Využití GIS při ochraně nerostného bohatství

Vršovická 65, 110 10 Praha 10, Tel: 267 121 111,Fax: 267 310 308, Email: [email protected], www.env.cz

Využití GIS při ochraně nerostného bohatství

• Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí - včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou. Prostřednictvím odboru geologie zabezpečuje výkon státní správy mj. podle zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (dále horní zákon), ve znění pozdějších předpisů , zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích (dále geologický zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcích vyhlášek s tím souvisejících.


Střety



• Ministerstvo životního prostředí vykonává řídící a kontrolní činnost, vydává osvědčení o výhradním ložisku vyhrazeného nerostu, vydává rozhodnutí o stanovení průzkumného území, stanovuje chráněná ložisková území, vydává rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru a vykonává řadu dalších činností vyplývajících z dalších zákonů a vyhlášek.



• Většina těchto činností vyžaduje přesnou prostorovou lokalizaci a využívání s tím souvisejících databází. Ministerstvem životního prostředí zřízená organizační složka státu, Česká geologická služba-Geofond, shromažďuje, uchovává a průběžně zpracovává neustále se měnící různorodá data, která za určitých podmínek poskytuje v podobě účelových databází jak laické, tak i odborné veřejnosti.


Sledování postupů těžby



Nyní se pokusím nastínit některé činnosti odboru geologie, kde se k rozhodování využívá GIS. Začneme-li postupně s agendou vztahující se k vyhrazeným nerostům, pak je postup následující: Organizace podá žádost o stanovení průzkumného území na vyhledávání - v případě vyhrazeného nerostu, nebo průzkum - v případě výhradního ložiska. Vrcholy průzkumného území jsou dány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. V této chvíli se do hry dostává GIS.


Střety PÚ



• Uvedené souřadnice si převedeme do vrstvy s příslušnými atributy, vypočítáme plochu a kontury průzkumného území (ze zákona je stanoven poplatek odvozený z plochy náležející určitému katastrálnímu území). Dříve bylo nutné pracně porovnávat jednotlivé druhy map, což bylo časově značně náročné. Nyní je práce s jednotlivými mapami – vrstvami - značně jednodušší a zároveň přehlednější a přesnější. Podle potřeby si lze otevřít vrstvy prognózních zdrojů surovin, výhradních ložisek,



• chráněných ložiskových území, dobývacích prostorů a podobně, otevřít lze případně i vrstvy biokoridorů a ostatních ochranných pásem a území. Takto se rychle a kvalitně doberu všech možných potenciálních střetů zájmů, které je nutno ošetřit v podmínkách rozhodnutí. Když pak organizace úspěšně dokončí průzkumné práce a předloží výpočet zásob vyhrazeného nerostu, vydá ministerstvo na základě toho osvědčení o výhradním ložisku a jeho kontury se zanesou do příslušné mapy – vrstvy.



• Další krok je pak stanovení chráněného ložiskového území k ochraně nerostného bohatství. Ze zákona ministerstvo poskytuje k využití výsledky geologických prací orgánům územního plánování.


Sledování postupů těžby



• Jinou důležitou činností ministerstva je také zajišťování nebo likvidace starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl. I v těchto případech je nutná přesná lokalizace v mapě a následná kontrolní činnost v terénu, k čemuž se využívá GPS. Obdobně je tomu i při inventarizaci odvalů a hald odpadů z těžby, kde je pomocí GIS sledován možný negativní dopad na životní prostředí.


Dopad těžby na ŽP



• V posledních letech máme k dispozici ortofotomapy. Tento fenomén nám umožňuje rychlejší a v podstatě kvalitnější kontrolu nad dodržováním zákonných norem při ochraně nerostného bohatství. Jelikož máme k dispozici souhrnnou evidenci ložisek a ostatních fenoménů ochrany přírody v jednotlivých vrstvách, můžeme přiložením těchto vrstev přes ortofotomapy zjistit případné postupy těžby nerostných surovin v dobývacím prostoru nebo nepovolené aktivity při nakládáním s nerostným bohatstvím.



• Jestliže jde o činnost, která je v rozporu s ustanoveními geologického zákona, může Ministerstvo životního prostředí udělit ve správním řízení pokutu až do výše 1 milionu korun. Jestliže se zjistí porušení z ustanovení horního zákona, pokutu může uložit Česká báňská správa.



• Jako příklad využití ortofotomap zde mohu uvést, jak byla na ložisku štěrkopísku u Roudnice zjištěna nepovolená těžba nerostu (černobílé ortofoto). Na základě této skutečnosti jsme podali podnět k prošetření na Českou báňskou správu, která má v kompetenci povolování hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, tj. kontrolu těžebních organizací. Při další naší kontrole (barevné ortofoto) jsme mohli konstatovat, že organizace již legalizovala příslušnou těžbu. Obdobný případ byl zjištěn na ložisku kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu.


Legalizace těžby SP


Těžba KA bez DP



• Aplikace GIS zkvalitňují a zrychlují příslušná rozhodnutí státní správy a mohou dopomoci k odhalení nepovolených činností (jak bylo uvedeno výše). V současné době každý, kdo má přístup na internet, může získat signální informace o stavu životního prostředí tedy i nerostném bohatství na stránkách ministerstva životního prostředí tj. www.env.cz „Mapové aplikace“ nebo přímo na http://map.env.cz/website/mzp/.



• Do ochrany horninového prostředí patří i sledování a odstraňování kontaminace zemin a podzemní vody způsobené antropogenní činností. V této oblasti je GIS využíván v integrované databázi skládek a kontaminovaných míst - SESEZ, kterou spravuje resortní instituce Ministerstva životního prostředí Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka. Tato databáze je přístupná také na adrese http://map.env.cz


Předpolí velkolomu


Sledování rekultivací


Rekultivace a foto


fotodokumentace


Těžby SP


GPS


Ukázka – geologické mapy


Ukázky z historických map


Srovnání s historickou mapou






Děkuji za pozornost

Documents

Využití GIS při ochraně nerostného bohatství