iZa rok

jsme toho

stihli

zase

o něco

víc!

n

41 f

o

ze seminářů

Siláže V minulosti jsme se věnovali mj. význa-mu kukuřičných siláží, výběru odrůd a je-jich stravitelností a podobně. V již devá-tém ročníku seminářů jsme se věnovali v pěti různých místech republiky, kromě průběžného zpravodajství o klání našich sportovců na olympijských hrách, neméně důležitému tématu z obdob-ných pohledů jako u kukuřic, tj. pícn-inám. Jelikož je zdravotní stav zvířat především s ohledem na výskyt mastitid a problémů s končetinami nekonečným příběhem, zazněla v podání již tradičního vystoupení Ondřeje Bečváře informace o parametrech ovlivňujících úspěch stáda dojnic. VVS též v reakci na požadavky trhu na kvalitní inokulanty versus přijatelná cena představila nové konzervační přípravky řady Formasil pro těžce silážovatelné plodiny a pro zajištění dobré stability kukuřičných siláží.

Jarní seminářeŠestý cyklus seminářů proběhl na dvou tradičních místech a jednom novém. Témata byla zvolena v reakci na naše očekávání, která máme z chovů našich stád dojnic a jedním z předpokladů jejich naplnění je zajistit správnou funkci bachoru a minimalizovat stres dojnic, respektive pomoci kravám tento stres překonat s co nejmenšími ztrátami.O těchto zajímavých a užitečných tématech hovořil technický poradce společnosti Lallemand pan Aurelien Pivron a pan Jan Van Der Meer ze společnosti Zinpro. Po skončení odborné části přišla na řadu nezbytná dotace proteinu pro samotné chovatele v podobě výborného rožněného masa.

2 info ‘14

z chovatelských výstav

ÚvodníkNa obálce letošního Infa se tak tro-chu chlubíme, že jsme toho letos stihli zase o tro-chu víc. Podařilo

se nám udržet si roli přední firmy v oboru výživy krav v České Republice. Zvládli jsme certifikaci GMP +, což je pro výrobce krmiv nejvyšší stupeň dosažitelného certifikátu. Základním předpokladem k získání je zvládnutý systém kvality a rovněž absolutní akcep-tace používaných komponent pro výro-bu, které jsou registrovány v systému GMP +. Toto je klíčová podmínka pro nás výrobce. Na rozdíl od nás ten, kdo pouze obchoduje, může obchodovat jak s GMP + tak i s ne-GMP+ výrobky. Toto zmiňuji záměrně, protože tímto zase o stupeň více garantujeme jistotu kvalitních výrobků z naší české VVS, továrny na krmiva. Výrazně jsme pokročili kupředu i v krmivech pro lesní a spárkatou zvěř, kde v rámci členství v mezinárodní asociaci chovatelů jele-novitých IDUBA se nám daří vnést povědomí o kvalitě českých výrobků na prestižní zahraniční trhy. Stabilně jsme jedním z pomocníků úspěchů předních českých „koňských“ sportovců. Stihli jsme připravit konferenci, v pořadí již 21. a na ní získat významné přednášející, letos v čele s ministrem zemědělství. Přesto je před námi, tím myslím všemi, mnoho toho, co jsme prozatím nestihli... Přeji příjemné čtení

Václav Brynda

3

Řízená a intenzivní výživa není pouze záležitostí dojeného skotu, ale používá se velmi často u stád masných plemen i v ekologickém systému hospodaření. Témata spojená s efektivitou odchovu masných plemen a krav bez tržní produkce mléka byla předmětem semináře pořádaného na půdě Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, ve čtvrtek, dne 16. října 2014. Zajímavé informace vystupujících odborníků byly podnětem k diskusi po skončení přednášek s jejich autory i mezi samotnými chovateli. Jejich zájem potvrdil plný sál.

VVS byla přítomna Národní výstavě holštýnského skotu v Lysé nad Labem, kde se účastnilo i umístilo mnoho našich zákazníků. Gratulujeme!

Na chovatelský den v Roprachticích přišel i lesů pán, Krakonoš.

Na 20. Výroční konferenci VVS s té-matem “hledání ztraceného mléka hovořil představitel vysokoužitkového chovu ZERAS Radostnín nad Oslavou Jaroslav Dvořák o úspěšném řízení chovu z pohledu manažera farmy (foto nahoře). Americký chovatel a poradce, Gordie Jones, na praktických příkladech ze své široké poradenské praxe i vlast-ního chovu jednoduše popsal zásady vysoké produkce mléka.

Na oblíbené chovatelské výstavě Kral-ovice 2014 předávala cenu za nejlepší vemeno Karolína Šafrová pro Red holštýnskou prvotelku Zdeničku ze společnosti Zbirožská a.s.

VVS a Mendelova univerzitaVVS spolupracuje s českými zemědělskými univerzitami a hledá způsoby zaškolení je-jich studentů již během studia s pozdějším uplatněním v chovatelské praxi.

sportem do formy

HokejTradiční hokejové klání zástupců VVS a partnerské společnosti JH AGROCOM spolu s představiteli farem dojeného skotu.

11. ročník VVS Skikriterium Přípravy na zimní olympiádu se odehrávaly různě, čeští chovatelé v rámci letošního ročníku VVS Skikriteria utužovali formu v mod-erním zimním areálu v Červené Vodě. Nevadila mlha ani vítr v horní části sjez-dovky, vyhřívaná a zakrytá sedačka 50 účastníků slalomu zahřála dostatečně, někteří přidali ještě výbornou slivo-vici z vlastních zdrojů. Pořadatelé připravili trať výborně, těm patří dík. 18 žen tak z celkového počtu soutěžilo o první místa. Bronzovou příčku osadila Jaroslava Kudrnáčová, reprezentu-jící ZEOS Lomnice nad Popelkou, na druhém místě skončila Lucie Mengrová zastupující barvy podniku Poděbradská Blata, a.s., zatímco první místo si vy-bojovala tradiční účastníce soutěže Lu-cie Martínová z Lukavice. V kategorii mužů se překvapení nekonalo, zvítězil soukromý farmář Míla Drhovský, násle-dován Ondrou Kudrnáčem z Lomnice nad Popelkou a Milanem Martínkem z Lukavice. 11 běžkařů ujelo zhruba 20 km, neztra-til se nikdo a dojeli všichni. V katego-rii mužů se po několika letech účastnil opět Milan Sejkora z podniku ZD Dol-ní Újezd a hned zvítězil, následován Ladislavem Dufkem (ZD Miletín) a Jiřím Žerníčkem, obchodním part-nerem VVS. Z žen dojela nejlépe Jana Rejšová z Delaconu, stříbrnou medaili vezla do ZD Sebranice Jarmila Kopecká a bronzovou příčku obsadila reprezent-antka ZD Velká Chýška Libuše Zachová.Přes náročné sportovní výkony během celého dne, měla řada účastníků pe-vnou ruku při střelbě z laserové pušky na vzlétající kačeny na zdi restaurace, či prchající černou a spárkatou zvěř. Po nezbytném doplnění energie při večerním pohoštění přišla na řadu rockotéka Magistra Prochyho.

4 info ‘14

VVS CupNěkteří chovatelé již tradičně obsadili první místa svých oblíbených disciplín, v dalších se nicméně svedl litý, leč férový boj.

Přesto pro všechny platilo poselství Pierre de Coubertina, který vždy tvrdil, že důležitou věcí v životě není jen vítězství, ale zápas, základem není to, že se zvítězilo, ale že se bojovalo správně.

dny otevřených dveří

MostekDen otevřených dveří v ZD Mostek se povedl nejenom z hlediska přízně počasí, ale v dobré náladě téměř 400 dětí z okolních mateřských i základních škol a dalších návštěvníků, především z řad odborné veřejnosti. VVS připravila i ukázku doplňkových krmiv a čichací stezku, na níž mohly děti poznat seno či slámu, ale také hnůj a močůvku. Za odměnu dostávaly děti balónky a další dárečky z režie naší společnosti.

Střední zemědělská a veterinární škola v Lanškrouně přivezla umělé vemeno, kde si všichni zájemci mohli vyzkoušet pracnost ručního dojení. Připojila se i zemědělská škola v Kostelci nad Orlicí, jejíž studenti se s ochotou ujali provádění škol areálem či pomoci s poznáváním.

Odpoledne patřilo zvaným hostům a veřejnosti. Po prohlídce areálu již na všechny čekalo pohoštění, guláš, pečené vepřové a pivo, či chutné koláčky. Po přívětivém dni jistě přišlo vhod.

RosicePro velký úspěch v lonském roce se den otevřených dveří opakoval v Zemědělském družstvě Rosice u Chrasti.

RychnovskoVVS se účastnila též akce opět převážně pro děti a nezemědělskou veřejnost v podniku ZEA Rychnovsko a.s.

NalžoviceVVS se účastnila dne otevřených dveří ve známém podniku ZS Nalžovice, a.s.

5

sportem do formy

efektivní odchov telat

6 info ‘14

AGRA Březnice a.s.Zemědělská společnost Březnice u Bechyně hospodaří na výměře zhruba 2350 ha zemědělské půdy. Živočišné výrobě je podřízena i velká část rostlinné výroby, která musí zabezpečit dostatek kvalitních objemných a jadrných krmiv pro chovaná zvířata.Agra Březnice v posledních letech investovala nemalé částky na nákup nových zemědělských strojů a zemědělských technologií v chovu

AGRA Deštná, a.s. AGRA Deštná hospodaří na výměře 2153 ha zemědělské půdy, z nichž 1856 ha je půda orná. Živočišná výroba je v prvé řadě zaměřena na produkci mlé-ka. Chovaným plemenem je holštýnský skot v počtu 1453 ks a z toho je 600 do-jnic. Na tento počet plemenic odpovídá počet měsíčně narozených telat, který je cca 55 ks. V Deštné jako všude kde chtějí mít výborné výsledky v produkci mléka, se nebojí investic do živočišné výroby. Takovým posledním realizovaným pro-jektem je stavba nového kravína.Nový kravín, dobrá veterinární péče a vynikající odbornost zootechniků dává směr k dobrým výsledkům. Dobré do-jnice ale vznikají z dobrých a zdravých telat. Mladým jalovičkám je zde od roku 2010 podáván Multimilk Premium, je-jich zdravotní stav je konstantní, kdy průjmy a onemocnění dýchacích cest se nevyskytuje v plošné míře, ale pouze u jednotlivých kusů. Je pochopitelné, že nejkvalitnější mléčná náhražka nemůže mít výsledky pokud personál není dostatečně spolehlivý a nesvědomitý v péči o telata. To rozhodně není případ v tomto podniku, kde mají pouze 2% úhyn telat za rok.

Kozojedy a.sZemědělská společnost Kozojedy a.s. hospodaří zhruba 1 400 ha v okrese Plzeň – sever. Společnost chová dojnice holštýnského plemene a krávy bez tržní produkce. Ročně se od dojných krav odchová v průměru 380 telat. Každé tele je ihned po narození napojeno zhruba dvěma litry mlezi-va. Jalovičky dostávají mlezivo od své vlastní matky po dobu čtyř dnů, dvakrát denně ad-libitum. Pátý den je podávána telatům pouze okyse-lená voda s přídavkem iontů. Pokud je tele slabé, dostává i v tento den mlezivo. Od šestého dne dostávají te-lata třikrát denně sedm litrů krmné mléčné náhražky Multimilk Premium. V Tomto období začínají dostávat i startér. Samozřejmostí je podávání vody. I v tomto případě je voda lehce okyselená kyselinou octovou. Přibližně devadesátý den jsou telata při spotřebě startéru dvě a půl kila za den odstavo-vána a začínají dostávat TMR od krav posypanou startérem a seno. Po narození jsou telata ustájena v in-dividuálním boxu po dobu tří týdnů. Pro lepší orientaci zootechniků dostává každá jalovice menší známku navíc, na které je uvedeno její datum narození a dokonce i její jméno. Po uplynutí tří týdnů jsou umístěna do větších kotců po dvou. Ve stáří okolo šesti týdnů jdou do skupinového kotce po pěti kusech. Ve třinácti týdnech jsou odstavena a převedena do jiné haly, kde jsou odstavena od mléčné náhražky.

skotu a prasat. Ing. Novotný se spolu se svými kolegy stará o 420 dojnic a k tomu odpovídající počet telat. O tom, že svou péči o telata dělají ošetřovatelé správně, svědčí fakt, že počet uhynulých telat za rok nepřesáhne 15 ks. Vzhledem k počtu narozených telat a porodů za měsíc jejichž počet je cca 45 ukazuje na velmi dobře odvedenou práci ošetřovatelů.

Bez telete není dojnice

V Březnici si stejně jako všichni dobří chovatelé uvědomují, že šetřit na tel-atech a jejich výživě, se nevyplácí. Výborná péče a dobré ustájení vyjde vniveč, jestliže se teleti bude podávat nekvalitní mléčná náhražka s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem živočišného proteinu. Právě Multimilk Premium splňuje vysoké nároky telat v prvních měsících života. Velmi nízký obsah vlákniny a vysoký podíl mléčných složek dává záruku do-brého přírůstu u telat na mléčné výživě. Při použití této náhražky došlo ve společnosti Agra Březnice ke snížení výskytu respira-torních onemocnění a k poklesu průjmů u telat, což je způsobeno výbornou rozpust-ností a nulovou sedimentací.

z našich farem - Mělnické Vtelno

Stáj je dobrý kompromis

Stáj pochází ještě z dob, kdy Střemy byly součástí JZD Řepín. Původně v ní bylo 370 vazných ustajovacích míst. Stáj prodělala zásadní rekonstrukci před 11 lety. Byla převedena na kejdové hospodářství, volné ustájení vystřídalo vazné, krmné pásy nahradil krmný stůl.„Je třeba říci, že rekonstrukce se pov-edla. Strop je dostatečně vysoko, stáj má tedy dostatečnou kapacitu,

Na Kokořínskudali zelenou „živočišné“Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno se rozhodlo pro zachování chovu dojeného skotu i pro masný skot. V těsném sousedství CHKO Kokořínsko chová téměř 200 do-jených krav plus odchov, ale také 180 kusů masného skotuplemene charolais. Snahou je optimalizovat náklady na výživu tak, aby stádo bylo zdravé a příznivě se to projevilo v rentabilitě.

Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno se sídlem v Mělnickém Vtelně obdělává celkem 2500 ha zemědělské půdy. Pěstují obilniny, včetně sladovnického ječmene, cukrovku, krmné plodiny a řepku. Asi 200 ha tvoří trvalé travní porosty. Pozemky těsně sousedí s hran-icemi CHKO Kokořínsko a většina je v ochranných pásmech podzemních vod. I to byl jeden z důvodů, proč pod-nik upustil od pěstování sóji a máku.Na farmě Střemy, kde se chová dojený a masný skot, nás přivítal předseda představenstva Bohumil Smolík, spolu s hlavním zootechnikem Kar-lem Uhrem. Přijel také poradce na výživu MgA Petr Šafra, takže bylo hodně o čem hovořit: „Chov skotu jsme převzali a bylo otázkou, jestli toto odvětví opustit, nebo pro to něco udělat. Mléku jsem vždy věřil, ale realita je značně tvrdší. Ale rozhodli jsme se a věřím, že správně, zacho-vat živočišnou produkci. Dnes pod-nik chová 193 mléčných krav a asi 70 krav a 90 jalovic v masném pro-gramu,“ otevřel rozhovor Bohumil Smolík. „Většina obilí a řepky, které vyprodukujeme, putuje na zahraniční trhy. Mléko od nás vykupuje mlékárna Pragolaktos přes Mlékařské družstvo Česká Lípa a zpracovává se v Praze,“ uvedl dále předseda, který také ocenil solidní systém tvorby ceny a příplatek za mléčné složky. „Po překročení určité hranice mléčných složek jsou příplatky, pokud jsou složky nižší, dochází ke srážkám.“

Předseda představenstva Bohumil Smolík, jehož koníčkem je šlechtění skotu

Program „Budíky“ upozorňuje na možné problémy či úspěchy u produkčních a reprodukčních ukazatelů stáda či zdraví zvířat.

střecha je izolovaná a světla je také na starou stáj poměrně dostatek. Dojírna se nachází po boku stáje. Krávy by měly do dojírny chodit doprava tak, aby nenarážely na nacpaný bachor,“ říká hlavní zootechnik Karel Uher. Odchov jalovic je situován v bývalé čtyřřadé stáji, která zatím na zásadní rekonstruk-ci čeká. „Rekonstrukce je v plánu, ale nejdříve je na řadě stavba posklizňové linky a sil na skladování obilí,“ po-dotýká předseda představenstva.

7

z našich farem - Mělnické Vtelno

8

Krmná dávka s dostatkem energie

Dostáváme se ke krmné dávce: „Vždy se snažím klást důraz na zdravé stádo. Krmná dávka se zásadně nemění, spíše modifikuje. Rozbory se provádějí při každé změně silážní jámy nebo skupiny vaků. Přepočítáváme ji průměrně asi 8x ročně. V první fázi laktace krávy dostávají glu-koplastické látky – energetické doplňky, které podporují glukoneogenezi, tedy tvorbu glukózy v krvi. Součástí této dávky je biskvitová moučka, kyselina palmitová a směs melasy s glycerolem v poměru 1:1. I ve druhé fázi laktace pokračujeme s melasou a glycerolem, jenom vyřazujeme biskvitovou moučku. Základ krmné dávky tvoří kukuřičná, vojtěšková a hrachová siláž, pivovarské mláto, cukrovarské řízky, sláma a luční seno. Sláma je významným kompo-nentem – snažím se v průběhu roku stále zařazovat do krmné dávky asi půl kila. Před otelením jsme kravám začali podávat aniontové soli, což zkvalitnilo přípravu na porod. Tím předcházíme mléčné horečce po otelení, zánětům dělohy a zadržení lůžka,“ vysvětluje Petr Šafra.

Zdraví, harmonie, symbióza...

Stádo je, co se týče struktury, velice zdravé – údaje z počítače hovoří jasně. Na první laktaci je 27 %, 33 % na druhé a 40 na třetí a vyšší laktaci. „Po otelení dávám důraz na kvalitní energii tak, aby byla zdravá játra. Ve stádě jsou dvě krávy s dojivostí 67 litrů denně a perzistence laktace je také průměrně vysoká – asi 60 krav dojí nad 30 litrů. Zdraví, harmonie a vzájemná symbióza všech prvků, které ve výsledku tvoří produkty živočišné výroby – to je mým cílem, který se ve Střemech snad i daří,“ dodal Petr Šafra.

Program ,,Budíky” motivuje

Farma Střemy se zapojila do programu zvaného ,,Budíky”, který zpracovává data z kontroly užitkovosti a poskytuje jednoduché a graficky přehledné výstupy. Zahrnuje produkční a reprodukční uka-zatele, riziko metabolických poruch (ketózy a acidózy) a sledování vývoje mastitid. „Většina zootechniků se ses-tavou z KU moc nepracuje. Nechtějí slyšet, co dělají špatně. Je třeba být poctiví sami k sobě – ukazatele jsou neúprosné a nikam se neschováte.

Zvyšující se dodávka mléka

Tři produkční skupiny krav se dojí dvakrát denně. Dlouhodobý průměr dojivosti za 23 měsíců je 9285 kg mlé-ka, za poslední rok je průměr 9392 kg při 4,02 % tuku a 3,3 % bílkovin.„V současnosti je našim cílem udržení dobré ekonomiky chovu. Základem našeho stáda jsou holštýnské plemen-ice dovezené z Dánska, malý podíl tvoří kříženci s plemenem brown-swiss. Čisté holštýnky se dobře prodávají, loni jsme takto zpeněžili 32 jalovic. Průměrná dojivost ustájených čistých holštýnských krav atakuje na druhé a třetí laktaci deset tisíc, pr-votelky průměrně produkují 7800 kg,“ vysvětlil Karel Uher.

Petr Šafra: „Tady mne slyší“

„Na farmě ve Střemech působím jako poradce na výživu již podruhé po několikaleté přestávce, kdy zde byl jiný poradce. Myslím, že v současnosti spolu se zootechnikem a veterinářkou Helenou Dvořákovou tvoříme dobrý tým. Nikdo například neřekne, že vše je špatně ve výživě nebo naopak, že za všechno mohou zootechnici. Tady mne slyší. Agronomové nejsou proti zootechnikům – společně optimalizují výběr silážních hybridů, inokulantů i čas sklizně. To vše se pozitivně pro-jevilo na kvalitě objemných krmiv, ať už se jedná o obsah kyseliny máselné, nebo jejich zaplísnění,“ hodnotí příkladnou spolupráci výživář Petr Šafra ze společnosti VVS Verměřovice.

Petr Šafra (vlevo) a Karel Uher kontrolují začínající fermentační proces v balících

před zabalením do fólie.

Chceme vědět, jak jsme na tom v po-rovnání s konkurencí,“ komentuje hlavní zootechnik. Ukazatele za pos-ledních dvanáct měsíců:

• březost po první inseminaci jalovice: 55,8 %,• březost po první inseminaci krávy: 45,4 %,• březost po všech inseminacích jalovice: 57,7 %,• březost po všech inseminacích krávy 44,9 %,• inseminační interval 89 dní,• servis perioda: 127,3 dní,• inseminační index jalovice: 1,8,• inseminační index krávy: 2,1,• dny v laktaci: 160,• PSB 185 tis.

Neschopnost zabřeznout je dědivá

Karel Uher: „Z mého pohledu je důležitá péče v tranzitním období – jak z hlediska výživy, tak zajištění vhodného prostředí. Již delší dobu pozoruji v reprodukci za-jímavou věc. Když plemenice nechce zabřeznout, většinou nechtěla zabřezávat ani její máma. Schopnost zabřezávání se tedy dědí. Takovou krávu je lépe ze stá-da vyřadit, než plýtvat čas a prostředky. Ve stádě jsou tři skupiny podle užitkovosti. Dojí se dvakrát denně.

Předseda má rád genetiku

„Základ našeho stáda jsme položili v roce 1995, kdy jsme dovezli březí jalovice z Dán-ského království. Přestože jsme měli zdra-votní potvrzení od královského veterináře, spolu s novou genetikou jsme dovezli i paratuberkulózu. Následovalo desetiletí ozdravování jak od PTB, tak rovněž od IBR. Dnes je chov obou těchto nemocí prostý.Při tvorbě připařovacího plánu stále kladu důraz na nositele složek, jak bílkovin, tak mléčného tuku. To se promítá do dobré realizační ceny za mléko. Dalším krité-riem je dlouhověkost a celkové zdraví. Používáme jak zahraniční býky, např. z Nizozemska, Francie, USA a Kanady, tak i české plemeníky s přihlédnutím k SIH. V současné době připařujeme býky: NEA-782 Dobronin Losteden, NEO-252 Bitan-sho, NEO-395 McFly a další. V masném programu používáme býky z Francie (např. ZTI-085 Virgil, ZCH-942 Unico), ale také s telaty po českém Romeovi (ZTI-590) jsem spokojen. Osvědčili se nám bezrozí býci, ale s jejich používáním, musíme s ohledem na další vlastnosti, zach-ázet trošku opatrně,“ dodal předseda představenstva Bohumil Smolík.

text a foto: Lukáš RytinaZdroj: Náš Chov

info ‘14

Nový manage-ment chovuNa konci Jihočeského kraje, kde cesty směřují k Vysočině,hospodaří na území sedmi katastrů ZD Staré Hobzí. Polese rozprostírají na 1200 hek-tarech, dalších 200 hektarůpokrývají louky. Ve stájích žije 270 dojnic holštýnskéhoplemene a další kategorie skotu. Od roku 2012 zde stojítaké bioplynová stanice.

ZD Staré Hobzí se v rostlin-né výrobě věnuje obilovinám, především potravinářské pšenici, potravinářskému žitu a jarnímu i oz-imému ječmenu. Také řepka zde má své místo. Nejen kvůli krmení krav, ale i do bioplynky, tu roste kukuřice na siláž. Také část žita se pěstuje na výrobu senáže pro bioplynovou stan-ici. Pro zajištění krmné dávky skotu se pěstují také jeteloviny. Pro obnovu víceleté pícniny se používá přísevek kostřavy.Výměra všech katastrů na nichž družstvo hospodaří, je zařazena do LFA, tudíž není zvláštností, že kukuřici na polích lemují a protínají pruhy biopásů osetých obilovinami.

Kukuřičná siláž

»Kukuřičnou siláž jsme doposud na středisku v Chlumci vyráběli jednotnou pro skot i do bioplynky z důvodu nedostatku silážních žlabů na středisku živočišné výroby ve Vnorovicích. Pro malou část výměry kukuřice jsme pro lepší kvalitu zvo-lili GMO odrůdu. GMO kukuřice totiž nepodléhá napadení zavíječem kukuřičným a kvalita siláže je potom podstatně lepší, neboť neobsahuje vyšší množství mykotoxinů, «míní Miroslav Kučera, předseda ZD Staré Hobzí. »Zdraví zvířat tak není ohroženo větším množstvím mastitida aborty.«Problém se společnou siláží, díky níž část roku dojnice dostávají krátce řezanou siláž určenou pro bioplyno-vou stanici, se řeší dodáváním sena rovnou na žlab a řezané slámy v rámci TMR, aby nedocházelo k poškození

struktury dodané vlákniny při několikerém míchání v krmném voze. S ohledem na zvýšení rentability se po krizi v letech 2008 a 2009 rozhodli pro vybudování bioplynové stan-ice. Trvalo však další tři roky, než se dala bioplynka o výkonu 526 kW do provozu. Dnes znamená pravidelný příjem, který doplňuje zemědělskou výrobu a zároveň představuje možnost spotřebovat hnůj a vyprodukovat di-gestát vhodný k hnojení polí.

Změna managementu

Další zásadní změny přišly na počátku letošního roku a již během půlroku přinášejí kýžené ovoce. Družstvo se totiž rozhodlo změnit management chovu holštýnského skotu s ohledem na produkční možnosti tohoto plemene.

9

z našich farem - ZD Hobzí

Proto se také zbývající český strakatý skot překřižuje na ryze mléčné holštýnské plemeno. S výkrmem býků se skončilo v loňském roce. Uvolnily se tak stáje pro odchov jalovic, které získaly více pohodlí a prostoru.Dojnice dostaly novou stáj již v roce 2002. S vyšší úrovní welfare také narůstala užitkovost. Před třemi lety se však tento nárůst zastavil, a tak se družstvo rozhodlo tuto situaci řešit. Následovalo několik exkurzí do nedalekých podniků a nabírání nových zkušeností a nápadů na to, jak bez příliš velkých investic navýšit užitkovost a zlepšit úroveň chovu. Následoval na doporučení podrobný monitoring stáda ve spolupráci se společností Milkprogres a navázání spolupráce s krmivářskou společností VVS Verměřovice s.r.o.

Tomáš Fák kontroluje strukturu krmné dávky.

Jeden ze dvou býků pro přirozenou plemenitbu.

z našich farem - ZD Hobzí

10

V souladu s přírodou

»Tele necháváme u dojnice a bereme ho od matky až po dvou dnech života. Do té doby dostane kvalitní kolostrum od vlastní matky, případně kontrolované mražené či chlazené. Poté pije kolos-trum od vlastní matky v kotci. Myslím si, že napojení od matky je pro každé tele správným startem do života.V chovu nemáme žádnou nebezpečnou nákazu, tudíž si tento systém odchovu můžeme dovolit. Posléze putuje telátko do boxu, kde dos-tává mléko, startér a později i seno,« in-formovala o odchovu telat zootechnička Pavlína Dunková. Od mléka se jalovičky odstavují samy ve věku asi tří měsíců. Býčci putují do 55 dnů přes společnost Animalco na prodej.Březost jalovic dosahuje 30 %, u krav 37 %. Zabřezávání je ovlivněno ak-tivním vyhledáváním říje lidmi. Do-jnice totiž nemají pedometry, ani nejsou zařazeny do synchronizace říje s aplikací hormonů.

Efektivní KD

Další změny na sebe nenechaly dlouho čekat. Vylepšení krmné dávky bylo samozřejmostí, změnila se také úprava paznehtů a řeší se i hygiena dojení. Díky těmto změnám se podařilo během půlroku navýšit užitkovost o čtyři li-try mléka na dojnici na den. A navíc se ušetří za krmnou dávku. Z ní ubyla drahá sója, kterou nahradil extraho-vaný řepkový šrot. Krmné dávky pro dojnice jsou čtyři.Odlišné pro vrchol a střed laktace, pro suchostojné a porod. Zvláštností všech krmných dávek je právě absence sóji. »Řepkový šrot může sóju v krmné dávce zcela nahradit. Navíc renta-bilní je náhrada řepkovým šrotem až do výše 70 % ceny sóji,« uvedl Bc. Tomáš Fák, výživář ze společnosti VVS Verměřovice s.r.o.Základem krmné dávky pro produkční skupinu jsou objemná krmiva kukuřičné siláže a jetelotravní senáž. Dále se přidává jadrná složka v podobě ječmene, pšenice, řepkový šrot a sladový květ. Z důvodu zvýšení koncentrace jadrné směsi se přidává kyselina palmitová C16. Nakoncetrováním produkční směsi se tak celková dávka směsi mohla snížit, čímž vznikl prostor v krmné dávce pro navýšení množství strukturál-ní vlákniny. Díky tomu se dojnice ne-dostávají do metabolických poruch jako je acidóza nebo dislokace slezu.»Snažíme se vyvážit poměr mléčného tuku a bílkoviny, tudíž zařazujeme do krmné dávky více strukturální vlákn-iny. V současnosti se pohybujeme na složkách mléka ve výši 3,7 % tuku a 3,38 % bílkovin. Je však třeba navýšit procenta tuku tak, aby se poměr tuku a bílkoviny dostal na poměr 1,15 až 1,45,« vysvětlil systém výživy Tomáš Fák.Dalšími komponenty krmné dávky jsou minerální doplňky pro jednotlivé kate-gorie skotu z výroby společnosti VVS. Krmivo se zakládá na žlab dvakrát denně, u porodu jen jednou. Posléze se pravidelně asi osmkrát denně přihrnuje. Navíc mají dojnice na žlabu minerální lizy s bioplexy mědi a zinku.Výživa krav kolem porodu je citlivá na vyváženost minerálními látkami, které zajistí, aby dojnice např. netrpěly hy-pokalcémií. Po porodu dostává každá dojnice 20 litrů Rumíku.

Trojí inseminace

»Snažíme se udržet chov alespoň s nějakým ohledem na přírodu. Razíme systém trojí inseminace, pokud se ani poté nepodaří plemenicím zabřeznout, máme zde dva ple-menné býky. Jednoho na krávy, druhého na jalovice,« vysvětluje zootechnička.Inseminační dávky pocházejí většinou od francouzské a americké genetiky. Výběr plemeníků se řídí požadavky chovu, např. na zvětšení tělesného rámce či prodloužení struků. S ohledem na menší tělesný rámec platí pozdější zapouštění jalovic než je u holštýnského skotu obvyklé, což by družstvo rádo do budoucna změnilo.Dojí se zde dvakrát denně v rybinové dojírně 2x8 Farmtec. Mléko putuje přes MHD Jih do Madety. V současnosti se ZD Staré Hobzí s užitkovostí krav dostává mezi pětici nejlepších v okrese, kdy v posledním KU se dostala na úroveň 28,8 na dojenou krávu.Zasoušení krav probíhá pomocí antibiotik. Dvakrát ročně se provádí bakteriologické vyšetření mléka, podle jehož výsledků se řeší další postup eliminace patogenů. Změna čeká i systém dojení. Výměna strukových násadců se provádí jednou měsíčně. Změnu zaznamenala také úprava paznehtů. Kromě nové firmy na úpravu paznehtů se změnil i počet ošetření, a to třikrát ročně plus ošetření při zaprahování krav. Úprava paznehtů se dělá jednou týdně skupině krav, u nichž je zapotřebí. Pro koupele paznehtů jsou na dojírně nové vany.

Text a foto Soňa Jelínkovázdroj: Zemědělský týdeník

info ‘14

Zootechnička Pavlína Dunková a Tomáš Fák ze společnosti VVS Verměřovice s.r.o.

Krávy na porodně.

Holštýnky v novémJe tomu necelý rok, co se dojnice v ZD Růžový palouček nedaleko Litomyšle dostaly do nové stáje. Vzdušná, čistá a komfortní, tak lze charakterizovat moderní ustájení, díky němuž se ve stádě zvýšila užitkovost, ale i zdravotní aspekty chovu.

Na farmě Újezdec se v nových stájích pro-zatím chovají holštýnské i české strakaté krávy. Do budoucna by však mělo vzni-knout samostatné středisko v Cerekvici pro český strakatý skot a farma v Újezdci bude patřit pouze holštýnským plemen-icím. Nyní je zde ustájeno 200 vlast-ních holštýnek a český strakatý skot, ale také nakoupené dojnice z chovu pana Kovaříka z Bruntálu. „Na nové prostory si dojnice rychle zvykly, stejně jako na kruhovou dojírnu Westfalia pro 24 krav. Není tak divu, že holštýnské plemeno zde dává na ustájenou dojnici 29 litrů mléka denně. Zhruba týden trvalo, než se mírný pokles v dojivosti vrátil do normálu. Horší reprodukce vlivem přesunu se zlepšila asi po měsíci,“ hovořil o změně ustájení předseda družstva ing. Martin Střasák.

Rostlinná základna

ZD Růžový palouček sídlí v Morašicích u Litomyšle a obhospodařuje 2875 hektarů zemědělské půdy. Orná půda přitom zau-jímá 2560 hektarů. Navíc pod družstvo spadají také pozemky akciové společnosti Segas Libecina. Právě v Libecině je us-tájeno i 450 jalovic.Hlavními pěstovanými plodinami jsou obiloviny. Zdejší pole produkují především pšenici (z 1250 hektarů) a sladovnický ječmen (z 500 ha). Dalšími pěstovanými plodinami jsou řepka (600 ha), kukuřice na siláž, CCM, ale i na zrno. Sklizeň zrna závisí na výnosu silážní kukuřice a kukuřice určené pro výrobu CCM. „V první řadě je totiž nutné nakrmit skot, teprve potom si můžeme dovolit ne-chat zbývající procento porostů dozrát. Zhruba to vychází na 200 až 250 hektarů, na nichž pěstujeme silážní hybridy od firmy Monsanto. Jejich průměrný výnos 45 až 50 tun nám zajistí dostatek krmiva.

Ostatní plocha je oseta zrnovou kukuřicí, jejíž sklizeň je určena především na CCM. Pouze při dobré prognóze na počasí a kapacitě zbývá prostor pro dozrání a sklizeň na zrno,“ popsal strategii předseda. Rostlinnou výrobu charakterizuje také pěstování vojtěšky a jetele, nejen pro krmivářské účely. Vojtěška roste na 120 hektarech, jetel s podsevem na 350 hek-tarech. Pro skot je ze všech pozemků však určena pouze první seč jetelů. Zhruba sto hektarů se totiž pěstuje ve druhé seči jako množitelský porost. Další pěstovanou plodinou je cukrov-ka, jejíž sklizeň putuje do cukrovaru v Českém Meziříčí, kde je cca 80 % úrody cukrové řepy z 80 hektarů určeno pro výrobu biolihu.

Krmné zdroje

Krmiva pocházejí vesměs z vlastních zdrojů. Nakupuje se sója a extrahovaný řepkový šrot. Pro jadrná krmiva je určena vlastní zpracovna, kterou letos čeká změna. V plánu je totiž výstavba nové míchárny s kapacitou na 200 tun měsíčně. „Krmná dávka pro produkční kategorie skotu se v ZD Růžový palouček skládá z kukuřičné siláže, jetelové a vojtěškové senáže, sena, CCM, obilního šrotu, sójového a řepkového extrahovaného šrotu, dále pak by-pass proteinu, mláta, melasy a glycerolu, minerálně-vitaminózního doplňku z produkce VVS a kyseliny palmitové (C 16)jako energetického koncentrátu,“ uvedl zástupce z této společnosti ing. Josef Snopek, který odborným poradenstvím o zdejší skot pečuje. Krmná dávka se upravuje vždy s novými rozbory při změně krmiv a to na základě aktuálních potřeb dojnic či z hlediska stavu krmivářské základny.

11

z našich farem - ZD Růžový Palouček

U kategorií příprava na porod a suchostojné krávy se přidává řezaná krmná sláma. Silážní žlaby jsou určené pro konzervaci siláže a senáže, na uchování CCM se využívají vaky. Výběr konzervantů se dělá individuálně, a tak na senáže přijde Formasil od společnosti VVS, zatímco CCM se konzervuje kyselinou. Mláto se vozí jednou za 14 dní a tak není třeba konzervovat. „Krmivo zakládáme na žlab dvakrát denně, jen u suchostojných a v přípravě na porod jednou denně. Krmný vůz pojme 18 kubíků čistých komponentů krmné dávky, z nichž vertikální šnek vytvoří kvalitní TMR. Přihrnuje se pak podle potřeby několikrát denně,“ doplnil informace ing. Střasák.

Ing. Josef Snopek při kontrole stravitelnosti krmiva.

z našich farem - ZD Růžový Palouček

12

Moderní stáj

„Se stavbou stáje jsme evidentně udělali dobře. Nejen, že se zvýšila užitkovost a zdravotní stav, ale také produktivita práce a s ní i úspory za mzdy, neboť se snížila pracnost a počet stájí. Výhody tedy souvisí se soustředěním více zvířat na jednom místě,“ informoval předseda o ekonomických záležitostech. „Proto bychom do budoucna chtěli sjednotit chov dojnic pouze na dvě střediska – Újezdec bude patřit pouze holštýnskému plemeni, zatímco farma v Cerekvici bude územím českého strakatého skotu. Přesunem krav do nové stáje se navíc uvolnil původní kravín, který nyní představuje pohodlné ustájení pro jalovice.“Moderní stáj má kromě vzdušnosti a snadné obsluze mnoho výhod. Hnojné chodby jsou vybaveny shrnovacími lopatami, které se spouští v létě jednou za tři až čtyři hodiny. V zimě během mrazů se shrnuje soustavně, neboť pak nezamrzají lopaty. Na bocích stáje jsou umístěny protiprůvanové sítě, které je dle potřeby možné stáhnout. Ustájení v boxových postýlkách představuje komfort pro ležení, neboť matrace jsou ještě navrch nastýlané řezanou slámou.

Odchov telat

Telata dostávají mlezivo prvních pět dní. Do dvanácti dnů dostávají nativní mléko, poté mléčnou krmnou směs a kvalitní startér s mačkaným kukuřičným zrnem a extrudovanou pšenicí. Po odstavu teprve přichází na řadu TMR, která obsahuje seno, senáž a část kukuřičné siláže a z počátku i trochu sóji a řepky. Holštýnské jalovice se zapouštějí ve 13 měsících věku, české strakaté jalovice v 17 měsících. Pro jalovice jsou určeny sexované dávky, přestože se snižuje jejich zabřezávání a skreslují se informace o reprodukci. U českého strakatého skotu se březost pohybuje kolem 40 %. Zbývá zde i prostor pro obnovu stáda, ale i pro prodej vysokobřezích jalovic. Holštýnské plemenice dosahují březosti po první inseminaci na úrovni 30 %. Jednou za 14 dní se na farmě provádí synchronizace říje. Většina inseminačních dávek u holštýnské populace pochází od genomických býků.

Péče o dojnice

Veterinárním lékařem na farmách v ZD Růžový palouček je MVDr. Ondřej Bečvář, který se stará nejen o vyšetření březích krav a jalovic, ale i o poporodní péči či vzniklé problémy. Sonografické vyšetření březích krav se provádí ve 30 a 60 dnech po inseminaci. Zároveň se kontrolují problematické krávy po porodu, odebírá se krev na stanovení ketolátek v krvi. Také se změnil systém péče o paznehty. Ty se upravují jednou za 14 dní kravám, které jsou před zaprahnutím a vysokobřezím jalovicím a kravám v laktaci tak, aby se plošně upravovaly paznehty dvakrát ročně. Samozřejmostí je i úprava a ošetření kulhajících krav. Koupele paznehtů se na farmě v Cerekvici provádí ve stacionární vaně, zatímco nová stáj v Újezdci je vybavena průchozí vanou. „Díky sestavené kvalitní krmné dávce, pohodlí v čisté moderní stáji a správné péči se nám podařilo snížit výskyt somatických buněk v mléce pod 200 tisíc. Zároveň poklesla také nemocnost, např. u mastitid je indikace nových onemocnění na pouhých 1,5 procentech. Acidózy se v chovu nevyskytují stejně jako akutní ketózy. Pouze občas se z vyšetření krve na ketolátky prokáže subklinická ketóza,“ referoval předseda o zdravotním stavu v nové stáji v Újezdci.

Nastýlání vzhledem k automatickému odklidu hnoje se provádí jednou za tři týdny. V kritických obdobích, zejména tedy v létě, se pro snížení možného infekčního tlaku do podestýlky přidává mletý vápenec. Moderní stáj přinesla i navýšení užitkovosti. Ta tedy činí u holštýnského skotu 29 litrů na ustájenou dojnici, u českého strakatého plemene 20 litrů mléka. Přitom složky mléka vycházejí na 3,8 až 3,9 % tuku u holštýnského i českého strakatého skotu a u bílkovin je to u holštýnek 3,3 % a u českých strak 3,6 %. Dojí se zde třikrát denně a to v moderní kruhové dojírně Westfalia pro 24 krav. Mléko putuje z dojírny do tanku o kapacitě 25 tisíc litrů mléka. Celková kapacita tanku však zatím není zcela naplněna. Posléze se vozí společně s mlékem z dalších středisek o celkovém objemu 28 tisíc do mlékárny Agricol Polička. Kromě mléka tvoří část zisku v živočišné výrobě také výkrm býků. Vykrmují se tedy pouze býci českého strakatého skotu, holštýnští býčci se prodávají ještě jako telata.

Text a foto Soňa Jelínkovázdroj: Zemědělský týdeník

info ‘14

Změna výživy posunula chov výrazně vpřed Před několika lety zatloustlé jalovice, obtížné porody, nízká užitkovost. Dnes již prosperující chov skotu s kombinovanou užitkovostí, který stále pracuje na tom, jak zlepšit jednotlivé produkční i ekonomické ukazatele.

„Kollerova Lhota“ – tak nazývá hlavní zootechnik Jiří Procházka obec, kde pracuje. V originále Smetanova Lhota je totiž rodištěm a současným působištěm známého fotbalového kanonýra Jana Kollera. Nás tam však zajímala výkon-nost českých strakatých krav.

ZVOD Smetanova Lhota

Zemědělské výrobně-obchodní družstvo Smetanova Lhota vzniklo v roce 1992 jako výsledek rozdělení zemědělského družstva Čimelice. Specializuje se na výrobu mléka, masa, obilovin a řepky. Hospodaří na 820 ha orné půdy, kde se posledním rokem pěstuje 450 ha obilnin, 120 ha řepky, 45 ha jetele, 120 ha silážní kukuřice. K tomu ještě připočítejme asi 120 ha trvalých travních porostů a výčet půdy je kompletní. Živočišnou výrobu zastupuje asi 220 krav plemene české strakaté, výkrm býků a odchov telat a jalovic, takže celkem asi 600 kusů hovězího. Pod-nik využívá výhod kombinovaného plemene a orientuje se také na výkrm býků, který přináší další zdroj příjmů. Obvykle se vykrmuje asi 110 býků, kteří jsou starší deseti měsíců. „Býci se prodávají dobře, zejména do Rakouska, cena je tam stabilnější. Protože za velké býky je cena nižší, raději jsme se rozhodli prodávat o dva měsíce dříve, takže nikoli ve stáří 22, ale ve 24 měsících,“ uvedl hlavní zoot-echnik Jiří Procházka, který do družstva nastoupil před 5 lety. Mléko vykupuje mlékárna Goldsteig přes Mlékařské a hospodářské družstvo JIH. „Je třeba říci, že cena je už pět let bezkonkurenční, takže jsme spokojeni.

Naše složky, kterých C plemeno dává procenticky více než holštýn, jsou dobře oceněny. Myslím, že výsledná cena 10,30 až 10,70 je velice dobrá,“ dodal procházka a začali jsme s prohlídkou areálu: Areál ve Smetanově Lhotě byl zaměřen pouze na živočišnou výrobu, takže po rozdělení původního JZD Čimelice museli místní další zázemí jako jsou např. sklady na obilí, truhlárna, dílna a čerpací stanice, vybudovat. Dnes už je všechna půda pod budovami (asi 5 ha) ve vlastnictví družstva. Stáje již dost pamatují. Původně vazné byly v roce 2009 rekonstruovány na volné. Všechny provozy jsou stlané, družstvo má dostatek kravského hnoje ke kukuřici a k řepce. I přesto, že jsou stro-py stájí postavené nízko, jsou izolované, takže mikroklima není špatné. Navíc byla střecha rozdělena střešní štěrbinou, která je nyní úplně otevřená a velice přispěla ke zlepšení stájového prostředí.

Plemenářská práce

„Do roku 2011 jsme chtěli zlepšovat pouze složky, nikdy jsem nepřipustil býky, kteří byly ve složkách mínusoví. Dnes už vybírám spíše zlepšovatele množství mlé-ka. Dále se snažíme zvětší tělesný rámec. Je tu individuální připařovací plán, někteří býci na jalovice nesmějí. Na jalovice tedy používáme např. AMT 50 Guitar, RAD 338 Hombre. Na starší krávy pak RAD 318 Glorie, RAD 300 Gray, BCH 102 Ricky (Rakousko) a další. Šlechtění je práce na celý život, tři krávy ve stádě jsou potenciální matky býků. Zatím jsem pouze doplňoval stav, takže selekce nemohla být intenzivnější, dnes už jalovice mohu selektovat odmala. Z hlediska výběru je důležitá druhá lakta-ce – pokud je nízká, tyto krávy vyřazuji,“ vysvětlil zootechnik Procházka.

Reprodukční ukazatele

„Březost po první inseminaci je 44 %, u jalovic 52 %. Servis perioda se již čtyři roky drží na 90 dnech. Inseminační interval netlačím pod 60 dnů, raději to nechávám na kravách, když si chtějí trochu více odpočinout. Jedna prošvihnutá říje je v krmení asi 2000,- Kč, ale vždy je třeba uvažovat, co se vyplatí a co je silně prodělečné. Například jednu krávu jsem připouštěl devětkrát, protože je exteriérově im-pozantní a na první laktaci nadojila

13

z našich farem - ZD Smetanova Lhota

21 600 kg za 627 dní,“ doplňuje Jiří Procházka. Říje se vyhledává za pomoci pedometrů systému Afifarm, ale zoot-echnik vede všechen personál k tomu, aby říje pracovníci aktivně vyhledávali. S paznehty si ve Smetanově Lhotě nemusí dělat těžkou hlavu – krávy mají končetiny díky suchému stlanému povrchu většinou v pořádku, pravidelná údržba vychází v periodě 9 měsíců. Kulhavá kráva se vy-skytne jednou až dvakrát měsíčně. Jednou denně se vyhrnuje hnůj a stele.

„Císařů se nebojíme“

Společně s veterinářem Tomášem Halounem má zootechnik Jiří Procház-ka (vyškolený veterinární technik) do-bré zkušenosti s prováděním císařských řezů. Když ještě v podniku nefungoval správně výživář, jalovice byly zat-loustlé a málo kapacitní, dělalo se prý ročně 20 až 25 operací. „V roce 2010 a 2011 se císař stal pro nás rutinní záležitostí. Určitě se to vyplatí – z 90 % je výsledkem zdravé tele i matka. Když už vím, že porod bude komplikovaný, ihned volám veterináře. Ten je na místě během půl hodiny a během další hod-iny je operace hotová. Náklady zhruba 5000,- se vyplatí investovat.“, míní Jiří Procházka. Nutno dodat, že vlivem špatné výživy byla užitkovost chovu asi na polovině současných hodnot – tzn. průměr byl 4000 kg na laktaci oproti dnešním 7800 kg. Veterinář zvládá dobře také nápravu zlomených končetin naro-zených telat, které mohou vzniknout při nestandardních porodech. Dlaha se po zhojení končetiny odstraní a tele jde do výkrmu.

Krmení je prioritou manage-mentu

V roce 2011 jsme změnili výživářského poradce – nastoupil Ing. Antonín Lopatář. Krmné dávky začaly být efektivnější, náklady se zredukovaly, užitkovost neustále narůstá. Za tři roky lze konstatovat, že ekonomicky se chov zlepšil o neuvěřitelných 25 %. Například sóju nenakupujeme vůbec, pouze řepkový extrahovaný šrot. Mláto jsme díky jeho zvyšující se ceně také opustili. Směsi nám míchá pojízdná míchárna z našeho vlastního obilí. Minerální směsi nakupujeme od firmy VVS Verměřovice s.r.o.

z našich farem - ZD Smetanova Lhota

14

Po krátkém zaváháním máme servis periodu opět na 86 dnech,“ vyjádřil se hlavní zootechnik k problematice výživy. K míchání krmných dávek slouží hori-zontální krmný vůz Frasto s frézou. Zootechnik má pomocí čipu neustálou kontrolu navážek a pojezdů na krmném voze. „Obsluha musí přesně dodržovat také časy krmení a přihrnování, na to si potrpím,“ dodává Jiří Procházka.

Slovo výživáře:

„Do Smetanovy Lhoty jsem byl původně přizván místním veterinářem MVDr. Tomášem Halounem, který v chovu řešil velké množství císařských řezů u jalovic, protože narozená telata byla příliš velká. Řada chovatelů se stále domnívá, že důvodem velkých telat je výživa krav v období stání na sucho, nicméně většina studií, tuto hypotézu vyvrací. I zde jsme nakonec zjistili, že důvodem velkých telat byla prodloužená březost po některých otcích, která má na velikost telat zásadní vliv, to ovšem nemusí být důvodem k tomu, že se jal-ovice nemůže otelit. Hlavním důvodem v tomto chovu byla jednotná krmná dávka, při které docházelo k význam-nému tučnění jalovic a množství loje pak zužovalo porodní cesty.Takže zásadní změna, kterou jsme udělali bylo rozfázování výživy jak u jalovic tak i u dojnic. Protože jsem zastáncem a propagátorem náhrady só-jového extrahovaného šrotu domácími zdroji bílkovinných krmiv a sójou nekrmí 90 % podniků, kde dělám výživu, prov-edli jsme tuto změnu na začátku roku 2012 i ve Smetanově Lhotě. Díky těmto úpravám a hlavně práci místního zoot-echnika došlo ke zvýšení užitkovosti a zlevnění krmné dávky. (viz graf Stand-ardizovaná užitkovost).Podle analýzy chovu, kterou každý měsíc děláme, je nyní hlavním limitu-jícím faktorem genetický potenciál, protože krávy ve Smetanově Lhotě již dojí o 13 % více než jejich polosestry v rámci ČR. Dalším významným faktorem je vyšší výskyt subklinick-ých mastitid, který nás připravuje o 0,8 l mléka na krávu denně,“ sdělil výživářský poradce z firmy Milkprogres poradenství Ing. Antonín Lopatář.

text a foto: Lukáš RytinaZdroj: Náš Chov

Graf- Standardizovaná užitkovost – ECM (energeticky korigované mléko) ve 150 dnech laktace.

Krmič dostává jasné pokyny, které nelze obcházet.

Jiří Procházka má na starosti chod živočišné výroby ve Smetanově Lhotě.

Krmné dávky míchá Frasto Storm s frézou.

Interiér stlané volné stáje, která vznikla z původní K206.

Telata ve venkovních individuálních boxech.

Kráva 361 756- 931 narozená 12. ledna 2010 dala na první laktaci 21 600 kg mléka díky tomu, že dlouhodobě nechtěla zabřeznout.

info ‘14

Metabolické programovanie teliat - Dvojročné skúsenosti

V poslednom období sa dosť často skloňuje termín „metabolické p rog ramovan ie“ . Čo to znamená pre chovateľov, pre zvieratá a čo môže chovateľ zavedením

tohto programu dosiahnuť? Radi by sme sa s chovateľmi podelili o skúsenosti s týmto systémom.Dobre odchovaná jalovica je základom budúceho vysokoprodukčného stáda. Toto tvrdenie poznajú snáď všetci zootechnici. Pozrime sa ako vyzerá klasický odchov v súčasnosti. Mlieko je pre teľatá v prvých týždňoch zdroj živín. O mlieko však s teľatami súperíme. Preto je tendencia kŕmiť mlieko čo najme-nej. Vznikli mliečne kŕmne zmesi na báze srvátky a srvátkových bielko-vín. Postupom času sa aj tieto skúšali nahrádzať lacnejšími variantami z rastlinných zdrojov (sójový bielkovi-nový koncentrát, pšeničné bielkoviny, hrachové bielkoviny), čo z odstupom času sa ukázalo ako nie najšťastnejšie riešenie. Zároveň tlak na skorý odstav od mlieka si vyžadoval, aby teľa ve-delo prijímať dostatok štartéra. Preto sa obmedzilo skrmovanie sena. Aké máme výsledky tohto systému odcho-vu na Slovensku? Nižšia rastová inten-zita teliat (priemerný prírastok teliat z 27 chovov SR 2011 – 690 g), neskorší vek pri 1 otelení (priemer SR 2013- 26,7 mes.), vyššia brakácia prvôstok, priemerná dĺžka laktácie (SR - 2,32 roka, Holandsko – 3,7 roka) a nízka celoživotná úžitkovosť (priemer SR 2013 - 18.700 L vs Holandsko 31.700 L). S tým súvisí samozrejme aj celková ekonomika chovu.

Tab.1 Náklady odchovu na 1liter mlieka celoživotnej úžitkovosti.

Ako súvisí intenzívna výživa teliat s následnou úžitkovosťou a brakáciou? Je možné zmenou systému výživy dosiahnuť pevnejšie zvieratá s lepším zdravím a produkciou? Podľa výs-kumov z posledných rokov je možné metabolizmus cicavcov (všeobecne) naprogramovať. Každý si nesie so sebou genetickú výbavu od svojich rodičov. Ktoré gény sa prejavia (zapnú) alebo ostanú vypnuté môže ovplyvniť podnet z vonka – prostredie, výživa atd.Príkladom z humánnej výživy môže byť zelený čaj, ktorý obsahuje EGCG (epigalokatechingalát). Gény zod-povedné za obranu proti nádorovým bunkám sa z vekom postupne deaktivu-jú. A práve EGCG ich pomáha udržať v zapnutom stave.

Tab.2 – Vplyv intenzity výživy na prírastok-užitkovosť-brakáciu (Fischer 2010)

Ak teda zabezpečíme teľatám v post natálnom období plnohodnotnú výživu s ohľadom na ich potreby a umožníme aby sa realizoval plne ich genetický potenciál, môžeme týmto krátkodo-bo pôsobiacim živinovým podnetom dosiahnuť trvalé prispôsobenie funkcií

látkovej premeny – metabolizmu na živinovú situáciu. Táto adaptá-cia pretrváva i po zániku podnetu a je prenosná aj na potomkov! Celý proces sa označuje termínom „metabolické programovanie“.

Ako prebieha rast organizmu?

Rast organizmu neprebieha rovnako v každom období a dá sa rozdeliť na fázy. Od perinatálneho obdobia do veku 5. mesiacov dochádza k rastu tkanív vďaka pomnoženiu buniek (tzv. hyperplastický rast). Buduje základ vnútorných orgánov – srdce, pečeň, pľúca, tráviaci systém, vaječníky atď, rastie svalovina, buduje sa základ vemena. To určuje rámec tela a celkovú úroveň metabolizmu.V neskoršom období sa tieto bunky už len zväčšujú (tzv. hypertrofický rast). Je nutné si uvedomiť, že ochorenie počas prvých 4-5 mes. má negatívny vplyv na celkový vývoj a vývin organ-izmu (poruchy hyperplastického rastu) bez možnosti kompenzácie! Poruchy intrauterinného a postnatálneho rastu buniek postihujú najmä srdce, plúca, slezinu, pečeň a svalovinu. Významná je redukcia hmotnosti týmusu a slez-iny, orgánov hrajúchich úlohu pri obranoschopnosti organizmu. Jed-noducho povedané – to čo zmešká teľa do veku 5 mesiacov, nedobehne

15

odborné články - Metabolické programovanie teliat

odborné články - Metabolické programovanie teliat

16

Ide o intenzívnu mliečnu zmes s obsahom 24% bielkovín pochádza-júcich s kombinácie srvátky a kazeínu, ktorá je navrhnutá pre optimálny rast teliat. Naviac je obohatená o imuno-globulíny pre podporu imunitného systému. V pokusoch dosiahli teľatá od chované na tejto mliečnej zmesi rovnaký prírastok v porovnaní so sušeným mliekom. Navyše použitím inovatívnej technológie tzv. sprejového mrazenia je dosiahnutá výborná ho-mogenita hotového produktu (ne-sedimentuje) a stráviteľnosť bielkovi-nových aj tukových zložiek.

už nikdy, ani keď bude vážiť 650 kg. Navonok môže vyzerať jalovica pekne ale zmeny vnútorného prostredia sa prejavia v kritických situáciách tj. po otelení, pri záťaži. Potom ale málokto sleduje a dáva do súvisu aké zdravotné komplikácie prekonala uhynutá pr-votelka ako teľa.

Dosť bolo teórie poďme na prax.

Ako by mal vyzerať dobrý odchov?

Zvládnutá mledzivová výživa je ab-solútny základ. Teľa sa rodí bez proti-látok a môže ich získať v dostatočnej kvalite a kvantite len mledzivom. Pop-ísané na túto tému bolo už neúrekom. Zootechnik v praxi si jednoducho môže overiť či sú teľatá na farme napojené mledzivom vhodnej kvality, dostatočne a včas pomocou refraktometra (viď obrázok “Pasívna imunity”).Mliečna kŕmna zmes a napájací plán. Príroda zariadila, že pre teľa v prvých týždňoch je najideálnejšou potravou mlieko – mliečne bielkoviny, mliečny tuk, srvátkové bielkoviny, laktóza. Z tohto pohľadu by bolo „obohatené“ kravské mlieko ideálnou potravinou. Obohatené preto, lebo tzv. produkčné mlieko dnešných 50-60 litrových kráv síce obsahuje dosť makroživín (bielkoviny, tuk, laktóza), ale chýba-jú dôležité mikroprvky a vitamíny. Naopak neodporúčam skrmovať „so-matické“ mlieko, zmenené zmyslovo, živinovo, s obsahom reziduí antibiotík, ktoré sú príčinou vzniku bakteriálnych rezistencií na ATB u zvierat a následne aj u ľudí.Na trhu je k dispozícií množstvo mliečnych kŕmnych zmesí rôznych firi-em. Ktoré produkty sú najlepšie pre in-tenzívny odchov? Produkty s vysokou koncentráciou živín, ktoré pochádzajú z mliečnych zložiek. Najlepšie skúse-nosti mám s Multimilk Premium - vy-sokointenzívnou mliečnou zmesou na-sledovného zloženia:

Bežne vyskytujuce sa produkty na trhu majú obsah bielkovín 18-22%, obsah tuku 16-18%. Obsah vlákniny 0,1-0,3 %. Chovateľ by si mal uvedomiť , že zdan-livo minimálny živinový rozdiel 3 % v obsahu bielkovín či tuku predstavuje pri dávke 1000 g suchého produktu rozdiel 30 g bielkovín alebo tuku. To znamená že teľa dostane pri rovnakej dávke sušiny akoby o 0,7-1liter mlieka naviac ! A to sa niekde musí prejaviť. Priemerný príras-tok dosahovaný v kategórii od narode-nia do 60 dní je dlhodobo 930 gramov. Len jalovičky. Napájací plán je uvedený v schéme na obrázku.

info ‘14

Odstav od mlieka a čo ďalej?

V praxi sa často stretávam s krásnymi teľatami na mliečnej výžive. Ale po odstave to je celkom iný obrázok – schudnuté, matná srsť, narušená imuni-ta. Obraz podstavovej rastovej depresie spôsobený nedostatočnou schopnosťou nahradiť živiny z mlieka živinami rast-linných komponentov zo štartéru a ob-jemového krmiva. Príčin môže byť vi-acero – od nedodržiavania napájacieho plánu, skrmovanie mlieka v plnej dávke až do odstavu, nevhodne načasovaný a zložitý prechod na rastlinnú výživu až po organizačné problémy a nekval-itne odvedenú prácu ošetrovacieho personálu. Zjednodušenie systému výživy a účinný prechod na rastlinnú výživu ponúka systém skrmovania tzv. Slameného štartéru. Používam tento systém na farmách viac ako 2 roky a musím konštatovať, že je funkčný, jednoduchý, ekonomický. Doplnok použitý na výrobu štartéru Premin Gold Start robí vyrobenú zmes pre teľatá atraktívnou. Obsahuje všetky dôležité vitamíny, minerály v ľahko využiteľnej forme ako aj lát-ky podporujúce rozvoj predžalúdkov .Teľatá prijímajú slamený štartér od 1 týždňa veku. Spontánny príjem je ďaleko lepší ako u granulovaných štartérov. Slamený štartér sa skrmuje ešte 2 týždne po odstave. Vysoký ob-sah sušiny zabezpečuje stabilitu ho-tového krmiva ale hlavne umožňuje dostať viac krmiva do rozvíjajúcich sa predžalúdkov. Obsah kvalitnej kŕmnej rezanej slamy účinne stimuluje mo-toriku predžalúdkov ako aj rumináciu.

Prírastok v porovnaní s granulovaným štartérom je vyšší cca o 100g/ks/deň. Prechod na klasickú TMR na báze siláže, senáže zo slameného štartéra je absolútne bezproblémový vďaka objem-ným predžalúdkom Nakoniec, lepšie raz vidieť ako stokrát počuť – na obrázku hlavný zootechnik a vedúci farmy Ľubeľa (AGRO-RACIO) - p. Močáry s budúcimi základom vysokoprodukčného stáda. Vpravo – príprava slameného štartéra v kŕmnom voze.

Zhrnutie:

Základ pre vývoj a následnú mliečnu úžitkovosť sa tvorí v prvých 5-6. týždňoch života! Na odchov používať kvalitnú mliečnu kŕmnu zmes – 24/20, ideálne s obsahom sušeného mlieka, bez rastlinných bielkovín. Zvýšenie koncentrácie MLKZ na 150 - 160 g / liter (nápoja) počas prvých 5.

týždňov života. Suchý slamený štartér stimuluje príjem krmiva a prírastky a zabezpečí rozvoj predžalúdkov a prechod na konzervované krmivá. Prírastky počas odchovu by mali byť vyrovnané (850-900 g) do pohlavnej dospelosti, v 8/9. mesiaci, celoživotný prírastok 700 g - 750 g. O ekonomike chovu nerozhoduje cena MLKZ ale pomer - NÁKLADY odchovu/celoživotná úžitkovosť.Chovateľom prajem veľa chuti do za-vádzania sytému metabolického pro-gramovania na ich farmách, a dostatok kvalitných jalovíc, s ktorými by ve-deli oddolávať ekonomickým tlakom na produkciu mlieka aj po roku 2015. Samozrejme pri dosahovaní cieľov im radi budeme nápomocní. MVDr. Tomáš Balážik, špecialista pre

chov dojníc, VVS SK

17

odborné články - Metabolické programovanie teliat

Nový obchod VVS na Slovensku otevřela obchod s doplňkovým krmivem a zbožím pro zájmové chovy.

18 info ‘14

Mastitida – ekonomicky nejzávažnější onemocnění dojnic.Metody práce a řízení výroby mléka procházejí časem různými změnami pohledů, názorů a přístupů.U mastitid lze říci, že mezi onemocněními drží první pozici v závažnosti ekonomických dopadů v chovu mléčného skotu. Existují různé kalkulace, které se snaží definovat, kolik nás v chovu onemocnění mléčné žlázy stojí. Různí autoři docházejí k různým výsledkům. Pro chovatele není rozhodu-jící konkrétní číslo ale skutečnost, že i ty nejnižší odhady vypovídají o obrovs-kých ekonomických ztrátách. Je třeba si uvědomit, že podle některých kalku-lací náklady, které dokážeme vyčíslit (léčba a mléko vyřazené z dodávky) představují pouze 35% z celkových nákladů na klinickou mastitidu. Zbylá část je způsobena ztrátou produkce a zhoršením souvisejících produkčních výsledků.

Příklad jedné z kalkulací:

Další skutečností, kterou není radno podceňovat v souvislosti s onemocněním mléčné žlázy je změna náhledu spotřebitelů na strategii používání antibiotických přípravků v živočišné výrobě. Z tohoto pohledu se doposud chovatelé i veterinární lékaři zaměřovali především na mini-malizaci rizika reziduí léčiv v produktech živočišné výroby. Dnes se připojuje zájem na omezení užívání některých účinných látek, které jsou běžně v chovech skotu užívané. Důvodem je narůstající riziko vzniku rezistentních mikroorganismů, které mohou být nebezpečné pro lidskou populaci.

Spotřebitele v tomto smyslu zastupují státní a evropské instituce a i v ČR začala pracovat komise pro řešení problematiky antibiotické rezistence.Pro představu chovatelů o možných dopadech je možno použít vymezení problematiky antimikrobní rezistence zpracované zástupci ÚSKVBL:

Mastitidu definujeme jako obran-nou zánětlivou reakci ml. žlázy na působení intramamární infekce. Vznik mastitidy je tedy podmíněn existencí původce a jeho působením v mléčné žláze. Prevenci vzniku mastitid rozpracov-anou do protokolu postupů a opatření můžeme nazvat antimastitidním pro-gramem pro daný chov.Nejdůležitějšími body antimastitid-ního programu jsou:

1. Snížení infekčního tlaku prostředí2. Správný postup přípravy mléčné žlázy před dojením a správný průběh samotného dojení3. Dodržování zásad správného zasušování4. Účinná léčba klinických případů5. Práce se subklinickými případy

1. Snížení infekčního tlaku prostředí.

Lehací boxy pro dojící krávy je nutno udržovat čisté a suché. Je velmi dis-kutovanou otázkou, jaká podestýlka je do lehacích boxů nejvhodnější. Kom-promis je obvykle třeba hledat mezi účinkem a cenou podestýlky.

Průmyslově vyráběné matrace do bezstelivových systémů obvykle nesplňují požadavky zvířat na kom-fort a hygienu ustájení. Částečnou kompenzací je pravidelný posyp povrchu drcenou slámou nebo pili-nami. Za vhodnější technologii jsou považované tradičně profilované lehací

boxy. Je však poměrně komplikované se rozhodnout, jaký materiál se bude do těchto boxů zastýlat. Původně byly boxy konstruované na naplnění uleželým hno-jem, který se obvykle 2x týdně (někde denně) přistýlá slámou. Hnojovou ma-traci je třeba doplňovat minimálně každý rok. Tato podestýlka je výborná z hlediska pohody zvířat, pokud se slámou stele dostatečně často, splňuje i požadavky na čistotu. Její nevýhodou je cena podestýlky (vysoká spotřeba slámy), pracnost a zejména nevhodnost do kejdových systémů. Do kejdových systémů je možno použít místo hnojové matrace tzv. blistry (profilované ma-trace z tvrdé gumy, které se přišroubují na dno boxu a zasypou pískem. Na povrch se stele řezaná sláma. Tento způsob je z hlediska slámy úspornější, pro krávy je méně komfortní, gumová žebra při odhrnutí slámy tlačí. Tech-nologie je použitelná v kejdovém sys-tému, řezaná sláma v menším množství projde přes čerpadla vybavená řezacím ústrojím. Další možností je použití separátu z kejdy. Chovů se stlaním separátem přibývá. Názory na použití této podestýlky se různí. Dlouhodobější zkušenosti s touto podestýlkou naznačují, že obavy při správné re-alizaci systému nejsou na místě.

odborné články - Mastitida

Obecně se jeví použitelnost separátu při sušině nad 30 %, lépe po smíchání se substrátem, který zajistí další zvýšení sušiny a zvýšení pH, kdy dochází k potlačení růstu coliformních bakterií. Použitelné jsou komerční přípravky (Desical, Dekamix) - nežíravé alkalické vápno, někteří chovatelé přidávají do separátu mletý vápenec nebo vápenný hydrát. Ještě jinou alternativou může být stlaní vápennou matrací z řezané slámy a vody.Pro shrnutí problematiky podestýlek lze zdůraznit: Používejte suchou a čistou podestýlku, jejíž obnovu je třeba zajistit tak často, aby vemena zvířat byla čistá. Čím nižší vlhkost, tím méně bakterií. Zvýšením pH pomocí různě modifiko-vaného vápna redukujeme růst coli-formních bakterií.

2. Postup přípravy dojnice před dojením, dojení:

Příprava dojnice před dojením musí spl-nit dva základní požadavky. Zajistit vy-dezinfikované, čisté a suché struky, na které budou nasazeny strukové násadce dojícího stroje. Druhým úkolem přípravy je zajistit dostatečnou stimulaci nervových zakončení na hrotech struků a dát dojnici dostatečný čas k uvolnění oxytocinu, bez kterého nelze zvíře kvalitně podojit. Z hlediska hygieny a mikrobiální čistoty struků je rozhodu-jící jaký způsob očisty se používá. Dr-tivá většina odborníků na mastitidy se přiklání k „suché toaletě“. Ta spočívá v namočení struku do dezinfekčního roztoku a v důkladném vytření do su-cha před nasazením dojícího stroje. Utření a vysušení je zabezpečeno buď vypranými a vysušenými utěrkami, nebo jednorázovými utěrkami. Pod-mínkou je na každé zvíře čistá utěrka. Stimulace struku je zabezpečena masáží hrotu v průběhu čištění (cca 10 s) a celý postup musí být zorganizován tak, aby stroj byl nasazen mezi 60 a 90 s od masáže struku. Jak tedy může celý proces vypadat? V prvé řadě se stanoví, kolik dojnic bude připravováno v jed-nom cyklu (v našich podmínkách ob-vykle 4-8 ). Obsluha namočí všechny struky zvířat z jednoho cyklu predipem. Potom jedno po druhém oddojí a současně rukavicí provede masáž hrotu a hrubé rozmělnění nečistot. Po tuto dobu stále působí dezinfekce, která k dosažení účinku potřebuje 30s.

V dalším kole je provedena důkladná očista a osušení struku, zejména hrotu. Nakonec jsou nasazeny dojící stroje. Tento postup má několik modifikací a je třeba ho uzpůsobit zejména typu a velikosti dojírny, rychlosti personá-lu, případně čistotě struků. Na správné volbě postupu přípravy před dojením a na jeho důsledném dodržování závisí z velké části úspěch v boji s mastitidami. Kontrolu je možno provádět pomocí vyhodnocení počtu a stupně hyperkeratóz, které vy-povídají o kvalitě stimulace a poskyt-nutí dostatku času na ejekci mléka. Zkouškou hygieny přípravy je otření hrotu struku čistým ubrouskem před nasazením dojícího stroje. Ubrousek může být zašedlý, bez zje-vných nečistot. Po očistě a stimulaci následuje správné nasazení stroje, které spočívá především v přikládání strukových násadců se zalomením mléčné hadičky tak, aby nedocházelo k přisávání vzduchu při nasazování. Proudem vzduchu přisávaného do strukové návlečky dochází k roz-kolísání podtlaku v různých částech stroje a může to být závažná příčina přenosu infekce. To stejné platí při sklouzávání strukového násadce a přisávání vzduchu v průběhu dojení. Zde je prevencí správné polohování stroje po nasazení. Stroj by měl viset kolmo k vemenu ve směru struků, bez zákrutů a možných zaškrcení.

Pro polohování stroje se využívají různě řešené držáky dodávané výrobci dojíren. Ukončení dojení nastává při poklesu průtoku mléka pod nastavenou hodnotu, po dobu zvoleného čekacího času. V mi-nulosti to byl obvykle průtok 0,2 l / min a čekací čas 10-20 s. V současné době je pro ukončení dojení doporučován průtok 0,4 l / min a čekací čas se zkracuje i pod 5 s. Pak dochází k automatickému stažení stroje. Při tom je důležité, aby soustava byla správně seřízena a ještě před zahájením stahování stroje byl uzavřen přívod podtlaku. Jinak dochází k vážnému poškozování struků, resp. strukových kanálků. Bezprostředně po stažení stroje by měl být apliko-ván dezinfekční přípravek po dojení tak, aby zbytkový podtlak v mléčné cisterně podpořil průnik dezinfekčního prostředku do vstupu do strukového kanálku a zlepšila se funkce bariéry proti infekci. Tomu můžeme napomoct i organizací krmení tak, aby podojená zvířata přicházela k čerstvě založenému krmivu. Ta pak zůstanou u žlabu, nezalehnou do boxu bezprostředně po dojení a strukový kanálek má dost času se uzavřít. Nejčastěji používanou dezinfekcí jsou přípravky na bázi jódu s obsahem jódu nad 3000 ppm. Hraje zde důležitou roli obsah pomocných a kosmetických látek tak, aby se struk následně dobře čistil, kůže byla hladká, vláčná a v dobré kondici.

Příklad zpracovaného postupu dojení:

19

odborné články - Mastitida

odborné články - Mastitida

20

A. Z období stání na sucho pochází více jak 60% nových infekcí mléčné žlázy (IMI)B. Počet nových infekcí v období stání na sucho je 10x vyšší jak v laktaciC. Čtvrtě infikované v období stání na sucho jsou signifikantně častěji postiženy mastitidou v následující laktaci než čtvrtě neinfikované.D. 60 % klinických mastitid v prvních 100 dnech laktace způsobily patogeny zavlečené do mléčné žlázy v období stání na sucho.

Jaké jsou nejdůležitější momenty pro stání na sucho?

Ustájení suchostojných dojnic musí být čisté a suché, minimálně stejná nebo lepší úroveň hygieny jak u do-jících. Nemělo by platit úsloví: se-jde z očí, sejde z mysli. Uvedené závěry studií hovoří jasně o zásad-ním vlivu infekcí vzniklých v tomto období na počet mastitid v laktaci. Vyplatí se tedy právě zde pečovat o snižování infekčního tlaku. Čistota a pohodlí zvířat se jen těžko udržuje v nedostatečně velkém prostoru. Pokud jde o velikost lehárny v porodně (v případě volné přistýlané plochy), existuje jednoduchá pomůcka pro ty, kteří chtějí pro svoje zvířata zajistit skutečný komfort – na každých 1000 l na laktaci je třeba počítat 1 m2. Ve stádě o průměrné užitkovosti 11 000 kg mléka za laktaci by tedy měla mít lehárna na přípravě na porod 11 m2 na ustájenou dojnici. K tomu samozřejmě ještě krmiště se 100 cm (lépe 110cm) délky krmného žlabu na ustájené zvíře. Výměna podestýlky nebo přistlání dostatečného množství nové podestýlky by mělo probíhat minimálně 3x týdně.Neméně významná součást sys-tému je proces zasušení dojnice. U zvířat s užitkovostí kolem 30 l v době, kdy by mělo dojít k zasušení se doporučuje provést přesun do malé skupiny a změnou krmné dávky (seno) dosáhnout poklesu nádoje pod 25 l. Zasušovat při vyšší dojivosti představuje významně vyšší riziko vzniku infekce. Samotné zasušení se provádí obvykle po posledním vydo-jení a aplikaci ATB pro období stání na sucho a provedení kvalitního post-dipu. Někteří chovatelé používají po aplikaci ATB navíc uzavření struku pomocí vnější případně vnitřní zátky. Pro všechny aplikace do struku platí zásada pečlivého dodržování hy-gieny – zejména udržení sterilních podmínek aplikace, což je podstatné pro prevenci zavlečení patogenů do mléčné žlázy. V souvislosti s poli-tikou používání antimikrobik je velmi pravděpodobné, že dojde k omezení možnosti preventivního podávání antibiotik zdravým zvířatům při zasušování. Proto by se chovatelé měli této problematice věnovat, a na novou situaci se postupně připravit.

3. Zasušování dojnic:

Studium problematiky období stání na sucho stále více ukazuje, že se paradoxně z hlediska vzniku klinických mastitid u dojnic jedná o nejdůležitější období v rámci laktačního cyklu.K této problematice několik zásadních závěrů učinil ve svých studiích A.J. Brad-ley (univerzita Nottingham):

info ‘14

Test čistoty hrotu struku před nasazením stroje. Přípustný je stav na prvním ubrousku (u 95% zvířat).

Test čistoty hrotu struku před nasazením stroje. Přípustný je stav na prvním ubrousku (u 95% zvířat).

Chronické poškození struku – hyperkeratóza – méně jak 15% zvířat se stavem na 1.obrázku.

4. Léčba mastitid je jednou z cest eliminace původce ze stáda.

Úspěšnost léčby mastitid závisí na mnoha faktorech jako je např. věk do-jnice, stadium laktace, druh původce, infekční dávka, citlivost na ATB. Prak-tické pravidlo zní: pokud má dojnice tři kontroly užitkovosti po sobě nad 700 tisíc somatických buněk, považuje se za nevyléčitelnou a není příliš smys-luplné se zabývat její léčbou. Prob-lém s vysokou spotřebou antibiotik je též ukrytý v tom, že mnoho chovatelů podává antibiotika kravám déle, než je uvedeno v příbalovém letáku u in-tramamárních ATB. K usmrcení původce dochází mnohem dříve, než odezní klinické příznaky zánětu. Chovatelé se však mylně domnívají, že ještě dojnici

nevyléčili a v aplikaci antibiotické léčby pokračují. Prodloužená léčba je naopak indikovaná u S. aureus. V některých případech je vhodné kombinovat ap-likaci intramamární s celkovým podáním antibiotik.Úspěšnost léčby je také nižší u krav na třetí a další laktaci, pokud se nejed-ná o první případ mastitidy, ale také při postižení více čtvrtí najednou, kde bývá častým původcem onemocnění S. aureus, u něhož je úspěšnost léčby při chronické infekci minimální.Dále si musíme uvědomit, že pět až čtyřicet procent případů bývá mikrobio-logicky negativních v závislosti na náka-zové situaci ve stádě. U těchto případů je nelogické podávat antibiotika. Je prokázá-no, že častější dojení mastitidních krav nemá pozitivní efekt na výsledek léčby.

Při léčbě mastitid se spotřebovává ne-jvíce antibiotik v chovech dojnic. Z těchto důvodů je nutné hledat cesty, jak dosáhnout nižšího počtu mastitid, ale také nižšího použití antibiotik.Možnými alternativami je prevence vzniku mastitid, vakcinace a homeo-patie. Z uvedených možností však má nejvýraznější vliv prevence. Vakcinace totiž nesníží počet nových mastitid, ale pouze zmírní průběh zánětu a homeo-patické účinky jsou pro většinu populace velkým otazníkem.Tak jako je velkým mezníkem v mikrobi-ologii objev penicilínu, přelomem v léčbě mastitid je faremní kultivace. Faremní kul-tivace totiž přináší světlo do léčby mastitid a identifikace patogenů, což je rozhodující pro léčbu a především pro prevenci.Ačkoliv bakteriologické vyšetření v kamenné laboratoři je stále nenahra-ditelné, faremní kultivace přináší obrovs-kou výhodu ve zkrácení času diagnostiky, v rozhodnutí o použití ATB a kontrole účinnosti terapie a to tím, že se provádí přímo na farmě. Prostřednictvím farem-ní kultivace jsou také řídící pracovníci v chovu vtaženi hlouběji do problematiky řešení mastitid, což velkou měrou přispívá k dosažení vytyčeného cíle.Jaký je sled kroků při nové mastitidě?Na prvním místě je třeba zhodnotit závažnost průběhu mastitidy. Z hlediska závažnosti průběhu mastitid rozlišujeme 3 stupně.

1. stupeň - mírná mastitida: přítomny pouze změny v mléce - léčí se na základě výsledku kultivace

2. stupeň - středně vážná mastitida: přítomny změny mléka + lokální příznaky zánětu mléčné žlázy jako je zčervenání, otok, bolestivost, zahřátí čtvrtky – léčí se na základě výsledku kultivace

3. závažná, systémová mastitida: přítomny příznaky celkového postižení organismu - zvýšená teplota, apa-tie, ulehnutí, průjem, drastický pokles užitkovosti… Léčba se zahajuje ihned bez ohledu na kultivaci

Po zjištění problému se od postižené do-jnice odebere vzorek mléka, nakultivuje se na diagnostický set a za 24 hodin se odečte výsledek. Důležitý je aseptický odběr vzorku mléka, což znamená použití jednorázových rukavic, predipu, utření suchou a poté alkoholovou utěrkou.

odborné články - Mastitida

21

odborné články - Mastitida

22

Následuje odstříknutí vzorku do vodorovně nakloněné zkumavky. Vlastní kultivace probíhá v termostatu na diagnostické misce.Micro Mast test obsahuje tři živné agary pro kultivaci kolonií G+, G- bakterií. Třetí půda je obyčejný krevní agar, na kterém rostou jak G+ tak G- bakterie. Tento agar zvyšuje citlivost záchytu především G+ infekcí, kdy je bakterie přítomna v mléce v malém množství. Pokud rostou po kultivaci kolonie bakterií v G+ části misky, je nutné nasadit antibiotika, pokud v G-, nemá aplikace antibiotik žádný smysl. Nerostou-li bakterie v žádném sektoru, nemá aplikace antibiotik smysl.Třetí až šestý den se provádí kontrola účinnosti léčby. Zde si musíme uvědomit, že klinické příznaky zánětu vymizí později, než dojde k mikrobiologickému vyléčení. Klinické příznaky jsou obrannou reakcí organismu na přítomnost patogenu a poškozená tkáň musí mít čas na regeneraci.Pro vyhodnocování účinnosti léčby a preven-tivních opatření je nezbytná přesná evidence výsledků kultivace a následné léčby.Faremní kultivace tedy umožňuje použít léčbu pomocí ATB pouze tam, kde to má smysl a zároveň poskytuje kontrolu účinnosti léčky (kultivace bezprostředně před ukončením léčby). Celkovým efektem je pokles spotřeby antibiotik na chovu až o 40 % za dodržení správné a dostatečně dlouhé léčby u zvířat, která léčbu potřebují.

4. Práce se subklinickými infekcemi, hodnocení antimastitidního programu.

Úspěšnost antimastitidního programu můžeme hodnotit podle počtu klinických mastitid za časové období a pravidelným analyzováním dat o počtu SB u jednotlivých dojnic.Existuje více možných systémů pro hod-nocení. Každý z parametrů v jednotlivých systémech má své opodstatnění a nastavení akceptovaných hodnot závisí na stavu stáda a sledovaného cíle. Příklady možných nastavení sledovaných hodnot:

info ‘14

cíln (%) krav CMSCC > 200.000 buněk/mL < 20%n (%) krav minulý měsíc < 200.000 a nyní > 200.000 < 8%n (%) krav CMSCC > 200.000 buněk/mL po 2 a více kontrol < 10%n (%) klinických případů mastitidy/rok <12%,1,5%/měs.n (%) prvotelek CMSCC > 200.000 buněk/ při 1. kontrole < 10%Léčba v době stání na sucho Poslední kontrola vs. první kontrola > 200.000 buněk/ml vs. < 200.000 buněk/ml >70%< 200.000 buněk/ml vs. > 200.000 buněk/ml <2%

Vyhodnocování stavu není myslitelné bez kvalitního SW vybavení. Příklady výstupů pro chovatele, které používá Milkprogres.

Dobře řízený chov – aktuálně 12 % zvířat ve stádě má počet SB nad 200 tis.

Dobře řízený chov – aktuálně 1% zvířat se otelí s počtem SB nad 200 tis.6% zvířat, která měla na minulé KU počet SB pod 200 tis. a na aktuální KU nad 200 tis.

5 % zvířat má 2 a více KU počet SB nad 200 tis.

Špatně řízený chov – aktuálně 44 % zvířat ve stádě má počet SB nad 200 tis.

Špatně řízený chov – aktuálně 2% zvířat se otelí s počtem SB nad 200 tis.15% zvířat, která měla na minulé KU počet SB pod 200 tis. a na aktuální KU nad 200 tis.

25% zvířat má 2 a více KU počet SB nad 200 tis.

MVDr. Václav Osička, MVDr. Miroslav Novák, Ing. Antonín Lopatář

Milkprogres - poradenství s.r.o.

Výživa přežvýkavé spárkaté zvěřeV uplynulém roce jsme pokračovali s rozvojem sektoru krmiv pro spárka-tou zvěř. Rozšířili jsme naši produkto-vou řadu o dva nové výrobky. Jedná se o Premin® směs Siláž, sypké doplňkové krmivo určené pro přimíchávání do speciální směsné siláže pro spárkatou zvěř. Druhým novým produktem je Premin® SLANISKO. Premin® SLANISKO je sypké minerální krmivo pro spárkatou zvěř, které by mělo být celoročně k dispozici.

Je určeno jako náplň do slanisek namísto kusové nebo lisované soli. Kromě soli obsahuje také vápník, fosfor a hořčík, tedy nutričně důležité prvky nezbytné pro rozvoj kostry a paroží. Premin® SLANISKO dále obsahuje nezbytné stopové prvky a vitamíny pro zajištění životních funkcí organismu. V současné kulturní krajině je stále častěji zaznamenáván výrazný deficit minerálních látek pro spárkatou zvěř. Jen s dostatkem minerálií může zvěř ukázat svůj genetický a zejména trofe-jový potenciál. Zajištění neomezeného přístupu k minerálním látkám je důležité pro všechny druhy spárkaté zvěře, ze-jména pak pro březí a kojící samice. Zvěř slaniska ráda navštěvuje celoročně, zvláště matky v době laktace a kojení mláďat. Jakmile se spárkatá zvěř naučí minerální slanisko navštěvovat, má to většinou trvalý charakter a opakovaně se ke slanisku vrací. Je nezbytně důležité v honitbě vybudovat síť slanisek,

Ukázka slaniska pro srnčí zvěř.

Detail produktu Premin® SLANISKO.

Mapka rozmístění slanisek v honitbě.

Společná fotografie účastníků na konferenci o jelenovitých letos v Lotyšsku.

Logo Asociace IDUBA.

23

zájmové chovy - spárkatá

která budou vhodně a systematicky rozmístěna, tak aby se nacházely ve všech potenciálních teritoriích zvěře. V závislosti na druhu zvěře a charakteru honitby je vhodné mít 1 slanisko na 15 – 25 ha. Z pohledu péče o zvěř je lepší mít v honitbě více slanisek než méně. Nákla-dy na minerální krmivo do slanisek jsou ve srovnání s celkovými náklady na péči o zvěř naprosto zanedbatelné.

VVS Verměřovice s.r.o. se stalo členem Mez-inárodní asociace chovatelů jelenovitých IDU-BA, kde se podílíme na poradenství ve výživě jelenovitých. Letos v srpnu bylo pravidelné set-kání členů a sympatizantů v Lotyšské Siguldě. Hostitelem setkání se soutěží v paroží a odbornou konferencí byl Dr. Dainis Peaglitis, prezident Lotyšské asociace farmových chovů jeleno-vitých. V rámci odborné konference jsme měli dva příspěvky, Ing. Jan Záhora, MBA o firmě VVS a Ing. Ondřej Faltus o minerální výživě zvěře a naší produktové řadě krmiv.

zájmové chovy - spárkatá

24

Význam hlavních minerálií bude zhodnocen na základě přehledu literatury a analýz přirozené potravy zvěře. V experimentu bude vyhodnocena atraktivita vybraných prvků a bude testována použitelnost jejich podávání. V praktické části bude sledován odběr produktu Premin® SLANISKO u jelení, daňčí, srnčí a mufloní zvěře a to ve volnosti, v oborách i na farmách. Experiment bude probíhat min. 4 roky a jeho dlouhodobost zaručí objektivní výsledky pozorování spotřeby minerálního krmiva zvěří. Premin® SLANISKO bude uloženo v honitbách ve slaniscích a bude celoročně dostupné zvěři pro volný odběr. Letos jsme zahájili prodej našich produktů do Španělska díky spolupráci s Ing. Pedro Corell Alcantarilla, který je vlastník obory zvěře Los Claros a prezident Španělské asociace chovatelů jelenovitých. Věříme, že se spolupráce bude nadále prohlubovat a i díky našim krmivům budou mít ve Španělsku lepší trofeje.

Ing. Ondřej FaltusVVS Verměřovice s.r.o.

Navštivte naše webové stránky o spárkaté zvěři - www.sparkata.cz.

S velkou radostí jsme uvítali informaci o výhře výběrového řízení Vojenských lesů a statků na výrobu granulí pro jeleny u VLS, jak na Libavé, tak v Klášterci nad Ohří i v divizi Mimoň. Zúčastnili jsme se proto i Lesnického dne v Rálsku s naším výstavním stánkem. Na stánku jsme byli společně s panem Pavlem Schererem, odborníkem na srnčí zvěř. Za našim stánkem byl již plot obory Židlov, kde byli krmeni jeleni našimy produkty.

O naše produkty je zájem i na Slovesku, kde jsme zahájili spolupráci s Ing. Marcelem Lehocký, PhD., který má na starosti myslivost na LZ Rožňava, LSR, včetně obory Betliar. Oboru jsme navštívili v únoru s kolegou Ing. Peterem Bujnou ze společnosti VVS SK s.r.o. se sídlem v Trenčíně.

VVS Verměřovice s.r.o. v příštím roce zahajuje výzkumný projekt s názvem „Význam, atraktivita a použitelnost minerálních krmiv pro přežvýkavou zvěř.“ Práce je zaměřena na zhodnocení významu, atraktivity a použitelnosti minerálních krmiv pro přežvýkavou zvěř.

info ‘14

Společná fotografie účastníků na konferenci o jelenovitých letos v Lotyšsku.

Pavel Scherer a Ing. Ondřej Faltus na stánku na Lesnickém dni v Rálsku.

Ing. Peter Bujna z VVS SK s.r.o. a Ing. Marcel Lehocký, PhD. z obory

Betliar v diskusi o výživě jelenů.

Ing. Predro Corell Alcantarilla na návštěve u Pavla Scherera letos na jaře.

Ing. Predro Corell Alcantarilla ve své španělské oboře „Los Claros“.

Směs zrnin a minerálního Krmiva Premin® Jelen, Daněk v oboře Betliar.

25

zájmové chovy - koně

Marcel Novák - jeden z nejznámějších žokejů je tváří Preminu již několikátou sezonu. V letošním roce zaznamenal hned několik významných úspěchů. Zřejmě tím největším bylo vítězství v polské Wroclawi, kde vyhrál s koněm Jam Taki v majetku pana Zatloukala. Ve Velké Pardubické pak s Kasimem obsadil cenné páté místo.

VVS je dodavatelem krmiv a minerál-ních doplňků dostihové stáje Jaroslava Votavy. Letošní rok Velké Pardubocké se sice obejde bez zraněné Sortiny, ale do příští jezdecké sezony bude připraveno bojovat o nejlepší umístění v dostizích dalších několik nadějných koní v tréninku pana Votavy.

Seminář KONĚ ve FORMĚ – tradiční odborný seminář tentokrát na téma Koně v seniorském věku, Cushingův a meta-bolický syndrom u koní (Doc.MVDr. Barbora Bezděková, PhD., Dipl.ECEIM) a téma „výživná hodnota stravitelnosti objemových krmiv ve výživě koní” přednesl Doc. Ing. Bran-islav Gálik, PhD. Seminář se konal pod-ruhé v jezdeckém areálu Rozálka ve slov-enském Pezinku.

Jednu soutěž v VIII. Ceně českých chovatelů v ZH Písek sponzorovala VVS Verměřovice s.r.o. Nejvíce se dařilo Zbyňkovi Zušťákovi z JK Konopiště a koňmi Cleopatra 2 a Gu-cci 3, kteří obsadili hned první i druhé místo. Ing.Jakub Štěrba z úvodní fo-tografie pak skončil na šestém místě.

VVS Verměřovice s.r.o. se každý rok podílí i na chovatelských akcích soukromých stájí, např. tzv. křtění hříbat. A jedny takové křtiny proběhly i v hřebčíně Karlen v Dlouhé Třebové u manželů Kašparových, kteří se zaměřují na chov špičkových welsh pony.

Úspěch VVS ve výběrovém řízení - VVS Verměřovice s.r.o. se zúčatnila výběrového řízení na dodavatele minerálně vitamínových doplňků, které bylo vypsáno NH Kladruby nad Labem koncem března 2014 a v tomto VŘ uspěla. VVS se tím stala dodavatelem doplňků ve dvou největších hřebčínech u nás. Druhým je Zemský hřebčinec Písek.

Již několikátý rok v řadě podporujeme akce zejména pro podporu mládeže, tradiční Pohár města Kroměříže (soutěž pořádaná Střední školou ho-telovou a služeb obor chovatel koní v Kroměříži) a také akce organizované Střední zemědělskou školou v Přerově, zejména tzv. Ligu zemědělských škol, ze které je fotografie.

Nejvýznamnější mezinárodní závody spřežení v ČR pod hlavičkou FEI “Rudolfův Pohár” memoriál ing. Jiřího Da-vida CAI3*- H4, H2, H1 pořádal Národní hřebčín Kladruby nad Labem od 24.-27.4.2014. VVS se sponzorsky podílela v oblíbených disciplínách, parkuru a mara-tonu. Na snímku možný budoucí žokej...

Stáj Qartis Zámecký vrch je obchod-ním partnerem VVS. Trenér Jan Ble-cha zaznamenal letošní rok fantastický úspěch ve Velké Pardubické, kdy si s Al Jazem dojel pro životní úspěch. I přes nedůvěru sázejících a s kurzem 77:1 dokázal svoji kvalitu a pečlivým tréninkem Jana Blechy si zaslouženě s J.Sovkou dojeli pro druhé místo...

Ranč Happy Hour je organizátorem nejprestižnějších reingových soutěží u nás, tzv. NRHA Show a Futurity, dotovaných až 20.000 USD. Letos se uskutečnily 17.-19.10.2014, účastnilo se celkem 70 startovních dvojic, z toho 60 ze zahraničí. Mezi nimi i ta-ková jména jako Bernard a Anna Fonck z Belgie. Ann si pro tento rok vybojova-la a vyhrála nejvíce peněz v reiningu a bude v prosinci vyhlášena jako nejlepší žena světa v reiningu s jedním koněm za rok 2014. Rudi Kronsteiner z Německa, nejvíce vydělavající reiningový Evropan a jeho částka přesáhla 1. milion v roce 2013. Slovenský jezdec Miroslav Ban-iari, který působí v Rakousku, Klaus Lechner, německý trenér, Ma-nuel Bonzano z Italie, Italský chova-tel, který má největší chov v Evropě QH koní. V silné konkurenci obstál i majitel ranče Miroslav Doležal, který odsadil první místo v kategorii NRHA Happy Hour Futurity 4 yo.Tento závod se jel o 798 000 Kč a sed-lo, které věnoval sponzor v hodnotě 100.000 Kč. VVS sponzorovala některé z kategorií věcnými cenami.

26 info ‘14

zájmové chovy - koně

Význam vitamínu E vo výžive koní

V dnešnej dobe už takmer všetci cho-vatelia riešia u svo-jich koní potrebu vi-tamínov a minerálov počas celého roku. Potreby u jednot-livých koní sú však

naozaj rôzne. Veľké množstvo vita-mínov, a to hlavne rozpustných vo vode sa dokáže tvoriť v črevách, ale naopak hlavne vitamíny rozpustné v tukoch mu-sia byť v kŕmenej dávke prítomné neu-stále a v potrebnom množstve. Potreba niektorých vitamínov samozrejme veľmi úzko súvisí zo zdravotným stavom koní, ich využitím a vekom.

Význam vitamínu E

Známy a využívaný u koní je určite vitamín E a jeho známi vplyv a spo-jenie so stopovým prvkom selénom. Najúčinnejšou formou sú tokoferoly, ktoré pôsobia ako významné antioxidan-ty v tele, taktiež sú dôležité pre stavbu a funkciu rôznych orgánov, hlavne pre stavbu srdcového a kostrového svalstva. Jeho význam antioxidantu, ktorý chráni rôzne nestále látky (napr. vitamín A, ne-nasýtené mastné kyseliny) pred oxidá-ciou a inaktiváciou v krmive.

Vitamín E v kŕmenej dávke

Na dostatok vitamínu E v kŕmnej dávke by sme mali prihliadať hlavne v zim-nom období alebo u koní, ktoré nemajú prístup k pastve počas roka. V letnom ob-dobí je totiž potreba tohto vitamínu plne krytá ak je kôň na pastvine (samozrejme kvalitnej). Problém nedostatku nastáva hlavne v zimných mesiacoch pri kŕmení len senom alebo aj pri skrmovaní dlho pošrotovaného a mačkaného ovsa (vit E na vzduchu veľmi nestáli). Pri skr-movaní starého sena potreba vitamínu E nie je pokrytá vôbec. V zimnom období a pri koňoch držaných v stajniach sa odporúča vitamínový doplnok do kŕmnej dávky. Veľký význam má dodávanie vitamínu E (často aj v spojení so selé-nom) hlavne u športových a dostihových koní na ochranu srdcovej a kostrovej

svaloviny počas nadmernej fyzickej záťaže. Zvýšená potreba vitamínu E môže nastať aj pri skrmovaní väčšieho množstva nenasýtených mastných kyselín (napr. ľanové semienko, otruby, skrmovanie tukov...).

Nedostatok Vitamínu E

Nedostatok vitamínu E vedie primárne k narušeniu priepustnosti bunkových stien a zvýšenej potrebe kyslíka. Sekundárne môže viesť až k degeneratívnym zmenám hlavne na svalstve. Tak isto pri nedostatku vitamínu E (aj spolu so selénom) klesá tvorba protilátok a narušuje sa tak imunita.

Potreba vitamínu E

Denná potreba u koní sa pohybuje okolo 100 mg. U žrebných a laktajúcich kobýl až 100-200 mg/100 kg živej hmotnosti. Zvýšenú potrebu majú hlavne športové kone na udržanie kondície, kde potreba môže byť až 400 mg/100 kg živej hmotnos-ti. Problémy z predávkovania vitamínom E nie sú známe a naozaj môžu nastať len pri extrémne vysokých dávkach.

Autor textu: Ing.Zuzana Sitárová

V areálu barokního areálu Karlovy koru-ny v Chlumci nad Cidlinou se uskutečnili Svatohubertské slavnosti, tradiční akce řádu Svatého Huberta na oslavu mysliv-osti, lesnictví a všeho, co k tomu patří. Do programu byla zařazena, také již tradičně, hipologická ukázka, kterou mo-derovala Olga Jehličková a představila divákům plemeno koní Kinských, kteří k tomuto panství nepochybně patří. Celý slavnostní průvod pak vedl pár cere-moniálních fríských hřebců. Akci zaštítil a navštívil místopředseda vlády a po-slanec Parlamentu České republiky MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA.

27

Naše VVS INFO získalo prestižní ocenění ZLATÝ STŘEDNÍK 2014 za nejlepší firemní publikaci v sektoru: Ostatní!

ze zahraničí / různé

Z pracovní cesty po farmách v BulharskuV současnosti je počet dojených krav v Bulharsku okolo 300 tisíc ks, průměrná roční dojivost pod 4 tisíc litrů na ks. Přesto zde najdeme neustále rostoucí počet technologicky nejlépe vybavených stájí s kapacitou i 2000 ks dojnic a užitkovostí přes 10 tisíc litrů.

Široké a vzdušné stáje jsou v nově budovaných farmách samozřejmostí, podobně jako u nás.

Kruhová dojírna T.D.M se 42 stáními patří mezi to nejlepší, co je v současnosti na trhu

k dispozici.

Kancelář zootechnika.

Čeští chovatelé diskutují na farmě s poradce ve výživě Ventsislavem Marinovem z partnerské společnosti Select Nutrition.

Ocenění

Dětský denJako každý rok jsme i letos uspořádali pro děti z Domova v Horní i Dolní Čermné a děti Vévéesáků krásný dětský den ve Studeném v restauraci “Podskalák”. Le-tos jsme to ale pojali v duchu akčního filmu, kromě “akčních her” pod vedením Anima Žamberk, se odehrála hůůůůstá scéna, kdy opilý pobuda schválně pod-pálil hodnému sedlákovi stodolu plnou sena. Včas ale přijela Policie, zatkla lumpa a hasiči vše uhasili. Děti si mohly prohlédnout techniku, bylo jich okolo 70-ti a tak je zázrak, že jak policejní tak i hasičská auta vydržela vcelku..

Magazín VVS Info vydává společnost VVS Verměřovice, s.r.o., Krmivářská 225, 561 52 Verměřovice Redakční a grafické práce MediaBros s.r.o., číslo 2014 dáno do tisku 31. 10. 2014, MK ČR E 17828