Zahraniční a bezpečnostní politika EU

Obchodní politika Evropské unie

6.4. 2010

Jak provádět zahraniční politiku?

realistický přístup– využití hard power (armáda)– zhodnocení role EU

přístup vzájemné závislosti– soft power (zahraniční obchod, sankce)– zhodnocení role EU

normativně-konstruktivistické pojetí– ideologie, působení příkladem– zhodnocení role EU

jiné nástroje– např. rozvojová pomoc– zhodnocení role EU

Obchod- síla nového věku

jak přistupovat k obchodním vztahům?– protekcionismus:

Abraham Lincoln: „Nerozumím vůbec clům ani tarifům, ale pokud si koupím americký kabát, za 10 dolarů, máme 10 dolarů, pokud britský, dostanou 10 dolarů Britové.“

– teorie začínajícího průmyslu (Friedrich List)– teorie volného obchodu

• první propagují Britové v 19. století• Cordell Hull: „Pokud zboží nemůže přecházet hranice,

přejdou je armády.“• myšlenka komparativní výhody

– dnešní svět je ve stavu vzájemné závislosti

Komparativní výhoda- stručné vysvětlení

Hodin k výrobě

Soudek vína Pruh látky

Portugalsko 50 100

Británie 100 50

Hodin k výrobě

Soudek vína Pruh látky

Portugalsko 80 90

Británie 120 100

Portugalsko : 90 hodin produkce (víno)= 1,125 pruhů látky (z Británie)

90 hodin produkce (látka)= 1 pruh látky (z Portugalska)

Británie: 120 hodin produkce (látka)= 1,2 soudku vína (z Port.)

120 hodin produkce (víno)= 1 barel vína (z Británie)

Světový nárůst obchodu (mld. USD, 1948-2009)

Dopad hospodářské krize na světový obchod

Zahraniční obchod a EU- základy

tarifní překážky– zejména cla

netarifní překážky– omezení dovozu, kvóty

Evropská unie– zahraniční obchod je

výlučnou pravomocí Unie– důvod:

• dáno vnitřním trhem- nelze jinak

• již od počátku integrace (60. léta)

Společná obchodní politika

už v Římských smlouvách (1957)– čl. 110 SES: „Vytvořením celní unie hodlají členské státy

přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a ke snižování celních překážek.“

rozjezd velmi pozvolný– protekcionismus 70. let

dokončením jednotného trhu (1993) je společná obchodní politika nutností– obavy z „pevnosti Evropa“– vnitřní konkurenci v ES nahradí mezinárodní– vytváření „evropských šampiónů“

Kdo řídí a provádí SOP? hlavní role Komise

– nezávislý orgán– vyjednává jménem členských států (Rady) mezinárodní dohody– některá opatření zavádí sama (krátkodobá ochrana)– hlavní role DG pro vnější obchod

• současným Karel De Gucht (Belgie)• dříve např. Pascal Lamy, Peter Mandelson

– pravomoci Komise se v oblasti SOP moc nemění, pouze mírný posun• spory o vládu nad novými sektory (Posudek ESD 1/94)

Rada– není žádná Rada pro vnější obchod (v pravomoci GAERC)– dává rámec vyjednávání mezinárodních dohod, zároveň je poté schvaluje

(QMV, pouze u služeb a duševního bohatství jednomyslně) Parlament- určité věci nově řádný legislativní postup, u uzavírání dohod

konzultace reálné fungování

– negativa• trochu komplikované, občas ne úplně jasné kdo jedná• vzájemné kontrolování• „je to jako od přejít hraní piškvorek k hraní šachů“• občas nepříjemné i pro Unii a její zástupce

– pozitiva: dá se využít při tlaku na partnery

Nástroje SOP společný celní sazebník (vnější tarif,

kombinovaná nomeklatura)– schvaluje Rada na návrh Komise– jednotné sazby pro dovoz zboží do Unie– zhruba 30 tisíc položek– jak jsou cla průměrné vysoká není lehké určit

• postupem času se snižuje (působení GATT a WTO)• rozdílné dle druhu zboží• průmyslové zboží: asi 2 % • problémové položky- zemědělské výrobky (průměr 16

%), textil (10 %)– některé zboží daleko více (vrchol čerstvé maso- 252 %)

– často přechod od viditelných omezení v rámci tarifů k méně průhledným (např. zdravotní standardy)

Nástroje SOP společný celní sazebník

– konkrétní sazba z databáze TARIC– http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds/

tarhome_cs.htm

– samotné zařazení řeší legislativa– http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/

2006/l_272/l_27220061003cs00130014.pdf

Nástroje SOP antidumpingová opatření

– hlavní ochranný nástroj v Unii– definice: výroba pod cenou (méně než na domácím

trhu)– žádost může podat kdokoli, vyšetřuje Komise (max 15

měsíců), rozhoduje Rada– v Unii používáno poměrně často

• vede ke zvýšení tarifu• max na pět let• celkem 144 platných, dotýká se zhruba 0,6 % obchodu

– efektivita opatření není vždy zřejmá• příklady z praxe (Anglo-French Textiles, čínské boty)

ochranné klauzule (safeguard)– dovoz by vedl k ohrožení citlivého sektoru, velké

zhoršení ekon. situace v některém regionu– používáno velmi málo (v roce 2008 např. ani jednou)

Nástroje SOP dobrovolná omezení dovozu (VERs)

– již nepoužíváno (zrušeno Urug. kolem GATT)

– dovozce souhlasí s omezením, jinak úplný zákaz

– používání v 70. a 80. letech, hlavně proti asijské produkci

• příklady na japonská auta (Irsko vs ostatní státy)

opatření na podporu vývozu obchodní sankce protivážná opatření (countervailing measures)-

– nyní 10 platných

pravidla země původu– stále důležitější a komplikovanější

– platí pro výrobu v EU i preferovaných zemích

Počet antidumpingových opatření zahájených EU

Celní tarif vs antidumpingová opatření ve světě

Unie v systému světového obchodu již po druhé světové válce jasné, že je třeba dát obchodu

jasnější pravidla– přirozeným vývojem je protekcionismus – nutno se dohodnout na jednotném postupu

založení Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)– je spíš konferencí– řešila obchodní spory, ale bez vynucení– hlavním cílem snižování cel a uvolňování netarifních zábran

• jedná se v tzv. kolech (Kennedyho, Tokijské)– rozhodující vliv silné státy, po založení Společenství i to

• Společenství vystupuje jako jeden celek– Uruguayské kolo (až do roku 1992)

založení Světové obchodní organizace (WTO)– stálé orgány- výběrové členství– závazné řešení sporů pomocí panelu– nutnost poskytovat doložku nejvyšších výhod– velké množství cílů- jejich naplnění jde trochu ztuha

Společná obchodní politika

nevýhody:– ztráta suverenity v důležité oblasti zahr. politiky– nelze „pomáhat“ domácím výrobcům– třeba přijímat opatření nevyhovující všem

výhody– větší síla při mezinárodním vyjednávání– omezení negativních působení mezi sebou

navzájem (např. dotace vývozu ve třetích státech)– integrita vnitřního trhu je posílena efektivní

obchodní politikou

Křížová tabulka obchodu mezi regiony (mld. USD, 2008)

Severni Amerika

Střední a jižní

Amerika Evropa SNS AfrikaStřední východ Asie

Severní Amerika 1014,5 164,9 369,1 16,0 33,6 60,2 375,5

Střední a jižní Amerika 169,2 158,6 121,3 9,0 16,8 11,9 100,6

Evropa 475,4 96,4 4695,0 240,0 185,5 188,6 486,5

SNS 36,1 10,1 405,6 134,7 10,5 25,0 76,8

Afrika 121,6 18,5 218,1 1,5 53,4 14,0 113,9

Střední východ 116,5 6,9 125,5 7,2 36,6 122,1 568,9

Asie 775,0 127,3 801,0 108,4 121,3 196,4 2181,4

Vizualizace významu vnitrounijního obchodu (2008)

EU jako obchodní velmoc: největší dovozci zboží (2008)

EU jako obchodní velmoc: největší vývozci zboží (2008)

Největší vývozci služeb (2008)

Největší dovozci služeb (2008)

Pyramida obchodních vztahů Unie

EU má složitou síť obchodní vztahů, rozdílný přístup dle množství preferencí

1. Evropský hospodářský prostor2. Celní unie (Turecko)3. Dohody o stabilitě a přistoupení (Chorvatsko, Makedonie)4. Dohody o volném obchodu (např. Švýc., Izrael, Mexiko)5. Euro-středozemní partnerství6. Iniciativa „Vše kromě zbraní“7. Systém ACP (Afrika-Karibik-Pacifik) 8. Systém GSP (Všeobecný systém preferencí)9. Dohody a partnerství a spolupráci (PCA)10. běžné obchodní dohody (Mercosur, Brazílie, Jižní Afrika,

ASEAN atd.)11. statut doložky nejvyšších výhod dle WTO (USA,

Japonsko, Kanada atd.)• pozor na výjimky- např. dohody o vzájemném uznávání

12. nečlenové WTO + mimo ostatní kategorie (některé arabské státy)

Výhodný obchod?: teorie osy a paprsků

Jsou preferenční dohody vždy výhodné?

10 největších obchodních partnerů EU- vývoz (mld. eur, 2008)

10 největších obchodních partnerů EU- dovoz (mld. eur, 2008)

Vývoz/dovoz zboží z EU (mld. USD, 1991-2008)

Obchodní bilance EU s různými partnery (mld. eur, 2008)