Zásoby I.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jana Švejdová.Dostupné z Metodického portálu www.rvp. cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR.

Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Zásoby I.

zásoby snížené, zvýšené a optimální,plánování materiálu,

právní zajištění dodávek, nákupní činnostskladování, evidence materiálu

2

Oběžný majetek Je součástí aktiv podniku.

Významnou složku aktiv tvoří

zásoby.

3

Velikost zásobsnížené, zvýšené, optimální

Nevážou finanční prostředky, které podnik může použít pro jiné účely.

Nevyvolávají další náklady, např. na provoz skladu, přejímku materiálu apod.

Snižují riziko, u velkých nepotřebných zásob dochází v čase ke snížení jejich hodnoty, což způsobuje podniku finanční ztrátu.

Snížené

Umožňují:Zabezpečit plynulou výrobu a tím vyloučit riziko

jejího pozastavení.Realizovat výrobu velkého množství výrobků

bez úprav zařízení na jiný materiál. Výroba se tak zrychluje a tím i zlevňuje.

Zvýšené zásoby

Je takové množství zásob, které představuje:Použití přiměřeného množství finančních

prostředků.Malé náklady na pořízení a skladování.Zabezpečuje plynulý chod výroby včetně

případných výpadků v dodávkách.

Optimální zásoby

Pořizování materiálu se nazývá zásobováníZásobování se člení na následující činnosti:

1) plánování materiálových zásob2) právní zajištění dodávek3) nákupní činnost4) skladování materiálových zásob5) výdej materiálu ze skladu do výroby

7

plánování objemu nákupu materiálových zásob

stanovení průměrných zásobBilanční rovnice v základním tvaru:

počáteční zásoba + nákup = spotřeba + konečná zásoba

PZ + N = S + KZ

8

Plánování materiálových Plánování materiálových zásobzásob

NN = objem nákupu během plánovaného období

SS = spotřeba během plánovaného období

KZKZ = konečná zásoba na konci plánovaného období

PZPZ = počáteční zásoba na začátku plánovaného období

9

Plánování nákupuObjednávání probíhá:V pravidelném cyklu, např. jednou týdně,

měsíčně, probíhá u nejčastěji nakupovaných druhů.

V proměnlivých termínech se objednávka vystavuje, je-li materiál potřebný, nebov případě poklesu zásob pod minimální stav.

10

Velikost objednávkyZávisí na tom, zda nakupujeme pravidelně, či

nikoliv. Obvyklé způsoby stanovení velikosti

objednávky:1. Doplnění stavu na skladě do maximální

zásobyVelikost objednávky = maximální

zásoba – současná zásoba11

Výrobce automobilů nakupuje skla jednou týdně. Maximální zásoba činí 1 710 ksa současná zásoba je 530 ks.

Velikost objednávky = 1 710 – 530 = 1 180 skel

Viz EKONOMIKA 2 pro obchodní akademie a ostatní střední školy, str. 84

12

Příklad na doplnění stavu

zásob

2. Množství minimalizující náklady na dopravu

Objednávka se stanoví tak, aby náklady na dopravu byly co nejnižší.

3. Odhadnuté množstvíVychází z průměrné spotřeby a podle ní se

určí velikost objednávky.

13

Velikost objednávky

Podnik spotřebovává denně 50 m izolačnílátky. Dodavatel sídlí v Aši, což představujevzdálenost 390 km, a je možno odebírat500 nebo 1 000 m látky. Vzhledem k tomu,že doprava stojí 15 Kč za 1 km, budevýhodnější odebrat 1 000 m, přestože sezvýší zásoby.Viz EKONOMIKA 2 pro obchodní akademie a ostatní střední školy, str. 84

14

Příklad - minimální náklady na dopravu

Vedoucí oddělení logistiky ví, že týdně se průměrně spotřebuje 1,2 t sody a že na skladě je 0,3 t . Zároveň chce mít rezervu pro případ výpadku dodávky nebo nárůstu poptávky ve výši 0,5 t .

Proto objedná 1,2 – 0,3 + 0,5 t= 1,4 t sody.

Viz EKONOMIKA 2 pro obchodní akademie a ostatní střední školy, str. 84

15

Příklad – odhadnuté množství

(viz str. 88 Základy podnikové ekonomiky)

V příštím roce chceme vyrobit 160 000 karoserií.Norma spotřeby na jednu karoserii je 0,5 tplechu. Chceme, aby na konci příštího roku (k 31. 12.) námzůstalo v zásobě 800 tun a předpokládáme, že k 1. 1. příštího roku počáteční zásoba bude činit 1 500 tun plechu. Kolik tun musíme během příštího roku nakoupit?

16

Plánování objemu nákupu materiálových zásob

Příklad č. 1

PZ + N = S + KZ 1 500 + N = 80 000 + 800

S = 80 000 tun = 160 000 x 0,5N = (80 000 + 800 -1 500)

N = 79 300 tun Příští rok musíme nakoupit 79 300 tun plechu.

17

Řešení příkladu

č. 1

1

2

3

4

Průměrnou velikost příslušného druhu materiálu na skladě vypočítáme následovně:

(Dodávkový cyklus ve dnech/2 + pojistná zásoba ve dnech + technická zásoba ve dnech) x Ø spotřeba ve hmotných jednotkách

Vzorec: (DC/2 + PZ + TZ) x Ø denní S

18

DC = Dodávkový cyklus je počet dnů mezi dvěma po sobě jdoucími pravidelnými dodávkami.PZ = Pojistná zásoba (ve dnech) je počet dnů, na které má mít podnik zásobu pro případ opoždění pravidelné dodávky.TZ =Technická zásoba (ve dnech) je počet dnů, ve kterých z technických důvodů ještě nelze nakoupený materiál dát do výroby. Například dřevo na výrobu nábytku musí ještě doschnout.S = Ø denní spotřeba ve hmotnýchjednotkách.

19

Vývoj stavu zásob – objednávka – dodávka – stav skladu – výdej ze skladu ‒ objednávka

20

Legenda ke grafu

Běžná zásoba – pravidelné dodávky do výroby.Pojistná zásoba – kryje zpožděnou dodávku.Technická zásoba – je u materiálu, který se musí

ještě před výrobou upravit, např. barvení plechu. Můžeme materiál nakupovat již upravený, pak technická zásoba není nutná.

Příležitostná zásoba – nakupuje se v případě množstevních slev nebo výprodeje.

21

V grafu jsou znázorněny pětidenní dodávky s příkladem dvoudenního zpoždění dodávky se spotřebou pojistné zásoby, která je doplněna v následující řádné dodávce.

Dále ukazuje i zvýšenou maximální zásobu o výhodný nákup materiálu – příležitostná dodávka.

22

Vypočítejte průměrnou zásobu dřeva na výrobu nábytku.

Dodávkový cyklus je 16 dnů, pojistná zásoba je stanovena na 4 dny, technická zásoba na 18 dnů.

Průměrná denní spotřeba je 5 m³.

23

Dodávkový cyklus = 16 dnů mezi dvěmadodávkami

Pojistná zásoba = 4 dnyTechnická zásoba = 18 dnůØ denní spotřeba = 5 m³

Vzorec: (DC/2 + PZ + TZ) x Ø denní S

24

(16/2 + 4 + 18) x 5 = 30 dnů x 5 m³= 150 m³

Průměrná zásoba dřeva je 150 m³.

Vyřešte stejný příklad při dodávkovém cyklu 30 dnů.

(30/2 + 4 + 18)x 5 = 185 m³

Průměrná zásoba dřeva je 185 m³

25

Řešení příkladu č. 2

Příklad č. 2 a

Řešení č. 2 a

Viz str. 89. 75b Základy podnikové ekonomiky

Dodávkový cyklus dodávek pšeničné mouky zemlýna do pekáren je 20 dnů. Pojistná zásoba je stanovena na 5 dnů. Ročníspotřeba mouky (zde je rok 360 dnů) je 1 008 tun. Vypočítejte:

Průměrnou zásobu pšeničné mouky.Kolik dodávek za rok (360 dnů) musí

být uskutečněno.

26

Vzorec: (DC/2 + PZ + TZ) x Ø S

(20/2 + 5) x 1 008/360 = 15 x 2,8 = 42 tun

Průměrná zásoba pšeničné mouky je 42 tun.

27

Počet dodávek = 360 x Ø denní S /velikost dodávky

360 x 2,8 / 42 = 24 dodávek za rokNebo druhý způsob: Roční spotřebu mouky

vydělíme Ø zásobou mouky na 15 dnů, tj.1008 t : 42 t = 24 dodávek za rok.

Dodávek musí být uskutečněno 24 za rok.

28

Víme-li, jaké materiály a kolik materiálu budeme potřebovat, je v našem zájmu si je právně zajistit uzavřením příslušné právní smlouvy.Smlouvy při právním zajišťování dodávek:

Smlouva o uzavření budoucí smlouvyKupní smlouva Smlouva o dílo

29

§

§§

Vyžaduje písemnou formu

Jedna nebo obě smluvní strany se zavazujíuzavřít ve stanovené době budoucí smlouvu

s předmětem plnění, jenž je určen alespoň obecným způsobem.

30

§

§§

Pro oblast nákupu materiálu ze smlouvyo uzavření budoucí smlouvy vyplývá povinnost v době určené v této smlouvě uzavřít kupní smlouvu.

Úkolem smlouvy o budoucí smlouvě je vyjasnit budoucí vztahy dodavatelůa odběratelů, kdo komu a co se bude dodávat a za jakých podmínek.

31

§

§

§§

Prodávající se zavazuje: Dodat kupujícímu movitou věc určenou

jednotlivě nebo co do množství a druhu. Převést na něj vlastnické právo k této věci.

Kupující se zavazuje:Zaplatit kupní cenu. Obchodní zákoník uvádí i skutečnosti, které nemusí

být přímo uvedeny v textu konkrétní smlouvy.

32

§

Povinnosti prodávajícího (dodání zboží, doklady ke zboží, provedenía obaly, záruka za jakost, povinnost z vad apod.).Povinnosti kupujícího (zaplacení, převzetí, nabytí vlastnictví kupujícím apod.).

33

§

Zhotovitel se zavazuje k provedení určitého díla. Objednavatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

Dílo se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, oprav nebo úprava stavby a její části.

34

§

ohoblování a srovnání řezivadodaného objednavatelemmontáž televizní antényúdržba veřejného osvětleníoprava automobilu

35

Nákupní činnost úzce navazuje na právní zajištění. Jde o praktické provádění činnosti, které

předpokládá kupní smlouva. Jde například o určování:

dílčích (denních, týdenních, měsíčních) dodávekpřepravních dispozicpsaní objednávek v souladu se smlouvou apod.

36

1

2

3

Technická stránkaTechnické podmínky při skladování (tlak,

vlhkost, teplota).Ekonomická stránkaUdržování zásob v souladu s průměrnými

zásobami, odprodej nepotřebných zásob.Právní stránkaDodržování zásad při přejímce materiálových

zásob do skladu od dodavatele nebo od dopravce.

37

3

1

2

Evidenční stránkaSprávné vyhotovování vnitropodnikových dokladů (příjemky, skladní karty, výdejky).Organizační stránka Uložení materiálu na vhodném místě, vymezení prostorů pro:příjemskladování výdej

38

5

4

Základní doklady od dodavatele:Faktura přijatá

Vyjadřuje splnění dodávek. Je podkladem pro zaplacení dodávek,

které se uskutečňuje zpravidla úhradou z našeho účtu.

39

1

40

Dodací list přijatý Je průvodním dokladem materiálu

a zboží. Zároveň dokladem o fyzickém převzetí.Vyhotovuje jej dodavatel při expedici.Musí obsahat údaje, podle kterých je

může odběratel zkontrolovat a převzít.

41

2

42

1. Jaká je struktura oběžného majetku?2. Na jaké činnosti se člení zásobování?3. Plánování materiálových zásob.4. Výpočet průměrné velikosti zásob.5. Právní zajištění dodávek.6. Charakteristika vlastní nákupní činnosti. 7. Požadavky na skladování materiálu.8. Evidence materiálu.

43

LiteraturaKLÍNSKÝ, Petr; MÜNCH, Otto. Ekonomika 2. Praha : Nakladatelství EDUKO, s. r. o., 2010. ISNB 978-80-87204-30-6SYNEK, Miroslav; KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Podniková ekonomika. Praha : Nakladatelství C. H. BECK, 2010. ISBN: 80-7400-336-3NOVOTNÝ, Zdeněk. Základy podnikové ekonomiky. Vydáváa distribuci zajišťuje Obchodní akademie Břeclav, 2009.Odborné časopisy, měsíčníky: EKONOM

44

Internet: http://cs.wikipedia.org/http://www.jakpodnikat.cz

Ukázka účetního dokladu – fakturaMILLADKA. [cit. 2011-06-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mikul%C3%A1%C5%A1.jpg>