ZÁKLADY PRÁVA PRO HOSPODÁŘE

Hopík 2010

Co je to právo

právo je soubor platných právních norem, které upravují práva, povinnosti a vzájemné vztahy subjektů, jsou stanoveny nějakou autoritou, která je zároveň vynucuje

právní norma = limit chování či konání, z právních norem se vytvářejí prameny práva

soubor pramenů práva tvoří právní řád

Prameny práva

právní předpisy (ústava, zákony, vyhlášky, nařízení) mezinárodní smlouvy precedenty

v širším smyslu také

právní principy, obyčeje individuální akty odborná literatura

„Život“ právních předpisů

platnost x účinnost

novelizace

Kde najít právní předpisy

Sbírka zákonů

http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx

weby příslušných ministerstev a ústředních správních úřadůportal.gov.cz, www.mzcr.cz, www.mzp.cz,

odborná literatura a specializovaný software

knihy: www.linde.cz, www.beck.cz

sw: http://www.systemaspi.cz/ www.enviparagraf.cz

Právní subjektivita

je schopnost být nositelem práv a povinností

u fyzických osob vzniká narozením a zaniká úmrtím (nebo prohlášením za mrtvého)

Právní subjektivita je nezadatelné a nezcizitelné právo, jehož se občan nemůže platně vzdát a ani jí nemůže být

zbaven.

u právnických osob vzniká i zaniká společně se vznikem a zánikem právnické osoby, tj. zásadně její registrací, resp. výmazem z příslušného rejstříku právnických osob

Způsobilost k právním úkonům FO

je způsobilost svým jednáním, vlastními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti

způsobilost k právním úkonům fyzické osoby je nabývána postupně, v souladu s rozumovou a volní vyspělostí

plná způsobilost k právním úkonům u fyzické osoby nastává dosažením zletilosti (18 let)

způsobilost k právním úkonům fyz. osoby může být autoritativně omezena nebo odňata

Způsobilost k právním úkonům PO

vzniká se zápisem právnické osoby do příslušného rejstříku a zaniká výmazem právnické osoby z tohoto rejstříku

Právní úkony, které jsou přímo přičítány právnickým osobám, mohou činit dvě skupiny osob:

1.osoby oprávněné činit právní úkony ve všech věcech smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány), a dále

2.jiní pracovníci nebo členové právnické osoby, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé

3. Osoby, kterým toto oprávnění vzniklo smluvně

Smlouva

Smlouva je dvoustranný či vícestranný právní úkon, vycházející ze vzájemných a obsahově shodných projevů vůle smluvních stran, směřující ke vzniku, změně či zániku práv či povinností

upraveny v soukromém právu Občanským zákoníkemzčásti také Obchodním zákoníkem

Základní druhy smluv

kupní smlouva darovací smlouva smlouva o výpůjčce nájemní smlouva

Občanskoprávní odpovědnost

Právní odpovědnost je zvláštní forma právního vztahu, která vznikne ve chvíli, kdy nějaká osoba poruší povinnost. Tím, že osoba porušila tuto svoji primární povinnost, vzniká této osobě povinnost nová (sekundární)

nutnost nést důsledky svého jednání či opomenutí

Odpovědnost za škodu

Pro ilustraci… druhy odpovědnosti

- civilní (př. za škodu)- správněprávní (př. za přestupek či delikt)- trestněprávní (za trestný čin)

Odpovědnost za škodu

škoda = určitá újma (majetková i nemajetková), kterou lze vyčíslit v penězích

Předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu

- a) zaviněné porušení právní povinnosti- b) vznik škody- c) příčinný vztah mezi a) a b)

Problematika zavinění

Nedbalost: nevědomá – škůdce nevěděl, že může škodu způsobit, a

způsobit ji nechtěl, alevědět o tom měl a mohl vědomá – škůdce věděl, že může způsobit škodu, a bez

přiměřených důvodů spoléhal, že škoda nenastane,

Úmysl: nepřímý – škůdce věděl, že by mohl škodu způsobit, a

pro případ, že následek nastane, je s ním srozuměn. přímý – škůdce věděl, že může škodu způsobit, a chtěl ji

způsobit

Odpovědnost za škodu

(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením

právní povinnosti.

(2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

(3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

Odpovědnost za škoduOkolnosti vylučující protiprávnost (odpovědnost za škodu)

krajní nouze (§ 418 odst. 1): stav přímo hrozícího nebezpečí, který může být vyvolán působením

přírodních sil (povodeň, lavina apod.), událostí jiného charakteru (útok nepoštvaného zvířete) nebo jednáním člověka

Kdo způsobil škodu při jednání v krajní nouzi, neodpovídá za ni, K jednání v krajní nouzi je oprávněn každý. nebezpečí nelze odvrátit jinak, následek nesmí být závažnější než ten,

který hrozil.

nutná obrana (§ 418 odst. 2): Jednání v nutné obraně předpokládá existenci hrozícího nebo

trvajícího protiprávního útoku na chráněné občanskoprávní vztahy (majetkové, osobní). Útokem může být pouze aktivní jednání jiného subjektu (subjektů);

Musí být protiprávní, bezprostředně hrozící či trvající > Obrana musí být přiměřená povaze a nebezpečnosti útoku.

Odpovědnost za škodu u nezletilých

Odpovědnost vedoucích, jejich zástupců a členů vedení ve věku 15 - 18 let za způsobenou škodu se zpravidla bude řídit ustanoveními OZ o obecné odpovědnosti, která je upravena v § 420 OZ

Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky;

společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.

Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.

Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.

Vykonává-li dohled právnická osoba, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

Orgány veřejné moci

jsou orgány, které jsou oprávněny autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, vůči nimž jednají vrchnostensky

Krajská hygienická stanicestavební úřadOrgány ochrany přírody (Správy NP a CHKO, KÚ, MěÚ)Orgány státní správy lesů (MěÚ, KÚ)Finanční úřadÚřad pro ochranu osobních údajůtzv. veřejné stráže

Správní řízení

Správní řízení je tedy postup orgánu veřejné moci (neboli správního orgánu), kterým se zakládají nebo ruší práva či povinnosti nebo se prohlašuje, že někdo určitou povinnost či právo má/nemá

Výsledkem správního řízení je správní akt

povolení (stavební, kácení stromu, pořádání akce …) sankce (pokuta) zákaz činnosti (v důsledku přestupku, prevence před škodou…) odebrání či zabavení věci

Základním pramenem práva je zde zákon č. 500/2004 Sb., správní řád(některé speciální zákony mohou stanovovat mírně odlišné postupy)

Jak na správní řízení - tipy

identifikace správného orgánu (případně předem ověřit) správná a úplná identifikace žadatele (OJ Junáka…) úplnost žádosti (viz příslušný zákon) zřetel na lhůty (obvykle min. 30 dnů, někdy však i déle) doručování (automaticky na adresu sídla…)

Přestupky a jiné správní delikty

Přestupek je zaviněné deliktní jednání nižšího stupně závažnosti než trestný čin, které je pro společnost škodlivé (porušuje nebo ohrožuje její zájem) a je za přestupek označeno zákonem - buď přímo zákonem o přestupcích nebo i jiným zákonem.

Přestupku se může dopustit pouze fyzická osoba.

K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.

Přestupková odpovědnost

Za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku.

Za přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.

Sankce za přestupky

napomenutípokutazákaz činnostipropadnutí věci

Prameny přestupkového práva

zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích

speciální zákony, např. zákon o ochraně veřejného zdraví, lesní zákon, stavební zákon…

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

Trestný čin

Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.

Trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

Přečiny x zločiny

Jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit

Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.

Trestný čin

Znaky trestného činu:

zavinění trestní odpovědnost (věk, příčetnost) vyloučení trestnosti (krajní nouze, nutná obrana) územní a personální omezení trestnost pokusu, přípravy i podílnictví zánik trestnosti, promlčení

Trestní odpovědnost

věk

Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný.

příčetnost

Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

Vyloučení trestnosti, zánik trestnosti

krajní nouze

nutná obrana

promlčení

Příprava a pokus trestného činu

Příprava: Jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu, je přípravou jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušného trestného činu výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu.

Pokus: Jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo.

Tresty

odnětí svobody,domácí vězení,obecně prospěšné práce,propadnutí majetku,peněžitý trest,propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,zákaz činnosti,zákaz pobytu,zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání,ztrátu vojenské hodnosti,vyhoštění.

Prameny trestního práva

zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

zákon č. 141/1961 Sb. trestní řád

zákon 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

Zákon o soudnictví ve věcech mládeže

Tento zákon samostatně upravuje otázky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy, jakož i odchylky v řízení vedeného proti mladistvým.

Trestný čin, spáchaný mladistvým, se nazývá provinění.

Trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku se u mladistvých snižují na polovinu, přičemž však horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat pět let a dolní hranice jeden rok.

Vybrané trestné činy hrozící při hospodářské práci

§ 206 Zpronevěra

§ 348 Padělání a pozměnění veřejné listiny

Díky za pozornost