Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
ZADÁNÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ A OČEKÁVÁNÍ
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
MZ 2017: jarní termín
Zadání 1
Žena zkoušená osudem
VÝCHOZÍ TEXT
Jejich životy nejsou nejšťastnější. Zkoušejí sice vzdorovat tragickému osudu, nakonec mu ale stejně neuniknou. A možná právě proto Shakespearova Ofélie, Puškinova Taťána, Tolstého Anna Karenina, Styronova Sophie Zawistowská nebo Lustigova Kateřina Horovitzová stále vzbuzují naši zvědavost.
(CZVV)
Zpracování: charakteristika jedné z literárních postav uvedených ve výchozím textu
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): pisatel vytvoří plastický obraz jedné z literárních postav
uvedených ve výchozím textu, pozornost by měla být věnována především tragickému osudu
ženské hrdinky. Pisatel může naznačit vývoj této postavy, může také zobecnit její povahové
rysy a vykreslit ji jako literární typ. Zadání poskytuje určitý prostor pro interpretaci, pisatel by
neměl být penalizován za pojetí odlišné od tradičního vnímání postavy (např. může vykreslit
Taťánu jako zbabělou ženu, která se ani kvůli lásce neumí vzdát života v luxusu).
V souvislosti s vnitřní podmínkou je podstatné zejména to, aby na základě textu bylo možné
identifikovat charakterizovanou literární postavu. Pokud pisatel charakterizuje více než jednu
ze zadaných postav, hodnotíme maximálně 2 body (podle úrovně zpracování a míry odklonu
od tématu). V případě, že pisatel popisuje zcela jinou literární postavu, je práce hodnocena
0 body. Stejně postupujeme i v případě, že je charakterizována skutečná žena (např.
kamarádka, učitelka) nebo je charakteristika natolik obecná, že nelze literární postavu vůbec
rozpoznat.
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): charakteristika, cílem textu je co nejlépe
vystihnout zvolenou literární postavu. Dominantním slohovým postupem je postup popisný,
funkční začlenění úvahových či vyprávěcích prvků není důvodem k penalizaci. Pokud pisatel
pouze převypráví děj knihy (jednoznačně tedy převažuje postup vyprávěcí), ale na základě
textu je možné získat alespoň nějakou představu o literární hrdince, hodnotíme 1 bodem.
S ohledem na toto konkrétní zadání lze předpokládat, že prvky charakteristiky vnější budou
v textu zastoupeny minimálně nebo nebudou zastoupeny vůbec. Takový přístup není
důvodem k penalizaci. Pokud bude v textu výrazně převládat charakteristika vnější,
penalizujeme až na 1 bod (podle úrovně zpracování). Pokud písemná práce jednoznačně
směřuje k obecné úvaze (např. o tragických osudech žen), nelze zadání považovat za splněné,
text je tedy hodnocen 0 body.
Funkce výchozího textu: specifická, výchozí text uvádí výčet literárních postav, z nichž si
pisatel vybírá jednu, kterou bude charakterizovat.
Zadání 2
Existence lidstva ohrožena!
VÝCHOZÍ TEXT
Píše se rok 2175. Země byla napadena! Děsivá monstra, strašnější než nejhorší noční můry, ovládla naši planetu. Kdo se včas neukryl do podzemí, byl zničen. Přežilo jen několik zástupců lidské rasy. Začíná postapokalyptická budoucnost, v níž nepřátelé lidstva mají převahu. Zatím...
(CZVV)
Zpracování: vypravování s prvky sci-fi rozvíjející výchozí text
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): příběh zasazený do budoucnosti, jehož tématem je
ohrožení existence lidstva. Pisatel může pracovat s různými aspekty takto vymezeného
tématu: proč a jakým způsobem byla Země napadena, jak se podařilo několika lidem přežít,
jak lidé bojují proti svým nepřátelům a zda vyhrají apod. Pisatel se může soustředit na
napadení planety Země (na útok, ohrožení – práce pak může končit např. vyhnáním lidstva do
podzemí, tedy okamžikem, kterým končí i výchozí text), nebo se může zaměřit na samotný boj
za záchranu lidstva. Příběh může skončit vítězstvím či porážkou lidí nebo může mít otevřený
konec. Všechny uvedené přístupy jsou rovnocenné.
Text může obsahovat některé z tradičních prvků science fiction (neznámé formy života,
moderní technologie, zasazení děje do budoucnosti apod.), není to však jediný způsob
uchopení tématu. Představa Země v roce 2175 nemusí být nutně spjata s moderními
technologiemi, lidé se v budoucnosti mohli vrátit ke svým kořenům. Děsivými monstry
z výchozího textu proto mohou být nejen mimozemšťané nebo stroje, ale také skřeti, draci
(tedy postavy primárně spojované s literaturou fantasy). Humor či nadsázka nejsou důvodem
k penalizaci (např. Země může čelit invazi obřích kremrolí). Pisatel může vytvořit libovolný
svět, v němž se příběh odehrává, může se inspirovat např. světem Matrixu i světem
Středozemě. Prvky reálného světa (např. lidé se před monstry ukrývají v pražském metru) jsou
zcela akceptovatelné.
V souvislosti s vnitřní podmínkou hodnocení je podstatné zejména to, zda je v písemné práci
respektováno téma výchozího textu (ohrožení existence lidstva) a pisatel funkčně pracuje
s jeho motivy. Pokud výchozí text (resp. jeho téma, podstatné motivy) v písemné práci není
vůbec respektován, práce je hodnocena 0 body. Pokud pisatel zohlední stěžejní motivy
výchozího textu, ale některé podstatné aspekty zadání opomene nebo pozmění (např. příběh
situuje na jinou planetu než na Zemi, příběh zasadí do minulosti nebo současnosti apod.),
penalizujeme až na 1 bod (podle úrovně zpracování tématu a míry odklonu od tématu).
Inspiraci filmem či literárním dílem nelze chápat jako plagiát, není to tedy důvod k penalizaci.
Vždy hodnotíme pouze úroveň zpracování tématu, nikoli původnost tématu.
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): vypravování rozvíjející výchozí text. Pisatel
vytvoří text vykazující rysy vypravování (zápletka, pointa, dějovost, dynamika apod.), které
může být realizováno v ich-formě i er-formě. Kromě tradiční výstavby vypravování lze
akceptovat i jiné postupy: např. celý text (nebo jeho podstatná část) je koncipován jako dialog
(např. mezi velitelem základny a vědcem), z něhož je možné si složit celý příběh. Text, v němž
převládá popisný postup a který lze považovat za dějový popis, se hodnotí 1 bodem, minimální
zápletka však musí být přítomna. Pouhý popis (např. Země v budoucnosti) bez minimální
zápletky je hodnocen 0 body.
Funkce výchozího textu: specifická, výchozí text jednak navozuje atmosféru k psaní, jednak
obsahuje motivy pro výstavbu vyprávění. Pisatel musí rozvíjet situaci z výchozího textu, např.
může výchozí text využít jako úvod své práce (v takovém případě se nezapočítává do celkového
rozsahu práce) nebo začlenit do své práce motivy výchozího textu.
Zadání 3
Nudný účetní a jiné stereotypy
VÝCHOZÍ TEXT
Tak jako každý účetní nemusí být nudný a všichni pražští taxikáři nemusí okrádat nebohé cizince, rád bych vyvrátil i jinou laickou představu. Totiž že umělecký kritik je zapšklý stařec, který bydlí v zemljance dle vzoru Drdova poustevníka Školastyka a jehož vrcholným potěšením je plivat na celebrity.
(Poslední slovo Jana Rejžka, Lidové noviny 30. 1. 2014, upraveno)
Zpracování: článek s prvky fejetonu o stereotypech spojených s různými profesemi (funkce výchozího textu inspirativní)
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): hlavním úkolem článku je přiblížit adresátovi problematiku
stereotypů spojených s různými profesemi. Pisatel může téma zpracovat různými způsoby:
může se zaměřit na jednu nebo více profesí, může vyvracet tvrzení z výchozího textu, nebo
s ním může souhlasit apod. Téma evokuje mnoho otázek: proč se u některých profesí
předpokládá jistá deformace; jak stereotyp spojený s určitou profesí vnímá sám jedinec, jeho
rodina i společnost; proč se daný stereotyp vznikl aj. Pisatel se nemusí zaměřit jen na profese
zmíněné ve výchozím textu, nemusí ani pracovat s běžně známými stereotypy. Pokud
v souvislosti s nějakou profesí zmíní netypický stereotyp, nemusí to být důvod k penalizaci.
Z textu by však mělo být patrné, že pisatel pojmu stereotyp rozumí. Pisatel se může dané
problematice věnovat buď obecně, nebo vycházet z konkrétní zkušenosti – oba tyto přístupy
jsou rovnocenné. Pokud se věnuje především stereotypům, které nejsou spojeny s profesí, ale
s určitým typem lidí (hloupá blondýnka, nepraktický intelektuál, závistivý Čech apod.),
hodnotíme maximálně 2 body (podle úrovně zpracování tématu a míry odklonu od tématu).
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): článek, tedy text publicistického stylu.
Text by měl vykazovat prvky fejetonu (ironie, zlehčení situace, pointa, kombinace vyprávěcího
a úvahového postupu aj.). Dobře napsaný fejeton hodnotíme 5 body, článek bez prvků
fejetonu hodnotíme 1–3 body v závislosti na úrovni zpracování. V písemné práci by neměl
chybět titulek. Pisatel může použít titulek určený zadáním písemné práce, nebo si vymyslet
vlastní (zajímavý vlastní titulek je důvodem k bonifikaci). Pokud bude v textu chybět titulek,
který je významným stavebním prvkem publicistických textů, snižujeme hodnocení kritéria
o 1 bod (neplatí pro texty, které jsou hodnoceny 1 bodem, protože vykazují značné nedostatky
vzhledem k zadanému útvaru – v tomto případě nelze hodnotit 0 body).
Funkce výchozího textu: inspirativní, pisatel může, ale nemusí z výchozího textu vycházet, oba
přístupy jsou rovnocenné.
Zadání 4
Obraz od Josefa Lady
VÝCHOZÍ OBRÁZEK
(Josef Lada, 1942)
Zpracování: popis výchozího obrázku
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): tématem je obraz Josefa Lady zachycený na výchozím
obrázku. Pisatel by měl popisovat především objekty znázorněné na obrázku, podstatná je
především vesnická scenérie a postava muže. Pokud pisatel nepozná, že jde o ponocného, není
to samo o sobě důvod k penalizaci. Popisovaný Ladův obraz se jmenuje Ponocný v letní noci,
což bylo zdůvodněno tím, že v roce 1942 bylo pozdní léto velmi chladné. Pro hodnocení tedy
není podstatné, do jakého ročního období pisatel vesnici zasadí. Stejně tak není důležité, zda
výjev na obrázku spojí s nocí, svítáním či stmíváním, všechny tyto přístupy jsou rovnocenné.
Případné zastoupení imaginativních prvků (co se děje za okny domů, kdo je pohřben u kostela
apod.) nemusí být důvodem k penalizaci, pokud budou tyto prvky podporovat idyličnost
Ladova obrazu a pokud bude možné na základě textu Ladův obraz identifikovat. Penalizujeme
tedy prvky, které by byly na ladovské vesnici nepatřičné (těžká technika, panelové domy,
obchodní centrum apod.), a to až na 1 bod (podle úrovně zpracování tématu a četnosti výskytu
takových prvků). Pokud je popis obrázku orámován nějakým příběhem (např. pisatel šel na
výstavu, kde ho zaujal Ladův obraz) a zároveň jádro textu tvoří popis obrázku, není to důvod
k penalizaci. Pokud pisatel zcela ignoruje výchozí obrázek a věnuje se výhradně např. popisu
Prahy, je text hodnocen 0 body.
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): statický popis objektů na výchozím
obrázku, cílem textu je, aby adresát získal co nejpřesnější představu o výjevu zachyceném na
výchozím obrázku. Dominantním slohovým postupem je postup popisný, pisatel by měl
vystihnout podstatné znaky Ladova obrazu a smysluplně je uspořádat. Předpokládá se, že text
bude koncipován jako popis prostý, pokud se však v textu vyskytnou prvky líčení a jejich
zařazení do textu bude funkční, není to důvod k penalizaci. Je-li celá práce líčením, z něhož
není možné si vytvořit ucelenou představu o obrazu Josefa Lady, penalizujeme až na 1 bod
(podle úrovně zpracování). Pokud se v textu vyskytne pouze krátká pasáž založená na
popisném slohovém postupu, hodnocení kritéria 1B je nutné konzultovat s VHT.
Funkce výchozího obrázku: specifická, výchozí obrázek je předmětem popisu.
Zadání 5
Prokrastinace – nová metla lidstva?
VÝCHOZÍ TEXT
Určitě to znáte. Máte se učit na maturitu, ale vůbec se vám nechce. A tak si začnete dělat pořádek v zásuvkách, umývat nádobí nebo hlídat uřvané batole své sousedky. Cokoli, jen ne se učit.
„Spousta času nám uniká mezi prsty. Je to tím, že děláme nepodstatné věci a ty důležité odkládáme,“ tvrdí Petr Ludwig, autor bestselleru Konec prokrastinace.
Prokrastinace je tendence odkládat plnění povinností (především těch nepříjemných). Většina z nás občas prokrastinuje. Pokud nám ale prokrastinace brání v normálním fungování, stává se z ní problém.
(www.rozhlas.cz, upraveno)
Zpracování: článek do společenského časopisu zabývající se fenoménem prokrastinace (funkce výchozího textu inspirativní)
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): fenomén prokrastinace. Zadané téma evokuje množství
otázek, např. proč lidé prokrastinují; kteří lidé (věková skupina, profese) jsou prokrastinací
nejvíce ohroženi; jakým aktivitám se lidé věnují místo plnění povinností. Pisatel se může
zaměřit na obecnou rovinu tohoto fenoménu nebo může předložit konkrétní případy jedinců,
které prokrastinace omezuje v pracovním či osobním životě, a vyvodit z konkrétních příkladů
obecný závěr apod. Na danou problematiku lze nahlížet s humorem a prokrastinaci do jisté
míry bagatelizovat, nebo lze naopak tento fenomén vnímat jako závažný společenský problém.
Pokud např. pisatel vnímá prokrastinaci jako jeden z možných způsobů, jak se odreagovat od
náporu pracovních povinností, nelze ho za jeho názor penalizovat. Text může obsahovat apel
adresovaný „prokrastinátorům“, apelativní prvky však nejsou povinné. Článek může také
přinášet rady, jak s prokrastinací bojovat.
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): článek, tedy jakýkoliv text, který vykazuje
znaky publicistického stylu a je možné ho otisknout v časopisu, komunikační situace je dána
určením do společenského časopisu. Pisatel může zadání zpracovat např. jako článek
s apelativními prvky, text s reportážními prvky nebo jako fejeton. V případě tohoto zadání
nevyžadujeme naplnění konkrétního slohového útvaru. Součástí textu může být rozhovor
s prokrastinujícími jedinci, funkční zapojení přímé řeči do textu je důvodem k bonifikaci. Pokud
text jako celek je spíše úvahou o tom, proč lidé prokrastinují, hodnotíme 1 bodem. V písemné
práci by neměl chybět titulek. Pisatel může použít titulek určený zadáním písemné práce, nebo
si vymyslet vlastní (zajímavý vlastní titulek je důvodem k bonifikaci). Pokud bude v textu
chybět titulek, který je významným stavebním prvkem publicistických textů, snižujeme
hodnocení kritéria o 1 bod (neplatí pro texty, které jsou hodnoceny 1 bodem, protože vykazují
značné nedostatky vzhledem k zadanému útvaru – v tomto případě nelze hodnotit 0 body).
Funkce výchozího textu: inspirativní, informace z výchozího textu mohou být v písemné práci
explicitně použity (např. jako citace, kterou je však nutné do textu písemné práce vhodně
začlenit), ale nemusí.
Zadání 6
České národní obrození
VÝCHOZÍ TEXT
V poslední třetině 18. století se užívání češtiny stále více omezovalo na venkovské prostředí, jazyk se nevyvíjel, téměř neexistovala česky psaná knižní produkce. Vědomí tohoto neblahého stavu vyburcovalo česky cítící inteligenci k úsilí o změnu. Uvedené snahy podnítily vznik a rozvoj významného hnutí označovaného jako národní obrození.
(M. Horáková, L. Kysučan, Literatura I., upraveno)
Zpracování: referát (funkce výchozího textu inspirativní)
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): české národní obrození. Pisatel se může zaměřit na
důvody vzniku národního obrození, na některou z fází národního obrození, může text pojmout
jako medailonek některé z významných osobností tohoto hnutí či se věnovat některému
z odvětví (jazykověda, drama, poezie, próza) apod. Všechny tyto přístupy jsou rovnocenné.
Pokud se pisatel zaměří na širší dějinné období (např. shrne vývoj celého 19. století),
penalizujeme podle úrovně zpracování tématu a míry odklonu od tématu.
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): referát, tzn. odborný text, jehož cílem je
informovat o českém národním obrození. Text by měl být jasný, přehledně členěný
a srozumitelný. Neměl by obsahovat faktické chyby (např. že významnou osobností národního
obrození je Bohumil Hrabal), v případě referátu tento typ chyb penalizujeme až na 1 bod
(podle četnosti chyb a jejich závažnosti). Pokud pisatel do textu začlení i vlastní interpretaci
významných dějinných událostí, není to důvod k penalizaci, pokud je text jako celek primárně
objektivní. Přemíru subjektivních prvků penalizujeme až na 1 bod (podle celkové úrovně textu
a míry jeho odbornosti). Referát lze pojmout jako mluvený nebo psaný útvar, oba tyto přístupy
jsou rovnocenné. Text může vykazovat rysy populárně-naučného stylu; pokud je takový
přístup ke zpracování tématu funkční, není to důvod k penalizaci. Vzhledem k tomu, že adresát
není přesně vymezen, může se pisatel obracet k libovolnému adresátovi, nebo adresát nemusí
být konkretizován vůbec.
Funkce výchozího textu: inspirativní, pisatel může, ale nemusí použít výchozí text jako úvod
své práce (v takovém případě se nezapočítává do celkového rozsahu práce), oba tyto přístupy
jsou rovnocenné.
Zadání 7
Zlo s dětskou tváří
VÝCHOZÍ TEXT
Brutalita dětí mladších 15 let stále narůstá. Podle některých odborníků tomu možná napomáhá i benevolentně nastavený právní systém. V České republice se děti nebojí přísného potrestání. Počítají s výhodami, které podle zákona přináší jejich věk. Trestně odpovědný je totiž v naší zemi jedinec, který dovrší 15 let.
V roce 2008 zabila pětice dětí bezbrannou osmdesátiletou stařenku. Pachatelé, kterým tehdy bylo mezi 11 a 14 lety, jsou dávno na svobodě. Dosáhli totiž plnoletosti a s čistým rejstříkem opustili výchovné ústavy. Protože jim v době spáchání trestného činu nebylo patnáct, trest odnětí svobody nehrozil nikomu z nich.
„Děti by měly být trestně odpovědné již od třinácti let, jako je tomu například v Polsku,“ říká ředitel jednoho nejmenovaného výchovného ústavu.
(Týden 34/2015, upraveno)
Zpracování: úvahový text zabývající se otázkou snížení věkové hranice trestní odpovědnosti v České republice (funkce výchozího textu informativní)
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): pisatel by se měl zabývat otázkou snížení věkové hranice
trestní odpovědnosti v souvislosti se vzrůstající brutalitou dětí mladších 15 let. Měl by si klást
otázky související s touto problematikou, např.: Měla by se snížit hranice trestní odpovědnosti
v České republice? Odkdy by měly být děti trestně odpovědné? Jaká preventivní opatření by
měla společnost přijmout, aby se toto patologické chování omezilo? Podporuje benevolentně
nastavený právní systém nárůst brutality dětí mladších 15 let?
Pisatel by měl uvést pozitiva i negativa snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, pokud
však bude zastávat vyhraněný názor (ať už bude pro, či proti snížení hranice trestní
odpovědnosti), není to důvod k penalizaci. Pisatel by měl zmapovat situaci v České republice,
pokud také uvede praktické příklady z jiných zemí, není to důvod k penalizaci. Pokud se pisatel
bude zabývat pouze otázkou, proč se náctiletí dopouštějí násilí (např. bude analyzovat funkce
rodiny a vliv výchovy na chování dětských delikventů), aniž by se věnoval snížení věkové
hranice trestní odpovědnosti, hodnotíme maximálně 3 body (podle úrovně zpracování tématu
a míry odklonu od tématu). Faktické chyby (např. v 15 letech člověk dosáhne plnoletosti)
penalizujeme ve 3B.
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): text úvahového charakteru. Pisatel
prokáže, že dovede použít základní strategie výstavby úvahy, nemusí se jednat o text, v němž
pisatel dospěje k jasnému stanovisku. Pokud se v textu vyskytne pouze krátká pasáž založená
na úvahovém slohovém postupu, hodnocení kritéria 1B je nutné konzultovat s VHT.
Funkce výchozího textu: informativní, obsahuje myšlenky, z nichž pisatel může při tvorbě
textu vycházet. Informace z výchozího textu mohou být v písemné práci explicitně použity
(např. jako citace, kterou je však nutné do textu písemné práce vhodně začlenit), ale nemusí.
Zadání 8
Nepovedená léčka
VÝCHOZÍ TEXT
Když známý cestovatel Jean André putoval po Jižní Americe, předcházela ho pověst čaroděje. V oblasti Amazonie narazil na jeden domorodý kmen žijící ve skromných příbytcích z palmových listů. Emhudové byli velmi pověrčiví. Začali se bát, že Jean André připraví jejich lovce o odvahu a sílu, proto se ho rozhodli zabít. Přichystali na něj léčku…
(CZVV)
Zpracování: vypravování o tom, jak Jean André vyvázl z léčky Emhudů, které navazuje na výchozí text
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): pisatel má navázat na výchozí text, očekává se vypravování
zachycující nepovedenou léčku, kterou Emhudové nastražili na cestovatele Jeana Andrého.
Pisatel může pracovat s různými aspekty takto vymezeného tématu: proč byl Jean André
považován za čaroděje, jakým způsobem měl být zabit, jak vyvázl z léčky a co pak následovalo.
Z léčky může cestovatel vyváznout díky svým schopnostem, ale i díky šťastné náhodě či pomoci
druhých lidí. Emhudové mohou na Jeana nastražit smrtící past, kterou však nakonec nepoužijí,
protože zjistí, že cestovatel pro ně nepředstavuje nebezpečí (pomůže jim, obdaruje je aj.).
Tento postup je zcela akceptovatelný. Na cestovatele může být také nastraženo více léček –
pokud alespoň z jedné vyvázne, nelze pisatele penalizovat ani v případě, že cestovatel nakonec
zemře. Pokud je pointou vypravování smrt cestovatele, tj. léčka se domorodcům vydařila,
písemnou práci hodnotíme max. 2 body.
V souvislosti s vnitřní podmínkou hodnocení je podstatné zejména to, zda je v písemné práci
respektováno téma výchozího textu a pisatel funkčně pracuje s jeho motivy (např. cestovatel,
domorodci, nastražení léčky). Pokud pisatel zohlední stěžejní motivy výchozího textu, ale
některé podstatné aspekty zadání opomene nebo pozmění (např. příběh situuje do jiného
kontinentu než do Jižní Ameriky, resp. do země, která se v Jižní Americe zjevně nenachází, zvolí
jiné jméno cestovatele), hodnotíme maximálně 3 body (podle úrovně zpracování tématu
a míry odklonu od tématu). Pokud výchozí text (resp. jeho téma, podstatné motivy) v písemné
práci není vůbec respektován, práce je hodnocena 0 body. Chybné informace (např.
Emhudové z Jižní Ameriky žijí u řeky Nil) penalizujeme v kritériu 3B.
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): vypravování navazující na výchozí textu.
Pisatel vytvoří text vykazující rysy vypravování (zápletka, pointa, dějovost, dynamika apod.),
které může být realizováno v er-formě i ich-formě. Text, v němž převládá popisný postup
a který lze považovat za dějový popis, se hodnotí 1 bodem, minimální zápletka však musí být
přítomna. Pouhý popis (např. života domorodců) bez minimální zápletky je hodnocen 0 body.
Funkce výchozího textu: specifická, výchozí text navozuje atmosféru k psaní, obsahuje motivy
pro výstavbu vyprávění, může také tvořit úvod písemné práce. Pokud pisatel výchozí text
neopíše, ale zjevně na něj naváže vlastním vypravováním, není to důvod k penalizaci.
Zadání 9
Návrh na přejmenování náměstí
VÝCHOZÍ TEXT
Zastupitelstvo města Žamberk na svém zasedání dne 20. 3. 2017 schválilo záměr přejmenovat Velké náměstí. Náměstí by mělo být nově pojmenováno po významné osobnosti, která zásadním způsobem ovlivnila politické, hospodářské, společenské či kulturní dění v České republice.
Zastupitelstvo města vyzývá občany, aby na městský úřad zaslali návrh významné osobnosti, po níž by náměstí mělo být pojmenováno, a svůj výběr podrobně zdůvodnili. Návrhy zasílejte do 11. 4. 2017 na níže uvedenou adresu.
Městský úřad Žamberk Odbor správní a dopravy Masarykovo náměstí 166 564 01 Žamberk
(CZVV)
Zpracování: úřední dopis, který reaguje na výzvu z výchozího textu a obsahuje návrh na přejmenování náměstí
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): pisatel by měl navrhnout významnou osobnost, po níž by
mělo být nově pojmenováno náměstí, svůj návrh by měl podrobně zdůvodnit. Dopis může
obsahovat návrh jedné nebo i více osobností, oba tyto přístupy jsou rovnocenné. Text by měl
obsahovat vhodnou argumentaci.
Pisatel může navrhnout libovolnou českou i zahraniční osobnost. Samotný výběr osobnosti
nelze penalizovat (např. náměstí Donalda Trumpa, náměstí Michaela Jacksona), výběr by však
měl být dostatečně podpořen argumentací. Pokud argumentace bude chybět nebo nebude
dostatečná (např. text bude inklinovat k obecným úvahám, co by městu prospělo, nebo bude
neúměrně velký prostor věnován popisu města), hodnotíme maximálně 2 body. Hodnocení
písemné práce, jejíž součástí bude značně kontroverzní návrh (např. náměstí Adolfa Hitlera),
je nutné konzultovat s VHT. Pokud pisatel navrhne fiktivní osobnost (např. neexistující
architekt) a svůj návrh podpoří vhodnými argumenty, není to důvod k penalizaci. Pokud ale
navrhne osobnost, která je v kontextu České republiky jednoznačně bezvýznamná (např. jeho
soused Pepa Novák), hodnotíme 1 bodem. Pokud napíše úřední dopis, v němž bude
protestovat proti přejmenování Velkého náměstí, hodnotíme písemnou práci 0 body.
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): úřední dopis, pisatel respektuje oficiální
ráz komunikační situace. Písemná práce vykazuje rysy formálního dopisu (jasné a slušné
vyjadřování, přehledná struktura textu apod.) a nepostrádá základní náležitosti –
obligatorními prvky jsou adresa příjemce a odesílatele, datum, místo, oslovení, závěrečný
pozdrav a podpis. Pokud tyto prvky budou chybět, ale jádro textu bude splňovat požadavky na
úřední dopis (resp. jako celek bude tak koncipován), penalizujeme až na 1 bod (podle úrovně
zpracování). Pokud pisatel napíše např. obecnou úvahu týkající se významných osobností,
hodnotíme text 0 body.
Funkce výchozího textu: informativní, výchozí text poskytuje informace, které musí pisatel při
koncipování písemné práce zohlednit.
Zadání 10
Zahájení vodácké sezony
VÝCHOZÍ TEXT
Kdy: sobota 1. dubna 2017 od 10:00 do 16:00
Kde: Žlutá plovárna na Malé Skále
Program:
oficiální akt odemčení řeky Jizery a zahájení vodácké sezony 2017
závod na kánoích k penzionu Křížky a na koloběžkách zpět
pohádková cesta na hrad Vranov s řadou úkolů pro děti
hudba, grilování, stánky s regionálními produkty, dětské atrakce a další
(www.liberec-me-bavi.cz, upraveno)
Zpracování: zpráva do regionálního zpravodaje o průběhu akce představené ve výchozím textu
Téma, obsah zadání (kritérium 1A): tématem je akce představená ve výchozím textu,
tj. zahájení vodácké sezony na Jizeře. Pisatel by měl představit program akce a její průběh.
Nemusí se podrobně věnovat všem bodům programu, může se zaměřit např. pouze na průběh
soutěže nebo popis pohádkové cesty. Pisatel může čtenářům předat i další informace, např.
popsat prostředí, počasí, přiblížit reakce soutěžících a diváků. Pokud je takové pojetí zprávy
funkční a adresát na základě textu získá požadované informace o akci, není to důvod
k penalizaci. Pokud pisatel nepochopí slovo vodák, popisuje např. akci otužilců, ale program
ve výchozím textu je respektován, hodnotíme text maximálně 3 body (podle úrovně
zpracování a míry odklonu od tématu). Pokud je v písemné práci popisována zcela jiná akce
(např. tradiční trhy), nelze zadání považovat za splněné, text je tedy hodnocen 0 body.
Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): zpráva, komunikační situace je dána
určením do regionálního zpravodaje, očekáváme tedy text publicistického stylu. Za podstatné
znaky zprávy považujeme věcnost, objektivitu, převládající informační postup. Pokud se v práci
objeví v menší míře subjektivní prvky, není to důvod k penalizaci, pokud však budou
subjektivní prvky zřetelně převažovat nad objektivními, penalizujeme až na 1 bod (podle
četnosti výskytu takových prvků a úrovně zpracování). Zpráva musí obsahovat základní
informace: kdo, kdy, kde. Při absenci těchto informací penalizujeme až na 1 bod, není to však
důvod k udělení 0 bodů. Součástí textu může být rozhovor, např. s diváky, funkční zapojení
přímé řeči do textu je důvodem k bonifikaci. Texty koncipované jako oznámení o akci, která se
teprve bude konat, se hodnotí maximálně 2 body. V tomto konkrétním případě totiž pisatel
nezohlednil podstatný aspekt zadání – nepředal čtenářům informace o průběhu akce.
V písemné práci by neměl chybět titulek. Pisatel může použít titulek určený zadáním písemné
práce, nebo si vymyslet vlastní (zajímavý vlastní titulek je důvodem k bonifikaci). Pokud bude
v textu chybět titulek, který je významným stavebním prvkem publicistických textů, snižujeme
hodnocení kritéria o 1 bod.
Funkce výchozího textu: informativní, výchozí text poskytuje informace, s nimiž musí pisatel
ve svém textu pracovat, není však nutné využít uvedené informace všechny.