INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1 / 2008

Nové produkty z nabídky VVS

Vážení kolegové,

jedno z lidových mouder praví, že na jaře se má „vymést“ vše, co se přes zimu ukázalo zbytečným, aby bylo na- hrazeno něčím, co voní novotou a leskne se v záři sílících slunečních paprsků. V naší historii je pevně zakotveno mno-ho rozmanitých druhů lidových veselic na téma: utopení, upálení, rozčtvrcení či pro jemné povahy pouhé „zahnání“ zimy. Ta reprezentuje právě to staré, použité, opotřebované... Ne vždy však

bezbřehá touha po novotách pomůže očekávanému rozvoji. My ve VVS také „uklízíme“. Vždy však máme na paměti,

že tradice, které budujeme již třicátý osmý rok, jsou pevnými základy našich zkušeností, o které se s vámi dělíme. Snažíme se, aby to, co nám dává právo hovořit o „zdravém selském rozumu“, bylo vždy na popředí. Všechny diagnózy, které definujeme na vašich farmách, konfrontujeme vždy nejdříve s tradičními metodami, s logikou opírající se o dlouholetou praxi, a pak teprve s inovací, která na pevné základy navazuje. Vážení přátelé: „Vzhůru do vřavy nové sezóny! Vzhůru s novými stroji a nástroji!“ Nezapomínejme však na zkušenosti, tradici a zdravý selský rozum.

S vědomím výše psaných řádků vám rádi v tomto roce představíme některé nové výrobky, které dle našich zkušeností a praxe mohou zvýšit výkonnost vaší ekonomiky.

Na prvním místě bych rád jmenoval produkt, který výrazně přispívá k zvýšené absorpci tuků v krmných dávkách. Jedná se o konjugovanou linolovou kyselinu, o které se zmiňuje Jan Záhora. Všeobecně se dá říci, že i další produkty, které se budeme snažit v tomto a příštím roce uvést na trh, sou-visí s energií a jejím lepším metabolickým zhodnocením. V návaznosti na lepší hospodaření se zdroji živin, které jsou v dnešní surovinové krizi stále obtížněji dostupné, se letos chceme zaměřit více i na ochranu zdraví zvířat. Jedním z produktů, který výrazně pomáhá šetřit játra, jako stěžejní orgán zabezpečující detoxifikaci, je nový výrobek, který chcemeuvést na trzích, kde VVS působí, do konce 1. pololetí.

Další oblastí, na kterou se intenzivně chceme zaměřit, jsou antioxidanty. V rámci zvyšujícího se stresu u zvířat (někdy též u lidí) se jeví aplikace látek s antioxidačními schopnostmi vysoce důležitá.

Letos je před námi také rekonstrukce, která nemá v historii VVS obdoby. I my přivoníme k novým strojům a zařízením, na kterých dál a ještě ve vyšší kvalitě budeme vyrábět naše české verměřovické výrobky.

Václav Brynda

Společnost VVS pokračuje v rozšiřování svého sortimentu o další produkty špičkové kvality s ověřeným efektem. V oblasti mléčných krmných směsí jsme koncem minulého roku uvedli na trh nové mléčné krmné směsi vysoké kvality – Multimilk a Multimilk Premium. VVS tak chce do budoucna nabízet především výrobky „vyšší střední třídy“ a „vyšší třídy“, jelikož si je plně vědoma faktu, že zdravé a silné odchované tele je před-pokladem kvalitního stáda. Špičková kvalita u těchto výrobků je dána vysokým obsahem mléčných složek, unikátním antimik-robiálním systémem, nízkým obsahem vlákniny a jedinečnou rozpustností. Multimilk Premium navíc obsahuje vysoký podíl sušeného mléka, které je přirozenou ingrediencí zajišťující teleti dobrý příjem a zdravý růst.

Dalším z produktů, který v dnešní době může výrazně pomoci v ekonomice výroby mléka, je konjugovaná linolová kyselina (CLA), která patří do skupiny omega-6 polynenasycených mast-ných kyselin a její izomery se vyskytují v různých množstvích v potravinách i krmivech. Význam CLA pro výživu zvířat a lidí se

na f

arm

ě v

e f

orm

ě

(Pokračování na straně 3)

aktuálně, rychle, pravidelně, stručně, pohodlně

VVS poskytuje svým zákazníkům v moderní elektronické formě: aktuality v chovu skotu ekonomické informace regulace trhu s mlékem

Zašlete svoje kontakty včetně e-mailové adresy na vvs@vvs.cz

výživa a welfare objemná krmivaveterina v praxi

Chovatelský balíček

krátké zprávy 2 3

Heslem již pátého ročníku populárních lyžařských závodů v Čenkovicích VVS SKI KRITERIUM 2008 bylo – Na sněhu i na farmě stále ve formě.

V obřím slalomu mužů byl nejúspěšnější Ondřej Kudrnáč ze ZEOS Lomnice (loni druhý), Richard Baloun z VÚŽV Uhříněves skončil na druhém místě a třetí místo patřilo Františku Otma-rovi, opět ze ZEOS Lomnice. Tento podnik opanoval i soutěž žen, kde nejrychlejším časem zajela Milana Mikulová spolu s druhou Jaroslavou Hradeckou (loňská vítězka). Na třetím místě skončila Monika Kalousková z akciové společnosti Tuněchody. KLAS Nekoř, a.s., nevyhrává jen chovatelské soutěže, ale i běh na lyžích, tentokrát v podání Martina Bezstarosti. Na druhém místě skončil Miloš Doležal ze ZOD Zálší a třetí se umístnil loňský vítěz Ladislav Dufek ze ZD Miletín.

Na sněhu i na farmě jsme stále ve formě

Čtyři odborné semináře na téma: Kvalitní objemná krmiva jako předpoklad dobré produkce a zdravotního stavu dojnic uspořádala společnost VVS ve spolupráci s firmou Alltechve dnech 11. až 14. února v různých regionech ČR.

První se uskutečnil v Nepřivci u Sobotky a následovaly semi-náře v Mirovicích u Písku, Šenově u Nového Jičína a Morašicích u Litomyšle.

Zdravotní rizika při zkrmování méně kvalitních objemných kr-miv a následný možný, respektive častý, vznik chorob zevrubně vysvětlil přední odborník prof. Doležal z MZLU v Brně. Špatná konzervace a následné vysoké ztráty dusíkatých látek značně zvyšují náklady na chov skotu, jak ze své dlouholeté praxe vyčíslil expert VVS ing. Kozák.

Právě metody efektivní konzervace s použitím univerzálního přípravku Sill-All 4x4 byly tématem odborníků firmy Alltech. Se-minář orámovalo vystoupení managementu VVS s představením firemní politiky a nabídky pořádající firmy.

Přes 220 zájemců zaplnilo 8. listopadu minulého roku sál ve východočeských Mistrovicích, aby se zúčastnili čtrnácté výroční konference společnosti VVS Verměřovice.

V úvodu vystoupil ředitel společnosti Václav Brynda s nad-časovým příspěvkem o výrobě a spotřebě potravin, respektive krmiv, ve vazbě na energetickou krizi. V dalších vystoupeních hovořil na aktuální téma zvyšování obsahu složek v mléce Václav Kudrna, známý odborník na výživu skotu z VÚŽV Uhříněves. Často diskutovaným tématem je reprodukce dojnic, které na konferenci rozvedl včetně praktických poznatků ohledně metody řízené reprodukce OVSYNCH veterinární lékař a výživářský poradce Václav Osička. Informace týkající se nákazové situace skotu přítomným poskytl „z první ruky“ ústřední ředitel SVS Milan Malena.

S poutavým přednesem vystoupil také Khaled Abdel Aziz, zástupce společnosti VVS ve Spojených Arabských Emirátech. Údaje k ekonomice a nákladovosti výroby mléka přednesl Jiří Burdych a perspektiva dotací na mléčnou farmu byla obsahem přednášky Jaroslava Humpála z VÚZe. Na závěr Václav Brynda představil plány VVS na rok 2008 včetně nové výrobní technolo-gie, stručně pohovořil o šetření ohledně spokojenosti zákazníků VVS a vylosoval výherce věcných cen účastníků šetření. n

a f

arm

ě v

e f

orm

ěna fa

rmě v

e fo

rmě

Kvalitní objemná krmivajako předpoklad dobré produkce a zdravotního stavu dojnic

Výroční konference

odvíjí od základní schopnosti CLA ovlivňovat metabolismus tuků v těle. CLA zvyšuje metabolismus tuků, a tím pozitivně ovlivňuje energetickou bilanci a zdraví organismu. Dále jsou známy studie potvrzující pozitivní vliv CLA na snížení vzniku kardiovaskulárních onemocnění snižením LDL cholesterolu v krvi. V neposlední řadě odborná literatura uvádí pozitivní účinky CLA pro posílení imunitního systému a následně tak pro zvýšení reprodukčních schopností u hospodářských zvířat. Právě vliv na imunitní systém a energetický metabolismus jsou hlavním účelem využití CLA ve výživě dojnic. CLA svým působením pozitivně ovlivňuje negativní energetickou bilanci u krav po otelení a hlavně v první třetině laktace. Zvíře má k dispozici více pohotové energie, lépe a rychleji regeneruje a zvyšují se jeho produkční schopnosti.

Z dlouhodobého hlediska se výživa CLA projevuje ve zlepše-ném zdravotním stavu a vyšší reprodukční schopnosti stáda. VVS od letošního března nabízí CLA ve formě premixu pod názvem Clame™-P10. V tomto výrobku je CLA ve formě metyl- esteru obdukována kyselinou palmitovou, což zajištuje dokonalý bypass efekt a čistá kyselina palmitová dodává zvířeti potřebnou energii. Poslední zkušenosti s aplikací CLA ve výživě vysokopro-dukčních dojnic v Německu ukazují na zvýšení denního nádoje v průměru o 7 %, tj. o 2 až 6 litrů. Při současném ocenění mlé-ka na úrovni 0,40 – 0,43 eura za litr to znamená nárůst zisku v průměru o 150 eur na dojnici ročně. Připravujeme další vý-robky s obsahem CLA, které plánujeme uvést na trh v průběhu tohoto roku. (jz)

(Pokračování ze strany 1)

Kaleidoskop akcí

Po večerním slavnostním vyhlášení výsledků zahrála přítom-ným lyžařům kapela Jaroslava Podzimka, předsedy AG Libštát. Všem umístěným a zúčastněným gratulujeme a přejeme dobrou formu na lyžích i ve stáji!

genetika 4 5

Živočišné produkty získané z klonů hospodářských zvířat jsou pro kon-zumenty bezpečné. Tímto oficiálnímverdiktem skončilo sedmileté hodno-cení bezpečnosti masa a mléka skotu, prasat a koz v americkém Úřadě pro potraviny a léčiva (FDA). Ke stejnému závěru došel Evropský úřad pro bez-pečnost potravin (EFSA). Mohlo by se zdát, že kladné stanovisko těchto dvou významných institucí otevře klonům hospodářských zvířat cesty do chovů

a dovolí chovatelům volně obchodovat s jejich produkty. Situace však není tak jednoduchá.

Požadavek na moratorium Americká FDA hodnotila možná rizika potravin z klonlů hospo-

dářských zvířat od roku 2000 a požádala chovatele klonů v USA, aby se do vynesení konečného verdiktu dobrovolně zdrželi ob-chodování s masem a mlékem těchto zvířat a dokonce i s masem a mlékem získaným od jejich potomků. Sedmileté moratorium by mělo nyní padnout, ale americké ministerstvo zemědělství (USDA) požádalo chovatele klonů, aby v moratoriu pokračovali. Stanovisko USDA se zdá o to podivnější, že ministerstvo vyjádřilo „plnou podporu a souhlas s konečným stanoviskem FDA“. Zatím není jasné, na jak dlouho by se mělo moratorium prodloužit. Náměstek amerického ministra zemědělství Bruce Knight tvrdí, že ministerstvo usilovně pracuje na tom, aby moratorium skon-čilo co nejdříve. Prodloužení moratoria by podle něj mělo být spíše otázkou měsíců než roků.

V Evropě není situace o mnoho přehlednější. Na verdikt EFSA reagovala Evropská skupina pro etiku, která je stejně jako EFSA součástí Evropské komise. Podle mínění expertů na etické otázky „existují pochybnosti o tom, zda je klonování zvířat pro produkci potravin eticky správné“. Před uvedením potravin ze zvířecích klonů na evropský trh požaduje Evropská skupina pro etiku přijetí dalších opatření. Mezi jinými i další důkazy o zdravotní bezpečnosti potravin z klonů hospodářských zvířat.

Situace tak nápadně připomíná pat kolem geneticky modifiko-vaných plodin. Neexistují důkazy o jejich škodlivém účinku na ži-votní prostředí nebo zdraví zvířat či lidí. Přesto se jejich uplatnění především v Evropě staví do cesty bezpočet administrativních překážek. V případě klonů je situace ještě absurdnější v tom, že mléko nebo maso klonu nenese žádný zvláštní znak, podle kterého by jej bylo možné identifikovat mezi produkty získanýmiod „normálních“ (tj. přirozeně počatých) zvířat.

Nastal čas osvětyEvropské fórum chovatelů zvířat vyzvalo Evropskou komisi,

aby nenásledovala Spojené státy a nevyhlašovala moratorium, protože by to mohlo vyslat ke spotřebitelům „špatný signál“. Podle ředitelky fóra Anne-Marie Neetesonové nepřináší chov klonů v současné době většině chovatelů žádnou výhodu a regulace chovu klonů moratoriem není zapotřebí.

Americké biotechnologické firmy zatím vyprodukovaly asi 600klonů hospodářských zvířat, a ty zůstávají na farmách v USA.

Čeká nás značení produktů

ze zvířecích klonů?

na fa

rme v

o fo

rme

na f

arm

e v

o f

orm

e

Představitelé těchto společností zůstávají v klidu. „Z prodloužení moratoria mě srdce nebolí,“ řekl prezident společnosti ViaGen.

Stejně tak se staví k prodlouženému moratoriu na klony i zástupci další velké biotechnologické firmy Trans Ova Genetics.Ti hodlají dobu moratoria využít k „osvětě trhu“. Práce budou mít více než dost. Veřejnost si vytvořila představu o klonech na základě hollywoodských akčních filmů, kde klony představují v drtivé většině nebezpečná monstra ohrožující svět. Průměrný Američan tak sice dost dobře netuší, co to klon vlastně je, ale s jistotou ví, že ho nechce. Odpor ke klonům je v USA ještě silnější, než ke geneticky modifikovaným organismům. K těmmá výhrady asi 30 procent Američanů. Klony odmítá více než dvojnásobek obyvatel USA.

Jak Trans Ova Genetics, tak ViaGen chtějí informovat veřej-nost, že klony se budou využívat především pro šlechtění jako plemenná zvířata. Na produkci potravin se budou klony podílet jen nepatrným zlomkem. Osvětová kampaň má také vysvětlovat rozdíl mezi geneticky modifikovanými zvířaty a klony. Nebude tonijak jednoduché. Veřejnosti oba pojmy často splývají. Navíc se klonování dá využít právě pro genetickou modifikaci hospodář-ských zvířat. Přenos cizího genu do dědičné informace zvířete je poměrně komplikovaná záležitost. Mnohem snáze se daří vnášet cizí geny do jednotlivých buněk kultivovaných v laboratoři. Klonováním lze z takto geneticky upravené buňky získat zvíře, které nese cizí gen v každé buňce těla. Taková zvířata se již na-rodila a mnohá z nich založila početné linie potomstva. V žádném

případě však nejsou určena pro chov a produkci potravin. Slouží farmaceutickému průmyslu. V drtivé většině nesou geneticky modifikované kozy, ovce nebo skot lidský gen, podle kteréhopak syntetizují lidský protein, jejž pak vylučují v mléce. Volba padá obvykle na lidské proteiny využitelné pro léčbu závažných onemocnění. Po izolaci z mléka se cena gramu lidské bílkoviny pohybuje řádově v tisících nebo desetitisících dolarů.

Ve hře je značeníKromě moratoria na zatím blíže neupřesněnou dobu je ve hře

i značení potravin získaných z klonů. Značení by se netýkalo jen klonů, ale i jejich přirozeně počatého potomstva. Evropská skupina pro etiku vznesla požadavek na „vysledovatelnost“ klonů, ať už vzniknou v zemích EU nebo do nich budou dovezeny.

Zastánci značení na svém požadavku trvají navzdory stanovis-ku FDA a EFSA, které označování produktů z klonů nepožaduje a své stanovisko odůvodňuje deklarovanou bezpečností potravin z klonů. FDA opakovaně zdůraznila, že se potraviny z klonů a jejich potomstva nijak neliší od potravin získaných z „normál-ních“ zvířat. Přesto už i v USA někteří senátoři navrhli přijetí zá-kona, který by přikazoval označovat potraviny z klonů a jejich po-tomstva. Zavedení značení podle těchto senátorů nepředstavuje problém, protože FDA a USDA mají o klonech dokonalý přehled. Trans Ova Genetics a ViaGen dobrovolně začaly vyvíjet systém, který dovoloval sledovat klony, jejich potomstvo a z nich získané živočišné produkty. Zvířata by měla být sledována na základě údajů z elektronických čipů vpravených pod kůži. Farmář, který by si klon koupil, by musel složit finanční jistinu.Ta by se mu vrátilajen v případě, že by zvíře prodal jinému vlastníkovi nebo kdyby zvíře prokazatelně uhynulo. Uvažuje se dokonce o vytvoření da-tabáze genetických profilů klonů. V současné době by se týkalaasi 600 zvířat. To by bylo finančně i organizačně proveditelné.Pokud by ale měla databáze zahrnovat i údaje o potomstvu klonů, rychle by se rozrostla a její udržování a aktualizace by nebyla tak

jednoduchá. Genetické analýzy, které by prověřovaly správnost značení živočišných produktů, by produkci výrazně prodražily. Nedá se předpokládat, že by pro značení a jeho kontrolu gene-tickými testy američtí chovatelé zahořeli nadšením. Výmluvná je v tomto směru reakce na mnohem lacinější testy na BSE, které američtí chovatelé přijali se skřípěním zubů.

Svět spěchá s klonovánímZatímco Evropa a USA hledají východisko z „klonové krize“,

svět si podobné problémy nepřipouští. Země, jako je Argentina, Brazílie, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Korea nebo Čína, mají k přijetí klonů a z nich získávaných živočišných produktů našlápnuto podstatně razantněji. Čína vidí v importu klonů plemenných zvířat šanci na vylepšení užitkovosti svých stád skotu. Australské a novozélandské úřady prohlásily produkty z klonů za rovnocenné produktům z normálních zvířat. Japonci oficiální stanovisko k bezpečnosti potravin z klonů nezveřejnili,ale není žádným tajemstvím, že jejich potravinářští experti byli v těsném kontaktu s odborníky z FDA a v podstatě přejali ame-rické stanovisko.

Objevují se první známky toho, že by se těžiště klonování hospodářských zvířat mohlo přesunout z USA do jiných zemí. Americká biotechnologická společnost Cyagra založila „klonovací pobočku“ v Argentině a Brazílii. Experti nicméně očekávají, že se tyto země do klonování bezhlavě nepohrnou a počkají, jak se bude vyvíjet situace na americkém trhu. Evropský trh sledují s podstatně menším zájmem, protože tady neočekávají zásadněj-ší obrat. Zkušenosti, které získali například brazilští a argentinští pěstitelé s exportem produkce geneticky modifikovaných plodindo zemí EU, už je naučily, aby neočekávali od Evropy při zavádění biotechnologií ani racionalitu ani pružnost.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. VÚŽV Uhříněves, v.v.i.Klony jerseyského skotu Texaské University.

Klony získané americkou biotechnologickou firmou Cyagra.

výživa 6 7na f

arm

ie w

form

iena fa

rmie

w fo

rmie

Výživa skotu není statický obor, ale dynamicky se vyvíjí. V posledních letech se kromě potřeb zvířat zabývá i vlivy na životní prostředí. Nové informace o využitelnosti živin pomáhají redukovat jejich obsah v krmné dávce a tím i vy-lučování přebytků do prostředí.

Zároveň umožňují chovatelům snížit náklady na nakoupená krmiva. V současné době se jedná zejména o fosfor a dusík, ale postupně budou přibývat i další chemické prvky. A nové poznatky se objevily i v minerální výživě dojnic před otelením.

V poslední době, daleko více než v minulosti, je věnována po-zornost bilanci živin na farmách a jednou z nich, která významně zatěžuje životní prostředí a při současných rostoucích cenách i kapsu farmáře, je fosfor.

Ještě i v současné době se u dojnic překrmuje fosfor, kdy se vychází ze studií provedených v minulosti, které dávaly do souvislosti problémy zdraví a reprodukce s deficitem fosforu v krmných dávkách.

Díky novým možnostem ve sledování využitelnosti živin došlo v NRC 2001 k výraznému snížení doporučené dávky fosforu v krmných dávkách dojnic. Neovlivnil tento krok negativně re-produkci?

Dnes už můžeme s klidným svědomím říct, že nižší dávky fosforu v krmných dávkách dojnic neovlivňují negativně výsledky reprodukce (viz. tabulka 1), ale jsou i zajímavou položkou, kde se dají ušetřit náklady ve výživě dojnic. Doporučení NRC 2001 pro dávky fosforu proto není třeba překračovat.

Cena dusíkatých látek roste, zaměříme se na aminokyseliny?

Nedávno byly běžné krmné dávky s obsahem dusíkatých látek 18 – 19 % v sušině a ještě i dnes se ojediněle setkáváme s případy, kdy v krmných dávkách dojnic je i víc než 21 % dusíka-tých látek. Studie, které probíhají v posledních letech prokázaly, že daleko důležitějším měřítkem z pohledu vlivu na užitkovost a obsah složek je kvalita bílkovin z pohledu aminokyselinového

Ing. Antonín Lopatářakreditovaný poradce MZe ČR

Milkprogres – poradenství, s. r. o.

Fosfor je prvek, kterým je třeba šetřit složení. Mikrobiální protein, který se tvoří při trávení živin v ba-choru má optimální složení aminokyselin z hlediska produkce mléka. Proto je třeba nejprve důkladně vybilancovat produkci proteinu v bachoru a následně přichází na řadu tzv. by-pass protein, který uniká fermentaci v bachoru a tráví se až v tenkém střevě. V současnosti se stále více zaměřuje pohled nejen na jeho množství, ale zejména na aminokyselinové složení.

Jako nejvíce limitující aminokyselinou z pohledu produkce mléka a produkce bílkoviny se ukazuje metionin. Tato amino-kyselina je v krmivech rostlinného původu obsažena v malém množství a v minulosti se její dotace řešila využitím živočišných krmiv, která byla v důsledku BSE zakázána.

Druhou deficitní esenciální aminokyselinou je lyzin. Dnes užjsou možnosti využití chráněných aminokyselin ve výživě dojnic. Jaké výsledky je možno očekávat ukazuje tabulka 2, ve které je vyhodnocena skupina studií s chráněnými aminokyselinami.

Hraje vápník roli při vzniku hypokalcémie?

Za hlavní prvek, který „může“ za výskyt hypokalcémií a paréz po porodu je stále označován draslík. V roce 2006 byla austral-skými vědci provedena meta analýza 137 studií z celého světa, zahrnujících 2545 otelení, na základě které byl vytvořen model vlivů podílejících se na vzniku hypokalcémie u dojnic.

Je překvapující, že dávka vápníku doporučovaná v krmné dávce při zkrmování aniontových solí (1,5 %) byla téměř nejne-bezpečnější z pohledu výskytu nedostatku vápníku u otelených krav (viz graf).

Na základě této metody analýzy se v současné době už ne-doporučuje zvyšovat koncentraci vápníku v krmné dávce dojnic před porodem nad 0,5 – 0,6 % ani při zkrmování aniontových solí.

Velmi významnou roli v redukci paréz měla dávka hořčíku v krmné dávce, zvýšení dávky z 0,3 na 0,4 % v KD snižovalo výskyt paréz o 62 %. Zvýšení dávky fosforu z 0,3 na 0,4 % v KD zvyšovalo riziko mléčné horečky o 18 %.

Řada uvedených informací je poměrně známá a celosvěto-vě se jim věnuje velká pozornost. Zabýváte se jimi i na svých farmách?

Ukazatel Hladina P v krmné dávce

Doporučená Zvýšená

fosfor na kg sušiny (%) 0,37 0,57

procento necyklujících krav 29,9 27,1

počet dní do prvního

zvýšení hladiny progesteronu 53 53

počet dní do první říje 68 67

interval (dny) 89 90

délka říje (h) 8,7 8,7

počet vzeskoků 7,4 7,8

celková doba trvání vzeskoků (s) 25,8 24,5

délka cyklu (dní) 23 23

servisperioda 112 116

Tabulka 1: Vliv hladiny P v KD dojnic na reprodukční ukazatele(Lopez 2004)

Tabulka 2: Odezva v užitkovosti na využití v bachoru chráněných aminokyselin (Garthwaite 1998)

Dotace chráněných aminokyselin lyz + met

Ukazatel Jen po porodu Před porodem i po porodu

Kontrola Odezva Kontrola Odezva

Lyz/met (% EAK) 14,2/4,7 14,9/5,3 14,5/4,5 15,4/5,2

NL v krmné dávce (% ) 16,6 16,6 17,6 17,6

příjem sušiny (kg) 20,7 + 0,5 20,9 + 0,5

produkce mléka (kg) 35 + 0,5 36,9 + 1,7

bílkovina (%) 3,02 + 0,15 3,07 + 0,06

tuk (%) 4,04 + 0,06 3,87 + 0,10

4,0

3,0

2,0

1,0

0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0

1,35

Obsah Ca v krmné dávce v %

Výs

kyt p

aréz

y v

%

Vliv Ca v krmné dávce na výskyt hypokalcémie(Lean 2006)

zdraví a prevence 8 9

Paratuberkulóza u skotu – jak dál v našich chovech?

Paratuberkulózou nazýváme chronické oslabující infekční onemocnění přežvýkavců, které způsobují aerobní nespo-rulující, nepohyblivé, acidorezistentní tyčinky Mycobacte-rium avium subsp. paratuberculosis (MAP). K infekci stačí pravděpodobně malý počet bakterií. MAP je schopno dobře přežívat ve vnějším prostředí – v řece 5 měsíců, v rybníce 9 měsíců, v půdě 47 měsíců a ve výkalech 11 měsíců.

V chovech skotu v ČR bohužel dochází k podceňování rizika této choroby, a tak se paratuberkulóza pravděpodobně rozšiřuje, čemuž nasvědčují i výsledky probíhající prozatím nedokončené depistáže v chovech dojnic nad 300 kusů.

K infekci dojde převážně po pozření MAP. Pro nakažení jedince je důležitý kontakt bakterie s mukózou střeva. Skot je vybaven ochrannými mechanismy, které částečně zapříčiňují věkovou rezistenci, takže k nakažení dojde většinou v prvních dnech a týdnech života, naopak zvíře nad 24 měsíců je prakticky imunní. Jako obranné mechanismy působí trávící enzymy, laktoferin, střevní peristaltika, konkurence a ředění ostatní střevní mikroflóry,protektivní vlastnosti slizu.

Po kontaktu MAP s mukózou dojde k průniku do M-buněk stěny střeva. Infikované M-buňky jsou i s MAP fagocytovány makrofágy.Makrofág usiluje o destrukci MAP, které jsou však rezistentní k působení lysosymu a phagosomálních enzymů. Na druhé straně za normálního imunitního stavu makrofág účinně brání MAP, aby se uvnitř makrofágu rozmnožovaly. MAP musí čekat na oslabení nebo zátěž organismu. Současně makrofág para-doxně poskytuje ochranu MAP před působením protilátek. Tímto mechanismem se vysvětluje podstata perzistence a rozvoje onemocnění.

Faktory ovlivňující rozvoj onemocnění jsou následující:• věk, kdy došlo k infekci – významná věková rezistence,• kvalita buněčné imunity organismu – paralelně působící

imunosupresivní infekt (BVD),• stresové vlivy špatných podmínek ustájení,• stresové vlivy špatné výživy (subklinická acidóza),• zátěž způsobená vysokou produkcí (dojnice).Intracelulární bakterie (MAP) nemůže vyvolat humorální imu-

nitní odezvu v rané fázi infekce. Po oslabení buněčné imunity nastává pomnožení bakterií a rozpad napadených makrofágů. Po uvolnění bakterií z buněk se vyvíjí protilátková reakce (většinou při rozvoji klinických příznaků).

Klinické příznakyInkubační doba choroby se pohybuje v řádech měsíců až let.

Nejčastější rozvoj onemocnění nastává ve dvou až šesti letech, onemocnění bylo diagnostikováno a popsáno od věku 4 měsíců až do15 let. Při nízké promořenosti stáda nemusí být zřejmé klinické příznaky, jejich záchyt se předpokládá při více než 25 infikovaných zvířatech ve stádě.

U infikovaných zvířat bez klinických příznaků nebyl prokázánsnížený přírůstek. U dojnic byl zaznamenán pokles produkce před nástupem klinických příznaků. Při graviditě může nastat přechodné vymizení příznaků onemocnění.

Mezi klinické příznaky onemocnění patří například progresiv-ní chronické hubnutí při zachování normálního příjmu krmiva, změna konzistence výkalů (trvale i přechodně), hrubá srst,

suchá kůže, přiměřený apetit (až do pokročilé fáze nemoci), zvýšená žíznivost (následek průjmu), přechodné zvýšení tep-loty a hypoalbuminaemie v krvi. Dechová a tepová frekvence je normální, zvířata vylučují bilióny bakterií a obsah protilátek významně stoupá.

Při finálním stádiu onemocnění, které nastává v horizontutýdnů, zřídka měsíců od prvních příznaků, pozorujeme těžkou letargii, zeslábnutí až do neschopnosti se postavit, ztrátu apetitu, rapidní zhoršení kondice, ventrální a submandibulární edém, případně smrt následkem těžké vyhublosti.

Patologicko-anatomické změnyPatologicko-anatomicky se zjišťuje proliferativní zánět jejuna,

ilea a u pokročilé formy i jiných částí střeva (slepé střevo a další), provázený místním překrvením, zesílením a zvrásněním sliznice, která na pohled i na pohmat připomíná sametový povrch. Kore-spondující mízní uzliny střevní jsou zvětšené s hyperplazií kůry, prostoupené lymfatickou tekutinou.

Řešení situaceLéčba paratuberkulózy se neprovádí. Vakcinovat lze pomocí

živé nebo inaktivované vakcíny. Vakcinace má obvykle za ná-sledek signifikantní pokles výskytu klinických případů a poklespozitivních záchytů na jatkách. Po vakcinaci se však vyskytují křížové reakce při tuberkulinaci a praktické provádění vakcinace na půdě EU je tedy problematické a není povolené.

Řešením nákazové situace může být jedině zrušení veškerých restrikčních opatření ze strany SVS a založení postupu boje proti paratuberkulóze na dobrovolnosti chovatelů. Motivací musí být ekonomická výhodnost pro zdravý chov.

Prvním krokem by mohlo být provedení kategorizace stád v rámci centrální evidence. Podstata myšlenky je založená na předpokládané snaze dobrých chovatelů posunout se do lepší kategorie, která zaručuje, že chov představuje nízké riziko z hlediska výskytu paratuberkulózy. Chovatel, který se touto problematikou nemůže, nebo z nějakého důvodu nechce zabý-vat, není svým rozhodnutím nijak postižen, jeho chov zůstane v nejhorší kategorii, což prakticky znamená, že buď bylo proká-záno MPA, nebo chov nebyl nikdy prošetřen a představuje tedy

největší riziko pro možnost výskytu MPA. Takové chovy budou asi nejméně obchodovat s chovným materiálem, jiným způsobem nesmí být postiženy. Pokud nastanou restriktivní opatření vůči po-zitivním chovům, začnou okamžitě všichni chovatelé výskyt MPA tajit, tak jak se to děje v současné době, a konečným výsledkem je, že v rámci ČR neexistuje jediný chov, o kterém bychom mohli s jistotou prohlásit, že je prostý od paratuberkulózy.

Kategorizace stádPrvní podmínkou pro kategorizaci stád je schopnost chovatelů

zajistit důslednou evidenci nálezů pozitivních zvířat ve stádech. V tomto směru by měly spolupracovat chovatelské svazy s ve-dením ČMCHS a zajistit tuto evidenci v rámci centrální evidence a kontroly užitkovosti. Data do evidence by museli dodat chovate-lé, kteří mají zájem o přesunutí svého chovu do vyšší kategorie. V rámci možností by dále bylo vhodné pracovat na sběru dat přímo z diagnostických ústavů.

Výčet kategorií podle návrhu zpracovaného MVDr. Jiřím Henychem:

Do první kategorie, která představuje největší riziko pro rozvlé-kání mykobakterií, spadají netestovaná stáda, stáda s náhodně zjištěnou pozitivitou nebo zjištěnou v bazénovém vzorku, dále pozitivita zjištěná na statisticky nevýznamném počtu vyšetřených zvířat. Při vyšetření statisticky významného počtu metodou Elisa nebo kultivací s vyšším počtem pozitivních jak pět procent.

Do druhé kategorie patří pravidelně testovaná stáda nad 30 kusů s negativním výsledkem (bez výskytu paratuberkulózy) za posledních pět roků nebo stáda ozdravovaná metodou „test a porážka“, kdy počet pozitivních při každoročním vyšetření nepřesáhne pět procent.

Do třetí kategorie náleží stáda s možným nulovým výskytem nemoci, která pravidelně testují a prakticky jsou v čekací době pro udělení certifikátu.

Do čtvrté kategorie patří stáda s certifikátem – pravidelnětestovaná stáda s negativním nálezem, která splnila podmínky pro udělení certifikátu.

CertifikaceSoučasně by bylo třeba zavedení tzv. certifikačního programu,

což je soubor podmínek, které musí chovatel splnit, aby chov získal a udržel certifikát. Získání certifikátu by z důvodu dlouhéinkubační doby onemocnění a senzitivity testů trvalo několik let a podmínky by musely být nastaveny tak, aby o chovech s certifikátem bylo možno prohlásit, že jsou na 99,9 % prostéod původců nákazy.

Manažerský plán pro ozdravení chovu od paratuberkulózyChov, ve kterém byl prokázán výskyt MPA, by měl podle

svých chovatelských a ekonomických možností začít s nákazou

bojovat. Prvním krokem musí být stanovení cíle v boji s MAP. Cíle se mohou lišit od konzervace současného stavu tak, aby se promoření chovu nezhoršovalo, až po získání certifikátu.Podle stanoveného cíle se pak liší konkrétní postup v chovu i ekonomická náročnost ozdravovacího plánu.

V zásadě existují tři možné cíle manažerského plánu (zpracováno MVDr. Henychem):

1) Stabilizovat chovSamotné nastavení chovatelských opatření bez testace stáda

stačí k zajištění toho, aby prevalence nemoci ve stádě nenarůs-tala, ale klesala až na určitou hranici.

Chovatelská opatření zahrnují minimalizaci rizik, včasnou detekci nemocných a jejich okamžitou brakaci, důležitá jsou i další chovatelská opatření, jako je například selekční tlak zamě-řený na slabé a nemocné jedince, rychlý obrat stáda, užitkovost a welfare chovu.

V počátku ozdravování po zavedení opatření jeden rok preva-lence PTB nadále narůstá, pak teprve začne klesat. Vyhodnotit účinnost tohoto cíle MP lze tedy až za dva a více let. U problema-tických chovů může stabilizace připravit půdu pro následné efek-tivní testování. Přejít na stabilizaci chovu můžeme v jakékoli fázi ozdravování. Touto metodou však nelze stádo zcela ozdravit.

2) Zajistit trvalé snižování prevalenceCíl se stanovuje na období nejlépe čtyř let s udáním výchozí

prevalence. Čím razantnější je prevence a brakování pozitivních jedinců, tím je větší pokles prevalence nemoci ve stádě. Nejprve je nutno investovat do odstranění rizik v místě porodu a u telat, v následných letech pak zpřísňovat všechna kritéria prevence. Princip zpřísňování kritérií v závislosti na poklesu prevalence nemoci ve stádě platí i pro testování.

Jako účinný pomocný postup se doporučuje odchov mladého dobytka mimo zamořené území, to znamená co nejdříve po porodu přesunout telata (jalovičky) mimo zamořený chov a od-chovávat je tam až do otelení.

3) Připravit stádo k certifikaciZda je stádo prosté PTB určuje certifikační program. Přihlá-

sit se k certifikaci je možno až pět let poté, co bude posledníjedinec s přímým průkazem MAP odsunut na jatka. Stanovit si tento cíl je tedy možné až ve chvíli, kdy je chovatel přesvědčen, že mnohaletý boj proti PTB byl úspěšný a v jeho stádě se nevy-skytují pozitivní zvířata. Důležité je nejen stanovení maximální přísnosti pro minimalizaci rizik, stanovení přísných kritérií testace a okamžité brakování pozitivních, ale i zajištění celkově dobrého zdravotního stavu všech kategorií stáda.

Zpracování a realizace manažerského plánu je dlouhodobý proces, který zohledňuje postup ozdravování a úspěšnost na-stavených opatření. Vyžaduje dlouhodobou spolupráci chovatele a odborně způsobilého veterinárního lékaře, který má potřebné znalosti a zkušenosti. Nezanedbatelné jsou i ekonomické nároky opatření – nutná spolupráce s ekonomem.

Partuberkulóza je neléčitelné onemocnění, které je velmi kom-plikované pro ozdravování. Chovatelsky vyspělé země tomuto onemocnění dávno vyhlásily cílevědomou a nesmiřitelnou válku. V ČR se zatím bohužel chováme jako pštrosi s hlavami hluboko zabořenými v písku. Podle úřední metodiky pak náhodně občas některému pštrosovi hlavu usekneme, abychom demonstrativně předvedli tvůrčí a zodpovědný přístup. Věřme, že tento stav už nebude mít dlouhého trvání, a že nás čeká postupné nastavení systému, který určitě nebude neomylný a dokonalý, ale který bude schopen zajistit stabilizaci a postupné zlepšování současného neutěšeného stavu.

MVDr. Václav Osička, Milkprogres – poradenství, s. r. o.

Sametový povrch překrvené sliznice.

Lymfatická uzlina na řezu.

chov drůbeže 10 11

O efektivním výkrmu kuřat rozhoduje optimální řízení chovu včetně kvalitní výživy

Základním přáním každého výkrmce kuřat je dosažení co nejefektivnějšího výsledku vedoucího k zisku. Velmi často diskutovaným problémem je nevyrovnanost výsledků jednotlivých turnusů výkrmu během roku a snaha tuto situaci řešit a minimalizovat.

Je však třeba připomenout platnost biologického charakteru výroby. Prostředí a podmínky pro výkrm jsou pro jednotlivé turnusy odlišné v řadě specifik.

Zásadními rozdíly z hlediska vlivu na průběh výkrmu v jednot-livých turnusech jsou odlišné klimatické podmínky, proměnlivá kvalita krmných směsí v návaznosti jak na proces výroby krm-ných směsí, tak i změny v kvalitě nakoupených a skladovaných surovin. Problémem je i kvalita jednodenních kuřat ve vazbě na stáří rozmnožovacích chovů a nákazovou situaci.

Nebudu originální, pokud přirovnám postavení kuřete první den výkrmu k závodnímu automobilu na počátku závodu. Pro dosa-žení vítězství je třeba mít velmi kvalitní kuře, pro něj co nejlepší krmnou směs jako palivo, dobře upravenou vozovku, tedy stájové prostředí, a v co nejkratším čase ho provést ideální nejrychlejší stopou do cíle. To vše znamená optimální řízení chovu.

Smyslem tohoto článku není vyčerpávajícím způsobem po-psat průběh výkrmu kuřat. Technologických postupů je dostatek, a přesto je v praxi ne vždy dodržujeme či můžeme dodržet. Zaměřme se proto jen na tu část problematiky, kterou jsme schopni ovlivnit.

Při uzavírání dodavatelsko-odběratelských vztahů je třeba přesně definovat cílovou hmotnost kuřete, délku výkrmu, početturnusů v roce a na základě těchto informací zvolit vhodného hybrida. V této oblasti není v běžné praxi vždy vše v pořádku a každá odchylka se promítá negativně do ekonomiky výkrmu.Na našem trhu jsou k dispozici v současné době v rozhodující míře dva hybridy, a to ROSS a COBB. Dodavatelé těchto materiálů poskytnou dostatek informací pro volbu.

Jednodenní kuře jako nákladová položka je velmi význam-ná, a pokud nedbáme a nevyžadujeme vysokou kvalitu kuřat v okamžiku startu, kdy jsou růstové schopnosti nejvyšší, prodě-

láváme. V řadě případů jsou přejímky a kvalitativní posouzení kuřat pouze formální.

V rámci smluvních vztahů jsou vytvořeny mechanizmy k řešení nejrůznějších situací v kolísání kvality jednodenních kuřat, ale v praxi nejsou vždy využity. I zde utíkají cenné vteřiny z tohoto závodu s časem.

Tvorba stájového prostředí je velmi významným faktorem prů-běhu výkrmu a každé technologické opomenutí či nedůslednost nám brání v dosažení dobrých výsledků.

Často již v počátku při investicích dochází k zajímavým rozhod-nutím, kdy výše ceny převáží nad kvalitou či vhodností konkrétní technologie. S tímto rozhodnutím jsme se odsoudili k práci ve ztížených podmínkách, ať již je to velmi často kvalita ventilace, zateplení hal, energeticky náročné vytápění či osvětlení a nedo-statečné monitorovací systémy života drůbeže.

Úroveň řízení chovuBěhem příprav na výkrm a samotného výkrmu se vyskytne

řada kritických momentů, které jsou zvládány na jednotlivých farmách s rozdílnými výsledky.

Přes stále dokonalejší technologické vybavení hal včetně systému monitorujícího růst, hmotnost kuřat, spotřebu krmné směsi, spotřebu pitné vody atd., se na druhé straně vyskytují špatně vyvětrané stáje, nedostatečné množství podestýlky nebo nekvalitní podestýlka, špatně nastavené a seřízené napájecí a krmné linky v dané fázi výkrmu. Přehlédnutí těchto chyb nás opět připraví o peníze. V relativně krátké době se uskutečnila rychlá modernizace technologií, ale v řadě případů nedokážeme tyto technologie využít.

Rovněž bez dobrých ošetřovatelských schopností obsluhu-jícího personálu a bez dnes již nezbytné schopnosti ovládání řídících prvků technologií těmito pracovníky opět prohráváme. Není pravda, že modernizací stájí jsme přemostili lidský faktor v tomto výrobním procesu. Snížili jsme sice podíl živé lidské práce, ale podstatně se zvýšil požadavek na důslednost při vyhodnocování všech informací a rychlost při zasahování do úprav konkrétních podmínek života kuřat. Rozdíly v užitkovosti

mezi chovy jsou do značné míry vyjádřením úrovně jak řízení chovu, tak ošetřovatelské péče.

Významným faktorem je kvalitní výživaSnad nejvíce a nejčastěji diskutovanou kapitolou týkající se

výkrmu kuřat je výživa. Je to oprávněné vzhledem k vyjímečné-mu podílu výživy na celkových nákladech. Existuje řada návodů a postupů, jak docílit dobrých výsledků v konkrétním případě pro konkrétního hybrida. Chovateli poskytuje informace přede-vším jeho dodavatel krmných směsí, dodavatel jednodenního chovaného materiálu, prodejci léčiv a doplňkových látek, výrobci premixů doplňkových látek a v neposlední řadě často zaujímá stanoviska k úrovni výživy i veterinární služba.

Toto mnohdy široké spektrum různých názorů a možností i komerčních zájmů může být příčinou řady negativních dopadů na výkrm. Ne každá zařazená doplňková látka vyléčí neduhy v chovu, které pocházejí z jiné oblasti.

Konkurenční vztahy i mezi výrobci kompletních krmných směsí ulehčily chovateli jeho situaci, ale to neplatí absolutně. Bez do-konale nastaveného systému hodnocení úrovně kvality krmných směsí s dopadem na dodavatelsko-odběratelské vztahy závod ve výkrmu nevyhrajeme.

Postupujte systematicky Na druhou stranu je třeba říci, že i přehnaná „turistika“ mezi

výrobci krmných směsí, rozšířená mezi chovateli jako snaha o řešení kvality výkrmu, nepřinese úspěch, pokud je chyba jinde. O značnou část peněz přicházíme v samotném závěru výkrmu, a to při vyskladnění kuřat, pokud dojde k zvýšení úhynu, trau-matům s následky v zatřídění a zpeněžení. To je jako bychom přibrzdili před cílem.

Naší radou pro úspěch v tomto závodě je především používat „selský rozum“ a opravdu systematicky hodnotit každou informa-ci, kterou vám kuřata poskytují.

Ing. Miloš Francspecialista na výživu drůbeže

VVS Verměřovice, s.r.o.

myslivost 12 13

Jako modelová byla vybrána honitba Vítějeves na Svitav-sku, a to z důvodu, že minerální doplňková krmiva společ-nosti VVS Verměřovice tam začala být aplikována v jedné části honitby již před více než deseti lety. Postupně bylo jejich použití rozšiřováno a v posledních sedmi letech je aplikace plošná po celé honitbě.

Aplikace v jadrném krmivu je prováděna v období od začátku září do konce roku, podle zásoby jadrných krmiv nejdéle do poloviny ledna, s použitím minerálního doplňkového krmiva MKP C. Toto je zamícháváno do jadrného krmiva ve 4% koncen-traci. Dále jsou k dispozici celoročně doplňovaná slaniska obsa-hující uvedený minerální doplněk v kombinaci s kusovou solí.

Pro provedení měření bylo navíc příhodné, že se v honitbě používají tzv. „lapače parůžků“, umisťované ke korytům s jadr-ným krmivem v době shazování srnců. Ze šestiletého období od roku 2001 do roku 2006 jsme měli k 128 shozů od srnců všech věkových kategorií.

Shozy srnců jsme podle tvaru pečetí roztřídili podle pravdě-podobného věku srnců do v myslivecké praxi používaných vě-kových tříd. K tomu přispěla i znalost značné části těchto srnců vítějevskými myslivci z jejich pozorování v honitbě. Navíc také skutečnost, že jednotlivé shozy některých srnců byly nalezeny opakovaně, v jednom případě to bylo dokonce nepřetržitě po dobu čtyř let.

Z celkového počtu shozů s vysokou pravděpodobností odpo-vídalo I. věkové třídě (1 až 2letí) 30 shozů, II. věkové třídě (3 až 4letí) také 30 shozů a III. věkové třídě (5 a více let) 68 shozů. Shozy byly zváženy s přesností 1 gramu a byl u nich změřen objem s přesností na 1 cm3.

Z výsledků vyplývá, že specifická hmotnost parožiny srnců z honitby Vítějeves byla v průměru 1,85 g/cm3. Specifická hmot-nost parožiny srnců z honitby Vítějeves je o 0,11 g/cm3 vyšší, tj. o 6,3 %, než uvádí z lepších přírodních podmínek jižní Moravy Scherer (2007). Odtud bylo hodnoceno 138 shozů.

Tato hodnota je ale u souboru měřených srnců z Vítějevsi nižší o 0,1 g/cm3, tj. o 5,1 % než uváděl Rieck (Raesfeld 1956) před 50 lety. V případě zjištění Scherera je to dokonce o 0,21 g/cm3 méně, tj. o 11,8 %.

Z uvedeného hlediska toto ukazuje, že dlouhodobá aplikace minerálií má v současných přírodních podmínkách značný význam pro zvýšení průměrné specifické hmotnosti parožiny a tím pro tvorbu kvalitnějších trofejí. Z měřených 128 shozů bylo 7 párových a rozdíly v specifické hmotnosti parožní hmoty mezipravým a levým parůžkem byly v rozmezí 0,02 až 0,09 g/cm3, o průměru pouhých 0,03 g/cm3. V souboru z jižní Moravy (Sche-rer) uvádí u párových shozů, že jednotlivě vykazovaly značné hmotnostní rozdíly parožní hmoty se zjištěnými rozdíly mezi párovými parůžky až 0,21 g/cm3. Přisuzuje to tomu, že růst paroží řídí centrální nervová soustava na každé pučnici asynchronně (samostatně). Srnci z honitby Vítějeves měli standardnější tvorbu parožní hmoty se zcela minimálními rozdíly specifické hmotnostimezi oběma parůžky.

Dalším zjištěním Scherera je, že nejvyšší hmotnost parožní hmoty na 1 cm3 dosahovaly parůžky srnců v produktivním věku převážně ve II. a III. věkové třídě. V námi měřeném souboru jsme naopak zjistili, že srnci I. a III. věkové třídy měli průměrnou specifickou hmotnost paroží v g/cm3 prakticky shodnou a nižší specifickou hmotnost měli dospívající srnci II. věkové třídy.Možnévysvětlení je, že vzhledem k celoroční aplikaci minerálií a stále

Specifická hmotnost paroží srnců

auf

der

Farm

in F

orm

auf d

er Fa

rm in

Form

pečlivějšímu celoročnímu doplňováním minerálií do slanisek, mají mladí srnci vzhledem k vytvářené menší předparožní tkáni, přes intenzivní růst kostry, stále ještě značný přebytek vápníku a tím možnost tvorby parožní hmoty s vyšší specifickou hmot-ností. U dospělých srnců bude zřejmě tato hodnota odpovídající rovnováze v jejich metabolismu. U dospívajících srnců je možné, vzhledem k neopotřebení chrupu a tím lepšímu zpracování přijímané potravy, že je přijímáno vysoké množství bílkovinných složek a tím je dána možnost rychlejšího a většího růstu před-parožní tkáně jako přebytku metabolismu. Tím je také možné, že objem vnitřní porézní dřeně parůžku je větší a snižuje se tím specifická hmotnost parůžku.

Dalším zjištěním bylo, že shozy, jejichž specifická hmotnostparožiny se odlišovala od zjištěného průměru o 0,1 g/cm3 a více, v plusových i minusových hodnotách, se od ostatních shozů nijak neodlišovaly a vizuálně odpovídaly průměru daného věku a jejich velikosti. Oproti souboru shozů hodnocených Schererem byly zjištěné nejnižší i nejvyšší hodnoty specifické hmotnostiparoží nepatrně vyšší. Výskyt shozů se specifickou hmotnostívyšší než 2 g/cm3 byl v námi měřeném souboru pouze ve čtyřech případech, tj. 3,1 %.

Ze svých výsledků Scherer uvádí, že se dříve naměřené hod-noty g/cm3 po dobu evoluce snížily z průměrné hodnoty 1,95 g na jím zjištěných 1,74 g na jižní Moravě. Domníváme se, že hlavní příčinou tohoto stavu oproti období před více než půlstoletím je skutečnost zásadních změn v přírodním prostředí. Jednak je dnešní populační hustota srnčí zvěře podstatně vyšší, větší je i stres a vnitřní tlak v populaci a vzájemná potravní konkurence, a jednak si myslíme, že zásadní je vliv pestrosti a kvality výživy, kdy je dnešní krajina méně vhodná, než bývala v minulosti po stránce potravní nabídky. K tomu ještě přistupují další faktory jako je otázka klidu v honitbě, možné zvýšené parazitace při velké populační hustotě, vliv chemizace a další faktory. A tedy tím i ovlivnění individuálního výživového a zdravotního stavu každého srnce v období růstu parůžků.

Paroží jako útvar, který vzniká z přebytku látkové výměny, se může dobře vytvořit pouze za předpokladu, že srnec má v době tvorby paroží dostatek všech organických i anorganických látek nutných k jeho vytvoření. Jedná se především o bílkoviny uplat-ňující se hlavně při růstu předkostní tkáně, čímž je určena velikost a tvar parůžků. Parůžek obsahuje obvykle 44 % organických látek. Pro vyztužení bílkovinné části parohu pak z minerálních látek zejména vápník, fosfor a také hořčík. Parůžek pak obsa-huje až 56 % anorganických minerálních látek. Teprve při příjmu hodnotné potravy (živin) je možné, že srnec za souhry všech příznivých okolností toho může využít k vytvoření mohutného paroží. Mechanismus získávání dostatečného množství těchto látek z živin je poněkud časově rozdílný.

Pokud se jedná o nejdůležitější organické látky podílející se na tvorbě parůžků, jsou jimi především bílkoviny a tyto jsou přijímány z potravy přímo a musí být zastoupeny v dostatečné míře v potravě v době parožení.

Pokud se jedná o minerální látky, je to především vápník potřebný pro utváření parůžků, který je uvolňován z kostry pod vlivem hormonálních změn a současně je využíván i vápník přijímaný v potravě.

Fosfor je přijímán přímo z potravy a nikde v těle není ukládán jako zásobní. To neznamená, že by potrava nehrála žádnou úlo-hu, ale naopak. Kostra je tedy zásobním místem, které nahrazuje nedostatek minerálních látek chybějících ve výživě v době tvorby parůžků. Během roku se vápník ukládá do kostry a odtud se v období růstu parůžků uvolňuje především z jejich mechanicky méně namáhaných částí jako jsou žebra, záprstní a zánártní kosti a stává se součástí parožní hmoty. Kvalita parůžků je tak závislá na výživě v době jejich růstu, ale hlavně významným způsobem v období předcházejícím parožení. Logicky tímto prostřednictvím také závisí tvorba parůžků i na složení půdy.

Z daného vyplývá, že celoroční výživa je jedna z nejdůle-žitějších podmínek ovlivňujících tvorbu a růst parůžků. Při nedostatečné výživě může u srnců docházet k omezenému a menšímu růstu parůžků. Naopak při optimální výživě může dojít k vytvoření nadprůměrných a kapitálních parůžků. To ostatně dokázaly pokusy, které prováděl Vogt na Děčínském Sněžníku kromě jelenů i u srnců a pokusy Bayerna se srnčí zvěří v jeho horské honitbě ve Štýrsku.

Získané výsledky ukazují, že při nadstandardní či nástavbové péči jakou je aplikace minerálií srnčí zvěři, lze dosáhnout mimo jiné i kvalitnějších trofejí. Výsledky terénní aplikace minerálního doplňkového krmiva MKP C v honitbě Vítějeves ukazuje, že v péči o srnčí zvěř jsme ještě nevyčerpali všechny možnosti. V podstatě je to způsob jak srnčí zvěři doplnit současné nedo-statky a chybějící minerální látky v její výživě. V honitbě Vítě-jeves bylo používáno minerální doplňkové krmivo MKP C. To z řady minerálních doplňků obsahuje na 1 kg nejnižší množství – 95 g vápníku a 56 g fosforu. Kromě toho obsahuje jako všechna ostatní dále uváděná minerální doplňková krmiva sodík, hořčík a stopové prvky – měď, mangan, zinek, kobalt a jód. Přesto jsou výsledky zvýšení specifické hmotnosti parožní hmoty srnců přijeho použití výrazné.

Z řady minerálních doplňkových krmiv vyráběných známou krmivářskou firmou VVS Verměřovice lze ještě uvést MKP 4/Bs obsahem vápníku 160 g a fosforu 80 g a zvýšeným obsahem hořčíku, dále lze zmínit řadu Premin Spárkatá Zvěř s obsahem vápníku 250 g a fosforu 130 g. Další z řady – Premin Spárkatá Zvěř Super obsahující navíc vitamin D (takže nahrazuje pro hospodaření s vápníkem při parožení případně chybějící zimní slunce), Premin Spárkatá Zvěř MAXI obsahující navíc ještě vitamin A, vitamin E a selen (viz tabulka).

Skutečností je, že v posledních několika letech začínají být aplikována minerální doplňková krmiva z řady Premin Spárkatá Zvěř ve více honitbách na Moravě, ale i na Slovensku. A tam, kde prováděli aplikaci alespoň čtyři roky (ale někde dokonce jen dva roky), tam jsou loveni opakovaně kapitální a dokonce i medailoví srnci, kteří tam nikdy předtím nebyli. Je jen otázkou návyku srnčí zvěře (ověřenou v posledních několika letech v jiných honitbách), že začíná brát jadrná krmiva s mineráliemi již od konce srpna a bez zdravotních problémů je bere při neměnnosti složení mineralizovaného krmiva až do jarního období. To má zásadní význam pro zvýšení tukových rezerv pro zimní období, deponová-ní zásobního vápníku do kostry, zlepšení kondice zvěře a vývoje plodů u srn. Kombinovaná slaniska s vyloženou kamennou solí a mineráliemi jsou po návyku srnčí zvěří navštěvovány celoročně. Nejvíce pak srnami v době kojení srnčat.

Musíme však zdůraznit jednu skutečnost – aplikace minerál-ních látek je řešení nadstandardní a nástavbové pro zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře i ostatní parohaté spárkaté zvěře ve volnosti, v oborách i farmových chovech. Nejedná se jen o samotné paroží, jeho tvorbu a velikost, je to jen doplňkové opat-ření v podmínkách chovu zvěře jako celku v souběhu s ostatními zásadami řádného mysliveckého obhospodařování srnčí zvěře. Proto je pro dosažení efektu akce nutné provádět mnohem dů-slednější a rozsahem větší průběrný odstřel především tělesně slabé, chovatelsky nevhodné holé srnčí zvěře. Nesmíme opo-menout ani důsledné zlepšování zdravotního stavu zvěře a pro zvýšení účinnosti akce také snížení parazitace účinnou léčbou zvěře. Je skutečností, že při opakované každoroční půlroční aplikaci mineralizovaného jadrného krmiva se začíná ukazovat ve zvýšené míře i mimořádně silná mladá zvěř, a to zvláště tam, kde má srnčí zvěř možnost brát trvale výběrově to, co si sama ráda vezme. Začínají se objevovat silná srnčata se silnými mla-dými srnami a mimořádně dobře založenými, vysoce nadějnými mladými srnci. Proto musí být souběžným krokem to, že bude nutné přednostně odlovit také starou zvěř a nahradit ji mladou podstatně kvalitnější zvěří. To se vztahuje také na všechny staré a přestárlé trofejově slabé srnce. Teprve pak si mohou kvalitnější mladí srnci vytvořit svá teritoria a udržet se v honitbě.

Za umožnění tohoto průzkumu děkujeme MS Vítějeves, za spolupráci při zajištění parůžků a provádění měření předsedovi Petru Přikrylovi, mysliveckému hospodáři Lubomíru Kopeckému a členům Ing. Petru Babičkovi a Ing. Jiřímu Procházkovi.

Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK

Srnec – Stará Červená Voda, 124 bodů CIC (vlevo). Srnec – Vítějeves, 128 bodů CIC.

PREMIN Spárkatá zvěř Živina Jednotka PREMIN

Spárkatá zvěřPREMIN

Spárkatá zvěřSuper

PREMINSpárkatá zvěř

MAXI

Vápník % 25 25 25Fosfor % 13 13 13Sodík % 9 9 9Hořčík % 2 2 2Měď mg 400 400 400Mangan mg 500 500 500Zinek mg 400 400 400Jód mg 50 50 50Kobalt mg 20 20 20Selen mg - - 8Vitamin A m.j. - - 250 000Vitamin D3 m.j. - 100 000 100 000Vitamin E alfatok. mg - - 400

Dvojnásobní vítězové ExtraligyAkciová společnost KLAS Nekoř v okrese Ústí nad Orlicí

hospodaří na výměře 1502 ha zemědělské půdy, z toho 1072 je orná. Nosným odvětvím je chov skotu se specializací na produkci mléka. Ve stádě 600 dojnic, převážně českého strakatého skotu, je asi 18 procent krav plemene holštýn. U českého strakatého skotu mají od roku 1984 uznaný šlechtitelský chov, který čítá 100 kusů a tradičně patří mezi nejlepší v republice.

Dojnice šlechtitelského chovu mají ustájeny v Nekoři, ostatní krávy včetně vysokobřezích jalovic na farmě Šedivec, kde je vybudovaná moderní stáj s veškerým zázemím a kejdovým hospodářstvím.

„Novou stáj pro 250 dojnic jsme zprovoznili v prosinci 2006 a celá investice představovala zhruba 30 milionů korun. Jed-ná se o vzdušnou roštovou stáj s volným boxovým ustájením a gumovými rohožemi. Po vybudování nové stáje jsme mohli zrušit vazné stáje v Sobkovicích a Šedivci. Změna technologie měla významný vliv na užitkovost, kvalitu mléka, zdravotní stav zvířat i reprodukci. Stáj jsme otevřeli v nepříznivém období velice tuhé zimy, takže začátky nebyly jednoduché, nicméně již po půl roce jsme šli s užitkovostí nahoru. Za kontrolní rok 2006/2007 jsme dosáhli průměrnou užitkovost 7514 kg mléka. Do té doby jsme se pohybovali na úrovni 6800 až 6900 kg mléka, takže se nám podařil velký skok, přibližně o 650 kg mléka. Vlastní šlechtitelský chov má průměrnou užitkovost za posled-ních deset let přes 8000 kg mléka při tučnosti 3,80 % a bílkovině 3,44 %. V rámci našeho regionu jsou to u českého strakatého skotu nejlepší dosahované výsledky,“ uvedl Ing. Jan Šichtař, hlavní zootechnik akciové společnosti KLAS Nekoř.

Důvody ke spokojenosti chovatelé v tomto podniku rozhodně mají. Dvakrát po sobě, v roce 2006 a 2007, vyhráli soutěž šlech-titelských chovů, kterou pořádá Svaz chovatelů českého stra-katého skotu. Za 25 let uznaného šlechtitelského chovu získali 31 plaket pro krávy, které nadojily více než 50 000 kg mléka a ve stádě měli i dojnici, která nadojila přes 100 000 kg mléka. Silnou stránkou chovu je dlouhověkost zvířat, která se v průměru pohybuje kolem 3,3 laktace. Výjimkou nejsou vysokoužitkové

krmíme vítěze 14 15

Moderní areál pro chov dojnic v Šedivci je v provozu necelý rok a půl.

Ing. Jan Šichtař s vítězným pohárem od Svazu chovatelů českého strakatého skotu.

in f

orm

on t

he f

arm

in fo

rm o

n th

e fa

rm

V Příchovicích má každá dojnice jméno„Volné sdružení soukromě hospodařících rolníků (VSSHR)

– Josef Jón farma Příchovice v okrese Jablonec nad Nisou jsme založili již v roce 1991 a v současné době máme šest členů. Každý z nás má nějaký podíl na hospodaření a podle toho k němu přistupuje, společného majetku si váží a má k němu vztah. Všechno zvládáme sami, od ošetřování a sklizně pastvin, přes výrobu krmení, až po chov skotu a produkci mléka, na kterou je naše farma zaměřena,“ říká zakládající členka Irena Vodseďálková, která má na starosti chod celého hospodářství.

Farma obhospodařuje v horské oblasti v nadmořské výšce 820 až 850 metrů 200 ha trvalých travních porostů a chová 143 kusů českého strakatého skotu, z toho je 92 dojnic. Býčci jsou kolem desátého dne po narození prodáni, v chovu zůstávají pouze jalovičky pro další obnovu stáda. Jedná se o šlechtitelský chov, který se může pochlubit průměrnou roční užitkovostí 9100 kg mléka při tučnosti 4 % a bílkovině 3,5 %.

„Pro plemenitbu vybíráme jen špičkové býky, abychom zajistili posun stáda dopředu. Na zlepšení velikosti tělesného rámce a upnutí vemene příležitostně využíváme plemeno montbeliard, i když nechceme jít do významného přílivu jeho krve. Řekla bych, že v plemenářské práci má řada našich chovatelů ještě rezervy. Důležité je mít přehled o svém stádu a přistupovat ke zvířatům individuálně. Kvalitní výživa je samozřejmě velmi důležitým faktorem, ale pokud zvířata nemají například správný tělesný rámec, tak nejsou schopna kvalitní krmení v sobě zpracovat a dostatečně využít jeho potenciál. Neméně důležitý je správný odchov telat a jalovic. Je to budoucí základ stáda a jako tako-vý musí mít maximální péči včetně kvalitního krmení. Telata u nás dostávají mlezivo, výhradně vlastní mléko a potom startér. Jalovice dostávají kvalitní senáž, minerálie, hodně sena, ale ne jádro, protože nechceme, aby rychle narostly a tloustly. Žádoucí je optimální tělesný rámec,“ zdůrazňuje chovatelka.

Vzhledem k tamním přírodním podmínkám, které umožňují sklízet pouze luční senáže a seno, chybí v krmné dávce dostatek energie. Krmnou dávku je třeba vybalancovat a v nástavbě dodat kravám potřebné živiny, aby zvířata ze sebe vydala na co mají geneticky, ale zároveň jim to neuškodilo.

Chloubou chovatelky Ireny Vodseďálkové je zdravý odchov telat.

V roce 2007 získal příchovický šlechtitelský chov v soutěži, kterou pořádá Svaz chovatelů českého strakatého skotu, druhé místo.

dojnice na 8. nebo 9. laktaci. Plemenní býci z jejich chovu jsou pravidelně zařazováni do žebříčku plemenných hodnot TOP. Výborné výsledky dosahují nejen díky dobrým chovatelským podmínkám a péči, ale také díky řízené a kvalitní výživě.

Co se týká spolupráce se společností VVS Verměřovice, jsou dlouholetými partnery. Jejím prostřednictvím řeší kompletně vý-živu skotu u všech kategorií. Výživa dojnic je rozdělena na farmě v Šedivci na osm skupin. Směsná krmná dávka je aplikována prostřednictvím krmného vozu vybaveného přesnou váhou se zpětnou kontrolou. Minerální výživa z VVS je připravovaná na míru, s ohledem na rozbory krmiv a konkrétní potřeby zvířat.

Dojnice dostávají VMD N Ca s vápníkem v množství 0,25 kg na kus a den, speciálně upravený Premin EX 8 je určený pro dojnice a krávy stojící na sucho a VMD 1 Plus pro jalovice v dávce 0,2 kg. Z dalších produktů VVS je to krmná sůl v množství 0,02 kg na kus a den, krmný vápenec 0,05 kg, Soypass od 0,5 do 1,0 kg podle výše užitkovosti, koncentrát BMK TEX v množství 0,5 až 2,0 kg a zdroj pohotové energie s melasou a glycerolem v dávce asi 0,5 kg. V krmné dávce pro dojnice v laktaci nechybí ani chráněný palmový olej Formafat, který doplňuje energii a pomáhá stabilizovat mléčnou užitkovost. Podávají ho v množství 0,3 kg na kus a den.

V Nekoři se drží zásady, že telatům patří jen to nejlepší, takže jalovice dostávají první minerálku z VVS již v teletníku po pře-chodu na rostlinnou výživu. Projevuje se to dobrým zdravotním stavem a průměrným přírůstkem 0,9 kg. Zhruba po 7 měsících přecházejí do odchovny, kde dostávají minerálně-vitaminový doplněk VMD 1 Plus a vlastní obilí, přírůstky jsou tam 0,65 kg.

„VVS je spolehlivý partner, ceníme si především vstřícnosti a operativnosti při řešení zakázek. Problémy například se zpož-dění dodávek jsme ještě neřešili,“ uzavřel Ing. Jan Šichtař.

„Výborné výsledky nejsou jen z krmení, ale spočívají v celko-vém přístupu. Nakrmit musíme všechna zvířata, ale nadstavba už musí být individuální a v režii zootechnika, který dokonale zná svůj chov. Máme dojení do potrubí s osobním kontaktem se zvířaty při krmení jádrem a doplňky. Každá kráva má svoje jméno a tabulku s podrobným záznamem o výživě a dalších ukazatelích chovu. Zvířata jsou na tento systém naučená, jsou klidná a bez stresu, a to nám dělá tu vysokou užitkovost,“ je přesvědčená Irena Vodseďálková.

Nakupují jeden druh krmné směsi pro všechny kategorie. Množství je dávkováno podle výše užitkovosti, ale i dojnice s nejvyšší dojivostí dostane maximálně 4 kg denně. I při této dávce jádra lze udržet vysokou dojivost, ale musí být v harmonii ostatní podmínky chovu – zdravotní stav, kvalitní objemné krmivo, pohoda ve stáji atd.

Minerální krmné přísady a doplňky tamní chovatelé již řadu let nakupují od společnosti VVS. Odborné poradenství, které jim poskytuje Petr Šafra, považují za přínosné. Dodávky jsou pružné, kdykoliv je třeba nějaká změna v krmné dávce, nebo cokoliv jiného, VVS reaguje rychle, což podle chovatelky nebývá u jiných firem vždycky zvykem. Za pozitivní považuje, že svéprodukty posouvají Verměřovičtí kvalitativně stále dopředu, je vidět pozitivní vývoj a jejich služby se stále zlepšují.

„Dlouhodobě bereme energetický doplněk EDK ŽK. Dostávají ho všechny krávy, zvířatům chutná, podrží energii a dodá to, co chybí v senáži. Denní dávka je od půl do jednoho kg. Částečně ho v menším množství dostávají také jalovice od půl roku. Další produkt, chráněný protein Soypass, dodává zvířatům bílkovinu, prodlužuje vstřebávání živin v tenkém střevě a pomáhá krmnou dávku stabilizovat a vyvážit. Dávkujeme ho kravám v produkci od 30 do 50 kg mléka, maximálně však 2 kg na kus a den. Přidáváme také minerální krmnou přísadu MKP Ca s vyšším obsahem soli a vápníku. Dostávají ho krávy i jalovice, a to v denní dávce kolem 0,30 kg,“ uzavřela výčet chovatelka.

Objemné krmivo dostávají zvířata na žlab včetně sena v libo-volném množství. Velmi vhodnou alternativou, zejména v dané oblasti, je mačkané obilí. Nepěstují vlastní, ale v okolí vždy koupí pozemek ke sklizni. V zimě je to výborné krmivo, které zlepšuje obsah bílkovin v mléce. Do krmné dávky ho přidávají podle užit-kovosti k senážím, maximálně však 2 kg na kus a den.

krmíme vítěze 16 17

Cílem jsou zvířata v dobré kondiciZemědělskou společnost Ostřetín, a. s., na Pardubicku

není třeba dlouze představovat. Mezi chovateli je tento podnik dobře známý, a to především díky špičkovému chovu skotu se stádem 530 dojnic holštýnského plemene s roční průměrnou užitkovostí přes 11 000 kg mléka. Významnou součástí chovatelské strategie je i prodej plemenných zvířat, ročně prodají kolem 50 březích plemenných jalovic a 20 plemenných býčků.

Chov skotu je soustředěný v Ostřetíně, kromě jalovic od pěti měsíců věku do pátého měsíce březosti na středisku v Jelení. V Ostřetíně se nacházejí dvě produkční stáje pro 200 a 250 kusů a stáj pro krávy stojící na sucho, březí jalovice a stáj pro krávy před a po porodu, než přejdou do produkční stáje.

Důraz na kvalitu objemných krmiv„Specializaci na mléko je u nás podřízena rostlinná výro-

ba zaměřená především na zabezpečení kvalitních krmiv. Z objemného krmiva je to hlavně kukuřičná siláž a vojtěšková a jetelová senáž, ve vacích máme uložené vlhké kukuřičné zrno, alkalage a cukrovarnické řízky. První seče uskladňujeme do žlabů, další podle množství do žlabu nebo do vaků. Pro su-chostojné krávy se snažíme zařazovat do krmné dávky travní senáž, pokud ji máme, která je živinově chudší, protože vyšší obsah draslíku ve vojtěškové senáži zvířatům v tomto období nevyhovuje. Dusíkaté látky dodáváme hlavně před porodem, kdy je nutná jejich optimální hladina v krmné dávce, jinak mohou nastat obtížnější porody.

V produkční stáji mají dojnice, kromě produkční TMR podle fáze laktace, ve všech sekcích navíc k dispozici krmné boxy se spe- ciální ochucenou energetickou krmnou směsí s obsahem lehce využitelných cukrů, kvasinek a dalších komponent, maximálně však v množství 2 kg denně na dojnici.

Od společnosti VVS využíváme již bezmála deset let kompletní minerální výživu na míru pro všechny kategorie skotu. Poskytuje nám také výživářský servis, odborné poradenství, v případě

Chceme minerální výživu a služby na míru

Ing. Jaroslav Dvořák, hlavní zootechnik v akciové společnosti ZERAS, má nemalé zásluhy na chovatelských úspěších, za které získal podnik již řadu ocenění. V minulém roce například v soutěži Svazu chovatelů holštýnského skotu obsadili 1. místo v kategorii krav na 2. a vyšší laktaci, 3. a 4. místo v kategorii prvotelek a 1. místo ve skupině podniků nad 401 uzávěrek.

Základem krmné dávky jsou travní a jetelové senáže a kukuřičná siláž.MVDr. Martin Matějíček (vlevo) se zootechnikem Ing. Vladimírem Zoubkem při odběru vzorků bachorové tekutiny.

Oblast, ve které hospodaří akciová společnost ZERAS a. s. se sídlem v Radostíně nad Oslavou na Žďársku, je svými přírodními podmínkami předurčena k chovu skotu. Proto je toto odvětví živočišné výroby také hlavní specializací podniku. Celkem chovají 2240 kusů holštýnského skotu se zaměřením na produkci mléka. Hospodaří v nadmořské výšce 550 až 650 metrů na výměře 2000 ha zemědělské půdy, z toho 500 ha jsou trvalé travní porosty.

V roce 1996 přestavěli vazné stáje na volné ustájení s do-jírnou na farmě Pavlov. Do rekonstrukce se tam pohybovala užitkovost kolem 4300 kg mléka. Od té doby navyšovali počet dojnic z vlastního odchovu až na současných 1170 dojnic s roční průměrnou užitkovostí kolem 11 800 kg mléka při tučnosti 3,9 % a bílkovině 3,25 %. Denní průměrná dojivost se nyní po-hybuje okolo 28 litrů na dojnici.

Chov skotu má zelenou„V současné době provozujeme dvě mléčné farmy, 730

dojnic je ustájených na farmě v Pavlově a v Radostíně nad Oslavou kolem 440 dojnic. V Radostíně je vybudovaná nová stáj s matracemi a kejdovým hospodářstvím, která je v provozu čtvrtým rokem. S narůstajícím stavem dojnic od roku 1996 se náš podnik stále více specializoval na produkci mléka. Tomu odpovídá i zaměření rostlinné výroby, kde je prioritou výroba kvalitních objemných krmiv pro chov skotu a pěstování obilovin do krmných směsí, které vyrábíme ve vlastní míchárně. Býky ne-vykrmujeme, zabýváme se jen odchovem jalovic a chovem dojnic. Býčky prodáváme v hmotnosti 70 až 80 kg, to je ve stáří jeden a půl až dva měsíce. Letos máme podnikatelský záměr postavit ještě jednu produkční halu v Radostíně. Celkově by tím došlo k navýšení stavu dojnic o dalších 100 až 150 kusů během dvou let po dostavbě, což je maximum s ohledem na zajištění krmivové základny z vlastních zdrojů,“ prozradil plány Ing. Jaro-slav Dvořák, hlavní zootechnik akciové společnosti ZERAS.

O tom, že má v Radostíně modernizace chovu skotu zelenou, svědčí také nedávné zprovoznění prvních dvou přístřešků pro odchov 100 telat (jaloviček) krmnými automaty. Pokud se tento systém odchovu a krmení osvědčí, v příštím roce postaví další dva přístřešky a halu pro přechod na rostlinnou výživu. Tím vyřeší odchov telat (jaloviček) do 5 měsíců věku. Do Radostína chtějí postupně soustředit veškerý odchov jalovic. „Zatím využíváme pro odchov stávající stáje, postupně je však budeme rekonstruo-vat, abychom zlepšili welfare. Býčky, kteří mají jiný krmný režim, odchováváme na farmě Pavlov. To jsou zhruba plány na příštích pět až šest let,“ dodal Ing. Dvořák.

Otevřené pole působnostiZákladem krmné dávky pro dojnice jsou travní a jetelové sená-

že a kukuřičná siláž. Do krmných směsí pro starší telata, jalovičky nad 5 měsíců, jalovice a dojnice přidávají minerální krmné přísa-dy a doplňky z VVS. V současné době by rádi využili možnost, kterou společnost VVS Verměřovice nabízí, a to je připravovat minerální krmné přísady na míru pro jejich podnik a jednotlivé kategorie skotu podle rozborů krmiv a dalších zjištěných skuteč-ností. U dojnic bude tato minerálka rozdělena na období před porodem, po porodu a období laktace. „Chceme tomu v nastáva-jícím období věnovat maximální pozornost a ‚napasovat‘ produkty VVS na naše stádo. Se společností VVS obchodujeme asi dva roky a je to spolupráce rozhodně přínosná, konečně hovoří pro na f

arm

e v

o f

orm

ena fa

rme v

o fo

rme

Významnou roli při hodnocení struktury směsné krmné dávky sehrává její prosetí přes kontrolní síta. Tato metoda separace poměrně přesně odhalí, jestli má TMR optimální složení nebo je nutné ji upravit. Na snímku je výživářský poradce VVS Ing. Josef Snopek při separaci krmné dávky pro dojnice v produkční stáji v Ostřetíně.

to výsledky, kterých v chovu skotu dosahujeme. Určitě ji chceme prohloubit ještě v dalších navazujících a souvisejících činnostech. Pole působnosti je v tomto směru otevřené. Hlavně se chceme věnovat období stání na sucho, před porodem a po porodu, kdy jsou problémy nejintenzivnější, ale je to dlouhodobá záležitost,“ uvedl hlavní zootechnik a podotkl, že dostat se s výsledky mezi chovatelskou špičku je pro ně samozřejmě radostné, ale na druhé straně udržet se mezi těmi nejlepšími stojí podstatně více úsilí, než se tam propracovat. Zatím se jim to daří, což mimo jiné do-kazuje řada ocenění z výstav a chovatelských akcí, a bezesporu na tom má zásluhu i kvalitní cílená výživa.

Za zmínku stojí rovněž pozornost, kterou věnují tamní chova-telé reprodukci. Jalovice zapouštějí v hmotnosti 380 až 400 kg a telí do 24 měsíců. Za posledních pět let je mezidobí od 390 do 400 dnů a servis perioda 110 až 115 dnů, u části přebíhajících se zvířat využívají přirozenou plemenitbu. Deset let využívají v Radostíně také embryotransfer, ranou diagnostiku březosti pomocí ultrazvuku a další moderní metody, například repro-dukční programy, jejichž cílem je co nejrychlejší zabřeznutí co největšího počtu zdravých plemenic. Ve spolupráci s plemenář-skou organizací pravidelně putují vybraní býčci do odchovny plemenných býků.

potřeby rozbory krmiv, krmné dávky a metabolické testy,“ uvedl Vladimír Kaplan, předseda představenstva a ředitel akciové společnosti v Ostřetíně.

Oboustranná spolupráceSpolupráci se společností VVS si pochvaluje i zootechnik

Ing. Vladimír Zoubek: „VVS nám sestavuje krmné dávky a mi-nerálky přesně na míru, což je jeden z našich požadavků. Na základě rozborů krmiv a případně i nezbytných veterinárních vyšetření konzultujeme s poradci z VVS úpravy krmných dávek a složení minerálky tak, aby to co nejlépe vyhovovalo dojnicím a také finančně. Služby jsou nadstandardní a je to oboustranněužitečná spolupráce, jelikož děláme pro tuto společnost také ověřovací pokusy některých jejích nových produktů a výživář-ských postupů,“ doplnil ředitele zootechnik.

V Ostřetíně jsou pro dojnice připravovány dvě krmné dávky, a to krmná dávka s produkční účinností 36 až 37 litrů a druhá krmná dávka s produkční účinností na 27 litrů. Třetí krmná dávka je pro suchostojné dojnice a třítýdenní rozdoj. Do těchto krmných dávek jsou dodávány tři druhy minerálních doplňků z VVS, které se liší obsahem živin a hlavních prvků, jako je například fosfor.

„Výhodou a předností služeb výživářů z VVS je hlavně ope-rativnost a schopnost sestavit minerální doplňky na míru podle podmínek a momentálních potřeb stáda. Poradenskou službu zajišťují velmi erudovaní pracovníci a jsou nám k dispozici praktic-ky kdykoliv, když je třeba. Mají zkušenosti z dalších chovů, takže mohou řešit problémy s nadhledem,“ oceňuje Ing. Zoubek.

ze zahraničí 18 19

Okénko do historie

Dojivost, jež v určitém stáří dostoupí největší možné výše, jest závislou jednak od schopnosti zvířete využitkovat píci, jakož i od činnosti životních sil, které rovněž v určité době života u zvířete dosahují nejvyššího stupně.

Jest známo, že užitek v prvních letech dojivosti a u krav starších jest menší než u krav dospělých. S fysiologického stanoviska jest to pochopitelno, neboť pokud kráva není dospělou, pokud roste, spotřebuje část požité píce k vzrůstu i nemůže tato část požité píce býti zpracována na mléko. Úplně vyspělou jest kráva teprve po třetím neb čtvrtém teleti; nejprve potom možno od krávy očekávati největší užitek, ačkoliv záleží též mnoho na povaze krávy, jakož i na způsobu ošetřování a krmení.

Woll prohlásil na základě 90denního pokusu na výstavě v Chicagu, že šesti nebo sedmileté krávy dojí nejvíce. Zpra-vidla poskytuje největší roční užitek pětiletá až osmiletá dojnice. Mladší krávy mají tučnější mléko než starší. Bylo však pozorováno, že 16letá kráva dávala denně libru másla i byla ještě dobrou dojkou.

Jest tudíž pochopitelno, že jen vyjímečně budeme chovati krávy přes 8 a 9 roků staré, poněvadž pak jejich dojivost rychle mizí a v tak pozdním stáří krávy těžko tuční. Jelikož mladé krávy, dík jich čilejšímu využitkování stejného množství píce, více dojí, jest přirozeno, že nebudeme chovati krávy příliš dlouho.

Jaký vliv má stáří na hodnotu mléka, není dosud vyzkou-máno. Obyčejně možno pozorovati, že ku konci dojivosti, krátce před tím, než březí kráva úplně přestane dojiti, přibý-vá v mléce tuku čili jinými slovy: čím méně mléka, tím lepší jakost. Totéž však neplatí o starších kravách, jež následkem stáří méně dojí a o jichž mléce by se dalo předpokládati, že obsahuje více tuku a pevných součástí.

Naopak La Cour zjistil na základě pětiletého pozorování, že mladá zvířata dávají obsažnější mléko než starší a že krávy ve stáří pěti nebo šesti let dojí mléko prostřední jakosti.

Zdroj: Týdeník Hospodářský list 1906

V kterém stáří dává kráva největší užitek?

Návštěva velvyslankyně ČR

ve Fujairah Feed FactoryDne 19. února navštívila náš partnerský podnik Fujairah

Feed Factory (FFF) ve Spojených Arabských Emirátech vel-vyslankyně České republiky JUDr. Věra Jeřábková, PhD.

Areálem závodu, který se nachází ve Fujairah Free Zone, ji s radostí provázel majitel a ředitel FFF pan Eng. Issa Mohamed Al-Azom. Důvodem návštěvy byla podpora obchodní spolupráce mezi českými a místními podnikateli. Diskuse se vedla hlavně o zkušenostech v obchodním styku a perspektivách společných projektů na území Arabského poloostrova.

VVS spolupracuje s FFF dlouhodobě od roku 2000. Předmětem spolupráce je zejména poradenství ve výživě hospodářských zvířat, výroba vitamino-minerálních směsí pro skot a obchod s komponenty do krmných směsí. Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s. r. o.

561 52 Verměřovice 159. Redakční a grafické práce Ing. Jiřina Šírková,číslo 1/2008 dáno do tisku 25. 3. 2008, MK ČR E 17828

Optimalizace dodávek surovin Ve druhé polovině listopadu minulého roku se uskutečnila

cesta Ing. Bryndy a Ing. Záhory do oblasti jihovýchodní Asie a Číny. Jejím cílem bylo upevnění spolupráce se současnými dodavateli krmných surovin a navázání nových obchodních kontaktů při snaze udržet naše ceny na konkurenceschopné úrovni.

Postupně jsme navštívili Singapur, Malajsii a Čínu. Z Malajsie VVS přímo dováží vysoce kvalitní palmové tuky s bypass efektem. Zájmem firmy je nabídku tuků postupně stabilizovat a nabízetsvým zákazníkům pouze nejkvalitnější a nejčistší produkty. Jen tehdy má zákazník záruku dobrého ekonomického efektu. VVS také hledá různé produkty s vysokou přidanou hodnotou, které jejím zákazníkům přinesou kromě vyšší ziskovosti i konkurenční výhody. V Malajsii se palmové tuky zpracovávají ve dvou produkč-ních oblastech – v Pasir Gudangu nedaleko Singaporu a v Port Klangu nedaleko od Kuala Lumpur, kde lze na ploše několika kilometrů čtverečních nalézt většinu významných rafinérií.

Ze Singaporu vedla cesta do čínské Šanghaje, kde na Evro-pana dýchne naprosto odlišná atmosféra. Je tvořena osobitou kulturou, koloritem a mentalitou místních obyvatel. V Šanghaji, která se podobá lidskému mraveništi, došlo za pomoci zpro-středkovatelské firmy k několika setkáním, při kterých se pro-jednávaly možnosti nákupu krmných surovin, hlavně vitaminů a chemických látek. Jelikož je kvalita pro společnost VVS na

prvním místě, většina jednání se vedla o výrobních procesech a systémech kvality.

Poslední zastávkou na misi za dodavateli bylo Quindao, prů-myslové město ležící na malebném poloostrově vybíhajícím do Žlutého moře. Quindao a jeho okolí je proslulé výrobou potravin, potravinových doplňků a specialit. Věhlasné je místní pivo, které se řadí k tomu nejlepšímu, co v Číně našinec okusí. V oblasti Quindaa představitelé VVS navštívili provozy pro výrobu někte-rých chemických látek a setkali se s dodavatelem speciálních krmných aditiv.

Důvodem pro tak daleké cesty za dodavateli je, že v dneš-ním dynamickém světě výrobci krmných směsí a dodavatelé krmivářského průmyslu, mezi které se řadí i VVS, musí pečlivě připravovat nákupní strategie, a také je důsledně implementovat. Kvalitní dodavatel se dostává svojí důležitostí na úroveň klíčového zákazníka. Přímý kontakt s ním je předpokladem oboustranně prospěšné a dlouhodobé obchodní spolupráce, která je základem pro tvorbu firemního know-how. Jen tak se malá česká firmaVVS může srovnávat s podstatně významnějšími nadnárodními koncerny. Čeští chovatelé skotu a drůbeže to zajisté v nejbližší budoucnosti ocení. (jz)

Cecilie – vítězná dojná kráva černo-strakatého skotu nížinného.

na farmě ve formě

Pravidelná

a k

omplexn

í péč

e o

záka

zníka

bez

esporu

přis

pívá

k dalšímu

zlep

šová

ní e

kono

mický

ch v

ýsledků

v

chov

ech, k

jejich

prosp

eritě

a v

nep

oslední řad

ě ke

spok

ojen

osti

chov

atelů, jejichž

far

my

jsou

ve

form

ě...

Tel.:

+42

0 46

5 64

2 67

0, f

ax: +

420

465

641

069

GSM

: +42

0 77

5 75

5 17

5, e

-mai

l: vv

s@vv

s.cz

ww

w.v

vs.c

z

Efektivní péče o paznehty

CLA ve výživě skotu

Ekonomika výroby mléka a vývoj cen

Zkušenosti z farem u nás i v zahraničí

INFORMAČNÍ MAGAZÍN 2/08

na f

arm

ě ve

for

mě

krátké zprávy

Nové posily pro VVS

na f

arm

ě v

e f

orm

ě

Chovatelské perspektivy

Významné jubileum

Ing. Pavla Pechačová využije svoje profesní zkušenosti z oblasti výživy domácích zvířat a koní nyní v týmu VVS pro farmy skotu v oblasti Plzeňského, Karlovarského a Ústec-kého kraje.

Rozšiřování výroby, instalace moderní výrobní linky, nastavení efektivních procesů výroby a řada dalších aspektů našeho rozvoje s sebou přineslo obsazení Ivety Kozákové na pozici referentky vý-roby. Absoloventka SEŠ v Chocni s profesními zkušenostmi od roku 1986 je nyní administrativní posilou našeho výrobního týmu.

V době razantně se zvyšujících cen krmných surovin jsme se roz-hodli efektivněji optimalizovat domácí i zahraniční obchody s cílem dosáh-nout lepších nákupních cen a také nižších realizačních cen na trhu. Karolína Sklenářová DiS. je na po-zici referentka nákupu a další posilou obchodního týmu VVS.

Významné jubileum 70. let oslavil v srpnu spoluzakla-datel společnosti VVS Ing. Jiří Stejskal, CSc. Od počátku svého působení byl a je nositelem základních myšlenek a přístupů ve výživě zvířat, formuloval výživářské postupy ve VVS a bez nadsázky lze říci, že je pomáhal spoluvytvářet v rámci celé republiky.

Letošní témata semináře s názvem Chovatelské perspektivy měla na základě poptávky našich zákazníků ekonomický pod-text. Silná koruna značně ukrajuje finanční podpory Bruselu a dominance obchodních řetězců na našem trhu pak zhoršuje zpeněžování produkce nejvíce producentům mléka. Zájem o přednášky k regulaci trhu i předpokládaným změnám přímých plateb potvrdila nebývale široká a otevřená diskuse, která pokra-čovala i po oficiálním ukončení semináře.

Hodně diskutovaným bodem byly varianty modulace (viz foto), respektive krácení přímých plateb pro naše podniky. Pro chov skotu bude každopádně tento návrh nepříznivý, i když může být zmírněn podporou ze zvlášť vyčleněné 10% národní obálky. Pro chovatele to znamená pravidelně přistupovat k optimalizaci nákladů a vyhodnocovat průběžné výsledky chovu na základě zookonzulentského poradenství. Důležitá je rentabilita tržeb, ale u skotu i ziskovost dlouhodobých zdrojů. Přednesené nástroje a procesy strategického plánování (Balanced Scorecard) jsou tedy pro farmy dojeného skotu dobrou příležitostí pro dosažení efektivního chovu. Ing. Barbora Slováčková, abso-

loventka Střední zemědělské školy v Rožnově pod Radhoštěm a MZLU v Brně se zaměřením na výživu hos-podářských zvířat, je se zkušeností faremního zootechnika čerstvou po-silou týmu zookonzulentů pro oblast Zlínského a Jihomoravského kraje.

Důležitou oblast Jihočeského a Středočeského kraje posílí Ing. Jana Hojgrová, absolventka pražské ČZÚ v oboru výživy zvířat a diete-tiky. Svoje studia započala na SZŠ v Lanškrouně. Svoji profesní dráhu zookonzulentky ve VVS si bude do-plňovat distančním doktorantským studiem.

Kontakty na zookonzulenty v regionech jsou k dispozici na

www.vvs.cz/vvs_cr/regiony.php

2 3na fa

rmě v

e fo

rmě

Kaleidoskop výstav Vážení kolegové,

říká se, že vidět daleko a dojít tam není totéž. Náš cíl mít farmu ve formě nezávisí jen od našeho snažení, od kolegů, ale i od podnikatelského prostředí, kde zpeněžujeme svoji produkci. Na podzim 2008 přišla na světové trhy finanční krize, zatímcona sedláky v Česku krize v podobě problémů s odpovídajícím zpeněžením produkce syrového kravského mléka. Řada z vás reagovala slovy, že podob-ných krizí jsme překonali již mnoho. Našim přáním a snažením bylo, je

a bude tyto problémy společně překonat. Namátkou jsem prolistoval „pamětní“ čísla našeho magazínu z podobně problémového roku 2003, který měl podobný průběh. Po „dobrých“ cenách v roce 2002 se v srpnu 2003 propadla průměrná cena mléka na 7,64 Kč/l. Přesto se dál potkáváme na stejných farmách a řešíme problémy u stád skotu, které jsou již v daleko vyšší formě.

Troufám si tvrdit, že vyšší formu má i společnost VVS. Uzavřeli jsme etapu dosud největší rekonstrukce výroby, kde je instalovaná špičková technologie. Uskutečnila se řada vzdělávacích akcí pro ošetřovatele a zootechniky, ale i pod-nikové ekonomy a představitele farem. V roce 2008 jsme se potkávali často, samozřejmě na farmách, ale i na dalších společných akcích, na odborných zahraničních cestách, chovatelských dnech a výstavách, ale i při neformálních setká- ních třeba na sportovním hřišti. Podobně jako ve zmíněném roce 2003, i letos jsme rozšířili tým VVS, tentokrát o zookon-zulentky. O všem přináší toto číslo magazínu krátké zprávy a reportáže. Píšeme o možná zatím v našich podmínkách ojedinělých, ale významných úspěších. První se týká výborných výsledků farmáře, který chová skot v ekologickém režimu hospodaření. Druhý úspěch spočívá ve výsledku používání konjugované linolové kyseliny na jedné větší farmě v Česku, zatímco doposud jsme aplikovali CLA pouze na farmách ve Spojených Arabských Emirátech.

Přeji vám zajímavé čtení a samozřejmě radostné prožití vánočních svátků i celého roku 2009 tak, abychom nejenom viděli daleko, ale i došli společně do stanového cíle. Popřejme si, abychom byli stále ve formě...

S úctou Jiří Burdych

Již tradičně se účastníme významné chovatelské výstavy na farmě Hadačka Kralovické zemědělské, a. s., kde v nemalé konkurenci výstavy uspěla tříletá kráva našeho zákazníka ze ZOS Šestajovice – Jirny a získala titul šampiónka holštýnského plemene a zároveň kráva s nejlépe hodnoceným vemenem.

VVS se účastnila IX. národní výstavy v Radešínské Svratce, kde v rámci Dne českého strakatého skotu měla čest ocenit šampiónku výstavy pocházející z chovu PROAGRO Radešínská Svratka (na snímku). Vítězka byla vybrána ze 113 vystavených krav a jalovic od 30 chovatelů, a to v kategorii krav na třetí a vyšší laktací. Užitkovost má 11 293 kg mléka při obsahu tuku 3,45 % a bílkovin 3,32 %.

Naše společnost přispěla také odbornou přednáškou na mezinárodním workshopu, který byl součástí výstavy jako do-provodný program.

Šampiónka z akce v Kralovicích

Svátek českého strakatého skotu

Aktuálně, rychle, pravidelně, stručně, pohodlněVVS poskytuje svým zákazníkům v moderní elektronické formě: aktuality v chovu skotu ekonomické informace regulace trhu s mlékem

Zašlete svoje kontakty včetně e-mailové adresy na vvs@vvs.cz

výživa a welfare objemná krmivaveterina v praxi

Chovatelský balíček

ekonomikana f

arm

e v

o f

orm

e

Dosáhnout a udržet efektivní chov skotu je cílem každého chovatele. Systém chovu dojnic je však investičně a pracov-ně nejnáročnějším odvětvím živočišné výroby. Odměnou pro chovatele je zdravé stádo, dosahující vysokých produkčních ukazatelů a rentabilního zpeněžení výroby. Z pohledu stá-tu se pak vedle ekonomického přínosu z produkce masa a mléka jedná o plnění kladných externalit v podobě údržby krajiny a udržování pracovních míst na venkově.

Hrubá zemědělská produkce (ve stálých cenách 1989) se v roce 2007 meziročně zvýšila u jatečného skotu o 2 % na 14,123 mld. Kč (637 066 t ž.hm.), zatímco u mléka zůstala zhruba stejná (-0,2 %). V běžných cenách se HZP jatečného skotu meziročně snížila o 3 % na 5,27 mld. Kč a mléka zvýšila o 4,7 %.

Stavy skotu se meziročně zvýšily o 10,2 tis. kusů (0,7 %), z toho celkové stavy krav o 4 tis. kusů (0,7 %), stavy krav bez tržní produkce mléka vzrostly o 5,7 % na 163 tis. kusů. Z pohledu krajů letos díky významnému navýšení počtu kusů je největší počet jak krav (15,4% podíl z ČR) tak skotu celkem v Jihočeském kraji. Podobně Plzeňský kraj předstihl v počtu chovaných krav (11,5% podíl z ČR) a skotu Středočeský kraj a obsadil pomyslnou třetí příčku v rámci České republiky. Z pohledu předpokládaného vývo-je se počet krav do roku 2014 sníží vzhledem k nárůstu dojivosti především v nových členských státech. V těchto státech, tedy i ČR, pokračuje nepříznivý trend meziročního snižování úrovně mléčného tuku a bílkoviny.

Stanovení chovatelského cíle

Přes zastavení meziročních propadů počtu krav dochází v posledních měsících ke značnému ekonomickému tlaku na jednotlivé chovy, způsobené na jedné straně výrazným nárůstem

Efektivní chov dojeného skotuvstupů (především energie a PHM), na straně druhé výrazným poklesem realizační ceny mléka.

Z pohledu rentability výroby mléka se bez ohledu na aktuální problémy se zpeněžováním syrového kravského mléka musí hovořit o nákladové stránce. Ze sledování VÚŽV Uhříneves na-příklad vyplývá, že na vysokou brakaci krav (Ø 34 %) má největší podíl poruchy plodnosti (25 %) a zdravotní důvody (32 %) z nichž především onemocnění pohybového ústrojí (18 %). Za optimál-ní nelze považovat též reprodukční ukazatele. Prodloužení SP o 1 den, resp. o pohlavní cyklus nad optimální délku, lze odhad-nout ztrátu na 50 – 70 Kč/den, respektive 1 000 – 1 400 Kč/p. cyklus (Kvapilík 2006).

Vzhledem k pokračujícím investicím do chovu dojených krav (ustájení, plemenářská práce, ozdravování, výživa) lze očeká-vat, že se vysoké náklady především v těchto položkách budou v budoucnosti poměrně snižovat. Ze sledovaných výsledků vyplývá, že je nutné pro každého chovatele nastavit chovatel-ský cíl podle stanovištních podmínek, ekonomické užitkovosti (v závislosti na plemenu, reprodukci aj.) a dostupných finančníchpodpor.

Režijní a ostatní náklady

V obecné rovině lze konstatovat známou skutečnost, že dobrá objemná krmiva jsou základem úspěchu v dosažení dobrých výsledků mléčné užitkovosti. Z rozboru nákladů dále vyplývá, že je nutné investovat do oprav (500 – 1000 Kč/ks/rok), pracovní náklady a odpisy krav by neměly přesáhnout 5 000 Kč/ks/rok, podobně jako veterinární a plemenářské výkony 2 500 Kč/ks/rok. Prof. Poděbradský již před deseti lety upozorňoval na dnes stále přetrvávající problematickou položku režijních a ostatních nákladů.

Počet krav k 1. dubnu 2007 a 1. dubnu 2008 podle krajů ČR

2007 2008 Rozdíl +,- Index v %

Česká republika 564 686 568 695 4 009 100,7 Praha + Středočeský 57 798 57 856 58 100,1Jihočeský 86 396 87 462 1 066 101,2Plzeňský 63 846 65 475 1 629 102,6Karlovarský 16 457 17 070 613 103,7Ústecký 16 174 16 164 -10 99,9Liberecký 18 905 19 454 549 102,9Královéhradecký 43 347 43 214 -133 99,7Pardubický 47 806 47 719 -87 99,8Vysočina 83 153 83 518 365 100,4Jihomoravský 28 601 28 219 -382 98,7Olomoucký 40 489 40 662 173 100,4Zlínský 26 352 26 119 -233 99,1Moravskoslezský 35 362 35 763 401 101,1

Z poh ledu k ra jů le tos d íky významnému navýšen í poč tu kusů je ne jvě tš í poče t k rav (15 ,4% pod í l z ČR) i sko-tu v Jihočeském kraji. Podobně Plzeňský kraj předstihl v počtu chovaných krav (11,5% podíl z ČR) a skotu Středočeský kraj a obsadil pomyslnou třetí příčku v rámci České republiky. Pramen: ČSÚ

na fa

rme v

o fo

rme

4 5

Jiří Burdych

Při zobecnění výsledků lze přijmout na chovatelské úrovní následující doporučení:

Pravidelné hodnocení výsledků Zastavení zhoršování a zlepšování ukazatelů reprodukce Zlepšování zdravotního stavu krav (snížení brakace, zvýšení počtu laktací) Management chovu (lidský faktor, produktivita) Ekonomické zvyšování užitkovosti Zvyšování obsahu mléčných složek (bílkovina, tuk) Efektivní výživa skotu – kvalita objemných krmiv Vnitropodniková ekonomika včetně využití dotací

Z pohledu každého chovatele je pak důležité v rámci regulace trhu:

Dorovnávání přímých plateb na maximum Vyplácení dotací přímo na skot Projednat nejvyšší objem plateb na farmu Nastavit „únosná“ kontrolní opatření C-C (křížové kontroly) Zajistit snížení dávky za překročení kvót Navýšit objem národní kvóty mléka Podpora spotřeby mléka a mléčných výrobků Podpora exportu mléčných výrobků Podpora odbytových organizací výrobců mléka

Vzhledem k uvedeným skutečnostem je při využití rezerv v chovech, zvýšení aktuálních cen mléka a dalších produktů skotu, vytvoření korektních vztahů mezi výrobci a zpracovateli a postupném snižování rozdílů ve společné zemědělské poli-tice mezi státy unie možno výrobu mléka v ČR považovat za perspektivní a konkurenceschopné odvětví agrárního sektoru. Samozřejmě je nutné prosazování zájmů českých zemědělců v orgánech unie s cílem vytvoření srovnatelných podmínek, resp. dosažení skutečné společné zemědělské politiky pro všechny státy unie. Ze strany EU by vzhledem ke změněným tržním podmínkám měl být systém mléčných kvót (viz Poznámka pod čarou) zrušen dříve než v roce 2015 a v rámci plnění úkolů a cílů společné zemědělské politiky by měl být mimo jiné citlivě stanoven poměr podpory ploch zemědělské půdy k pěstování potravinářských, krmných a energetických plodin.

Poznámka pod čarou

V rámci hodně diskutovaných návrhů zdravotní kontroly SZP (Health Check) se uvažuje o čtyřech základních scénářích na zrušení mléčných kvót:

1. Roční navyšování o 1% národních kvót od 2009 až do 2015, kdy by mělo dojít ke kompletnímu zrušení kvót (této variantě dává Komise přednost);2. Nárůst národních kvót o 2% od 2009-10 až do 2014-15, potom kompletní zrušení;3. Zrušení kvót od 2009-10;4. Zrušení kvót od 2015-16.

Přestože komise navrhuje variantu č. 1 – soft landing (měkké přistání), pravděpodobná varianta je ta druhá, ke které se kloní země s možností rychlého navýšení produkce (SRN, Nizozemí, Itálie aj.). Pro nás to znamená sledovat vývoj diskuzí, každopádně je zde pro naše chovatele prostor k růstu produkce do úrovně povýšené národní dodávkové kvóty.

K naplnění a udržení našeho sloganu, aby „farma byla ve formě“, je zapotřebí zvyšovat formu i managementu farem. Proto společnost VVS uspořádala v pořadí již 3. ročník VVS CUP 2008, tradičně ve sportovním areálu Srbsko.

Na své si přišli vyznavači rychlého sportu i těch disciplín, kde je zapotřebí rozvahy a zručnosti. Týmový duch se nej-více utužoval při plážovém volejbalu, kde měli někteří z nás premiéru. Vítězům z řad zootechniků a šéfů farem gratulu-jeme, uznání patří všem zúčastněným.

Třetí ročník VVS CUP

Výjimečná akce se uskutečnila ve spolupráci s naší partnerskou společností Milkprogres a Svazem chovatelů holštýnského skotu. Jednalo se o vystoupení holandského odborníka Fokko Tolsmy, které probíhalo formou přednášek a v další části se pak konala praktická ukázka přímo ve stájích u vybraných chovatelů skotu.

Fokko Harmen Tolsma vystudoval zemědělskou universitu v nizozemském Drachtenu. Je presidentem poradenského centra pro Inovace a praktické vzdělávání chovu skotu, napsal řadu odborných publikací týkající se oblasti péče o paznehty, inse-minace a diagnostiky březosti. Posledních devět let zastupuje firmu VEEPRO HOLLAND. Svoje profesní znalosti a zkušenostipředává na workshopech v Latinské Americe, Africe, Středním Východě i v Evropě. Dobře známý je také v našich chovech, zejména pro svou vysokou odbornost a přístup k managementu chovu dojnic. Vzhledem k jeho znalostem a zkušenostem jsme se rozhodli uspořádat sérii čtyř workshopů v chovech našich zákazníků po celé republice.

Základ pro zdravou dojnici

Ve svém teoretickém a praktickém vystoupení se Fokko Tol-sma věnoval péči o paznehty (frekvenci úprav, koupelím aj.), onemocnění paznehtů, systému léčby a prevenci kulhání, příči-nám a důsledkům kulhání a podělil se i o praktické zkušenosti z inseminace a diagnostiky březosti.

Zdůraznil, že zdravé tele a jalovice v optimální kondici jsou základem pro zdravou dojnici s vynikající užitkovostí. U jaloviček v prvním roce života je důležité zkrmovat krmiva prvotřídní kvality s dostatečným obsahem dusíkatých látek a energie, protože po-třebujeme, aby měly dostatečný tělesný rámec, ale zároveň aby tělesná kondice nepřekročila stupeň hodnocení 3,5. Ve druhém roce stáří jalovic není vhodné zkrmovat kukuřičnou siláž, protože by mohlo docházet k tučnění zvířat, což je nežádoucí. Tlustá jalovice nemůže být dobrou dojnicí. Každou prvotelku musíme nechat dospět v dojnici.

Optimální kondice před porodem

Období stání na sucho je přípravné období pro budoucí laktaci. Musíme zabránit ztučnění dojnic. Pokud krávy před otelením dosáhly kondičního stupně 4 a více, dochází u nich k hubnutí už před porodem a negativní energetická bilance po porodu je u nich mnohem hlubší než u krav s optimální kondicí. Ztráta jednoho bodu z hodnocení kondice znamená prodloužení inseminačního intervalu na 79 dní a zabřezávání po 1. inseminaci klesne na 17 %. Kráva v optimální kondici má viditelná tři žebra, toto pravidlo platí pro všechna plemena.

Vhodná krmná dávka v tomto období by se měla skládat pouze z travní siláže a ječné slámy. Celkový příjem sušiny by měl být 11 kg sušiny. Dva až tři týdny před porodem postupně přidáváme jadrná krmiva na 3 kg na kus a den. Jadrné krmivo by mělo obsahovat škrob degradovatelný v bachoru pro rozvoj papil a 14 % dusíkatých látek. V den porodu je příjem krmiva nejnižší. Po otelení je důležité, aby kráva měla k dispozici teplou vodou (38 °C) ad libitum. Jako indikátor teploty vody nám může sloužit způsob pití krav. Pokud krávy pijí tak, že vodu olizují z hladiny, znamená to, že je příliš studená.

Dostatečný přísun energie po porodu

Po porodu je důležité zajistit dojnicím dostatečný přísun ener-gie, abychom dosáhli optimální produkce, nikoliv maximální, a dlouhé perzistence laktace. V tomto období je nejvyšší výskyt metabolických poruch, které ve svém důsledku vedou k one-mocnění paznehtu. Nejčastěji se vyskytují laminitidy. Projevují se prstenci v rohovině, tekutinou nebo krví v rohovině, dvojitým chodidlem, defekty bílé čáry, poruchy prstů a slabými paznehty. Nejvýraznějším projevem je kulhání a krátké kroky, kolem 40 cm délky, namísto 80 cm.

Onemocnění paznehtů a jeho prevence v našich chovech

zdraví a prevencena f

arm

ie w

form

ie

Vysoká účast potvrdila zájem chovatelů o tuto problematiku. Prezentace Fokko Tolsmy bude proto k dispozici našim zákaz-níkům v dalším vydání chovatelského balíčku.

Ošetření paznehtu s laminitidou

Na ošetřovaném paznehtu jsou dobře patrné typické projevy laminitidy, jako jsou prstence v rohovině a dvojité chodidlo (horní snímek). Ošetření tohoto paznehtu spočívá v odstranění rohoviny tak, aby délka paznehtu byla 7 cm a výška patky 3 cm a musí se zachovat okrajová nášlapná plocha. Následně se odstraní tvrdá rohovina kolem utvořeného paznehtního vředu. Jinak by při našlapování docházelo k opakujícímu se dráždění vředu. Vřed není vhodné odstraňovat, protože by došlo k masivnímu krvácení. Pokud je to nutné, může se na druhý zdravý pazneht nalepit dřevěná podkovička. Ošetřený pazneht se nemusí obva-zovat, protože za 12 hodin dojde k zatažení rány.

Ing. Barbora Slováčková

Péče o paznehtyMetabolické chorobyLaminitis (40 %)porucha, která se vyskytuje v době otelení

poruchy prstů

prstence na rohovině

tekutina nebo krev v rohovině

defekty bílé čáry

dvojité chodidlo

slabé paznehty --> problémy se zatížením

Léčba stříhat paznehty maximálně 3 x za rok pokud je to nezbytné, opatřit podkůvkou i zdravý pazneht sláma / gumové rohože

Důležité dostatečný příjem energie po otelení

netučné krávy

ne příliš mnoho jádra

kvalitní objem před otelením

Z přednášky Fokko Tolsmy na semináři ve Věrovanech. Pracovní část programu pokračovala přímo ve stáji.

6 7na fa

rmie

w fo

rmie

zdraví a výživa skotu

Účinná péče o paznehtyVliv výživy a poruch metabolismu na jejich zdravotní stav

Onemocnění končetin jsou polyfaktoriálního původu, na jejich vzniku se podílí řada aspektů – genetická predispozice, techno-logie ustájení, zoohygienické podmínky ustájení, výživa, poruchy metabolismu, úroveň ošetřovatelské, zootechnické a veterinární péče. V komplexu onemocnění končetin dojnic vyvolaných ne-dostatečnou výživou a metabolickými poruchami se setkáváme s onemocněním skeletu, kosterní svaloviny, kůže a paznehtů. Vliv výživy a poruch metabolismu na vznik jednotlivých onemocnění je různý, působí predispozičně nebo je jejich vliv výraznější až rozhodující.

Neodpovídající výživa

Významný výskyt onemocnění prstu u vysokoužitkových dojnic jako jsou chronická laminitida, Rusterholzův vřed a další zánět-livé procesy na škáře paznehtní, záněty kůže prstu – dermatitis digitalis, dermatitis interdigitalis a mezipaznehtní tylom jsou v poslední době dávány do souvislosti s nedostatečnou výživou a poruchami metabolismu. Přestože jsou uvedená onemocnění prstu polyfaktoriálního charakteru, neadekvátní výživa a poruchy metabolismu se poměrně významnou měrou podílejí na vzniku těchto onemocnění.

Na vzniku onemocnění končetin dojnic se v poporodním ob-dobí podílí nedostatečný příjem energie, který navozuje vznik lipomobilizačního syndromu, ketózu a metabolickou acidózu. Sekundárně je narušen i metabolismus minerálních látek, vznikají

osteopatie, především osteoporóza, dále je narušen také imunit-ní systém, vzrůstá predispozice pro vznik zánětlivých procesů na kůži prstu. Rozvoj lipomobilizačního syndromu a následné hubnutí vede ke zmenšení až vymizení tukového polštáře na chodidlové ploše paznehtní kosti a tím se zvyšuje predispozice pro traumatizaci a zánět škáry paznehtní.

Špatné krmivo vyvolává záněty

Zkrmování nekvalitní, dieteticky a zdravotně závadné konzer-vované píce, především nahnilých senáží a siláží, zaplísněných krmiv s obsahem mykotoxinů vyvolává chronické poruchy trávení v předžaludku a zánětlivé procesy na sliznici trávicího traktu. V průběhu indigescí se zvyšuje tvorba aminů a endotoxinů v trávicím traktu. K produkci biogenních aminů dochází ve významné míře činností proteolytických bakterií klostridií z ami-nokyselin dekarboxylací při hnilobném kažení senáží a siláží. Příjem těchto látek exogenně z narušené píce nebo jejich tvorba při indigescích v předžaludcích vyvolává zánětlivé procesy na sliznicích gastrointestinálního traktu a spolupůsobí při vzniku zánětů i mimo něj, především ve škáře paznehtní. Při dlouhodobé chronické zátěži tohoto typu dochází k vytvoření imunosuprese a tím opět k vytvoření predispozice ke vzniku dermatitis digitalis a interdigitalis.

Význam vitaminů a minerálních látek

V průběhu indigescí je také narušena tvorba mikrobiálního proteinu a vitaminů skupiny B. Mikrobiální protein je důležitým zdrojem methioninu, který je nezbytný pro tvorbu keratinu, zá-kladní stavební látky rohoviny paznehtu. Nedostatečná syntéza biotinu způsobuje rovněž špatnou kvalitu rohoviny paznehtů. Časté nedostatky ve výživě, a z toho pramenící karence vitaminů a minerálních látek, negativně ovlivňují kvalitu rohoviny paznehtů, což vede k jejímu rychlému opotřebování při spolupůsobení vlivů nevhodných technologií ustájení.

Zvláště velký význam pro kvalitu rohoviny a kůže prstu má zinek. Při karenci zinku, se kterou se setkáváme u skotu všech věkových kategorií velmi často, u krav činí 15 – 22 %, u telat

Rusterholzův vřed

Onemocnění končetin, zvláště paznehtů, jsou jedním z nejzávažnějších zdravotních problémů v chovu dojnic. Vedle poruch plodnosti a mastitid jsou nejčastější příčinou předčasného vyřazování dojnic z chovu. Velice významný je tento zdravotní problém u vysokoprodukčních dojnic holštýnského plemene. Výskyt onemocnění končetin v chovatelsky vyspělých zemích se pohybuje na úrovni 5 – 7 % z ustájených zvířat. Ve většině našich chovů je vý-skyt klinických forem onemocnění končetin značně vyšší, v problémových chovech dosahuje incidence onemocnění paznehtů 30 – 70 % dojnic. Nejčastěji se vyskytuje v první třetině laktace.

Zdvojené chodidlo

8 9

až 30 %, je rohovina paznehtů měkká, rychle se opotřebovává, častěji vznikají zánětlivé procesy ve škáře paznehtní i na kůži prstu. Tyto patologické procesy souvisejí i s oslabenou imunitou, která je karencí zinku navozena.

V etiologii onemocnění prstu hraje jistou roli i úroveň zásobení organismu mědí. Měď významně ovlivňuje pevnost a kvalitu poji-vové tkáně. Je nezbytná pro tvorbu keratinu a kolagenu. Karence mědi vede k osteoporóze a ke snížení pevnosti kloubních vazů. V celém komplexu se tak chronická karence mědi může podílet na nemocnosti prstu. Se vznikem patologických procesů na prstu souvisí i překrmování dojnic bílkovinami.

Negativní dopad na zdravotní stav paznehtů mají i poruchy minerálního metabolismu vápníku a fosforu. V důsledku pri-márních a sekundárních poruch metabolismu vápníku a fosforu vzniká osteoporóza, která postihuje mimo jiné i kost paznehtní. Při osteoporóze vznikají na kosti paznehtní různé exostózy, které mohou traumatizovat škáru paznehtní a mohou vyvolávat její zánět. Úbytek tukové tkáně z paznehtního polštáře v průběhu hubnutí krav v poporodním období tuto skutečnost potencuje.

Při narušeném metabolismu vápníku je ovlivněna pevnost kloubního pouzdra, šlach a vazů, může dojít k uvolnění zá-věsného aparátu spěnky, zkříženého mezipaznehtního vazu, k prošlápnutí spěnky, rozšíření meziprstní štěrbiny a vytvoření meziprstního tylomu.

Nedostatek vlákniny a nadbytek sacharidů

Velmi výrazně ovlivňuje vznik onemocnění prstu akutní a chronická acidóza bachorového obsahu, která je vyvolána ne-dostatkem hrubé strukturální vlákniny a nadbytkem rozpustných sacharidů v krmné dávce dojnic. V důsledku těchto poruch vzniká laminitida. Laminitida se vyskytuje ve formě akutní v průběhu akutní acidózy bachorového obsahu nebo ve formě chronické při chronických indigescích, při zkrmování dieteticky a zdravot-ně závadných krmiv nebo vzniká při subklinických ketózách, mastitidách a metritidách. Subklinické laminitidy jsou v chovech vysokoprodukčních dojnic velmi časté. I když etiologie laminitidy skotu je multifaktoriální, neadekvátní výživa a indigesce bacho-rového obsahu jsou faktorem nejvýznamnějším.

Při vzniku laminitidy mají významnou úlohu vazoaktivní látky především histamin a endotoxiny, které poškozují kapiláry škáry paznehtní, způsobují hemoragie, edém, ischemii a následnou degradaci spojů mezi tkáněmi, což vede k poklesu a rotaci kosti paznehtní. Změna pozice paznehtní kosti způsobuje kompresi měkkých tkání mezi kostí a rohovým pouzdrem, což vede k další-mu prohloubení ischemií, hemoragií a nekróz. Tento patologický proces vyvolává značnou bolestivost a výrazné lokální i celkové klinické příznaky.

Výskyt bachorové acidózy a onemocnění paznehtů v %

Acidóza

Onemocněnípaznehtů

Měsíc laktace

18 32 38 24 21 20 12 8 2 0 0 0

21 38 48 32 28 22 15 9 9 2 2 2

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Produkce biogenních aminů z aminokyselin činností proteolytických klostridií

alanin kys. propionová arginin ornitin putrescin

valin kys. isovalerová lysin kadaverin

leucin kys. isokapronová tryptofan tryptamin

lysin kys. kapronová tyroxin tyramin

histidin histamin

fenylalanin 2-fenylamin

Změny na paznehtech

Subklinická laminitida je zpravidla důsledkem chronické aci-dózy bachorového obsahu, kdy působení vazoaktivních látek je mírného stupně, ale dlouhodobé. Opět jako při laminitidě akutní vznikají hemoragie a edém, prosakování krevní plasmy do škáry paznehtů a změny v tvorbě rohoviny. V dorzální části paznehtu se vytváří výrazný val a brázdění rohové stěny. Relativně velmi často vzniká zdvojení rohového pouzdra a zhoršená kvalita rohoviny v místě bílé čáry.

Při akutní laminitidě se vyskytují typické klinické příznaky. Onemocní zpravidla všechny končetiny nebo obě pánevní či obě hrudní končetiny. Zvířata převážně leží, nerada vstávají a vsta-nou-li, zaujímají typický postoj. V důsledku značné bolestivosti přešlapují a po krátké době opět uléhají. Postižené paznehty jsou teplejší, při palpaci bolestivé. Zvířata jeví nechutenství, mají většinou zvýšenou tělesnou teplotu. Další příznaky jsou typické pro akutní acidózu bachorového obsahu. Při chronické laminitidě není celkový zdravotní stav narušen. Dochází však ke změnách na paznehtech. Mění svůj tvar, rozšiřují se, hypertrofují, vzniká zbrázdění rohové stěny. Typickým příznakem je nažloutlé zbarvení chodidlové části rohoviny paznehtů, často se vyskytuje zdvojené chodidlo či různě rozsáhlé okrsky drobivé rohoviny nebo vřed.

Prevence a komplexní přístup

Řešení problematiky onemocnění končetin, zvláště pak paz-nehtů, vyžaduje komplexní přístup se zvláštním zaměřením na prevenci acidózy bachorového obsahu. I přesto, že je k této problematice mnoho informací, stále se setkáváme v chovech vysokoužitkových dojnic se značným výskytem akutních a chro-nických acidóz, nejčastěji v průběhu prvních tří měsíců laktace. V tomto období má dojnice velké požadavky na příjem živin. Pro uspokojení jejich potřeb musí mít krmná dávka vysokou koncen-traci živin, vyvážený obsah dusíkatých látek a energie, optimální obsah vlákniny a strukturu krmné dávky a krmiva musí vykazovat vysokou kvalitu. Pro dosažení potřebné koncentrace energie v krmné dávce tvoří podíl sušiny jadrných krmiv z celkové sušiny krmné dávky 40 – 50 %. Tato krmná dávka je velmi riziková a při nedodržení technologie a techniky krmení může vyvolat poruchy trávení v předžaludcích – akutní acidózu bachorového obsahu.

Onemocnění prstu u krav je v současné době vážným zdra-votním i ekonomickým problémem ve většině chovů dojnic v ČR. Řešení této problematiky vyžaduje vedle kvalitní plemenářské, chovatelské a veterinární péče, kvalitních technologických a dobrých zoohygienických podmínek řešit intenzivně problema-tiku výživy, dietetiky a poruch metabolismu dojnic.

MVDr. Ing. Martin Matějíčekveterinární a výživářský poradce VVS Verměřovice

výživa skotu

Společnost VVS má exkluzivitu na prodej konjugované linolové kyseliny (CLA) v podobě 10% premixu metylesteru CLA a triglyceridu, který je použitý jako nosič. CLA zajišťuje vysoký bypass efekt a její význam pro výživu hospodářských zvířat i lidí se odvíjí od základní schopnosti této látky ovlivnit metabolismus tuků.

Význam CLA pro dojnice:

CLA, konjugovaná linolová kyselina, patří mezi omega-6 (správně chemicky n-6) polynenasycené mastné kyseliny (PUFA). U těch, stejně jako u omega-3 PUFA, je vědecky proká-zána schopnost výrazně zlepšovat přežití embrya po zabřeznutí. Dochází k tomu přes ovlivnění hormonální činnosti. Tak má CLA velice pozitivní význam pro zlepšení reprodukčních schopností stáda, zlepšuje jak index zabřeznutí, tak i index plodnosti. Je to dlouhodobý efekt, ale v dnešní době jeden z nejsilnějších argumentů pro její aplikaci.

CLA velmi pozitivně ovlivňuje metabolismus tuků, zejména

v období okolo porodu a v první třetině laktace (do 100. dne po otelení). Koriguje tzv. negativní energetickou bilanci po porodu. Dojnice může lépe využít tuk z krmiva a také lépe a hlavně rychleji regeneruje i na úkor mírně snížené syntézy mléčného tuku. Na druhé straně aplikace CLA zvýší denní nádoj o 2 až 6 kg mléka.

Další vědecké studie se zabývaly vlivem na imunitní stav

organismu. CLA pozitivně ovlivňuje imunitní systém a tím má z dlouhodobého hlediska zlepšující efekt na celkový zdravotní stav stáda.

Protože však CLA jako krmný komponent není nejlevnější, při její propagaci/aplikaci je třeba pečlivě zvážit tzv. ‚pay off‘ efekt, tj. rychlou návratnost v momentálních podmínkách toho kterého chovu. Komerční cena premixu CLA je 110 Kč za kg.

Rychlá návratnost je dána jednoduchou kalkulací vycházející z následujících faktů

Cena premixu CLA je 110 Kč/kg Dávkování přes TMR je 0,1 kg na kus a den, tzn. náklad 11,0 Kč na kus a den. Současná průměrná výkupní cena mléka v ČR je 8,0 Kč za kg.

Při správné aplikaci, dobré úrovni výživy a faremního manage-mentu, CLA zajistí nárůst denního nádoje minimálně o 2,5 kg na kus a den, tj. o 20 Kč na kus a den. Návratnost investice (ROI) je v tomto případě 20/11 = 1,81. V praxi je však běžné zvýšení nádoje i o 3 až 4 kg denně.

Dále je třeba brát v úvahu dlouhodobější efekty aplikace CLA, které se projeví v rostoucích parametrech reprodukce – procenta zabřeznutých po první inseminaci a indexu březosti, které mohou v českých podmínkách posílit až o několik desítek procent. Zde je kalkulace návratnosti složitější a firma VVS

na ní stále pracuje. Její váha bude ale o řád významnější než u prostého nádoje.

Zkušenosti v Německu

Podle německého agrárního čaopisu TOPAGRAR, shrnující dosavadní zkušenosti tamních farmářů, aplikace CLA přes premix zvýšila zisk na dojnici o 100 eur ročně. Míra ziskovosti je ale dána výkupní cenou mléka – u současných průměrných cen 0,35 až 0,38 eura za kg je stále dostačující, hranice rentability aplikace CLA se pohybuje kolem 0,25 eura za kg při minimální roční užitkovosti 8 000 kg mléka na kus a tučnosti 3,6 %.

Výsledky z farmy v České republice

V České republice byla účinnost CLA ověřena na farmě se stádem 800 holštýnských dojnic s průměrnou roční užitkovostí 8 500 kg mléka. Skupina 100 krav v první fázi laktace (prvních 100 dní) byla krmena 0,1 kg CLA denně. Farma je dobře řízena a využívá kvalitní siláž, jejíž podíl v krmné dávce je minimálně 50 %.

Výsledky po třech měsících ukázaly zvýšení denního nádoje celé farmy (dojeno 400 dojnic) v průměru o 500 litrů denně, z 13 000 kg na 13 500 kg mléka. U jednotlivých kusů pozitivní sku-piny byl denní nárůst užitkovosti o více než 3 litry na kus. Průměr-ná tučnost poklesla o dvě desetiny procenta na průměrných 3,4 %, což v tomto případě nebyl problém, protože je farma hodnoce-na za denní množství dodaného mléka. Výrazněji se zlepšily pa-rametry užitkovosti, kdy index zabreznuti po 1. inseminaci vzrostl o dvě desítky procent. Majitel farmy počítá s ročním nárustem zisku o přibližně 1 400 až 1 500 Kč na kus. (jz)

Význam a dosavadní zkušenosti s aplikací CLA v krmivech pro skot

10 11

Globalizace poptávky a nabídky potravin nás v září společně s našimi zákazníky – chovateli zavedla do USA na mezinárodní konferenci k tématu budoucnosti produkce mléka s názvem GLOBAL DAIRY 500 CONFERENCE. Na konferenci byli zastou-peni producenti a zpracovatelé mléka z celého světa.

Diskutovalo se o intenzifikaci a koncentraci chovu dojenýchkrav, krmivářském průmyslu, výrobě paliv a hledaly se odpovědi na spotřebitelskou poptávku ohledně množství a typů mléčných produktů. Praktická část programu a diskuze se odehrávala přímo na farmách skotu.

Mezinárodní konferenceGLOBAL DAIRY 500

z našich faremauf

der

Farm

in F

orm

Mléčnou výživu podávají na farmě telatům dvakrát denně do kbelíků.

Miroslav Daranský může chovatelům nabídnout řadu zajímavých námětů. Jedním z nich je i jednoduchá mobilní klec na převádění zvířat mezi stájemi v areálu, na kterou stačí jeden člověk.

Netradiční systém odchovu telatFarma Roudnice, spol. s r. o., na Královéhradecku se

specializuje na produkci mléka. O tom, že dosahují dobré chovatelské výsledky mimo jiné svědčí první místo v po-sledním ročníku soutěže mléčná farma roku. Obhospodařují necelých 500 ha zemědělské půdy, na kterých pěstují pře-devším krmné obiloviny, pícniny, kukuřici, vojtěšku a trávy pro výrobu objemných krmiv.

V současné době chovají 700 kusů holštýnského skotu, z toho 368 krav s průměrnou užitkovostí kolem 9 000 kg mléka. Brakaci vykazují 28 %, dlouhověkost tři laktace a mezidobí 393 dní. O celý chov se stará pět dojiček, tři pracovníci ve stájích a dva zootechnici. Ruku k dílu přiloží i oba majitelé, Ing. Jiří Lexa a Ing. Jan Machník.

„Reprodukci si řídím sám včetně inseminace. U krav dosa-hujeme zabřezávání po první inseminaci kolem 50 procent a u jalovic 75 až 80 procent. Při embryotransferu je zabřezávání 85 procent. Používáme také sexované sperma, kde je zabřezá- vání 68 procent a zatím se nám narodily jenom jalovičky,“ poch-lubil se výbornými výsledky zootechnik Miroslav Daranský.

U všech kategorií dodržují preventivní opatření, které spo-čívá hlavně v kvalitním krmení, dobře spočítané krmné dávce, speciálních kontrolách krav po porodu – vyšetření dělohy, moči, vemene a měření teploty od třetího do desátého dne po porodu. Netradiční a rozhodně zajímavý je na této farmě odchov telat. Po narození dostanou všechna telata přídavek imunoglobulinu na zvýšení obranyschopnosti, jalovičky navíc Kolostran pulvis do prvního napájení mlezivem. Všechno mlezivo pochází od vlastní matky a potom už dostávají pasterované mléko od otelených krav z porodny. Jalovičky dostanou injekčně vitaminy A, E, D a 5 ml minerálního přípravku Selevit. Výsledkem je prakticky nulový úhyn telat. Býčky prodávají zhruba po 14 dnech.

Existuje řada krmných systémů na odchov telat, některé jsou podstatně dražší a mnohdy nejsou ani účinné. Systém ranného přikrmování telat TMR přímo v individuálních boudách, jaký uplatňují na farmě v Roudnici, je efektivní a zřejmě nemá v naší republice obdobu. Jak však zdůraznil zootechnik, základem je dodržování hygieny a každodenní poctivá práce dojiček, které telata krmí, aby přesně dodržovaly pracovní postup. Každé tele má svůj kbelík na mléko a kanystr na startér a později TMR.

Krmení telat pomocí kanystrů je velmi jednoduché a funkční. Kanystry jsou umístěny šikmo, aby dešťová voda díru pro krmivo obtekla a krmítka zůstala stále čistá a suchá. Ošetřovatelky je vybírají a čistí před kaž-dým krmením, zbytky dávají kravám. Nejmladší telata dostávají startér, ale už po měsíci se jim do krmítek přidává jedna až dvě hrsti ráno a večer TMR 1, což je míchanice pro krávy v první fázi laktace.

„Jalovičky jsou ustájeny zvlášť od býčků samostatně v čistých boudách. Čas od času měníme jejich lokalitu, aby boudy byly vysluněné a vymrzlé. Po čtrnácti dnech se telata stěhují z men-ších bud do větších. Po prvním měsíci výživy startérem nastává období přikrmování TMR, kdy dvakrát denně dostávají hrst TMR do krmítka společně s granulemi. Necelou hodinu po napojení mlékem dostávají odstátou čerstvou vodu. Telata odstavujeme po dvou měsících a z bud je převádíme do společného kotce,“ uvedl zootechnik.

Z VVS využívají na farmě v Roudnici kromě minerální výživy, glycerol a Formafat. Oba produkty jsou podávány dojnicím v první fázi laktace na doplnění energetické složky v krmné dávce. Další spolupráce spočívá především v odborném poradenství ohledně výživy, sestavování krmných dávek a doporučení organizace krmení, které poskytuje Ing. Josef Snopek. Tím, že je zootech-nická práce na farmě na vysoké úrovni, není nutné řešit krizové situace, ale spíše perspektivu stáda a prevenci.

12 13auf d

er Fa

rm in

Form

Zootechnik Martin Gažik představuje šampiónku letošní výstavy v Kralo-vicích, která získala ocenění jako nejlepší prvotelka a kráva s nejlepším vemenem. Jedná se o tříletou dojnici na první laktaci s užitkovostí kolem 10 000 kg mléka.

Ing. Miloš Bulíř (vlevo), ředitel Zemědělské obchodní společnosti Šes-tajovice – Jirny a MVDr. Miroslav Novák z firmy Milkprogress, která jepartnerskou společností VVS ve výživě skotu.

Změny v ustájení i ve výživě Poslední roky jsou v mnoha zemědělských podnicích ve

znamení rozsáhlých investic do živočišné výroby. Nejinak je tomu i v Zemědělské obchodní společnosti Šestajovice – Jirny, a. s., nedaleko Prahy.

„Pokud stájové prostředí zvířatům nevyhovuje, užitkovost začíná stagnovat. Předělali jsme proto dvě stáje pro dojnice na středisku v Jirnech, každá s kapacitou 165 míst. Jednalo se o rekonstrukci původních klasických odchoven mladého dobytka, ve kterých jsme chovali krávy, ale po technologické stránce už nevyhovovaly a limitovaly nás v užitkovosti,“ uvedl Ing. Miloš Bulíř, ředitel akciové společnosti v Šestajovicích.

Loni na podzim zprovoznili jednu halu a letos v srpnu do-končili druhou. Jedná se o volné ustájení s přistýlanými boxy a přistavěným krmištěm. Stáje jsou nyní vzdušné, navíc osazené ventilátory a vyhřívanými napajedly.

Celkem chovají v tomto podniku 820 kusů skotu, z toho je 415 krav. Býčky prodávají asi v šesti měsících, přičemž zájem je hlavně o nižší váhové kategorie 60 – 70 kg. V minulém roce se však naskytla volná stáj, takže začali i s vlastním výkrmem.

Důraz na vitamin E„Se společností VVS Verměřovice spolupracujeme čtvrtý rok,

nakupujeme od ní veškerou minerální výživu a další doplňky. Zřejmě spolupráce funguje dobře, protože zootechnik si zatím na nic nestěžoval a výsledky nejsou špatné,“ podotkl ředitel.

Zootechnik Martin Gažik, který má chov skotu na starosti, je s ředitelem ohledně modernizace a výživy zajedno. „Momentálně největší přínos vidím v tom, že po rekonstrukci stájí jde užitkovost nahoru. V současné době dosahujeme v průměru přes 9 000 kg mléka na dojnici za rok. Krávy jsou rozděleny na přípravu na porod, vrchol a závěr laktace a suchostojné šedesát dnů před otelením až do jednadvaceti dnů před otelením. Jednadvacátý den jsou převedeny do porodny, kde dostávají speciální krmnou dávku složenou hlavně z kukuřičné siláže, vojtěškového sena a asi 2 až 3 kg senáže. V tomto období dostávají krávy v krmné směsi také propylenglykol, jako zdroj pohotové energie. Krávy na vrcholu laktace dostávají v krmné dávce 16 kg kukuřičné siláže,

16 kg vojtěškové senáže, 3 kg vlhkého kukuřičného šrotovaného zrna konzervovaného ve vaku, 6 kg mláta, 4 kg cukrovarských řízků, 1 kg vojtěškového sena, 80 dkg slámy, 7 kg produkční směsi s řepkou, sójou, pšeničným a ječným šrot, mineráliemi a 40 dkg glycerolu na kus a den. Pak máme krmnou směs pro střed a závěr laktace, než se kráva zasuší.

Zavedli jsme také speciální krmnou dávku pro jalovice, tak-že od půl roku nekrmíme jalovice jako dříve krmnou dávkou pro závěr laktace, ale podáváme jim krmnou dávku, ve které je hlavně senáž, sláma, řepka, sladový květ a asi kilo směsi s mineráliemi z VVS. Pro dojnice před porodem a po otelení je tato směs obohacená o vitamin E, na jehož obsah klademe vel-ký důraz. V tomto období je vitamin E pro dojnice nejdůležitější a přináší efekt ve zvýšené obranyschopnosti. Směs dávkujeme v množství deset deka na kus,“ uvedl Martin Gažik.

Solidní reprodukce a dlouhověkostTelatům podávají startér vlastní výroby. Nad dva měsíce věku

dostávají jalovičky krmnou směs složenou z obilných šrotů – oves, kukuřice, ječmen, k tomu koncentrát ze sóji, řepku, sladový květ a minerálie z VVS. V pátém měsíci jim začínají přidávat krmnou směs pro jalovice, aby si navykly na objem a přechod byl pozvolný.

Za zmínku stojí dlouhověkost krav 2,7 laktace, kterou hodlají tamní chovatelé ještě zvyšovat, jelikož příznivě ovlivňuje eko-nomiku chovu. Na solidní úrovni je také reprodukce. Chov skotu má v Šestajovicích budoucnost, i když jim v posledních letech ubývají hektary, ale na druhou stranu je v tomto podniku vidět, že se stále rozvíjí a investuje do prvovýroby.

z našich faremin

form

on t

he f

arm

Moderní stáje přinášejí výsledky

Hlavní zootechnik Ivan Kolomazník je přesvědčený, že investicemi do modernizace chovu skotu vytvořili předpoklady, aby toto odvětví živočišné výroby dobře prosperovalo.

Dvě produkční stáje pro celkem 500 dojnic. Krávy stojící na sucho jsou ustájeny v rekonstruovaném bývalém seníku za produkčními halami. V bezprostřední blízkosti stájí jsou umístěny i silážní žlaby.

Dojnice jsou rozděleny podle užitkovosti a období do několika skupin. První je rozdojování, následuje první, druhá a třetí fáze laktace, potom suchostojné krávy a příprava na porod.

Do krmných směsí z vlastní míchárny přidávají pro všechny kategorie minerální přísadu VMD 4 z VVS. Pro dojnice ještě Premin EX 5 a pro suchostojné krávy a jalovice Premin EX 8. Mezi další produkty z VVS patří chráněný tuk Formafat a zdroj pohotové energie glycerol, které podávají ve fázi rozdoje, někdy v první fázi laktace a v přípravě na porod. V minulém roce po-užívali až do jara vyvazovač mykotoxinů Mycosorb, vzhledem k výskytu plísní v senážích z loňské sklizně. Letos naopak vy-padají objemná krmiva velmi dobře.

Nezbytná nadstavba„S VVS spolupracujeme asi tři roky, prakticky po otevření

nových stájí. Tehdy jsme udělali výběrové řízení na plemenář-skou organizaci s tím, že by nám měla doporučit a garantovat i nezávislého odborníka na výživu. Ten nám doporučil produkty VVS Verměřovice. S panem Šafrou jsme v úzkém kontaktu co se týče poradenství ohledně produktů VVS v krmné dávce. Kon-troluje a posuzuje její složení, případně doporučuje komponenty a produkty podle zdravotního stavu stáda, výsledků rozborů kr-miv a použitých surovin. Pravidelně děláme ve spolupráci s VVS rozbory krmiv, metabolické testy a rozbory bachorové mikroflóry,“uvedl Ivan Kolomazník.

Dodal, že v prvé řadě záleží na kvalitě krmiv, které si vyrobí v rámci podniku. Minerální výživa je již nadstavbou, ovšem ne-zbytnou pro efektivní produkci mléka. „Záleží na tom, jakou oče-káváme užitkovost a kolik hodláme do kvalitní výživy investovat, aby byla produkce mléka efektivní a vložené peníze se vrátily. Samozřejmě to nesmíme nechat dojít do situace, aby vznikl deficitněkterých prvků nebo vitaminů. Mezi rozhodující faktory patří bezesporu kvalita ustájení a pohoda zvířat ve stáji, prostě celý komplex činitelů. I když je nám jasné, že bez minerální výživy to nejde, její opodstatnění a kvalitu vždy prokáže až zdravotní stav zvířat, užitkovost, reprodukční a další ukazatelé chovu.“

Moderní ustájovací podmínky pro dojnice na farmě skotu v Chocnějovicích (viz foto na titulní straně magazínu), která patří ZD Sever Loukovec na Mladoboleslavsku, mohou být vhodnou inspirací pro další chovatele. Dvě nové stáje pro celkem 500 dojnic určitě přispějí k efektivní produkci mléka i ke zlepšení zdravotního stavu zvířat a dalších ukazatelů chovu. Průměrná roční užitkovost je tam v současné době 7 850 kg mléka a postupně se zvyšuje.

Zemědělské družstvo Loukovec chová celkem 1 350 kusů skotu, z toho ve výkrmu mají 350 až 400 býků. Většina zvířat je holštýnského plemene z převodného křížení. Zhruba 100 krav je český strakatý skot, což přináší problémy v podobě rozdílných požadavků na výživu a nežádoucího tloustnutí červenostraka-tých krav.

„Stáli jsme před rozhodnutím, jestli chovat krávy dál, nebo je zrušit. Pokračovat v daných podmínkách už nebylo možné. Nej-dříve jsme pomýšleli na rekonstrukci, ale potom jsme se rozhodli pro nové stáje s volným ustájením a stlanými boxy, dojírna je rybinová 2 x 12. Investice to byla veliká. První stáj jsme uvedli do provozu před třemi lety, druhá je v provozu druhý rok,“ vzpomíná na významný krok, který v Loukovci učinili zhruba před čtyřmi lety, Ivan Kolomazník, hlavní zootechnik zemědělského družstva.

Vyrovnaná užitkovost a dobré zdravíCo se týká výživy, v Chocnějovicích uplatňují klasickou krm-

nou dávku složenou z kukuřičné siláže, vojtěškotravní senáže, konzervovaného vlhkého kukuřičného zrna, sena, slámy, cuk-rovarnických řízků a minerální výživy. Vše podává na krmiště vertikální krmný vůz v podobě směsné krmné dávky.

„Naším cílem není nutit zvířata do vysoké užitkovosti, ale spí-še stabilizovat zdravotní stav stáda, který je pro nás prioritou. Přechod do nových hal nebyl jednoduchý a ze starých stájí si krávy přinesly řadu problémů. Snažíme se proto o vyrovnanou užitkovost s ohledem na zdraví zvířat, i když geneticky mají na daleko vyšší dojivost. Úroveň výživy se odráží také na repro-dukci a v nových stájích se nám podařilo její ukazatele zlepšit. Zabřezávání krav po první inseminaci je 41 procent, u jalovic 65 až 68 procent. Dnes máme spíš starosti s jalovicemi než s dojnicemi. Nedávno jsme dokončili a zprovoznili rekonstruo-vanou vzdušnou odchovnu jalovic ve stejném stylu jako nové stáje, takže očekáváme v brzké době zlepšení situace i u jalovic,“ podotkl hlavní zootechnik.

Velké investice do chovu skotuSpolečnost ZEVAS Vraclav, a. s., hospodaří v okrese Ústí

nad Orlicí na 1 700 ha zemědělské půdy. Chov holštýnské-ho skotu soustředila společnost na farmě Sedlec, kde jsou ustájeny všechny kategorie. Jen menší pastevní odchov jalovic mají v jiném areálu. Celkem chovají 800 kusů včetně 400 dojnic. Z rostlinné výroby je část produkce zrna určena pro výrobu krmných směsí a pro výrobu objemných krmiv slouží 200 ha luk a 100 ha pícnin.

Jako ve většině intenzivních chovů i v Sedleci uplatňují fázovou výživu. První krmná dávka pro dojnice v laktaci je spočítána na maximální průměrný denní nádoj 37 litrů mléka a druhá na 30 litrů. Další krmné dávky jsou pro konec laktace a dojnice s nádojem kolem 20 až 22 litrů, suchostojné dojnice a přípravu na porod. Telata dostávají mléko a startér, u starších telat následuje kombinovaná výživa a do krmné dávky jsou přidávána objem-ná krmiva. V tomto podniku si vyrábějí krmné směsi ve vlastní míchárně, pro telata připravují ČOT, speciální krmnou směs pro jalovice a produkční směs pro dojnice.

Minerální výživa na míruSpolečnost VVS Verměřovice působí v tomto podniku šest let.

Minerální výživu pro chov skotu připravuje na míru. Pro produkční dojnice dodává Bovifos Vraclav a pro suchostojné krávy je urče-no speciální minerálně-vitaminové krmivo s organicky vázaným manganem a zinkem Premin Vraclav. Krmná směs pro telata ČOT je obohacená minerální výživou Premin EX a starší telata – jalovice dostávají minerálně-vitaminové krmivo VMD 3 Plus. Odborné poradenství VVS spočívá v rozborech krmiv i surovin, ve výpočtu krmných dávek, pomoci při tvorbě receptur krmných směsí pro telata a produkčních směsí pro dojnice.

Celoročně používají v tomto chovu vyvazovač mykotoxinů Mycosorb, což je přírodní krmivové aditivum určené pro všech-ny druhy a kategorie hospodářských zvířat, které preventivně přidávají do krmné dávky v množství 10 g na kus a den. Letos poprvé vyzkoušeli od VVS silážní konzervant Sil-ALL 4 x 4 pro optimalizaci fermentace a konzervace pícnin. Přípravek vede k produkci siláže, která se svými vlastnostmi co nejvíce blíží původní sklízené hmotě.

14 15

Produkční stáje s volným ustájením na středisku Sedlec jsou po moder-nizaci vzdušné a pohodlné. Pokračuje rekonstrukce dalších budov, aby všechny kategorie skotu byly umístěny na jedné farmě a v optimálních podmínkách.

in fo

rm o

n th

e fa

rm

Jiří Poslušný, hlavní zootechnik společnosti ZEVAS Vraclav.

„Krmné směsi i speciální produkty jsou vyráběny podle rozboru objemných krmiv, které děláme podle potřeby. Například když se otevírá nový krmný žlab nebo při podezření, že s objemným krmivem není něco v pořádku apod. V takových případech si ověříme kvalitu a nezávadnost rozborem vzorku ze žlabu případ-ně i rozborem mléka,“ uvedl hlavní zootechnik Jiří Poslušný.

Modernizace a centralizace V Sedleci využívají pro chov dojnic dva základní výrobky

Bovifos – zimní a letní. Jeden z nich obsahuje oproti komerční řadě více vitaminu E a selenu.

„Z VVS vyžíváme ještě chráněný tuk C 16, kterého dáváme 0,4 kg na kus a den první a druhé produkční skupině dojnic. Tento bypass tuk s obsahem volných mastných kyselin palmového oleje nám pomáhá udržet dojnice v dobré kondici a oproti jiným dodávaným tukům má vliv i na zlepšení obsahu tuku v mléce. Právě s obsahem tuku v mléce jsme měli jeden čas problém a ještě se přidala dlouhodobě zvýšená močovina v mléce. Sní-žili jsme obsah dusíku v krmné dávce, ale i přesto je močovina zvýšená. Osobně se domnívám, že by to mohlo být vojtěškovou senáží, ale nemáme to potvrzené, museli bychom nechat udělat rozbory na amoniak. Nicméně chceme přesně vědět, jak je na tom stádo dojnic po zdravotní stránce a co je třeba případně vyladit v krmné dávce. Proto jsme si nedávno nechali z preven-tivních důvodů udělat od VVS metabolické testy.

Spolupráce s VVS funguje dobře, také díky poradenství Ing. Miroslava Kozáka. Vidět je to i na stoupající užitkovosti zvířat. Na konci roku 2006 jsme dokončili přestavbu produkčních stájí včetně modernizace technologie ustájení a nové dojírny. Během roku nám vzrostla průměrná užitkovost o tisíc litrů na dojnici, to je ze 7 600 na 8 600 litrů mléka,“ řekl hlavní zootechnik.

Společnost ZEVAS v posledních letech hodně investovala do živočišné výroby – rekonstrukce stájí, žlabů na objemná krmi-va, separace hovězí kejdy a v příštím roce plánují na středisku v Sedleci bioplynovou stanici. To vše jsou investice do budouc-nosti chovu skotu a projeví se na tržbách celého podniku.

z našich farem na Slovensku

Vítěznou sestavu neměníme

Společnost Agropartner chová v současné době skot jen na dvou farmách a jednou z nich jsou Prievaly (na snímku). Vesměs se jedná o starší stáje rekonstruované na volné ustájení a přizpůsobené součas-ným požadavkům na pohodu zvířat.

Společnost Agropartner, spol. s r. o., Plavecké Podhradie v okrese Senica patří výměrou kolem 8 700 ha zemědělské půdy mezi největší zemědělské podniky na Slovensku. Ostat-ně velikost výměry není jediným prvenstvím, ale tento podnik je na Slovensku také největším producentem mléka. Chová 1 350 dojnic a ročně dodává kolem 11,4 milionu litrů.

Skotu celkem mají v tomto podniku 2 700 kusů na farmách Prievaly a Šaštín-Straže. Vydali se cestou – méně dojnic a více mléka. Například v Šaštíně chovali ještě začátkem letošního roku 700 krav a přitom dojili méně než nyní, kdy je tam 650 krav. Stav hodlají snížit na 600 kusů s tím, že neklesne dodávka mléka.

„Nemá význam chovat dojnice v nevyhovujících podmínkách, ale pokud mají zvířata ve stájích pohodlí a zmodernizuje se techno-logie chovu a dojení, užitkovost se zvýší. V našem podniku máme velké dopravní vzdálenosti, takže to není jen o koncentraci zvířat na jednu nebo dvě farmy, ale také o vytvoření odpo-vídajícího zázemí s ohledem na provozní náklady, aby se krmivo zbytečně nepřeváželo. To všechno má vliv na ekono-miku výroby mléka. Průměrná užitkovost v našem podniku je v současné době přes 8 000 kg mléka na dojnici za rok a denní dodávka se pohybuje kolem 31 tisíc kg. Naším cílem je užit-kovost kolem 10 000 kg mléka. Vliv na další růst má genetika, technologie a samozřejmě kvalitní výživa. Chceme jít cestou intenzity chovu tak, jak to dělají farmáři jinde v Evropě. Když poklesne cena mléka, utlumíme intenzitu produkce, abychom nebyli ve ztrátě, ale reprodukce, genetika a další ukazatelé chovu budeme dále rozvíjet. Při dobrých cenách využijeme genetický potenciál zvířat a navýšíme užitkovost,“ uvedl Ing. Vladimír Chovan, ředitel společnosti Agropartner.

Komplex kvalitních služebNakrmit takové stádo holštýnského skotu kvalitním krmením

a vyrobit ho v dostatečném množství není vůbec jednoduché, zejména v daných výrobních podmínkách, které jsou na Záhoří velmi těžké. Je tam nízká bonita půdy a jen část je vhodná pro intenzivní produkci tržních plodin, takže především pěstují ob-jemná krmiva. Kromě luk, pastvin, vojtěšky a kukuřice pěstují zhruba na 300 ha sóju a většinu její produkce spotřebují pro výrobu vlastních krmných směsí.

na f

arm

e v

o f

orm

e

Ing. Vladimír Chovan, ředitel společnosti Agropartner, spol. s r. o., Plavecké Podhradie v okrese Senica.

„S VVS SK spolupracujeme od začátku působení této spo-lečnosti na Slovensku. S jejími službami jsem velmi spokojený, protože to není jen otázka namíchání minerální výživy, dnes jsou produkty výrobců srovnatelné, ale VVS zajišťuje prostřednictvím svých poradců komplexní výživářský servis, který zahrnuje dodávku nejvhodnějších produktů pro dané stádo, optimalizaci a sestavení krmné dávky, pomoc při organizaci výroby objemných krmiv, při ozdravovacích programech, které skutečně fungují a velkým přínosem jsou jejich služby i v reprodukci. Všechny tyto faktory spolu úzce souvisí, takže jestliže je někdo schopen mi nabídnout takový komplex služeb a v požadované kvalitě, je to pro nás vhodný partner. Jak se říká, ani vítězná sestava ve fot-bale se nemění, takže ani my zatím nemáme důvod pochybovat o další spolupráci,“ řekl Ing. Chovan a dodal, že před tím využívali některé produkty ve výživě, které byly velmi drahé a ne příliš efektivní. Za rok a půl intenzivní spolupráce s VVS se dostali na vyšší produkci mléka o 20 procent a to při poklesu nákladů.

Dali na doporučení jiných chovatelůSlova ředitele potvrdil i faremní zootechnik v Privalech

Ing. Peter Rafay: „Dojnice a ostatní kategorie skotu dostávají v kompletní krmné směsi minerální výživu z VVS, dále produkty VMD SK 12 PLUS/B, Multimilk Premium, IR SK, hydrouhličitan sodný, solné kostky, Energii100, Lacto plus, glycerol, C 16, IR SK, Glykomel a Man-ML. Kromě těchto produktů podáváme všem kravám po otelení Rumík Komplet, který viditelně podporuje náběh na produkční krmnou dávku a produkci mléka. Na trhu existuje více produktů s podobným účinkem, ale Rumík se kro-mě jiného jednoduše dávkuje a zvířatům více chutná. Glykomel a Man-ML nepodáváme krmným vozem, ale přímo na TMR, čímž se díky zvědavosti krav u nich stimuluje příjem krmiva. Jalovič-kám podáváme sušené mléko. Vyzkoušeli jsme různé produkty, ale nakonec jsme na doporučení českých kolegů – farmářů zvolili Multimilk Premium a jsme s ním spokojeni.“

na fa

rme v

o fo

rme

16 17

Ekologická farma

Vzhledem k nadmořské výšce 570 metrů se zhruba na čty-řech pětinách ploch nacházejí trvalé travní porosty. Ing. Stupka pěstuje jeteloviny a luční porosty, takže základem krmné dávky jsou senáže většinou z prvních dvou sečí, z následujících pak produkuje seno. Do krmné dávky přidává mačkané obilí, melasu a krmnou sůl.

O farmu a skot se kromě Ing. Jiřího Stupky stará jeden ošet-řovatel společně s panem Stupkou starším, manželka Romana se vedle výchovy dvou dcer a svého profesního zaměstnání na částečný úvazek věnuje po práci administrativnímu chodu farmy včetně účetnicví. Dojení zhruba 82 krav zabezpečuje dojicí robot, který zefektivnil výrobu a snížil náklady na pracovní sílu.

Právě náklady, respektive rentabilita výroby mléka, je důležitým faktorem, který na farmě Stupkovi pravidelně sledují a vyhod-nocují. V popředí zájmu farmáře je především výroba vlastních krmiv, ošetřovatelská práce a kvalita mléka. V kontrole užitkovosti měl Jiří Stupka poslední rok zařazeno 56 dojených krav s prů-měrnou užitkovostí 8 450 kg mléka, při tučnosti 4,24 % a obsahu bílkovin 3,42 %. Z průběžných výsledků z letošního roku lze však dokladovat i při této vysoké průměrné užitkovosti obsah tuku přes 4,6 % a bílkovinu přes 4 %. Ve srovnání s letošními, leckdy až katastrofálně nízkými složkami mléka na jiných konvenčních farmách, jsou uvedené dosahované výsledky vynikající.

V krmné dávce produkčních dojnic měl v letním období své místo produkt z VVS Verměřovice VMD 4 EKO a pro suchostoj-né dojnice je aplikován VMD 1 EKO s vyšším obsahem fosforu. Za účelem stabilizace bachorových funkcí a pro energetické posílení dojnic po otelení je podáván instatní přípravek Rumík, který snižuje výskyt poporodních paréz a zabraňuje vzniku ketóz. Telatům je po skončení mlezivového období podávána krmná směs VVS Start EKO.

Rodinná farma ing. Jiřího Stupky se nachází ve Strašicích na Rokycansku, kde hospodaří od roku 1990, dnes na výměře téměř 300 ha zemědělské půdy. Původně vazná stáj prošla v roce 1996 rekonstrukcí. V současné době chová 220 kusů skotu v ekologickém režimu hospodaření a své místo má na farmě i pastevní odchov jalovic.

Ing. Jiří Stupka chová stádo 220 kusů českého strakatého skotu.

s nadprůměrnými výsledky

ze zahraničí

Omán – perla Východu „Ne jenom prací, živ je člověk“! Proto mi dovolte, abych

se s vámi rozdělil o pár svých zážitků z cestování po Omán-ských horách. Je tedy pravdou, že člověk, pokud si chce užít, musí nejprve něco odevzdat. Mám tím namysli práci. Je tomu tak i v našem případě. Do Ománského Sultanátu jsme začali dodávat premixy pro drůbež, a tak nastala i příležitost po sérii obchodních jednání ušetřit i trochu času na vytouženou turistiku po tamních horách.

První cesta vedla pod vrchol Jabal Adhar (Zelené Hory). Spolu s naším kolegou, distributorem Khaledem Awadem, jsme se rozhodli po jedné obchodní schůzce neodjet zpět do Emirátů, ale vyjet si právě na tento vrchol. Musím přiznat, že i díky této, více méně náhodné cestě, se mi ománská příroda dostala hluboko do srdce.

Cestou k „bráně“ do hor, kde pečlivě zkontrolují váš automobil, jestli jsou v pořádku brzdy a celkový stav, jsme se zeptali na cestu naproti jedoucího domorodce. Ten nám ji ochotně ukázal a trval na tom, že s ním musíme domů, popovídat mu, odkud že jsme a poobědvat s jeho rodinou. Po asi dvaceti minutovém boji, jsme se omluvili a pokračovali ve směru, který nám ukázal.

Cesta vzhůru byla velice strmá a prašná. Tehdy jsem pochopil, proč ta přísná kontrola dole. Původně byl celý areál pod správou armády a celá oblast byla uzavřena. Dnes jsou Zelené Hory přístupné, ale i tak je třeba dbát jejich pokynů. Pokud nemáte pohon všech čtyř kol a automobil není OK, ve vlastním zájmu si cestu rozmyslete.

Odměna po strmém a křivolakém stoupání však stojí za to. Pod hřebenem se rozkládá vesnice. Místní lidé nesmějí prodat ani půdu ani domy, ve kterých žijí. Tím sultán Kabus, jediný vládce Ománu, zajišťuje udržitelnost původní populace a tudíž i způsobu života pro budoucnost. Vesnici tvoří cihlové a hliněné domy, křivolaké úzké uličky a unikátní zavlažovací systém, který zásobuje vodou všechny zahrady ve vesnici. Leží více než 2000 metrů nad mořem, proto je tam i „dostatek srážek“, zejména v zimním období, kdy je možno pěstovat ovoce a zeleninu. Ta slouží jako zdroj příjmu vesničanů už po staletí. I teplota vzduchu je příjemná. Zatímco dole v údolí se blížila třicítce, ve vesnici bylo necelých 15 stupňů. A to byl leden.

Druhý výlet už jsme naplánovali dopředu. Rozhodli jsme se pro trek na nejvyšší horu Ománu s názvem Jabal Shams, vysokou 3 075 metrů. Tam teplota již v zimě klesá k nule, a tak nejsou neobvylké ani sněhové přeháňky. My jsme tam však byli v červnu, takže nesněžilo a bylo 30 stupňů nad nulou.

V plánu jsme měli přespat v sedle ve skromném kempu, což se také stalo. Ráno se nám naskytl úchvatný pohled na scenérii dominantního pohoří s kaňonem, který si v žádném případě nezadá s největšími kaňony na světě. Úzká stezka nás po asi čtyřech kilometrech dovedla do opuštěné vesnice. Tam bylo možno vidět ještě původní kamenná obydlí, tu a tam i dřevěné postele či dveře. Obživu si tamní obyvatelé sháněli na terasovi-tých kamenitých políčkách.

Tolik tedy krátký pohled na atrakce, které ještě nejsou příliš „turistické“. Nepotkáte tam polského ani německého turistu a trochu si připadáte, že objevujete dosud nepoznané...

Václav Brynda

Pohled na vesnici 2000 metrů nad mořem v pohoří Jabal al Adhar.

Důmyslný zavlažovací systém rozvádí vodu do zahrad ve vesnici.

Nezbytné odevzdání několika riálů po návratu z cesty.

18 19

Okénko do historie

Při oceňování a výběru dojnice k užitku mléčnému je třeba k zevnějšímu utváření zvířete přihlížeti. Obrázek znázorňuje vzor dobré dojnice plemene jerseyského.

1. Hlava dobré dojnice budiž podlouhlá, úzká a drobná, ostrých rysů s mírným výrazem velkého oka.

2. Šíje nechť je dlouhá, štíhlá, ale při tom dosti silná s úz-kým lalokem; kohoutek mírně široký, zaokrouhlený v stejné rovině s hřbetem.

3. Plec budiž hubenější, aniž by však byla příliš úzká neb příkrá; hrudník dlouhý a prostranný má míti poměrně velké mezery mezižeberní, tak že do poslední neb již předposlední z nich lze vložiti až 3 prsty vedle sebe.

4. Hřbet má býti rovný a dlouhý, bez ostré hrany; prohnutý hřbet jest znamením chabé konstituce.

5. Bedra buďtež dlouhá, dosti široká a vyplněná; břicho objemné, na zad rozšířené.

6. Široký kříž a široká pánev podmiňuje širokou hráz, která se u krav označuje jako mléčné zrcadlo a široké ohanbí, kde se vemeno prostírá.

7. Veledůležitým znakem dobré dojnice je objemné vemeno, sahající daleko ku předu i na zad, s velkými dlouhými struky. Vyskytnou-li se za hlavními 4 struky ještě 2 malé, prozrazuje to značný rozsah žláz mléčných a tím i větší dojivost. Veliké vemeno jest však jen tenkráte znakem dobré dojivosti, když po vydojení jeví jako splasklé, zvadlé a vrásčité.

8. Vnější kůže vemene nechť jest měkká, vláčná, mastného omaku, což prozrazuje zřetelně pod ní ukryté cévy a nechť jest pokryta krátkou, hebkou a světlou srstí.

9. Důležitým znakem dojivosti jest též vývin povrchních žil krevních na vemenu, zejména však obou vrátných žil stěny břišní. Čím více žíly nad povrch břišní vynikají, čím jsou silnější a napjatější, tím větší bývá dojivost.

10. Kůže dobrých dojnic nechť jest tenká, vláčná, na krku drobně vrásčitá, nechť prozrazuje dosti zřetelně tvary ústrojů a částí ležících, nechť posunuje se snadno na své podložce a jest pokryta hebkou, lesklou a hladkou strstí.

Veškeré uvedené znaky vztahují se především ku množství, méně k jakosti mléka, ač tato při oceňování také mnoho na váhu padá.

Jak má vyhlížeti dojnice

Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s. r. o.561 52 Verměřovice 225. Redakční a grafické práce Ing. Jiřina Šírková,

číslo 2/2008 dáno do tisku 20. 10. 2008, MK ČR E 17828

Zdroj: Časopis Hospodářský list z roku 1895

na farmě ve formě

VV

S Ve

rměř

ovic

e, s

. r. o

. 5

61 5

2 Ve

rměř

ovic

e 22

5Te

l.: +

420

465

642

670,

fax:

+42

0 46

5 64

1 06

9 G

SM: +

420

775

755

175,

e-m

ail:

vvs@

vvs.

cz

VV

S SK

, s. r

. o.,

913

21 T

renč

ians

ka T

urná

, Slo

vens

ko

Tel.:

+42

1 32

7 78

2 20

2, fa

x: +

421

327

782

210

GSM

: +42

1 91

8 64

1 15

4, e

-mai

l: vv

s@vv

ssk.

sk w

ww

.vvs

.cz

w

ww

.vvs

sk.s

k

Pravidelná

a k

omplexn

í péč

e o

záka

zníka

bez

esporu

přis

pívá

k dalšímu

zlep

šová

níek

onom

ický

ch v

ýsledků

v c

hove

ch, k

jejic

h prosp

eritě

a v

nep

oslední řad

ěke

spok

ojen

osti

chov

atelů, jejichž

far

my

jsou

ve for

mě...