ZÁZNAM A KÓDOVÁNÍ INFORMACÍ

Proces komunikace Jak už víme lidé zaznamenávají informace

ve formě písma odedávna na nejrůznější ,,média“: kámen hliněné desky papyrus pergamen papír

K dorozumívání pak lidé používají jazyk. Písmo a jazyk bychom mohli považovat za

kód, který slouží k vyjádření myšlenky.

ZÁZNAM A KÓDOVÁNÍ INFORMACÍ

Proces komunikace by se dal vyjádřit takto:

STROJOVÝ ZÁZNAM Stroje mohou ukládat, zpracovávat

a přenášet pouze některý z technických záznamů.

K těmto účelům se používají dva druhy záznamů: Analogový Digitální

ANALOGOVÝ ZÁZNAM Analogové zařízení používá pro záznam signálu křivku, Křivka je realizována magnetickým polem nebo jiným

fyzikálním jevem. Tomuto druhu záznamu říkáme spojitý.

ANALOGOVÝ ZÁZNAM Zařízení, které uchovává analogový (spojitý)

záznam je např. magnetofon, který uchovává audiozáznam na magnetické pásce.

Velkým nedostatkem analogového záznamu je, že přenosem a kopírováním původní křivky dochází ke zkreslení a ztrátě kvality původního záznamu.

ANALOGOVÝ ZÁZNAM

Úplně zdeformovaný nepoužitelný záznam

DIGITÁLNÍ ZÁZNAM Digitální zařízení používá pro záznam signálu číslice

(nejčastěji binární soustavu). Tento druh záznamu označujeme jako nespojitý

záznam. Pokud signál je přenášen v analogové formě musí být

použit A/D převodník, jehož pomocí je signál převáděn na skupinu nul a jedniček. V této podobě se pak může ukládat nebo přenášet dále.

DIGITÁLNÍ ZÁZNAM

Vzorkování – zjišťování hodnoty signálu ve stanovených časových intervalech

Kvantování − přiřazení každému zjištěnému vzorku hodnoty, které počítač rozumí

Kódování − každá takto přiřazená hodnoty je pak uložena ve dvojkové (binární) soustavě

Proces digitalizace záznamu se skládá ze tří fází:

BITY (BITS)

Pro kódování záznamu a uložení záznamu v počítači používáme jen nuly a jedničky.

Těmto logickým hodnotám říkáme bity. A značíme je malým b. Protože jsou dvě hovoříme o dvojkové

soustavě.

BITY

Výhodou takto zpracovávaných informací je velmi jednoduché technické provedení

Pro přenos lze využít elektrický signál: 0-není napětí, 1-napětí (např. 5V)

Pro uložení lze využít mechanických prostředků: 0-bez prohlubně, 1-s prohlubní nebo s výstupkem

BITY Takto jsou uloženy informace na různých

typech disků

BITY

Informace zakódovaná pouze jednou nulou nebo jedničkou se nazývá jednobitová.

Jednobitová informace je však příliš malá pro uchovávání větších informací.

BITY

Příklad: Pokud bychom chtěli na zakódování abecedy

použít pouze jeden bit (0 nebo 1) mohli bychom zakódovat jen 21 (neboli dva) znaky abecedy (například jen A − 0 a B − 1).

Kdybychom ale chtěli použít dva bity (00, 01, 10, 11) mohli bychom už zakódovat 22 (čtyři) znaky abecedy (například A − 00, B − 01, C − 10, D − 11)

BITY

ÚKOL: Zjistěte kolika bitovou informaci

potřebujeme abychom mohli zakódovat celou abecedu.

Pro zjednodušení budeme používat jen velké znaky abecedy a vypustíme veškeré znaky s diakritikou (háčky, čárky, kroužky apod.).

BAJTY (BYTES)

Sada osmi bitů (tedy osmi nul, osmi jedniček nebo osmi jejich kombinací) představuje bajt.

Česky se mu také někdy říká slovo. Bajt se značí B. Bajt může tedy obsahovat 28 = 256

různých kombinací nul a jedniček.

BAJTY

Násobné jednotky bajtů: 1 kilobajt (KB) je 210 bajtů neboli

1024 B 1 megabajt (MB) je 220 = 1 048 567 B

= 1 024 KB 1 gigabajt (GB) je 230 =

1 073 741 824 B = 1 048 576 KB = 1 024 MB