Vývoj bezpečnostní situace ve světě

Vývoj bezpečnostní situace ve světě

1. Analýza bezpečnostních prognóz

2. Zbrojní průmysl

3. Ochrana utajovaných skutečností

Hlavní aktéři světového bezpečnostního vývoje

Hlavní aktéři světového vývoje:

• Po skončení bipolárního světa a existence USA jako jediné supervelmoci světa pomalu přichází utváření modelu multipolárního světa – konkrétně

• USA jsou stále více konfrontovány růstem vlivu Asie s dominancí Číny a vzestupem Indie

• Do světové bezpečnostní politiky vstupují regionální mocnosti jako jsou Indonésie a Brazílie, která chce stále více ovlivňovat dění v J. Americe. Japonsko, predikoval se mu větší vliv (v 70 letech).

• Jako významný světový faktor se vrací po letech Rusko

• EU (27 členských zemí, 0,5 mld. Obyvatel)


Globální politika:

• Hlavním trendem vývoje mezinárodních vztahů bude soupeření o zajištění dostatku potřebných surovinových zdrojů, ropy, plynu, vody, a přepravních cest

• soupeření o intelektuální kapitál (technologické inovace)

• soupeření – západní způsob života, liberální demokracie a společenské uspořádání dle vlastních tradic a potřeb

• Širší koncept vládnutí – G8 a v budoucnu G20

• Nyní existuje několik konfliktních ohnisek: Izrael-Palestina, Irák, Afghánistán, Irán, Pakistán, Subsaharská Afrika a Africký roh, Korejský poloostrov

G20 predstavuje neformální platformu 20 nejvyspelejších zemí a nejdynamicteji se rozvíjejícíchzemí. Patrí do ní: Argentina, Austrálie, Brazílie, Cína, Francie, Nemecko, Indie, Indonésie, Itálie,Japonsko, Kanada, Korea, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika, Turecko, VelkáBritánie a USA.


Podíly na světovém HDP (v %)

Země 1995 2007 2020

USA 21,7 19,4 18,3

Čína 5,5 10,1 17,7

Japonsko 8,3 6,0 4,6

Indie 3,1 4,3 6,9

Rusko 2,8 2,9 3,1

EU-27 24,5 20,8 18,6

Francie 3,6 3,0 2,5

Německo 5,3 3,9 3,2

Velká Británie 3,4 3,1 2,9

USA

• Nejsilnější mocnost světa (20% světového HDP, největší vojenský rozpočet 529 mld. USD, 46% světových výdajů na zbrojení příznivý demografický vývoj +17% obyvatel – hispánci, špičkové vzdělávání, z 50 špičkových univerzit je jich 37 v USA)

• Kontrola Blízkého východu, - surovinový zdroj, zadržování globálních ambic Číny, a posilujícího surovinově bohatého Ruska

• USA si budou hledat spojence i mimo Evropu – Austrálie, Nový Zéland, Japonsko

• Limitem budou ale finance, snaha udržet vyrovnaný rozpočet, rozpočtový deficit 4,2%

• Multipolární svět – asymetrická multipolarita – USA si podrží hegemonii

USA

• Změna strategie – Nyní: dvě válečné operace na dvou strategických

směrech– V budoucnu: balancování, výběr strategického směru ad

hoc

• Určení priorit („slabé“ země)

• Pozornost „jádru“ islámského světa (Irán, Afghánistán. Pákistán)

• Hlavní cíl: udržení strategické iniciativy

• Vnímání Číny jako faktoru globální geopolitiky

Čína

Čína jako nový globální hráč

• Druhá největší ekonomika světa

• Posilování vojenské moci– 2025: vojenský rozpočet cca 160 – 250 miliard $

• Sociální kontradikce

• Křehkost finančního systému, nestabilita státního sektoru, korupce

• Vzrůstající spotřeba energetických zdrojů

• Překonání rozporu mezi tržní ekonomikou a jednopolárním politickým systémem

Čína

Vojenská strategie

• Doktrína „Tři severy a čtyři moře“– přijata Vojenskou komisí KS Číny v roce 1993)– Tři severy: NATO, USA, Rusko (hodnoceno jako

slabý satelit Západu!),

• Realizace doktríny počítá s tím, že v roce 2019 Čína překoná „Tři severy a čtyři moře“ a 21. století se stane stoletím Číny a Čína velmocí první třídy.

Čína

Vojenská strategie

Doktrínu je možné vnímat jako integrální součást celkové čínské strategické orientace, jejíž etapizace je následující:1959-1979 (Mao Ce Tung – Osvobození a znovuzrození)1979-1989 (Teng Siao Pching – Modernizace a posilování)1989-2009 (Tiang Ce Min – Stabilizace a vyrovnávání)2009-2019 (Velikost a důstojnost)

Čína

Vojenská strategie

• Střednědobé a dlouhodobé strategické priority:

– Návrat Tchaj wanu– Zajištění plné suverenity nad Tibetem a

východním Turkestánem– Přenesení „strategických hranic“ Číny za tyto

hranice.

Čína a vztahy se západem

• Cíle:– Udržovat vstřícné vztahy a rozšiřovat je – Využít období spolupráce k posilování

ekonomického a bezpečnostního potenciálu

• „Manévrování“ mezi USA a Evropou

• Indie – dobré vztahy i s USA, na všechny strany (Rusko, Čína, USA)

Rusko

Zůstává významným světovým hráčem (suroviny, vojenský potenciál, geopolitický vliv)Výhoda „strategické autonomie“Překonání „zhroucení státu“ v 90. letech

•Demografický úpadek•2025: 137 milionu obyvatel

•Úroveň vnitřního násilí •Nestabilita na jižních hranicích Ruska•Nebezpečí islámského extremismu a terorismu pro vnitřní chod státu•Velká závislost ekonomiky na energetických zdrojích.

Hlavním národní zájem Ruska: stabilizace svého postavení jako velmoci

Rusko

Rusko – hlavní rysy současného vývoje:

•Reformy pomocí „řízené demokracie“•Stabilizace ekonomiky •Vytvoření základního rámce právního státu (zájem nových elit)

•Opory státu: •nové politické a ekonomické elity•monopolní ekonomické struktury (Gazprom)•„strana moci“•vojensko-průmyslový komplex•bezpečnostní složky, armáda

Rusko

Rusko – hlavní rysy současného vývoje:

•Boj s korupcí a zločinností

•Kontrola médií

•Nestabilní situace na jižních hranicích Ruska (Čečensko)

•Armáda stále jako nástroj silného mocenského postavení Ruska

Rusko

Rusko – vojenská strategie

Využívání faktu, že Rusko je důležitým aktérem v euroasijském prostoru

suroviny, bezpečnostUdržování korektních vztahů se Západem

USA – boj proti terorismuPosilování vztahů s Evropou (EU, Německo, Francie – i jako protiváha USA)Vytváření spojenectví na „asijském směru“ (Čína, Indie)

EU - hlavní trendy

• Do r. 2020 si EU udrží značný vliv na mezinárodní scéně díky těmto faktorům:

– velikost trhu– jednotná měna– vzdělanost populace resp. vysoce kvalifikovaná

pracovní síla– objem obchodní a rozvojové pomoci, zvláště

„třetímu světu“

EU - hlavní trendy

• Složitý průběh reforem sociálního státu v členských zemích

• Demografická krize

• Problémy s udržením větší politické koheze (integrace EU do hloubky)

EU –USA komplikované spojenectví

Důvody:politické

odlišné strategické a geopolitické priorityekonomické

dopady existence jednotné evropské měny + obchodní spory

ekonomicko-vojenskésamostatná politika EU v oblasti vyzbrojování (systém Gallileo)

Vojenské: omezené, jen 5% ozbrojených sil, cca 100.000 vojáků

Zbrojní výroba

Zbrojní průmysl ČR:

Výrazné změny ve vojenství, struktuře armád, vznik nových potřeb, ČR z politických důvodů vše bezvýhradně přijímá, ale praktický odraz v bezpečnostních rozhodnutích a strukturách je povětšině formální, nevýrazný a málo produktivní

V uplynulém období narostl počet nasazení sil pod mandátem OSN, NATO, EU, od udržení či vynucení míru až po ozbrojené zásahy

Především u evropských armád se projevuje omezená použitelnost:• Nedostatečné systémy velení a spojení• Letouny strategické přepravy• Munice nové generace apod.

Zbrojní výroba

V čele změn ve vojenství: filozofie či doktrína RMA (Revolution in Military Affairs)Tzn. vedení války za informační nadvlády a převaze v hitech konvenčních zbraní,

rychlé a přesné vzdušné údery umlčují vojenskou a civilní infrastrukturu a vytvářejí úspěch pro následné pozemní informace

Základní směr aplikace RMA je dnes výstavba sil tzv. net-centric warfare – NCW, bojovou činnost sestav, v nichž jsou všechny prvky propojeny do jedné informační sítě

U evropských armád to probíhá ve srovnání s USA pomaleji a obtížněji, důvodem jsou jednak omezené finanční zdroje a rozhodnutí parlamentů a vlád jednotlivých zemích

To vyvolává změnu architektury zbraňových systémů, zatímco v USA investovaly do odlišné technologické báze, v Evropě technická a technologická připravenost je stále nedostatečná, nejdále Německo se zaváděným akvizičním systémem CPM 2001

Má ČR skutečnou průmyslovou základnu obrany?V ČR po živelném rozpadu zbrojního odvětví bývalého režimu, konverzi a

privatizaci jeho fragmentů nastal obtížný stavVláda ČR se k otázce domácího zbrojního průmyslu vyslovila až po našem

vstupu do NATO a pod tlakem svých závazků

Zbrojní výroba

Bylo to v r. 2000 svým usnesením: „Principy spolupráce státu s obranným průmyslem v ČR“ a uložila MO, aby uzavřelo dohodu o spolupráci s Asociací obranného průmyslu ČR – AOP

• Dohoda pouze deklarativní, oba subjekty nemají potřebnou pravomoc• Koho dohoda zahrnuje není jasné, kdo patří pod obranný průmysl, stát

reprezentuje MO, částečně MPrůmyslu a obchodu, partner AOP jen podniky usilující o podíl na produkci obranných technologií a obchodu s nimi

• Namísto jasně definovaných státních zájmů ve zbrojním průmyslu jen fráze, chybí vymezení strategických výrob a oborů

• Není zodpovězena ani otázka, komu chce stát poskytovat podporu (jen ti, získali povolení na produkci obraných technologií a obchodu s nimi, či zaměření jenom na skutečné, integrované a vyprofilované a dostatečně silné skupiny obraného průmyslu.

Zbrojní výroba

Rozhodnutí o existenci naší armády, jedna z nejmenších v Evropě, vytvořilo situaci, že kromě několika základních nákupů (nadzvukové letouny, obrněná kolová vozidla, nákladní automobily) není prakticky o čem jednat

Reforma armády – bez reálné vazby na existenci a rozvoj domácího zbrojního sektoru, to vše povede:

• Další úpadek a zánik dosud přežívajících zbrojních podniků• Základní závislost na zahraničních dodavatelíchPříkladem takového přehlížení domácích kapacit byla situace kolem

kolových obrněných vozidel, konkrétně, v r. 1998 konference „Obrněná technika 98“ 2 reálné možnosti: jednak vývoj vlastní řady KOV Zubr ve spolupráci se zahraničními partnery a nebo osvojení si výroby zahraničního vozidla společností TATRA. Požadavek, aby se rozhodlo s předstihem, jinak v okamžiku potřeby dodávek bude možný jenom nakup obrněných vozidel ze zahraničí. Toto se také v plném rozsahu potvrdilo.

Zbrojní výroba

Obdobný negativní vývoj se projevil u tzv. proexportních programů podporovaných ze státního rozpočtu. Jejich výsledky jsou odborníkům známy, veřejnosti víceméně skrývány.O co se jedná“¨:

Lehký bitevní letoun Alca L 159: lehké bitevníky překonány vrtulníky, jasné již v r. 92, max. jako cvičný letoun, exportní možnosti???

Modernizace tanku T-72: v r. 93, těžká pásová vozidla na ústupu, pro zahraničí nevhodná, existovaly i úspěšnější modernizace, modernizace z původních 350 ks na 200 v r 97, pak 60 (2001), dále 40 a nakonec 30 (2003).

Letecký kanon Plamen a munice 20 mm x102: jako základní zbraň pro L 159, vývoj od r. 96, - neukončen, moderní letouny – jiné typy leteckého střeliva

Pasivní průzkumný systém – Věra: z hlediska výkonu a technických možností je hodnota nesporná, ale existuje podmíněný vývozní kapitál. Unikátní výhoda znehodnocuje vlastnosti aktivních radiolokátorů a jde proti proudu dosavadního vývoje. Věra je tak solitérem, nikam nepatří a zřejmě se neprosadí do NATO a EU, jedno zakoupení USA nic neřeší, izolovaný nevelký český výrobce to nemá jednoduché. Nové průzkumné systémy s ní nepočítají, ověřuje se s zkouší nová radiolokační technika

Zbrojní výroba

Optimistická očekávání (po našem vstupu do NATO a EU) – mají malou naději na úspěch

Domácí slabiny – slabost, rozdrobenost, kapitálová slabost, kooperace či účast v mezinárodních programech – pouze max. jako subdodavatelé

Výjimka – výrobce lehkých bitevních letounů se zahraniční účastí, ale tam je budoucnost v důsledku získání dalších zakázek v zahraničí nejasná.

Domácí zbrojní průmysl – rizika:• Trvající nekoncepčnost a nestabilita plánování armádní akvizice• Přepracovaná armádní struktura – další snížení potřeb, zredukované

počty, více se bude investovat do osobních nákladů• Vývoz a přeshraniční výrobní kooperace je závislá: zda má ve výzbroji

vlastní armáda, nedostatkem komodity na trhu, kvalifikační a technologická připravenost pro kooperaci se zahraničními firmami,

• Višegrad se rozpadl – spolupráce ve vyzbrojování armád

Výsledkem jsou tedy: nákupy výzbroje ze zahraničí a offsetyPozn. Zkušenosti – praktická offsetová návratnost je výrazně nižší než původní

představy a proklamace.

Ochrana utajovaných skutečností

Pro oblast ochrany utajovaných skutečností byl zákonem č. 148/1998 Sb.,o ochraně utajovaných skutečností, zřízen Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) jako ústřední správní úřad.

• NBÚ zajišťuje zejména jednotné provádění ochrany utajovaných skutečností v ČR (nově informací), •bezpečnostních prověrek, •Provádí certifikaci informačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi, •koordinuje výzkum a vývoj prostředků k ochraně utajovaných informací a •zajišťuje jejich certifikaci a distribuci. •Dále vydává standardy pro oblast informačních systémů, administrativní a fyzické bezpečnosti a pro oblast kryptografické ochrany a podílí se na mezinárodní spolupráci. Prostřednictvím NBÚ se vykonává státní dozor, správní trestání a vedení správních řízení s fyzickými osobami i organizacemi za porušenízákonem stanovených povinností při ochraně utajovaných informací.


Hlavní úkoly Národního bezpečnostního úřadua. rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad

a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu,b. plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se závazky

vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,

c. vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů,d. ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v

mezinárodním styku,e. zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního

střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího elektromagnetického vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí,

f. provádí certifikace technického prostředku, informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory,

g. zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků,h. vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické

ochrany.


PojmyUTAJOVANÁ INFORMACE (dříve utajovaná skutečnost)Informace označená stupněm utajení podle zákona, která je uvedena v seznamu

utajovaných informací, vydávaných jako Nařízení vlády, v jakékoli podobě zaznamenaná na jakémkoli nosiči, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné. Dělí se do čtyř stupňů: Vyhrazené, Důvěrné, Tajné a Přísně tajné.

OSVĚDČENÍ FYZICKÉ OSOBYVeřejná listina stvrzující, že její držitel/ka splnil/a podmínky pro přístup k danému stupni

utajované informace (Důvěrné, Tajné, Přísně tajné) a může být poučena nebo může vykonávat citlivou činnost. Označení jednotlivých kolonek je kromě českého jazyka také v jazyce anglickém a francouzském. Pro potřeby Evropské unie tedy není třeba žádat explicitně vydání zvláštní listiny. Platnost je 9, 7 a 5 let podle stupně utajení, na které bylo osvědčení vydáno.

DOKLAD O BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOSTI FYZICKÉ OSOBYVeřejná listina stvrzující, že její držitel/ka splnil/a podmínky pro její vydání a může

vykonávat citlivou činnost. Platnost je 5 let.


Obecně k personální bezpečnostiPersonální bezpečnost je základním druhem zajištění ochrany utajovaných informací.

Kromě ověřování podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby jí byl umožněn přístup k utajované informaci, zahrnuje personální bezpečnost i výchovu těchto osob. Za zajištění proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci ručí odpovědná osoba. Ta je povinna jednou ročně zajistit u osob, které mají přístup k utajované informaci proškolení z právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací.

Způsob a rozsah ověřování podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby jí byl umožněn přístup k utajované informaci, se liší podle stupňů utajení, k nimž má mít fyzická osoba mít přístup.

Pro utajované informace stupně utajení Vyhrazené ověřuje podmínky odpovědná osoba nebo jí určená osoba. Není – li jí, ověření provede Národní bezpečnostní úřad. Pro stupně utajení Důvěrné, Tajné a Přísně tajné se splnění podmínek ověřuje v bezpečnostním řízení, které je oprávněn provádět Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí a Ministerstvo vnitra u příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů.

Ministerstva a další ústřední správní úřady jsou povinny každoročně do 31. října zpracovat a zaslat Národnímu bezpečnostnímu úřadu personální projekt. Jeho obsahem je zhodnocení stavu v personální bezpečnosti za uplynulý rok a předpokládaný počet osob, u kterých bude nutné v následujícím roce provést bezpečnostní řízení s rozlišením podle stupňů utajení.

Documents

Vývoj bezpečnostní situace ve světě