24
CENIA, česká informační agentura životního prostředí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 tel.: +420 267 225 232 fax: + 420 271 724 306 http://www.cenia.cz IČ: 45249130 DIČ: CZ 45249130 (není plátce DPH) Bankovní spojení: KB Praha 4 č. ú.: 44735041/0100 Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení TOKOZ a.s. V Praze, 01.10.2007

Vyjádøení k ádosti TOKOZ · 2019-11-10 · 6 Odmaš ťovací a mo řící linka kombinovaná s projektovanou kapacitou 480 kg/h, 38 400 kg/týden. Kombinovaná odmaš ťovací

  • Upload
    others

  • View
    4

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

CENIA, česká informační agentura životního prostředí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 tel.: +420 267 225 232 fax: + 420 271 724 306 http://www.cenia.cz IČ: 45249130 DIČ: CZ 45249130 (není plátce DPH) Bankovní spojení: KB Praha 4 č. ú.: 44735041/0100

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení

TOKOZ a.s.

V Praze, 01.10.2007

Zadavatel: Krajský úřad kraje Vysočina

Odbor životního prostředí

Žižkova 57, 587 33 Jihlava

IČ: 70890749 Kontakt: [email protected], 564 602 525

Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Úsek technické ochrany životního prostředí

Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10

IČ: 45 24 91 30

Kontakt: [email protected], 267225232

Č.j.: 7603/CEN/07

Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku technické ochrany životního prostředí

Kontroloval: Mgr. Jan Kolář

Odborný garant: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D

Vypracovala: Ing. Tetyana Kolesnyková

Archivní výtisk č. © CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007

Obsah 1. IDENTIFIKA ČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZA ŘÍZENÍ ................................................. 4 2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ ..................................................................................................... 4

2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.............................................................................................................. 4

2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.............................................................................................................. 5

2.3. Přímo spojené činnosti ...............................................................................................6 3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI ............................................................................................ 6 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZA ŘÍZENÍ ............................................... 7

4.1. Ovzduší....................................................................................................................... 7 4.2. Voda ........................................................................................................................... 9 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření........................................................................... 10 4.4. Nakládání s odpady .................................................................................................. 10 4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti ..................................................... 10 4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí............................................... 11 4.7. Hospodárné využití surovin a energie...................................................................... 11 4.8. Opatření pro předcházení haváriím .......................................................................... 11 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu .................... 11 4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního

prostředí jako celku .................................................................................................. 11 4.11. Kontrola a monitorování .......................................................................................... 11 4.12. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení .......................... 11

5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI Ú ČASTNÍK Ů ŘÍZENÍ .................... 12 6. STANOVENÍ BAT...................................................................................................... 15 7. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT.................................................................................. 20

7.1. Použití nízkoodpadové technologie ......................................................................... 20 7.2. Použití látek méně nebezpečných ............................................................................ 21 7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek ................................................................. 21 7.4. Srovnatelné procesy ................................................................................................. 21 7.5. Technický pokrok..................................................................................................... 21 7.6. Charakter, účinky a množství emisí ......................................................................... 21 7.7. Datum uvedení zařízení do provozu......................................................................... 22 7.8. Doba potřebná k zavedení BAT............................................................................... 22 7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická

účinnost .................................................................................................................... 22 7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí

a rizik s nimi spojených na minimum ...................................................................... 23 7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí ........................................ 23

8. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY .............................................................................. 23 9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................... 24

4

1. Identifika ční údaje provozovatele zařízení

Název zařízení: Galvanické pokovování

Provozovatel zařízení: TOKOZ a.s.

Adresa sídla: Santiniho 20/26, 591 02 Žďár nad Sázavou

IČ: 25670042

Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.:

2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m3

Druh žádosti: § 42 zákona č. 76/2002 Sb.

Umístění zařízení:

Kraj Vysočina, obec Žďár nad Sázavou, k.ú. Zámek Žďár, parcelní č. jsou uvedena ve výpisu z katastru nemovitostí (viz příloha č. I žádosti)

2. Údaje o zařízení

Zařízení „Galvanické pokovování“ TOKOZ a.s. je zaměřeno na povrchovou úpravu kovů hromadným bubnovým zinkováním a závěsovým zinkováním ocelových součástí. Technologie galvanického pokovování se skládá: z chemické předúpravy povrchu zboží (chemické odmaštění, moření, elektrolytického odmaštění, dekapování), vlastního vytváření povlaků (ochranné povlaky Zn, Ni, fosfát, dekorativní ochranné povlaky Ni, Zn), dokončovacích operaci (pasivace, chromátování, leštění). Galvanické pokovování je elektrochemický proces, při kterém dochází působením vnějšího stejnosměrného elektrického pole k vytváření kovového povlaku na povrchu zpracovávaného předmětu vlivem elektrochemické redukce iontů příslušného kovu.

2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

Galvanické pokovování. Princip výroby: působením elektrického proudu se přenášejí ionty z anody na upravovaný výrobek, zapojený jako katoda. Přenos probíhá ve vhodné kapalině – elektrolytu. Bubnová zinkovací linka na Fe – součásti o projektované kapacitě 3210 t/r. Automatická zinkovací linka je určena k hromadnému zinkování ocelových součástí v bubnu. Druhy povrchových úprav jsou:

• zinkování + modrý chromát • zinkování + žlutý chromát

Bubnová zinkovací linka na Zn – odlitky a Fe – součásti o projektované kapacitě 393 t/r. Bubnová zinkovací linka je určena k hromadnému zinkování Zn-odlitků, příp. Fe-součástí. Po zinkování následuje chromátování (žlutý chromát) a pasivace.

Závěsová linka Zn, Ni o projektované kapacitě 41 tis. m2 upravené plochy/r. Automatizovaná, počítačem řízená závěsová linka Zn, Ni je určena k zinkování ocelových součástí, které nelze pokovit hromadně. Součásti určené k pokovení se navěšují na speciální závěsy nebo se navazují do rámových závěsů měděným drátkem. Součásti nevěšení

5

na závěsech se zavěšují na katodové tyče, které jsou přenášeny pomocí podvěsných dopravníků k jednotlivým operacím. Druhy povrchových úprav jsou:

• zinkování + pasivace bez/s utěsněním • zinkování + žlutý chromát bez/s utěsněním • niklování

Zinková a fosfátovací závěsová linka 2 – 40 tis. m2 upravené plochy/r. Automatizovaná, počítačem řízená závěsová linka 2 je částí závěsové linky Zn, Ni a je určena k zinkování ocelových součástí, které nelze pokovit hromadně. Součásti určené k pokovení se navěšují na speciální závěsy nebo se navazují do rámových závěsů měděným drátkem. Součásti nevěšení na závěsech se zavěšují na katodové tyče. Druhy povrchových úprav jsou:

• zinkování + žlutý chromát bez/s utěsněním • zinkování + pasivace bez/s utěsněním • fosfátování

2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

Tavení slitin Tavící pece Al s celkovou projektovanou kapacitou 1500 t/r (tavící pec ÚPV 450/1000 s výkonem 500 t/r a tavící pec ÚVP 500 s výkonem 1000 t/r). Pro tavení Al slitin se používají tavící dvoukomorové pece, jako palivo se používá zemní plyn. Slitina se vyrobí roztavením bloků a vratného materiálu v peci, od které se rozváží elektrickým vozíkem speciálně upraveným pro rozvoz tekutého kovu do udržovacích pecí k jednotlivým lisům, kde se odlévá pod tlakem.

Čištění odpadních vod – neutralizační stanice s projektovanou kapacitou 15 m3/h (z toho 10 m3 kyselých vod a 5 m3 alkalických vod). Neutralizační stanice je určena ke zneškodňování: oplachových vod a koncentrátů z provozu galvanovny, odmašťovny a omílány, oplachových vod z lakovny a odlakovny, drenážních vod, koncentrátu z nabíjecí stanice autobaterií. Prášková lakovna s projektovanou kapacitou: vypalovací tunel 30 t/r, vypalovací pec větší 3 t/r, vypalovací pec menší 2 t/r. Technologie lakovny je určena k povrchové úpravě různorodých součástí práškovou nátěrovou hmotou. Technologie lakovny se skládá:

• dopravník prostorový podvěsný – přemisťuje součásti mezi jednotlivými stroji, • průjezdní postřikový stroj – slouží k odmaštění a fosfátování povrchu součástí

zavěšených na dopravníku, • sušící pece – slouží k sušení součástí po odmaštění, • prášková kabina – slouží k nanášení práškové barvy na součásti zavěšené

na dopravníku, • vytvrzovací pec – slouží k vytvrzování práškové barvy nanesené na součástech

zavěšených na dopravníku, • ruční prášková kabina – slouží k nanášení práškové barvy na součásti, • ruční vytvrzovací pec – slouží k vytvrzení práškové barvy nanesené na součástech.

6

Odmašťovací a mořící linka kombinovaná s projektovanou kapacitou 480 kg/h, 38 400 kg/týden. Kombinovaná odmašťovací a mořící linka slouží pro odmaštění a moření ocelových dílů. Podle požadavků galvanovny je možno zvolit: hrubé odmaštění, moření a pasivaci, odmaštění a pasivaci bez moření. Díly jsou odmašťovány a mořeny v bubnech, koších a na závěsech podle velikosti součástek:

• hromadné odmaštění drobných dílů – min. velikost 3 x 3 (Ø 3) x 2 mm, • odmaštění dlouhých dílů v bubnu, max. délka 1600 mm, • odmašťování v koších a na závěsech.

Omílání a leštění s projektovanou kapacitu 200 kg/h, 1600 kg/týden. Zařízení slouží k hromadnému opracování součástek a vytvoření jemné krystalické vrstvy. Technologie se skládá:

• rotační omílání a leštění – hromadné opracování součástí převalováním v rotačních bubnech, použitím různého omílacího média nebo chemických přípravků a podle povahy součástek nastává odstraňování nerovností, odkujení, odjehlení, zaoblení hran, odmaštění a leštění.

• vibrační omílání je určeno k odstraňování nerovností a otřepů z povrchu odlitků. • fosfátování je určeno k vytvoření jemné krystalické vrstvy zinečnatého fosfátu.

Výtopna s projektovanou kapacitou 516 kW. Výtopna je osazena 3 teplovodními kotli s přetlakovými hořáky spalujícími zemní plyn.

Přímotopné plynové jednotky s projektovanou kapacitou: MUA 200 – 220 kW, MUA 600 – 568 kW, MUA 600 – 730 kW. Přímotopné jednotky (3 ks) slouží k otopu pracovního prostředí galvanovny. Každá ze tří přímotopných jednotek je osazena atmosférickým hořákem, spalujícím zemní plyn. Spaliny nejsou odváděny definovaným výduchem do vnější atmosféry, ale pomocí ventilátorů je ohřátý vzduch vháněn do potrubních rozvodů, které jsou vyústěny do prostoru galvanovny.

2.3. Přímo spojené činnosti

• Skladování surovin, pomocných materiálu a výrobků, • Regenerace a filtrace odmašťovacích lázní, • Nakládání s odpady • Nakládání s odpadními vodami, • Vytápění.

3. Stanovisko k žádosti

Na základě požadavku, č.j. KUJI 53298/2007, ze dne 1.8.2007, jsme posoudili žádost o vydání IP TOKOZ a.s., pro zařízení „TOKOZ a.s. – Galvanické pokovování“. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení.

7

4. Návrh závazných podmínek provozu zařízení

4.1. Ovzduší

1) Dodržovat navržené emisní limity uvedené v následujících tabulkách Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limitů pro Galvanovnu

Emisní zdroj Látka nebo ukazatel

Emisní limity podle platné legislativy

(mg/m3 )

Návrh závazného emisního limitu

(mg/m3 )

1001) do 31.12.2009

TZL 501)

od 1.1.2010

10

HCl 10 1)

od 1.1.2010

Shodný se zákonným

limitem Cl a jeho

anorganické sloučeniny

vyjádřené jako Cl

50 při hm. toku vyšším než 500 g/h2)

50 (bez závislosti

na hmotnostním toku)

Skupina kovů zahrnující As, Co, Ni, Se, Te, Cr 6+

2 při hm. toku vyšším než 10 g/h2)

Skupina kovů zahrnující Sn, Cr jiný než Cr6+, Mn,

Cu, Pb, V a Zn

5 při hm. toku vyšším než 50 g/h2)

1 (bez závislosti

na hmotnostním toku)

Galvanovna

Výduch č. 101 (001 – 007)

Velký zdroj znečišťování ovzduší

Silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H+ kromě HCl

10 při hm. toku vyšším než 100 g/h2)

Shodný se zákonným

limitem 1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb. Poznámka: Specifický emisní limit NO2 není navržen, protože provozovatel k povrchové úpravě používá kyselinu chlorovodíkovou.

U navržených obecných skupinových limitů kovů dle vyhlášky č. 356/2002 Sb. doporučujeme měřit pouze ty látky, které jsou v tabulce označeny tučně.

Tabulka 4.1.2. Návrh závazných emisních limitů pro tavící pece Al

Emisní zdroj Látka nebo ukazatel

Emisní limity podle platné legislativy

(mg/m3 )

Návrh závazného emisního limitu

(mg/m3 )

TZL 751) – pec ÚPV 450/1000 501) – pec ÚPV 500

10

NOx jako NO2 4001) 100

Tavící pece Al

Výduch č. 011 – 012

Velký zdroj CO 800 při hm. toku vyšším

než 5 kg/h2) 100

8

znečišťování ovzduší Fluor a jeho anorganické sloučeniny,

vyjádřené jako F

10 při hm. toku vyšším než 100 g/h2)

10 (bez závislosti

na hmotnostním toku)

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb. Tabulka 4.1.3. Návrh závazných emisních limitů pro Výtopnu

Emisní zdroj Látka nebo ukazatel

Emisní limity podle platné legislativy (mg/m3 )

Návrh závazného emisního limitu

(mg/m3 )

NOx jako NO2 2003)

CO 1003)

Výtopna (kotle K1, K2, K3)

Výduch č. 031, 032, 041

Střední zdroj znečišťování ovzduší SO2 35

Shodný se zákonným limitem

3) nařízení vlády č. 352/2002 Sb.

Poznámka: Pro přímotopné plynové jednotky sloužící k otopu pracovního prostředí galvanovny emisní limity doporučujeme nestanovovat. Tabulka 4.1.4. Návrh závazných emisních limitů pro práškovou lakovnu

Emisní zdroj Látka nebo ukazatel

Emisní limity podle platné legislativy (mg/m3 )

Návrh závazného emisního limitu

(mg/m3 )

TZL 34) Prášková lakovna

Výduch č. 023, 024, 022

Střední zdroj

znečišťování ovzduší TOC 504)

Shodný se zákonným limitem

4) vyhláška č. 355/2002 Sb. Tabulka 4.1.5. Návrh závazných emisních limitů pro odmaštění

Emisní zdroj Látka nebo ukazatel

Emisní limity podle platné legislativy (mg/m3 )

Návrh závazného emisního limitu

(mg/m3 )

1001) do 31.12.2009

TZL 501)

od 1.1.2010

10

Odmaštění a moření

Výduch č. 9, 10

Střední zdroj znečišťování ovzduší HCl

101) od 1.1.2010

Shodný se zákonným limitem

9

Cl a jeho anorganické sloučeniny

vyjádřené jako Cl

50 při hm. toku vyšším než 500 g/h2)

50 (bez závislosti

na hmotnostním toku)

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb. Poznámka: Snížení emisních limitů vychází z posouzení BAT parametrů pro danou technologii, včetně porovnání s obdobnými technologiemi v ČR a z předložených protokolů o měření emisí.

1) Provozovatel předloží kategorizaci zdroje znečišťování ovzduší pro stripovací věže vodárny.

Termín: při ústním jednání o žádosti.

4.2. Voda

Zdrojem pitné vody je vodovodní přípojka veřejného rozvodu. Dodávka vody je řešena na základě smlouvy s Vodárenskou akciovou společností VAS a.s. Žďár nad Sázavou.

Surová voda pro galvanovnu je odebírána z podzemních studní – vrty T-01 a T-02, hluboké 90 m, průměr 225 mm. Surová voda z vrtů (studní) obsahuje značné množství železa a tetrachlorethenu. Na odvětrávání tetrachlorethenu z vody slouží dvě stripovací věže, ve kterých proti protékající vodě proudí vzduch. Odpadní vody jsou v galvanovně rozděleny na vody alkalické (zahrnují i vody mastné) a vody kyselé (zahrnují i vody s obsahem CrVI) a jsou svedeny do jímek neutralizační stanice, kde jsou čištěny. Předčištěné vody jsou poté vypouštěny do vnitropodnikové kanalizace a následně do veřejné kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou vedeny společně s vodami srážkovými do vnitropodnikové kanalizace a následně do veřejné kanalizace.

Odběr podzemních vod.

0) Dodržovat povolené množství a rozsah odběrů podzemních vod.

Doporučujeme povolit odběr podzemní vody ze stávajících studní TO 1 a TO 2, které jsou umístěné na pozemku p. č. 243/1 v k.ú. Zámek Žďár, číslo hydrologického pořadí 1-09-01-001, pro účely zásobování podniku užitkovou vodou.

Poznámka: Množství a rozsah čerpání podzemních vod budou dohodnuty v průběhu ústního jednání o žádosti.

1) Provádět zjišťování množství a jakosti odebíraných vod v souladu s vyhláškou č. 20/2002 Sb.

Vypouštění odpadních vod.

1) Dodržovat emisní limity znečištění odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace stanovené platným kanalizačním řádem.

1) Doplnit plán opatření pro případ havárie, úniku závadné látky dle ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. dle níže uvedených požadavků: • doplnit přehledný seznam závadných látek (tabulkový přehled), kde bude uveden

název závadné látky, celkové a průměrné množství skladované látky, velikost

10

jednotlivých skladovacích obalů, objem záchytných jímek a jejich izolace u příslušných skladovaných látek.

• v technické výkresové dokumentaci vyznačit vpusti, kde může dojít k úniku závadných látek a které mají být v případě zásahu ucpány.

• uvést konkrétní objemy záchytných van a jak jsou tyto vany izolačně zabezpečeny. • v kapitole ohlašovací povinnost opravit tel. čísla Povodí Vltavy, státní podnik

následovně; dispečink – 257329425, 724067719, havarijní technik – 602449876. • sanační prostředky doplnit o ucpávky na utěsnění úniku závadných látek

do kanalizace. Termín: k datu ústního jednání o žádosti.

1) Provádět pravidelné zkoušky těsnosti u záchytných nebo havarijních jímek technologických vod, chemických látek, nádrží pro skladování tekutých odpadů a skladu ropných látek podle ČSN 75 0905 s četností minimálně 1 x za 5 let.

4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření

) Hluk 0) Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

Denní doba 50 dB (6,00 až 22,00) Pro noční dobu 40 dB (22,00 až 6,00)

b) Vibrace Závazné podmínky nejsou navrženy. c) Neionizující záření Závazné podmínky nejsou navrženy.

4.4. Nakládání s odpady

Se vzniklými odpady bude nakládáno dle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 106/2005 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů. Poznámka: Provozovatel má udělen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady rozhodnutím KÚ kraje Vysočina, odbor životního prostředí, č.j. KUJI 88052/2006, ze dne 4.1.2007. Provozovatel předložil v příloze č. XV žádosti Plán odpadového hospodářství, který byl vypracován pro TOKOZ a.s. Stanovisko KÚ kraje Vysočina, odboru ŽPZ, k tomuto POH nebylo doloženo a nelze posoudit, zda bylo bez připomínek. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady bude nahrazen řízením o vydání IP. Závazné podmínky nejsou navrženy.

4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti

0) Tři měsíce před zahájením demontáže předložit povolovacímu orgánu postup likvidace provozu podléhající schválení všemi dotčenými orgány.

11

4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí

Závazné podmínky nejsou navrženy.

4.7. Hospodárné využití surovin a energie

Závazné podmínky nejsou navrženy.

4.8. Opatření pro předcházení haváriím

0) Při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při odstraňování poruch klíčových zařízení dodržovat postupy a zásady provozní dokumentace.

4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu

0) Mimořádné a havarijní situace zařízení řešit v souladu s havarijními plány a ostatními vnitropodnikovými předpisy.

4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku

Závazné podmínky nejsou navrženy.

4.11. Kontrola a monitorování

0) Zajišťovat na výduchu ze spalovacích zařízení (K1, K2, K3) jednorázová měření emisí oxidů dusíku vyjádřených jako NO2 a oxidu uhelnatého s četností 1 x za pět let. Měření provádět autorizovanou osobou.

0) Na výstupu odplynu do ovzduší ze zařízení galvanovny zajišťovat jednorázová měření emisí tuhých znečišťujících látek, Cl, CrVI, Ni, Zn, H+ s četností jednou ročně. Měření provádět autorizovanou osobou.

0) Na výstupu odplynu do ovzduší ze zařízení práškové lakovny zajišťovat jednorázová měření emisí tuhých znečišťujících látek a celkového organického uhlíku s četností 1 x za pět let. Měření provádět autorizovanou osobou.

0) Na výstupu odplynu do ovzduší ze zařízení odmaštění zajišťovat jednorázová měření emisí tuhých znečišťujících látek a Cl s četností 1 x za pět let. Měření provádět autorizovanou osobou.

0) Na výstupu odplynu do ovzduší z tavících peci zajišťovat jednorázová měření emisí oxidu dusíku, tuhých znečišťujících látek, oxidu uhelnatého, fluoru s četností jednou ročně. Měření provádět autorizovanou osobou.

0) Na výtoku do veřejné kanalizace měřit množství vypouštěných vod a sledovat jejich kvalitu s četností a v ukazatelích dle platného kanalizačního řádu. Odběry kontrolních vzorků vypouštěných odpadních vod provádět oprávněnou osobou a jejich rozbory akreditovanou laboratoří.

4.12. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení

Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů:

12

− předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek IP KÚ kraje Vysočina, odboru životního prostředí a zemědělství,

− ohlásit KÚ kraje Vysočina, odboru životního prostředí a zemědělství, plánovanou změnu zařízení,

− neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí.

5. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení

KÚ kraje Vysočina byla doručena vyjádření k žádosti o vydání integrované povolení od účastníků řízení:

• Česká inspekce životního prostředí OI Havlíčkův Brod • Městský úřad Žďár nad Sázavou • Krajský úřad kraje Vysočina, oddělení vodního hospodářství • Vodárenská akciová společnost, a.s. • Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. Souhlasné stanovisko. • Povodí Vltavy, státní podnik

Vypořádání s připomínkami ČIŽP OI Havlí čkův Brod Z hlediska ochrany ovzduší bez připomínek.

Z hlediska odpadového hospodářství bez připomínek.

Z hlediska ochrany vod při dodržování platného kanalizačního řádu bez připomínek.

Zohledněno v návrhu závazných podmínek provozu. Vypořádání s připomínkami M ěstského úřadu Žďár nad Sázavou Z hlediska ochrany přírody Uvažovaná stavba se nachází v území CHKO Žďárské vrchy. Organem příslušným k vyjádření je dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění na území CHKO příslušná Správa CHKO. Z hlediska ochrany ovzduší Dle § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů v platném znění, je nutné vyjádření Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí. Z hlediska vodního hospodářství, odpadového hospodářství a Státní správy lesů – ochrana PUPFL. Bez připomínek, nebudou vydávána samostatná závazná stanoviska. Zemědělský půdní fond Nedotkne se zájmů ochrany zemědělského půdního fondu a nebude vydáváno závazné stanovisko orgánu ochrany ZPF.

13

Vypořádání s připomínkami Krajského úřadu kraje Vysočina, oddělení vodního hospodářství K řízení o vydání IP dle zákona č. 76/2002 Sb. pro uvedenou akci nemáme v samostatné působnosti žádné připomínky. Upozorňujeme pouze na skutečnost, že v současné době probíhá u našeho vodoprávního úřadu správní řízení ve věci povolení k nakládání s vodami (čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich vypouštění) podle § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů v areálu společnosti TOKOZ a.s. na základě, kterého je odebírána voda z vrtů TO-1-99 a TO-3-00 a je dále použita jako voda technologická v procesu galvanického pokovování. Při ústním jednání a místním šetření bylo zjištěno, že v současné době platí pro toto nakládání dvě rozhodnutí (jedno vydané OKÚ Žďár nad Sázavou, OŽP a v současné době nahrazované rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina OLVHZ a druhé vydané také OKÚ Žďár nad Sázavou, OŽP a prodloužené rozhodnutím MěÚ Žďár nad Sázavou, OŽP, které je zmiňováno v podkladech pro vydání integrovaného povolení. Z výše uvedeného ústního jednání vyplynulo, že bude požádán MěÚ Žďár nad Sázavou, OŽP jako příslušný vodoprávní úřad o zrušení rozhodnutí vydaného OKÚ Žďár nad Sázavou, OŽP (prodlouženého rozhodnutím MěÚ Žďár nad Sázavou, OŽP). Vypořádání s připomínkami Vodárenské akciové společnosti, a.s. S vydáním integrovaného povolení souhlasíme za předpokladu vyřešení podmínek: • Bude zpracován návrh zkapacitnění přetížené neutralizační stanice, s uvedením termínu

realizace. • Bude zajištěn soulad mezi limitními hodnotami a ukazateli kanalizačního řádu,

rozhodnutím vodoprávního úřadu a provozního řádu NS, a to nejpozději do konce roku 2007.

• Bude zpracován přehled jednotlivých druhů technologických a ostatních odpadních vod, koncentrátů, které v závodě vznikají, včetně uvedení jejich množství (roční, denní, nárazová produkce za období) a popisu, jak je s nimi nakládáno nebo kde jsou vypouštěny. Termín předložení – před vydáním integrovaného povolení.

• Vysvětlit a doložit (výsledky rozborů) zatížení z vrtů odebíraných podzemních vod v ukazatelích železo a tetrachlorethen a způsob nakládání s odpadními vodami z propírání pískového filtru vodárny. Termín předložení – před vydáním integrovaného povolení.

• Předložit, případně doplnit bezpečnostní listy výše zmíněných přípravků, používaných ve výrobě a v návaznosti předložit k vyjádření a schválení aktualizovaný provozní řád NS, a to nejpozději do konce roku 2007.

• Před vydáním integrovaného povolení bude umožněno místní šetření vodního hospodářství závodu, za účasti zástupců VAD, a.s., se zaměřením na produkci, předčištění a vypouštění odpadních vod do kanalizace a související provozy.

Vyřízení: bude doplněno v průběhu ústního jednání o žádosti. Vypořádání s připomínkami Povodí Vltavy, státního podniku Souhlasíme s vydáním integrovaného povolení pro společnost TOKOZ a.s. s následujícími podmínkami:

14

2) V areálu firmy TOKOZ a.s, proběhne dne 5.9.2007 jednání týkající se sanačních prací v areálu. V rámci tohoto místního šetření bude zároveň projednán odběr podzemní vody a případné vypouštění odpadních vod do kanalizace související se sanačními pracemi. Na základě tohoto jednání bude Povodím Vltavy, státní podnik vydáno k těmto záměrům stanovisko správce povodí, jehož podmínky týkající se odběru podzemních vod a vypouštění odpadních vod budeme požadovat zapracovat do integrovaného povolení.

0) Pokud nebude ve stanovisku Povodí Vltavy, státní podnik – viz. bod č. 1 uvedeno jinak budou podmínky rozhodnutí pro povolení k nakládání s vodami – vypouštění odpadních vod z areálu do veřejné kanalizace, č.j. ZP Vod 697/K1/93, ze dne 16.3.1993 zapracovány do podmínek integrovaného povolení. Nakládání s vodami doporučujeme rozšířit o ukazatele Pcelk. a Fe ukazatel Cr doporučujeme rozdělit na Crcelk. a CrVI.

0) Pokud nebude ve stanovisku Povodí Vltavy, státní podnik – viz. bod č. 1 uvedeno jinak budou podmínky rozhodnutí pro povolení k nakládání s vodami - odběr podzemní vody z vrtů T-01 a T-02, Čj. ŽP Vod. 2282/00/K1, ze dne 26.6.2000 prodlouženého rozhodnutím, č.j. ŽP/505/07-Mi, ze dne 2.3.2007 zapracovány do podmínek integrovaného povolení. Odběr podzemní vody by měl být doplněn o hodnoty Qprům. v l/s.

Vyřízení: bude řešeno v dalším jednání o žádosti.

0) V areálu do budoucna doporučujeme oddělení srážkových vod od vod odpadních a jejich separátní likvidaci – neznečištěných srážkových vod formou vsaku případně svedením do recipientu. Srážkové vody s možností kontaminace ropnými látkami by měly být svedeny přes odlučovač lehkých kapalin.

Vyřízení: provozovatel uvažuje o rekonstrukci podnikové kanalizace zatím bez stanovení termínu realizace akce.

0) Odběr podzemní vody bude měřen jak z hlediska množství, tak z hlediska jakosti podle ustanovení §10 vodního zákona a navazující vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody.

Vyřízení: zapracováno do kap. 4.2.

0) Při odběru podzemních vod v množství přesahujícím v kalendářním roce 6000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci budou v souladu s § 22 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů jednou ročně ohlášeny údaje o těchto odběrech a vypouštění (zejména jejich množství a jakost) příslušnému správci povodí, tj. Povodí Vltavy, státní podnik.

0) Z důvodu postupné aktualizace Plánů oblastí povodí Dolní Vltavy doporučujeme stanovit platnost povolení k nakládání s vodami – odběr podzemní vody do 31.12 2018.

Vyřízení: bude řešeno v dalším jednání o žádosti.

0) K Havarijnímu plánu máme následující připomínky: • Havarijní plán bude doplněn o přehledný seznam závadných látek (tabulkový

přehled), kde bude uveden název závadné látky, celkové a průměrné množství skladované látky, velikost jednotlivých skladovacích obalů, objem záchytných jímek a jejich izolace u příslušných skladovaných látek.

• V technické výkresové dokumentaci budou vyznačeny vpusti, kde může dojít k úniku závadných látek a které mají být v případě zásahu ucpány.

• Doplňte konkrétní objemy záchytných van a jak jsou tyto vany izolačně zabezpečeny.

15

• V kapitole ohlašovací povinnost opravte tel. čísla Povodí Vltavy, státní podnik následovně; dispečink – 257329425, 724067719, havarijní technik – 602449876.

• Sanační prostředky doplňte o ucpávky na utěsnění úniku závadných látek do kanalizace.

Vyřízení: zapracováno do kap. 4.2.

6. Stanovení BAT

V žádosti bylo provedeno porovnání posuzovaného zařízení s BAT uvedenými v referenčních BREF „Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro povrchové úpravy kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů“, srpen 2005, hledisek podle přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění. Tabulka 6.1 Plnění jednotlivých vybraných ukazatelů BAT

Předmět porovnání

Technologické nebo technické řešení v zařízení

Nejlepší dostupná technika

Porovnání a zdůvodnění

rozdílů

Použité procesní techniky

Povrchová úprava zinkováním se provádí: hromadným bubnovým

zinkováním, závěsovým zinkováním.

Závěsové linky Součásti určené k pokovení se

navěšují na speciální závěsy (spojky,

svorníky apod.) nebo se navazují do rámových závěsů měděným

drátkem. Součásti nevěšení na závěsech se zavěšují na katodové tyče, které jsou přenášeny pomocí

podvěsných dopravníků k jednotlivým operacím.

Bubnové linky Bubnový závěs vede proud

k pohyblivé katodě, která prochází bubnem z místa zavěšení a kterou přes pracovní lázeň prochází proud

k jednotlivým pokovovaným součástkám. Buben se otáčí stálou

rychlostí na střední ose. Proud prochází pohyblivou vnitřní katodou, která vede uvnitř rotujícího bubnu, a všechny díly se s ním dostávají

do kontaktu.

Jestliže jsou díly v odpovídajícím stavu

pro požadovanou povrchovou úpravu, vstupují

do procesu jedním z dále uvedených dopravních

způsobů: závěsy nebo rošty – rámy nesoucí díly

samostatně nebo ve skupinách,

bubny – plastové válce obsahující několik dílů, pásy

– pásy nebo svitky podkladového materiálu.

Závěsy Závěsy zajišťují umístění

a pohyb dílů v lince i elektrické spojení

v procesu elektrolýzy. Závěsy lze použít pro díly všech

velikostí od malých až po rozměrné díly. Malé součástky jsou manuálně

umísťovány na závěsy (rámy). Jsou zavěšeny, obvykle

uchyceny na pružinu tvořící část závěsu nebo jsou uvázány měděným drátem, který slouží jako elektrický vodič. Závěsy

jsou umístěny na dopravníkové tyče. Tyto

tyče zajišťují jak pohyb závěsu v lince k jednotlivým

operacím, tak (v případě potřeby elektrického proudu pro danou výrobní operaci)

V souladu s BAT.

16

i elektrický kontakt. Závěsné tyče jsou dopravovány dopravníky a nosníky,

na které jsou umístěny závěsné tyče.

Bubny a zvony Bubnové a zvonové linky

se používají pro hromadnou povrchovou

úpravu levných výrobků jako jsou šrouby a nýty.

Při procesu je dosahováno nižší kvality povrchové

úpravy než při závěsovém způsobu. Bubny a zvony tvoří obvykle šestihranné nebo osmihranné plastové

sudy s mnoha otvory ve stěnách umožňujících přísun pracovní kapaliny.

Předprava dílů

Odmaštění Díly se odmašťují chemicky nebo

elektrolyticky (katodické odmaštění, anodické odmaštění).

Odmašťovací roztoky pracují při následujících teplotách:

chemické odmaštění 60 – 90 °C, elektrolytické

odmaštění 40 – 90 °C. Jako odmašťovací roztoky jsou

používány silně alkalické odmašťovací přípravky (zejména

na bázi NaOH, HCl). Lázně se mění dle potřeby 1 x za 1 až 3 měsíce. Odmašťovací lázně jsou odsávány výduchy do ovzduší.

Moření Jako mořící roztoky se používají

chem. přípravky na bázi koncentrátu z vysoce účinných

inhibitorů koroze se smáčecími a emulgačními

tenzidy. Tyto přípravky se přidávají do HCl

k odokujení a odrezení – použité tenzidy zkracují dobu moření a zabraňují vyplavení mastnot (např. z mastných uhlíkových

vrstev) na povrch lázně.

Odmaštění Díly jsou ponořeny

do pracovního roztoku po dobu několika minut

nebo jsou postříkány odmašťovacími roztoky. Roztoky jsou obvykle

alkalické nebo neutrální, ale mohou být i kyselé a obvykle pro zvýšení odmašťovacího účinku pracují při zvýšených

teplotách. Hlavní složkou těchto vodných

odmašťovacích roztoků jsou hydroxidy nebo

kyseliny, křemičitany, fosforečnany

a komplexotvorné látky a smáčedla.

Účinnost odmašťovacích roztoků je daná typem

a koncentrací použitých chemikálií, případným

mechanickým působením, teplotou a dobou působení.

Odmašťovací roztoky pracují při teplotách

50 – 90 °C a mohou vyžadovat

odsávání pro odstranění vodní páry a dýmů kyselin

V souladu s BAT.

17

nebo hydroxidů.

Moření a odstraňování okují

Moření a odstraňování okují jsou chemické

postupy k rozpouštění kovů používané

k zesvětlení a/nebo k odstranění oxidických vrstev z odmaštěných povrchů před dalšími

procesy povrchové úpravy. Během procesů moření se chemickou reakcí

s mořící látkou na bázi kyseliny odstraní z povrchu nežádoucí nebo přilnavé vrstvy jako jsou

okuje, vrstvy oxidů a dalších korozních

produktů kovů. Pokud je nutné účinně odstranit

silné oxidické vrstvy, používají se specifické

koncentrace kyselin, teplota a doba moření. Nejčastěji

se používá kyselina chlorovodíková nebo sírová. Díly se moří

až po úplném odmaštění, jinak je moření

nerovnoměrné, protože kyselina působí pouze

na odmaštěných částech povrchu. Použití povrchově

aktivních látek urychluje moření, protože díly jsou lépe a rychleji smáčeny.

Do roztoků se také přidávají inhibitory moření, které

snižují vývoj vodíku

Oplachování

Oplachy jsou prováděny po jednotlivých operacích.

Oplachy jsou vesměs průtočné, protiproudé, čeřené vzduchem.

Oplachování je nutné: mezi dvěma základními výrobními operacemi,

aby se zabránilo kontaminaci pracovních roztoků, k zajištění toho, aby nedošlo k poškození

povrchu dílů a/nebo podkladů zbytky chemikálií

následnou reakcí nebo vznikem skvrn vysycháním rozpuštěných chemikálií.

Oplachování je běžná

V souladu s BAT.

18

výrobní operace prováděná prakticky

po každé výrobní operaci v povrchových úpravách.

Kvalita oplachů se liší podle požadavků výroby.

Chromatování

Chromátové vrstvy se vytvářejí redukčními pochody na povrchu neželezných kovů, zejména Zn,

Al, Cd apod. z roztoků sloučenin chrómu. Vrstva je amorfní – (nemá krystalický charakter)

a obsahuje komplexy CrIII a CrVI (od CrVI se opouští z hlediska zdravotního i ekologického).

Chromatování používá se jako konečná ochranná

i dekorativní úprava. CrVI má významný podíl

na ochranné schopnosti vrstvy – při jejím porušení je schopen opět vytvářet pasivační film. Komplex

CrIII dodává vrstvě pevnost a tvrdost.

Chromové povlaky našly široké uplatnění jako

dekorační vrchní povlaky (lesklé chromové povlaky)

a jako funkční povlaky (tvrdý chrom) díky své

vysoké tvrdosti a odolnosti k oděru. Pro dekorativní účely jsou povlaky, označované

také jako lesklý chrom nebo lesklé chromování, obvykle

nanášeny na velmi rovnoměrné a lesklé

povrchy, obvykle na niklové spodní povlaky.

Lesklý chrom se vylučuje z tradičně používaných

elektrolytů na bázi šestimocného chrómu nebo

z novějších lázní na bázi trojmocného

chrómu. Povlaky tvrdého chrómu

tvoří silné povlaky na určitých dílech (hřídelové pohony, hydraulické válce, ventily, atd.), kde zajišťují

vysokou odolnost k mechanickému poškození a oděru. Tvrdé chromové

povlaky lze vyloučit pouze z lázní šestimocného

chrómu.

V souladu s BAT.

Zinkování

Zinek a jeho slitiny v atmosférických podmínkách

podléhájí korozi (povléká se bílou vrstvou hydratovaných oxidů a uhličitanů, zejména ZnCO3

3 Zn(OH)2 a ZnO), proto se před další povrchovou úpravou musí

odstranit. Moření se provádí v kyselinách a protože stoupající

koncentrací kyseliny vzrůstá rychlost rozpouštění Zn, která v oblasti vysoké koncentrace

kyselin opět klesá, proto se pro jejich moření používají buď slabé roztoky kyselin (max. 5 %)

nebo kyseliny koncentrované.

Povlaky zinku a slitin zinku jsou nejrozšířenější

elektrolytickou povrchovou úpravou zajišťující korozní

odolnost a/nebo levný dekorativní povlak na řadu

železných a ocelových výrobků.

Z kyselých zinkovacích lázní se vylučují lesklé

dekorativní povlaky používané např.

pro nábytkové kování, nákupní vozíky a košíky.

Spolu s následnou úpravou zajišťují korozní odolnost

V souladu s BAT.

19

Slabě kyselé zinkovací lázně obsahují chlorid zinečnatý

(25 – 45 g/l), chlorid draselný (125 – 182 g/l), kyselinu boritou (20 – 25 g/l) a povrchově aktivní

látky.

srovnatelnou s povlaky vyloučenými z alkalických lázní. Vyloučené povlaky jsou hrubší, ale určitého zlepšení lze dosáhnout zvýšením teploty lázní.

Elektrolyty obsahují chlorid zinečnatý

(30 – 55 g/l), chlorid draselný a/nebo sodný

(130 – 180 g/l), kyselinu boritou (10 – 40 g/l)

a povrchově aktivní látky. Používají se pouze rozpustné

anody. Roztok má dostatečnou vodivost a vysokou katodickou

účinnost, obvykle 93 – 96 %. Proces

má nižší spotřebu energie než alkalické procesy.

Nádrže pracovních lázní musí být vybaveny

odsáváním pro odstranění výparů obsahujících

chloridy, které mohou vyvolat korozi zařízení.

Niklování

Niklovací lázně s vysokým leskem jsou určeny pro hromadné

i závěsové niklování. Elektrolyty obsahují chlorid nikelnatý

(80 – 120 g/l), kyselinu boritou (40 – 50 mg/l) a povrchově aktivní

látky.

Elektrolyticky a chemicky vyloučené povlaky niklu se používají pro velmi mnoho průmyslových i spotřebních výrobků. Primární funkcí těchto

povrchových úprav je zvýšit korozní odolnost

podkladových kovů, odolnost k opotřebení

a otěru. Niklové povlaky vytváří ve srovnání

s jinými dekorativními povlaky i hladké, velmi

reflexní a korozně odolné povlaky.

Lázně na bázi chloridu nikelnatého mají velmi

omezené použití vzhledem k velmi vysokému vnitřnímu

napětí vylučovaných povlaků. Lázeň se používá

pouze pro vytvoření základní přilnavé vrstvy

niklu na povrchu takových materiálů jako jsou korozivzdorné oceli

a chromniklové slitiny,

V souladu s BAT.

20

na kterých vzhledem k přirozené pasivační vrstvě

oxidů obtížně vznikají přilnavé povlaky.

Fosfátové povlaky

Fosfátování je chemický proces, při němž ponorem nebo postřikem

vzniká z roztoků kyselin a fosforečnanů kovů na kovovém povrchu tenká, jemně krystalická

vrstva nerozpustných fosforečnanů kovů.

Hlavní složky fosfátovacích lázní jsou fosforečnan zinečnatý

a chlorečnan. Slouží k fosfátování ocelových, zinkových, galvanicky a žárově pozinkovacích předmětů ponorem a postřikem. Vyloučená

fosfátová vrstva slouží jako ochrana proti korozi nebo jako

podkladová vrstva před nanášením nátěrových hmot. Aplikuje

se při teplotě 50 – 70 °C, hmotnost vyloučené vrstvy je cca 1,5 g/m2. Před fosfátování se díly odmašťují

a moří.

Fosfátové povlaky jsou nejrozšířenějším typem konverzních povlaků

a pravděpodobně nejrozšířenějším typem

povrchové úpravy. Používají se k povrchovým

úpravám oceli, hliníku a zinku. Fosfátové procesy

mají mnoho variant, ale nejdůležitější jsou alkalické (železnaté)

a zinečnaté fosfátování. Plošná hmotnost povlaků

je 0,05 – 5 g/m2. Fosfátové roztoky jsou obvykle

nanášeny postřikem nebo ponorem podle počtu,

velikosti a tvaru zpracovávaných dílů. Před fosfátováním se díly nebo

polotovary odmašťují a moří. Aktivace před

fosfátováním se provádí horkou vodou nebo speciální disperzí fosfátu titanu nebo manganu, aby se podpořil vznik jemné krystalické

struktury následně vytvořeného fosfátového povlaku. Konečný oplach

se provádí demineralizovanou vodou nebo pasivačním roztokem na bázi sloučenin CrVI nebo

CrIII . Mezi výrobními operacemi je nutný oplach

vodou.

V souladu s BAT.

7. Souhrnné hodnocení BAT

7.1. Použití nízkoodpadové technologie

Společnost TOKOZ a.s. odpady, které produkuje, předává externím odběratelům za účelem jejich využití nebo odstranění, kteří jsou ze zákona o odpadech oprávněni k jejich převzetí, včetně nebezpečných odpadů. Hledisko je plněno.

21

7.2. Použití látek méně nebezpečných

Nebezpečné chemické látky a přípravky (ve smyslu zákona č. 356/2003 Sb.) a látky škodlivé vodám (ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb.) se v zařízení v souvislosti s výrobou používají v míře nezbytně nutné. Jedná se o látky, které z důvodů specifického zaměření technologie a specifických vlastností používaných látek nelze nahradit látkami či přípravky jinými. Pro všechny uvedené látky existují bezpečnostní listy, podle kterých je s látkami nakládáno. Při chromátování se upouští od CrVI a nahrazuje se CrIII . Hledisko je plněno.

7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek

Technologická voda pro galvanovnu je odebírána z podzemních vrtů. Odebrána podzemní voda je kontaminována tetrachlorethanem a železem z tohoto důvodů má být před vlastním použitím ještě upravena. Čištění vody se provádí stripováním a filtrací. Vyčištěna voda je dále použita jako voda technologická. Využití vlastního zdroje vody umožňuje omezit odběr vod z veřejného rozvodu a zároveň přispívá ke snížení znečištění podzemních vod ze stare ekologické zátěží. Hledisko je plněno.

7.4. Srovnatelné procesy

Zařízení „Galvanické pokovování“ společnosti TOKOZ a.s. je plně srovnatelné s podobnými zařízeními provozovanými v ČR i ve světě. Linky jsou postupně modernizovány, je zaváděna automatizace procesu. Hledisko je plněno.

7.5. Technický pokrok

Technický pokrok se ve společnosti se projevuje v oblasti systému řízení, bezpečnosti práce a obecně managementu. Společnost vlastní certifikáty ISO 9001.

Hledisko je plněno.

7.6. Charakter, účinky a množství emisí

) Emise do ovzduší Porovnání emisních parametrů dosahovaných na zařízení „Galvanické pokovování“ s BAT je žadatelem uvedeno v kap. 8.9 žádosti. Na základě tohoto porovnání s BAT lze konstatovat, že parametry zařízení v porovnatelných sledovaných hodnotách emisí HCl, TZL, Zn, NOx, Ni, Cr vyhovují doporučeným hodnotám BAT. Provozní parametry odsávání jednotlivých linek jsou určeny výkonem jednotlivých ventilátorů na galvanických linkách – regulace výkonu odsávání jednotlivých linek není možná. Odsávání bylo spočítáno a postaveno podle parametrů linek výrobcem při výstavbě jednotlivých linek. Jednotlivá vanová zařízení jsou odsávána štěrbinami přímo do vnějšího

22

ovzduší bez zařazeného odlučovacího zařízení. Jednotlivá odsávání jsou rozdělena na větve, každá větev je samostatná, má svůj vlastní ventilátor a samostatné vyústění do ovzduší na střeše. Jednotlivá vanová zařízení jsou odsávána štěrbinami, jednotlivé odtahy se spojují do dílčích větví. Každá větev má svůj samostatný ventilátor v nekorozivním provedení, umístěný ve zvýšeném technologickém mezipatře vedle haly galvanovny. Odlučovací zařízení nejsou instalována. Hledisko je plněno. ) Emise do vody Průmyslové odpadní vody vznikající v provozovně jsou předčišťovány na neutralizační stanici, dále předávány do kanalizace pro veřejnou potřebu, která odvádí vody na čistírnu odpadních vod ve správě společnosti Vodárenská akciová společnost, a.s. Hledisko nelze zohlednit. ) Emise hluku Nejsou k dispozici údaje o vlivu zařízení na hlukovou situaci. Hledisko nelze zohlednit. d) Emise vibrací – nejsou relevantní. e) Emise neionizujícího záření – nejsou relevantní.

7.7. Datum uvedení zařízení do provozu

Zařízení „Galvanické pokovování“ bylo uvedeno do provozu v roce 1972. Pece na tavení Al slitiny byly uvedeny do provozu ÚVP 450/1000 – 1995, ÚVP 500 – 2005.

7.8. Doba potřebná k zavedení BAT

Provoz je standardním provozem se standardními technologiemi v dané lokalitě. Stav zařízení galvanovny odpovídá stáří. V rámci revizí a oprav je průběžně udržováno v provozuschopném stavu.

7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost

Provozovatel eviduje a vyhodnocuje spotřebu paliva, energie a médií ve zdrojích, rozvodech a spotřebičích, včetně ztráty energií. Důsledně bilancuje všechny spotřeby surovin a energií za účelem dosažení jejich optimální spotřeby. Mezi nakupované energie patří elektrická energie, zemní plyn a pitná voda. Suroviny jsou používány v množství daném technologickými předpisy. Společnost TOKOZ a.s. v souladu se zákonnými požadavky nechala vypracovat energetický audit. Pro zařízení „Galvanické pokovování“ byla beznákladová a nízkonákladová opatření navržená auditorem již realizována. Vysokonákladová opatření budou realizována dle finančních možností firmy. Tepelné zdroje pro vytápění a ohřev vody jsou nové, po provedení plynofikace areálu.

23

7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum

Společnost nemá zaveden systém environmentálního řízení dle norem řady ISO 14 001 (EMS) zavedení systému je plánováno v roce 2008. Jsou zpracovány provozní a manipulační řády, zahrnující požadavky na předcházení havarijních stavů zařízení. V provozu nebyly identifikovány žádné závažné zdroje rizika spadající do působnosti zákona č. 59/2006 Sb. Hledisko je plněno částečně.

7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí

Provozovatel zařízení bude tento požadavek plnit pravidelnou revizní činností na zařízeních, prováděním oprav podle schválených plánů a pravidelnou údržbou. Postup při jednotlivých činnostech je specifikován v interních předpisech společnosti. Hledisko je plněno.

8. Seznam použité legislativy

Dokument Číslo Název

zákon 76/2002 Sb. o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)

zákon 59/2006 Sb.

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)

zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)

zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů zákon 106/2005 Sb. úplné znění zákona č. 185/2001 Sb. zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

zákon 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů

zákon 359/2003 Sb. kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií

nařízení vlády 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

nařízení vlády 352/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

nařízení vlády 615/2006 Sb. o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

24

nařízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování nařízení vlády 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu

vyhláška 231/2004 Sb. kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku

vyhláška 355/2002 Sb.

kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

vyhláška 509/2005 Sb.

kterou se mění vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

vyhláška 356/2002 Sb.

kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování

vyhláška 381/2001 Sb.

kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu a odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)

vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady

vyhláška 554/2002 Sb. kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění

vyhláška 572/2004 Sb. kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování

9. Seznam použitých zkratek

BAT Nejlepší dostupná technika (Best Available Technique) BREF Referenční dokument ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí – oblastní inspektorát HP Havarijní plán IP Integrované povolení KHS Krajská hygienická stanice KÚ Krajský úřad k. ú. Katastrální území p.č. Parcelní číslo POH Plán odpadového hospodářství