Upload
dolan-poole
View
22
Download
2
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Vzájemné uznávání výrobků v neharmonizované sféře. Volný pohyb zboží. představuje jednu ze čtyř základních svobod na vnitřním trhu Evropské unie - zboží, služby, osoby a kapitál - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Vzájemné uznávání výrobků
v neharmonizované sféře
Volný pohyb zboží
představuje jednu ze čtyř základních svobod na vnitřním trhu Evropské unie - zboží, služby, osoby a kapitál
vnitřní trh – oblast bez vnitřních hranic, kde je zajištěn volný pohyb zboží podle Smlouvy o založení Evropského společenství, která zakazuje opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu
- zahrnuje všechna opatření členských států, která mohou přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, bránit obchodu se zbožím uvnitř Společenství
Čl. 28 SES: „Kvantitativní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána.“
Volný pohyb zboží v rámci neharmonizované sféry
Technické požadavky na výrobky nejsou harmonizovány, jsou stanoveny jednotlivými členskými státy
aplikace principu vzájemného uznávání ze strany národních orgánů:
- výrobky vyrobené nebo uvedené na trh legálně v jednom členském státě mají přístup na trh jiných členských států, a to i v případě, že neodpovídají jejich národním požadavkům
vychází z předpokladu, že technické předpisy členských států jsou na srovnatelné úrovni a oprávněný veřejný zájem, jako například ochrana života, zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí, je srovnatelně zabezpečen ve všech členských státech
Princip vzájemného uznávání závazný pro správní orgány členských států EU a přímo aplikovatelný
vychází z čl. 28-30 Smlouvy o založení ES a z judikatury Soudního dvora ES
(zejména Cassis de Dijon 120/78)
čl. státy nemohou na svém území svévolně zakázat nebo omezit prodej výrobků vyrobených nebo uvedených na trh legálně v členském státě EU
Podmínky použití omezujících opatření: přiměřenostoprávněný veřejný zájem – čl. 30 SES / judikatura ESD
Princip vzájemného uznávání
Problémy v praxi způsobují právní nejistotu - neexistence jasných pravidel, legislativního ukotvení principu vzájemného uznávání
Předchozí postup na základě Rozhodnutí 3052/95/ES - oznamování opatření správních orgánů členských států omezujících volný pohyb výrobků Evropské komisi nedostatečný
Strategie pro vnitřní trh 2003 – 2006 problémy spojené s uplatňováním principu vzájemného uznávání
Řešení navrhované Evropskou komisí: závazný právní předpis upravující postup při aplikování principu vzájemného uznávání - práva a povinnosti pro
podnikatele příslušné národní orgány
Návrh nařízení
Návrh nařízení předložen Evropskou komisí 13. 2. 2007
Evropským parlamentem schválen 21. 2. 2008
Finální projednání Radou a konečné schválení v červnu 2008
Vstup v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU
Nabytí účinnosti uplynutím 9 měsíců po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie
Návrh nařízení a jeho přínosy I.
postup, který musí národní orgán dodržet v případě, kdy se rozhodne uplatnit vůči konkrétnímu výrobku požadavky vlastního národního technického předpisu namísto principu vzájemného uznávání
Oblast působnosti:
správní rozhodnutí určená podnikatelům přijímána na základě technického pravidla ohledně jakýchkoli výrobků
+ zemědělství a rybolov
Cíl: posílit fungování vnitřního trhu zlepšením volného pohybu zboží
Postup správního orgánu I.
1. možnost požádat podnikatele o informace o vlastnostech výrobku/o zákonném uvádění výrobku na trh v jiném členském státě
2. písemně oznámit podnikateli úmysl přijmout rozhodnutí na základě technického pravidla s účinkem:
zákazu uvádění výrobku na trh změny nebo dodatečné zkoušky výrobku před jeho uvedením na
trh/ponechání na trhu stažení výrobku z trhu
3. specifikovat technické pravidlo, na kterém je rozhodnutí založeno
4. uvést technické nebo vědecké odůvodnění
Postup správního orgánu II.
Odůvodnění
- rozhodnutí založeno na důvodech veřejného zájmu/čl. 30 SES
- rozhodnutí je vhodné pro dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje rámec nezbytný pro jeho dosažení
- rozhodnutí musí být založeno na vlastnostech konkrétního výrobku
Postup správního orgánu III.
povinnost poskytnout podnikateli alespoň 20 pracovních dní k vyjádření připomínek – lhůta stanovena v oznámení
povinnost správního orgánu přijaté rozhodnutí oznámit podnikateli a Komisi do 20 pracovních dnů po uplynutí lhůty pro přijetí připomínek
+ povinnost zakomponovat připomínky podnikatele do rozhodnutí
+ v případě odmítnutí argumentů podnikatele uvést důvody odmítnutí
+ technické nebo vědecké zdůvodnění
Postup správního orgánu IV.
povinnost v rozhodnutí uvést dostupné opravné prostředky
+ lhůty
! Soudní přezkum rozhodnutí!
Čl. 6 odst. 2:
Rozhodnutí lze napadnout u vnitrostátních soudů, rozhodčích orgánů, nebo u jiných odvolacích orgánů.
Postup správního orgánu V.
nemožnost dočasného pozastavení uvádění příslušného výrobku na trh ze strany správního orgánu
Výjimky:
- vážné ohrožení bezpečnosti a zdraví spotřebitelů (nutné odůvodnění)
- veřejná mravnost a veřejná bezpečnost
• povinnost správního orgánu neprodleně oznámit pozastavení podnikateli a Komisi
• možnost napadnout pozastavení u vnitrostátních soudů
Kontaktní místo
Povinnost čl. států zřídit na svém území kontaktní místo pro výrobky a sdělit jejich kontaktní údaje ostatním čl. státům a Komisi
Obsah činnosti: poskytovat na žádost informace podnikatelům státním orgánům jiných čl. států
- o technických pravidlech použitelných na určité druhy výrobků- o tom, zda daný druh výrobku podléhá požadavku na předchozí schválení- o zásadě vzájemného uznávání a jeho použití na území ČS- o kontaktních údajích příslušných správních orgánů ČS- o obecně dostupných opravných prostředcích na území ČS v případě sporu mezi správním orgánem a podnikatelem
Kontaktní místo
Povinnost kontaktních míst odpovědět do 15 pracovních dnů od přijetí žádosti
Bezplatnost poskytování informací
Právní dopad nařízení
Pojem vymezen v čl. 249 SES
Obecně závazná, ve všech svých částech
Přímo aplikovatelná v členských státech
V případě rozporu mezi komunitárním a vnitrostátním právem se aplikuje norma komunitárního práva.
Povinnost členských států zrušit/novelizovat rozporná ustanovení právních norem – zachování zásady právní jistoty