ÚvoddoexogennídynamikyExogenní dynamická geologie (exogenní dynamika): studium působení vnějšíchgeologickýchčinností (zemská tíže, vítr, voda tekoucípopovrchusouší, vodamoří,led)azměnjimivyvolanýchnazemskémpovrchu- vnějšígeologickéčinitelepůsobilya stálepůsobí; jejichčinnosti jsouvystaveny

horninyvystupujícínazemskémpovrchuanehlubokopodním- těmtočinnostemvprůběhučasupodlehnouinejtvrdšíanejodolnějšíhorniny–

dějesetorůznýmizpůsoby,kteréjsouoznačoványjakozvětráváníhornin(obr.1)

- eroze = rozrušování hornin a tvarů zemského povrchu přímým působenímexogenníchčinitelů,tj.rozrýváním,výmolem

- zvětraliny = úlomky hornin vzniklé zvětráváním i erozí – jsou vodou, větrem ijinýmičiniteliodnášenyapřemisťovány

- denudace=odstraněnímzvětralin jsouobnaženyavystavenyzvětrávánídosudneporušenéhorniny;proceszvětrávánísemůžeopakovat

- zlomkyhorninsepřipřemisťovánídáleopracovávají,zmenšujíarozpadají- sedimentace=hromaděníausazovánízlomkůhorninnajinémmístě→činností

exogenníchčinitelůvznikajíusazenéhorniny(sedimenty)- postupnézarovnávánízemskéhopovrchu–působenímexogenníchčinitelůjsou

rozrušovány, odnášeny a dále usazovány zvětraliny → vyplňování sníženinzemskéhopovrchu

- činnost exogenních sil je protiváhou činnosti endogenních sil (ty vytvářejínerovnostinazemskémpovrchu)

Obr.1Schématickéznázorněnízvětrávánížul(podleR.Kettnera)(převzatozeZáruba

etal.,1972).

Zvětráváníhornin- rozpad hornin (dezintegrace) – působením fyzikálních faktorů = fyzikální

zvětrávání- rozkladhornin–působenímchemickýchfaktorů=chemickézvětrávání- probíhajízpravidlasouběžně,fyzikálnífaktorypředcházejíchemickým- biologickézvětrávání–činnostiživýchorganismů;voblastech,kdejsouvhodné

podmínkyprorozvojživota;vpodstatějefyzikálníachemicképovahy- pásmozvětrávání–horninynasoušivmaléhloubce(tam,kdeseještěprojevují

účinkyslunečníhozářeníachemickéúčinkyvodyaovzduší;unásbýváněkolikdesítekmetrů)

- produkty zvětrávání = zvětraliny (nejen zbytkymechanicky rozpadlých hornin,aleiproduktyvzniklépřichemickémzvětrávání)

Fyzikálnízvětráváníhornin- způsobuje rozpad hornin vúlomky, nedochází kpodstatným chemickým

změnám- hlavní činitele: insolace (oslunění) a sní spojené změny teploty, mráz,

krystalizacelátekvpórechhorninyzroztoků,činnostživýchorganismůInsolaceazměnyteploty- horninysenapovrchuoteplujícca2,5xvícenežovzduší- horniny složeny zpravidla zvíce nerostů (různá délková i objemová tepelná

roztažnost,různábarva,různávelikostzrnikrystalografickáorientacevhornině)→ nestejnoměrné roztahování a smršťování → napětí vhornině, vznik sítějemnýchtrhlinek

- opakujícísetepelnézměny→postupnéuvolněnízrn,rozpadhorniny- změnyteplemnezasahujíhlubokopodpovrch- oblasti svelkými tepelnými změnami (denní kolísání 50 – 60°C) – napětí

nehluboko pod povrchem horniny → vznik trhlin rovnoběžných spovrchem,odlupováníaodpadáváníhorninypodéltrhlin=deskvamace

Působenímrazu- vnašichklimatickýchpodmínkáchsilnějšíprojevynežinsolace- mrznutívodyvyplňujícídutiny,pukliny,póry- mrznoucí voda zvětšuje svůj objem cca o 9% → vyvolává tlaky, projevují se

trhánímhorniny- vpolárníchkrajináchavysokýchhorách–účinkymrazuještěvhloubce7m- našeklimaticképodmínky–porušenímrazemdohloubkycca1–1,5m,max2m- kamenná moře – pleistocén: působení mrazu voblastech před ledovci;

nahromaděníblokůabalvanůnahorskýchsvazích- hornina jako stavebnímateriál– zakládání stavebvevětšíchhloubkách,než je

dosahpůsobenímrazu

- suťové kužele a osypy – nahromaděné uvolněné úlomky hornin, které padajíkúpatím svahů (zejm. během jarního tání) – může ohrožovat bezpečnostdopravy(záchytnézdi,lavičkyspříkopy,ochrannésítě)

Krystalizacesolíahydratace- chemicképochody,kterémajímechanickéúčinkypřirozrušováníhornin- voda vpuklinách a pórech obsahuje často rozpuštěné soli (uhličitany, sírany,

chloridy,…)- velkévypařovánívodynebojejívymrzání→solikrystalizují- krystalyvyvolávajítlak→trháníhornin(obdobnějakoled)- dostatek vody vhorninách – bezvodé minerály (anhydrit CaSO4) se mohou

přeměňovatvhydráty(CaSO4.2H2O)→zvětšováníobjemuČinnostrostlinaživočichů- vázánanaklimaticképoměryumožňujícíjejichživot- rostlinyvnikajísvýmikořenydojemnýchtrhlinekhornin→růstasílenívyvíjítlak

nastěnytrhlin→rozšiřovánítrhlin→rozpadhorniny- živočichové:krtci,hlodavci,dešťovky,aj.–půdapřemisťovanájejichčinnostíse

rozpadánamenšíčástečky+jejichdíry,nory,doupataumožňujípřístupvodyavzduchukhorninámdosudnenarušenýmzvětráváním

Chemickézvětráváníhornin

- dochází krozložení původních minerálů horniny, ke vzniku minerálů nových(druhotných)atímklátkovépřeměněhorniny

- hlavníčinitel:atmosférickávodaobsahujícíkyslíkaoxiduhličitý- dalšíčinitele:různésoli,kyselinyrozpuštěnévevodě,humusovéajinéorganické

látky,bakterieaněkteréorganismyžijícívevodě- velkáměsta,tunely–chemickýrozkladhorninikouřovýmiplyny- rychlost a intenzita závislé na klimatických poměrech (teplota a množství

vodníchsrážek)–tepléavlhkéoblastitropů:vyššíintenzitanežsuché,polárníavysokohorskéoblasti

- chemické zvětrávání: rozpouštění, hydrolýza, oxidace, redukce, hydratace akarbonatizace

Rozpouštění- závislénačistotěateplotěvodyanadobějejíhopůsobenínahorniny- vodavpříroděvětšinouobsahujerozpuštěnýkyslík,oxiduhličitý,oxidydusíkua

jinéplyny- CO2–velmipodporujerozpouštěcíschopnostvody- oxiduhličitýrozpuštěnývevodězpůsobuje,žesevápenecCaCO3měnívkyselý

hydrogenuhličitanvápenatýCa(HCO3)2,kterýje10xrozpustnější→krasovéjevyvevápencovýchoblastech

CaCO3+H2O+CO2Ca(HCO3)2

- různé minerály a horniny jsou různě rozpustné ve vodě (dobře: např. sůlkamenná, vápenec; obtížně: např. křemičitany; téměř nerozpustné: křemen,muskovit)

Hydrolýza- schopnostvodysezčástištěpitnavolnéionty(kladněnabitýkationH+azáporně

nabitýanionOH-,tj.disociace);rostesteplotou- částečně disociovaná voda rozkládá i těžko rozpustné křemičitany =hydrolýza

(hydrolytickýrozklad)- např. kaolinizace = hydrolýza draselného živce (ortoklasu) → kaolinit

(nerozpustný křemičitan ze skupiny jílových minerálů) + křemen + rozpustnýuhličitandraselný

Oxidace(okysličování)- způsobenavzdušnýmkyslíkem,hlavněkyslíkemrozpuštěnýmvesrážkovévodě- minerály,kteréobsahujídvojmocnéželezo(temnánebonazelenalábarva)jsou

oxidoványnasloučeninytrojmocnéhoželeza(žlutavěhnědáažčervená/limonit/barva)→změnabarvyznačízačátekzvětráváníhornin

- kyzové zvětrávání - oxidace sulfidů železa (pyrit, markazit) za vzniku síranuželeznatého,kterýseměnínalimonitakyselinusírovou

FeS2+7O+H2O→H2SO4+FeSO4- vznikajícíkyselinasírovánapadáihnedminerályvesvémokolíarozpouštíje- vznikajícísírany(zvláštěCaSO4.2H2O)mohourozrušovathorninykrystalizací→

horniny svelkým obsahem pyritu (a sulfidů vůbec) nevhodné jako stavebnímateriálanijakodekoračníkámen

- kyzové zvětrávání – uvolnění značného množství tepla → někdy docházíksamovzníceníuhelnýchslojí

- železný klobouk – limonit hromadící se kyzovým zvětráváním na výchozechrudních ložisek tvořených sulfidy železa (příp. sulfidy Cu, Zn, Pb) – prozrazujerudníložisko

Redukce- nejčastěji probíhá vpřítomnosti rozkládajících se organických látek vtrvale

zamokřených půdách – kyslík potřebný krozkladu je odnímán kyslíkatýmsloučeninám

- dobřepatrnábarevnýmizměnamisloučeninželezavpůdě- sloučeniny trojmocného železa (žlutavé až rudohnědé) jsou redukcí převáděny

nasloučeninydvojmocnéhoželeza(zelenomodréažzelené)Hydratace- přijímánívodybezvodnýmiminerálypřizvětšováníobjemunerostu- nejčastějizměnaanhydrituCaSO4nasádrovecCaSO4.2H2O–zvětšeníobjemu

ažo62,3% CaSO4+2H2O→CaSO4.2H2O

- pokudjeanhydritsoučástíhorniny,docházívznikemsádrovcekjejímuporušení- podobnájehydratacehematituvlimonitKarbonatizace- vznikuhličitanůakyselýchuhličitanů- slučovánímCO2sněkterýmiproduktyzvětráváníobsahujícímiCa,Mg,Na,Fe,K,

aj.- umožněno prosakujícími srážkovými vodami obsahujícími CO2 zatmosféry a

zvláštězpůdy- nejčastějitaktovznikákalcit(krystalizujenapuklináchzvětrávajícíchhornin)- podílejísetéžživéorganismy(lišejníky,houby,vrtavímlži,mořštíježciapod.)

Biochemickézvětráváníhornin

- hlavní podíl: mikroorganismy, především bakterie (v obrovském množstvípřítomnynapovrchu,vpuklináchipórechhornin)

- velkývýznammározkladorganickýchzbytků,zejménarostlin- patří sem: tlení, trouchnivění, kvašení, hnití, rašelinění (tj. rozklad rostlinných

částí zprvu za nedokonalého přístupu kyslíku, později pod vodou bez přístupuvzduchu)

- význam pro zvětrávání má zejména tlení, trouchnivění a rašelinění → vznikáhumus obsahující huminové kyseliny, které se dostávají do hornin, kterérozkládají

- aerobní bakterie - potřebují vzdušný kyslík; rozkládají organické zbytky, kterémohoubýt ve zvětralinách ve velkémmnožství, přitom seuvolňujeCO2, kterýzvyšuje rozpouštěcí schopnost vodyX anaerobní bakterie - žijí vprostředí bezpřístupuvzduchu

- kyslík získávají redukcí kyslíkatých minerálních látek → redukční pochodyvhornináchpodhladinoupodzemnívody,silnýkorozníúčineknejennahorniny,aleinazdivo,betonakovy

Geologickáčinnostvětru

- vítr = proud vzduchu, který je způsobován nestejnoměrných rozložením tlaku

vatmosféře- rozhodujíjejehorychlost,směradobatrvání- rychlostvětru[m/s]nenístejnávcelémprofilujehoproudu,uzemějesnižována

překážkami→nejvyššírychlostnadmořem,vrovináchanadhorskýmihřbety- geologická činnost větru = eolická činnost – projevuje se zejména voblastech

aridníhoklimatu- voblastechhumidníhoklimatu–eolickáčinnostznesnadněnavlhkostíavegetací

Rušiváčinnostvětru

- účinnostsezvyšujesrostoucírychlostí- hlavněvsuchýchoblastech–drobnějšímateriáljeodnášen,hrubšízůstává

namístě a hromadí se→ vznikají kamenité pouště, tzv.hamady (Sahara,Austrálie)

- přispívá kobnažování hornin, které jsou tak vystaveny dalším zvětrávacímprocesům

- úlomkyunášenévětremnarážejínapřekážky,jejichžpovrchjeošlehávánaobrušován - nejsilnější projevy při povrchu země (jsou unášeny největšíúlomky), vznikají tak viklany – oddělené od svého podkladu, spočívají naněmjenmalouplochou

- vznikskalníchoken,skalníchbran- různáodolnostminerálůihornin- spolupůsobenípřivznikuvoštinovýchprohlubeninnapovrchupískovců

- přenos až 3mm částic (prach, písek) větrem; hrubšímateriál jen velmi silnýmivětry

- prach(0,06–0,002mm)i5–6kmvysoko,tisícikilometrovévzdálenosti

Tvořiváčinnostvětru- ukládánípřenášenýchčástichornin–sníženírychlostiasílyvětru- sedimenty nanesené větrem = eolické sedimenty – zřetelné utřídění podle

velikostičástic- typickýeolickýsediment:spraš–usazeníprachovýchčásticpřinesenýchvětrem

častozvelmivzdálenýchoblastí(unás:Polabí,středníajižníMorava)- nevápnitáhlínasprašovéhopůvodu=sprašováhlína(Ostravsko,Opavsko–

odvápněníspraší)- vátépísky=větremnanášenýausazovanýmateriál–oblasti suchéhoklimatu,

plochámořskápobřeží,neporostléterasovéaglacifluviálnínánosy- nejrozšířenějšívpísečnýchpouštích→tvořípřesypyaduny,stěhovavéduny

(působením větru je písek dun přemisťován znávětrné strany na stranuzávětrnou→dunaseposunujevesměruvanoucíhovětru)

Geologickáčinnostledovců

- vsoučasnosti – led jako geologický činitel vpolárních krajinách a vysokých

horách,kdemohouvznikatledovce- vminulostirozsáhlejšígeologickáčinnostledunaposledyvpleistocénu- hustotaleduje900kg/m3→plujenavodě- ledovcový led – vzniká nad hranicí věčného sněhu → jeho nahromaděním

vznikají ledovce, které erodují, transportují a akumulují rozrušený horninovýmateriál

- sníh nakupený nad hranicí věčného sněhu se mění střídajícím dennímroztáváním a nočnímmrznutím do hloubky vzrnitý sníh, tzv. firn – je tvořenoblýmizrnyleduspojenýmisněhem

- vzrůstajícíhloubkaapostupemčasu:firn→firnovýled→ledovcovýled

- vytváříledovcovýsplaz- děleníledovcůdleoblastiazpůsobuvzniku:horskéakontinentální

Horskéledovce

- podhorskýmištítynebonarozsáhlýchvysokopoloženýchnáhorníchplaninách- visutéledovce–maléledovce,jejichžsplazynesestupujíaždoúdolí- ledovec alpínského typu (údolní ledovec) – spojené ledovcové splazy vjeden

ledovec,kterývyplníúdolí(obr.2);Alpy,Kavkaz,Himaláje,Andy

Obr.2Údolníledovecvzniklýsplynutímtřímenšíchledovcovýchsplazů–

schematickýřez(podleE.deMartonna):p–postranní,bočnímorény;s–střednímorény;v–vnitřnímoréna;z–základnímoréna;N–nunatak(převzatozeZárubaet

al.,1972).

- piedmontní(podhorský)ledovec–několikúdolníchledovcůsestoupídopředpolíhoratamsplynouvjedenledovec;Aljaška

- ledovce norského typu – přechodný typ mezi kontinentálním a horskýmledovcem

Kontinentálníledovce

- překrývají jako souvislý plášť rozsáhlé oblasti zemského povrchu (Antarktida,

Arktida)- nadpovrchledovcevyčnívajíjennejvyššívrcholyahřbety,tzv.nunataky- dosahujívelkémocnosti,Grónskýledovec:3400mvcentrálníčásti- vdůsledkunarůstánívživnéoblastisepohybují

Pohybledovců- podmíněn především gravitací nebo rozdílem tlaků, který vyplývá znestejné

mocnostiledu- plasticitaledu(creep)–ledovecvlivemtlakuzespodutajeavodausnadňujejeho

pohyb- rychlostpohybu:Alpy40–100mročně,Himaláje2–3,7mzaden- ubývání hmoty ledovců vypařováním na povrchu (sluneční teplo) a odtáváním

předevšímvčeleledovcovýchsplazů

- ledovcesestupujícídomoře–odlamováníledovýchker

Rušiváčinnostledovců- úlomkyhornin,kterésedostanoudonitraledovce–ryjídopodložíledovcepři

jeho postupu; rýhy na horninách jsou rovnoběžné, jejich směr ukazuje směrpohybuledovce

- ledovcováúdolí(trogy)tvarupísmeneU(XtvarVuříčníchúdolí)–obr.3

Obr.3a)Původnítvarúdolípředzaledněním,vzniklýříčníerozí,b)přehloubenýtvar

ledovcovéhoúdolí(převzatozeZárubaetal.,1972).

- ledovcová údolí: Vysoké Tatry (Bielovodská dolina), fjordy (mnohé znich jsouzaplavenáledovcováúdolívzniklápůvodněnasouši)

- kary – prohlubně, vznikly pod ledovcem prohlubováním skalního podkladuvlivem promrzání hornin a jejich odlamováním ledovcem postupněvytlačovaným zprohlubně, po zániku ledovce často vyplněny vodou→karovájezera

- erozní činnost horských ledovců – vznik značných výškových rozdílů vreliéfukrajinyXčinnostkontinentálníchledovců–zmenšovánívýškovýchrozdílů

Ledovcovésedimenty

- ledovce přenášejí velké množství úlomkovitého materiálů, často i na velké

vzdálenosti→tysecestouulamují,drtí,rozmělňují- materiál sezapříhodnýchokolnostíukládá→sedimenty ledovcovéhopůvodu,

tzv.glacigenní–hlavníznak:neutříděnost- typickéuloženinyledovců–morény–zmateriálunahromaděnéhopůvodněna

pohybujícím se ledovci nebo zamrzlého vledovci; boční, postranní (lemujeledovcový splaz), střední (po splynutí dvou bočních morén dvou ledovcovýchsplazů),spodní(bazální,základní)(zespoduledovce),čelní(předčelemledovce)

- morénypřiústupu ledovcerozrušoványvodami→ jemnýmateriálvyplavován,vznikají tzv. bludné balvany (Ostravsko, Opavsko – bludné balvany zeSkandinávie,kterébylypřivlečenyledovcemvpleistocénu)

- významný činitel: vody tekoucí pod ledovci + vody zodtávajících ledovců –nánosytěchtovod=glacifluviálnísedimenty

Ledovédoby

- pleistocén–kontinentální ihorskéledovcerozšířenyvmnohemvětšímíře,než

dnes

- pleistocenní zaledněnínebylonepřetržité– střídaly sedoby ledové (glaciály)ameziledové(interglaciály)

- interglaciály – tak teplé podnebí, že ledovce téměř zanikly (s výjimkouAntarktidy)

- glaciál–intenzivnífyzikálnízvětráváníhornin,porušovánípůdmrazem- preglaciálníoblasti(nezaledněnéoblastipředčelemkontinentálníholedovce)–

tundrovéklima- předpleistocennímzaledněním–kontinentálníledovcevproterozoiku,středním

karbonu,vpermu,vsiluru,vetřetihorách

Vznikpůd- zvětraléhorninynazemskémpovrchu–pokrývka,tzv.zvětralinovýplášť- eluvium=zvětralinyzůstávajíležetnamístěsvéhovzniku→plynulepřecházído

matečnýchhornin,znichžvzniklo- eluvium nebývá utříděné podle velikosti částic – různě velké úlomkymatečné

horniny+jemnějšíproduktyjejíhozvětrávání- zmatečnýchhorninajejichzvětralin→vprůběhučasu:půdy- vývojpůdy:nazvětralinovémpláštipůsobenímpodnebíadalšíchpůdotvorných

činitelů,ústrojnýchineústrojných- pedologie–vznik,vlastnosti,proměny,rozšířenípůd

Půdotvornéčinitele- tvorba půdy (pedogeneze) je podmíněna půdotvornými činiteli, jejichž

působením se výchozí zemina (substrát) rozčleňuje vgenetické horizonty,skládajícípůdníprofil

- půdotvorné faktory: 1) přímo podmiňující přeměnu substrátu vpůdu (voda,teplota, vodíkové ionty),2)nepřímé faktory (podnebí,organismy, reliéf, čas)–podmiňujíúčinkypřímopůsobícíchčinitelů

- matečná hornina – výchozímateriál, zněhož se půda tvoří – pevné horniny ajejichzvětraliny,nezpevněnéhorniny,staršípůdy

- půdotvorný pochod – ovlivněn vlastnostmi substrátu – zrnitost (druh půdy),obsah koloidů (vodní režim vpůdě), chemismus (ovlivňuje typ půdy – např.černozemě na vápnitých spraších, kyselé podzolové půdy na křemencích apískovcích)

- podnebnéčinitele–srážky+výpar,teplota- humidníoblasti–srážkyvyššínežvýpar–ochuzovánípovrchovýchpásempůdy,

odnosprosakujícívodoudospodníhopásma,kteréjejimiobohacováno- aridní oblasti – srážkynižší než výpar –nepatrnéprovlhčení půdy→pozvolný

rozkladminerálníhmoty,vynášenírozpustnýchsolívodoukpovrchu- organismy–nejnižší(mikroorganismy)inejvyšší(rostliny,živočichové)–přímoi

nepřímo,fyzikálněichemicky–tvorbahumusu (=souborneživýchorganickýchlátek nahromaděných na nebo vpůdě, včistém stavu i ve stavu smíšenémsminerálníhmotou;silněovlivňujeúrodnostpůd)

- potřebačasu–čímdéle,tímvětšípodílpůdotvornýchprocesů- dále:působenípodzemnívody,hospodářskézásahyčlověka,aj.

Půdníprofil- stavbapůdníhoprofilu–půdníhorizonty(omezenápásma,nakteréjerozčleněn

heterogennípůdnísubstrát,obr.4)–základníznakpůdníhotypu

Obr.4Zjednodušenéznázorněnípůdníchhorizontů.

- humidníoblasti–půdníprofilzetříhlavníchhorizontůA,B,C

- horizont A – povrchové humózní pásmo, barva do šeda, ve vlhkýchoblastechochuzený

- horizont B (obohacený) – zhutnělý, hromadí se zde vylouhované aproplavenélátkyzhorizontuAnanichžzávisíjehobarva

- horizontC –půdotvornýmipochodynedotčenámatečnáhorninanebo jejízvětralina

- v některých půdách mohou být i jiné horizonty – např. horizont G (glejový,obohacenýFe),horizontCa (karbonátový,navápnitýchsubstrátechnahromaděnímCaCO3)

Půdnítypy- dělení podle perkolace (směru pohybu půdních roztoků): půdy terestrické

(suchozemské),semiterestrické(vdosahuhladinypodzemnívodynebostřídavězaplavované),subhydrické(vodní),rašelinné

Terestricképůdy- surové a rankerovité půdy, rendziny, černozemě, terrae calcis, plastosoly a

latosoly,hnědozemě,illimerizovanépůdy,pseudoglejeapodzoly

- Černozemě- půdyohorizontechAaC,resp.CaaC;půdytravnatýchstepí(obr.5)- horizont A – silně humózní, mocný až 1 m, na hlubokých kyprých

substrátech, zvl. na spraších; u pravých černozemí na bázi horizobtu AvyvinuthorizontCa

- nízké, rovinaté oblasti – u nás suchá teplá oblast mezi Prahou a Českýmstředohořím,vmoravskýchúvalech,vPodunají

- Hnědozemě- horizont B svýraznou oxidací, ale jen malým posunem látek do spodin,

plynulepřecházídonadložíipodloží(obr.5)- půdyhumidních listnatýcha smíšených lesů,běžně rozšířenévevropských

pahorkatináchnanejrůznějšíchsubstrátech–unás:středníČechy,Morava- Podzoly

- výrazně kyselý humózní horizont A1, pod nímž leží čistě propláchnutý avybělenýpopelavěšedýhorizontA2(obr.5)

- vhorizontuBsehromadívevysráženéforměnejensloučeninyželeza,aleihumus→buďrezivěhnědě,nebočernohnědězbarvený

- unás:okrajovápohoříČeskéhomasivuSemiterestricképůdy- vývojurčenbuďvysokouhladinoupodzemnívody,nebopravidelnýmizáplavami

zapovodní- vícečiménětrvalývlivvody,kterádočasněprostupujecelýpůdníprofil- nivní půdy (na dočasně zaplavovaných údolních nivách), glejové půdy, slané

půdySubhydricképůdy- půdytvořícísetrvalepodvodou- látkovépřesunynejsouovlivněnygravitací→probíhajívšemisměryRašelinnépůdy- vysokýobsahhumózníchlátek,vznikajícíchnedokonalýmrozklademodumřelých

rostlinnýchzbytkůpodvodou=rašelinění(ulmifikace)- slatinné,vrchovištní

Krasovéjevy- největšíprojevychemickékoroze–vápenceakarbonátovéhorniny- dobrározpustnostvápencevčistévodě,pokudjevevoděCO2–skoro10xlepší

rozpustnost→srážkovávodastékajícípovápencíchkoroduje jejichpovrch,připronikánípuklinamijerozrušujeipodpovrchem,rozšiřujepukliny,běhemčasuvznikajídutiny,jimižmohouprotékatipodzemnívodnítoky→erodujívápencenejenchemicky,aleimechanicky→krasovění

- krasovéjevy-povrchovéipodzemnítvarytaktovzniklé- kras-vápencovéúzemíporušenékrasověním- krasovéoblasti–nedostatekpovrchovéipramenitévody,skrovnávegetace- údolí–tvarkaňonů,vodnítokypodpovrchem–podzemnítoky

Povrchovékrasovéjevy

- krasovéjevyvyvinuténapovrchuvápenců- škrapy,závrty,ponory,krasovájezírka,propasti,slepáapoloslepáúdolí,krasové

kaňony,vyvěračky,polje- škrapy - stékající dešťová vodapopovrchu vápenců→ zářezy, rýhy 0,5 – 1m

hluboké,oddělenéhřebenovitýmiútvary- škrapynaplošněvelkýchúzemích→škrapovápole- závrty (doliny) – krasové prohlubně nálevkovitého tvaru o průměru několika

málo až několika set metrů bez povrchového odtoku; někdy osamocené(Moravskýkras),častějiveskupináchponěkolikadesítkáchna1km2;vmístechsilněrozpukanýchvápenců,vodarozšiřujepukliny→uvolněnébalvanyvápencůněkdysedají→urychleníprohloubenízávrtu

- přítok vod do krasových území většinou pod zemí – mizí po puklinách, nebootevřenýmidutinami

- ponory-místa,kdesevodypostupněztrácídovápencůpopuklinách- propasti–jámy,unichžjehloubkapřevažujícímrozměrem–vznikrozpouštěním

vápenců podél příkrých puklin a zlomů, nebo prolomením stropu jeskyně(Macocha)

- vyvěračky-místa,kdepodzemníkrasovévodyvystupujínapovrch- polje–kotlinyprotáhléiněkolikkilometrůuzavřenénavšechstranáchpříkrými

stěnami–přijejichúpatíčetnévyvěračky,ponoryapropadání,dnabývajíplocháapřikrytámladýmisplaveninami;některázpoljíbývajízaplavena

Podzemníkrasovéjevy

- krasové jevy vyvinuté pod povrchem – dutiny, jeskyně a komíny, podzemní

vodnítoky- geologické varhany – přechod mezi krasovými jevy povrchovými a

podzemními;současně sprohlubováním a rozšiřováním jsou tyto dutinyvyplňoványsedimentyvápencovéhopokryvu

- jeskyně-vodyvnikajídovápencůpopuklinách,zlomechavrstevníchspárách→postupemčasuvětšídutiny→rozměrnějšípodzemníprostory=

- podzemnívodnítoky–dalšírozšiřováníjeskyní–vodasrážková+zpovrchovýchtoků mizející ponory nebo propadáním pod povrch vápenců; ovlivněnovydatnostíatmosférickýchsrážek

- podzemní prostory protékané vodou –místa, kde strop jeskyně sahá hlubokopod hladinu→ voda vpřilehlých jeskyních vystupuje podle zákona o spojitýchnádobách=sifony–vodaněkdyipodtlakem

- jeskynní prostory vyplňovány útvary zvysráženého vápence, tzv. sintru –snížením vlhkosti, vyšší teplotou a působením vzduchových proudů se vodavjeskyni rychleji odpařuje→ rozpuštěný Ca(HCO3)2 se vylučuje jako normálníCaCO3vpodoběpovlaků,kůr,výplnínebokrápníků

- stalaktity - zvodyprosakující trhlinami ve stropě jeskyně;duté rampouchovitékrápníky

- vodaodkapávající ze stalaktitu senadně jeskyně roztéká,nebovytváří jamku,vníž se hromadí a zní vylučuje CaCO3→běhemdoby vyrůstá proti stalaktitustalagmit→obapostupněsílí,narůstajíproti sobě,mohousespojitavytvořitkrápníkovýsloup(stalagnát)

- různé zbarvení sintru i krápníků– žlutavéažhnědočervené: sloučeniny železa,černavé: příměs humusu a sloučeninmanganu, bezbarvé, čiré: chemicky čistévápence

- zánik jeskyně–prolomí-li se její stropažkpovrchu–vpřípadě, že jsounadníhlubokézávrty

Rozšířeníavýznamkrasovýchoblastí

- Moravský kras, severomoravský a hranický kras, středočeský kras (jeskyně

Koněprusy)–vznikhlavněvdevonskýchvápencích- zinženýrsko-geologickéhohlediska–krasovéoblastivelmináročnénaprůzkum

přivýstavběvšechdruhůinženýrskýchstaveb- únosnostvápencůsnižovánakrasověním- velkápropustnostzkrasovělýchvápenců–velkénárokynautěsnění(podzáklady

staveb,přizamezeníprůsakuvprostorupřehrad)- obtížnýhydrogeologickýprůzkumkrasu- povrchovévody–vzácné- vody vytékající zvyvěraček – vždy „podezřelé“ ze zdravotního hlediska – jako

pitnéjenpoúpravě- možnostřítivéhozemětřesenípřiprolomenístropůpodzemníchdutin- možnost výskytu ložisek rud (železných, bauxitu) a jiných nerostných surovin

(jíly)