mon vnitn fixace, Dospl:

mon eventuln konzervativn lba - Ulna - Tan ligatura, 4.5 mm plotnka, u hbat pozor na

rstovou znu radiu - Radius a tibie - zakiven radiu, pkov sly na tibii, ideln

osteosyntza (Obr. C) - Karpln zlomeniny - Artroskopick fixace, Artrodze - Zlomeniny bodcovch kost Resekce, fixace malou

plotnkou (Obr. D) - Zlomeniny metakarpu/metatarzu - Diafza - asto rozttn

zlomeniny, kondylrn zlomeniny, kominutivn zlomeniny mtt - Zlomeniny sezamskch kost - Mal fragmenty proximln a

distln, zlomeniny tla (Obr. E) - Zlomeniny spnkov kosti - Fisury - dobr prognza,

rozttn zlomeniny - nepzniv prognza - Zlomeniny korunkov kosti - Rozttn zlomeniny, nutn

artrodze korunkovho kloubu - Zlomeniny kopytn kosti - Zmkov podkova, tan roub - Zlomeniny stelkov kosti - Zmkov podkova s podpatkem,

tan roub

Obr. A Obr. B

Obr. C Obr. D

Obr. E Obr. F

NEMOCI LACH KON MVDr. Jaroslav Draan

1. Vvojov anomlie

a) laxita (extenzn deformity) b) flexn deformity

2. Uzaven traumata a) tendinitida, tendinza b) ruptura

3. Nemoci lachovch pochev a) tendovaginitida

1a) Laxita lach flexor

Vrozen flacidita lach ohba prstu

Etiologie - nezralost kostry, nezralost plodu, nitrodlon infekce, infekce matky

Pznaky - prostoupen kloub, pizvednut pika koptka, chze po spnkovm kloubu

1a) Laxita lach extenzor

Diagnostika - klinick pznaky - rtg

- nedostaten mineralizace kostnnho podkladu kloub; opodn vvoj dlouhch kost

- Terapie - klid v boxu x trauma - podkvky x obvaz

- Prognza - pzniv/opatrn 1b) Flexn deformity Vrozen prstu, cel konetiny, ruptura spolenho natahovae prstu

Neschopnost hbat po porodu napmit konetiny a postavit se na n

Etiologie neznm, influenza, RPK, primipara Pznaky - flexe kloub konetiny (karpus, mtc/ph),

neschopnost chze, pit, nezbytn pomoc Ruptura spolenho natahovae prstu

- Neschopnost hbte pedvst extenzi prstu pi kadm kroku

- Etiologie neznm, hlavn u velkch zvat

- Pznaky - laxita natahova peklubovn odrky otok na karpu zven npl lachov

pochvy - Diagnostika na klinice pomoc USG - Terapie pomoc fixanho obvazu (1 - 2 T) nebo OTC. - Prognza je velmi pzniv

Zskan - rann (kopytn kloub - peklubn kopko)

pozdn (spnkov kloub - strm postoj) artrogenn, tendogenn

Flexn deformity kopytnho kloubu

- palkov, peklubn koptko sajcch hbat - Etiologie neznm, pekrmovn

(glycidy, blkoviny), nevyven minerln viva, prudk (kvalita/kvantita) zmny vivy, sekundrn hyperparathyeza, zt, trauma, hlubok podestlka

- Pznaky - strm a peklubn kopyto

vysok patkov hrany nastupovn na hrot

- Diagnostika - sklon dorzln stny stupe zte nosnho okraje rtg - epiphysitis

- Terapie - prava kopyt podkovn Dallmer shoe Operace - desmotomie lait hlavy hlubokho ohbae prstu nebo prolongan tenotomie nebo tenotomie v ohb spnky

Flexn deformity mtc/ph kloubu

- Strm a peklubn postoj odstvat - Etiologie pekrmen, nhl zmna ve

viv, nevyven minerln viva, nadmrn zt, trauma

- Pznaky - peklubovn petovn kloub toporn chze odlehen lach

- Diagnostika na klinice - Terapie - podkovn - zven patky

desmotomie lait hlavy povrchovho a hlubokho ohbae prstu nebo tenotomie

- Prognza - dubiozn a nepzniv 2. Uzaven tarumata 2a) Tenditida/tendinza

- Znt a degenerace lachy po jejm peten

- Etiologie - profesionln choroba dostihovch kon, opakovan/cyklick zt, nedostaten prokrven, dostihy -

povrchov ohba, tah - hlubok ohba, sport - mezikostn sval

- Pznaky - temperace, otok, bolestivost - Kulhn

- Patogeneze - teorie peht reperfuzn teorie teorie hypoxie

- Diagnostika palpace (temperance, bolestivost, otok) - USG peritendineln efuze povrchov lze SDF central core lesion tendinitida DDF desmitida ICL hojen

- Terapie - klid rehabilitace (kontrolovan pohyb, vbh) plen, blistrovn = > DMSO celkov/lokln tendon spliting inratendineln injekce (kortikoidy, hyaluront sodn, PSGAG, APN-F) laser USG elektromagent operace (transekce SCL)

2b) Ruptura (lacerace) lachy

- Pekroen mechanick pevnosti lachovho provazce - petren/rozvlknn

- Etiologie - peten (doskok, dobh), zt pokozen lachy

- Pznaky - selhn funkce lachy - Diagnostika - klinick nlez - povrchov

ohba, hlubok ohba, mezikostn sval, m. peroneus tertius, extenzory, Achilova lacha

- Terapie - klid, fixan obvaz (sutura, artrodze) snen zte/chov eutanzie

3. Nemoci lachov pochvy Aseptick tengovaginitida

- Synovitida lachov pochvy (analogie se synovitidou v kloubu)

- Etiologie - nadmrn zt pokozen struktur mechanick drdn

- Pznaky - zven npl strikutra retinakuly

- Diagnostika na klinice pomoc USG a RTG - Terapie - klid

uvolnn retinakula hyaluront sodn PSGAG

Prognza +/-

TECHNOLOGIE USTJEN KON Ing. Michaela Prausov

Kon jsou stdov zvata, proto je teba si uvdomit, e to jak jim poskytneme ustjen m na stjov pud, ale i dal sociln chovn velik vliv.

V tomto lnku nechci probrat dopodrobna rozmry jednotlivch box, stn apod., spe se chci zamit na problematiku welfare, bezpenosti a zdrav kon v zvislosti na technologii ustjen. Tedy jak by to sprvn ustjen mlo vypadat, jak jsou negativa i pozitiva a jak je dan ustjen vhodn pro rzn kategorie kon.

Zkladn dlen ustajovacch technologi pro kon je na vnitn a venkovn technologie. Mezi vnitn ustjen lze potat boxov nebo voln ustjen kon ve stji. Mezi venkovn potme pastevn ustjen s pstekem. Ob ustjen maj rzn varianty a mnohdy se mezi sebou rzn prolnaj.

Vnitn ustjen Do vnitnho ustjen meme zaadit vnitn boxy, vazn ustjen, voln ustjen a jejich rzn varianty. Co je vak nejdleitj pi budovn stje pro kon, je vhodn poloha, svtlost, vzdunost a prostornost. Nesmme ale tak zapomenout na bezpenost nejen kon,ale i lid kolem nich a tak na ekonomiku celho projektu. 1. Poloha - V ppad polohy je teba dbt na to, aby byla stj na rovin nebo mrnm svahu. Mli bychom se vyvarovat stavby ustjen i psteku v dolku, kde by pi detch voda stkala pmo do stje. - Nejvhodnj je poloha S-J a to dky zajitn slunenho svitu, tedy pirozenho osvtlen, v podstat po cel den.

- Mli bychom tak respektovat okol a vyvarovat se stavb stj v blzkm okol obydl, kde by mohl zpach obtovat okol.

- Poloha hnojit by mla bt minimln 100m od stje, aby hmyz a zpach neobtoval kon zejmna v letnch mscch. V ppad, e nechceme zakldat hnojit, je nejlep se domluvit s mstnmi zemdlci, kam je mon hnj vyvet, ppadn dohodnout odvoz pmo s nimi.

2. Svtlost Pirozen osvtlen zajiuje slunen svit, proto bychom mli mt ve stji co nejvce oken i przor, kter budou budovu prosvtlovat co nejvce. - Okna by mla bt mimo dosah kon, tak aby jim pm slunce nesvtilo do o. Je teba dbt na to, aby kon na okno nedoshli a omezili jsme tedy jejich ppadn zrann bu by mly bt okna ve vt vce, nebo lze ped okno umstit m. Okna by se mla dt lehce dovnit otvrat a tak slouit nejenom k prosvtlen, ale tak k vtrn.

- Pokud mme nedostatek oken, nebo tak v zimnm obdob, je teba instalovat svtla do stje vdy by mla bt veker elektrika mimo dosah kon, veker kabel, zsuvky apod. by mly bt izolovny a chrnny ped konm, aby nedolo k razu.

3. Vzdunost - Vzdunost zajistme dobrm vtrnm, tedy cirkulac vzduchu. - emu se ale opravdu vyvarovat je prvan pi prvanu dochz ke zvedn prachu a dalch jemnch steek, kter mohou kon vdechnout a tm jim zpsobit dchac pote. Tak pi velkm prvanu mohou kon prochladnout, zejmna v chladnjm obdob.

- Ve stji je teba udrovat optimln teplotu, kter je v lt okolo 15-20C, v zim 6-10C.

4. Prostornost Kad k by ml mt svj vlastn prostor! na pastvin dostatek prostoru u krmtka a napajedla, prostor k stupu ped nadazenm jedincem, monost krytu.

- Ve stji pohodln box i msto, kde si me bez problmu lehnout a odpovat. Ml by ale vidt stle na ostatn kon a ml mt monost bt s nimi v kontaktu.

Vybaven stje A u se jedn o stj s boxy i voln ustjen je teba dbt zejmna na bezpe a welfare kon. Boxov ustjen Dbt na pedepsan rozmry a vdy se snait vybudovat radji vt. - Boxy mohou bt vnitn nebo venkovn.

- Ve stji by ml bt dostaten poet dve jako monch nikovch vchod v ppad nebezpe. Dvee by mly bt dostaten irok a vysok, aby byl prchod nimi s konm co nejpirozenj.

- Ve stji by mly bt veker chodby dostaten irok - ml by bt irok tak, aby proli dva kon zrove, k mohl z boxu vyjt pmo, v ppad pekky na chodb by mla bt alespo ulika voln k projit jednoho kon.

Mohou bt devn, zdn, s kovovou konstrukc a vpln ze deva apod. vdy by mly bt bezpen nevyuhovat nikde dn hebky, skoby a jin vci, o kter by se mohl k i lovk zranit hrany by mly bt obrouen, ne ostr.

- Pokud jsou boxy ze deva, je teba oetit devo proti okusu v ppad, e mme takovho kon ve stji.

- Me mezi jednotlivmi boxy i do uliky by mly bt pevn, nemly by pruit. Co je dleit mly by bt v takov vzdlenosti, aby koni nezstala pi vykopnut noha zaseknut mezi memi.

Me mezi boxy jsou lep variantou, ne zcela uzaven box k m monost vidt souseda a je s nm v kontaktu.

- Podlaha boxu Vhodn je guma i gumov dly dr teplo, odvd vlhko, prun, ale mn odoln. Dal variantou je betonov podlaha ta je vak studen, tud bychom mli dbt na dostatenou podestlku, je ale odoln a dobe omyvateln. Jinou variantou je tak devn podlaha - je nron na drbu, dobe dr teplo a dr tak vlhko, po njak dob je vhodn podlahu vymnit.

- Stny boxu pokud jsou vechny stny ze deva, je teba devo udrovat. Pokud jsou stny zdn, je lep pout omyvatelnou omtku, v ppad porodnch i karantnnch box je dobr stny vykachlkovat lep omyvatelnost a dezinfekce.

- Dvee boxu bud zsuvn na kolejnici, nebo otevrateln na pantech vdy volit vhodnou variantu dle prostoru v ulice, tak aby se zamezilo vzniku nebezpe porann kon i lid.

- Venkovn boxy by mly bt dostaten tepeln izolovan, chrnn ped pmm vtrem i sluncem. Dvee vtinou dvoudln spodn dl ve vce alespo 120-140cm, aby neml k tendenci vyskoit. Monost kombinace vrchnho dlu plnho s m.

- V kadm boxe by nemla chybt napjeka a lab. Napjeku pro boxov ustjen je nejvhodnj s pkovm ventilem k si sm napust vodu, voda se v napjece nedr. Mov napjeka je mn vhodn z dvodu neustl hladiny vody, kde se mohou rozmnoovat bakterie nen v n dostaten prtok, aby se zneitn zabrnilo. lab by ml bt dostaten velk, tak aby do nj k mohl pohodln vloit hlavu a bezpen ji vyndat. Ml by bt bez ostrch hran, kde by se drely zbytky rdla. Vtinou umisujeme lab vedle napjeky, aby si kon mohli krmen smoit. U sousedcch box by mly bt napjeka a lab umstny na protjch stnch, aby mli kon dostatek soukrom pi krmen a napjen nedochz ke konfliktm pes stnu, kon nejsou ve stresu. lab i napjeka by mly bt v pirozen vce kosk hlavy. V ppad, e nemme k dispozici lab ani napjeku, je teba koni poskytnou vodu

k kblech i gumovch vanch vodu je teba kad den vymovat za istou a ndobu vdy dobe vyplchnout a omt. Stejn plat o ndob na jadrn krmen.

- Podestlka nejastj je slma nebo piliny nebo kombinace obou. Dal variantou jsou devn tpky, guma, paprov tpky, speciln vakuov balen piliny vtinou se jedn o bezpran stice, kter jsou vhodn zejmna pro kon s dchacmi problmy, ovem jejich nevhodou je vy cena. Podestlka by se mla zakldat v dob, kdy kon nejsou ve stji, aby stail veker zven prach sednout a nezpsoboval konm zbyten dchac problmy.

- Objemn krmiva zakldme koni na zem, nejastji blzko napjeky. Nevhodnou variantou jsou jesle na seno, a ji pi zemi nebo na stn k ere s hlavou sklonnou, proto nen vhodn dvat koni seno do vky. Tak hroz nebezpe razu pi vyuit jesl k si me mezi me vsunout nohu, apod.

- Ve stji by ml bt k dispozici minimln jeden oddlen box pro nov pchozho kon, i kon nemocnho, ppadn box porodn. Je vhodou mt v takovm boxe kamerov systm, kterm lze kon kontrolovat 24hodin denn. Po kadm pouit je teba box dobe vydezinfikovat!!!

- Dezinfekce stj i box by mla bt nepsanm pravidlem v kad stji a to minimln jednou ron, lpe vak dvakrt do roka. Kad box by ml bt ped pchodem novho kon vdy vydezinfikovn a vyitn, aby byl pipraven pro novho njemnka.

Voln ustjen - vdy by mlo bt rozmrov nadhodnocen, aby mli vichni kon dostatek prostoru k niku. - Pro kadho kon by ml bt dostaten msto s vazem u labu a dostatek napjeek,

ppadn napjecch van.

- Seno voln loen by mlo bt v dostatenm mnostv na rznch mstech, aby se mohli vichni kon bezpen narat.

- Vtinou je systm veden na hlubok podestlce je teba ale kad den vybrat kobylky a mokr msta a pistlat suchou podestlku zamez se produkci pavku, tedy monm respiratornm poruchm, tak omez mon hniloby kopyt apod.

- Do skupiny kon zaazovat pokud mono jedince stejnho vku, skupiny o velikosti do max. 20 kon (dle prostoru).

Dal vybaven stje Krmrna mstnost, kde uchovvme krmen such, s konstantn teplotou, bez slunenho zen, tak aby nedolo k pokozen krmiva. - Sedlovna dostaten prostorn pro uchovvn sedel a dalho jezdeckho vybaven. Dobe vtrateln, such, s monost v zimnch mscch vytpn k usuen mokrho vybaven.

- atna mstnost pro pevlkn jezdc a nvtvnk, such, dobe vtrateln s topenm.

- WC, Sprcha WC s umyvadlem by nemlo chybt v dn stji a ji pro poteby jezdc, nvtvnk, tak tak pro veterine!

- Sprchov kout pro kon podlaha z neklouzavho materil guma, pogumovan asfalt, speciln povrchy, neklouzav odoln dladice. Stny z vododolnho materilu dladice, vododoln a omyvateln barva. Monost vyut jak studen, tak i tepl vody. Vst hadici vrchem nad konm lep manipulace, zamezen

zamotn se kon do hadice, prolpnut hadice.

- Vbhy, padoky, pastviny nejenom u venkovnho ustjen je mon kon poutt do vbh i na pastvinu. Vbhy by mly bt dobe ohranien veker sousedc vbhy s cestou (jakkoliv frekventovanou) je lep mt ohranien pevnm hrazenm devo, kulatina. Ostatn vbhy, nebo rozdlen vbh je mon provzt jen pomoc elektrickho ohradnku kon mus ohradnk respektovat! Pokud pijde do stje nov k, je teba mt ohradu pevnou, kde si zvykne postupn sm, ppadn s dalm sousedem, ne jej vypustme do stda, abychom zamezili zrann, stresu apod. Ve vbhu i na pastvin by ml mt k k dispozici vodu v plastovch ndobch, nebo zzen napjeky i napajedla, stejn jako seno na nkolika mstech. Pokud jsou kon ve vbzch po cel den, je dobr mt ve vbhu i na pastvin kryt stromy, kee, nebo jednoduch psteek, kde se me k ped nepzn poas (slunce, d, vtr) ukrt a kde me odpovat vdy by ml bt dostaten velk, aby poskytl kryt vem konm.

Vybudovn jzdrny, haly, kruhovky, lonovacho kruhu, kolotoe, trninkov drhy a dalho vybaven je na majiteli stje. Vdy bychom vak pi budovn mli dbt hlavn na bezpe kon a lid, kte s nimi v tchto prostorch budou manipulovat. II. Venkovn ustjen

- Je nutn dostaten prostor pro stdn jednotlivch pastvin nebo opltk pot se na jednoho kon optimln 1ha, kobyla s hbtem 1,5ha. Mt dostatek prostoru k pohybu, ale tak k krytu a bezpe.

- Pastvina by mla pokrt poadavky na objemn krmen, pi nedostatku je vhodn mt k dispozici neustle seno.

- Vdy bezpen ohrazeno pevnm nebo mobilnm hrazenm (el.ohradnk), ppadn kombinac obou. U pastviny i opltku, kter nebudeme mnit je lep ohrazen pevn, stl devo, kulatina, kombinace ivho plotu se devem. U pastvin nebo st kter stdme, nebo mnme je mon oplocen mobiln, el. Ohradnkem.

- Na pastvin by ml bt zdroj vody pirozen zdroj bychom mli zpevnit, aby nedolo k rozbahnn dr se v nm pak bakterie a sinice. Uml zdroj v podob napjeek, van je teba mt dostatek, tak aby se kad jedinec dostal k vod v ppad poteby. Msta okolo napajedel zpevnit, aby nedolo k rozbahnn a razu i roznen nkazy

- Krmit na objemn krmiva zaloit nkolik mst, kde je neustle k dispozici seno/sen i v pastevnm obdob.

- Krmit pro pkrm jdrem zpevnn, dostaten velk prostor se laby a vazy k pkrmu jdrem nejlpe zasteen msto, kde si kon mohou tak odpoinout, je vhodn mt blzko tak zdroj vody.

- Psteek dle vyhlky u celoronho pastevnho ustjen, mus mt kon k dispozici dostaten velk psteek je mon v nm umstit tak pkrm a vodu. Ml by bt dobe chrnn ped vtrem, nepznivm poasm. Dostaten prostor pro pohyb i ulehnut a odpoinek vech kon. Dostaten velk vchod, ppadn vchod a vchod.

- Karantnn box ml by bt u kadho venkovnho ustjen k dispozici minimln jeden. Pro oeten raz, pro ustjen a oddlen zrannho nebo nemocnho kon, pro ustjen novho kon, ne se zalen do stda apod.

OBECN ZSADY V KRMEN KON Ing. Michaela Prausov Fotografie Ing. M. Prausov a Michaela Litovov Porozumn anatomii a fyziologii trvic soustavy me vrazn pomoci minimalizovat riziko vzniku poruch trven u kon nsledkem patn sestaven krmn dvky a celkovho management krmen. Zdrav trvic trakt je jednm z hlavnch faktor, kter dopomhaj koni k jeho vkonnosti a vyuit jeho potencilu.

Spolu s domestikac dolo tak ke zven vivnch potebm kon, kte u se jen nepsli voln v prod, ale vykonvali pro lovka prci. Tmto zvenm potebm u pouze erstv pastva nestaila a bylo teba doplnit krmnou dvku kon o vivnj sloky. Proto byly do krmn dvky zaazovny obiloviny a jejich vedlej produkty a olej. Domestikac tak dolo k velmi radiklnm zmnm managementu krmen omezen doby krmen, zven objemu krmn dvky, omezen pohybu kon. Kon jsou nepevkav bloravci a jejich trvic systm je nastaven na pomal trven krmn dvky s vysokm obsahem vlkniny vetn krmiv, jako jsou trva, listy, bylinky. V prod kon strv vtinu dne, okolo 16 18 hodin, pasenm. To znamen, e trvic trakt je pizpsoben diet na zklad principu mlo, ale asto. Prmrn k zkonzumuje 2kg suiny na 100kg tlesn hmotnosti nebo 2-3% sv tlesn hmotnosti za den.

Trvic trakt kon meme rozdlit do dvou sekc. Prvn sekce (aludek, tenk stevo) m podobn vlastnosti jako monogastrick trvic trakt, napklad psa nebo lovka, druh sekce je pak podobn bachoru krvy fermentac strukturln vlkniny pomoc bakteri ijcch v koskm slepm stev. Trvic trakt se skld z huby, jcnu, aludku, tenkho a tlustho steva, kde kad st hraje dleitou roli pi trven krmiva.

Obr.1 Trvic soustava kon Celkov doba prchodu krmiva pes trvic trakt zle na typu a sloen krmiva, kter bylo pijato. Me to bt doba od 35 do 50 hodin celkov, piem okolo 61.3% vekerho trven probh v tlustm stev. Obecn celkov doba prchodu krmiva trvicm traktem je rychlej u sena ne u koncentrovanch krmiv (krmiva nevlknit povahy) a bv rychlej v ppad velkho mnostv podanho krmiva ne u malho mnostv krmiva!!!

Proces trven

Pjem potravy: Nabrn krmiva pomoc huby a pysk Trven: Rozklad pijmut potravy na nejjednodu formy Absorpce ivin: Natrven iviny jsou absorbovny do

krevnho obhu a rozneseny tam, kde jich je poteba, nebo kde jsou skladovny

Asimilace: Vyuit ivin tlem k rznm tlnm funkcm Vyluovn: Odchod nestrvench zbytk a odpadnch ltek

z tla ven

Huba a jcen rdlo je pijmno pomoc pysk, jazyka a zub. Pysky jsou velmi citliv a pohybliv a kon jsou pomoc nich schopni selektivn vybrat a vyazovat potravu. Toto je velmi uiten pro prevenci pozen nevhodnch st a pedmt, ale naopak v ppad

odmtnut vitamnovch a minerlnch doplk. Potrava je rozvkna a rozkousna pomoc laterlnch a vertiklnch pohyb elisti. Doba pjmu potravy zvis na typu krmiva - krmiva s vym obsahem vlkniny (seno, slma, sen, cukrovarsk zky, apod.) jsou pijmna mnohem pomaleji ne koncentrovan krmiva (obiloviny, granule, musli). Krmivo vlknit povahy je tak vce provkno a tedy i proslinno ne koncentrovan krmiva. Mechanick rozmlnn potravy je velmi dleit pro optimln trven krmiva v tenkm stev a pro neruen prchod trveniny do tlustho steva!!! = > Proto by k ml vdy nejdv dostat krmivo vlknit povahy, tedy seno, sen nebo ezanku a a pot dostat dvku koncentrovanho krmiva. Tm dojde ke zlepen proslinn krmiva, a tm i lepmu trven.

= > Pi zkrmovn velkho mnostv koncentrovanho krmiva, ppadn mokrho krmiva, me dojt k tvorb tzv. zubnch hk a tak k zskn zlozvyk, jako napklad hodinaen, klkn nebo okusovn deva. Zubn hky mohou vst a k nechutenstv a odmtn potravy

= > Sliny jsou produkovny jako odpov na vkn!!! K vyprodukuje na 1kg vlkniny 3-5kg slin, ale pouze 1-2kg slin na 1kg koncentrtu. m vce tedy k vk, tm vce slin produkuje a vce potravu proslin tedy dojde k hladnmu sklouznut potravy do aludku, a tak k neutralizaci aluden kyseliny!

aludek aludek kon je relativn mal, zaujm jen okolo 8% objemu trvicho traktu s kapacitou 9- 15l, protoe byl pizpsoben malmu mnostv potravy. Doba prchodu krmiva pes aludek se me mnit od 1-5 hodin dle typu krmiva.

= > aluden vyprazdovn je rychlej po velkm jdle, co dle zpsobuje rychlej prchod potravy pes tenk stevo, a tm tedy je redukovn as trven a absorbce ivin. Jak rychl pjem, tak mal proslinn, me vst k poruchm trven, proto je teba dbt na to, aby byl k krmen co nejastji malm mnostvm krmiva!!! Maximln dvka koncentrovanch krmiv na jedno krmen by mla bt 0,4 kg na 100 kg tlesn hmostnosti a nemla by bt pekroena!

aludek je rozdlen na 2 sti - mukzn (obrzek - lut st) a lznatou (obrzek - oranov st). V mukzn sti zan bakteriln trven rozpustnch sacharid (krob) na kyselinu mlnou. Tento proces se zastav, a kdy obsah aludku pejde do laznat sti, kde je smchn s aluden kyselinou.

= > Pokud krmme velk mnostv koncentrovanch krmiv, sousta obsahuj velk mnostv suiny a obsah aludku se smch se aludenmi vami v menm mnostv, co zvyuje riziko zastaven fermentace potravy. Kyselina zane naruovat kutikulrn rhu a mukzn st aludku a me dojt k tvorb aludench ved!

= > Diagnostika ved je mon pomoc endoskopie aludku kvalifikovanm veterinrnm lkaem. Piny jsou rzn, ale velmi asto je pinou dieta na zklad malho mnostv vlknit potravy a velkho mnostv krmiva s vysokm obsahem krobu, nebo tak kombinace velkch dvek potravy s dlouhou dobou hladovn, stresem a mechanickmi efekty pi trninku.

Tenk stevo Tenk stevo je skoro 20 m dlouh a je mstem trven a absorpce jednoduchch cukr (a 90%), blkovin (a 70%) a tuk (a 90%). Tenk stevo je lenno na ti sti dvanctnk, lank, kyelnk. Doba prchodu potravy pes tenk stevo je 1,5 hodiny. Vechny natrven iviny v tenkm stev (krom mastnch kyselin vzniklch roztpenm lipid) jsou vyplaveny do jater pomoc krve a tam jsou uskladnny. Mastn kyseliny jsou absorbovny do lymfatickho systmu.

= > Pankreatick va obsahuje jak enzymy tpc sacharidy, blkoviny a tuky, kter jsou produkovny ve v slinivky bin, tak tak zsadit ltky, kter pomhaj neutralizovat aluden kyselinu. lu, kter je neustle produkovna do tenkho steva z jater, m tak pufran schopnosti a pomh emulzifikaci lipid (tuky a oleje), co zlepuje jejich nsledn tpen. Dalmi dleitmi enzymy jsou enzymy ze sliznice steva, kter podporuj trven sacharid a blkovin a jejich absorpci. Dospl kon (~500kg TH) vyprodukuj okolo 100 litr/den tekutiny do tto sekce gastrointestinlnho traktu.

= > Kapacita tenkho steva k trven krobu, kter je hlavnm energetickm zdrojem pi krmen obilovinami, je limitovna a sniuje se pi zvyovn mnostv krmiva s obsahem krobu.

= > Tedy pokud krmme na jedno krmen velk objem krmiva, vsledkem nutn nen vce energie pro kon, ale naopak - pokud krmme velk mnostv koncentrovanch krmiv s vysokm obsahem krobu, me to vst k poklesu pH v tenkm stev a vsledkem je produkce kyseliny mln slinivkou, kter me pokodit sliznin membrnu a zpsobit peruen peristaltiky (rytmick svalov kontrakce posunujc trveninu skrz trvic trakt).

= > Nestrven krob nebo jin ltky mohou projt do tlustho steva a tam nsledn peruit mikrobiln aktivitu - acidzy, koliky nebo laminitidy!!!

= > Tepelnou nebo mechanickou pravou meme zvit stravitelnost krobu z obilovin a tedy zlepit trven tchto krmiv pro kon.

Tlust stevo Tlust stevo je lenno na 3 sekce slep stevo, trank, konenk. Je skoro 8 metr dlouh, ale tvo skoro 61.3 % z celho trvicho traktu. Prmrn doba prchodu trveniny tlustm stevem je okolo 40 hodin.

= > mikrobiln fermentace strukturlnch sacharid (celulza, hemicelulza, pektiny) nebo vlknitho obsahu krmiva.

= > K nen schopen trvit lignin. Proto bychom se mli vyhbat krmen velkho mnostv vlkniny s vysokm obsahem ligninu, jako je napklad slma.

= > Pokud je mikrobiln flra steva zdrav a podpoen pravidelnm dodnm nakvaen vlkniny, pak me dochzet k pravideln tvorb vodrozpustnch vitamn skupiny B. Proto kon mlokdy trp nedostatkem vitamn skupiny B.

= > Mikrobiln kvaen probh ve slepm stev, kde jsou produkovny tkav mastn kyseliny (TMK), kter jsou absorbovny v tranku. TMK z mikrobilnho kvaen napklad sena jsou zdrojem energie pro kon. Dsledkem dlouh doby trven vlkniny, je tedy energie ze tpen vlkniny povaovna za pomalu se uvolujc energii.

= > Absorpce vody v tranku - rzn druhy krmiva maj rznou schopnost zdre a uvolnn vody, take napklad seno psob v trvicm traktu jako rezervor vody, co je velmi dleit zejmna pro kon ve vytrvalosti.

= > Trven blkovin v tlustm stev nen dost inn je proto poteba dodvat koni krmiva s vysoce kvalitn blkovinou, kter je tpena a absorbovna v tenkm stev.

= > Konenk je krtk trubice slouc k vytlaen vkal charakteristickho tvaru.

Praktick rady pro krmen kon k omezen trvicch problm u kon

= > Adekvtn mnostv pce (objemnch krmiv) - Vlknina v podob trvy, sena nebo sene by mla init 50

% krmn dvky kon.

- Doporuen minimln mnostv vlknitho krmiva je 1 kg vlkniny na 100 kg TH. Tedy u kon o vze 500kg je to minimln 5kg objemnho krmiva/den.

- Objemn krmivo by mlo bt bezpran, bez toxin, plsn, bez hlny a vysoce kvalitn!

- Objemn krmiva pastva, seno, sen (o vy suin ne pro krvy, bez hlny, dobe zabalen a neporuen zkrmit po oteven balku do 3dn), ezanka (ze slmy, travnch sms, apod.), cukrovarsk zky, vojtkov a travn pelety, atd.

= > Krmit asto po malch dvkch - Krmenm asto malm mnostvm koncentrovanho krmiva

tak, abychom nepekroili 0,4 kg / 100 kg TH na jedno krmen.

- Zapamatujte si, e pokud krmte velk mnostv na jedno krmen, napklad abyste zvili pjem energie kon, vtinou to m prv opan efekt!

- Koncentrovan krmiva oves, jemen (mechanicky upraven), kukuice (hypotermicky upraven do tzv. vloek), sja, granule a musli, atd.

= > Krmen zdroj s obsahem krobu trvenho v tenkm stev - Zkrmovat kvalitn krmivo s obsahem lehce stravitelnch

krob zamezen tvorby trvicch problm.

- Pro zlepen stravitelnosti krobu je teba upravit obiloviny termick, hydrotermick nebo mechanick prava.

= > Pouvat alternativn zdroje energie - Vyhnout se zkrmovn velkho mnostv krmiva s vysokm

obsahem krobu jako zdroje energie! - oleje, tuky a vysoce straviteln vlknina (sja, cukrovarsk zky, apod.) poslou daleko lpe jako zdroj energie v KD.

- Mnostv oleje by nemlo bt vt ne 100 ml /100 kg TH.

- Oleje nejstravitelnj lososov nebo z tresch jater (lisovan za studena), sojov, lnn, epkov (nzko nebo bezerukov), slunenicov, kukuin.

= > Provdt postupn dietetick zmny - Pi jakkoliv zmn KD vdy postupn kon navykat

navykme mikrofloru ve stev!

- Nov krmiva (koncentrovan nebo pce) by mla bt postupn pidvna a navykna v obdob 7 14 dn.

= > Prodleva trninku po krmen - Krmit koncentrovanmi krmivy minimln 2 hodiny ped

jakoukoliv prac!

= > Vhodn skladovn krmiva - Msto ke skladovn krmiva mus bt such, dobe vtrateln,

chladn.

- Nejlpe uchovvat krmivo v uzavratelnch ndobch, aby nedochzelo ke ztrtm ivin, ale tak k zaplsnn a jin kontaminaci.

= > A samozejm, nezapomete poskytnou vaemu koni vdy erstvou VODU!

- Pstup k vod neomezen

- Nesm bt kontaminovan

- Napajedla udrovan v istot, zpevnn, dostatek pro vechny kon!

SBORNIK 2012 veterinrn minimum chovatele kon TITULKASBORNIK 2012 veterinrn minimum chovatele kon

/ColorImageDict > /JPEG2000ColorACSImageDict > /JPEG2000ColorImageDict > /AntiAliasGrayImages false /CropGrayImages true /GrayImageMinResolution 300 /GrayImageMinResolutionPolicy /OK /DownsampleGrayImages true /GrayImageDownsampleType /Bicubic /GrayImageResolution 300 /GrayImageDepth -1 /GrayImageMinDownsampleDepth 2 /GrayImageDownsampleThreshold 1.50000 /EncodeGrayImages true /GrayImageFilter /DCTEncode /AutoFilterGrayImages true /GrayImageAutoFilterStrategy /JPEG /GrayACSImageDict > /GrayImageDict > /JPEG2000GrayACSImageDict > /JPEG2000GrayImageDict > /AntiAliasMonoImages false /CropMonoImages true /MonoImageMinResolution 1200 /MonoImageMinResolutionPolicy /OK /DownsampleMonoImages true /MonoImageDownsampleType /Bicubic /MonoImageResolution 1200 /MonoImageDepth -1 /MonoImageDownsampleThreshold 1.50000 /EncodeMonoImages true /MonoImageFilter /CCITTFaxEncode /MonoImageDict > /AllowPSXObjects false /CheckCompliance [ /None ] /PDFX1aCheck false /PDFX3Check false /PDFXCompliantPDFOnly false /PDFXNoTrimBoxError true /PDFXTrimBoxToMediaBoxOffset [ 0.00000 0.00000 0.00000 0.00000 ] /PDFXSetBleedBoxToMediaBox true /PDFXBleedBoxToTrimBoxOffset [ 0.00000 0.00000 0.00000 0.00000 ] /PDFXOutputIntentProfile () /PDFXOutputConditionIdentifier () /PDFXOutputCondition () /PDFXRegistryName () /PDFXTrapped /False

/CreateJDFFile false /Description > /Namespace [ (Adobe) (Common) (1.0) ] /OtherNamespaces [ > /FormElements false /GenerateStructure false /IncludeBookmarks false /IncludeHyperlinks false /IncludeInteractive false /IncludeLayers false /IncludeProfiles false /MultimediaHandling /UseObjectSettings /Namespace [ (Adobe) (CreativeSuite) (2.0) ] /PDFXOutputIntentProfileSelector /DocumentCMYK /PreserveEditing true /UntaggedCMYKHandling /LeaveUntagged /UntaggedRGBHandling /UseDocumentProfile /UseDocumentBleed false >> ]>> setdistillerparams> setpagedevice

/ColorImageDict > /JPEG2000ColorACSImageDict > /JPEG2000ColorImageDict > /AntiAliasGrayImages false /CropGrayImages true /GrayImageMinResolution 300 /GrayImageMinResolutionPolicy /OK /DownsampleGrayImages true /GrayImageDownsampleType /Bicubic /GrayImageResolution 300 /GrayImageDepth -1 /GrayImageMinDownsampleDepth 2 /GrayImageDownsampleThreshold 1.50000 /EncodeGrayImages true /GrayImageFilter /DCTEncode /AutoFilterGrayImages true /GrayImageAutoFilterStrategy /JPEG /GrayACSImageDict > /GrayImageDict > /JPEG2000GrayACSImageDict > /JPEG2000GrayImageDict > /AntiAliasMonoImages false /CropMonoImages true /MonoImageMinResolution 1200 /MonoImageMinResolutionPolicy /OK /DownsampleMonoImages true /MonoImageDownsampleType /Bicubic /MonoImageResolution 1200 /MonoImageDepth -1 /MonoImageDownsampleThreshold 1.50000 /EncodeMonoImages true /MonoImageFilter /CCITTFaxEncode /MonoImageDict > /AllowPSXObjects false /CheckCompliance [ /None ] /PDFX1aCheck false /PDFX3Check false /PDFXCompliantPDFOnly false /PDFXNoTrimBoxError true /PDFXTrimBoxToMediaBoxOffset [ 0.00000 0.00000 0.00000 0.00000 ] /PDFXSetBleedBoxToMediaBox true /PDFXBleedBoxToTrimBoxOffset [ 0.00000 0.00000 0.00000 0.00000 ] /PDFXOutputIntentProfile () /PDFXOutputConditionIdentifier () /PDFXOutputCondition () /PDFXRegistryName () /PDFXTrapped /False

/CreateJDFFile false /Description > /Namespace [ (Adobe) (Common) (1.0) ] /OtherNamespaces [ > /FormElements false /GenerateStructure false /IncludeBookmarks false /IncludeHyperlinks false /IncludeInteractive false /IncludeLayers false /IncludeProfiles false /MultimediaHandling /UseObjectSettings /Namespace [ (Adobe) (CreativeSuite) (2.0) ] /PDFXOutputIntentProfileSelector /DocumentCMYK /PreserveEditing true /UntaggedCMYKHandling /LeaveUntagged /UntaggedRGBHandling /UseDocumentProfile /UseDocumentBleed false >> ]>> setdistillerparams> setpagedevice