Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň

Investice do rozvoje vzděláváníAnalýza je

SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM

FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

MŠMT 8.4.2009

Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a

mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí

Cíl studie: Reprezentativní porovnání vzdělanostních šancí a trajektorií romských

žáků a žákyň s jejich neromskými spolužáky na základních školách Identifikace barier a zdrojů nerovností

Doba realizace: Zadavatel: Zpracovatel:Srpen 2008 – leden 2009 MŠMT GAC spol. s r.o.

Význam analýzy nerovností v ZŠ první reprezentativní porovnání vzdělanostních

nerovností podle etnického původu žáků v České republice

chybějící podklad pro formulaci, přípravu a nastartování školních integračních programů na úrovni základních škol

překonání bariér a nerovností v základním vzdělání otevírá cestu ke střednímu a vyššímu školství

Metodologie I. Zkoumaná populace: žáci ZŠ v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit, plně

reprezentativní výběr 99 škol z 396 identifikovaných (Analýza 2006) – úspěšnost při oslovování škol 55 procent

Kritéria výběru školy (podle předchozích analýz): velikost obce typ školy (ZŠ HVP, ZŠ specializovaná) podíl romských žáků Kvantitativní studie – vzdělávací trajektorie 8 462 žáků (21 %

romských) a názory ředitelů škol Kvalitativní sonda (postoje a aspirace žáků) – 11 škol

Metodologie II. Údaje o školách jako celku

počet žáků, podíl romských dětí, RVP, předškolní příprava, integrační nástroje, spolupráce s NNO

Údaje o žácíchza žáky 3.,5. a 8. ročníků; prospěch, absence, propadnutí, odchody na jiné školy (plně anonymizované)

Názory a postoje ředitelů problémy spojené se vzděláváním romských žáků, osvědčené a požadované integrační nástroje, nástroje či legislativní změny, které by školy uvítaly

Postoje a vzdělávací potřeby dětípolostandardizované rozhovory zaměřené na profesní a vzdělanostní aspirace, informace od třídních učitelek a učitelů o těchto dětech

Hlavní metodologické a metodické poznatky Lze získat etnické údaje a identifikovat romské žáky na ZŠ. Ředitelé ani učitelé většinou nevnímají identifikaci etnické

příslušnosti žáka jako problém. Školy jsou datově dobře vybavené – je třeba je vhodně

motivovat a přesvědčit o významu výzkumu. Ředitelé i učitelé mají zájem spolupracovat, pokud cítí, že projekt

míří ke zlepšení účinnosti výuky a řešení problémů. Na straně škol je značný zájem o výsledky projektů a realizaci

konsekventních školských a vzdělávacích politik.

Struktura výkladu Vzdělanostní šance na ZŠ

Kritické body vzdělávacích drah

Role předškolní přípravy

Absence

Chování

Profesní aspirace (romských) dětí

Profesní konzultace ve školách

Názory a postoje ředitelů

Závěry

Vzdělanostní šance na ZŠ I.Pravděpodobnost přežití dětí v původní třídě na

škole hlavního vzdělávacího porudu N = 7208

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1

0 1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída

romské dívky

romští chlapci

ostatní dívky

ostatní chlapci

Romští chlapci se hůře než dívky vyrovnávají se změnami stylu výuky

Vzdělanostní šance na ZŠ II. Indikátor vzdělanostní úspěšnosti:

šance dítěte na „přežití“ v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího proudu

Šance romských žáků ukončit základní školu se svými vrstevníky, s kterými ji začali, je přibližně poloviční

Na specializované základní školy odchází v průměru dvě z desíti romských děvčat a 2,4 z deseti romských chlapců, u neromských dívek je to pouze jedna žákyně ze sta, v případě chlapců tři žáci ze sta

U romských žáků je pravděpodobnost odchodu 20x resp. 24x vyšší oproti jejich neromským spolužákům

Vzdělanostní šance na ZŠ III. Běžné základní školy navštěvuje 72 procent romských dětí.

Třetina romských dětí se vzdělává ve školách mimo hlavní vzdělávací proud (v případě ostatních to bylo pouze osm procent).

Pravděpodobnost přechodu na speciální školu je u romských žáků 3,5x vyšší.

Pravděpodobnost, že dítě rovnou začne navštěvovat speciální ZŠ, je pro romské dítě šestkrát vyšší než u jeho neromského vrstevníka.

Kritické body vzdělávacích drah Kritickými body vzdělanostních trajektorií jsou především vstup

do ZŠ a nástup na 2. stupeň. Pokud žák/žákyně přečká 6. třídu, na škole se pravděpodobně

udrží. U chlapců, kteří obecně hůře zvládají změny ve výuce, je

problematický i 3. ročník. Kriteriálními předměty jsou český jazyk a matematika: Na prvním stupni je pro romské děti český jazyk větším

problémem než matematika. Na druhém stupni se průměry z obou předmětů k sobě

přibližují, nicméně na hladině nezvládnutí látky.

Prospěch z českého jazykaPropěch z českého jazyka na školách hlavního vzdělávácí

proudu N= 1685 – 6835 (v závislosti na počtu dětí v ročnících, za

které máme informace)

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

1. třída 2.třída 3. třída 4.třída 5. třída 6.třída 7. třída 8. třída

Romští chlapci

Romské dívky

Ostatní chlapci

Ostatní dívky

zhoršení chlapců

Prospěch z matematikyPropěch z matematiky na školách hlavního vzdělávácí proudu N= 1685 – 6835 (v závislosti na počtu dětí v ročnících, za které

máme informace)

1

1,5

2

2,5

3

3,5

1. třída 2.třída 3. třída 4.třída 5. třída 6.třída 7. třída 8. třída

Romští chlapci

Romské dívky

Ostatní chlapci

Ostatní dívky

Role předškolní přípravy I.Nějakou formu předškolní přípravy absolvuje zhruba polovina romských dětí a devět z deseti dětí neromských:

Pozn. Některé děti absolvují obojí

MŠ Přípravný ročník

Romští žáci 40 procent 18 procent

Neromští žáci 90 procent 2 procenta

Role předškolní přípravy II.Vliv mateřské školy na pravděpodobnost přežití dětí v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího porudu

N = 7208

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1

0 1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída

Romští žáci, kteřínavštěvovali MŠRomští žáci, kteřínenavštěvovali MŠOstatní žáci, kteřínavštěvovali MŠOstatní žáci, kteřínenavštěvovali MŠ

Role předškolní přípravy III.Vliv přípravného ročníku na pravděpodobnost přežití dětí v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího

poruduN = 926

0,45

0,55

0,65

0,75

0,85

0,95

0 1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída

Romští žáci, kteříneabsolvovali přípravnýročník

Romští žáci, kteří absolvovalipřípravný ročník

Role předškolní přípravy IV.

Mateřské školy Romské děti, které docházely do MŠ jsou jednoznačně

úspěšnější, nicméně MŠ navštěvují děti z více integrovaných romských rodin.

Přípravné ročníky Přípravné ročníky přinášejí výsledky pouze na počátku

školní docházky. Asistent pedagoga Bez asistenta přečká v původní třídě na školách HVP

do třetí třídy 6,5 romských žáků z desíti, s asistentem 7,5.

Absence I.Celkové absence na všech typech škol

N= 2150 – 7768 (v závislosti na počtu dětí v ročnících, za které máme informace)

50

100

150

200

250

300

1. třída 2.třída 3. třída 4.třída 5. třída 6.třída 7. třída 8. třída

Romští chlapci

Romské dívky

Ostatní chlapci

Ostatní dívky

Absence II. Absence romských dětí jsou oproti jejich

ostatním vrstevníkům téměř trojnásobné. Problémy začínají již na prvním stupni. Kumulují se na stupni druhém, kde se také

prohlubují rozdíly mezi pohlavími – dívky chybí více.

Míra absencí významně souvisí s prospěchem ve všech ročnících školní docházky.

Chování I.Procento snížených známek z chování

N= 2175 – 7824 (v závislosti na počtu dětív ročnících, za které máme informace)

0

5

10

15

20

25

30

1 2 3 4 5 6 7 8

Romští chlapciRomské dívkyOstatní chlapciOstatní dívky

Chování II. Problémy romských žáků s chováním přibývají s každým rokem

školní docházky. U dětí z neromského prostředního křivka znatelněji roste až na

druhém stupni, u romských dětí již od započetí vzdělávací dráhy.

V osmé třídě mělo sníženou známku z chování: 31 procent romských chlapců (4.4x více), 22 procent romských děvčat (10x více) a u ostatních dětí podíl činil 7 procent u chlapců a 2 procenta u

dívek.

Profesní aspirace (romských) dětí I.• Existují výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými romskými žáky –

pětinu romských dětí, které se účastnily výzkumu, hodnotili učitelé jako nadprůměrnou.

• Nadprůměrně hodnocení romští žáci (zjištěné vlivy) – bez/problémovost rodinného prostředí; zájem rodičů o vzdělávání dítěte; nižší míra absencí dítěte; dítěti někdo pomáhá s přípravou do školy.

• Nadprůměrně úspěšné romské děti častěji pocházejí z rodin, kde se hovoří pouze českým jazykem.

• Přibližně pětina romských žáků má předpoklady k vzdělanostní mobilitě směrem ke střednímu vzdělání.

Profesní aspirace (romských) dětí II. Profesní aspirace dotazovaných dětí (romských i neromských)

jsou extrémně nízké:72 procent chce profese, na které stačí výuční list20 procent profese vyžadující střední školu s maturitou8 procent profese vyžadující vyšší vzdělání.

Nejčastěji uváděnou profesí je kuchař či kuchařka – téměř 18 % dotazovaných romských žáků a žákyň.

Romským žákům chybí směřování do středního a vyššího pásma sociální a profesní struktury.

V sociálně vyloučených lokalitách chybí dětem profesní zkušenosti (nezaměstnanost).

Bez školní podpory při výběru profese bylo, podle svých slov, 41% romských žáků.

Profesní konzultace ve školáchKonzultace plánů s vyučujícími na jednotlivých typech škol

0% 20% 40% 60% 80% 100%

HVP, málo RD

HVP, málo RD

HVP, málo RD

HVP, převaha RD

HVP, málo RD

HVP, hodně RD

LMP, hodně RD

HVP, převaha RD

ZŠ kombi, hodně RD

LMP, převaha RD

LMP, hodně RD

vůbec jednou nebo zřídka opakovaně

Názory a postoje ředitelů Ředitelé mají vstřícný postoj ve vztahu ke specifickým aktivitám

zaměřeným na romské žáky. Příčinou problémů ve vzdělávání romských dětí je podle ředitelů

zázemí romských rodin. Problémy nevidí na straně školy – 80 procent ředitelů je

přesvědčeno, že většina vyučujících dokáže s romskými dětmi pracovat.

Za nejefektivnější řešení problémů ve vzdělávání považují kombinaci sankčních tlaků na rodiče a nástrojů zaměřených na motivaci samotných žáků.

Ředitelé takřka vůbec nezmiňují nástroje související s posilováním profesní motivace ke vzdělání.

Závěry Ve školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit existují

významné nerovnosti ve vzdělanostních šancích romských a neromských dětí na úrovni základních škol.

Romské děti jsou vzdělanostně výrazně méně úspěšné – šance, že dokončí školu se svými vrstevníky, s nimiž ji začali, je oproti ostatním dětem poloviční.

Běžné ZŠ navštěvuje 72 procent romských dětí z okolí sociálně vyloučených lokalit.

Jen polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy (vs. 90 procent neromských dětí).

Romské děti mají monotónnější a nižší profesní aspirace než jejich vrstevníci.