Zahraniční a bezpečnostní politika EU

Válka v Jugoslávii a reakce EU

19. března 2013

Historické pozadí…

Balkán vždy evropským „sudem prachu“– střet Evropy a islámu

– srbská expanze na konci 19. století• podpora Ruska• Balkánské války 1908, 1912• anexe Bosny Rakousko-Uherskem• počátek 1. světové války

vznik Jugoslávie– obava z ambicí Itálie, Maďarska

– nárazníkový stát- vnější tlak (navázání na Francii)

2. světová válka– ustašovci (Chorvatsko) vs obsazené Srbsko vs partizáni

– osvobození vlastními silami

poválečná Jugoslávie– pomezí kapitalismu a komunismu

– Titovo „krocení nacionalismu“

– po Titově smrti (1980): zvyšování napětí

Cesta ke konfliktu

1990- vyhrocení sporů ve federaci– výrazné zhoršení ekonomické situace– Slovinsko a Chorvatsko pro volnější svazek– Srbsko (Miloševič) pro centralizaci

• ovládnutí federálního předsednictví

• spory o podobu stranického systému

role jugoslávské armády– většina důstojnického sboru srbská

snaha o šokovou terapii (Markovič)– v praxi další eskalace napětí– SLOV+CR požadují nezávislost

• suspenze federálních zákonů• konání nezávislých voleb• referenda o nezávislosti • už „lehké“ rozbroje a útoky („první oběť války“)

25. června SLO a CR vyhlašují nezávislost

Východiska zájmů

luc. premiér Poos: „Toto je hodina Evropy, nikoliv hodina Američanů.“– myšlenka evropské jednoty

Evropská unie– jednoznačně podporuje zachování Jugoslávie

• nezávislost povede k eskalaci a vzniku vakua, hrozba SSSR• jednodušší vyjednávat s jedním aktérem• ohrožení samotného mýtu civilizačního pokroku (ty věci nejsou mrtvé?)

– snaha přesvědčit strany nabídkou ekonomické pomoci (květen 1991)

– jednomyslná dohoda na neuznání nezávislosti

Spojené státy– oblasti chybí strategická pozice– koncentrace vlastních sil v Iráku– chybí akceptovatelné řešení situace (Powell a Vietnam)– i NATO by mělo zůstat bokem- dát prostor EU

Počátek války

Slovinsko: desetidenní válka– 26. červen 1991

– střety mezi slov. domobranou a jugosl. armádou

Chorvatsko: přípravy na konflikt EU (ES) se ujímá iniciativy: dohoda z Brioni

– stáhnutí jugosl. armády ze Slovinska• srbský plán?

– tříměsíční moratorium na vyhlášení nezávislosti

mezitím vypuknutí konfliktu v Chorvatsku– vyhlášení Republiky Srbská Krajina

– podpora jugosl. armády- oblehnutí Vukovaru

– odmítnutí požadavku EU na neporušitelnost vnitřních hranic

– příměří monitorované EU nedodržováno

září 1991: EU organizuje mírovou konferenci– Carringtonův návrh na volnou federaci

– vznik Badinterovy komise: posouzení splnění podmínek nezávislosti

– odmítnutí vyslání intervenčních sil (D+FR+NL vs UK+DK)

prosazení zbrojního embarga Radou bezpečnosti– EU už v červenci 1991

Válka v Chorvatsku podzim 1991

– velká intenzita bojů

– bombardování Dubrovníku

– ofenzívy obou armád

– 10 tisíc mrtvých, statisíce uprchlíků

8. říjen: vyhlášení nezávislosti

2. ledna 1992: konečné příměří (plán Vance-Owen)– stáhnutí jugosl. armády

– udržení předchozích zisků

kontrola ze strany nově zřízených sil UNPROFOR– hlavní podíl FR+UK

– zpočátku pouze Chorvatsko

Válka v Chorvatsku

Boj o uznání nezávislosti Chorvatska

spor o to, zda či jak uznat chorvatskou nezávislosti– role Badinterovy komise- pouze při splnění podmínek

Německo: pro uznání– emancipace v evropské politice– symbolika: právo na národní sebeurčení?– tradiční vazby na Chorvatsko

• tlak emigrantů, katolická symbolika

– Jugoslávie stejně zhroucená, internacionalizace konfliktu

Francie a Spojené království: proti uznání– chceme tak samostatné Německo?– terminologie balkánských „kmenů“– tradiční podpora Srbska– uznání vyvolá další kolo požadavků a povede k válce

jednostranné uznání Německem: fait accompli pro ostatní– ústupky Německu kvůli jednání o Maastrichtské smlouvě– snaha zachovat jednotný postup EU– 15. ledna Chorvatsko uznáno

Bosenský úvod

chorvatská nezávislost velkou hrozbou pro Bosnu– 44 % muslimů, 32 % Srbů, 17 % Chorvatů

srbsko-chorvatské plány na rozdělení Bosny– setkání Miloševič-Tudjman v březnu 1991– vyhlášení autonomních srbských regionů

požadavky Bosny na nezávislost (Izetbegovič)– požadavek na referendum: 63 % pro nezávislost– uznání nezávislosti 6. dubna

EU pokračuje v mírové konferenci: Carrington-Catileirův plán– Miloševič spíše odmítá (zamrznutí zisků v Chorvatsku)– návrh pro Bosnu (Lisabonská dohoda)

• jednotný stát se třemi etnicky založenými kantony• odsouhlaseno všemi skupinami, pak ale odmítá muslimské etnikum • odmítnutí jako příčina války?

Válka v Bosně

bosenští Srbové vyhlašují autonomii a mobilizují (transformace jugosl. armády)

do léta 1992 obsazení téměř 70 % území Srby– politika etnických čistek (hlavně východní Bosna)

– oblehnutí nedobytých měst (hlavně Sarajevo)

– vyhlášení autonomních srbských regionů

chorvatské etnikum zřizuje vlastní stát– vyzbrojení vlastní armády a od června 1992 útočí na

muslimy

dohoda z Grazu (květen 1992)– rozdělení Bosny mezi Chorvaty a Srby (Boban a

Miloševič)

– orientováno proti muslimům

Válka v Bosně

Válka v Bosně: snahy o řešení

Londýn (srpen 1992)– Srbové jako agresor, žádost o mírové síly OSN

Ženeva (září 1992)– tři bojující frakce (rovnocenné)– rozšíření mandátu UNPROFOR, ale omezený mandát

spory mezi EU a USA– USA: podpora muslimům, zrušení embarga

• neprošlo ani v červnu 1993 (odmítnutí FR+UK)

– EU (UK+FR): neutralita, ohrožení sil UNPROFOR• velká humanitární podpora

Vance-Owenův plán– jednotná Bosna, 10 poloautonomních regionů– podepsáno všemi, ale odmítnuto nakonec Srby

probíhají pořád boje- hlavně Chorvati proti muslimům– návrhy reagují na změny v praxi (podporuje čistky)– plán Owen-Stoltenberg (srpen 1993)

• 52 % Srbové, 30 % muslimové, 18 % Chorvati• odmítnuto muslimy (i USA)

Válka v Bosně a role EU

Válka v Bosně a role EU

Válka v Bosně a role EU

Válka v Bosně: snahy o řešení

EU nedokáže poskytnout žádné řešení– posledním pokusem plán Juppé-Kinkel

– kvůli humanitární pomoci požadavky „kolaborace“

– strategie etnického dělení mrtvá

iniciativu přebírá OSN (a USA)– obava z jednostranných kroků USA

– vznik tzv. bezpečných zón (EU odmítala)• strategie jednání vs nedostatek zdrojů a vynucovacího potenciálu

– vytvoření kontaktní skupiny: DE+USA+FR+RUS+UK: mírové rozhovory rychle postupují (pak zpomalení kvůli Miloševičovi)

– prosazení bezletové zóny nad Bosnou

válka pokračuje– masakr na Sarajevském tržišti: hrozby leteckými útoky ze strany

NATO

– mír mezi Chorvaty a muslimy (Washingtonská dohoda)• možné díky tlaku USA

• vznik federace Bosny a Herzegoviny

Válka v Bosně: konečná fáze

„poslední“ návrh Clintona Srbům– 49 % území- odmítnuto

pokračující eskalace napětí– letecké útoky NATO

• reakcí Srbů braní rukojmí či útoky na mírové síly

– spory o ukončení embarga

– ofenzíva chorvatsko-muslimských sil• obsazení Srbské Krajiny a části západní Bosny

– Srbové se snaží obsadit bezpečné zóny- masakr v Srebrenici či opět tržiště v Sarajevu

– začíná operace Deliberate Force: masivní letecké útoky na pozice Srbů

počínající tlak na dohodu ze strany Srbska

Válka v Bosně- dopady chorv.-musl. ofenzívy

Válka v Bosně: ukončení

Daytonská dohoda– podepisují Tudjman, Miloševič, Izetbegovič

– jednotná, multietnická Bosna (51 % federace chorvatsko-muslimská, 49 % Srbové), ochrana menšin, potrestání válečných zločinů

– dohodu zajišťuje 50 tisíc vojáků mírových sil (UNPROFOR se mění na IFOR)

– reálně odpovídá Lisabonskému návrhu (zapouzdření tehdejších zisků)

účet: 140-250 tisíc mrtvých, 2,5 milionu uprchlíků závěry

– EU se snažila o jednotu• obavy z oslabení (viz spory o uznání Chorvatska)

• výsledkem často ale nemastná politika- snaha o neutralitu

– neshody mezi EU a USA• EU odmítá ostrý přístup a rozlišování mezi agresorem a obětí

• ale USA zcela neodmítají evropské požadavky

– byť EU zatlačena do pozadí, evropské zájmy vždy zohledňovány