Upload
others
View
8
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková
SLOVESA
OPVK 1.5 – EU peníze středním školám
CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti
VY_32_INOVACE_CJ_3_17
Funkce sloves • slova dějového významu, vyjadřují děj: činnost,
stavy (ležím), změny stavu (usínám), ….ve
všech časech
• časují se, vyjadřují osobu, číslo, způsob, čas,
slovesný rod, slovesný vid, třídu a vzor
• ve větě plní slovesa v určitém tvaru funkci
přísudku, ostatní mohou být různými
větnými členy
Typy sloves • plnovýznamová: mají samostatný věcný
význam, bezpředmětová (jít, spát) - předmětná (pomáhat chlapci).
• pomocná: jsou ve spojení s jinými slovesy plnovýznamovými – vlastní: být, mít, mívat, …
– modální: spojují se s infinitivem plnovýznamového slovesa, chtít, muset….
– fázová: vyjadřují jednotlivé fáze děje významového slovesa, začít, přestat…
• zvratná: – spojena s kratším tvarem 4. nebo 3.pádu
osobního zájmena zvratného
Slovesný vid • schopnost slovesa vyjádřit stejný děj z hlediska
jeho průběhu – ukončenost x neukončenost
děje
• nedokonavost - děj neohraničený
– slovesa nedokonavá - vyjadřují budoucnost
pomocným slovesem být (budu číst)
• dokonavost - děj časově ohraničený
– slovesa dokonavá, nemohou vyjadřovat přítomnost
(x gramaticky čas přítomný), ale jen děj dokončený
(dočetl jsem) nebo neuskutečněný (dočtu)
• vidové dvojice – viděl x uviděl, jde x vyjde
Slovesné tvary • určité - vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob, vid,
rod
• neurčité - přechodníky, infinitiv, příčestí minulé a trpné
• jednoduché - jen tvar plnovýznamového slovesa
– budoucí čas dokonavého slovesa, imperativ, infinitiv, přechodníky, oznamovací způsob přítomného času,…
• složené - obsahují navíc pomocné sloveso
– podmiňovací způsob, opisné tvary trpné, oznamovací způsob minulého času
Mluvnické kategorie sloves Osoba
•1. = já, my, 2. = ty, vy, 3. = on, ona, oni, ony
•některá slovesa mají pouze třetí osobu (Prší.)
•3.osoba - vyjadřuje i všeobecný podmět.
(Povídali, že mu hráli)
Mluvnické kategorie sloves Číslo
• jednotné X množné
• autorský plurál = mykání - zeslabení významu 1.os.j.č. použitím množného čísla
– O tom se ještě zmíníme.
• plurál majestatikus: zesílení významu
– My, Karel IV….
• vykání - vyjadřování úcty
• onkání - dříve řeč dospělých k mladším, dnes archaické
• onikání - vyjádření společenské nadřazenosti, dnes archaické
Mluvnické kategorie sloves čas
– objektivní - = časové zařazení slovesného děje vzhledem k okamžiku promluvy
– relativní – vzhledem k jinému ději
předčasnost – Viděl, jak spadlo jablko ze stromu.
současnost – Bylo teplo, ani lístek se nepohnul.
následnost – Lekl se, že se dítě zadusí. – vzhledem k probíhajícímu ději - přítomný, minulý, budoucí
• přítomný – gnómický prézens = mimočasové, obecně platné děje
(Lev je šelma.)
– historický prézens – aktualizovaný děj minulý do přítomnosti
– prézens dramatický Když jsem přišel k parku, někdo z něho vyrazí a volá o pomoc.
– prézens citový Já se tady dřu a taková odměna mě čeká!
Mluvnické kategorie sloves čas minulý
• děj se odehrál před okamžikem promluvy
• tvoří se z příčestí minulého (= kmen minulý +
koncovky -l, -la, -lo…) a tvarů přít. času
pomocného slovesa být (vezl jsem)
• zkrácená hovorová podoba: viděls, tys to
spletl.
Mluvnické kategorie sloves čas budoucí
• dvě formy - podle dokonavosti sloves
– složená
– jednoduchá
• vyjadřování
– nejistoty v přítomném ději - To bude asi pravda
– výzvy Budeš poslouchat?
– žádosti Budu prosit jídelníček
– výtky Ty si budeš ležet a já abych uklízel?
Mluvnické kategorie sloves •Způsob = vyjádření vztahu děje ke skutečnosti
• oznamovací: děj reálný ve všech časech
– s částicemi vyjadřuje přání (Ať přijde), má význam výzvy (Mlčíš?!)
• podmiňovací: nereálnost obsahu - podmínka, přání, nejistota…
– vyjadřuje také oslabení děje, vyjádření úcty, zdvořilosti, skromnosti
– by - slučování se spojkami a, kdy →aby, kdyby
• rozkazovací: výzva, pokyn, rozkaz, rada
– tři tvary (2.os.j.č., 2.os.mn.č., 1.os.mn.č.)
– pasivní imperativ (Buďme pozdraveni!)
Mluvnické kategorie sloves Slovesný rod: vztah mezi původcem děje a podmětem věty
• činný rod: podmět je původce děje
• trpný rod: s podmětem se něco děje – pasivum opisné: pom. sloveso být + příčestí trpné,
vyjadřuje stav, výsledek děje
– pasivum zvratné: sloveso nezvratné + se, vyjadřuje opakovanou činnost
– užití:
1) ze stylistických důvodů: pasivum opisné, aby nebylo nutno střídat podměty
2) napomáhá srozumitelnosti vyjádření, v projevech psaných
3) pasivum zvratné se používá v obecných předpisech a poučeních, živost…
Mluvnické kategorie sloves Slovesné třídy a vzory:
•I. třída: -e
Tvrdé vzory: nese, bere
Měkké vzory: maže, peče, tře (umře)
•II. třída: -ne
Vzory: tiskne, mine, začne
•III. třída: -je
Vzory: kryje, kupuje
•IV. třída: - í
Vzory: prosí, trpí, sází
•V. třída: - á
Vzor: dělá
Mluvnické kategorie sloves Nepravidelná slovesa být, mít, jíst, vědět, vidět, chtít, jít
Slovesné tvary neurčité
• přechodníky:
• infinitiv - slovníková forma slovesa, je nositelem vidu a rodu
• příčestí - vznik od kmene minulého
– příčestí činné (dříve minulé) - je vždy jen součástí složeného tvaru nebo kondicionálu (nesl, nesla, neslo…)
– příčestí trpné - nesen, nesena, neseno…
• podstatné jméno slovesné: patří k substantivům dějovým, tvoří se od příčestí příponou –í
• SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední
školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-253-
0950-6.
• SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce:
pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 196 s.
Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0671-0.
• STYBLÍK, Vlastimil, Marie ČECHOVÁ a Zdeněk
HLAVSA. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol:
(mluvnická a stylistická část). 2. vyd. Praha: SPN -
pedagogické nakladatelství, 1996. ISBN 80-859-3726-3.
Zdroje