ÚÚVOD VOD DO DO ANATOMIEANATOMIE

ANATOMIEANATOMIE

•• vvěěda o tvaru a stavbda o tvaru a stavběě

lidsklidskéého tho těělala•• nnáázev anatomie je odvozen z zev anatomie je odvozen z řřeckeckéého ho

slova slova anatemneinanatemnein

==

rozrozřřezezáávat, pitvatvat, pitvat•• MMíísto anatomie se usto anatomie se užžíívváá

i oznai označčeneníí

morfologie morfologie ––

morfmorféé

==

tvartvar

•• Znalost stavby Znalost stavby lidsklidskéého tho těěla zajla zajíímala mala ččlovlověěka uka užž

od od

pradpradáávna. Pvna. Přřííččinou inou byly nbyly náábobožženstvenstvíí, v, vííra ra v posmrtný v posmrtný žživot ivot (starý Egypt) nebo v (starý Egypt) nebo v dobdobáách pozdch pozděějjšíších ch touha po pozntouha po poznáánníí..

•• Aby si zajistili nesmrtelnost, trAby si zajistili nesmrtelnost, tráávili vili EgypEgypťťananéé

celceláá

llééta pta přříípravou hrobek pravou hrobek

naplnnaplněěných obných oběětinami. Hrobky byly tinami. Hrobky byly brbráánou do posmrtnnou do posmrtnéého ho žživota.ivota.

SMRTSMRT

––

vvěčěčný ný žživot zaivot začčíínnáácestou z hrobu do podsvcestou z hrobu do podsvěěttíí. . KaKa

neboli neboli žživotnivotníí

ssííla opoula opouššttíí

ttěělo lo

jako prvnjako prvníí. Po poh. Po pohřřbu jebu jennáásleduje sleduje baba, du, dušše. Be. Bůůh h HOR se sokolHOR se sokolíí

hlavou hlavou

provprovááddíí

baba

branou z plamenbranou z plamenůůa kober do soudna kober do soudníí

ssíínněě..

POSLEDNPOSLEDNÍÍ

SOUDSOUD

––

BBůůh ANUP s h ANUP s ššakalakalíí

hlavouhlavouvváážžíí

srdce zemsrdce zemřřeleléého. Proti nho. Proti něěmu lemu ležžíí

na vahna vahááchch

pepeřřííččko, zastupujko, zastupujííccíí

maatmaat

neboli vneboli věčěčnou pravdu.nou pravdu.BBůůh USIR a dalh USIR a dalšíší

bohovbohovéé

ppřřihlihlíížžejejíí

jako soudci. Jejako soudci. Je--li srdce pli srdce přřííliliššttěžěžkkéé

nebo pnebo přříílilišš

lehklehkéé, ,

pozpozřře je nestve je nestvůůra ra a odsouda odsoudíí

taktak

mrtvmrtvéého ho k vk věčěčnnéému mu zatracenzatraceníí..

VVĚČĚČNOSTNOST

––

JestliJestližže je srdce stejne je srdce stejněě

ttěžěžkkééjako pejako peřřííččko, spojko, spojíí

se znovu okse znovu okřříídlendlenéé

baba

ss

kaka

a vytvoa vytvořříí

achach

(ducha), který se objev(ducha), který se objevíí

vvUSIROVUSIROVĚĚ

řříšíši. i. AchAch

se mse můžůže nyne nyníí

vrvráátit do svtit do svěěta ta žživých a uivých a užžíívat vat jeho radostjeho radostíí. Neskute. Neskuteččný ný žživot ivot znznáázornzorněěný na stný na stěěnnáách hrobky je ch hrobky je nynnyníí

navnavěěky jeho ky jeho žživotem.ivotem.

•• RovnRovněžěž

ČČííňňananéé ppřřiklikláádali pdali pééčči o i o

vlastnvlastníí

zdravzdravíí

veliký veliký význam. Vvýznam. Věěcncnáá

a a

racionracionáálnlněě

chcháápanpanáá anatomie lidskanatomie lidskéého tho těěla la

byla stbyla střříídavdavěě ppřřijijíímmáána i odmna i odmíítantanáá. .

PrvnPrvníí

pitvy byly pitvy byly provprováádděěny na pony na poččáátku tku 1.tis1.tisííciletciletíí

n.l. na n.l. na

mrtvolmrtvoláách zloch zloččincincůů..

•• TradiTradiččnníí

ččíínsknskéé lléékakařřstvstvíí

ččerpalo z erpalo z

obrovskobrovskéého ho mnomnožžstvstvíí

empirických empirických poznatkpoznatkůů

z oblasti z oblasti

bylinkbylinkáářřstvstvíí

a a znalosti znalosti úúččinkinkůů

podrpodráážždděěnníí obzvlobzvlášášttěě

citlivých citlivých

bodbodůů

na lidskna lidskéém m ttěěle.le.

ROZDROZDĚĚLENLENÍÍ

•• Anatomie mikroskopickAnatomie mikroskopickáá

––

studuje studuje strukturu lidskstrukturu lidskéého tho těěla pomocla pomocíí

mikroskopickmikroskopickéé

technikytechniky

ROZDROZDĚĚLENLENÍÍ

•• Anatomie makroskopickAnatomie makroskopickáá

––

studuje stavbu studuje stavbu ttěěla prostým okem nebo pla prostým okem nebo přři mali maléém m zvzvěěttššeneníí

(nap(napřř. lupou). lupou)

Anatomie makroskopickAnatomie makroskopickáá

•• Anatomie soustavnAnatomie soustavnáá

(systematick(systematickáá))

–– popisuje jednotlivpopisuje jednotlivéé

orgorgáánovnovéé

soustavy soustavy

(syst(systéémy)my)•• Zakladatel soustavnZakladatel soustavnéé

anatomieanatomie

––

AndreasAndreas

VesaliusVesalius

(1514(1514--1564)1564)

•• Anatomie Anatomie topograficktopografickáá

(region(regionáálnlníí))studuje slostuduje složženeníí

jednotlivých tjednotlivých těělnlníích ch krajin a vzkrajin a vzáájemnjemnéé

vztahy orgvztahy orgáánnůů

a a úútvartvarůů

v nich v nich

ulouložžených.ených.

Transversální

řez tělem; šipka –

žaludek (NMR)

•• Anatomie klinickAnatomie klinickáá

(u(užžititáá))

je zamje zaměřěřenenáá

na bezprostna bezprostřřednedníí

vyuvyužžititííanatomických poznatkanatomických poznatkůů

vv

klinickklinickéé

praxipraxinapnapřř. anatomie radiologick. anatomie radiologickáá

KyKyččelnelníí

kloubkloub

IschemickIschemickáá

choroba dolnchoroba dolníích konch konččetinetin

KolennKolenníí

kloubkloub

SagitSagitáálnlníí

řřez pravým hlezennez pravým hlezenníím kloubemm kloubem

•• Anatomie plastickAnatomie plastickáá

––

popisuje zevnpopisuje zevníí

tvary tvary lidsklidskéého tho těěla a jeho proporce v klidu i za la a jeho proporce v klidu i za pohybu. Je orientovpohybu. Je orientováána na potna na potřřeby eby umuměěleckých oborleckých oborůů..

•• Anatomie antropologickAnatomie antropologickáá

––

studuje studuje anatomickanatomickéé

struktury a znaky na struktury a znaky na

vzorcvzorcíích populace a u lidských plemench populace a u lidských plemen

•• Anatomie porovnAnatomie porovnáávacvacíí

––

zabývzabýváá

se se studiem rozdstudiem rozdííllůů

a shod ve stavba shod ve stavběě, ,

vymezovvymezováánníím typm typůů

apod.apod.•• PierrePierre

BelonBelon

r.1555 provedl srovnr.1555 provedl srovnáánníí

kostry ptakostry ptaččíí

s lidskou a uks lidskou a ukáázal, zal, žže lze e lze stanovit kosti sobstanovit kosti soběě

odpovodpovíídajdajííccíí

FYZIOLOGIEFYZIOLOGIE

•• Sesterský obor anatomieSesterský obor anatomie•• ZabývZabýváá

se studiem funkcse studiem funkcíí

((ččinnostinnostíí) )

lidsklidskéého tho těělala•• Stavba tStavba těělových lových ččááststíí

je s jejich funkcje s jejich funkcíí

nerozlunerozluččnněě

spjataspjata

ZZááklady mikroskopickklady mikroskopickéé anatomie anatomie ččlovlověěkaka1.1.

BuBuňňka (ka (cellulacellula))

2.2.

TkTkáánněě--

výstelka (epitel)výstelka (epitel)

--

pojivopojivo--

tktkááňň

svalovsvalováá

--

tktkááňň

nervovnervováá--

tekutiny ttekutiny těělnlníí

3. 3. OrgOrgáányny

BUBUŇŇKAKA

•• ZZáákladnkladníí

stavebnstavebníí

a funka funkččnníí

jednotka jednotka žživoivoččichichůů

i rostlin i rostlin ––

J.E.J.E.PurkynPurkyněě

•• BuBuňňky stejnky stejnéého tvaru a funkce tvoho tvaru a funkce tvořříí tktkáánněě

•• V roce 1665 poprvV roce 1665 poprvéé Robert Robert HookeHooke

poupoužžil nil náázev zev cellulacellula ––

bubuňňka, komka, komůůrka, rka,

kdykdyžž

popsal pevnpopsal pevnéé schrschráánky stavebnnky stavebníích ch

elementelementůů

korku. korku. Tento nTento náázev se zev se rozrozšíšířřil i na il i na oznaoznaččeneníí

žživivéého ho

obsahu rostlinných obsahu rostlinných a a žživoivoččiiššných tkných tkáánníí..

•• BuBuňňka je schopna ka je schopna zzáákladnkladníích ch žživotnivotníích ch projevprojevůů, tj. , tj. metabolismu, metabolismu, dděělenleníí, pohybu, , pohybu, drdráážždivosti a divosti a rrůůstu.stu.

•• Za zZa záákladnkladníí

stavebnstavebníí jednotku povajednotku považžujeme ujeme

bubuňňku takku takéé

proto, proto, žže e je to nejmenje to nejmenšíší

ččáástice stice

žživivéé

hmoty, kterou hmoty, kterou dovedeme za umdovedeme za uměělých lých podmpodmíínek udrnek udržžet na et na žživu, ivu, žže existuje existujíí

jak jak

rostlinnrostlinnéé, tak, takžživoivoččiiššnnéé

organismy jednobunorganismy jednobuněčěčnnéé, a kone, a koneččnněě

proto, proto, žže i mnohobune i mnohobuněčěčnnéé

organismy se organismy se vyvvyvííjejjejíí

z jedinz jedinéé

bubuňňky (oplozenky (oplozenéého vajho vajííččka).ka).

TKTKÁÁNNĚĚ

•• Soubor bunSoubor buněěk, kterk, kteréé

majmajíí

jednu hlavnjednu hlavníí funkcifunkci

1.1.

TkTkááňň

kryckrycíí

(výstelka)(výstelka)2.2.

TkTkááňň

pojivovpojivováá

3.3.

TkTkááňň

svalovsvalováá4.4.

TkTkááňň

nervovnervováá

TkTkááňň kryckrycíí (výstelka)(výstelka)

•• TkTkááňň, kter, kteráá

je sloje složženenáá

z bunz buněěk, tk, těěsnsněě

k sobk soběě ppřřiiřřazených, kterazených, kteráá

bubuďď

kryje volný povrch kryje volný povrch

(tk(tkáánněě

kryckrycíí) nebo vystýl) nebo vystýláá

dutiny (tkdutiny (tkááňň výstelkovvýstelkováá).).

•• Epitel je bezcEpitel je bezcéévnvnáá

tktkááňň, vý, výžživa probiva probííhháá

difdifúúzzíí

z z vaziva, mvaziva, máá

velkvelkéé

regeneraregeneraččnníí

vlastnostivlastnosti

•• Epitely mEpitely můžůžeme deme děělit bulit buďď

z hlediska jejich z hlediska jejich tvaru nebo jejich funkcetvaru nebo jejich funkce

POJIVOPOJIVO

•• Pojiva se sklPojiva se skláádajdajíí

z bunz buněěk a z k a z mezibunmezibuněčěčnnéé

hmoty, kterhmoty, kteráá

mmáá

slosložžku ku

vlvlááknitou (vlknitou (vláákna kna ==

fibrily; proteinovfibrily; proteinovéé povahy; 3 druhy povahy; 3 druhy ––

kolagennkolagenníí, elastick, elastickáá

a a

retikulretikuláárnrníí) a amorfn) a amorfníí

(protein(protein-- polysacharidovýpolysacharidový

komplex)komplex)

•• Podle typu a zastoupenPodle typu a zastoupeníí

jednotlivých jednotlivých vazivových bunvazivových buněěk a charakteru k a charakteru mezibunmezibuněčěčnnéé

hmoty rozeznhmoty rozeznáávvááme tme třři i

hlavnhlavníí

typy pojiv:typy pojiv:1.1.

TkTkááňň

vazivovvazivováá

2.2.

TkTkááňň

chrupavchrupavččititáá3.3.

TkTkááňň

kostnkostníí

TkTkááňň vazivovvazivováá•• TkTkááňň

vazivovvazivováá, ,

vazivo, se sklvazivo, se sklááddáá

z z bunbuněěk a hmoty k a hmoty mezibunmezibuněčěčnnéé

a ta se a ta se

ddáále diferencuje na le diferencuje na slosložžku vlku vlááknitou knitou (vl(vláákna kolagennkna kolagenníí, , elastickelastickáá

nebo nebo

retikulretikuláárnrníí) a na ) a na zzáákladnkladníí

hmotu hmotu

amorfnamorfníí

•• Podle pomPodle poměěru zastoupenru zastoupeníí

rrůůzných druhzných druhůů bunbuněěk a slok a složženeníí

mezibunmezibuněčěčnnéé

hmoty hmoty

rozlirozliššujeme tyto druhy vaziva:ujeme tyto druhy vaziva:1.1.

Vazivo Vazivo mesenchymovmesenchymováá

(embryon(embryonáálnlníí

tktkááňň))

2.2.

Vazivo rosolovitVazivo rosolovitéé

(pupe(pupeččnníík)k)3.3.

Vazivo kolagennVazivo kolagenníí

––

řříídkdkéé

(vmeze(vmezeřřenenéé) a tuh) a tuhéé

((fasciefascie, , ššlachy, vazy)lachy, vazy)4.4.

Vazivo elastickVazivo elastickéé

(n(něěkterkteréé

vazy pvazy pááteteřře)e)

5.5.

Vazivo retikulVazivo retikuláárnrníí

(m(mííznzníí

uzliny, slezina, uzliny, slezina, kostnkostníí

ddřřeeňň))

6.6.

Vazivo tukovVazivo tukovéé

(tukov(tukovéé

lallalůčůčky)ky)

TkTkááňň chrupavchrupavččititáá

•• Chrupavka (Chrupavka (chondroschondros) je tu) je tužžšíší

nenežž vazivo. Je tkvazivo. Je tkáánníí

odolnou proti tlaku. Je odolnou proti tlaku. Je

slosložžena z bunena z buněěk a mezibunk a mezibuněčěčnnéé

hmoty. hmoty. Podle jejich pomPodle jejich poměěru a kvality rozliru a kvality rozliššujeme ujeme ttřři druhy chrupavky. i druhy chrupavky.

•• TkTkááňň

chrupavchrupavččititáá

je obvykle bezcje obvykle bezcéévnvnáá. . VýVýžživa probiva probííhháá

jednak proljednak prolíínnáánníím z m z

kosti, na nkosti, na níížž

je pje přřirostlirostláá, jednak z c, jednak z céévnatvnatéé vazivovvazivovéé

blanky (perichondrium), kterblanky (perichondrium), kteráá

kryje chrupavku. Regenerakryje chrupavku. Regeneraččnníí

schopnost schopnost chrupavky je velmi malchrupavky je velmi maláá. Chrupavka . Chrupavka jednou znijednou zniččenenáá

se zpravidla neobnovse zpravidla neobnovíí..