Vrcholný a pozdní středověkOznačení materiálu:VY_32_INOVACE_16_struktura_spol.pptVzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma:Člověk a společnost, dějepis, středověk, vrcholný a pozdní středověk, struktura společnostiPředmět, ročník: Dějepis, 7. ročníkAutor: Ivana FlíčkováDatum: 13. 11. 2011Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu):Změny ve společnosti vrcholného a pozdního středověku, charakteristika měst a venkova.Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo.Prezentace jsou žákům k dispozici na www.jaknadejepis7.webnode.cz

Vrcholný a pozdní středověk

12. – 16. století

uč. 69 - 77

Společnost - od 11. stol. velké změnyVenkov - změny v zemědělství• chomout – zvýšení výkonu tažného zvířete – hlubší

orby – lepší provzdušnění půdy – větší úroda • trojpolní hospodaření – větší výnos z polí – ozim - jař

– úhor, pravidelně se střídaly, půda si 1 x za 3 roky odpočinula, načerpala živiny

• více úrody – více obyvatel – kolonizace

• Otázky str. 70

Kolonizace = osídlování nového území• velmi řídké osídlení – vesnice ostrůvky mezi lesy• vlastníci volné půdy – panovník, šlechtic, klášter• lesy se žďářily – vypálily (Žďár)• nově založené vesnice na čas osvobozeny od daní,

dávek a poplatků (Lhůty = Lhoty)• přelom 12. a 13. stol. – kolonizace z ciziny – hlavně

Němci – odcházeli z přelidněného Porýní• usazovali se hlavně v pohraničí, na Vysočině,

Svitavsku a severu Moravy – v budoucnu zde bude hodně německy hovořícího obyvatelstva

• Otázky str. 71

Vesnice• starší – shluk chalup kolem vodního zdroje• nové vesnice – podle plánu - středem náves nebo

podél hlavní cesty• další stavby: farní kostel, kovárna, vodní mlýn,

krčma, • rychtář spravoval vesnici, prostředník mezi vrchností

(majitelem vesnice) a vesničany

vybíral poplatky, dohlížel na vykonávání roboty, trestal drobné přestupky

Města http://www.prostor-ad.cz/dejiny/roman/mesta/strmesta.htm

• rozvoj zemědělství vedl i k rozvoji měst – řemesel a obchodu

Vznik měst• raný středověk - velmi málo měst – mimo hranice římské

říše města nevznikala• 2 způsoby vzniku:

povýšením osady řemeslníků a kupců na městozaložením „na zeleném drnu“

• královská, jež založil a řídil král• poddanská, která patřila šlechtě nebo církvi• horní, která byla specifickým typem královských měst• věnná, která odváděla zisky královně

Města vzniklá povýšením osad:• u křižovatek obchodních tras, u brodů, v blízkosti

hradů (podhradí)př. Praha, Brno, Znojmo, Litoměřice

Města nově zakládaná:• zdroj příjmů pro vrchnost• budování trvalo několik let, než se dokončily hradby,

byli odpuštěny všechny dávky• př. České Budějovice, Polička, Plzeň

České Budějovice

http://ao-institut.cz/texty/Ceske-dejiny/17-premysl-otakar-II.html

České Budějovice www.sevcikphoto.com

Město Plzeň založil kolem roku 1295 na soutoku Mže a Radbuzy český král Václav II. Městský půdorys byl koncipován velkoryse s velkým čtvercovým náměstím a pravidelně vyměřenými bloky domů. Ve 14. století vyrostla na náměstí monumentální stavba arciděkanského kostela sv. Bartoloměje.

http://jedemenasumavu.blog.cz/rubrika/nase-trida

městské hradby Nymburk

http://www.spvd.cz/?p=cz/nymburk/nymburk.html&m=menu_cz.html

Vzhled města:• náměstí – trhy, kolem domy nejbohatších měšťanů –

zděné – v přízemí obchod nebo dílna, kostel, radnice, kašna, hostinec

• městské hradby, brány• dlažba – často jenom v hlavních ulicích a na náměstí

Berounská Plzeňská bránaPlzeňská brána je patrně

nejstarší částí městského opevnění, vybudovaného v Berouně na přelomu 13. a 14. století z popudu krále Václava II. Věžová brána byla do roku 1842 hlavním bodem, kterým procházel komunikační ruch z Plzně do Prahy. Královské clo se zde vybíralo až do roku 1752. Plzeňská brána měla díky své vyvýšené poloze také funkci hlavní městské hlásky, službu zde vykonával pověžní trubač, přebývající v kamny vytápěné komoře horního podlaží.

http://www.mesto-beroun.cz/mesto/pamatky/

Berounská Pražská brána

• Věžovitá brána vznikla přímo proti původnímu brodu přes řeku, a musel jí tak projít každý, kdo přicházel z Prahy nebo do hlavního města mířil. Hlavním účelem brány bylo chránit vstup do města a zároveň sloužit jako pozorovatelna. Podle dochovaných písemných zpráv zde bylo příležitostně i městské vězení a bezpečných klenutých místností často využívali měšťané jako obecní trezor.

http://www.mesto-beroun.cz/mesto/pamatky/

Carcassonne v jižní Franciipatří k nejzachovalejším starověkým pevnostním městům v celé Evropě

http://cs.wikipedia.org/wiki/Carcassonne

Městská práva (privilegia)• právo postavit si hradby• právo mít znak• právo soudní a hrdelní (= mít svého kata)• právo konání trhů• právo pořádat trhy• mílové ( = monopol na určitou řemeslnou výrobu na míli

kolem města, to bylo asi 10 km)• várečné (= vařit pivo)• právo skladu (povinnost kupců projet městem, zboží zde

složit a prodat)• právo cla• várečné (= vařit pivo)

Obyvatelé a správa měst• obyvatelé svobodní, ale různá práva• plnoprávní měšťané – vlastnili dům, právo zastávat

úřady• městská rada – 12 radních – konšelů, purkmistr (1

měsíc)• rychtář – zástupce vrchnosti - vybíral daně• střední vrstva – nezámožní řemeslníci a obchodníci• městská chudina (tovaryši, námezdní dělníci, žebráci)• Židé – v ghettechvelmi špatné hygienické podmínky – v ulicích domácí

zvířata, odpadkyvelká zločinnost – biřicina noc brány uzavírány, ulice přehrazovány řetězy

Cechy• sdružovali příslušníky řemesel ( cech pekařský,

krejčovský, nožířský atd.)• každé město mělo svoje• funkce:

dohlížely na kvalitu, ochrana před konkurencí – povolovaly živnost, staraly se o členy v nouzi, vdovy a sirotkydohlížely na mistrovskou zkouškuučedník (pracoval zadarmo nejenom v dílně, ale i v domácnosti mistra) – tovaryš – pracoval za mzdu (do světa na zkušenou), mistr – musel mít vlastní dílnu (většina řemeslníků zůstala tovaryši po celý život)

• zvláštní typ cechu byla hanza – cechovní sdružení obchodních měst na pobřeží Baltského a Severního moře

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Haupthandelsroute_Hanse.png

Bergen Hamburg Gdaňskhttp://www.cestopisy.com/norsko-2005-ii/

http://syksi.pise.cz/110730-nemecko-dansko.html

http://polsko.svetadily.cz/clanky/Gdansk-Stary-jerab

Ojedinělou středověkou stavbou je Starý jeřáb zvaný Żuraw, který najdeme v polském městě Gdaňsk. Byl postaven ve 14. století a sloužil jako přístavní jeřáb a zároveň i městská brána na řece Motlawě. Tento nejstarší kladkový jeřáb v Evropě je jednou z nejkrásnějších budov a také symbol starého hanzovního města Gdaňsk.

zdroje:• text:

Dějepis 7 pro základní školy, středověk a raný novověk, SPN, Praha 2009, str. uč. 69 – 77

• mapy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Haupthandelsroute_Hanse.png

• obrázky:

http://www.hiu.cas.cz/cs/images/content/historicky-atlas/jihl-modelx.jpg

http://ao-institut.cz/texty/Ceske-dejiny/17-premysl-otakar-II.htmlwww.sevcikphoto.comhttp://jedemenasumavu.blog.cz/rubrika/nase-tridahttp://www.spvd.cz/?p=cz/nymburk/nymburk.html&m=menu_cz.htmlhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Carcassonnehttp://www.cestopisy.com/norsko-2005-ii/http://syksi.pise.cz/110730-nemecko-dansko.htmlhttp://polsko.svetadily.cz/clanky/Gdansk-Stary-jerabhttp://www.mesto-beroun.cz/mesto/pamatky/