Upload
others
View
8
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pedagogická fakulta
Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Využití didaktického potenciálu textu knihy Harry Potter
a Kámen mudrců při tvorbě pracovních listů
Vypracovala: Mgr. Dita Vomelová
Vedoucí práce: Mgr. Iva Mrkvičková, Ph.D.
České Budějovice 2017
Poděkování
Touto cestou bych ráda poděkovala Mgr. Ivě Mrkvičkové, Ph.D. za odborné vedení,
dobré rady, vstřícnost a trpělivost při konzultacích nad závěrečnou prací.
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím
literatury a pramenů uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění
souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě
elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované
Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a
to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační
práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s
uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a
oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž
souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací
Theses.cz, provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a
systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 9. 12. 2017 ………………………………………………
Podpis
Anotace
Závěrečná práce se zaměřuje na didaktický potenciál psaného textu a vytváření
pracovních listů ke knize Harry Potter a Kámen mudrců pro žáky pátých tříd.
Teoretická část se zaměřuje na pojem čtenářská gramotnost, rozebírá didaktický
potenciál textu z obecného hlediska a zamýšlí se nad hledisky konkrétní knihy. Část
textu pojednává o životě a díle autorky. Praktická část přináší návrhy jednotlivých
lekcí a pracovních listů. Práce je ověřena v praxi v pátém ročníku na základní škole.
Klíčová slova: čtenářská gramotnost, didaktický potenciál, čtenářské lekce, pracovní
listy, J. K. Rowlingová
Annotation
The final thesis is aimed at the educational potential of written text and creation of
worksheets to the book of Harry Potter and the Philosopher's Stone for pupils of
fifth classes. The theoretical part is engaged in the term of reading literacy, analyses
the educational potential of text from a general point of view and reflects on
perspectives of the book. A part of the text deals with the life of the author. The
practical part brings drafts of single lessons and worksheets. The work was verified
in practice in a fifth class of a primary school.
Key words: reading literacy, educational potential, reading lessons, worksheets, J.
K. Rowling
Obsah
1. Úvod ............................................................................................................ 7
2. Čtenářská gramotnost .................................................................................... 10
3. J. K. Rowlingová ............................................................................................. 15
4. Didaktický potenciál psaného textu ................................................................ 17
4.1 Didaktický potenciál knihy Harry Potter a Kámen mudrců .................................... 17
5. Lekce 1 ........................................................................................................... 20
5.1 Obecná východiska .............................................................................................. 20
5.2 Návrh průběhu lekce 1 (Kapitola: Chlapec, který zůstal naživu) ............................. 20
5.3 Pracovní list pro žáky ........................................................................................... 23
6. Lekce 2 ........................................................................................................... 24
6.1 Obecná východiska .............................................................................................. 24
6.2 Návrh průběhu lekce 2 (Kapitola: Sklo, které zmizelo) .......................................... 24
6.3 Pracovní list pro žáky ........................................................................................... 26
7. Lekce 3 ........................................................................................................... 28
7.1 Obecná východiska .............................................................................................. 28
7.2 Návrh průběhu lekce 3 (Kapitola: Dopis od nikoho) .............................................. 28
7.3 Pracovní list pro žáky ........................................................................................... 30
8. Lekce 4 ........................................................................................................... 31
8.1 Obecná východiska .............................................................................................. 31
8.2 Návrh průběhu lekce 4 (Kapitola: Klíčník) ............................................................. 31
8.3 Pracovní list pro žáky ........................................................................................... 33
9. Lekce 5 ........................................................................................................... 34
9. 1 Obecná východiska ............................................................................................. 34
9.2 Návrh průběhu lekce 5 (Kapitola: Učitel lektvarů) ................................................. 34
9.3 Pracovní list pro žáky ........................................................................................... 36
10. Reflexe ......................................................................................................... 37
11. Závěr ............................................................................................................ 40
Seznam použitých zdrojů a pramenů .................................................................. 43
Elektronické zdroje ............................................................................................. 43
Přílohy .............................................................................................................. 45
Příloha Lekce 1 ......................................................................................................... 45
Příloha lekce 2 ......................................................................................................... 51
Příloha Lekce 3 ......................................................................................................... 57
Příloha Lekce 4 ......................................................................................................... 59
Příloha Lekce 5 ......................................................................................................... 65
7
1. Úvod
Hlavním cílem této práce je vytvoření pěti lekcí – čtenářských dílen a k nim
pracovních listů pro žáky pátého ročníku. Lekce by měly být postaveny tak, aby je
mohl využít kterýkoli jiný učitel pro svoji výuku. Předpokládám, že žáci pátého
ročníku už jsou dobří čtenáři, kteří nejen přečtou delší text, ale zároveň
přiměřenému textu rozumí a jsou schopni s ním pracovat a přemýšlet o něm.
Myslím si, že má-li jít učitel žákům příkladem, vytvořit pro ně atraktivní
pracovní list, má-li jim sám příklady k úkolům modelovat, měl by vybrat atraktivní
knihu. Pro mě jako učitele je ten správný text Harry Potter a Kámen mudrců od J. K.
Rowlingové. O autorce se píše jako o ženě, která probudila v dětech chuť ke čtení.
Neprobudila ji jen v dětech, ale i v dospělých. Sama jsem se nechala pohltit
ohromnou fantazií a strhujícím příběhem malého chlapce. Pro příklad nemusím
chodit daleko, protože i můj syn se ve svých deseti letech konečně díky jejímu Harry
Potterovi rozečetl. Autorku upřímně a otevřeně obdivuji. Právě pro toto všechno
jsem se rozhodla vytvořit pracovní listy a lekce na téma Harry Potter. Od prvního
vydání sice uběhlo již dvacet let, přesto si myslím, že je to stále aktuální příběh,
který může žáky motivovat jak ke čtení, tak k přemýšlení.
Druhá kapitola je věnovaná čtenářské gramotnosti, která je v dnešní době
hodně diskutovaná, vzniká hodně materiálů a projektů na její podporu. Jako učitelka
na prvním stupni vidím, že čtení a psaní je základ nejen pro další vzdělání, ale pro
celkovou orientaci v životě. Čtením a psaním se u člověka rozvíjí i další důležité
složky osobnosti, které mohou být mnohdy důležitější než znalosti. Hezky vystihuje
čtení Hana Košťálová: „Čtení je složitá myšlenková činnost, čtení je myšlení. A naučit
se myslet, to dá práci a chce to čas.“1 Podle výzkumů PIRLS z roku 2000, který
sledoval žáky 4. tříd „byla v České republice nejnižší obliba čtení ze všech 35
1 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého
žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935
8
zúčastněných zemí.“ (Kramplová, I., Potužníková, E., 2005, str. 29) Poslední dobu se
rozvoj čtenářské gramotnosti stal běžnou součástí výuky, proto se domnívám,
že v této oblasti došlo k určitému posunu.
V následující třetí kapitole se věnuji osobnosti J. K. Rowlingové a knize Harry
Potter a Kámen mudrců, kterou jsem si pro tuto práci vybrala. Tuto knihu jsem
nevyužila poprvé, před dvěma lety jsem vytvářela pracovní listy k Daltonské výuce
pro pátý ročník. Kniha měla u žáků úspěch, proto jsem se rozhodla ji použít i pro
tuto práci. Další důvod je také v tom, že z dnešního pohledu nových informací už
bych tyto pracovní listy nepoužila, měla jsem potřebu je celé přepracovat. Listy byly
hodně zaměřené na vyhledávání v textu, ale já myslím, že v pátém ročníku je už čas
se zaměřit i na přemýšlení o textu.
Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na didaktický potenciál textu obecně a také
na konkrétní text knihy Harry Potter a Kámen mudrců. Zamýšlím se nad tím, co
může kniha zhruba desetiletému žákovi přinést, jak ho může posunout dál, jak může
žák chápat poselství knihy.
Praktickými návrhy lekcí jsem se zabývala v lekcích pět až devět. Každá lekce
se skládá z obecných východisek, ze kterých jsem vycházela, a z konkrétního návrhu
dané lekce. Součástí návrhu průběhu lekce je hlavní cíl, přibližuji roli učitele
a popisuji drobné mini lekce, objasňuji aktivity pro žáky - úkoly. Texty a pracovní
listy ke každé lekci jsou v příloze. U každé lekce je návrh zakončení hodiny
a mezipředmětová návaznost, která se většinou vztahuje k výtvarné nebo pracovní
výchově. Původně jsem totiž vystudovala výtvarnou výchovu, proto vidím tuto
návaznost vždy jako jednu z prvních. Z vlastních zkušeností vím, že právě tato
návaznost žáky baví. Před dvěma lety jsme se nechali ve výtvarné výchově
inspirovat Harry Potterem a vyráběli či kreslili jsme sovy na různý způsob, to vše
jsme završili vlastním ušitím polštářku ve tvaru sovy. O všem jsme pak napsali
do školního časopisu, což byla další dimenze celé práce.
9
Součástí příloh, desáté lekce, jsou texty a pracovní listy, které jsem ve výuce
použila. Návrhy pracovních listů jsou spíš nástin, protože nepovažuji za důležitou
formu pracovního listu, za důležité považuji spíš proces celé lekce - vlastní
přemýšlení žáků a jejich vlastní text.
Poslední kapitolou je reflexe, kde jsem zhodnotila, co se v práci povedlo, čím
pro mě byla přínosná a nastínila možnosti, jak práci vylepšit.
10
2. Čtenářská gramotnost
Rozvíjení čtenářské gramotnosti je v současné době velmi důležité. Schopnost
porozumět čteným textům nás provází celým životem. U čtení nejde jen
o schopnost spojovat písmena do slabik, slov či vět, jde o komplexní činnost,
do které se zapojuje mnoho složek osobnosti. Dochází postupně k rozvíjení celé
osobnosti člověka, rozvíjí se řeč, stejně jako koncentrace, pozornost, paměť,
myšlení, usuzování, kritické myšlení, představivost spolu s fantazií, celková
komunikace, vytváření závěrů a vlastních názorů, které si umí jedinec obhájit.
Vystihující je podle mého názoru jednoduchá formulace Ivy Tomáškové: „Samotné
čtení zvyšuje sebevědomí, touhu po vyšším vzdělání a uplatnění se v životě; je
to velmi důležitá činnost pro prožití kvalitního života. V dnešním prostředí se bez
čtení neobejdeme, používáme ho na každém kroku a všude kolem nás je prostředí,
které vyžaduje dovednost čtení.“ (Tomášková, I., 2015, str. 11) Je jasné, že čtenářská
gramotnost, která stačila před sto, dvě stě a více lety, už dnes nestačí. Je mnoho
autorů a mnoho různých definic, které se snaží co nejpřesněji vystihnout,
co všechno obnáší dnešní pojetí čtenářské gramotnosti a jaké všechny aspekty jsou
její součástí. Velmi výstižně se to uvádí v příručce, kterou vydala Česká školní
inspekce: „Čtení je prostředek i nástroj lidské kultury, nikoli jenom jedna z technik
k získávání informací, a proto obsahuje mnoho zjevných i skrytých složek – nejen
znalosti a dovednosti, ale také postoje, hodnoty a zkušenosti.“2 Výchovný ústav
pedagogický se dívá na čtenářskou gramotnost z pohledu celého života člověka,
a to jako na záležitost proměnnou, která se dotýká i sociálních kontextů člověka:
„Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející se vybavenost člověka
vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými
pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech.“3
2 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého
žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935 3 Šlapal, Košťálová, H., Hausenblas, O.: Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti. Http://www.kvic.cz/ [online].
Nový Jičín: Nový Jičín: Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín, 2012
[cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://www.kvic.cz/aktualita/2370/Metodika_rozvoje_ctenarstvi_a_ctenarske_gramotnosti
11
Vztah ke čtení se začíná vyvíjet již v útlém věku, hlavně prostřednictvím rodičů
– ať už jejich předčítáním či samotným vztahem ke knihám a čtení. Pravidelným
předčítáním rodiče dětem rozvíjí znalosti, představivost, slovní zásobu, dokonce
také výrazně stimulují mozek a vytváří v nich významný emoční náboj, který se pak
zpětně odráží v silné vazbě rodičů a dětí. V dětech se pak pevně buduje pocit
bezpečí a také rituálu, který je pak ukotvujícím bodem v jeho pozdější vlastní četbě.
Známý psycholog Zdeněk Matějček poukazuje na to, že „z posluchače se může stát
čtenář; věk 6 – 10 let. S prvním školním rokem nesmí rodiče s předčítáním přestat.
Je chybou přestat s čtením. Dětské čtení je ještě namáhavé. Je to luštění znaků,
které zatím nedávají smysl, je to k uzoufání. Se skutečným čtením to zatím nemá
mnoho společného. S rodičovským čtením lze přestat, až když dítě začne čtení bavit.
Kdy dokáže v přeslabikovaném najít smysl.“ (Matějček, Z., 2004, str. 7)
Role čtenářské gramotnosti ve vztahu ke škole je v současné době velmi
aktuální. Probíhá mnoho výzkumů, vznikají nejrůznější doporučení a postupy, jak
vylepšit čtenářskou gramotnost ve školách, učitelé mají možnost jezdit na semináře
na toto téma. Z výzkumů a z šetření České školní inspekce vyplývá, že učitelé v této
oblasti mají potíže. Hodiny čtení často probíhají formou výkladu, žáci nemají
dostatečný prostor pro vlastní názory a přemýšlení a často se čte jen z čítanek pro
daný ročník.4 Na toto téma se píše také v Gramotnosti ve vzdělání, což je příručka
pro učitele, kde se pojednává o učitelích, kteří moc nesledují vývoj v této oblasti
a pro ně: „ může být čtenářská gramotnost jevem redukovaným na pouhé čtení
s doslovným porozuměním, na vyhledávání informací nebo na reprodukci
základního děje. To může vést k tomu, že učitelé si neosvojují metodiku potřebnou
pro systematické a cílené rozvíjení čtenářské gramotnosti, protože se často
domnívají, že stačí, když žákům občas zadají čtení z čítanky nebo z učebnice.“
(Altmanová J., 2010, str. 9) Myslím, že takových učitelů je ještě mnoho a v tomto
tématu je potřeba osvěta.
4 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935
12
Dalším úskalím jsou také metody využívané k podpoře čtenářské gramotnosti,
které učitelé znají, ale neumí je správně použít. Naštěstí vzniká v tomto směru silná
podpora, existuje mnoho zdrojů, jak se sebevzdělávat a je mnoho nadšených
učitelů, kteří se o své poznatky v oblasti praxe se čtenářskou gramotnosti podělí.
Učitelé mají možnost absolvovat různé kurzy, prázdninové školy, číst časopisy
a příručky zaměřené na toto téma.
Je důležité zmínit, že rozvíjení čtenářské gramotnosti je záležitost dlouhodobá,
zkušený pedagog vyučuje formou postupných metodických kroků. Doporučuje se,
aby čtenářská gramotnost prostupovala všemi předměty ve škole, doporučuje se,
aby učitelé jedné školy pracovali jako tým. „Důležité je, že pokud žáci zvládnou
určitý krok nebo metodu v předmětu jednoho z vyučujících, mohou další vyučující
ve škole již se žáky využívat metodu k tomu, aby rozvíjela jejich čtenářské
dovednosti v porozumění textu, a už ji nemusejí nacvičovat. Žáci nástroj ovládli.
Velmi pomáhá, pokud se žáci s metodami seznámí již na prvním stupni a začnou
zpracovávat přiměřeně náročné texty s jejich pomocí.“5
Ve vztahu k této práci, je předpokladem budování pozitivního vztahu k četbě
čtenáře na prvním stupni základní školy nepochybně výběr textu, který by ho měl
zaujmout, vzbudit v něm emoce, zvědavost, aby byl dostatečně motivován k další
četbě. Základním předpokladem pro rozvíjení čtenářské gramotnosti dětí v tomto
věku je určitě potěšení z četby a potřeba číst. Kromě radosti a zážitků ze čtení je
velkou motivací také vědomí, že čtení pomáhá s řešením problémů každého
čtenáře, získává odpovědi na různé otázky, učí se rozumět světu atd., o své
myšlenky a postřehy se může podělit s ostatními spolužáky.
Text by měl být tedy vhodný věkově, přiměřený čtenářským schopnostem,
vhodný informativní a estetickou úrovní. Velkou roli v tomto má samozřejmě učitel,
který texty pro četbu do výuky vybírá, informuje o nových knihách, motivuje žáky
k četbě, volí vhodné metody při práci s textem. „Pokud chceme, aby se žáci dobrali
5 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010, [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935
13
i náročnější četby, musíme v nich nejprve vzbudit potřebu a chuť číst. K tomu
nejlépe poslouží jakákoli kniha, text, který žáka zaujme. Teprve u žáka, který čte,
můžeme rozvíjet jeho čtenářské návyky a dovednosti a usměrňovat jeho
preference.“6 Z citace vyplývá, že by měl učitel ze začátku podporovat jakýkoli
náznak chuti k četbě, i když sám není úplně přesvědčený o kvalitě. Zároveň může
sledovat, k čemu žák v tomto směru tíhne a později vybrat vhodnější text, který
zájmu žáka odpovídá. Důležité je, aby i sám učitel měl k textu vztah, žáci si toho
nejen všimnou, ale nechají se ovlivnit, když vidí, že učitel text chápe, líbí se mu,
prožívá ho se zaujetím nebo třeba souhlasí s některými myšlenkami. Děti, které
čtou, se lépe učí. „Děti, které čtou, se lépe učí. Chceme-li, aby se učil každý žák
naplno, naučme děti včas číst. Ve škole k tomu potřebují hodně dobrých knih,
dostatek času na čtení, čtoucí kamarády kolem sebe a pečujícího učitele.“ 7
Z praktického hlediska probíhá výuka, která se zabývá čtenářskou gramotností
zpravidla formou čtenářských dílen, tak, že si žáci donesou či vyberou vlastní knihu -
text, který během dílny čtou. V následující části hodiny žáci s tímto textem pracují
podle pokynů učitele. Další možností, a tu jsem vybrala pro tuto práci, je realizace
čtenářské gramotnosti formou čtenářských lekcí. Rozdíl je v tom, že všichni žáci čtou
a pracují se stejným textem, který jim vybere učitel. Může to mít určité nevýhody
jako například příliš dlouhý text pro slabší čtenáře nebo naopak text příliš
jednoduchý pro ty zdatnější. Dalším úskalím může být výběr textu, který se nemusí
líbit všem žákům, ale o těchto úskalích jsem se zmínila už výše. Čtenářská dílna
a čtenářská lekce mají jednu společnou věc, a tou je průběh a náplň hodiny. V první
části probíhá mini lekce, další část je věnovaná samostatné četbě, plnění úkolů
a sdílení vlastních názorů, nakonec hodnocení hodiny. Schopnost žáků „vyjadřovat
6 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935
7 Kritická gramotnost o praxi, textech a kontextech: Ročník 3 - speciál
2017. Https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/ [online]. Praha: 2017 © Pomáháme
školám k úspěchu, 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-
uspechu/projekt/pedagogicke-inspirace/casopis-kriticka-gramotnost
14
své pocity z přečteného textu, vyjadřovat své dojmy z četby a zaznamenávat je,
volně reprodukovat text podle svých schopností, tvořit vlastní literární text na dané
téma“ patří k cílům RVP. (Jeřábek, J., Tupý, J., 2007, str. 23, 24)
15
3. J. K. Rowlingová
Autorka se narodila na konci července v roce 1965 v Yate ve Velké Británii.
Pod silným vlivem rodičů si vybrala jako vysokoškolské zaměření studium
francouzštiny, což údajně považuje za svoji životní chybu. Poté se odstěhovala
do Portugalska, kde vyučovala angličtinu. Zde se také vdala a narodila se jí první
dcera. Po rozchodu s manželem se odstěhovala s dcerou zpět do Velké Británie.
O sedm let později se znovu vdala a díky tomu se jí splnilo životní přání – mít tři
děti. Notoricky známé je, že kostra příběhu první knihy vznikla cestou vlakem
z Manchesteru do Londýna. Trvalo ještě pět let, než knihu skutečně napsala a pak
čekala rok, než se našlo vydavatelství, které ji vytisklo. Často je zmiňováno, že
autorka napsala první díl Harryho Pottera v době, kdy neměla finanční prostředky
a žila velmi prostě. Z životopisů je však možné vyčíst, že spisovatelka v sobě měla
vypravěčský potenciál a velkou fantazii už odmalička, vymýšlela si příběhy a ostatní
děti a sestra ji rády poslouchaly. Inspirace k Harry Potterovi vyšla zřejmě také
z dětství, kdy si hrávala s kamarády a se sestrou na čaroděje, zajímavé je, že jeden
z kamarádů se jmenoval příjmením Potter. Vlastní citát, který má autorka na svých
oficiálních českých stránkách faceboooku, se mi velmi líbí a připadá mi ve vztahu
k příběhu Harry Pottera naprosto výstižný: „Fantazie je schopnost vcítit se
do člověka, se kterým nesdílíte žádné zkušenosti.“ Podle množství prodaných
výtisků se dá soudit, že tato schopnost autorce rozhodně nechybí, dalo by se říct, že
autorka pomáhá rozvíjet fantazii a citlivost čtenářů.
První díl Harry Potter a Kámen mudrců vyšel v Anglii v nakladatelství
Bloomsburry v roce 1997, v českém překladu vyšla kniha v nakladatelství Albatros
v roce 1998. První díl měl obrovský ohlas, autorka napsala ještě dalších šest dílů
a tři doplňkové knihy. Kniha byla přeložena do 35 jazyků, v roce 2000 se začal psát
scénář ke stejnojmennému film. Ve stejném roce vyšel český překlad prvního dílu,
do češtiny překládal Vladimír Medek, kromě třetího dílu, který přeložil jeho bratr
Pavel Medek.
Hlavním hrdinou tohoto fantasy románu je malý čaroděj Harry Potter, který
do svých 11 let žil u strýce a tety, kteří mu zatajili pravdu nejen o něm samotném,
16
ale hlavně o jeho rodičích. Jeho dětství bylo smutné, teta a strýc ho neměli rádi.
V jedenácti letech ale prožívá hlavní hrdina zásadní zlom svého života – zjistí, že je
čaroděj, přes protest tety a strýce začne studovat na Škole čar a kouzel
v Bradavicích a také se dozvídá, že je ve světě čarodějů velmi slavný proto, že přežil
smrtící zaklínadlo zlého čaroděje lorda Voldemorta. Díky tomu má od malička
na čele jizvu ve tvaru blesku. Ve škole si najde přátele Rona Weasleyho a Hermionu
Grangerovou, s nimiž zažívá různá dobrodružství. S pomocí těchto přátel se mu
podaří zachránit před krádeží Kámen mudrců a odvrátí tím návrat zlého čaroděje
lorda Voldemorta.
Hlavní potenciál knihy vidím v nesmírné fantazii, autorka dokáže vtáhnout
do příběhu malého i velkého čtenáře, a napínavý boj dobra proti zlu.
Během této práce jsem dala přednost českému vydání z roku 2015, které
ilustroval Jim Kay. Ilustrace jsou kromě autorovy fantazie inspirované i filmem,
kniha je oproti předešlému vydání větší, text je zajímavě řazený - do sloupců, kniha
tím získala na popularitě.
17
4. Didaktický potenciál psaného textu
Hlavní roli v této oblasti hraje učitel, který by měl vybrat správný text
vzhledem k aktuálnosti, k zájmům, k věku, k typu a úrovni čtenářů a citlivě zvolit
budoucí práci s textem. Učitel by se měl zamyslet nad tím, jaké je poselství textu,
čím může text obohatit žáka, jaká je hlavní myšlenka, v čem je text pro žáka
přínosný, kde by mohlo pro žáky nastat úskalí, jaké dovednosti bude text u žáků
rozvíjet, zda není příliš náročný nebo naopak jednoduchý.8
Hlavními složkami didaktického potenciálu jsou smysl textu a autorský záměr,
vztah mezi čtenářem a textem, žánr a způsob autorova podání, forma, jazykové
a umělecké prostředky. Významný způsob, jak toto všechno podpořit, je vytváření
pracovních listů, které přímo korespondují se čteným textem. Pedagog má možnost
využít nejrůznější vyučovací metody. Jednotlivé úkoly pracovních listů mohu
zahrnovat samostatnou práci, ale také aktivity ve dvojicích či větších skupinách.
Mohou být zaměřené nejen na čtenářské dovednosti, ale i na vyhledávání a práci
s informacemi, usuzování, předvídání či hodnocení textu. Velký důraz je pak kladen
na to, aby učitel dokázal přiblížit žákům, co je jejich úkolem. Učitel modeluje
na vlastním příkladu možnosti řešení, způsoby argumentace, vyhledávání určitých
informací a podobně.
4.1 Didaktický potenciál knihy Harry Potter a Kámen mudrců
Pokud se zamyslíme nad didaktickým potenciálem této knihy, musíme vyjít
z několika výše uvedených rovin, které se zabývají smyslem a autorským záměrem,
vztahem textu a čtenáře, žánrem textu a způsobem autorova podání, ve vztahu
k porozumění pak také formou a jazykovými prostředky.
8 Bártová, K. odborná garantka projektu: Dopis v láhvi 1: Metodická podpora v projektu Školní čtenářský klub:
inkluzivní prostředí pro rozvoj čtenářské a jazykové gramotnosti. Http://new.ctenarskekluby.cz/[online]. Praha:
„Školní čtenářský klub: inkluzivní prostředí pro rozvoj čtenářské a jazykové gramotnosti“, reg. č.
CZ.07.4.68/0.0/0.0/15_005/0000018, 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:
http://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/dopisy/dopisvlahvi1117.pdf
18
Smysl textu a autorský záměr
Boj dobra a zla je silným nábojem většiny pohádek a příběhů, nechybí ani
ve fantasy románu o malém čaroději. Spisovatelka ukazuje v příběhu jak výhody
dobra, tak i zla, zobrazuje, že není těžké přestoupit z jedné strany na druhou. Hlavní
hrdina příběhu někdy překračuje pravidla a vlastně před nimi nemá velký respekt,
ale ve své podstatě má v sobě naprogramované dobro a za ním celou cestu jde.
Autorka tak nenápadně ponouká dětského čtenáře ke správnému chování. Žák má
prostor přemýšlet, na kterou stranu by se připojil on sám a jak taková rozhodnutí
může aplikovat v běžném životě a co mu to přinese. Učitel může navést žáky
k přemýšlení nad rozhodováním, které přináší každodenní život a nad hrdinstvím
stát si za svým názorem a rozhodnutím.
Čtenář a text
Obsah textu může být pro žáka aktuální, protože se odehrává ve smyšleném
světě, který je však paralelní s dnešním světem. Život Harryho do jeho 11 let může
být žákům blízký, životu dnešních dětí je dost podobný a zároveň je může oslovit
i to, co se stalo potom, protože: co když by se to mohlo stát i jim? Příběh přechází
z běžného reálu do úplné fantazie a zároveň se to vše děje v jednom okamžiku, jen
v přísném utajení. Tato fakta mohou v žácích vyvolat mnoho otázek a podle mého
názoru mají velký potenciál motivovat k další četbě. Dalším významným atributem
je nesmírná fantazie, s kterou autorka líčí svět čar a kouzel, vše je vymyšlené
do nejmenších detailů, což je dalším významným potenciálem knihy schopným
pohltit a inspirovat nejen mladého čtenáře.
Zajímavou možností je také sledování, jak koresponduje kniha s filmem. Žáci
mohou hledat místa, která jsou ve filmu vypuštěná a přemýšlet proč, či jak by to oni
sami jako režiséři vymysleli.
Žánr textu a autorovo podání
Vzhledem k tomu, že se v knize objevují nadpřirozené jevy, řadíme knihu
žánrově mezi fantasy román s prvky pohádky. Pohádky jsou pro žáky pátých tříd
ještě obvykle nejznámějším žánrem, se kterým mají přirozeně nejvíce zkušeností,
19
ale „ve věku 10 – 14 let pohádky vystřídají příběhy. Dítě začíná vyhledávat mužské
a ženské vzory. Čte příběhy o čarodějnickém učni, foglarovky, červenou knihovnu.
Spojuje je jedno: děj utíká, byť je povrchní. Po desátých narozeninách začínají děti
chápat vtip, anekdotu. Je na cestě stát se čtenářem.“ (Matějček, Z., 2004, str. 7)
Žáky může oslovit především tajemno, které prostupuje celou knihu, nejdříve
se vine kolem malého Harryho, když pak Harry vchází do kouzelnického světa,
odkrývají se další tajemství. Silné napětí knihy vyplývá z boje dobra proti zlu, příběh
je líčen srozumitelným humorem, který může být žákům sympatický. Celou
dynamiku ještě podtrhují nečekané zvraty a překvapení. Žáci mohou všechny tyto
věci sledovat a reagovat na ně vlastním názorem.
Dalším atributem doplňujícím čtenářský zážitek jsou také ilustrace od Jima
Kaye, které jsou inspirované částečně filmem.
Forma a jazykové prostředky ve vztahu k porozumění
Autorka využívá metafor, které jsou však pro žáky jednoduché a zjevné.
Vyprávění je protknuto přímou řečí, která se v příběhu objevuje velmi často.
Většinou je přímá řeč spisovná, ale občas je i nespisovná, což knize dodává
na autentičnosti. Jednotlivé postavy jsou v příběhu dobře popsány, pro žáka pátého
ročníku by mohly být snadno čitelné. Nabízí se tedy možnost didakticky využít popis
postav. Například k procvičení a rozlišení charakteristiky třeba ve vztahu k sobě
samému nebo jako důvod k diskuzi nad určitými postavami ve vztahu k reálnému
světu. Žák si může klást otázku, zda je někomu z příběhu něčím podobný, může
se zamýšlet nad charakteristikou lidí, se kterými se potkává v běžném životě
a porovnávat je s postavami z příběhu. Nejzásadnějšími částmi příběhu jsou místa,
kde se hlavní hrdina setkává se zlem, učí se je postupně rozlišovat a bojovat s ním.
Dalšími důležitými motivy je líčení okamžiků, kdy je svět dětí konfrontován
se světem dospělých.
20
5. Lekce 1
5.1 Obecná východiska
Hlavní myšlenkou této lekce je seznámit žáky s novým projektem několika
budoucích hodin čtení. Příběh je většinou dětem známý, jde o to si připomenout
hlavní postavy a okolnosti úplného začátku příběhu. Základem je motivovat žáky
k práci v dalších lekcích, seznámit je s hlavními postavami (popř. připomenout jim
je) a navést je k zamyšlení nad jejich charakteristikou.
Žáci v pátém ročníku nejsou moc zvyklí, že by jim učitel předčítal, může to pro
ně být zajímavá změna, přičemž učitel má možnost svou modelací hlasu zvýraznit
dramatičnost příběhu. Žáci zase mohou při poslechu rozvinout svoji představivost,
kterou pak mohou využít ve výtvarné výchově – ke každé lekci bude nabídnuta
možnost navazující aktivity pro výtvarnou výchovu či praktické činnosti.
V první části lekce jsou vybrány úryvky ze samého začátku knihy, aby se žáci
mohli ponořit do příběhu, záměrně jsou však vypuštěny všechny identifikační body,
jako jsou jména lidí a ulic, aby hádání příběhu nebylo příliš lehké. V druhé části lekce
už žáci vědí, o jaký příběh jde, proto je vybrán úryvek, který žákům připomene
okolnosti samotného začátku příběhu.
Záměrem úryvků je také druhá rovina, která popisuje jednotlivé osoby – žáci
mohu přemýšlet, představovat si jednotlivé postavy. Na to pak navazuje jednoduchý
úkol, kdy žáci přiřazují charakteristiku k postavě. Úkol není záměrně složitý, vede
k zamyšlení nad jednotlivými postavami, jejich charakteristikou a také nad kladnými
a zápornými postavami.
Závěr všech lekcí je možné spojit s krátkou ukázkou z filmu, žáci mohou
sledovat rozdíly mezi knihou a filmovým zpracováním.
5.2 Návrh průběhu lekce 1 (Kapitola: Chlapec, který zůstal naživu)
Cíl lekce
Hlavním cílem je motivovat žáky k práci v dalších lekcích. Příběh je většinou
dětem známý, jde o to si připomenout hlavní postavy a okolnosti úplného začátku
21
příběhu. Žák pracuje s charakteristikou jednotlivých postav, dělá si vlastní představu
o jednotlivých postavách. Rozlišuje kladné a záporné postavy.
Seznámení dětí s tím, co je čeká několik následujících hodin čtení: čtenářské
dílny, čtení, psaní, povídání a také třeba pár minut u filmu.
Instrukce pro učitele
První úryvek
Učitel čte z knihy několik úryvků, děti pohodlně sedí a snaží se poznat, o jaký
příběh jde. Následuje povídání učitele s žáky – kdo zná příběh, knihu či film? O čem
je? Komu se líbí? Jak se jmenuje hlavní hrdina? Kde a kdy se příběh odehrává?
Druhý úryvek
Čte opět učitel, žáci poslouchají a připomínají si, jak celý příběh malého hrdiny
začal. Následuje povídání o úryvku. Žáci zaznamenávají své názory na to, zda bylo
správné nechat malého Harryho u mudlů? Která postava jim je zatím
nejsympatičtější? O svých názorech pak společně diskutují.
Aktivity pro žáky
Kdo je kdo?
Učitel rozestaví po třídě ustřižené úryvky s charakteristikou postav – beze
jmen. Na tabuli připevní nebo napíše jména postav. Žáci doplňují ve své tabulce
číslo charakteristiky ke jménu.
Jakmile budou žáci hotovi, učitel přiřadí k charakteristikám správná jména
a společně zjistí, jak to bylo správně.
V případě pár volných minut je možné pustit ukázku ze začátku filmu.
Závěrečné hodnocení
Žáci sdělí, jak se jim hodina líbila, zda je toto téma zajímá a může jim přinést
něco nového a zda se těší na další lekci.
22
Návaznost na jiné předměty
Na tuto lekci může učitel navázat v hodině VV – žáci mohou ztvárnit portrét
jedné z postav podle vlastní fantazie (kresbou, malbou, koláží).
23
5.3 Pracovní list pro žáky
Poslouchej první úryvek.
Poznáváš, o kterou knihu jde?
Kdo ji naspal a kdo je hlavním hrdinou?
Pokud knihu znáš, líbí se ti tento příběh?
Poslouchej druhý úryvek.
Bylo podle tebe správné nechat Harryho u
tety a strýce?
Která postava kromě Harryho je ti
sympatická?
Úkol – kdo je kdo? Přečti si charakteristiky a
doplň ke jménům čísla
odpovídající jejich
charakteristice.
Harry Potter
Dudley Paní Dursleyová Pan Dursley
Albus Brumbál Profesorka McGonagallová Hagrid
24
6. Lekce 2
6.1 Obecná východiska
V druhé lekci se otvírá prostor pro žáky, začnou být sami aktivní. Důležitým
bodem, než začnou číst, je sestavení jednoduchých pravidel pro práci v následujících
hodinách. Aktivita vypadá banálně, ale i žáci pátých tříd si potřebují ujasnit pravidla
čtení a nemají problém je pak dodržovat. Tato aktivita se velmi osvědčila.
(Altmanová, 2011, str. 22, 27)
Záměrně je vybrán úryvek, který napovídá o hlavních postavách, jaké jsou ať
už navenek nebo uvnitř. U čtení úryvku není důležité, aby byl přečten celý -
pomalejší čtenáři nemusí dočíst. Důležitější částí je pracovní list, kde žáci mají
přemýšlet nad charakteristikou dvou hlavních postav, porovnat je a postřehnout
souvislost s vlastní povahou a také se zamyslet nad tím, co si jednotlivé postavy
myslí, jak se asi cítí a proč. Žáci by se měli po přečtení celého textu vracet
k jednotlivým částem textu a přemýšlet nad jeho obsahem, aby mohli reagovat
v pracovním listu.
6.2 Návrh průběhu lekce 2 (Kapitola: Sklo, které zmizelo)
Cíl lekce
Práce s charakteristikou postav, zaměření na vztahy mezi postavami, postřehnutí
vztahů mezi hlavními postavami prvních kapitol.
Jednoduchá charakteristika postav dvou chlapců a rozdílů mezi nimi.
Sebereflexe prostřednictvím porovnání svých vlastností s vlastnostmi dvou hlavních
hrdinů.
Instrukce pro učitele
Sestavení pravidel čtení
25
Co nás ruší při psaní? Učitel společně se žáky sestaví jednoduché body
(pravidla) pohodlného a klidného čtení při jednotlivých lekcích. (Př. Pohodlné
sezení; ticho - bez povídání; nenutit se, když to nejde …)
Charakteristika
Učitel krátce povídá s žáky o tom, co všechno zahrnuje charakteristika postav.
Aktivity pro žáky
Žáci dostanou pracovní listy, pohodlně si sednou a začnou pracovat. Jakmile
přečtou text, budou vypracovávat úkoly. Maximální doba čtení by měla být 15 min –
pokud někdo nestihne dočíst, nevadí.
Poslední úkol v pracovním listu je pro děti, které skončily dřív, aby se nenudily.
Je možné pustit ukázku z filmu. (Sekvence filmu ze zoo: 0:04:00 – 0:08:12.)
Závěrečné hodnocení
Učitel hovoří s žáky o tom, jak se jim četlo. Zda jsou pravidla pro čtení
správně sestavená, vyzve žáky, aby přečetli některé své názory z pracovního listu.
Žáci zhodnotí celou lekci.
Návaznost na jiné předměty
Žáci mohou na motivy přečteného textu nakreslit komiks, sami mohou
dokreslit, jak se situace vyvíjela dál v zoo.
26
6.3 Pracovní list pro žáky
Pohodlně si sedni, přečti si následující text a vypracuj úkoly.
Úkoly:
1. Četlo se ti dobře? Co se ti na úryvku líbilo a co se ti nelíbilo?
_________________________________________________
_________________________________________________
_________________________________________________
_________________________________________________
_________________________________________________
2. Napiš, jak bys popsal (charakterizoval) Harryho a jak Dudleyho a to jak
napohled, tak i uvnitř:
Harry Dudley
- je …
- má…
- nosí…
- …………
3. Napiš 5 rozdílů mezi Harrym a jeho bratrancem Dudleym.
____________________________________________________
____________________________________________________
____________________________________________________
____________________________________________________
____________________________________________________
4. Jsi někomu z nich něčím podobný?
____________________________________________________
____________________________________________________
27
____________________________________________________
____________________________________________________
____________________________________________________
5. Myslíš, že se teta a strýc chovají k Harrymu správně? Proč se tak asi chovají?
Co si asi o Harrym myslí?
____________________________________________________
____________________________________________________
____________________________________________________
____________________________________________________
____________________________________________________
6. Malý úkol pro rychlé děti, (aby se nenudily):
Skládej česká slova z těchto písmen – můžeš použít libovolný počet, ale
každé jen jednou. Například RYDLA, DARY… Já jich našla 16. Kolik ty?
H A R R Y D U D L E Y
28
7. Lekce 3
7.1 Obecná východiska
Úryvek této lekce je krátký, vybraný tak, aby byl dějově i myšlenkově pestrý.
Důležité je, aby žáci četli pozorně a vnímali jakoukoli spojitost s jejich vlastním
životem, stejnou myšlenku, stejné chování, vzpomínku na něco z jejich vlastního
života. Větu nebo část textu, která je takto osloví, si zapíší. Na technice Poslední
slovo patří mně, je velmi cenné, že žáci mají odhadovat, proč si jejich spolužák
vybral konkrétní část textu. Žáci se nejen učí formulovat svoje myšlenky a pocity, ale
také se vzájemně více poznávají. Pro mnohé žáky vyžaduje tato aktivita velkou
osobní odvahu, aby mohli předstoupit před ostatní žáky a vysvětlit svůj názor.
Pokud žáci nejsou zvyklí takto pracovat, je potřeba k takové hodině přistupovat
citlivě.
7.2 Návrh průběhu lekce 3 (Kapitola: Dopis od nikoho)
Cíl lekce
Hledání souvislostí – já a text. Prezentace vlastních názorů před ostatními spolužáky
a respektování názorů ostatních.
Instrukce pro učitele
Technika: Poslední slovo patří mně
Vysvětlení
Učitel nejdříve vysvětlí, nejlépe na vlastním příkladu, jak probíhá technika -
Poslední slovo patří mně.
Aktivity pro žáky
Četba textu a vyplnění pracovního listu
29
Žáci si přečtou text a při tom si vypíší jednu větu nebo část textu, který je
nejvíc zaujal, připomněl jim například něco z vlastního života, naštval je, nerozuměli
mu a tak podobně.
Poslední slovo patří mně
Jakmile všichni dočtou a dopíšou, sednou si nejlépe například na koberec
do kruhu. Postupně budou někteří z nich vyvoláni k tomu, aby přečetli svůj zápisek.
Ostatní děti se budou moci volně vyjádřit k tomu, proč si asi dotyčný vybral právě
tento výpisek. V jejich odpovědích by se měl odrazit vlastní názor spolu s tím, co
o svém spolužákovi ví. Nakonec dostane žák – poslední slovo - možnost vysvětlit,
proč si výpisek vybral.
Hodinu je možné opět zakončit krátkou ukázkou z filmu: 0:08:13 – 0:12:27.
Závěrečné hodnocení
Na závěr lekce může učitel s žáky vyhodnotit, v čem je pro ně tato technika
zajímavá a přínosná. Co je na názorech ostatních překvapilo?
Návaznost na jiné předměty
Učitel může navázat aktivitami ve výtvarné či pracovní výchově: žáci mohou
například navrhnout a vytvořit pozvánky a k nim obálky na oslavu vlastních
narozenin. K výrobě pozvánek se také mohu naučit vyrobit vlastní ruční papír.
30
7.3 Pracovní list pro žáky
Vypiš větu nebo část textu, který tě
zaujal, připomněl ti něco z tvého života
nebo tě třeba naštvala a tak podobně.
Napiš, proč sis vypsal právě toto?
Překvapili tě názory či odpovědi tvých
spolužáků? Co se ti na této lekci líbilo?
31
8. Lekce 4
8.1 Obecná východiska
Hlavním tématem této lekce je písemná komunikace mezi dvěma spolužáky.
Každý z nich si přečte svůj text. V prvním textu se Harrymu odhaluje celý jeho život,
v jednom okamžiku zjišťuje pravdu o sobě a svých rodičích. V druhém textu vstupuje
do světa čarodějů, který je pro něj úplně nový, a chystá se na studium ve škole
v Bradavicích. Jakmile si žák přečte svůj text, má napsat krátký dopis, ve kterém
popíše hlavní události děje. Může připsat vlastní názory, poznámky, vlastní řešení,
zamyšlení a tak podobně. V dnešní době nejsou děti zvyklé psát dopisy, možná je
lepší jim jejich úkol přirovnat spíš ke komunikaci na sociální síti. Když oba žáci napíší
dopisy, vzájemně si je vymění a přečtou. Měli by napsat reakci, odpověď a dopis
vrátit jeho pisateli, tak jak na zmíněných sociálních sítích. Tento úkol je o procítění
příběhu, náhlém zvratu života během několika hodin a o podpoře vlastního úsudku
čtenáře, stejně jako o podpoře spolupráce mezi spolužáky.
8.2 Návrh průběhu lekce 4 (Kapitola: Klíčník)
Cíl lekce
Žák zaznamenává hlavní sdělení textu a vyjadřuje své dojmy z četby.
Procvičování slohového útvaru – dopis. Prohlubování spolupráce mezi žáky.
Instrukce pro učitele
Učitel si s žáky připomene, jak takový dopis pro kamaráda vypadá (oslovení,
neformálnost, vlastní myšlenky, otázky…) Učitel vysvětlí princip lekce – žák bude
psát reakci na přečtený úryvek formou dopisu. Dva žáci v lavici si dopisy vymění
a napíšou do nich vlastní reakci. Učitel může modelovat příklady – zamyšlení nad
některými momenty textu a naznačit odpovědi.
32
Aktivity pro žáky
V této kapitole si žáci vyzkouší psát dopis spolužákovi. V každé levici budou
dva různé texty. Každý žák si přečte svůj text, který dostal a pak zkusí napsat dopis
kamarádovi, kde sdělí to nejdůležitější, o čem byl jeho text a obohatí o svůj názor
(co si o tom myslí). V rámci jedné lavice si pak žáci dopisy vymění a napíší na ně
odpovědi – reakce. Nakonec si dopisy vrátí a přečtou si odpovědi svých spolužáků.
Hodinu je možné opět zakončit krátkou ukázkou z filmu.
Závěrečné hodnocení
Na závěr hodiny žáci krátce zhodnotí, jak se jim psal dopis, jak byli spokojeni
s odpovědí od spolužáka. Budou-li chtít, mohu své dopisy přečíst.
Návaznost na jiné předměty
Hodinu je možné rozvést v následující hodině slohu – žáci mohu číst své
dopisy, povídat si o účelu dopisů – dříve a dnes.
Ve výtvarné výchově mohou žáci zkusit ilustrovat svůj dopis běžnou ilustrací,
přiřadit mu barevné ladění (barvu nálady) nebo například nakreslit děj formou
komiksu, což je u žáků v tomto věku oblíbené.
33
8.3 Pracovní list pro žáky
Úkol:
Napiš dopis spolužákovi/spolužačce, kde mu sdělíš to nejdůležitější z toho,
co jsi právě přečetl. Můžeš připsat svoje názory, komentáře, řešení nebo se třeba
zeptat na jeho názor.
Dopis a úkol od sebe odstřihni. Dopis můžeš i přizdobit, ilustrovat, změnit jeho
tvar, speciálně poskládat….
Až oba svoje dopisy dopíšete, vyměňte si je a odepište si.
Ahoj …………………
34
9. Lekce 5
9. 1 Obecná východiska
Stejně jako předešlá lekce je i tato o spolupráci spolužáků, nejde však jen
o dva spolužáky, ale zaměřuje se na větší skupinu, která se má domluvit na několika
společných bodech (představách) a ty pak prezentovat před celou třídou. Diskuze
bude probíhat na téma ideální učitel. Žáci si nejdříve přečtou úryvek, který je
o učitelích z Bradavické školy, pak si každý sám napíše v bodech, jaký by měl podle
něj být ideální učitel. Práce bude postupovat systémem řeka, kdy se nejdříve
domluví na stejných bodech žáci v jedné lavici, poté se spojí tři lavice – 6 žáků –
a pokusí se také domluvit na společných bodech, které pak sepíší a představí celé
třídě. Žáci se při těchto aktivitách učí respektovat názory ostatních, učí se dělat
kompromisy, vzájemně spolupracovat a obhájit si své společné názory. Co se týká
děje samotné knihy, žáci se seznámí s novými kladnými i zápornými postavami a učí
se rozlišovat charakterové vlastnosti osob ve vztahu k sobě samým.
9.2 Návrh průběhu lekce 5 (Kapitola: Učitel lektvarů)
Cíl lekce
Žáci se pokusí být samostatnými mysliteli, mohou se dívat na věci z různých
úhlů pohledu. Učí se pracovat ve skupině – domluvit se na společném konsenzu
a prezentovat jej.
Instrukce pro učitele
Na začátku hodiny by měl učitel s žáky krátce připomenout pravidla práce
ve skupině a vysvětlí systém řeka (Svůj názor sepíše na začátku jeden žák, dva žáci
se dohodnou na pěti stejných vlastnostech, které posléze budou prezentovat vetší
skupině – po šesti, jejímž úkolem bude dojít ke společnému konsenzu a ten pak
představí ostatním.)
35
Aktivity pro žáky
V této lekci si každý žák nejdříve přečte text a pak se pokusí vytvořit vlastní
názor na to, jaký by měl být ideální učitel, názor sepíše do několika bodů. Po té se
pokusí domluvit dva žáci v jedné lavici na společných bodech, opět je sepíší.
Nakonec se spojí šest žáků do jedné skupiny, kde zformulují a sepíší společnou ideu.
Každá skupina nakonec předstoupí před ostatní a pokusí se představit společný
názor na ideálního učitele.
Hodinu je možné opět zakončit krátkou ukázkou z filmu.
Závěrečné hodnocení
Každá skupina při svém výstupu zhodnotí, jak se jim společně pracovalo a co je
na práci zaujalo, ať už pozitivně či negativně.
Návaznost na jiné předměty
Ve výtvarné výchově by mohli žáci malovat portrét svého oblíbeného učitele,
kterého by si předem vyfotili s jeho svolením na tablet či telefon.
V rámci pracovní výchovy si mohu vytvořit lucerničku, když nakonec všechny
lucerny vyrovnají vedle sebe, bude to jako v hlavní síni v Bradavicích
36
9.3 Pracovní list pro žáky
Úkol:
Popřemýšlej a sepiš si, jaké ideální vlastnosti by podle tebe měl mít učitel.
Zjisti, co napsal tvůj spolužák v lavici – napište, co máte společného. Vytvořte
skupiny po šesti (spojte tři lavice) a zkuste se domluvit a pomocí vašich zápisků
vytvořit několik bodů, jaký by měl podle vás být ideální učitel. Každá skupina
nakonec předstoupí a představí svoji ideu ostatním.
Jaké vlastnosti by podle tebe měl mít ideální učitel?
37
10. Reflexe
Pro svoji práci jsem si vybrala žáky prvního stupně ve věku páté třídy (10, 11
let). Vzhledem k tomu, že tento školní rok učím první třídu, kde se děti teprve učí
číst, domluvila jsem se s kolegyní – třídní učitelkou 5. C, že si u ní ve třídě svoji práci
ověřím. Tato třída je výběrová, je to jazyková třída, je tu předpoklad dobré práce
i výsledků. Mé očekávání se naplnilo, žáky hodiny bavily, těšili se na ně, úkoly
chápali dobře a s výsledky jednotlivých lekcí jsem byla spokojená. Je vidět, že příběh
Harryho Pottera jim má stále co říct, i když ho většinou několikrát viděli a někteří
i četli.
První lekce byla uváděcí, žáci vůbec nevěděli, o co půjde. Během mé četby
rychle uhodli, o jaký příběh půjde. Většina žáků příběh Harry Pottera dobře zná
hlavně z filmu, z 28 dětí asi 8 dětí četlo i knihu. Žáci vydrželi klidně poslouchat,
předčítání učitelem pro ně bylo nezvyklé a velmi je to zaujalo. Není divu, vždyť se
ukázalo, „že proces rozvíjení čtenářství začíná už u soustředění na poslech čtené /
vyprávěné pohádky v mateřské škole a doma. I malé děti dovedou v textu hledat,
když o něm vyprávějí, styl pohádky provokuje jejich fantazii a paměť a ve spojení
s kresbou, zpěvem, hrou a pohybem se buduje jejich zkušenost s textem.“9 Aktivitu
s kartičkami, kdy měli žáci uhodnout, ke které postavě patří charakteristika, měli
rychle hotovou a většinou ji měli správně. Tři žáci příběh moc neznali, proto jim
aktivita trvala déle a neměli ji správně. Nakonec jsme společně celý příběh rozebrali,
žáci aktivně spolupracovali. K velkému nadšení žáků nám zbylo 5 minut, kdy jsme
mohli zhlédnout začátek filmu.
9 Havlínová, H.: Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti: Nápadník pro učitele 1. a 2. ročníků základní
školy. Https://clanky.rvp.cz [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:
https://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/21535/ROZVIJENI-POCATECNI-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI.html/
38
Celkově byli žáci nadšení výběrem knihy a byli zvědaví na aktivity v příští lekci.
Zpětně mohu říct, že žáci označili tuto hodinu jako nejlepší, líbilo se jim, jak chodili
po třídě a zjišťovali, která charakteristika patří k určité postavě.
Na začátku druhé lekce jsme si společně stanovili pravidla pro tyto hodiny.
Překvapilo mě, jak to žáci přijali, ochotně pravidla vymysleli a souhlasili s nimi,
s jejich dodržováním neměli problém, brali to vážně. Úkolem druhé lekce bylo
přečíst text a vyplnit pracovní list, kde se měli zamyslet nad charakteristikou
a srovnáním určitých postav, nad tím, co si kdo asi myslí a cítí. Měli také přemýšlet,
zda mají s některou postavou společné vlastnosti. Žáci pochopili zadání, pracovali
samostatně. Nejvíce se jim líbila poslední aktivita, úkol navíc. V některých
pracovních listech byly zajímavé myšlenky. Nejvíce dělalo žákům potíž srovnat sebe
s jinými postavami a najít podobnost. Naopak velmi dobře jim šlo charakterizovat
postavy Harryho a Dudleyho a najít mezi nimi rozdíly. Při otázce, co žákům na práci
vadilo, často odpověděli, že je zbytečné psát, co si myslí Harry o Dursleyových a co si
myslí Dursleyovi o Harrym. Proto jsem v konečné podobě jednu otázku z pracovního
listu vyjmula. Celkově byla tato lekce pro žáky nejméně populární. Domnívám se,
že důvodem je častá práce s pracovními listy ve výuce, kdy mají žáci vyplňovat
či hledat údaje z textu, což je aktivita zaměřená na pozornost při čtení, ale nikoli
na tvořivost. Myslím si, že jim toto pracovní list z lekce 2 podvědomě připomněl.
Ve třetí lekci jsme zkoušeli pro žáky úplně novou aktivitu: Poslední slovo patří
mně. Osmi žákům se nepodařilo napsat nic, některým se moc nechtělo a někteří
to nedokázali. Ostatní žáci brali práci zodpovědně, většina z nich neměla potíže
přečíst svoji větu. Diskuze nad vybranými větami byla živá, žáci se zapojovali bez
potíží. Myslím, že aktivita žáky zaujala a příště by s ní dokázali pracovat všichni.
Na tuto lekci si museli žáci víc než dva týdny počkat a podle slov paní učitelky
už se na práci moc těšili. Třída měla ten den celkem náročný a já se s nimi potkala až
šestou hodinu, na žácích byla znát únava, ale i tak se pustili do práce, která
se povedla. Nejdříve bylo vidět, že žáky odrazuje celkem dlouhý text, rychle se však
začetli a psaní dopisů pro ně byla nakonec zábava. Nejvíce je bavilo zdobení dopisů
– stříhali a kreslili, někteří dokonce skládali dopisy do zajímavých tvarů. Jedna dívka
39
mi odevzdala dopis ve tvaru lodičky. Obsahově byly dopisy přiměřené věku, žáci
si psali zajímavé vzkazy hlavně na téma Harry a jeho nevlastní rodina. Z celé třídy
se aktivně nezapojil jeden žák. Žáci hodnotili tuto hodinu jako přínosnou
a zajímavou, rádi by si někdy vyzkoušeli něco podobného i s jiným textem. Sama
za sebe jsem s touto lekcí byla spokojená. Oceňuji hlavně tvořivost žáků při
písemném projevu a také úpravu samotného dopisu. Původně jsem měla obavy
z délky textu, který budou muset žáci přečíst, ale nakonec s tím nebyl žádný
problém. Myslím, že žáci ze třídy, která není výběrová, by text tak rychle nepřečetli
a bylo by potřeba jej zkrátit. Děti, se kterými jsem pracovala, během 15 minut text
bez potíží přečetly.
Když žáci zjistili, že pátá lekce bude probíhat formou skupinové práce, byli
rádi, protože ve skupinách pracují často a baví je to. Téma úkolu je rovněž zaujalo,
proto začali číst hned, jak dostali text. Žáci pracovali velice hezky samostatně,
ve dvojicích, i ve skupinách, neměli potíže skupiny vytvořit, domluvit se
a prezentovat svůj názor. Většina skupin si zvolila zástupce, který mluvil
o společných bodech. V jedné skupině mluvili dva žáci, kteří se vzájemně
doplňovali. Pracovní list vyplňovali ve skupině tak, že jeden psal a ostatní diktovali,
na čem se shodli. Našla se i jedna skupina, kde každý žák napsal své dva
nejdůležitější body. Myšlenky žáků byly zajímavé, některé byly vtipné, některé byly
spíš přání, jako například méně úkolů, ale našly se i myšlenky hlubší. Žáci se většinou
shodli, že učitel by měl být hodný, milý, štědrý, občas přísný, vtipný, chytrý
a vynalézavý, spravedlivý. Mezi nejzajímavější body patřilo, že by to měl být muž
nebo že by je měl umět utěšit. Naopak by učitel neměl kritizovat a nadřazovat se
a neměl by chodit do hodin pozdě. Žákům se tato lekce velmi líbila, někteří dokonce
přehodnotili svůj původní názor, že byla nejlepší první lekce a říkali, že nejlepší byla
tato lekce. S touto lekcí jsem byla velmi spokojená, myslím, že splnila všechny cíle
i očekávání, a to, co žáci vymysleli, byl příjemný bonus navíc. Z pedagogického
hlediska by bylo vzhledem k většímu počtu žáků ve třídě lepší naplánovat lekci
na víc než jednu vyučovací hodinu. V závěru lekce jsme museli hodně zrychlit, aby
mohly promluvit všechny skupiny.
40
11. Závěr
Cílem práce bylo vytvořit pět lekcí čtení a psaní zaměřené na didaktický
potenciál textu a cílené na žáky pátých tříd. Lekce jsem vytvořila a vyzkoušela
ve výběrové třídě pátého ročníku školy, kde pracuji. Tato třída nebyla zvyklá
pracovat v hodinách českého jazyka tímto způsobem, žáky tato forma práce velmi
bavila, na práci se těšili a pracovali s chutí. Téma Harry Potter je nadchlo i přes to, že
příběh znali, většina viděla film a 8 dětí knihu četlo. Pravděpodobně nejúspěšnější
byla první lekce, kdy jsem jim četla a oni pak procházeli po třídě a dávali k sobě
charakteristiky. Vysvětluji si to tak, že na předčítání učitele nejsou žáci zvyklí a bylo
to pro ně nové. Aktivita, kdy se mohli pohybovat volně po třídě, pro ně byla také
zajímavá a nezvyklá, kompletování charakteristik pro ně bylo zábavné a nebylo
těžké. Z mého pohledu to byla pouze motivační hodina a z pohledu čtenářské
gramotnosti nebyla stěžejní. Žáci také velmi ocenili poslední pátou lekci, kde
pracovali ve skupinách, takovou práci mají rádi a jsou na ni zvyklí a také se jim velmi
líbilo přemýšlet o ideálním učiteli.
Úkoly se postupně v jednotlivých lekcích ztěžovaly a vyžadovaly větší
soustředění a větší aktivitu žáků. Ve dvou lekcích pracovali žáci samostatně a v další
třech už museli vzájemně spolupracovat. Spolupráce jim nedělala potíže. Nejtěžší
pro ně bylo, když museli ve třetí lekci nejdříve přečíst napsanou větu a pak projevit
vlastní názor před ostatními. Kdybych učila v této třídě pravidelně, zaměřila bych se
více právě na podobné aktivity, abych je s žáky procvičila.
Podle mého názoru byla nejzajímavější poslední lekce, kdy museli žáci
pracovat jak sami, tak ve dvojicích i ve větších skupinách. Myslím, že tato lekce byla
pro žáky po všech stránkách nejpřínosnější, dozvěděla jsem se něco nového nejen
o tom, jak žáci pracují, ale také o tom, co si myslí, a jako pedagog jsem dostala
cennou zpětnou vazbu.
Myslím si, že práce splnila moje očekávání zejména v tom, že žáci
prostřednictvím textu, který jsem vybrala, byli dostatečně motivovaní k práci,
přemýšlení nad textem i nad sebou samými, žáky práce bavila, těšili se na ni
41
a v rámci výuky českého jazyka poznali nové možnosti a způsoby výuky. Podle
výsledků hodnotím úkoly určené žákům jako přiměřené věku. Velmi jsem také
ocenila přístup žáků, kteří pod vedením cizího učitele aktivně pracovali a přitom
nebyli hodnoceni známkou, jedinou odměnou jim byla možnost občas zhlédnout pár
minut z filmu.
Minusy této práce vidím hlavně v tom, že třídu, ve které jsem práci
ověřovala, běžně neučím, neznala jsem dobře způsob ani tempo práce, individuální
potřeby jednotlivých žáků. Přesto, že mě hodiny bavily a přinášely mi pozitivní
zpětnou vazbu, z hlediska čtenářské gramotnosti považuji za velice důležitou
návaznost na dlouhodobou práci učitele českého jazyka a literatury, a to se v pěti
lekcích nedalo uskutečnit. Pevně však věřím, že lekce jsou vypracované tak, aby
s nimi mohli pracovat jiní kolegové.
Pokud někdy využiji tyto lekce ke své práci, chtěla bych určitě navázat i dílnou
psaní, kdy by byli žáci postupně vedeni k tvorbě vlastních textů. Taková činnost by
sice vyžadovala větší časovou dotaci během týdne, ale jsem přesvědčená, že to má
velký smysl. Myslím, že mě v tom může podpořit mnoho odborníků, např. J.
Altmanová: „Čtenářství a míra čtenářské gramotnosti dětí je jedním z významných
faktorů určujících jejich úspěšnost ve studiu – zdatní dětští čtenáři jsou ve studiu
úspěšnější než ti, které čtení minulo.“ (Altmanová, 2011, str. 6)
V úvodu jsem se zmínila o pracovních listech, které jsem vytvářela před dvěma
lety pro Daltonskou výuku. Ráda bych ještě srovnala daltonské pracovní listy s těmi
nově vytvořenými. Listy pro Dalton byly určeny pro práci s textem, hodně se v nich
vyhledávalo, podtrhávalo, odpovídalo na otázky, kreslilo. Listy byly sestaveny
pro celkově čtenářsky podprůměrnou třídu, která potřebovala podpořit dovednost
čtení. Žáci byli nadšeni tématem, které je sice motivovalo, ale po několika lekcích je
přestalo vyplňování listů bavit. Žáci v hodinách nesdíleli, málo spolupracovali a málo
přemýšleli nad textem. Nové pracovní listy jsou naopak mnohem delší, jsou
sestaveny pro zdatnější čtenáře, žáci v nich více přemýšlejí o textu i o sobě samých,
více aktivně spolupracují s ostatními, více sdílejí a každá hodina je jiná. V tomto
vidím posun. Pracovní listy jsou mnohem jednodušší a dávají tak větší prostor
42
žákům. Původně jsem chtěla nové pracovní listy nějak zajímavě ozvláštnit, aby byly
pro žáky atraktivní. Nejdříve jsem je chtěla zpracovat barevně, ale jejich tisk je pak
finančně velmi náročný. Další myšlenkou bylo obohatit je vlastní kresbou, ale
nakonec jsem je nechala co nejjednodušší, myslím si, že to dává žákům největší
prostor pro jejich vlastní tvorbu a myšlenky.
Harry Potter a Kámen mudrců se mi jako text pro pátý ročník osvědčil stejně
jako vytvořené pracovní listy. Věřím, že jednotlivé lekce jsou metodicky zpracovány
tak, aby je mohl použít i jiný učitel.
Velkým přínosem této práce pro mne z pohledu učitele bylo množství
materiálů, které jsem přečetla. Díky nim se mi rozšířily obzory a získala jsem ještě
větší chuť se v oboru čtenářské gramotnosti nejen zapojovat, využívat ji, ale i dále
vzdělávat.
43
Seznam použitých zdrojů a pramenů
ALTMANOVÁ, Jitka a kol., Čtenářská gramotnost ve výuce: metodická příručka.
Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011. ISBN 978-80-86856-
98-8.
ALTMANOVÁ, Jitka, FALTÝN, Jaroslav, Katarína NEMČÍKOVÁ a Eva ZELENDOVÁ,
ed. Gramotnosti ve vzdělávání: [příručka pro učitele. V Praze: Výzkumný ústav
pedagogický, 2010. ISBN 978-80-87000-41-0.
ČERNÁ, Olga. Čtení není žádná nuda: náměty k rozvíjení čtenářské gramotnosti
a radosti ze čtení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0720-7.
JEŘÁBEK, Jaroslav, TUPÝ, Jan, ed. Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání: pracovní verze pro potřeby pilotních škol. V Praze: Výzkumný ústav
pedagogický v Praze, 2002.
KRAMPLOVÁ, Iveta a Eva POTUŽNÍKOVÁ. Jak (se) učí číst. Praha: Ústav pro
informace ve vzdělávání, 2005. ISBN 80-211-0486-4.
MATĚJČEK, Zdeněk. Vývoj dítěte s čtení. In: Wildová, R. Čtením ke vzdělání. Praha:
Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-36-7
ROWLINGOVÁ, J., K. Harry Potter a Kámen mudrců. Vydání 8. Praha: Albatros, 2015.
ISBN 978-80-00-04039-4.
TOMÁŠKOVÁ, Iva. Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole. Vydání
1. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0790-0.
Elektronické zdroje
Šlapal, Košťálová, H., Hausenblas, O.: Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské
gramotnosti. Http://www.kvic.cz/ [online]. Nový Jičín: Nový Jičín: Krajské zařízení
pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín,
2012 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:
44
http://www.kvic.cz/aktualita/2370/Metodika_rozvoje_ctenarstvi_a_ctenarske_gra
motnosti
Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého
žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-
12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935
Bártová, K. odborná garantka projektu: Dopis v láhvi 1: Metodická podpora v
projektu Školní čtenářský klub: inkluzivní prostředí pro rozvoj čtenářské a jazykové
gramotnosti. Http://new.ctenarskekluby.cz/[online]. Praha: „Školní čtenářský klub:
inkluzivní prostředí pro rozvoj čtenářské a jazykové gramotnosti“, reg. č.
CZ.07.4.68/0.0/0.0/15_005/0000018, 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:
http://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/dopisy/dopisvlahvi1117.pdf
Kritická gramotnost o praxi, textech a kontextech: Ročník 3 - speciál
2017. Https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/ [online].
Praha: 2017 © Pomáháme školám k úspěchu, 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:
https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-
uspechu/projekt/pedagogicke-inspirace/casopis-kriticka-gramotnost
Havlínová, H.: Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti: Nápadník pro učitele 1. a
2. ročníků základní školy. Https://clanky.rvp.cz [online]. 2017 [cit. 2017-12-01].
Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/21535/ROZVIJENI-POCATECNI-
CTENARSKE-GRAMOTNOSTI.html/
45
Přílohy
Příloha Lekce 1
Kapitola: Chlapec, který zůstal na živu
Text str. 9:
„Pan a paní z domu číslo čtyři v určité ulici vždycky prohlašovali, že jsou naprosto
normální. Byli opravdu poslední, od koho byste čekali, že se zaplete do něčeho
podivného nebo záhadného, poněvadž takové nesmysly zkrátka a dobře neuznávali.
Pan byl ředitelem firmy jménem Grunnings, která vyráběla vrtačky. Byl to vysoký,
tělnatý chlapík, který neměl málem žádný krk, zato měl velice dlouhý knír. Paní byla
vysoká blondýna a krk měla skoro dvakrát delší než jiní lidé, což se jí velice hodilo,
poněvadž ho celé hodiny natahovala přes plot a slídila, co se děje u sousedů. Měli
malého synka a podle jejich názoru to byl nejúžasnější chlapec na světě.
Tito lidé měli všecko, co si přáli, přesto však měli i své tajemství a ze všeho nejvíc se
báli, aby ho někdo neodhalil.“
Text str. 11:
„Hned na kraji města mu však vrtačky vytlačilo z mysli něco jiného. Jak vězel
v dopravní zácpě, která tu byla každý den, nemohl si nevšimnout, že na ulici je
spousta podivně oblečených lidí. Měli na sobě dlouhé pláště!“
Text str. 13:
„Jak zajížděl na příjezdovou cestu k číslu čtyři, první, co uviděl – a to mu věru
nezlepšilo náladu - byla mourovatá kočka, kterou zahlédla toho dne ráno. Teď
seděla na zídce jeho zahrady. Byl si jist, že je to stejná kočka, měla tytéž skvrny
kolem očí.
„Všššc!“ sykl na ni nahlas.
46
Kočka se ani nepohnula, jenom se na něj přísně podívala. Pán chvilku uvažoval, jestli
se kočky takhle chovají normálně. Zatímco se nutil ke klidu, otevřel si domovní
dveře, ještě pořád nehodlal nic říct manželce.“
Text str. 15:
„Na rohu, který kočka celou tu dobu pozorovala, se vynořil jakýsi muž, zjevil se tak
náhle a potichu, až byste si mohli myslet, že snad vyrostl ze země. Kočka zavrtěla
ocasem a zorničky se jí zúžily.
V této ulici takového člověka ještě nikdy neviděli. Byl vysoký, hubený a velice starý,
soudě podle jeho stříbrných vlasů a vousů, dost dlouhých, aby si je mohl zastrčit za
opasek. Na sobě měl dlouhý hábit, purpurový plášť, který vláčel po zemi, a nos měl
velice dlouhý a křivý, jako by ho kdysi měl aspoň dvakrát zlomený.“
Text str. 15:
„To je ale náhoda, že jsme se tu sešli, profesorko.“
Otočil se k mourovaté kočce a chtěl se na ni usmát, ale nebyla tam už. Místo na
kočku se usmíval na dost přísně vyhlížející ženu, která měla na nose hranaté brýle
přesně téhož tvaru jako skvrny, jež zdobily kočku kolem očí.
Měla na sobě také plášť, ale smaragdově zelený, a černé vlasy stažené do tuhého
uzlu. Bylo na ní vidět, že je nazlobená.“
Následuje povídání učitele s žáky – kdo zná příběh, knihu či film? O čem je? Komu se
líbí? Jak se jmenuje hlavní hrdina? Kde a kdy se příběh odehrává?
Poslední úryvek – čte učitel – děti opět pohodlně sedí a poslouchají, jak celý příběh
začal.
47
Text str. 18
„Máte úplnou pravdu“ řekl Brumbál velice vážně hleděl přes své půlměsícové brýle.
„To by každému chlapci stačilo poplést hlavu. Slavný ještě dřív, než se naučí chodit
a mluvit! Slavný díky něčemu, co si ani nebude pamatovat! Copak nechápete, oč pro
něj bude lepší, když bude vyrůstat daleko od toho všeho – až do doby, kdy to bude
schopen přijmout?“
Profesorka McGonagallová otevřela ústa, ale pak si to rozmyslela, polkla a řekla:
Ano-ovšem, máte samozřejmě pravdu. Ale jak se sem ten chlapec dostane,
Brumbále?“ Zčista jasna si začala prohlížet jeho plášť, jako by si myslela, že pod ním
Harryho snad schovává.
„Přiveze ho Hagrid.“
„Myslíte – myslíte, že je moudré svěřit Hagridovi něco tak důležitého?“
Svěřil bych Hagridovi svůj vlastní život,“ řekl Brumbál.
„Neříkám, že nemá srdce na pravém místě,“ namítla profesorka McGonagallová
zdráhavě, „ale nechtějte mi tvrdit, že není neopatrný. Má sklon k … co to bylo?“
Ticho kolem nich protrhlo jakési vzdálené burácení a s každým okamžikem sílilo,
zatím co Brumbál a profesorka se rozhlíželi po ulici sem tam, odkud se vynoří světla
nějakého vozidla. Pak už se onen zvuk změnil v hlasitý řev a oba vzhlédli vzhůru, v tu
chvíli se z nebe snesla obrovská motorka a přistála na vozovce před nimi.
Motorka byla obrovská, ovšem proti muži, který na ní rozkročmo seděl, vlastně
úplná nicka. Byl málem dvakrát vyšší než normální lidé a přinejmenším pětkrát širší.
Byl prostě takový hromotluk, že se to ani nepatřilo, a působil divoce – skoro celý
obličej mu zakrývaly štětiny ježatých černých vlasů a vousů, dlaně měl jako víka od
popelnic a jeho nohy v kožených botách připomínaly delfíní mláďata. V obrovských
svalnatých pažích držel malý uzlík.
„Hagrid,“ vydechl Brumbál s úlevou v hlase! „Konečně. A kde jste vzal tu motorku?“
„Pučil jsem si ji, pane profesore,“ vysvětlil obr a opatrně slezl. „Pučil mně ji mladej
Sirius Blek. Takže tady vám ho vezu, pane.“
48
„Neměl jste tam žádné problémy?“
„Ne, pane – dům byl skoro úplně zničenej, ale malýho jsem dostal ven ještě dřív, než
se tam začali hemžit mudlové. Usnul, když jsme letěli nad Bristolem.“
Brumbál a profesorka McGonagallová se shýbli k uzlíčku pokrývek. Uvnitř, takže ho
sotva bylo vidět, ležel malý chlapec a tvrdě spal. Pod čupřinou vlasů černých jako
uhel, která mu spadala do čela, spatřili sečnou ránu podivného tvaru, která ze všeho
nejspíš připomíná blesk.
„Takže tam ho …?“ šeptla profesorka McGonagallová.
„Ano,“ přisvědčil Brumbál. „Ta jizva mu zůstane na celý život.“
„Nemůžete s tím něco udělat, Brumbále?“
„I kdybych mohl, neudělal bych to. Jizvy jsou občas k užitku. Já sám mám nad levým
kolenem jizvu, na které je dokonalý plán londýnského metra. Dejte mi toho
mrňouse, Hagride – bude dobře, když to vyřídíme co nejdřív.“
Brumbál vzal Harryho do náruče a zamířil k domu „Můžu – můžu se s ním rozloučit,
pane?“ zeptal se Hagrid.
Pak sklonil k Harrymu velkou střapatou hlavu a dal mu pusu, při které ho musel
celého poškrábat. Vzápětí zaskučel jako poraněný pes.
„Pssst,“ sykla profesorka McGonagallová, „vzbudíte mudly!“
„Ne-nezlobte se,“ vzlykl Hagrid, vytáhl velký ušpiněný kapesník a zabořil do něj tvář.
„Když já to prostě nesnesu – Lily a James, voba dva po smrti – a chudák Harry, teď
má žít u mudlů -“
„Ano, ano, všechno je to velice smutné, ale ovládejte se, nebo nás objeví,“ vyzvala
ho šeptem profesorka McGonagallová a nejistě ho popleskala po paži, zatímco
Brumbál překročil nízkou zahradní zídku a došel k domovním dveřím. Šetrně položil
Harryho na práh, vytáhl z kapsy pláště dopis, zastrčil ho mezi chlapcovy přikrývky a
vrátil se zpět k ostatním. Dobrou minutu tam všichni tři stáli a dívali se na malý
uzlíček; Hagridovi to cukalo rameny, profesorka McGonagallová zběsile pomrkávala
a jiskřičky, které Brumbálovi obvykle svítili v očích, jako by vyhasly.
49
„Tak to bychom měli,“ řekl Brumbál konečně. „Tady už nemáme co pohledávat.
Můžeme klidně jít a připojit se k oslavám.“
„Jo,“ řekl Hagrid přiškrceným hlasem. „Já odvezu tu motorku zpátky Siriusovi. Brou
noc, paní profesorko – a vám taky, pane profesore.“
Otřel si uslzené oči rukávem kazajky, vyhoupl se na motorku a našlápl ji; stroj se
vznesl s hlasitým řevem do vzduchu a zmizel ve tmě.
„Počítám, že se brzy uvidíme, paní profesorko,“ řekl Brumbál a kývl jí na pozdrav.
Profesorka McGonagallová se místo odpovědi vysmrkala.
Brumbál se otočil a vydal se ulicí zpátky. Na rohu se zastavil a vytáhl stříbrné
Zhasínadlo. Cvakl jím jen jednou, a do pouličních lamp se v okamžení vrátilo dvanáct
svítících koulí; Zobí ulice se naráz rozzářila oranžovým světlem a Brumbál ještě stačil
zahlédnout mourovatou kočku, která právě zahýbala za roh na opačném konci.
Dokázal také rozeznat uzlíček přikrývek na prahu před číslem čtyři.
„Mnoho štěstí, Harry,“ zamumlal. Pak se otočil na podpatku, zašustil pláštěm a byl
pryč.
Potom už opět jen lehký vánek rozechvíval úhledně zastřižené živé ploty v Zobí ulici,
která tu ležela pod inkoustovou oblohou tichá a spořádaná; bylo to poslední místo
na světě, kde byste čekali, že se stane něco ohromujícího. Harry Potter se převrátil
ve svých přikrývkách, ale neprobudil se. Malou ručkou stiskl dopis, který ležel vedle
něj, a spal dál. Nevěděl, že je jiný než ostatní, nevěděl, že je slavný, nevěděl, že za
několik málo hodin ho probdí výkřik paní Dursleyové, až otevře domovní dveře, aby
postavila ven lahve od mléka, ani že příštích několik týdnů ho jeho bratránek Dudley
nepřestane pošťuchovat a štípat…Ani nemohl tušit, že právě v tuto chvíli lidé, kteří
se potajmu sešli po celé zemi, zdvihají sklenky a tlumeným hlasem mu připíjejí: „Na
zdraví Harryho Pottera – chlapce, který zůstal na živu!“
Příloha Lekce 1 – charakteristiky postav
…………………………………………………………………………………………………
50
Pan Dursley
…………………………………………………………………………………………………
1. „Vysoký, tělnatý chlapík, který neměl málem žádný krk, zato měl velice dlouhý
knír.“
…………………………………………………………………………………………………
Paní Dursleyová
…………………………………………………………………………………………………
2. „Byla hubená blondýna a krk měla skoro dvakrát delší než jiní lidé, což se jí
velice hodilo, poněvadž ho celé hodiny natahovala přes plot a slídila, co se
děje u sousedů.“
…………………………………………………………………………………………………
Dudley
…………………………………………………………………………………………………
3. „Malý synek, který byl podle názoru svých rodičů ten nejúžasnější synek.
Když byl starší, vypadal jako světlovlasý hromotluk.“
………………………………………………………………………………………………….
Harry
………………………………………………………………………………………………….
4. „Pod čupřinou vlasů, černých jako uhel, která mu spadala do čela, spatřili
sečnou ránu podivného tvaru, která ze všeho nejspíš připomínala blesk.“
………………………………………………………………………………………………….
Albus Brumbál
………………………………………………………………………………………………….
5. „Byl vysoký, hubený a velice starý, soudě podle jeho stříbrných vlasů a vousů,
dost dlouhých, aby si je mohl zastrčit za opasek. Na sobě měl dlouhý hábit,
purpurový plášť, který vláčel po zemi, a na nohou boty na vysokém podpatku
51
a s přezkami. Modré oči za půlměsícovými brýlemi měl jasné a zářivé a svítily
v nich malé jiskřičky, a nos měl velice dlouhý a křivý, jakoby ho měl kdysi
aspoň dvakrát zlomený.“
………………………………………………………………………………………………….
Profesorka McGonagallová
………………………………………………………………………………………………….
6. „Dost přísně vyhlížející žena, která měla na nose hranaté brýle přesně téhož
tvaru jako skvrny, jež zdobily kočku kolem očí. Měla na sobě také plášť, ale
smaragdově zelený, a černé vlasy stažené do tuhého uzlu.“
…………………………………………………………………………………………………
Hagrid
…………………………………………………………………………………………………
7. „Byl málem dvakrát vyšší než normální lidé a přinejmenším pětkrát širší. Byl
prostě takový hromotluk, že se to ani nepatřilo, a působil divoce – skoro celý
obličej mu zakrývaly štětiny ježatých černých vlasů a vousů, dlaně měl jako
víka od popelnic a jeho nohy v kožených botách připomínaly delfíní
mláďata.“
…………………………………………………………………………………………………
Příloha lekce 2
Kapitola: Sklo, které zmizelo
„Ode dne, kdy se Dursleyovi probudili a našli na prahu přede dveřmi svého synovce,
uplynulo bezmála deset let, Zobí ulice se však skoro vůbec nezměnila. Paprsky
vycházejícího slunce ozářily tytéž upravené předzahrádky a na domovních dveřích u
Dursleyových se v nich zaleskla mosazná číslice čtyři; pak pronikly i do obývacího
pokoje, kde to vypadalo téměř stejně jako tenkrát večer, kdy se pan Dursley díval na
televizi na onu osudnou zprávu o sovách. Jedině fotografie na krbu ukazovaly, kolik
52
času mezitím opravdu uplynulo. Před deseti lety tam byly desítky snímků něčeho, co
vypadalo jako veliký růžový plážový míč, na který někdo nasadil pletené čepičky
s bambulkou v nejrůznějších barvách – jenže Dudley Dursley už nebyl malé dítě, a
fotografie teď ukazovaly světlovlasého hromotluka, jak jede na svém prvním kole,
sedí o pouti na kolotoči a hraje s otcem počítačovou hru, a jak ho matka objímá a
líbá. V celé místnosti se nenašla známka, že by v domě žil ještě nějaký jiný chlapec.
Harry Potter tam nicméně stále byl; v tu chvíli ještě spal, neměl však už spát dlouho.
Teta Petunie totiž byla vzhůru a její ječivý hlas byl první zvuk, který se po ránu
rozlehl domem.
„Vstávat! Vstávat! Hajdy z postele!“
Harry sebou trhl a probudil se. Teta znovu zabušila na dveře.
„Vylez!“ vřískla. Harry ji slyšel, jak jde do kuchyně a staví na sporák pánev. Převrátil
se na záda a ještě si zkusil vybavit sen, který se mu před chvílí zdál. Byl to hezký sen
a byla v něm motorka, která létala.
Měl podivný pocit, že stejný sen se mu zdál už někdy dřív.
Teta znovu stála za dveřmi.
„Už jsi vstal?“ naléhala.
„Skoro,“ řekl Harry.
„Tak sebou pohni, chci, abys mi dal pozor na slaninu. A neopovaž se ji připálit! Na
Dudleyho narozeniny musí být všecko jaksepatří.“
Harry jen zasténal.
„Co jsi říkal?“ vyštěkla na něj teta přes dveře.
„Nic, vůbec nic.“
Dudleyho narozeniny – jak jenom na ně mohl zapomenout? Harry pomalu vylezl
z postele a začal hledat ponožky. Pod postelí nějaké našel, z jedné vyklepal pavouka
a natáhl si je. Na pavouky byl zvyklý, poněvadž v přístěnku pod schody jich bylo
plno, a právě tam spával.
53
Když už byl oblečený, sešel předsíní dolů do kuchyně. Stůl málem nebylo vidět, tolik
na něm leželo dárků k Dudleyho narozeninám. Vypadalo to, že Dudley dostal ten
nový počítač, který chtěl, nemluvě o druhém televizoru a závodním kole. Proč
vlastně chtěl závodní kolo, byla pro Harryho záhada poněvadž Dudley byl tlustý jako
bečka a tělesná cvičený nenáviděl – pokud k nim ovšem nepatřilo, že do někoho
mohl bušit pěstmi. Dudleyho oblíbeným cvičným pytlem byl Harry, často se mu ho
ovšem nepodařilo chytit. Harry na to nevypadal, ale uměl utíkat velice rychle.
Možná s tím mělo co dělat to, že žil v tmavém přístěnku, však na svůj věk byl i tak
pořád malý a hubený. Vypadal ještě menší a hubenější, než byl doopravdy,
poněvadž nikdy nenosil nic jiného než odložené šatstvo po Dudleym, a ten byl snad
čtyřikrát silnější než on. Harry byl hubený v obličeji, měl vyčnělá kolena, černé vlasy
a zářivě zelené oči. Nosil kulaté brýle, které držela pohromadě jen spousta izolepy –
tolikrát už od Dudleyho dostal pěstí do nosu.
Jediné, co se Harrymu na jeho vlastním obličeji zamlouvalo, byla velice tenká jizva
na čele, která svým tvarem připomínala blesk. Pokud se pamatoval, měl ji odjakživa,
a první otázku, na kterou si vůbec dokázal vzpomenout, položil tetě Petunii, když se
jí zeptal, jak k té jizvě přišel.
„Při té havárii, kdy zahynuli tvoji rodiče,“ řekla mu tenkrát. „A nech si ty hloupé
otázky.“
Nech si ty hloupé otázky – to byla první zásada, pokud s Dursleyovými chtěl
vycházet v klidu.
Strýc Vernon přišel do kuchyně ve chvíli, kdy Harry obracel slaninu.
„Běž se učesat!“ utrhl se na něj místo ranního pozdravu. Asi tak jednou týdně se
strýc Vernon podíval přes noviny a vykřikl, že Harry potřebuje ostříhat. Harry se
nejspíš dával stříhat častěji než všichni ostatní chlapci z jeho třídy dohromady, ale
nic se tím nezměnilo, poněvadž vlasy mu prostě rostly po celé hlavě jak divé.
Harry už smažil vejce, když do kuchyně přišel i Dudley s matkou. Dudley se velice
podobal strýci Vernonovi. Měl tučný růžový obličej, skoro žádný krk, malá, vodová
modrá očka a husté světlé vlasy, hladce ulíznuté na tupé, sádelnaté hlavě. Teta
54
Petunie často říkala, že Dudley vypadá jako andělíček – Harry zase často tvrdil, že
Dudley vypadá jako čuník s parukou.
Harry přinesl na stůl talíře s vejci a se slaninou, což nebylo nic snadného, tak málo
na něm bylo místa. Dudley si mezitím přepočítával dárky a pak se mu protáhl obličej
„Třicet šest,“ řekl a podíval se na matku a na otce. „To je o dva míň než loni.“
„Drahoušku, ty jsi ale nepočítal dárek od tetičky Marge; vidíš, tady pod tím velikým,
co máš od maminky a od tatínka.“
„Dobrá, tak je jich třicet sedm,“ řekl Dudley a celý zrudl v obličeji.
Harry vytušil, že jeho bratránek je na nejlepší cestě k pořádnému záchvatu vzteku, a
tak začal hltat svou slaninu, jak nejrychleji uměl – to pro případ, že by Dudley
převrhl stůl.
Teta Petunie zřejmě také vycítila nebezpečí, poněvadž spěšně řekla: „A ještě ti
koupíme dva další dárky, až dnes pojedeme do města. Co na to říkáš, zlato? Ještě
dva dárky. Bude to v pořádku?“
Dudley o tom chvilku přemýšlel; vypadalo to, že ho to stojí značnou námahu.
Nakonec řekl pomalu: „Takže jich budu mít třicet…třicet…“
Třicet devět, drahoušku,“ řekla teta Petunie.
„Mhm,“ Dudley se ztěžka posadil a popadl nejbližší balíček. „Pak je to v pořádku.“
Strýc Vernon se spokojeně uchechtl.
„Náš malý dareba chce dostat, co mu patří, zrovna tak jako jeho otec. Jsi pašák,
Dudley,“ a prohrábl mu rukou vlasy.
V tu chvíli zazvonil telefon a teta Petunie ho šla zvednout; Harry a strýc Vernon se
zatím dívali, jak Dudley vybaluje závodní kolo, filmovou kameru, letadlo s dálkovým
ovládáním, šestnáct nových počítačových her video. Právě strhával papír ze zlatých
náramkových hodinek, když se teta Petunie vrátila od telefonu celá rozčílená a
ustaraná.
55
„Špatná zpráva, Vernone,“ oznámila. „Paní Figgová si zlomila nohu. Nemůže si ho –
„ pohodila hlavou směrem k Harrymu – „na dnešek vzít.“
Dudleymu samým zděšením poklesla brada, zato Harrymu poskočilo srdce. Každý
rok jezdili rodiče na Dudleyho narozeniny se svým synáčkem a s některým jeho
kamarádem do města, do zábavních parků, jídelen s hamburgry nebo do kina; a
každý rok nechávali Harryho u paní Figgové, potřeštěné staré dámy, která bydlela o
dvě ulice dál. Harry to tam nenáviděl. Po celém domě to páchlo zelím a paní Figgová
ho nutila, aby si prohlédl fotografie všech koček, které kdy v životě měla.
„Co teď?“ řekla teta Petunie a vztekle zahlížela na Harryho, by si to snad vymyslel
on. Harry věděl, že by mu mělo být líto, jestli si paní Figgová zlomila nohu; nebylo to
však nijak snadné, když si připustil, že uplyne celý rok, než se zase bude muset dívat
na Mindu, Bělunku, pana Tlapku a Chocholku.
„Mohli bychom zavolat Marge,“ navrhl strýc Vernon.
„Nemluv hlouposti, Vernone, víš, že toho kluka nemůže vystát.“
Dursleyovi takhle o Harrym mluvili často, jako kdyby tam vůbec nebyl – nebo spíš
jako kdyby to bylo něco odporného, co jim nerozumí ani slovo, asi jako nějaký
slimák.
„A co ta – jak ona se jmenuje, ta tvoje přítelkyně - Yvonne?“
„Ta je na dovolené na Mallorce,“ odsekla teta Petunie.
„Mohli byste mě prostě nechat tady,“ navrhl Harry s nenadálou nadějí (aspoň
jednou by se mohl v televizi dívat, nač by chtěl, a možná si i vyzkoušet Dudleyho
počítač).
Teta Petunie se zatvářila, jako by právě spolkla citron.
„A až se vrátíme, najít dům v troskách?“ zavrčela.
„Já bych ho přece do povětří nevyhodil,“ ohradil se Harry, ale neposlouchali ho.
„Třeba bychom ho mohli vzít s sebou,“ teta Petunie pomalu, „a nechat ho v autě
před zoo.“
56
„To auto je nové, nemůžeme v něm zůstat sedět sám“.
Dudley se nahlas rozbrečel. Vlastně neplakal doopravdy a bylo to už několik let, co
doopravdy plakal, věděl však, že když zkřiví tvář a začne fňukat, matka pro něj udělá
všecko, co mu na očích uvidí.
„Ty můj Dadloušku, neplač, maminka přece nedovolí, aby ti pokazili narozeniny,“
vykřikla a sevřela ho v náručí.
„Já… já nechci… aby… aby jel s námi!“ vřískal Dudley mezi předstíranými hlasitými
vzlyky. „Když on vždycky všecko pokazí!“ A škvírou mezi matčinými pažemi vrhl na
Harryho ošklivý pohled.
Právě v tu chvíli zazvonil zvonek – „Můj ty bože, už jsou tady!“ vykřikla teta Petunie
zoufale – a za okamžik vešel dovnitř Piers Polkiss, Dudleyho nejlepší kamarád, se
svou matkou. Piers byl vychrtlý chlapec s krysí tváří. Obvykle to byl on, kdy jiným
držel ruce za zády, zatímco je Dudley tloukl. Dudley okamžitě přestal dělat, že pláče.
Půl hodiny na to Harry, ač ještě pořád nemohl uvěřit svému štěstí, seděl s Piersem a
s Dudleym na zadních sedadlech auta pana Dursleyho a poprvé v životě se jel
podívat do zoo.“
57
Příloha Lekce 3
Kapitola: Dopis od nikoho
„Strýc Vernon znovu zůstal doma. Nejdřív spálil všechny dopisy, pak si vzal kladivo a
hřebíky a zatloukl prkny přední i zadní vchod, takže nikdo nemohl ven. Při práci si
broukal Náruč plnou tulipánů a při sebemenším zvuku sebou pokaždé trhl.
V sobotu se strýci Vernonovi začaly věci vymykat z rukou. Dovnitř se dostalo
čtyřiadvacet dopisů Harrymu, stočených a ukrytých po jednom ve dvou tuctech
vajec, které tetě Petunii podal oknem obývacího pokoje jejich mlékař a tvářil se při
tom velice rozpačitě. Zatímco strýc Vernon zuřivě telefonoval na poštu a do
mlékárny a snažil se najít někoho, komu by si mohl stěžovat, teta Petunie dopisy
rozcupovala v kuchyňském mixéru.
„Kdo to proboha zrovna tebe tak naléhavě chce?“ zeptal se Dudley Harryho užasle.
Když v neděli ráno strýc Vernon zasedl k snídani, vypadal dost špatně a unaveně,
přesto však šťastně.
„V neděli pošta nechodí,“ připomněl jim spokojeně, jak si mazal marmeládu na
chleba, „takže dneska žádné zatracené dopisy -“
Ve chvíli, kdy to řekl, přiletělo cosi kuchyňským komínem dolů a zasadilo mu to
pořádnou ránu do zátylku. Vzápětí začaly z ohniště jako kulky vyletovat dopisy;
mohlo jich být třicet nebo čtyřicet. Dursleyovi před nimi uhýbali, Harry však vyskočil
do vzduchu a pokoušel se některý chytit-
„Ven! VEN!“
Strýc Vernon chytil Harryho kolem pasu a vystrčil ho do předsíně. Hned za ním
vyběhli i Dudley a teta Petunie a zakrývali si obličej rukama, a strýc Vernon
přibouchl dveře. Slyšeli, jak se do místnosti ještě pořád valí dopisy a odrážejí se od
stěn a od podlahy.
„Už toho mám dost,“ prohlásil strýc Vernon; snažil se mluvit klidně, ale vytrhával si
při tom z kníru obrovské chomáče vousů. „Koukejte, ať jste během pěti minut
58
připraveni na cestu. Jedeme odtud. Sbalte si jenom něco na sebe. A nechci slyšet ani
slovo.“
S pouhou polovinou kníru vypadal tak hrozivě, že se nikdo neodvážil nic namítat.
Deset minut na to se už dostali zatlučenými dveřmi ven, seděli v autě a řítili se
k dálnici. Dudley na zadním sedadle popotahoval; otec mu vlepil pořádný pohlavek,
aby nezdržoval, když se pokoušel nacpat do svého sportovního pytle televizor, video
a počítač.
A teď jeli a jeli. Dokonce ani teta Petunie se neodvážila zeptat, kam vlastně mají
namířeno. Čas od času strýc Vernon najednou otočil a chvíli jel opačným směrem.
Vůbec nikde se nezastavili na nic k jídlu ani k pití.
Za soumraku už Dudley hlasitě skučel. V životě ještě nezažil tak hrozný den. Měl
hlad, přišel o pět televizních pořadů, které chtěl vidět, a ještě nikdy se mu nestalo,
že by tak dlouho na svém počítači nezlikvidoval nějakého vetřelce z cizích světů.
Nakonec strýc Vernon zastavil…“
59
Příloha Lekce 4
Příloha Lekce 4 – text pro žáka A
Kapitola: Klíčník
Úkol: Napiš dopis spolužákovi/spolužačce, kde mu sdělíš to nejdůležitější z toho, co
jsi právě přečetl. Můžeš připsat svoje názory, komentáře nebo se třeba zeptat na
jeho názor.
Dopis můžeš i přizdobit, ilustrovat, změnit jeho tvar, speciálně poskládat….
„Co přede mnou tajili?“ zeptal se Harry dychtivě.
„PŘESTAŇTE! ZAKAZUJI VÁM TO!“ zaječel strýc Vernon zachvácený hrůzou.
Teta Petunie zděšeně vyjekla.
„Děte se vycpat, voba dva,“ řekl Hagrid.
„Harry, ty jseš totiž – čaroděj.“
V chatrči se rozhostilo úplné ticho. Bylo slyšet jen moře a kvílené větru.
„Cože jsem?“ vydechl Harry.
„No přeci čaroděj,“ řekl Hagrid a posadil se zpátky na pohovku, která zasténala a
prohnula se ještě víc, „a myslím, že budeš zatraceně dobrej, až se v tom kapku
procvičíš. Když měl někdo takovou mámu a tátu, jako ty, co jinýho bys mohl bejt? A
počítám, že je na čase, aby sis ten dopis už konečně přečet.“
Harry natáhl ruku a konečně v ní držel nažloutlou obálku, s adresou napsanou
smaragdově zeleným inkoustem.:
Pan H. Potter
na podlaze
chatrč na útesu
uprostřed moře
Vytáhl z obálky dopis a četl:
60
ŠKOLA ČAR A KOUZEL
V BRADAVICÍCH
Ředitel: Albus Brumbál
(nositel Merlinova řádu první třídy, Veliký Čar., Nejvyšší divotvorce, Nejhlavnější
hlavoun, Mezinárodní sdružení kouzelníků)
Vážený pane Pottere,
S potěšením Vám oznamujeme, že ve škole
Čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás.
V příloze Vám zasíláme
seznam všech potřebných
knih a vybavení.
Školní rok začíná 1. Září.
Očekáváme vaši sovu nejpozději
31. července.
Se srdečným pozdravem
Minerva McGonagallová
zástupkyně ředitele
V Harryho hlavě vybuchlo otázek jako při ohňostroji, a nemohl se rozhodnout,
kterou má vyslovit nejdřív. Za pár okamžiků přece jen vykoktal:“ Co to znamená, že
čekají mou sovu?“
„U všech strašidel, teď jsi mi něco připomněl!“ Plácl se Hagrid do čela tak mocně, že
by to porazilo tažného koně, a z další kapsy kabátu vytáhl sovu – opravdu živou
sovu, která vypadala dost pocuchaně – a taky dlouhý brk a ruličku pergamenu.
S vyplazeným jazykem naškrábal vzkaz, který si Harry přečetl vzhůru nohama:
61
Vážený pane Brumbále,
Dal jsem Harrymu ten dopis. Zejtra s ním pojedu nakoupit, co potřebuje.
Počasí je strašný. Doufám, že se máte dobře.
Hagrid
Potom vzkaz stočil, dal ho sově, která ho stiskla v zobáku, došel ke dveřím a vyhodil
sovu do bouřky venku. Pak se vrátil a posadil se, jakoby to bylo stejně normální jako
povídat si s někým po telefonu.
Harry si uvědomil, že stojí s pusou dokořán, a honem ji zavřel.
„Kde sem to přestal?“ zeptal se Hagrid, ale v tu chvíli se vynořil ze tmy strýc Vernon;
ještě pořád byl popelavě bledý, ale vypadal rozlíceně.
„Harry nikam nepojede,“ prohlásil.
Hegrid jen zamručel.
„To bych rád věděl, jak mu v tom nějakej zatracenej mudla jako ty zabrání,“ řekl.
„Jak jste to říkal?“ zajímal se Harry.
„Mudla,“ vysvětlil Hagrid „tak mezi náma říkáme lidem, co neuměj žádný čáry a
kouzla. A tys měl tu smůlu, žes vyrůstal v rodině těch nejhorších mudlů, jaký jsem
kdy v životě viděl.“
„Když jsme ho vzali k sobě, zařekli jsme se, že s těmi nesmysly skoncujeme,“ řekl
strýc Vernon, „že to z něj dostaneme! Čaroděj, to tak zrovna!“
„Vy jste to věděli?“ zeptal se Harry. „Vy jste věděli, že jsem čaroděj?“
„Věděli!“ vypískla teta Petunie znenadání. „Věděli, samozřejmě jsme to věděli! A jak
bys nebyl, když ta moje zatrápená sestra byla zrovna taková? Ta dostala úplně
stejný dopis, zmizela do té – do té školy – a jezdila domů jen na prázdniny,
s kapsami plnými žabích pulců, a z čajových šálků dělala myši. Já jediná pochopila,
jak to s ní doopravdy je – že není normální! Ale ne, moje matka i otec pořád jen Lily
tohle a Lily tamto, byli pyšní, že mají v rodině čarodějku!“
62
Zarazila se jen na tak dlouho, aby se zhluboka nadechla, a pak soptila dál, jako kdyby
to všecko toužila vykřičet už kolik let.
„Potom se seznámila s tím Potterem, a když vyšli školu, vzali se a měli spolu tebe, a
já jsem samozřejmě věděla, že budeš taky takový, stejně divný, stejně – nenormální,
a potom, když laskavě dovolíš, se dala vyhodit do povětří a tys nám zůstal na krku!“
Příloha Lekce 4 – text pro žáka B
Kapitola: Klíčník
„Příštího dne ráno se Harry probudil časně. I když věděl. Že venku už je světlo. Zůstal
ještě ležet se zavřenýma očima.
„Byl to jen sen“, ujišťoval sám sebe. „Zdálo se mi, že z nebe spadl obr Hagrid a
oznámil mi, že půjdu do čarodějné školy. Až otevřu oči, budu zas u sebe
v přístěnku.“ V tom uslyšel hlasité zaklepání.
„Á, to už teta Petunie bouchá na dveře,“ napadlo Harryho a srdce mu pokleslo. Oči
však ještě pořád neotevřel; byl to tak krásný sen!
Ťuk ťuk.
„Dobrá, dobrá,“ zamumlal Harry. „Vždyť už vstávám.“
Posadil se a spadl z něj Hagridův těžký kabát. Chatrč zaplavovalo sluneční světlo;
bouře už skončila, Hagrid spal na zborcené pohovce a na okno ťukala pařátkem
sova. V zobáčku držela noviny.
Harry s námahou vstal; cítil se tak šťastný, jakoby se v něm nadouval obrovský
balon. Šel přímo k oknu a trhnutím ho otevřel. Sova vlétla dovnitř a upustila noviny
na Hagrida, ale obr se neprobudil. Nato se sova snesla na podlahu a začala útočit na
Hagridův kabát.
„Tohle nedělej.“
Harry se pokusil sovu odehnat, ale ta se po něm prudce ohnala zobákem a
nepřestávala trhat kabát.
63
„Hagride!“ hlasitě zavolal Harry. „Je tu nějaká sova -“
„No tak jí zaplať,“ zamručel Hagrid do pohovky.
„Cože?“
„Chce zaplatit, že přinesla noviny. Podívej se mi do kapes.“
Hagridův kabát jakoby sestával jen ze samých kapes, ve kterých byly svazky klíčů,
broky do vzduchovky, klubka provázku, větrové bonbony, sáčky s čajem… Konečně
Harry vytáhl hrst podivně vyhlížejících mincí.
„Dej jí pět svrčků,“ řekl Hagrid rozespale.
„Svrčků?“
„To jsou ty malý bronzový.“
Harry odpočítal pět malých bronzových mincí a sova natáhla pařátek, aby jí peníze
vložil do malého koženého váčku, který na něm měla přivázaný. Pak vyletěla
otevřeným oknem ven.
Hagrid hlasitě zívl, posadil se a začal se protahovat.
„Nejlíp když vyrazíme, Harry, máme toho dneska spoustu; musíme zaject do
Londýna a koupit ti všecky ty věci do školy.“
Harry převracel kouzelnické mince na dlani a prohlížel si je. Najednou mu napadlo
něco, při čem měl pocit, jako by ten balon štěstí v jeho nitru někdo propíchl.
„Ehm – Hagride?“
„Copak?“ zeptal se Hagrid a natahoval si obrovské vysoké boty.
„Když já nemám žádné peníze – a slyšel jsi včera večer strýce Vernona – abych se
někam šel učit kouzla, to on mi platit nebude.“
„Tak s tím se netrap,“ řekl Hagrid, vstal a poškrábal se na hlavě. „To si myslíš, že ti
rodiče nic nenechali?“
„Ale když jejich dům vyhořel -“
64
„Přeci se nenechávali svoje zlato doma, Harry! Nejdřív ze všeho musíme ke
Gringottovejm – to je kouzelnická banka. Vezmi si párek, nejsou špatný ani
zastudena – a docela bych si dal i kousek i toho tvýho narozeninovýho dortu.“
„Copak kouzelníci mají banky?“
„Jenom tu jednu. U Gringottovejch. Vedou ji skřetové.“
Harrymu upadl kousek uzenky, kterou držel v ruce.
„Skřetové?“
„Jo – takže bys musel bejt na hlavu, kdyby ses ji pokoušel vykrást, to ti říkám. Se
skřetama si nikdy nezačínej, Harry. Gringottovic banka je nejbezpečnější místo na
světě, když si chceš něco spolehlivě uložit – kromě snad Bradavic. A já tam stejně
musím; posílá mě tam Brumbál, zařídit něco pro Bradavice,“ a Hagrid se hrdě
napřímil. „Vobvykle mě posílá zařizovat důležitý věci. Doject pro tebe – vyzvednout
něco u Gringottovejch – poněvadž ví, že se na mě může spolehnout.
„Vzal sis všecko? Tak deme.“
Harry vyšel s Hagridem ven na útes. Obloha teď byla úplně jasná a moře se lesklo ve
sluneční záři. Veslice pronajatá strýcem Vernonem se tam ještě pohupovala; po
bouřce měla na dně spoustu vody.
„Jak ses sem dostal?“ zeptal se Harry a rozhlížel se, kde je ještě jeden člun.
„Přiletěl jsem,“ vysvětlil Hagrid.
„Přiletěl?“
„Jo – ale nazpátek pojedeme tímdletím. Teď když seš se mnou, už žádný kouzla
dělat nesmím.“ Usadil se v loďce, Harry však ještě upřeně hleděl na Hagrida a
pokoušel se představit si ho, jak letí.
„To bude votrava, veslovat takovou dálku,“ řekla Hagrid a zas jednu se na Harryho
podíval úkosem. „Kdybych – ehm – kdybych tu kocábku malinko popohnal, myslíš,
že bys to v Bradavicích nemusel nikomu vykládat?“
„Samozřejmě,“ ujistil ho Harry, nadšený při pomyšlení, že uvidí další kouzlo.“
65
Příloha Lekce 5
Kapitola: Učitel lektvarů
Harry Potter nastoupil do Bradavické školy, kde ho starý klobouk k jeho, velké úlevě,
přiřadil do Nebelvírské koleje. Harry a jeho spolužáci se seznamovali s novými
učiteli…
„Každou středu o půlnoci museli svými dalekohledy zkoumat noční oblohu a učit se
názvy různých hvězd a pohyby planet. Třikrát týdně chodili do skleníků vzadu za
hradem a pod vedením obtloustlé malé čarodějky, profesorky Prýtové, studovali
bylinkářství: učili se, jak zacházet se všemi těmi podivnými rostlinami a houbami, a
dozvídali se, k čemu se jich používá.
Rozhodně nejnudnější ze všech předmětů byly dějiny čar a kouzel, jediný předmět,
na který měli ducha. Profesor Binns byl už opravdu velice starý; jednou usnul před
krbem ve sborovně, a když příštího dne ráno vstal a šel na hodinu, své tělo tam
nechal. Profesor Binns jednotvárně mumlal a žáci si zapisovali jména a data, ovšem
Emerich Zlý a Uric Podivivný se jim pořád pletli dohromady.
Profesor Kratiknot, který je měl učit kouzelné formule, byl maličký hubený
kouzelník, který se vždycky musel postavit na hromádku knih, aby viděl přes stůl. Na
začátku první hodiny si udělal seznam studentů, a když se dostal k Harryho jménu,
vzrušeně zapištěl a zmizel jim z očí.
Profesorka McGonagallová byla zase úplně jiná. Harry měl úplnou pravdu, když říkal,
že by nebylo dobré dostat se s ní do sporu. Byla přísná a chytrá, a sotva se při její
první hodině posadili, řekla jim svoje.
„K přeměňování patří některá z nejsložitějších a nejnebezpečnějších kouzel, kterým
se v Bradavicích budete učit,“ prohlásila. „Každý, kdo by si při mých hodinách chtěl
nějak zahrávat, půjde a už se nevrátí. Berte to jako první a poslední varování.“
Pak proměnila svůj psací stůl v prase a to zase zpátky v psací stůl. Na všechny to
udělalo velký dojem a nemohli se dočkat, kdy začnou také, brzy však zjistili, že ještě
dlouho nebudou měnit kusy nábytku ve zvířata…“
66
„Předmět, na který se všichni těšili, byla obrana proti černé magii, ukázalo se však,
že hodiny profesora Quirrella jsou spíš legrační. V jeho učebně to úporně páchlo
česnekem a všichni tvrdili, že má odehnat upíra, se kterým se Quirrell kdysi setkal
v Rumunsku, a že prý se obává, že se jednoho dne vrátí, aby ho přece dostal. O
svém turbanu jim profesor navykládal, že jej dostal od jistého afrického vladaře
z vděčnosti za to, že ho zbavil oživlého nebožtíka, jenž řádil v jeho říši, studenti tomu
však příliš nevěřili. Když totiž Seamus Finnigan dychtivě požádal, aby jim Quirrell
vypravoval, jak toho zloducha přemohl, profesor se začervenal a začal mluvit o
počasí; navíc si všimli, že turban podivně zapáchá, a Weasleyova dvojčata
prohlašovala, že je také napěchovaný česnekem, takže Quirrell se ochraňuje na
každém kroku.“
„Ano, ovšem,“ řekl tiše. „Harry Potter. Naše nová – hvězda.“
Draco Malfoy a jeho přítelíčkové Crabbe a Goyle si zakryli ústa dlaněmi a hihňali se.
Snape vyvolal poslední jméno a pak se rozhlédl po učebně. Oči měl stejně černé jako
Hagrid, nebylo v nich však vůbec nic z obrovy srdečnosti. Byly studené a prázdné, a
když jste do nich pohlédli, museli jste myslet na temné tunely.“