Vysok kola ekonomick v Praze Fakulta mezinrodnch vztah Mezinrodn obchod

Nzev bakalsk prce: Vliv zemdlsk politiky Evropsk unie na zem subsaharsk Afriky

Vypracoval: Lubor Tma

Vedouc bakalsk prce: Ing. Tereza Nmekov

- 2 -

- Prohlen - Prohlauji, e bakalskou prci na tma Vliv zemdlsk politiky Evropsk unie na zem subsaharsk Afriky jsem zpracoval samostatn a e jsem uvedl vechny pouit prameny a literaturu, ze kterch jsem erpal.

V Praze dne 13. prosince 2007 .................................................... Podpis

- 3 -

- Obsah -

vod .............................................................................................................................................. - 5 -

1. Spolen zemdlsk politika ............................................................................................ - 7 -

1.1 Intervenn ceny, regulan mechanismy ................................................................ - 9 -

1.2 Pokusy o reformu ...................................................................................................... - 11 -

1.2.1 Mansholtv pln ................................................................................................ - 11 -

1.2.2 Zelen kniha z roku 1985 ................................................................................. - 11 -

1.2.3 Delorsv balk .................................................................................................... - 11 -

1.2.4 Reforma z roku 1992 ........................................................................................ - 12 -

1.2.5 McSharryho reforma ........................................................................................ - 13 -

2. Vliv obchodn politiky ES/EU na zem subsaharsk Afriky ........................................... - 14 -

2.1 Dohody z Yaound .................................................................................................... - 15 -

2.2 Dohody z Lom .......................................................................................................... - 15 -

2.3 Cukrov protokol ...................................................................................................... - 17 -

2.4 Dohoda z Cotonou ..................................................................................................... - 18 -

2.5 Dohody o ekonomickm partnerstv EPA ........................................................... - 19 -

3. Charakteristika regionu subsaharsk Afriky ................................................................. - 22 -

3.1 Pd kolonialismu a vznik rozvojovho svta ........................................................ - 22 -

3.2 Subsaharsk Afrika geografick charakteristiky............................................... - 24 -

3.3 Zemdlstv a jeho vznam pro rozvojov zem .................................................. - 25 -

3.4 Protekcionismus a jeho dopady na zem subsaharsk Afriky ............................ - 28 -

3.4.1 Cukern politika EU .......................................................................................... - 28 - ZVR ......................................................................................................................................... - 33 - Pouit literatura a prameny ........................................................................................................ - 35 -

Plohy ......................................................................................................................................... - 37 -

- 4 -

- Seznam zkratek - AKT/AKP Sdruen rozvojovch stt Afriky, Karibiku a Tichomo/Pacifiku EAGGF - Evropsk zemdlsk podprn a zrun fond EHS Evropsk hospodsk spoleenstv EU Evropsk unie ES Evropsk spoleenstv GATT Veobecn dohoda o clech a obchodu LDC Nejmn rozvinut zem/Least Developed Countries MMF Mezinrodn mnov fond RE Rozvojov ekonomiky RTE Rozvinut trn ekonomiky SADC Jihoafrick sdruen pro rozvoj/South African Development Community SZP Spolen zemdlsk politika UNCTAD Konference OSN pro obchod a rozvoj/United Nation Conference on Trade and Development WTO Svtov obchodn organizace/World Trade Organization

- 5 -

- vod - Jednm z nejdiskutovanjch krok, kter Evropsk hospodsk spoleenstv (dle jen EHS) uskutenilo, bylo vytvoen spolen zemdlsk politiky, je byla ustavena mskou smlouvou v roce 1957 a zaala fungovat od roku 1962. Byla to pedevm snaha o potravinovou sobstanost a v neposledn ad i snaha o zajitn ivotn rovn zemdlskho obyvatelstva, je v t dob pedstavovalo znanou st obyvatelstva lenskch zem, kter pimla EHS tento krok podniknout. EHS se tak rzem pesunulo ze skupiny dovozc potravin mezi pedn svtov exportry. Pozitivn vliv na ivotn rove obyvatelstva na venkov je ovem vykoupen znanm zatenm rozpotu lenskch zem Spoleenstv. Tmatem tto bakalsk prce je vliv zemdlsk politiky na zem subsaharsk Afriky. Zemdlsk politika by sama o sob nemla na zem subsaharsk Afriky vliv bez existence mezinrodnho obchodu, je je zde reprezentovn spolenou obchodn politikou Evropsk Unie (dle jen EU). EU pat spolen s USA a Japonskem mezi nejvznamnj hre na poli mezinrodnho obchodu a jako takov uplatuje adu protekcionistickch opaten nejen vi svm vysplm sousedm, ale pedevm vi rozvojovm zemm. Prv v EU je mra protekcionismu v zemdlstv nejsilnj z ve zmnnch zem. Mezinrodn obchod zemdlskmi vrobky pat tradin k nejvce regulovan oblasti mezinrodnho obchodu. Smutnm faktem zstv, e prv zemdlsk komodity pat mezi nejvznamnj poloky exportu rozvojovch zem, kter jsou na zemdlstv ivotn zvisl. Tato prce si klade cl analyzovat vliv ochranstv v zemdlsk oblasti mezinrodnho obchodu mezi EU a rozvojovmi zemmi subsaharsk Afriky. Prvn st prce bude zaclena na Spolenou zemdlskou politiku (dle jen SZP) EU. Tato st ve strunosti charakterizuje dleit meznky v historii SZP, jej nstroje, metody a reformy, ktermi v prbhu sv existence prola. Dal kapitola bude vnovna nstrojm ES/EU na

- 6 -

podporu rozvoje zemdlstv v zemch subsaharsk Afriky. Budou zde popsny jednotliv dohody, kter se tkaj obchodu zemdlskmi produkty mezi EU a zemmi subsaharsk Afriky a vt pozornost bude vnovna Cukrovmu protokolu. Tet st tto prce se bude zabvat pmo regionem subsaharsk Afriky, chudobou a dopady zemdlskch protekcionistickch opaten ze strany EU, zejmna dopady cukern politiky na zem subsaharsk Afriky.

- 7 -

1. Spolen zemdlsk politika

V potcch byla SZP postavena na principu kompenzan dohody mezi zemdlskmi a prmyslovmi stty. Stty s prmyslovou vrobou byly nuceny odebrat zemdlsk produkty za cenu vy ne na svtovch trzch, aby na opltku mohli vyvet sv prmyslov vrobky do zemdlsky zamench lenskch zem. Tento princip zajioval odbyt pro zemdlskou produkci, je byla dky vysokm cenm nekonkurenceschopn na svtovch trzch. V dsledku vzdalovn evropskch cen zemdlskch vrobk od svtovch cen, dochzelo k faktickmu sniovn nabzen kompenzace prmyslovm sttm. Tlaky zemdlskch zjmovch skupin nastartovali pohyb v bludnm kruhu. Rada nedokzala zabrnit rostoucm poadavkm zemdlsk komunity a Komise nebyla schopn bez pln podpory Rady prosadit nvrhy na restrukturalizaci zemdlstv (1). Nmeck ekonom E. Rieger tuto skutenost charakterizuje slovy: stt blahobytu pro

zemdlce (2). Tomuto obrovskmu finannmu zaten nebylo Spoleenstv schopno elit. Realizace SZP se tak stala jednm z nejdrach kompromis Spoleenstv (1). Fakt, e Spoleenstv exportovalo svou zemdlskou produkci, kter byla zatena velmi vysokmi nklady, za dotovan ceny, vedlo ke vzniku ady spor. V oblasti vnjch vztah dochzelo ke sporm zejmna mezi Spoleenstvm, GATT a dalmi exportry potravin, jako jsou USA, Kanada, Austrlie, Argentina, atd. Spoleenstv de facto naruovalo hospodskou sout aplikac dumpingovch cen na svou zemdlskou produkci, co negativn ovlivovalo tvorbu cen na svtovch trzch. Jednm ze zsadnch negativnch vliv SZP byl rozvoj zemdlskch postup, kter nerespektovaly vysok standardy pi vrob potravin. Dochzelo k nadprodukci, kter na zemdlce nepsobila zptnou vazbou, nebo ji od nich Spoleenstv za vhodnch podmnek ochotn odkoupilo. V dsledku snahy zskat z finannch prostedk na zemdlskou politiku co nejvce, dochz asto ke konfliktm i uvnit spoleenstv. Ministi zasedajc v Rad byli pod

- 8 -

silnm tlakem zemdlsk komunity, je mla strategick vznam pi jejich znovuzvolen. Na potku existence SZP bylo stanoveno, e vechny zem ponesou nklady na financovn SZP stejnou mrou. Logicky se o to zasazovala pedevm Francie, kter by jinak musela na SZP vrazn pispvat. V t dob existovala snaha zavst systm vlastnch pjm, ovem byla zablokovna pijetm Lucemburskho kompromisu 1. A v 70. letech dochz ke znovuoteven otzky vlastnch pjm. Rozpotov smlouvy z let 1970 a 1975 zavedly vlastn pjmy a zajistily tak dostaten prostedky na kryt vdaj SZP bez ohledu na finann situaci jednotlivch len. (1) Organizaci rozpotovch plateb m na starosti Evropsk zemdlsk podprn a zrun fond (dle jen EAGGF), kter funguje od roku 1962 a je rozdlen na 2 sti. Prvn st tvo garann sektor, kter pedstavuje a 95 % vech vdaj a slou k financovn SZP (3). Tato st fondu slou napklad pro podporu vvozu pebytk produkce do zahrani nebo stabilizan opaten v rmci trhu se zemdlskmi vrobky. Druh st EAGGF je vyhrazena na financovn regionln a strukturln politiky, kter m k dispozici 5 % prostedk EAGGF (4). Na prvn pohled je patrn disbalance mezi obma stmi, je odr zkladn problm SZP, a to pevldajc existence zruk v podob garantovanch cen ped financovnm rozvoje zemdlstv. Od roku 2007 EAGGF nepat mezi strukturln fondy, ale slou pouze k financovn aktivit SZP (3). Pijet finannho vhledu v rmci dokumentu Agenda 2000 s sebou pineslo konkretizaci reformnch krok v oblasti SZP. Nadle ji nemla bt podporovna pouze ivotn rove venkovskho obyvatelstva, ale i kultivace a rozvoj venkova jako takovho, a to v souladu s ekologickmi normami. V Agend 2000 je kladen draz i na provzn jednotlivch spolench politik mezi sebou. Dne 26. ervna 2003 byla ministry zemdlstv lenskch zem EU pijata koncepce nov reformy SZP. Farmi konen mohou produkovat produkty, kter d trh. Vtina subvenc bude vyplcena bez ohledu na velikost produkce (5), co povede zemdlce 1 Podepsn 1966 dohoda o zachovn textu zakldajcch smluv, ale s monost faktickho veta. Vznikl kvli urovnn sporu s Franci a zajioval monost vyuit prva veta pi jednnch o nrodnch zjmech

- 9 -

k vt konkurenceschopnosti a zrove jim m zaruit jistou rove pjm. Zdrazovny jsou takov zemdlsk metody, dbajc na ekologickou produkci, dobr zachzen se zvaty a kvalitu vroby. Podle Richarda E. Baldwina z belgickho think-tanku CEPS reforma SZP z roku 2003

nezmnila jej podstatu. Jedn se v podstat o pokraovn reforem z roku 1992. Baldwin

tak uvedl, e by mohl bt rozpoet na SZP snen o 7 miliard eur, ani by byla dotena

podpora 90% farm. V souasnosti je v EU 8 stt, kter profituj ze spolen zemdlsk politiky vce, ne na n pispvaj. Zem, kterm takto plynou nejvt pjmy jsou panlsko, Francie, ecko, Irsko a naopak nejvce na SZP pispv Nmecko, Britnie, Itlie a Holandsko. (5) Graf 6 uvd grafick znzornn nejvce profitujcch stt. V roce 2005, kdy EU pedsedalo Irsko, byla na programu jednn i rozshlej reforma SZP, kterou poaduje zejmna Velk Britnie. Zastncem souasnho stavu SZP je Francie, kter naopak poaduje zruen rabatu pro Velkou Britnii. Ke kompromisu dolo na summitu v roce 2005, kdy se rozhodlo, e v roce 2008 bude pehodnocen rozpoet EU s ohledem na nutnou reformu SZP. (5) 1.1 Intervenn ceny, regulan mechanismy

Aby bylo mon vyuvat intervenn cenov nstroje, bylo nutn v potcch zavdn SZP uzavt vnj hranice Spoleenstv, m byla garantovna preferenn spoteba evropskm producentm zemdlskch vrobk. Pro ochranu vnjch hranic spoleenstv byly zavedeny tzv. variabiln pirky (1). Variabiln pirky psobily na levn dovoz tak, e ho zdraovaly a zrove slouily jako prostedek pro ppadn vvoz nadprodukce ze Spoleenstv. Variabiln pirka mla podobu cla, je bylo uvaleno na uritou komoditu. To zvilo jeho cenu a zabrnilo konkurenci zahraninho zbo. Pi vvozu nadprodukce zskala dovozn pirka formu

- 10 -

dotace2, kter naopak snila cenu evropskho zbo na svtovch trzch. Vsledkem zaveden tohoto nstroje byla ada konflikt s pednmi svtovmi exportry potravin, kterm tato politika zabraovala vstup na evropsk trh. (1) Za elem urovn cenovch hladin pro jednotliv zemdlsk vrobky byly vytvoeny tzv. regulan systmy3. Podoba a intenzita tchto systm zvis vdy na konkrtnm zemdlskm produktu. Tzv. strategick produkty jako je obil, mlko, cukr a hovz maso spadaj do kategorie nejsilnji regulovanch vrobk. Naopak ovoce a zelenina do mn regulovanch vrobk (1). Aby byli zemdlci motivovni k vt vrob, byl zaveden dal nstroj v podob stimulanch cen. Zven cen produkt pmo ovlivuje pjmy zemdlc, a tm i jejich ivotn rove. Dalm cenovm nstrojem, kter schvaluje Rada ministr je clov cena, kter informuje zemdlce i veejnost o stanoven hodnot zbo ve Spoleenstv. Prahov cena je nejni mon hodnota, kterou lze zaplatit za konkurenn vrobek dovezen ze zahrani. Vyuv se ke srovnn rozdlu v cen zahranin a domc produkce. Minimln cena, t zvan intervenn, pedstavuje cenu, za kterou Spoleenstv vykupuje od zemdlc jejich nadprodukci. Kdysi byla cena urovna u naprost vtiny zemdlskch vrobk. Dnes v dsledku reforem kles poet kategori, u nich jsou sjednvny regulan systmy (1). Cenov intervence pivedla Spoleenstv v 80. letech tm k bankrotu. Vzhledem ke stavu zemdlskho sektoru v zemch Spoleenstv, nebylo mono prostednictvm cenov politiky doshnout dlouhodobho rozvoje ivotaschopnho a efektivnho zemdlstv. Hlavn pina nespchu vlastn nastala v dob, kdy se pi stanovovn pestal brt ohled na situaci na trhu, na nm postupn vznikala nadprodukce kvli neustlmu navyovn garantovanch cen (1) . Pokud nadprodukce doshla vysok hodnoty, bylo nutn intervenovat, a to bu odkupem trvanlivch potravin na sklady, zmrazovnm i konzervac. SPZ se ovem ubrala takovm smrem, e brzy naplnila i vechny sklady a tak se nadprodukce zaala 2 Vvozn nhrada / refundace 3 nkdy tak nazvan trn dy

- 11 -

vyuvat jako pomoc rozvojovm zemm. Situace la i tak daleko, e bylo pro Spoleenstv levnj potraviny zniit, ne se je snait exportovat nebo darovat. 1.2 Pokusy o reformu

Zsadn vliv na zdren reformy SZP mlo pijet Lucemburskho kompromisu, kdy dolo ke zmn rozhodovacho mechanismu v Rad. Ministi lenskch zem byli vyzbrojeni prvem veta. Je to prv Rada ministr, kter nedokzala odolat tlaku zjmovch skupin z ad zemdlc a tm upednostnila zjmy individu nad monostmi Spoleenstv (1). Komise upozorovala na nenosnost finannch nrok a pedkldala nvrhy model s nimi cenovmi hladinami, ale tyto nvrhy nebyly nikdy schvleny Radou (2). 1.2.1 Mansholtv pln

Mansholtv pln byl navren komis v roce 1968 a zasazoval se o zastaven rstu spolench cen a jejich nsledn nahrazen pmmi dotacemi. Tento pln se neshledal s kladnou odezvou u zjmovch skupin, kter chtli zachovat stvajc vi zemdlskch pjm. Vedly se kvli tomu rozshl kampan za zachovn existence malch farm. Paradoxem ovem je, e prv Mansholtv pln upednostoval mal farme oproti velkm dodavatelm. Reforma mimo jin narela i na obtnou prezentaci brzkch pozitivnch vsledk, kter by pomohly reformu politicky obhjit (1). 1.2.2 Zelen kniha z roku 1985

Dalm pokusem o zmnu stavu zemdlsk politiky byl nvrh tzv. Zelen knihy, kter mla za cl nastolit rovnovhu mezi vdaji a pjmy Spoleenstv tm, e by omezila produkci vybranch zemdlskch poloek. Tento nvrh se nepodailo realizovat, a tak se nklady v prbhu let 1985-1987 zaaly opt zvyovat, a to rychlost a 18 % ron (6).

- 12 -

1.2.3 Delorsv balk

V roce 1988 jsou ji nklady na zemdlskou politiku tak vysok, e se Spoleenstv ocit na hranici finannho kolapsu. eenm v danou chvli bylo snen nklad na zemdlskou politiku a souasn zven pjm Spoleenstv. Na summitu v Bruselu byl pijat pln revize financovn zemdlsk politiky, kter je oznaovn jako Delorsv balk. Jeho obsahem bylo snen financovn zemdlstv, kter nesmlo pekroit 74 % mezironho prstku HNP Spoleenstv, dle pak nvrhy na zlepen kvality a efektivity zemdlstv (1). Aby se zabrnilo farmm zmnit vekerou dostupnou pdu v zemdlskou, byly zavedeny kompenzace za nevyuvn pdy pro zemdlskou produkci4. 1.2.4 Reforma z roku 1992

Podle Stephena George lze rozdlit podnty, kter byly pinou komplexn zemdlsk reformy na vnitn a vnj. Mezi vnitn se ad poteba dokonit spolen trh do 1. ledna 19935 (1) a samozejm rostouc finann vdaje na SZP. Vnjm podntem jsou pak jednn veden v rmci ES, USA a zejmna GATT6 a nemn vznamnm podntem je i sjednocen Nmecka a zmna reim v zemch stedn a vchodn Evropy. Jako doplujc faktor lze oznait i tlak veejnosti, kter se dozvd o vlivu intenzivnho zemdlstv na potraviny a krajinu7 Tlak ze strany Uruguayskho kola GATT se nakonec stal hlavnm faktorem, je vedl k zahjen reformy spolen zemdlsk politiky. Z dvodu prodlouen jednn v rmci Uruguayskho kola pelo jednn o reform SZP do bilaterln roviny, a to mezi Spoleenstv a USA. 4 balk pomohl snit vdaje na SPZ v letech 1988-1989 o 5 %. Ceny na svtovch trzch opt klesly, co vedlo k optovnmu zven vdaj financovn export. Spoleenstv se opt dostalo do finannch pot 5 poznmka pod arou-SZP byla nedlnou soust koncepce spolenho trhu, jeho funknost byla podmnna finann stabilitou Spoleenstv 6 GATT veobecn dohoda o clech a obchodu. Zaloena 1947 a je pedchdkyn svtov obchodn organizace (WTO). Jej kol je liberalizace svtovho obchodu. V rmci GATT ji probhlo 8 kol jednn. Po skonen Uruguayskho kola byla vytvoena nstupnick organizace WTO. 7 Pouvn velkho mnostv hnojiv a jinch hormonlnch prostedk. Eroze pdy a jin ekologick havrie. Vznik zemdlskho environmentalismu, jeho vlivem rostl tlak na zvyovn kvality zemdlsk produkce a rozvoj venkova v souladu s ekologickmi principy

- 13 -

1.2.5 McSharryho reforma 8

Jejm vchozm bodem byla revize cl SZP a proven, zda jsou finann prostedky na ni vynakldny efektivn. Zrove bylo konstatovno, e cl doshnout sobstanosti a stabilizace zemdlskho sektoru byl naplnn a je tedy nutn se vnovat zvyovn kvality produkce. Tato zprva obsahovala i zdrcujc kritiku vsledku SZP, a to e 80 % vekerch penz, kter do n plynuly nakonec dostalo 20 % zemdlc, tedy velc producenti. McSharryho zprva navrhovala 3 obecn principy een: 1. nutnost komplexnho pstupu, tedy e finann podpora nebude pidlovna izolovan, nbr vdy s ohledem na ostatn politiky Spoleenstv, 2. Spoleenstv mlo zvyovat produkci zkladnch potravin jen, zv-li se odbyt, 3. Ochota Spoleenstv dit se zsadami volnho obchodu, za souasnho zachovn zkladnch princip SZP 9 (7). Reforma je postavena na 3 konkrtnch opatench. (1.) Prvn je plon redukce garantovanch cen, je m vst k vt konkurenceschopnosti evropskch produkt. (2.) Dalm prvkem je kompenzace garantovanch cen pmch plateb farmm. (3.) Tetm bodem je zaveden opaten vedoucch extenzifikaci zemdlstv (1). Reforma pedpokldala dal snen garantovanch cen nkterch produkt, nap. obilovin o 35 %, mlka o 10 %, hovzho masa o 15 %, atd. Zsahy do cen byly realizovny tm u 75 % vech zemdlskch vrobk. Zrove byla zavedena ada opaten ke zkvalitnn zpsobu zemdlsk vroby. Byly nastartovny environmentln akn programy, kter funguj v souladu s politikou ivotnho prosted (8). Clem McSharryho reformy z roku 1992 byl odklon od plon podpory pomoc garantovanch cen k pmm podporm zemdlc, co bylo soust u Mansholotova plnu z roku 1968.

8 Pojmenovna po irskm komisai pro zemdlstv Rayi McSaharrym 9 Paradox-pokud by na to Spoleenstv opravdu bez vjimek pistoupilo, byl by to konec SZP

- 14 -

Pmmi dotacemi se napklad rozum platby za ponechn pdy ladem i platby za men pouvn chemickch hnojiv. Zavedlo se tak vykupovn pdy za elem zalesnn, kter je dokonce povinn u vtch producent10. Tetm aspektem jsou sociln konsekvence reformy. Fakt, e vtina zemdlc se v t dob nachzela v dchodovm vku, vedl k tomu, e se vytvoil program penzionovn zemdlc a rozvoj dalch program za elem snen zamstnanosti v zemdlstv a pesun zemdlc do jinch sektor, zejmna slueb (1). 2. Vliv obchodn politiky ES/EU na zem subsaharsk Afriky

Politika vnjch obchodnch vztah je soust koncepce spolenho trhu. Hlavn mylenka tto politiky tkv ve stanovovn a prav omezen dovozu do spolenho trhu a jeho ochrana, dle liberalizace obchodnch vztah se tetmi zemmi, uzavrn smluv o hospodsk spoluprci se stty i organizacemi a konen tak udrovn preferennch obchodnch vazeb (1). Na vnj obchodn politiku je mono nahlet ze dvou hl pohledu, a to jako na spolenou obchodn politiku a na spolenou obchodn ochrannou politiku (9). Nstroje, je ob politiky vyuvaj, jsou toton a jsou to zejmna cla a kvantitativn opaten. Doplujc opaten pijm Rada na nvrh Komise a jde o antidumpingov a antisubvenn opaten (1). V rmci vnjch obchodnch vztah je nejvt pozornost upena na tzv. privilegovan obchodn vztahy, kter jsou vrazem zahranin-politickch preferenc Spoleenstv. Do tto kategorie vztah pat dohody z Yaound uzaven v roce 1963 mezi ES a 18 pedevm africkmi stty11. V roce 1969 byl uzaven soubor dohod Yaound II., kter dle rozvjel dohody z roku 1963. V roce 1971 byla mezi Spoleenstvm na jedn stran a Keou, Ugandou a Tanzani na stran druh uzavena tzv. dohoda z Arushy. Kdy se Velk Britnie stala v roce 1973 soust Spoleenstv, pinesla s sebou rozen vazeb 10 Velc producenti byli povinni vyjmout 15 % orn pdy z obdlvn 11 tato skupina byla oznaovna zkratkou EAMA Etats Africain et Malgache associs

- 15 -

na bval kolonie (1). Bylo tedy nutn pehodnotit stvajc dohody s africkmi zemmi, k emu dolo v roce 1975, kdy byla uzavena prvn srie dohod z Lom. 2.1 Dohody z Yaound Pi podpisu mskch smluv v roce 1957 byla jet vtina zem AKP pod nadvldou evropskch mocnost12. Kdy zaaly kolonie postupn zskvat samostatnost, byly vazby na n ohroeny, protoe v roce 1962 mlo dojt k vypren ujednn z mskch smluv. Bylo tedy nutn je nahradit aktulnj dohodou. Obava ze ztrty politickch a kulturnch vazeb nebyla jedinm impulzem k vytvoen nov dohody. Stle vce zem se toti inspirovalo komunistickm modelem sttnho uspodn. 26. ervence 1963 byla podepsna dohoda z Yaound13, jejmi leny bylo 6 evropskch a 18 pedevm africkch stt. lenstv bylo oteven pro dal zem s podobnou hospodskou strukturou, ovem vzhledem k faktu, e rozhodujc vliv mlo Spoleenstv, bylo samozejm, e by zabrnilo vstupu jakkoli zem, kter by ho mohla hospodsky omezit. V roce 1969 byla podepsna 2. dohoda z Yaound, kter se v podstat neliila od t prvn. Jedinm rozdlem byla atmosfra t doby, protoe se pipravoval vstup Velk Britnie do Spoleenstv, z eho logicky vyplval strach stvajcch len z ad africkch zem o sv postaven. (10) 2.2 Dohody z Lom Dohody z Lom jsou v podstat jdrem rozvojov politiky EU. Dohoda Lom I byla podepsna v roce 1975 na dobu 5 let. Nsledovala dohoda Lom II (1980), Lom III (1985) a Lom IV (1990), kter mla platnost 10 let. Dohody Lom IV mli finann objem 13,2 mld. ECU v prvnch pti letech. Titm tchto dohod je dlouhodob rozvoj zastnnch tetch zem. Dohody Lom IV navc obsahovali zvazek o ochran lidskch prv a rozvoji demokracie (11). V roce 1973 vstupuje Velk Britnie, Irsko a Dnsko do Spoleenstv. Bylo tedy nutn upravit vztahy se bvalmi koloniemi a ostatnmi RZ. Po mnohostrannch jednnch 12 Vjimkou byla Librie a Etiopie. Etiopie nikdy nebyla kolonie, a na krtkodobou nadvldu Mussolliniho. 13 Vstoupila v platnost 1. ervna 1964

- 16 -

byla nakonec vytvoena smlouva z Lom, kter byla podepsna 28. nora 1975 v Togu. Dleitm krokem v t dob byl nepochybn krok rozvojovch zem, kter 6. ervna 1975 podepsaly v Georgetownu smlouvu a vzniku AKP14 i t AKT. Jde o sdruen rozvojovch stt Afriky, Karibiku a Tichomo. V souasnosti m toto uskupen 77 len a vce ne 60 % jsou africk stty (4) (12). Dohoda Lom I s sebou pinesla adu novch prvk. Jednak to bylo zruen vzjemnosti v obchodnch preferencch, kter ustanovila dohoda z Yaound. Pro Evropu mlo toto pravidlo pramal vznam a jen nkolik mlo africkch stt ho vlenilo do svho prvnho du (10). Dal zsadn krok ve vzjemn spoluprci bylo vytvoen systmu STABEX15. Jde o systm, kter garantuje rozvojovm sttm minimln pjmy u tm 40 pro n strategicky vhodnch zemdlskch produkt (11). Pokud tedy nastane situace, kdy by dolo k poklesu pjm z exportu urit zemdlsk komodity oproti pjmm z minulho roku, pak Spoleenstv vyrovn tuto ztrtu, a to bu peklenovacm vrem nebo nenvratnm pspvkem. Zpsobilost jednotlivch zem vyuvat tento systm podpory zvisela na tom, jak velk byl podl uritho vrobku na jejch exportnch pjmech a na aktulnm snen tchto pjm. Rozdl mezi tmito hodnotami byl stanoven na 7,5 % a 2,5 % pro nejmn rozvinut stty (10). Nejzsadnj postaven v rmci dohody z Lom m podepsn tzv. Cukrovho protokolu16. Zajioval lenm AKP pstup na evropsk trh ovem za uritch podmnek. Bylo dno pevn stanoven mnostv, kter lze dovst za zvhodnnou cenu. Cukrov protokol m velmi siln zklad a jakkoli zmna cukrov politiky Spoleenstv mus bt v souladu prvy a povinnostmi obsaenmi v tomto ujednn (13). Spoleentsv se v protokolu zavazuje, odebrat od len AKP pedem stanoven mnostv cukrov ttiny17 po neuritou dobu a za garantovanou cenu (14). Garantovan ceny mohou bt sneny za souhlasu vech zem, co se nejev jako reln monost. Obdobnm programem jako Cukrov protokol je i Hovz protokol18, kter se tk dovozu hovzho masa ze zem AKP do Spoleesntv. Hovz protokol byl podepsn v roce 1976 a de facto navazoval na tradici minulch obchodnch vazeb, kter byli zaloeny na principu 14 Sdruen rozvojovch stt Afriky, Karibiku a Tichomo/Pacifiku 15 sestersk systm je SYSMIN a tk se nerostnch surovin a byl zahrnut v Lom II 16 Sugar Protocol 17 surov nebo ist 18 Beef Protocol

- 17 -

kolonie x koloniztor. V ppad hovzho masa, lo konkrtn o produkci ze 4 africkch zem, pozdji se pipojili Zimbabwe a Nambie19. Maso bylo oprotno od vech cel, resp. vechna cla s vjimkou hodnotvch cel, byla snena na 8 % sv pvodn hodnoty (10). Pokud by njak zem nemohla dodat kvtou stanoven mnostv, jsou ostatn zem oprvnny tuto ztrtu nahradit. 2.3 Cukrov protokol Jde o dohodu mezi zemmi AKP a EU. Tato dohoda byla podepsna v roce 1975 a stala se soust spolen zemdlsk politiky. Cukrov protokol zajiuje pstup nkterch len AKP na evropsk trh, ovem jen pro fixn stanoven mnostv za pedem garantovanou cenu a to takovou, kterou disponuj i evropt zemdlci. V praxi dostvaj lenov AKP za svou produkci zaplaceno stejn jako producenti cukru z EU. EU svazuje garantovan ceny pro AKP s intervennmi cenami na evropskm trhu cukrem. Garantovan cena rafinovanho blho cukru je odvozena od intervennch cen ve Velk Britnii. (15) Jakkoli reforma evropsk zemdlsk politiky mus respektovat ujednn Cukrovho protokolu. Stanoven mnostv nelze mnit bez konsenzu vech zastnnch len. EU se v protokolu zavzala, e i pes ppadnou nutnost zmnit kvty A a B se doven mnostv ze zem AKP nezmn. Ve garantovanch cen je kadoron schvalovna na spolenm jednn mezi AKP a EU. (15) Cukrov protokol se na prvn pohled jev jako nstroj, kter umouje rozvojovm zemm pstup na jinak tko dosaiteln subvencovan evropsk trh. Je nutno vzt v potaz nsledujc skutenosti. Ze 77 zem, kter jsou leny AKP se na Cukernm protokolu podl pouze 17 zem20. Z tchto 17 zem jsou pouze 4 zem, kter se ad do skupiny LDC21. Tyto zem se na realizovanm profitu podlej pouze 4%. Na 5 zem, 19 dalmi leny jsou nap. Botswana, kter ron doveze do EU 19000 tun hovzho ron (33) 20 Barbados, Belize, DR Congo, Fiji, Guyana, Ivory Coast, Jamaica, Madagascar, Malawi, Mauritius, St. Kitts and Nevis, Surinam, Swaziland, Tanzania, Trinidad and Tobago, Zambia and Zimbabwe 21 Madagaskar, Malawi, Tanznie a Zambie

- 18 -

kter se rovn astn Cukrovho protokolu pipad 80 % vekerho zisku22. Z tchto zem pat do regionu subsaharsk Afriky pouze Svazijsko. (16) 2.4 Dohoda z Cotonou

Podpisu dohody z Cotonou pedchzela cel ada jednn, kter se snaila vyeit legitimitu tchto dohod za existence WTO23. U dohody z Lom byli v rozporu s pravidly GATT. V roce 1968 na konferenci UNCTAD bylo doporueno rozvinutm sttm, aby zavedli Veobecn systm preferenc (dle jen GSP)24. lenov GATT se museli vzdt svch prv, co v podstat znamenalo vytvoit vjimku pro obchodovn s rozvojovmi zemmi, nebo do t doby platilo pravidlo doloky nejvych vhod25. Evropsk spoleenstv zavedlo GSP v roce 1971. Vjimka byla pvodn stanovena na dobu 10 let, ale v roce 1979 byla prodlouena na dobu neuritou (12). Problm byl v tom, e tato vjimka neumoovala vytvet preferenn ujednn s regionlnmi podskupinami rozvojovch zem, jak tomu bylo u dohod z Lom, na n nkter zem pohleli jako na diskriminan. Tento nesoulad byl ignorovn a do vzniku WTO v roce 1995. Po vzniku WTO dostala EU a AKP lhtu 5 let, po ni mohli profitovat z vjimky. Jakkoli dal dohody ji musely bt v souladu s pravidly WTO, co znamenalo konec pro regionln znevhodovn rozvojovch zem (10). V roce 1999 bylo zjitno, e evropsk dovoz bann je v rozporu s pravidly WTO. V rmci vzjemnch dohod mezi EU a AKP byl vytvoen protokol, kter zemm AKP umooval dovst a 857 tisc tun bann ron bez celnho zaten. To pokozovalo nkter zem, je nebyly leny AKP. Nejvce se ozval Ekvdor a samozejm USA, kde sdl dva nejvt producenti bann26. Tyto zem pak zavedly odvetn cla na evropsk produkty27, na co mli podle WTO nrok (10). V listopadu 1999 na jednn v rmci WTO v Seattlu se rozvojov zem rozhodli bojkotovat pijet jakhokoli rozhodnut do t doby, ne se organizace bude zabvat 22 Mauricius, Guyana, Svazijsko, Jamajka 23 od roku 1995 24 General Systm od Preferences - GSP 25 Jakkoli vhoda poskytnut jednomu sttu musela bt poskytnuta i vem ostatnm 26 Chiquita a Dole 27 pedevm na luxusn zbo

- 19 -

jejich problmem. Pascal Lamy28 zde navrhuje bezceln a bezkvtov reim pro vechny LDC na vechny produkty s vjimkou nkterch citlivch produkt29 (17). Tento nvrh byl jet mnohokrt diskutovn, ne byl nakonec pijat v roce 2001 jako program Ve krom zbran30. Ten zajistil bezceln pstup na trhy EU zemm patcm do skupiny LDC31. 40 z tchto zem zrove pat do AKP. Na ve zmnn ti produkty byla stanovena lhta do roku 2009. Z jednn v Seattlu vzely dva hlavn zvry. EU zskala silnj vyjednvac pozici tm, e na svou stranu zskala LDC, proti tokm USA, Cairns a nkterch zem Latinsk Ameriky. Dle byly rozvojov zem pesvdeny, aby pestaly blokovat dal kola jednn WTO (10). Dohoda z Cotonou byla podepsna 23. ervna 2000 mezi 15 stty EU a 77 leny AKP. V t dob bylo jasn, e vjimka od WTO se ned prodluovat do nekonena a je teba pijmout jin opaten. Vjimka by nakonec mohla bt nahrazena dohodou, je by se vztahovala na vechny rozvojov zem nebo dohodou o pln preferenn vzjemnosti. Tet monost by bylo zruen preferennch cel a kvt a jejich nahrazen jinou formou pomoci, a to poskytovnm strukturln pomoci vybranm sektorm jejich ekonomiky (10). 2.5 Dohody o ekonomickm partnerstv EPA Souasn vztahy mezi rozvojovmi zemmi a EU jsou stle zeny dohodami z Cotonou, je vak pozbvaj platnost 31.12. 2007, proto je nutn najt nov alternativn een vztah, kter by bylo kompatibiln s pravidly WTO. Z tohoto dvodu je nutn zmnit jednn, kter v souasnosti probhaj, o monm vzniku Dohod o ekonomickm partnerstv mezi EU a zemmi AKP. Komisa pro obchod Peter Mandelson loni na podzim prohlsil: Nam hlavnm clem mus bt nprava obchodnho partnerstv (mezi EU a ACP), kter ekonomicky selhv. Je teba, aby toto partnerstv bylo sluiteln s

mylenkou trvale udritelnho rozvoje. (11) 28 Evropsk komisa pro obchod 29 cukr, re, banny 30 Everything but Arms 31 Least Developed Countries

- 20 -

Do roku 2008 maj bt uzaveny recipron dohody o ekonomickm partnerstv mezi EU a jednotlivmi regionlnmi uskupenmi AKP. Pro mn rozvinut zem AKP, co je pevn vtina zem subsaharsk Afriky bude zavedena vjimka na bzi nerecipronho zachzen, tedy na jejich dovozy bude stle platit nulov celn sazba. (5) Jednn stle pokrauj a zainteresovan strany vedou plamenn diskuze o konkrtn podob partnerstv, je u m bt sluiteln s pravidly WTO bez nutnosti dat o speciln vjimku. Dne 28.11. 2007 probhlo jednn, kterho se zastnilo Svazijsko, Botswana, Lesotho a Mozambik jako zstupci SADC na jedn stran a EU na stran druh. Angola, Namibie a Jihoafrick republika by se k jednn mli pipojit co nejdve (18). Vyjednava AKP za karibskou oblast Junior Lodge tvrd: Pstup evropskch produkt na nae trhy je velkou vzvou dohod o ekonomickm partnerstv. Druhm dechem ale dodv, e to me pinst sttm ACP prospch jen pi splnn uritch podmnek32. (11) Podle pedstavitel EU nepinesl systm nerecipronch vztah, obsaen v dohodch z Cotonou, oekvan socioekonomick vsledky. Oficiln cl dohod EPA je podpora rstu obchodu s dopadem na ekonomick rozvoj a snen chudoby. Prakticky jsou dohody EPA dohodou o volnm obchodu, jeho vznik pedpokld EU do 5 let. Pedpokladem fungovn dohod je snen cel na evropsk dovozy za co AKP na opltku poaduje snen dotac na evropskou exportn produkci. (11) V rmci pprav na EPA jsou ji v Nigrii financovny programy na capacity building, aby byl zajitn dostaten poet ednku pro nronou administrativu tohoto projektu. Nutno podotknout, e nigerijsk oekvn od tohoto projektu jsou spe skeptick, nebo ji od roku 2004 napluje vlastn strategii se zcela identickmi cly33 (11). Stav k dnenmu dni se jev jako pomrn kritick. Africk zem se obvaj, e recipron oteven jejich trh povede pouze k nekontrolovatelnmu plivu velkch evropskch firem, kterm mstn podniky budou jen tko konkurovat. Vzhledem k faktu, e mnoh 32 pedevm omezen dotac na zemdlsk produkty EU 33 National Economic Empowerment and Development Strategy

- 21 -

africk ekonomiky jsou zvisl na vvozu jedn komodity, se tento argument nejev jako zcela scestn. Zrove se obvaj bytku pjm do sttn pokladny, kter do n plynuly z cel uvalench na evropsk vrobky. Dne 8. a 9.12. 2007 probhal v Lisabonu Summit EU-Afrika na kterm se ji pestv hovoit o dohodch EPA. U nemluvme o dohodch o ekonomickm partnerstv, zamtli jsme jenyn se musme dohodnout, m EPA nahradme, uvedl senegalsk prezident Abdoulaye Wade na tiskov konferenci v zvru summitu. Msto toho byly uzaveny prozatmn dohody, kter se tkaj pouze obchodu se zbom a nechvaj stranou citlivj oblasti34. Pedseda Evropsk komise, kter m jednn o dohodch na starosti, Jos Manuel Barroso vyhrouje dokonce zavedenm cel, pro ty zem, kter odmtnout dohody podepsat, s vjimkou LDC, na kter plat vjimka v podob nulovch vvoznch cel. (5) Zastraovnm africkch pedstavitel si EU nikterak nepome, nebo vyjednvac pozice Afriky roste z dvodu stle tsnjch ekonomickch vazeb na nu, pro kterou se Afrika stala nekritickm odbytitm jej levn produkce. Senegalsk prezident Abdoulaye Wade uvedl: Je pochopiteln, e Afrika dohody EPA odmt. Podle jeho nzoru Evropsk unie v Africe nen schopna konkurovat n, nebo nsk vrobky jsou levnj a

nsk firmy se chovaj pragmatitji a lpe pi realizaci svch podnikatelskch aktivit

v Africe. Evropa zan v Africe prohrvat (5). Pokud by dolo k plnmu kolapsu jednn o dohodch EPA, znamenalo by to pro mnoho zem adu problm. Ministr zahrani Botswany Mopati Merefe tvrd: Pokud se nepoda doshnout dohody do 31. prosince, bude to pro ns velice tk, nebo by to vedlo

k ukonen preferennho reimu pro n vvoz hovzho. Jsme nejvt vvozce hovzho

masa do Evropy. Musme svj trh s masem zachrnit. 34 trh slueb a kapitlu

- 22 -

3. Charakteristika regionu subsaharsk Afriky

3.1 Pd kolonialismu a vznik rozvojovho svta

Ke vzniku sti svta, kter vystdal adu rznch jmen a dnes ho nazvme rozvojovm, dolo piblin v prbhu 50. a 60 let 20. stolet. Tehdy vyvrcholil rozklad koloniln soustavy, jeho hlavn pinou byl rostouc boj za svobodu jednotlivch africkch etnik. Politick nadvlda metropol nad koloniemi skonila, nicmn ekonomick a kulturn vazby pevaj rozpad soustavy (19). Kolonialismus byl zaloen na systematickm vyuvn koloni, jako zdroje nerostnch surovin a dalch primrnch produkt, ekajcch na dal zpracovn v metropolch. Investice do rozvoje jinch st hospodstv, je by bezprostedn nesouvisely s hlavn innost se nerealizovaly. Smutnm faktem je, e nkter rozvojov zem v tomto zpsobu hospodaen pokrauj a to s sebou pin jen dal zastarvn neexportnch sektor. Rozvojov svt nelze povaovat za homogenn region. Existuje vce kritrii pro zaazen do skupiny zem rozvojovho svta, kter i pes sv jednotn oznaen sdruuje zem diametrln odlin. Za rozvojov zem lze dnes u st povaovat pouze ty zem, je byly soust koloniln soustavy. Jedny z koncepc, je se pokou o rozlien rozvojovch zem od ostatnch, jsou zaloeny na dvou rznch pohledech: um a irm. U koncepce tvrd, e ne kad zem, je byla soust koloniln soustavy se v dsledku jejho rozpadu stala i zem rozvojovou. Podle tto koncepce se do rozvojovch zem nead zem, je pijali tzv. sovtsk model a tak zem, je se vvojem pibliuj nkterm RTE. Jedn se o zem35, kter doshli stednho stupn rozvoje kapitalismu (19). Vjimkou jsou nkter nov industrializovan zem, je dosahuj pokroilejho stupn rozvoje ne nkter mn rozvinut stty trn ekonomiky36. Dalm kritriem pro hodnocen rovn sttu je vedle podlu slueb a 35 Argentina, Brazlie, Kypr, Libanon nebo Singapur 36 Jin Korea, Singapur

- 23 -

prmyslu i podl zemdlskho produktu na celkov vi HDP, kter kles s rostouc ekonomickou rovn37 (19). Typickm znakem africkch ekonomik je vysok podl zemdlstv na zamstnanosti a jeho mal podl na HDP. ir koncepce ad do rozvojovch zem i nkter vznamn kolonie. Jejm hlavnm kritriem nen politick samostatnost ani rove sociln-ekonomickch vztah, ale velikost HDP v pepotu na obyvatele vyjden v HDP (19). U koncepci zastv UNCTAD, ir zase Skupina svtov banky a MMF. Vvoj se v posledn dob ubr takovm smrem, e pestv bt mon charakterizovat rozvojov zem jako celek. Jejich heterogenita se neustle zvtuje, spolench znak ubv. Proto i kritrium v podob HDP na obyvatele nen zcela objektivnm nstrojem, nebo jako kritrium pro rozvojov zem byla stanovena hranice 939 USD38, a pitom nkter zem, kter jsou rovn povaovny za rozvojov, realizovaly HDP na obyvatele vt ne nkter vyspl zem. Do tto skupiny atypickch rozvojovch zem se ad zejmna bohat ropn stty39. Sociln-ekonomick mnohosektorovost pedpokld, e se nakonec jeden sektor stane dominantnm rysem cel ekonomiky. Pod vlivem tohoto modernho dominujcho sektoru se m nrodn ekonomika pemnit v trn po vzoru vysplch RTE. Mezi vnj charakteristiku rozvojovch zem pat nepochybn jejich zvislost na vysplch sttech. Tato tzv. asymetrick interdependence se projevuje v teritoriln struktue zahraninho obchodu rozvojovch zem. Podl import z RE na celkovch importech RTE40 je men ne podl import z RTE na celkovch importech RE41. Tento pomr vzjemnho obchodu m tendenci klesat, nebo pozvolna roste objem obchodu v rmci rozvojovch zem (19). Dvodem k tto zmn je krom jinho i skutenost, e rozvinut zem asto uplatuj restrikce vi levnm dovozm z rozvojovch zem, a to v podob cel a mnostevnch kvt. 37 SIA struktura 38 v roce 1994 39 HDP na obyvatele okolo 21000 USD 40 okolo 1/5 v roce 1992 41 pes 3/5 v roce 1992

- 24 -

3.2 Subsaharsk Afrika geografick charakteristiky

Z geografickho hlediska adme mezi zem subsaharsk Afriky vechny zem africkho kontinentu s vjimkou 6 severnch stt42. Podle svtov banky se do zem subsaharsk Afriky ad i Sdn (20), akoli z geografickho hlediska pat do regionu severn Afriky. Rozloha subsaharsk Afriky je 24 264 800 km2 a ije zde okolo 725 800 000 obyvatel, co odpovd piblin 11,4 % svtov populace (20). Z celkov rozlohy pokrv 9 milin km2 saharsk pou. Region subsaharsk Afriky je velmi bohat na nerostn bohatstv, co je jeho velkou devizou, ale zrove i prokletm. Jsou zde znan zsoby zlata, kobaltu a manganu, dle pak rozshl zsoby bauxitu, uhl, uranu, mdi a niklu. Nigrie, Gabon, Angola, ad, Rovnkov Guinea a Sdn maj znan zsoby ropy, je jsou podle nkterch daj druh nejvt po oblasti Stednho vchodu (21). V roce 2003 pokrvala piblin 44 % rozlohy pda vhodn pro obdlvn, pesto dochz k nekontrolovanmu kcen detnch prales, kde ale pda nen pli vhodn pro pstovn zemdlsk produkce (20). V subsaharsk Africe je celkem 42 stt kontinentlnch a 6 ostrovnch ( Tabulka 1). K subsaharsk Africe se piazuje tak Runion a Mayotte, podle nkterch organizac tak ostrov Svat Helena. K lenn na subsaharskou, nkdy t nazvanou ernou Afriku a zem severn Afriky dolo z historickho hlediska, nebo kad z tchto sti prochzela odlinm historickm vvojem. Zem severn Afriky mli vdy daleko vt vazbu na Evropu a obchodovn s n, stty subsaharsk Afriky se vyvjeli vce izolovan, tedy a do rozmachu kolonialismu. 42 severn stty: Egypt, Libye, Maroko, Tunisko, Alrsko a Zpadn Sahara

- 25 -

3.3 Zemdlstv a jeho vznam pro rozvojov zem

Letos poprv za 25 let vydala Svtov banka svou Vron rozvojovou zprvu, kde je mimo jin, zmnka o tom, e zemdlstv je klov sektor pro boj proti chudob v rozvojovch zemch. Tato zprva hovo o zemdlstv poprv od roku 1982. Intern kontrola proveden ve Svtov bance j vytkala, e v poslednch letech zanedbvala problematiku zemdlstv. U tohoto sektoru, a do loskho roku, ji 15 let kles finann podpora. Investice do vdeckho vzkumu, dopravn infrastruktury, zavlaovn, hnoji a osiv pedstavuje zkladn podmnku pro pomoc africkm farmm, aby zvili svou produkci, je je rozdrobena na jejich miniaturnch pozemcch. Zahranin pomoc na podporu zemdlstv se postupn rozmlnila do pomoci v boji proti AIDS do podpory vzdlanosti. Boj proti AIDS a relativn zlepovn hygienickch podmnek vedl k rstu populace, nicmn fakt, e vtina chudch Afrian pracuje v zemdlstv hroz tm, e bez finann pomoci bude stle t rostouc populaci uivit, tvrd nkte analytici. Podvte-li se na Afriku, tak nenajdete jinou alternativu pro jej rozvoj ne je zemdlstv, k profesor Alain de Janvry, kter pedn zemdlskou ekonomii na University of California ji 40 let (22). Svtov banka nen prvn, kdo doel k tomuto zvru. Na sjezdu Africk unie v roce 2003 se jej lenov zavzali zvit vdaje na zemdlstv. V roce 2005, na jednnch vedench v rmci programu Rozvojov cle tiscilet se astnci shodli, e je nutn realizovat velk investice ke zven produktivity africkch farm. Svtov banka hraje specifickou roli na poli rozvojov problematiky, a proto je jej postoj k problematice zemdlstv nadjn v tom smyslu, e by mohla ovlivnit praktickou strnku zemdlsk politiky v subsaharsk Africe. V 70. letech probhly jist pokusy o reformy zemdlskch metod, jene asto byly tyto metody velmi sloit, nkladn veden zahraninmi odbornky, a tak nebyly nakonec adoptovny, nebo chud zem je nebyly schopn realizovat samostatn. V 80. letech, v dob vldy Ronalda Reagana a Margaret Thatcher, se finann toky do zemdlstv stle vt mrou zmenuj, aby uvolnily msto pro soukrom investory.

- 26 -

Pedpokldalo se, e to budou prv soukrom investoi, kte pirozenm zpsobem sami vybuduj infrastrukturu v odlehlch stech kontinentu. Jak ukzaly pozdj przkumy, soukrom sektor v mnoha ppadech nedokzal farmm zajistit potebn sluby. (20) Otzkou zstv, jakou roli maj hrt vldy jednotlivch africkch zem v procesu urychlovn zemdlsk reformy. Uvnit Svtov banky na to nen pln jednotn nzor a stle probhaj diskuze, zda by napklad vldy mly poskytovat farmm dotace v podob umlch hnojiv a pokud ano, za jakch podmnek. Jako problematick se jev to, e dotace jsou jen tko politicky odstraniteln po skonen dvodu jejich vyuvn. Ve zprv Svtov banky je dle uvedeno, e kdyby Evropsk Unie, Spojen stty a dal bohat zem kompletn odstranily cla a dotace z pstovn bavlny, sji a dalch olejnin, podl rozvojovch zem na obchodu s bavlnou a olejninami by doshl 80 % v roce 2015, co je oproti souasnmu stavu dvojnsobek. Souasn obchodn praktiky rozvinutch zem v podstat znemouj chudm zemm konkurovat, nebo jejich produkty nejsou tak levn, respektive dotovan. (20) Africk ekonomika je velmi citliv na jakkoli zmny ve svtov ekonomice. Kdy zaala vlda USA podporovat sv producenty bavlny, okamit se toto opaten negativn promtlo do africkho zemdlstv (22). Zemdlstv je hlavnm pilem vtiny subsaharskch ekonomik. Je v nm zamstnno pes 70 % populace a na HDP se podl v prmru 30 %. Stle vt poet africkch zem podnik prvn kroky k ekonomickm reformm, kter maj thnout zemdlsk rst. Nicmn zemdlsk produktivita bhem poslednch 5 let znan stagnovala a co se te objemu produkce na obyvatele, vrtila se na svou rove z roku 1980. Zven produktivity brn pedevm nedostaten pouvn vysplch technologi, nedostatek kapitlu v odvtv, patn kvalita pdy, nejistota vlastnictv pozemk, patn infrastruktura a nedostaten prvn rmec. To vede nsledn k deformaci trhu a blokovn efektivnho rozvoje odvtv. Produkci potravin tak negativn ovlivnila pandemie AIDS (23).

- 27 -

Vzkum Oxfamu43 dokzal, e existuje pm vztah mezi rozvojem zemdlstv a sniovnm chudoby. Pln potencil, kter v sob nese mezinrodn obchod v boji proti chudob, neme bt zcela vyuit, dokud bohat trhy neuvoln sv trhy. Bohuel si bohat stty stle udruj pomrn vznamn bariry vi rozvojovm zemm ze strachu ped jejich levnou a konkurenceschopnou produkc (24). Sout v mezinrodnm obchodu by se dala pirovnat k pekkovmu bhu, kde ti nejslab atleti b v drze s nejvymi pekkami. Zemdlci z rozvojovch zem el importnm barirm 4 krt vym ne producenti z bohatch zem (24). Tyto obchodn restrikce stoj rozvojov zem ron okolo 100 mld. USD, co je 2 krt vce, ne se k nim dostane v podob rozvojov pomoci. Samotn subsaharsk Afrika pichz ron o 2 mld. USD. Pokud se ovem zamyslme nad tmito sly z dlouhodobho hlediska, jsou nsledky daleko vnj. Vznikajc dlouhodob nklady jsou spojeny se ztrtou investinch pleitost a celkov ekonomick dynamiky (24). Obchodn bariry vysplch stt pokozuj ty chud pedevm proto, e jsou uvaleny na zbo, kter rozvojov zem pstuj ve vt me, asto je to hlavn sloka jejich hospodstv; jde o produkty intenzivnho zemdlstv a nkter prmyslov vrobky (24). Podle organizace Oxfam pat mezi nejvt prkopnky obchodnch barir EU, kter dokonce pedhonila USA a dal rozvinut stty. Pro men nepomru mezi volnm obchodem, k nmu se rozvinut zem hls a skutenmi protekcionistickmi praktikami vytvoila index dvojho standardu DSI44. Nikde nen tento dvoj pstup, tedy voln po volnm obchodu a zrove uvn mnoha protekcionistickch opaten, patrnj ne v zemdlskm sektoru. Celkov ve podpor domcm farmm v rozvinutch zemch je vce ne 1 mld. USD denn. Dochz k vytven nadprodukce, kter je pak za pomoc rznch podpor z kapes daovch poplatnk prodna na svtovch trzch (24). 43 Oxfam je sdruen 13 organizac, kter se spolen s vce ne 3000 partnery ve vce ne 100 zemch svta sna najt een chudoby a bezprv www.oxfam.org 44 DSI Double Standard Index

- 28 -

3.4 Protekcionismus a jeho dopady na zem subsaharsk Afriky

Na prvn pohled se zd, e se mra protekcionismu ze strany rozvinutch zem vi tm rozvojovm sniuje, pesto ale zstv ada vrobk, tzv. citlivch komodit pevn zemdlsk povahy, kter si vyspl zem chrn. Pokud bychom sestavili pomysln ebek zem s nejvtmi protekcionistickmi opatenmi, jejm absolutnm vtzem bude EU, kter za sebou nechv USA a ostatn vyspl stty. Zavdn protekcionistickch opaten pipravuje rozvojov zem o monost obchodovat na trzch ve vysplch zemch, co by jinak mlo pzniv vliv na jejich budouc rozvoj. Dsledky tchto opaten nenesou jen rozvojov zem, ale i spotebitel rozvinutch zem, kte nepmo pispvaj na tuto obchodn politiku prostednictvm dan, kter odvdj do sttnho rozpotu. 3.4.1 Cukern politika EU

Cukr je vysoce politick komodita. Pro nkter rozvojov zem je cukr ideln komodita, dky kter me vzrst domc spoteba a export. Rozvojov zem zodpovdaj za 70 % svtov cukern produkce a spoteby a maj nejvt podl v obchod se surovm a blm cukrem. Rozvinut zem, pestoe zodpovdaj pouze ze 30 % svtov cukern produkce a spoteby, maj vrazn vliv na svtov cukern trh, a to dky jejich cukern politice (25). Afrika je vybavena relativn dobrmi podmnkami pro budovn cukernho prmyslu vhodn klimatick podmnky a nzk nklady na pracovn slu45. Ovem systm cukrov politiky EU omezuje pstup na sv trhy pro rozvojov zem, zvlt pro ty ze skupiny LDC46. Budoucnost cukernho prmyslu v tchto zemch zvis do znan mry na pstupu ze strany EU. 45 jedny z nejnich na svt 46 Least Developed Countries

- 29 -

Zambie je schopn vyprodukovat a 240.000 tun cukru ron, ale jej trh pedstavuje odbytit maximln pro 100.000 tun. Zbytek produkce se mus exportovat, proto je pro africk zem evropsk trh tak dleit (25). Pstovn cukrov ttiny je v africkch zemch vznamnm lnkem jejich hospodstv, kter nemalou mrou pispv k zamstnanosti a rozvoji jejich ekonomiky jako celku (25). Ron produkce cukru v rmci SADC47 je nco pes 5 mil. tun ron a spoteba zaznamenv tak vrstajc tendenci, kter pesahuje 3,5 mil. tun (26). Objem cukru, kter mohou rozvojov zem dovst do Evropsk Unie je limitovan. Jako pklad me poslouit Zambie, kter doveze do EU piblin 20 % z celkovho monho objemu a Mozambik, kter takto doveze do EU pouze 16 %. Kvli vym cenm na Evropskm trhu byla hodnota exportovanho cukru ze Zambie do EU v roce 2003 9,3 mld. USD, co je 28 % celkov exportn hodnoty. Mozambik exportoval cukr celkem za 5,5 mld. USD, a to odpovd piblin 34 % exportn hodnoty (25). Graf 7 znzoruje produkci cukru podle jednotlivch africkch zem, je jsou nejvtmi exportry cukru na kontinentu, v druh sti grafu je pak znzornn export podle jednotlivch zem. Na nsledujcm grafu (Graf 8) jsou graficky rozdleny oblasti, kam smuje africk export cukru. Z grafu je patrn, e nejvtm odbytitm je Evropa. Druh st grafu ukazuje kolik z vypstovanho grafu je spotebovno na mstnch trzch podle jednotlivch zem. Evropsk cukern politika pedstavuje jeden z nedeformovanjch trh EU. Samotn cukern politika, je je soust zemdlsk politiky EU vznikla v roce 1968 a mla zlepit konkurenceschopnost evropskch vrobc na mezinrodnch trzch. Proto byla stanovena cla, kvty, cenov podpory a vvozn subvence (25). To nakonec vedlo k tomu, e EU produkovala vce cukru, ne byla schopn spotebovvat. Pebytku se zbavovala na mezinrodnch trzch, ovem za vyuit exportnch subvenc, nebo tak drahou produkci by jinak nikdo nekoupil. Prv tyto exportn subvence jsou povaovny za destruktivn pro rozvojov svt. Je odhadovno, e a 80 % svtov produkce cukru a 60 % svtovho obchodu s cukrem je subvencovno, nebo chrnno vymi cenami (27). Do EU smuje pedevm cukr ze zem ACP, Balknskch zem a z Indie. 47 Southern African Development Community

- 30 -

Evropsk cukern politika se rozvojovch zem dotk nejvce 4 nsledujcmi zpsoby (28): Zabrauje pstupu na svj trh tm, e stanovuje vysok cla a dovozn kvty. Lobby velkch zpracovatel cukru se stav proti pstupu LDC na evropsk trh. Vytlaovn exportnch pleitost, kter je zpsobeno dumpingovmi cenami evropsk produkce vede k vytlaovn ostatnch exportru z tercirnch trh. V roce 2001 EU exportovala 770.000 tun cukru do Alrska a 150.000 tun do Nigrie, co pedstavuje ztracen obchodn pleitosti pro efektivnj exportry z jin Afriky. Vybran lenov AKP, kte se astn Cukrovho protokolu sm dovet svou produkci a do stanovenho mnostv na trh EU. Co u nen tolik patrn, je fakt, e jejich surov produkce je v EU zpracovna a ve form cukrovinek se vrac na trhy rozvojovch zem, kde vytlauje mstn vrobky, dky dotacm v n obsaench. Cukern politika EU m destabilizan vliv na svtov ceny. Aby EU vyrovnala nepomr mezi cenou sv produkce a cenou bnou na svtovch trzch je nucena svou produkci subvencovat. To vyvolv pokles ceny na svtovch trzch nkdy i pod rove produknch nklad, a to dokonce i zem s tradin nejnimi produknmi nklady na svt48. V rmci Evropsk unie jsou nejvtmi producenty cukrov epy Francie a Nmecko. Tyto 2 stty vyprodukuj polovinu z celkov produkce EU (29). Dalmi vznamnmi producenty v EU jsou Velk Britnie, Itlie a od roku 2004 Polsko (30). EU vyuv k podpoe sv cukern produkce cenov dotace na jedn stran a systm celnch tarif pro kontrolu dovoz na stran druh. Na trhu cukrem existuje v EU systm t rovn podpor, kter rozliuj evropsk mnostv cukern produkce. Celkov mnostv cukru ve skupin A je v souladu s evropskou poptvkou. Mnostv ve skupin B je stanoveno s ohledem na mon pokles nabdky nebo rst poptvky. Ostatn cukr, kter svm mnostvm pevyuje A i B, je azen do skupiny C a nelze ho prodvat na evropskm trhu. Kvty uruj, kolik cukru bude zahrnuto do systmu cenovch

48 Malawi, Mozambik, Zambie

- 31 -

podpor. lensk stty uruj fixn kvty A a B podle zemdlskch zsob. Cukr, kter pat do skupiny C mezi tyto kvty nespad a mus bt prodn mimo EU za trn cenu bez nroku na exportn subvence (27). Mnostv cukru v kvtch A i B je celkem 17,4 mil. tun49. Celkov produkce cukru je piblin 20 mil. tun a spoteba 16 mil. tun. Pro stty, kter pistoupily v roce 2004 inily kvty 2,9 mil. tun50 (27). Evropt zpracovatel cukru by bez systmu cenovch dotac byli nekonkurenceschopn na svtovm trhu. Tito zpracovatel zaplat 2x a 3x vy cenu, ne je cena na svtovch trzch (31). V rmci regulace a ovlivovn cukrov produkce a obchodu s n se pouvaj nsledujc typy cen: indikativn, intervenn a prahov (27). Indikativn cena je takov cena, za kterou se cukr prod na vnitnm trhu za rozumnch podmnek. Intervenn cena je stanovena pod rovn indikativn. Poklesnou-li ceny cukru pod tuto cenu, EU vykoup a uskladn dohodnut mnostv komodity. Prahov cena je minimln cena, za kterou me bt doven komodita prodna (27). 20. nora byla schvlena reforma cukern politiky EU a potek novho cukernho reimu na 1. ervna 2006 a ml by trvat do roku 2015. Reforma by mla pomoci cukernmu sektoru stt se vce konkurenceschopnm bez nutnosti ho rozshle subvencovat, bude se muset obejt bez exportnch nhrad a vysokch vnitnch podpor. Reforma by mla vst ke snen ceny cukru celkov o 36 % v obdob od roku 2006/2007 do roku 2009/2009 . Jako kompenzace tto ztrty bude vrobcm piznna nhrada ve form pmch podpor a do ve 60 %. Pokud by se zvili dovozy cukru ze zem AKP o vce ne 25 % oproti pedelmu roku, bude uplatnna ochrann doloka51. V roce 2006 dolo mezi EU a stty AKP k dohod, v n se rozhodlo o poskytnut podpory ve vi 40 mil. EUR jako finann nhrada zemm z Cukrovho protokolu. (32) 49 A 82 %; B 18 % 50 A 95 %; B 5 % 51 pozastaven nebo doasn odebrn obchodnch konces

- 32 -

Plohy nlec tto kapitole lze dohledat na konci prce, kde jsou k nahldnut grafy, znzorujc jednak svtov vvoz cukru v obdob 2000-2001 na kterm se EU podl 40 % (Graf 1), dle pak graf uvdjc ceny cukru na svtovch trzch v obdob mezi lety 1990 2002 (Graf 2). Graf 3 nm pedkld informaci o objemu kvtov a bezkvtov produkce 8 nejvtch evropskch producent cukr. Z grafu je patrn, e objem kvtami zaten produkce pevauje. Nsledujc graf (Graf 4) znzoruje cukrovou bilanci EU a rozdluje j na 2 sti, tedy odkud se produkce bere a jak je s n nsledn naloeno. Tabulka 2 uvd nejvt zpracovatele cukru v Evrop. daje pochz sice z let 97-98, nicmn v tto oblasti nedochz k vraznjm obmnm. Graf 5 nm jasn ukazuje, jak se rozdluj dotace v cukern oblasti. Nejvt podl dotac nakonec dostanou ti nejvt a nejsilnj producenti, take argument, e snen dotac pokod mal zemdlce se jev jako lich.

- 33 -

- ZVR - Zemdlsk politika EU neovlivuje zem subsaharsk Afriky pmo. Dje se to prostednictvm vnj obchodn politiky. Na prvn pohled je obchodn politika naklonna rozvojovmu programu, ale ve se jev jako zbyten, pokud sama zemdlsk politika EU funguje neefektivnm zpsobem a dotuje pstovn plodin, kter je mon reln vypstovat i v africkch zemch, kde jsou produkn nklady nesrovnateln ni, v nkterch zemch dokonce jedny z nejnich na svt. Dotovan evropsk produkt je pak ve vsledku levnj, ne za kolik by ho bylo mon vypstovat v jakkoli africk zemi. Vzhledem k rozdlnosti cenovch hladin a nklad prce, jde o alarmujc fakt. SZP stoj ron piblin 50 mld. EUR. To je sice, jak kaj pyn oficiln materily SZP mn ne 50 % celkovho rozpotu, ale vzhledem k procentu obyvatel EU zamstnanch v zemdlstv je to znan nepomr. Pokud tyto skutenosti zasadme do irch souvislost, zjistme, e absence monosti vdlku v zemdlskm sektoru v zemch subsaharsk Afriky me vst za uritch okolnost k plivu levn pracovn sly z africkch zem, aby zde pracovali na plantch, kter jsou financovny z rozpotu EU. Jako pklad mohou poslouit plante na jihu panlska, kde se na tiscch hektarech pdy vystavly obrovsk sklenky, kter slou pevn k pstovn rajat. Pliv dlnk nsledn zvyuje sociln napt v regionu, nebo pracovn podmnky na plantch jsou tak patn, e se jakkoli snaha o spoleenskou integraci utop v litrech potu, kter dlnk za den v uzavench sklencch vypot. SZP tak pmo psob na dal spolenou evropskou politiku, a to na spolenou sociln politiku, kter se mimo jin star i o tento fenomn. Existence sklenkovch plant na jihu panlska rozhodn nen v souladu s nov pijatmi zsadami, je obsahovala reforma SZP, kde je mimo jin zmnka o ekologickm vyuit pdy a rozvoji pvodnho pirozenho zemdlstv. Nabz se tedy otzka, jak vliv v praxi reformy maj, pokud se vdy na ntlak zjmovch skupin z ad evropskch zemdlc vyd pechodn opaten, vyjmut z pravidel i jin vjimka. SZP je stle pli administrativn nron, sloit, neprun a nepispv k potebnmu zvyovn

- 34 -

konkurenceschopnosti evropskho zemdlstv. Nedostatek konkurenceschopnosti je pak draze vykupovn exportnmi dotacemi a pmmi podporami zemdlcm, kter hrad ze sv kapsy daov poplatnci. SZP prola mnoha reformami, ale ta zsadn, kter by od zklad zmnila systm pidlovn dotac a jejich financovn na ni teprve ekaj a i pes zastnce souasnho stavu SZP se do budoucna jev jako nevyhnuteln. Vliv SZP se promt do zem subsaharsk Afriky skrze lobby zjmovch skupin, kter nechtj pijt o tak tdr systm, jakm SZP bezesporu je. A protoe politici jsou do svch funkc voleni, jde jim bezesporu o hlasy jejich voli, mlo pak ji sly hlasy z region rozvojovch zem, kter na patnou politiku doplcej. Ale aby se neukazovali jen v pln patnm svtle, pichz na adu rozvojov pomoc, kter m utiit i tyto hlasy. Pro rozvojov zem by pitom bylo mnohem vhodnj, kdyby na msto rozvojovch dotac byly nastoleny rovn podmnky pro astnky mezinrodn smny zbo, a to nejenom v oblasti zemdlstv. Co se tk cukernho prmyslu, tak jeho budoucnost zle do znan mry na pstupu ze strany Evropsk unie k reform jej zemdlsk politiky. Na zvr bych jet rd poznamenal, e tato problematika nen nikterak jednoduch a e na n nelze nahlet ernoblm pohledem. Zem subsaharsk Afriky nelze donekonena povaovat za obti mezinrodnho obchodu, kter jejich ekonomiky devastuje, ale je nutn je pipravit na postupn odstrann vekerch barir. Dohody EPA, kter v tomto ohledu pedstavuj znan skok, nejsou dle mho soudu zatm to prav een. Uvolnit potenciln vhodn africk trh velkm evropskm firmm by pro mnoho africkch zem znamenalo citelnou ztrtu vlastnch podnik, kter by s velkou pravdpodobnost neobstly v konkurenci s tmi evropskmi.

- 35 -

- Pouit literatura a prameny

1. Fiala, Petr a Pitrov, Markta. Evropsk unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 80-7325-015-2.

2. Rieger, E. The Common Agriculture Policy. Oxford : Oxford University Press, 1997. strnky 97-123.

3. Ministerstvo pro mstn rozvoj. Fondy Evropsk Unie. [Online] Ministerstvo pro mstn rozvoj, 2003-2007. [Citace: 10. listopad 2007.] www.strukturalni-fondy.cz.

4. Wikipedia. [Online] www.wikipedia.cz.

5. EurActiv.cz. Informan portl o dn v Evropsk unii. [Online] http://www.euractiv.cz/obchod-a-export/clanek/summit-eu-afrika-ztroskotal-na-obchodnich-dohodach.

6. George, Stephen. Politics and Policy in the European Union. Oxford : Oxford University Press, 1996.

7. Nicoll, W. a Simon, T. C. Understanding the European Union. Harlow : Longman, 2001.

8. Butler, F. The ECs Common Agriculture Policy. New York : St. Martins Press, 1993.

9. Tich, L., a dal. Evropsk prvo. Praha : C.H. Beck, 1999.

10. Nolte, Stephan-Alfons. From Lom IV to Cotonou and EBA . Gttingen : Georg-August-Universitt Gttingen, 2002.

11. BusinessInfo.cz. Oficiln portl pro podnikn a export. [Online] [Citace: 11. listopad 2007.] www.businessinfo.cz.

12. Evropsk komise. [Online] [Citace: 12. listopad 2007.] http://ec.europa.eu/policies/index_cs.htm.

13. African, Caribbean and Pacific Sugar Group. [Online] [Citace: 11. listopad 2007.] http://www.acpsugar.org.

14. ACP Sugar protocol. lnek 1 ACP/EU Sugar Protocol. [Online] [Citace: 11. listopad 2007.] http://www.acpsugar.org/Sugar%20Protocol.html.

15. ACP Sugar. [Online] www.acpsugar.org.

16. Lauer, Lubo. Quotas in the Czech Sugar Market - bakalsk prce. 2004.

17. Agra Europe. [Online] [Citace: 13. listopad 2007.] http://www.agra-net.com/portal/.

18. The Swazi Observer. Stories by Teetee Zwane. [Online] 28. Listopad 2007.

19. Cihelkov, Eva a kolektiv. Svtov ekonomika - zkladn rysy a tendence vvoje. msto neznm : Vysok kola ekonomick v Praze; nakladatelstv Oeconomica, 2005. 80-245-0687-4.

20. The World Bank. [Online] [Citace: 20. listopad 2007.] http://info.worldbank.org.

21. Lojkov, Tereza. Subsaharsk Afrika a jej budoucnost - bakalsk prce. 2006.

- 36 -

22. Dugger, Celia W. World Bank Report Puts Agriculture at Core of Antipoverty Effort. The New York Times. Late Edition (East Coast), 20. jen 2007.

23. USAID. USAID: Sub-saharan Africa Overview. [Online] [Citace: 23. listopad 2007.] http://www.usaid.gov/policy/budget/cbj2004/sub-saharan_africa/.

24. OXFAM. Rigged Rules and Double Standards. [Online] 2002. [Citace: 25. Listopad 2007.] http://www.maketradefair.org/assets/english/report_english.pdf.

25. Merunkov, Jaroslava. Studie dopadu protekcionistickch politik vysplch zem na ekonomiky rozvojovch zem. 2007.

26. World of Sugar. [Online] www.illovo.co.uk.

27. Dufey, Annie, Baldock, David a Farmer, Martin. Impacts of Changes in Key EU Policies on Trade and Production Displacement of Sugar and Soy. [Online] 2006. [Citace: 13. Listopad 2007.] http://assets.panda.org/downloads/eu_policies_and_trade_and_production_displacement_of_sugar_and_soy.pdf.

28. OXFAM. Sugar Scam. [Online] 2002.

29. OECD and FAO. OECD and FAO Agricultural Outlook 2006-2015. [Online] 2006. [Citace: 2007. Listopad 26.] http://www.oecd.org/dataoecd/41/21/37038911.pdf.

30. COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. Reforming the European Unions sugar policy. [Online] 2003. [Citace: 25. Listopad 2007.] http://ec.europa.eu/agriculture/publi/reports/sugar/fullrep_en.pdf.

31. European Comission - Agriculture Directorate-General. The Common Organisation of The Market in Sugar. [Online] Z 2004. http://ec.europa.eu/agriculture/markets/sugar/reports/descri_en.pdf.

32. Informan portl EU. Zemdlstv a rozvoj venkova. [Online]

33. Botswana Embassy. Quarterly Newsletter of the Ministry of Foreign Affairs & International Cooperation. [Online] http://www.botswanaembassy.org/Moemedi%20Issue%20No%203%20June%202005.pdf.

Poznmka: Seznam pouit literatury a pramen byl zformtovn v souladu s mezinrodnm standardem ISO 690.

- 37 -

- Plohy -

Tabulka 1

Angola, ad, Demokratick republika Kongo, Gabon, Kamerun, Kongo, Rovnkov Guinea, Stedoafrick republika, Svat Tom a Princv ostrov

Stedn Afrika

Botswana, Jihoafrick republika, Lesotho, Namibie, Svazijsko

Jin Afrika

Zdroj: http://unstats.un.org

Subregion SttyBenin, Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Kapverdy, Librie, Mali, Mauritnie, Niger, Nigrie, Pobe slonoviny, Senegal, Sierra Leone, Svat Helena, Togo

Zpadn Afrika

Burundi, Dibutsko, Eritrea, Etiopie, Kea, Komory, Madagaskar, Malawi, Mauricius, Mayotte, Mosambik, Runion, Rwanda, Seychely, Somlsko, Tanznie, Uganda, Zambie, Zimbabwe (+ Sdn)

Vchodn Afrika

Graf 1

Zdroj: FO Licht

- 38 -

Graf 2

Zdroj: FO Licht

Graf 3

Zdroj: Evropsk komise 2002

- 39 -

Graf 4

Zdroj: Evropsk komise 2002

- 40 -

Tabulka 2

Graf 5

Zdroj: Defra 2002

- 41 -

Graf 6

Zdroj: Oxfam International

Graf 7

Zdroj: Illovo Sugar

- 42 -

Graf 8

Zdroj: Illovo Sugar