Výzkum, vývoj a inovacev České republice

Intervence/investice a užitkyrizika a paradoxy

mýty a realita

Stát?

Akademie věd ČR?

Resortní výzkumné ústavy?

Vysoké školy?

Podniky?

Studenti?

Občané ČR?

Kdo je finálním zákazníkem investic do V+V+I?

Důvody podpory VaVaI• Rozšiřování znalostní báze (zákl. a část apl. výzkum, v tom „blue sky“) (cca

17,5 mld. Kč = 70 % veřejných prostředků bez ESF)• Zejm. Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR, VŠ

• Přínos pro rozvoj společnosti a zachování kulturního dědictví (společenskovědní výzkum) (cca 2,5 mld. Kč = 10 %)• Zejm. netechnické vysoké školy (VŠ) a programy účelové podpory

– Ministerstvo kultury, MŠMT

• Zvýšení ekonomické výkonnosti/konkurenceschopnosti (cca 5 mld.Kč = 20%) • Vyšší přínos VaVaI pro růst HDP:

• podpora inovativnosti a inovací,• zvýšení ziskovosti firem, • zvýšení exportní výkonnosti, • zvýšení zaměstnanosti (zejména kvalifikované pracovní síly – ročně začíná studovat na

VŠ 55–58 % populačního ročníku)• Zejm. technické VŠ, účelová podpora z Technologické agentury ČR a ministerstev

Kdo profituje z vyšší konkurenceschopnosti ( státu, podniků)

Stát : z vyššího daňového výnosu z nižší nezaměstnanosti

Občan : z lepší životní úrovně z lepšího vzdělání svých dětí

Poskytování institucionální a účelové podpory výzkumným organizacím

Zdroj: ČSÚ – údaje včetně prostředků na kofinancování podpory VaVaI z EU fondů

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Účelová podpora

8165.00151

9511.36324

10243.63109

10495.41842

12068.53043

11625.212000000

1

13001.03088

12841.19

Institucionální podpora

10114.63699

10854.60008

12759.23767

12168.26188

13242.21257

13810.20488

17821.96004

16944.8571031

Vývoj celkové podpory (rok 2005=100 %)

100 111.41338117818

9

125.83875091402

9

123.98319747953

4

138.46413319388

1

139.14617009521

3

168.61925863577

7

162.94658728125

3

Vývoj účelové podpory (rok 2005=100 %)

100 116.48942413973

9

125.45779786389

8

128.54153679146

1

147.80806121369

6

142.37856521841

7

159.22876271458

3

157.27112829401

1

Vývoj institucionální podpory (rok 2005=100 %)

100 107.31576517013

5

126.14627378733

120.30349573623

2

130.92128351311

2

136.53683165944

2

176.19970007445

6

167.52807955295

7

2,500

7,500

12,500

17,500

22,500

27,500

32,500

105.0115.0125.0135.0145.0155.0165.0175.0

Vý

še

p

od

po

ry

(m

il. K

č)

%

Zdroj: Analýza VaV 2012

Lidé ve výzkumu

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Podnika-telský

21781.663745 23713.09764 25217.260345 26069.160335 25883.534525 26998.342345 29509.007175 32223.770565

Vládní 10583.944045 11086.03 11341.133 11385.7745 11180.464285 10926.4265 11132.7745 11345.448

Vysokoškolský

10775.7535 12775.616 12465.2015 13146.982 13647.9095 14055.616 14723.6445 16334.871

Ostatní 229.069805 154.3761 167.969375 205.96024 248.926095 309.746075 331.516105 318.98072

2,500

7,500

12,500

17,500

22,500

27,500

32,500

Přep

očte

né o

soby

na

ekvi

vale

nt F

TE

Celkem 43 370 47 729 49 192 50 808 50 961 52 290 60 22355 697

Žebříček konkurenceschopnosti zemí sestavovaný Světovým ekonomickým fórem říká v roce 2013:

• Ukazatel celkově: pád z 33 (2008) na 46 místo v roce 2013

• Ukazatel Inovace: pád 27 (2008) na 37 místo v roce 2013

• Ukazatel Dostupnost nejnovějších technologií” a “Absorpce technologií na úrovni firem” je ČR až na 53. resp. 54. místě.

A jak na tom jsme?

Výhledové financování orientovaného výzkumu, vývoje a inovací

Název prioritní oblasti Podíl finančních prostředků

Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech

20%

Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů 18%

Prostředí pro kvalitní život 18%

Sociální a kulturní výzvy 10%

Zdravá populace 20%

Bezpečná společnost 14%

Počet recenzovaných časopisů v r. 2012: 768

Počet vědců v AV+ VŠ : 27780 Počet vědců na jeden časopis: 37

Po kontrole RVVI, KHV a GAČR

redukce recenz. časopisů v roce 2013: 441

Zdroj: IS VaV

Výsledky výzkumu podpořeného z veřejných zdrojů 2012

J2500842%

D1283322%

B17043%

C49218%

P2490%

G20203%

F8741%

Z4741%

R11112%

V170%

H970%

N22984%

A8111%

E1700%

M5141%

W6051%

O52449%

Publikační výsledky = článek v odb. periodiku (J) a sborníku (D) ,monografie (B), kapitola/y odborné knihy ( C)

P– patenty

Aplikované výsledky = poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno (Z); technicky realizované výsledky – prototyp, funkční vzorek (G); výsledky s právní ochranou - užitný, průmyslový vzor (F),

R – software

V – výzkumná zpráva

H – výsledky promítnuté do práv. předpisů a norem; směrnic a předpisů nelegislativní povahy

N – certifikovaná metodika, spec. mapa s odb. obsahem, léčebný a památkový postup

A – audiovizuální tvorba

Uspořádání akcí = výstava (E), konference (M), workshop (W)

O – ostatní výsledky nezařazené výše

Podle typu výsledkuVýzkumné organizace a firmy – celkem 58 950 výsledků

Struktura celkových výdajů (soukromých a veřejných) na VaV

Zdroj: ČSÚ

Kam jdou prostředky na výzkum…

Detailní struktura za rok 2012

Z celkových výdajů na VaV ve výši 72 360 mil. Kč v roce 2012 směřovala do podnikatelského sektoru provádění VaV částka 38 790 mil. Kč, z toho 25 513 mil. Kč šlo ze soukromých národních zdrojů, ze soukromých zahraničních zdrojů bylo 5 954 mil. Kč, 5 328 mil. Kč pocházelo ze státního rozpočtu a 1 979 mil. Kč z veřejných zahraničních zdrojů.

2007 2008 2009 2010 2011 20120

5,000

10,000

15,000

20,000

25,000

30,000

35,000

40,000

45,000Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový

Mil.

Kč

veřejné podniky3%

soukromé podniky domácí

23%

soukromé podniky pod zahraniční kon-

trolou28%

AV ČR15%resortní výzkumná

pracoviště3%

ostatní pracoviště vládního sektoru

1%

veřejné a státní vysoké školy

26%

fakultní nemocnice1%

soukromé vysoké školy0%

soukromý neziskový sektor celkem

1%

Poskytování institucionální a účelové podpory výzkumným organizacím

Zdroj: ČSÚ – údaje včetně prostředků na kofinancování podpory VaVaI z EU fondů

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Účelová podpora

8165.00151

9511.36324

10243.63109

10495.41842

12068.53043

11625.2120000

001

13001.03088

12841.19

Institucionální podpora

10114.63699

10854.60008

12759.23767

12168.26188

13242.21257

13810.20488

17821.96004

16944.8571031

Vývoj celkové podpory (rok 2005=100 %)

100 111.413381178

189

125.838750914

029

123.983197479

534

138.464133193

881

139.146170095

213

168.619258635

777

162.946587281

253

Vývoj účelové podpory (rok 2005=100 %)

100 116.489424139

739

125.457797863

898

128.541536791

461

147.808061213

696

142.378565218

417

159.228762714

583

157.271128294

011

Vývoj institucionální podpory (rok 2005=100 %)

100 107.315765170

135

126.146273787

33

120.303495736

232

130.921283513

112

136.536831659

442

176.199700074

456

167.528079552

957

2,5007,500

12,50017,50022,50027,50032,500

105.0115.0125.0135.0145.0155.0165.0175.0

Vý

še

p

od

po

ry

(m

il. K

č)

%

Prodej výsledků VaV v roce 2012 – organizace veřejného sektoru

Výzkumné organizace jako celek nejsou schopny vygenerovat tolik prostředků ze smluvního výzkumu, jak to předpokládají nová centra!

Jedinou skutečně vysoce ziskovou výzkumnou organizací v ČR je ÚOCHB AV ČR, v.v.i.

VÝN

OSY

  VŠ AV ČR celkem

Z toho

ÚOCHB

Příjmy z licenčních smluv 100 1 776 1 765Příjmy ze smluvního výzkumu 571 173 2Placené vzdělávací kurzy pro zaměstnance subjektů

125

Konzultace a poradenství 143 Výnosy z transferu znalostí (prodej výsledků) 939 1 949 1 767

Zdroj: Výroční zprávy veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí

Identifikované problémy a jejich řešení

• Rostou závazky státu:– Otázka udržitelnosti nově vybudované infrastruktury z EU fondů (jako

důsledek vysoké podpory v současném období)

• Systém není natolik pobídkový, aby motivoval AV ČR a VVŠ k získávání prostředků z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu

• Podnikatelské subjekty nemají velký zájem na získání výsledků výzkumu od veřejného sektoru:– VaV se v ČR zaměřuje především na přírodní vědy, pro firmy

je podstatný VaV v technických oborech– Výzkumné organizace se nechovají podnikatelsky – nejsou

schopny/ochotny reagovat na požadavky ve stanoveném čase

• V letech 2014–2016 budou ukončeny závazky státního rozpočtu, které plynou ze smluv v rámci programů účelové podpory v kapitole TA ČR, MPO, MV, MO, MK, MZd, MZe.

• Nemění se závazky SR vůči GA ČR, která většinu prostředků vydává na základě dlouhodobě platných schémat, která neprošla schválením vládou jako programy účelové podpory podle zákona 130/2002 Sb.

• Nově lze očekávat tyto požadavky:• Institucionální podpora pro nově vzniklé organizace, které splní kritéria RVVI

pro poskytování institucionální podpory,• Podpora na udržení infrastruktur vzniklých z OP VaVpI dle schváleného programu NPU I a

II,• Kofinancování nových programů VaVaI z prostředků strukturálních fondů EU,• Nové programy účelové podpory jednotlivých resortů tak, jak jsou postupně předkládány

(v posledním období programy MO, MK, MZe, MV, MZd),• Program na podporu excelence MŠMT (lidské zdroje ve výzkumu).

Předpokládané závazky státu vůči oblasti VaVaI

v nejbližších letech

Pobídky pro zefektivnění systému a získání jiných než státních

finančních zdrojů

• Zvýšit daňové odpisy pro podnikatelské subjekty• prostřednictvím novely zákona č. 215/2013 Sb., o daních z

příjmů – od 1. 1. 2014

• Zainteresovat veřejné výzkumné organizace na tom, aby získávaly prostředky i z jiných zdrojů než je státní rozpočet, tj. z celoevropských programů na VaV a od podnikatelských subjektů

• novelou zákona č. 130/2002 Sb., která umožní zahrnovat tyto dva aspekty do hodnocení organizací pro potřeby institucionální podpory

Kroky ke zvýšení konkurenceschopnostiPřínos daňových odpisů – pobídka firmám

Zdroj: EEIP, ČSÚ

Odhad dopadů odpisů nákladů na pořízené služby VaV z daňového základu:• vychází z údajů ČSÚ o výdajích na VaV v soukromém sektoru, • počítá s údaji o komercializaci výsledků výzkumu na VŠ a ve VVI

(t.j. ve vládním sektoru),• bere v úvahu nárůst nepřímé podpory v letech 2010–2011 z 1,2 na 1,8 mld. Kč,• bere v úvahu nárůst nepřímé podpory v jiných zemích, kde je tento nástroj zaveden, a

podíl nepřímé podpory na celkových výdajích VaV v těchto zemích.

Odhad zavedení tohoto nástroje je následující:• příjmy vládního sektoru se zvýší cca 1,6krát proti současnosti – je to dáno charakterem

činnosti VVI (v AV ČR je soustředěn přírodovědný a společenskovědní výzkum, který má omezené přímé aplikace, v „neakademických“ VVI jsou spíše praktické činnosti) – možný přínos cca 3,2 mld. Kč,

• příjmy vysokoškolského sektoru se zvýší 5krát, tedy cca na 2,2 mld. Kč,• vysoký potenciál je zejména u vysokoškolského sektoru, jehož podíl může velmi

výrazně narůstat

Průměr minulých let 82,5 %

Výsledky z RIV 17,5 %

Pobídkový návrh:

X:Y:Z:Q:W KONKURENCESCHOPNOST

Pobídka na straně výzkumných organizací – započítání jiným způsobem získaných prostředků do základu pro institucionální podporu:

Průměr min. let

Výsledky z RIV

Smluvní výzkum

Komercializace výsledků

x y z q

Zahraniční zdroje

w

Návrh pro období 2015–2020: v roce 2014 : X : Y : Z : Q : W = 80 : 15 : 3 : 1 : 1 v letech 2015 až 2012: X se postupně snižuje, Y zůstává (stále) stejné, Z, Q a W postupně rostou v roce 2020 např.: X : Y : Z : Q : W = 50 : 15 : 15 : 10 : 10V roce 2020 by při celkové institucionální podpoře 13,5 mld. Kč mohly VO získat tímto pobídkovým systémem až 10 mld. Kč oproti cca 3 mld. Kč v roce 2011.

Metodika 2013 mění poměr na 82,5 % : 17,5 % (výsledky vč. aplikovaného výzkumu)

Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV

1. Neorientovaný základní výzkum (blue sky)• politicky stanovená částka• pro instituce s nejlepšími výsledky: ty, které mají nejvyšší počet

publikací ve vysoko hodnocených domácích a zahraničních periodikách s nejvyšším faktorem impaktu+ty, které byly schopny získat prostředky z ERC a/nebo jiného prestižního zdroje

2. Společenskovědní a humanitní výzkum• politicky stanovená částka na základě

• výsledků v mimořádně uznávaných periodikách, v periodikách velkého společenského dopadu

• s nejširším dopadem v cílových skupinách

Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV

3. Podpora orientovaného výzkumu

• podle stanoveného vzorce na slide 33• zvláštní důraz je kladen na všechny typy užitných

aplikovaných výstupů (software, mapy, užitné a průmyslové vzory, patenty)

• hodnocení dopadu výsledků orientovaného výzkumu na základě „tvrdých“ dat (číselných indikátorů) a vyhodnocení celospolečenských dopadů

Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV

Využití dosažených patentů a dalších chráněných výsledků VaV pro hodnocení:

• výsledky registrované a užité v ČR– započítávají se počty těchto výsledků a jejich uplatnění na trhu v ČR

v průběhu pěti let od registrace (zejména patenty)• výsledky registrované a užité v zahraničí

– započítávají se počty těchto výsledků (např. podané PCT a EPO, patenty v zahraničí, ohodnocení podle velikosti potenciálního trhu) a jejich uplatnění na trhu

• prémie pro mimořádné subjekty– řeší se individuálně jako speciální příplatek pro mimořádně úspěšné

subjekty (např. ÚOCHB AV ČR)

Metodika hodnocení pro potřeby institucionální podpory pro VO na léta 2013–

2015

Metodika zahrnuje tři pilíře:1. pilíř: oborové hodnocení publikačních výsledků – hodnoceny jsou publikační

výsledky článek v odborném periodiku (J), odborná kniha (B), kapitola v odborné knize (C), článek ve sborníku (D)

2. pilíř: hodnocení kvality vybraných výsledků výsledků – expertní posouzení nejlepších výsledků organizací, schopnost získat ERC projekty

3. pilíř: hodnocení patentů a nepublikačních výsledků aplikovaného výzkumu – 15 % prostředků na pilíř I. a III. je alokováno na patenty, plemena a odrůdy, jiné výsledky hodnoceny nejsou, započítávají se prostředky získané smluvním výzkumem

Při vynechání pilíře 2 se výsledky roku 2012 budou započítávat pro potřeby institucionální podpory v poměru 82,5:17,5 % (výsledky se tvořily v době, kdy nebyla známa metodika jejich hodnocení!!!)

• Bádání není regulované,• Nevýkonné organizace přežívají a rostou• Excelentní nemají dost peněz na rozvoj, interní nivelizaci ve

velkých organizacích – AV, velké university

• Svoboda bádání • Každý dělá co chce, nejsou respektovány hospodářské zájmy

ČR ani priority orientovaného výzkumu schválené vládou

• Nejsou respektovány strategické dokumenty, Národní politika VaVaI, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní inovační strategie a další

Závěry

• Méně výkonné organizace zůstávají v systému

• Zakládají se stále nové „ excelentní“ výzkumné instituce

• Více jak 40 infrastruktur včetně 6 velkých v hodnotě přes 50 miliard Kč.

• Stále se zvyšují požadavky na institucionální financování

• Ale i na účelové financování, které z více jak 80 procent nemá výstup v ekonomicky relevantních aplikacích

• Přes 90 % všech výzkumných výsledků jsou články a publikace bez významnějšího vlivu na růst české ekonomiky.

Závěry

• V systému pracuje dnes 60 000 vědců a výzkumníků,z toho 28 000 ve veřejném sektoru ( AV a VŠ)

• Přesto pro nové infrastruktury schází stovky až tisíce zkušených pracovníků a je třeba je získat ze zahraničí

• Existuje obrovský propad v rozpočtu od roku 2016 pro financování velkých infrastruktur

• V systému hodnocení vědeckého výkonu pro institucionální podporu není jediný ekonomický indikátor

• Nejsou měřeny a hodnoceny přidaná hodnota a dopad výstupů vložených finančních prostředků do systému

Závěry

• Český veřejný vědecký systém nepodporuje dostatečně spolupráci s aplikační sférou. Z publikací se pracovní místa ani daňové výnosy nerealizují.

• Za posledních 7 let se do systému nalilo 240 miliard Kč ze státního rozpočtu bez zdrojů z EU 150 mld. účelových a 90 institucionálních.

• Pouze 25 mld. Kč =10 % z celku šlo na podporu průmyslového výzkumu a inovací (z účelových prostředků).

• 215 mld. Kč bylo věnováno na oltář světového poznání• Řada výsledků pořízených z peněz českých daňových poplatníků

je aplikačně kapitalizována v kapitálově silném zahraničí

Závěry

• Systém se chová tak, jak je nastaven.

• Aktéři z veřejného výzkumu logicky preferují nejjednodušší cestu jak snadno a dlouhodobě dělat svou profesi.

• Pokud těmto aktérům k tomu stačí vydávat publikace a sepisovat sofistikované granty a vzájemně si to hodnotit (všichni se v oborech navzájem znají) a nasbírají dostatek bodů pro dlouhodobou institucionální financování, tak to tak budou dělat a i instituce je v tom budou podporovat.

Závěry

• Je nutno nově použít ekonomické indikátory výkonnosti (sledovat množství a příjmy z prodaných licencí, patentů či jiného typu příjmu z prodaného výzkumu a přidělovat za to vyšší počet bodů, aby se změnilo myšlení některých vědců a snažili se své výsledky komercializovat a vyhledávat komerční spolupráci

Závěry