vystava ja dum

JÁ, DŮMSCÉNÁŘ

4. NÁVRH 4.1 libreto 4.2 technické provedení 4.3 plánek trasy 4.4 popis místností 4.4.1 vstup 4.4.2 vstupní prostory kina 4.4.3 dělnický dům 4.4.4 horní předsálí 4.4.5 místnost správce 4.4.6 horní sál 4.4.7 tělocvična 4.4.8 zahrada 4.4.9 předsálí kina 4.4.10 kino

Námětem výstavy je dům, který je na konci své životnosti. Dům, který byl svědkem příběhů a událostí jednoho století, nacházející se ve fázi, kdy příroda převážila nad zásahy člověka a směřuje dům k úplnému zániku. Fáze chátrání domu je obecně vnímána jako negativní, něco čemu je nutno zabránit. Hlavním motivem je zastavení se v okamžiku, který v sobě zrcadlí vzpomínky a nese známky času, smíření se se stárnutím a přijmutí faktu, že vše má svůj konec. Ale také hledání pozitiv a kvalit v tomto stavu. Snaha dokázat, že i nyní má dům co nabídnout. Dům je vnímán jako umělecké dílo.

Cílem výstavy je zesílení vzpomínky a její zapsání do návštěvníků. Čímž i přes ztrátu své fyzické podoby zůstane dům zachován.

Dům vystavuje sám sebe, svůj genius loci. Do objektu nejsou provedeny žádné zásahy. Je přidána jen osvětlovací tech-nika, zvuk, vyznačení trasy a zázemí vstupu.

4.1 LIBRETO

Současný stav domu s sebou nese jistá bezpečnostní rizika. Proto bude návštěvník provázen domem po přesně vyznačené trase. Zároveň značení tasy je jediným trvalým zásahem do objektu. vytváří tak novou vrstvu v dějinách domu, která bude postupně s objektem taktéž zanikat.

Hlavním bodem zájmu je genius loci místa a jeho zesílení zároveň s odhalením skutečností, které souvisí s jeho vytvořením. Výstava se zaměřuje na tyto témata:

- působení přírody- stárnutí a degradace materiálu- příběhy domu

Na začátku trasy návštěvník dostane radiový přijímač nastavený na určitou frekvenci, s kterým prochází celou trasu. To jak na dům působila příroda a jaké účinky má čas lze vidět v celém objektu. Zajímavé častí jsou nasvětleny. Zároveň může navštěvník pomocí rádia “chytat” příběhy, které se v domě odehrály, nebo se mohly odehrát (příběhy mají formu zvukové stopy, která je vysílána vysílačem do určité vzdálenosti, takže ji lze zachytit jen v malém okruhu).

4.2 TECHNICKÉ PROVEDENÍVYZNAČENÍ TRASYTrasa bude vyznačena na zemi bílou voděodolnou barvou pruhem o šířce 10cm dle plánu trasy. Před nátěrem značení bude vyklizen pruh na podlaze v šířce 1,5 m po celé délce trasy. Značení a odklizení podlahy po trasa bude jedinným zásahem do domu. Bude-li to nutné (dle posudku statika) bude dům staticky zajištěn, popř. trasa změněna.

ZVUKKaždý návštěvník při vstupu do výstavy dostane rádiový přijímač naladěný na určitou frekvenci,na který bude možné při průchodu trasou chytat signál z vysílačů umístěných po budově. (princip dle Richarda Loskota - �nalista ceny Chalu-peckého, použito při Radiové hře kolem Domu umění v Brně na podzim roku 2012). Pokud přijímač není v blízkosti vysílače, šumí. Pro snadnější orientaci bude mít návštěvník plánek trasy se zaznačenými okruhy, kde lze signál zachytit spolu s označením, ke kterému roku se zvuková stopa vztahuje.

SVĚTLOJe nutné zajistit přípojku elektrické energie. Rozvody energie budou pomocí kablů po budově, přiznané.Nasvětleny jsou jednotlivé exponáty a místnosti, kudy prochází trasa. Nasvětlení je provedeno směrovatelnými LED svítidly.

VSTUPVchod a východ je umístěn v chodbě vedoucí z kina. Vstupní zařízení bude provizorní, dle očekávané návštěvnosti, pro prodej lístků a výdej materiálů k výstavě. WC bude mobilní v zahradě objektu.

4.3 PLÁNEK TRASY

ZVUKOVÁ STOPA, ROK

A 1910B 1913C 1946D 1897E 1901F 1924G 1997H 2000I 1929-1989J 2000KL 1911N 1929-1989O 1929-1989P 1929-1989Q 1929-1989R současnostS 2011T 2008U 2001V 2000-2008W 1973X 1989Y 1931Z 1939AA 1997BB 2000

1 NP

2+3 NP

PODZEMÍ

4.4 POPIS JEDNOTLIVÝ MÍSTNOSTÍ 4.4.1 vstup 4.4.2 vstupní prostory kina 4.4.3 dělnický dům 4.4.4 horní předsálí 4.4.5 místnost správce 4.4.6 horní sál 4.4.7 tělocvična 4.4.8 zahrada 4.4.9 předsálí kina 4.4.10 kino

trasa

exponát - stárnutí

exponát - zásah člověka

exponát - zásah přírody

zvuk z období 1895-1929

zvuk z období 1929-1989

zvuk z období 1989-*

pohled

legenda

4.4.1 vstup

1

2

EXPONÁTY

omítka

pohled na nepřístupnou část Dělnického domu, která je již v havarijním stavu

ZVUK- inspirační události

A 1910 - lidé vycházející z kina LípaCelý projekt Dělnického domu je však od počátku provázen �nančními problémy. Na stavbu i pozemek se sice skládali dělníci do plechových krabic, ale aby spolek sehnal potřebných pětapadesát tisíc zlatých, musel se zadlužit na všechny strany. Dům závislý na výnosech z restaurace a členských příspěvcích přitom nevydělával – spíše naopak. Spolek proto už v roce 1900 odprodává část nezastavěné parcely a o deset let později jej stíhá jedna exekuce za druhou. Svízelnou situaci pomáhá vyřešit až objev nové doby: biograf.O licenci pro kinematograf, světelné obrazy a hudební vložky zažádal 15.února 1911 člen spolku František Navrátil, mechanik, donedávna mistr u sázeních a odlévacích strojů v Benediktské tiskárně v Brně, s platem 38 korun týdně. V době podání žádosti byl pro nemoc v domácím ošetřování. V žádosti uvedl, že podnik míní provozovat v místnostech Dělnického domu a dle vysvětčení profesora K. Zicklera má dostatečné vědomosti pro provozování kinematografu. Policejní ředitelství žádost nijak nedoporučilo a poukazovala na to, že jsou v blízkosti dvě kina. Proti světelným obrazům nemělo námitek.Navrátil pak přenesl žádost o licenci na spolek. Tomuto byla místodržitelstvím licence 31.března 1911 udělěna.

B 1913 - rekonstrukce sálu, wagner nabízí nová sedadlaOčekávalo se úplné zhroucení obou podniků - Dělnického domu i biografu. Pomohla však náhoda. Do kina přišel nabízet sedadla jejich výrobce Wagner z Jáchymova. byl odmítnut pro nedostatek �nančních prostředků. Wagner však spolku vysvětlil, že dokud nezařídí biograf pohodlně a vkusně, nemohou očekávat prosperitu a navrhl, že sklopná sedadla dodá na mírné splátky. Návrh byl přijat a v květnu 1913 provoz kina přerušen. Členové spolku se pustili do práce se základním kapitále 24 K a úvěrem 1500 K. sami pracovali zdarma až do srpna, kdy odevzdali nově zřízenou čekárnu s bufetem a úplně nový sál se 424 sklopnými sedadly a 40sedadly lóžovými, a to až do asanace sálu v roce 1929. Kino zahájilo provoz znovu v pátek 15.srpna 1913. Tím nastal obrat k lepšímu, návštěva rostla a v roce 1915 byl biograf bez dluhů a počal odvádět přebytky na úhradu dluhů Dělnického domu.

1

2

4.4.2 vstupní prostory kina

EXPONÁTY

omítka, původní barva THC klubu

bývalá pokladna kina Lípa/prostor THC klubu

pokladna, čtvercový obklad

výzdoba THC klubu

dveře THC klubu

vstupní instalace THC klubu

3

4

1

2

3

4


C 1946 - stížnost otce ohledně lístků pro tříleté dítěViz. Historie Obr.13.

4

1

3

2

3

4

9

4.4.3 dělnický dům

EXPONÁTY

kořeny prorůstající budovou

břečťan vrůstající do stavby

opadávající omítka, několik nátěrů

opadávající omítka, působení počasí

zřícené schody do přední části Dělnického domu

omítka popraskaná

zřícený strop prvního patra

bar THC klubu

záchody

gra�ty THC klub

gra�tty THC klub

1

2

5

6

7

8

9

5

6

7

8

ZVUK - inspirační události

D 1897 založení spolku Dělnický důmUž v prosinci 1897 může František Komprda, pokladník spolku a další známá postava dělnického hnutí, slavnostně otevřít dům na pozemku vyhořelé Kafkovy továrny. Na dalších dvacet let se stane centrem dělnického hnutí v Brně. Přední část domu slouží jako noclehárna pro odboráře na cestách, v restauraci v přízemí čepuje Antonín Bednář starobrněnský Břežňák po osmi krejcarech za půllitr a v domě nachází útočiště také socialistické stranické orgány, odborové organizace nebo dělnické divadlo. V hlavním sálu se konají veřejné schůze, na zahradě se řeční i slaví.

E 1901 založen první klub esperantistůVe snaze spojit mezinárodní dělnictvo umělým jazykem zde Josef Hybeš zakládá v roce 1901 první klub esperantistů v českých zemích a rakouské monarchii vůbec.

F 1924 založení brněnské skupiny DevětsilPo utlumení činnosti spolku během první světové války dům opět ožívá – tentokrát již v samostatném Československu. V roce 1924 se zde například formuje brněnská odnož poetistické skupiny Devětsil. Zároveň se však dům stává jevištěm rozkolu uvnitř Československé sociální demokracie: místem eskalujícího sporu mezi sociálně-demokratickou pravicí a radikální marxistickou levicí.Dne 23. března 1924 „proběhla v Brně v Dělnickém domě na Marxově ulici (dnes Spolková) ustavující schůze Brněnského Devětsilu. Vznikl sice již v prosinci 1923, jenže Zemská správa politická v Brně odmítla toto umělecké sdružení povolit z důvodů neúplných stanov. Brněnský Devětsil vznikl z podnětu Artuše Černíka a Jaroslava B. Svrčka, kteří v té době pracovali v redakci Rovnosti. Jako první předseda byl zvolen Bedřich Václavek, místopředseda pak Václav Naxera. Činnost Brněnského Devětsilu ustala po přenesení redakce našeho prvního uměleckého časopisu s mezinárodním ohlasem, revue Pásmo, z Brna do Prahy a po odchodu A. Černíka a F. Halase. Sdružení samotné zaniklo 23. června 1927.

G 1997 vznik TetraHydroClubuPůvodně společenské centrum Marxova, později rockový Harlem, nyní v podstatě jediný opravdový klub v Brně. Otevřen od roku 1997, prošel několika rekonstrukcemi, poslední otevření v únoru 2000. Bar s posezením, taneční parket, tichý chill-out, zahrada, internet zdarma, vlastní THC Sound System. Od září 2000 spolupráce na programu s brněnskými agenturami - pravidelné sobotní rezidentní večery všech stylů a žánrů. Alternativní program, promítání, koncerty, dětské dny a v neposlední řadě každoroční festival Under Plunder.

H 2000 zavření THC clubuIdyla trvá do roku 2000, kdy Leon zavírá klub a odchází z domu. Zdá se, že z několika různých příčin. Chátrání domu, které započalo s prvním polistopadovým vlastníkem Zbrojovkou Brno, pokročilo natolik, že bylo z důvodu poškozené statiky třeba zavřít bývalý kinosál Lípa, v němž se konaly koncerty. Zároveň se nedostavil až takový zájem publika: „Nemůžeš mít hospodu na cikánský ulici. Gádžové nepřijdou.“ A konečně se zub času projevil i na samotných organizá-torech: „Já už měl tehdy dítě. A je těžký žít v rytmu clubbingu dvacet let.“

I 1929-1989 restaurační kuchyně

J 2000 - Neuron Leonův smluvní vztah s Petrem Piňosem nicméně trval. Od roku 2000 žila na Spolkové skupina umělců v čele s výrazným Neuronem. Po jejím odchodu dva roky nato Leon pronajímal a později přenechával dům skupině převážně vysokoškolských studentů. Klub měl v té době nárazově otevřeno, ale ani tehdy neměla věc delšího trvání. Když jsem v zimě 2002/3 odcházel z domu jako poslední, do promrzlého pokoje zatékalo a v domě netekla voda.

K

L 1911 - provedena kolaudace a dáno povolení k používání provozovny Provozovna se nacházela v zahradní budově z hrázděného zdiva. Střešní konstrukce byla dřevěná, krytá dehtovanou lepenkou, zespodu zašalovaná a opatřená rákosovou omítkou. Vchod byl průjezdem z jusové 8, který sloužil jako vchod do kavárny a restaurace. Počet sedadel byl stanoven na 400 obyčejných židlí, po novém ministerském nařízení v roce 1913 snížený na 373. Východ z hlediště byl do zahrady (která mohla pojmout až 4000 osob) a průjezdem na Jusovu. Nouzový východ ze zahrady byl sousední budovou nemocenské poklady (Jusova 8a), který byl knihovně zajištěn. Zástupce licence a vedoucím biografu se stal Emil Pick (*1876) a promítačem František Navrátil, kterého pro nemoc vystřídal již 5.1.1912 Vítěžslav Kraus. Kino dostalo název “Lidový biograf” a první představení bylo v úterý 14.11.1911. Naděje, že biograf zachrání dělnický dům se nesplnily, dluhy dělolo nyní i kino. denní příjem biografu byl 8 až 20 korun, v neděli 30 až 60 K, týdenní režie byla však 200 až 500 korun; přitom členové pracovali v kině zdarma, pouze promítač Navrátil a klavírista dostávali 60 haléřů za představení.

5 6

77

8

8

6 5

9

2

1

4.4.4 horní předsálíEXPONÁTY

strom rostoucí z podlahy

gra�ty oko

barevné sklo z původního sálu

gra�ty

gra�ty

3

10

9

11

12


N 1929-1989 pionýrské slavnosti

O 1929-1989 taneční zábavy

9

11

10

12

3

4.4.5 místnost správce


M zvuk k instalaci z náhradních stínidel lustrů, správcovská místnost

instalace z částí náhradních stínidel lustrů

4.4.6 horní sálEXPONÁTY

omítka

omítka

nasprejovaná vitráž, současné

gra�ty současné

gra�ty současné

gra�ty současné

gra�ty současné

gra�ty současné


P 1989-1929 koncert Karel Gott

Q 1989-1929 koncert Synkopy, Progres

R současnost deska Detonation

10

11

13

14

15

16

17

18

instalace z desek Detonation

1314

15 16

11

18 17

10

4.4.7 tělocvična

EXPONÁTY

břečťan prorůstají rozbitým oknem

omítka nad dveřmi

omítka na stropě, prosakující voda

gra�ty

stůl z akce Kulkol

gra�ty


S 2011 Daruj život mrtvým domům - pokus o znovuoživení domu od Kulturního kolektivuVe čtvrtek 19.5. ve večerních hodinách proběhla v prostorách chátrajícího domu ve Spolkové ulici v Brně výstava fotogra�í a koncert folkových hudebníků na podporu letošního ročníku festivalu alternativní kultury a aktivismu ProtestFest. Cílem akce bylo upozornit na nevyužité městské objekty a také na rostoucí �nanční zatížení kulturních akcí.KulKol vlastními silami uspořádal ve vybydleném domě ve Spolkové ulici výstavu fotogra�í nevyužitých domů a objektů. Jde o soukromé i městské domy na území města Brna, které jíž léta sledujeme. Není nám totiž lhostejné, že zatímco někteří lidé žijí bez střechy nad hlavou či platí horentní částky za návštěvy brněnských klubů, chátrají nám před očima prázdné budovy… Rozhodli jsme se jim tedy vdechnout život, byť jen na chvíli..Akci navštívilo asi 80 lidí včetně malých dětí a členů místní romské komunity. Po zahájení výstavy a veganském rautu proběhl akustický koncert několika hudebníků. Spontánně se o hudební doprovod postarala také skupinka mladých místních Romů. Koncert byl ukončen v deset hodin, účastníci po sobě nechali uklizený prostor a několik objektů výstavy.Rádi bychom v našich aktivitách pokračovali a učinili z výstavy putovní objekt.

R 1989-1929 tělocvična

4

12

13

19

20

21

13

20

4

21

19

12

13

4.4.8 zahrada

EXPONÁTY

zahrada, pohled shora5


T 2008 čajovna

U 2001 UNDER PLUNDER “Poslední zbytky brněnského undergroundu se posledních několik let až na pár výjimek sousřeďují kolem lidí okolo Tetra Hydro Clubu. Každoroční "největší" přehlídkou pak bývá na konci prázdin festival Under Plunder. Kdo si pamatuje jeho začátky, jistě si všiml velkého hudebního vývoje, který festival prodělal. A nejen on, celý THClub je poslední dobou jaksi hozen do psytrencova. Bohužel stejný posun nepostihl i návštěvníky a tak většina akcí zde konší spíš jako posezení přátelů než nějaká masivnější party , jak jsme je zde znaly z dřívějška. V místě, kde neběží čas, vše začíná později. Nejinak tomu bylo i nyní. Ke zkrácení čekání jsme se usadili na zahradě v čajovně s reggae hudbou. Mírně nás sice iritoval téměř nefunkční bar (hlavně pivo neteklo :), ale co se dalo dělat. Produkce se odehrávala na třech místech - v horní místnosti hráli Phabal djs, v dolním předsálí bylo místo pro elektronické koncerty a v tělocvičně se usídlili básníci z Almanachu Vítrholc se svým projektem Cube. Dolní sál po předešlém experimentování se zvuky, které spíše než k tanci přiváděly k přemýšlení, o čem vlastně ta hudba je, rozjeli až norští The Troll s nadupanějším psytrancem. Vrcholem večera tak pro mě byla performance v krychly. Celý projekt se odehrává v krychly 4x4x4 metry, potažené průsvitným plátněm. Uvnitř jsou jsou zavřeni básnící recitující básně (k přečtení tady), hudebníci doplňující recitát a nakonec také osvětlovači. Ti všichni tak nabízejí jedinečný zážitek. Doporučuji!”

V zahrada-ohen„Já jsem tam žil. V létě na létajícím koberci pod kaštany. Ondra Absolon točil pivo, Vreš Melojan hrál na cimbál a cikáni z okolí, kteří k nám chodili, byli paf, že udržujeme celý den oheň.

5

4.4.9 předsálí kina

EXPONÁTY

výmalba THC klub

strop z dob kina

instalace THC klub

objekt z THC klubu

THC klub výmalba

22

23

24

25

26


W 1973 kino uzavřenoZa celou dobu provozu kina nebyla provedena žádná adaptace ani oprava. proto pro zcela neúnosný stav elektrické instalace muselo být kino uavřeno. Hrálo se naposled v neděli 30. prosince 1973 �lm “Půlnoční kovboj” s Jou Voigthem v hlavní úloze.

2523

22 26

24

4.4.10 kino


X 1989 Rockový klub HarlemPo revoluci roku 1989 se z tohoto objektu stává centrum alternativní kultury. V krátkém sledu se zde vystřídal rockový klub Harlem, který byl „byl po několik sezón hlavním útočištěm brněnské undergroundové scény.

Y 1931 promítání prvního zvukového �lmuPrvní zvukový �l “Dozněla píseň” s Willy Forstem a Liane Haidovou v hlavníc úloze, byl promítnut v sobotu 21. února 1931 v 17 hodin pro zvané hosty. dlaší představení pro obecenstvo v 19 a 21 hodin byla vyprodána. Průběh všech tří představení, za přítomnosti konstruktéra inž. Jindřicha vavřiny, kinotechnika z Prahy, byl bezvadný. Konstrukce zvukového zařízení je jeho vlastní vynález smíšeného systému (jehla i fotobuňka).

Z 1939Těsně před protektorátem (hlášení z 9.2.1939) byl promítán �lm “Blokáda”. Poslední fáze �lmu byli odměněny potleskem všemi návštěvníky biografu, byli to věty: “Válka má být bojem muže proti muži a ne vražděním žen a dětí! Kde je to svědomí světa.” A hned počátkem protektorátu bylo podáno 30. května 1939 hlášení strážníkem, že Lido bio stále ještě n a plakátech používá název Marxgasse - marxova místo Arbeitergasse - Dělnická. O tímto způsobem prováděné agitaci marxistického ducha psaly také fašistické noviny “Národní tábor” 27. května 1939. a v září 1939 zakázalo gestapo předvádění �lmu poslední stezka.

AA 1997 koncerty Zion Train, Delinquent Habits V roce 1997 tak vzniká v prostorách Dělnického domu TetraHydroClub (aneb „téhácéčko“), které se stane další brněnskou legendou. Probíhají zde velké koncerty alternativních skupin jako Zion Train nebo Delinquent Habits, spousta menších akcí i další ročníky festivalu Under Plunder. Zdá se ale, že pro Leona šlo o víc než jen klub.

BB 2000 Idiot CrusoeKoncert uzavřel svérázný přibližně underground -jazz -hardcorový band Idiot Crusoe. Ten mne potěšil zaprvé tím, že jejich nástrojové vybavení se značně podobá mému (např. skvělá česká baskytara Jolana Iris Bass byla dokonce stejně vomlácená jako ta moje ...!), zadruhé tím, že zpívají texty brněnského hospodského básníka, alkoholika a nejstaršího člena básnického sdružení Vítrholc, Homéra. Vlastně měl zpívat sám Homér, ale mluvil jsem s ním a nevypadal, že by byl v takovém stavu, aby byl schopný zpěvu. Při samotném vystoupení jsem žádného zpěváka dlouho neviděl a dost jsem se divil, kdo že to vlastně zpívá. Až ke konci jsem zahlédl postavu skrčenou ve stínu reprobedny, která si jednou rukou zakrývala tvář a v druhé držela mikrofon. Projev měla shodný s Homérem, včetně chyb ve výslovnosti, ale... Nakonec nevím, jestli tam ten Homér zpíval nebo né.Prostě to bylo dobrý a taky bylo zajímavý vidět místní anarchistické živly, jak stojí a soustředěně poslouchají místy dost náročnou hudbu.

projekce �lmů vztahujících se ke zvukové stopě

vypracovala: PETRA SOPOUŠKOVÁvedoucí práce: ING. ARCH. JAN MLÉČKA, UN6 FA VUT BRNO, ZS 2012/2013

Documents

vystava ja dum