Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Cal NewportHLUBOK PRCEPravidla pro soustedn spch v roztkanm svt

Copyright 2016 by Cal NewportAll rights reserved.Podle anglickho originlu Deep work: Rules for Focused Success in a Distracted World vydalo v edici dn velk vda nakladatelstv Jan Melvil Publishing v Brn roku 2016. dn st tto knihy nesm bt nijak pouita i reprodukovna bez psemnho svolen, s vjimkou ppad krtkch citac jako sousti kritickch lnk a recenz.

Peklad Kateina EnerovOdpovdn redaktorka Vendula KrkovRedakn spoluprce Tom Barnek, Vt ebor Grafick prava David DvokSazba Petr KlmaJazykov korektura Vilm KmunekDesign oblky Hachette Book GroupTisk a vazba PBtisk, a. s., PbramVydn prvn

Jan Melvil Publishing, 2016melvil.czmitvsehotovo.cz

melvil.cz/kniha-hluboka-prace

Chyby a pipomnky: http://melvil.cz/erratum

Pochvaly a recenze: melvil.cz/kniha-hluboka-prace nebo libisemi@melvil.czDiskutujte o knize s hashtagem #hlubokapraceKniha vyla tak elektronicky.

ISBN 978-80-7555-008-8

http://www.melvil.czhttp://www.mitvsehotovo.czhttp://www.melvil.cz/kniha-hluboka-pracehttp://melvil.cz/erratumhttp://melvil.cz/kniha-hluboka-pracemailto:libisemi%40melvil.cz?subject=

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Dal knihy Cala Newporta:

So Good They Cant Ignore You

How to Be a High School Superstar

How to Become a Straight-A Student

How to Win at College

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Obsah

vod .................................................................................. 9

PRVN ST: Mylenka

Prvn kapitola: Hlubok prce je cenn ............................ 25Druh kapitola: Hlubok prce je ojedinl ...................... 47Tet kapitola: Hlubok prce je smyslupln ..................... 65

DRUH ST: Pravidla

1. pravidlo: Pracujte hluboce ............................................ 832. pravidlo: Nute se ...................................................... 1293. pravidlo: Opuste sociln mdia ................................ 1494. pravidlo: Zbavte se mlkosti ....................................... 175

Zvr .............................................................................. 207Poznmky ....................................................................... 213Rejstk ........................................................................... 235

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

| 9

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

vod

Ve vcarskm kantonu St. Gallen nedaleko severnho behu Cu-ryskho jezera le vesnice jmnem Bollingen. V roce 1922 si toto msto vybral psychiatr Carl Jung pro stavbu sv usedlosti. Zaal jednoduchm dvoupatrovm kamennm domem, ktermu kal V. Po nvratu z vpravy do Indie, kde si viml zvyku zizovat si v domech meditan mstnosti, dm rozil o soukromou pra-covnu. Ve svm soukromm pokoji jsem jenom j sm, ekl o n. Kl k n nosm neustle pi sob. Nikdo tam nem pstup bez mho svolen.

V knize Daily Rituals (Denn zvyklosti) novin Mason Currey za pomoci nejrznjch zdroj zrekonstruoval Jungovy pracov-n nvyky ve Vi. Currey uvd, e Jung vstval v sedm hodin rno a po vydatn sndani strvil ve sv soukrom pracovn dv hodiny neruenm psanm. Jeho odpoledne asto sestvala z me-ditace nebo dlouhch prochzek okoln prodou. Ve Vi neby-la elektina, take kdy den peel v noc, svtilo se petrolejovmi lampami a topilo v krbu. Spt chodil Jung v deset hodin veer. Od samho zatku jsem ve Vi intenzivn zaval pocit pokoje a znovuzrozen, ekl.

Navzdory sklonu povaovat bollingenskou v za przdnino-vou chatu je jasn, e vzhledem k tomu, v jakm bod sv kari-ry se tehdy Jung nachzel, usedlost u jezera si nepostavil s clem uniknout od prce. Kdy Jung v roce 1922 pozemek koupil, ne-mohl si przdniny dovolit. Pouh rok pedtm, v roce 1921, vy-dal Psychological Types (Psychologick typy), pelomovou knihu utuujc etn rozdly, kter u dlouho narstaly mezi jeho my-lenm a mylenkami jeho nkdejho ptele a mentora Sigmunda

H l u b o k p r c e10 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Freuda. Nesouhlasit s Freudem byl ve 20. letech 19. stolet odv-n poin. Aby svou knihu podpoil, nesml Jung polevit a musel vyprodukovat sled chytrch lnk a knih, kter by dle obhjily a ustavily analytickou psychologii, jak byl nakonec jeho nov my-lenkov smr pojmenovn.

V Curychu Junga zamstnvaly pednky a terapeutick pra-xe to dobe vme. Pouh zaneprzdnnost ho ale neuspokojo-vala. Chtl zmnit zpsob, jakm chpeme nevdom, a tento cl vyadoval hlub a dkladnj pemlen, ne jakho mohl doshnout pi svm hektickm mstskm zpsobu ivota. Jung se neuchlil do Bollingenu proto, aby od svho profesnho ivota utekl, ale aby v nm naopak pokroil.

Carl Jung se pozdji stal jednm z nejvlivnjch myslitel dvac-tho stolet. Jeho vsledn spch ml samozejm mnoho pin. V tto knize m ovem zajm jeho odhodln vyut nsledujc schopnost, kter s velkou pravdpodobnost hrla v jeho spch klovou roli:

Hlubok prce: Pracovn innost provozovan ve stavu ne-ruenho soustedn, kter vs nut vyuvat v kognitivn potencil na maximum. Takov innost vytv nov hodnoty, zlepuje vae schopnosti a je obtn replikovateln.

Hlubok prce je nezbytn, chcete-li ze sv okamit intelektul-n kapacity vydmat vekerou hodnotu do posledn kapky. Dky desetiletm psychologickho a neurovdeckho vzkumu te tak vme, e mentln vypt provzejc hlubokou prci je nezbytnm pedpokladem pro zlepovn schopnost. Hlubok prce byla, jinmi slovy, pesn ten typ innosti, jen lovku umonil vy-niknout v kognitivn nronm odvtv, jako byla akademick psychiatrie na potku dvactho stolet.

Hlubok prce je mj vlastn termn, nikoli oznaen, kte-r by pouil Carl Jung, jeho chovn v t dob vak ukazuje, e koncept hlubok prce dobe chpal. Jung si postavil v lesch v

v o d | 11

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

z kamene, aby si ve svm profesnm ivot vytvoil prostor pro hlubokou prci co vyadovalo as, energii a penze. Tak ho to odvdlo od nalhavjch innost. Mason Currey pe, e Jun-govy pravideln cesty do Bollingenu mu ukrajovaly z asu vy-hrazenho klinick praxi, a poznamenv: Pestoe ml mnoho pacient, kte na nj spolhali, Jung se nezdrhal vzt si volno. Hlubok prce, jakkoli bylo tk ji upednostnit, byla pro jeho cl zmnit svt stejn.

Pi pohledu na ivoty dalch vlivnch postav dvn i nedvn historie rovn zjistte, e je jim spolen odhodln pracovat hlu-boce. Napklad esejista estnctho stolet Michel de Montaigne pedznamenal Junga tm, e pracoval v soukrom knihovn, kterou si postavil v jin vi stec kamenn hradby jeho francouzskho zmku, a Mark Twain napsal vtinu Do bro drustv Toma Sawyera v chatce na pozemcch Quarry Farm v New Yorku, kde trvil lto. Twainova pracovna byla od hlavnho domu dokonce tak vzdlen, e si ho rodina zvykla svolvat k jdlu troubenm na trubku.

Z nedvnj historie vzpomeme teba scenristu a reis-ra Woodyho Allena. Za tyicet tyi let, od roku 1969 do roku 2013, Woody Allen napsal a reroval tyicet tyi film, kter zskaly dvacet ti nominac na Oscara to je naprosto nemysli-teln mra umleck produktivity. V tto dob Allen nikdy ne-vlastnil pota a veker sv texty napsal zcela oprotn od elek-tronickho vyruovn na nmeckm mechanickm psacm stroji Olympia SM3. V odmtn pota je s Allenem zajedno i teore-tick fyzik Peter Higgs, kter se sv prci vnuje natolik izolovn od virtulnho i okolnho svta, e kdy bylo oznmeno, e dostal Nobelovu cenu, novini ho nemohli najt. To J. K. Rowlingov sice pota pouv, ale v dob, kdy psala knihy o Harry Potte-rovi, proslula tm, e nebyla na socilnch stch pestoe v t dob byly na vzestupu a jejich obliba mezi medilnmi osobnost-mi rostla. Rowlingov jej tm konen zdil et na Twitteru na podzim roku 2009, kdy pracovala na romnu Przdn msto (The Casual Vacancy), a za prvn rok a pl jej jedin tweet hlsal: To-hle jsem doopravdy j, bojm se ale, e se moc asto ozvat nebu-du, protoe te jsou mou prioritou pero a papr.

H l u b o k p r c e12 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Hlubok prce vak rozhodn nen jen domnou historickch postav i technofob. Bval generln editel Microsoftu Bill Gates byl znm tm, e dvakrt do roka podnikal tzv. think weeks, neboli tdny na pemlen, kdy se odzl od svta (asto v chat u jezera) a nedlal nic, ne e etl a pemlel o velkch vcech. Prv bhem jednoho takovho tdne v roce 1995 napsal Gates sv slavn intern firemn sdlen Internet Tidal Wave (Plivo-v vlna internetu), kter obrtilo pozornost Microsoftu k inter-netu a nov firm s nzvem Netscape Communications. Neala Stephensona, uznvanho autora kyberpunkovch romn, kte-r pomhal utvet populrn pohled na internetov vk, je pa-radoxn takka nemon kontaktovat elektronicky na webov strnce neuvd svou e-mailovou adresu, zato tam zveejnil pojed-nn o tom, pro jeho schopnost pouvat sociln mdia zmr-n nestoj za nic. Chybjc e-mailovou adresu jednou vysvtlil nsledovn: Kdy si zorganizuji svj ivot tak, abych v nm ml spoustu dlouhch, po sob jdoucch, neperuovanch asovch sek, mu pst romny. [Kdy m naopak bude pod nco vyruovat], co vznikne msto toho? Msto romnu, kter petrv lta bude pr e-mail poslanch jednotlivcm.

Vudyptomnost hlubok prce u vlivnch jednotlivc je nutn zdraznit, protoe stoj v ostrm kontrastu k chovn vtiny mo-dernch znalostnch pracovnk skupiny, kter rychle zapomn, jak cenn je ponoit se hluboce do prce.

Dvod, pro znalostn pracovnci ztrcej povdom o hlubo-k prci, je dobe znm sov nstroje. Do tto irok kategorie spadaj komunikan sluby, jako jsou e-mail a SMS, sociln st, jako Twitter nebo Facebook, a nablskan zm zbavn zpravo-dajskch web, jako BuzzFeed i Reddit. Nstup tchto nstroj spolu s jejich permanentn dostupnost danou chytrmi telefo-ny a pracovnmi potai pipojenmi do st rozttil pozornost vtiny znalostnch pracovnk. Firma McKinsey ve sv studii z roku 2012 zjistila, e prmrn znalostn pracovnk dnes strv vce ne 60 procent pracovnho tdne elektronickou komunikac

v o d | 13

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

a vyhledvnm na internetu, piem skoro 30 procent asu pad-ne pouze na ten a vyizovn e-mail.

Takto rozttn pozornost nejde dohromady s hlubokou pra-c, kter vyaduje dlouh seky neruenho pemlen. Moder-n znalostn pracovnci se ale rozhodn neflkaj. Ve skutenosti uvdj, e jsou zaneprzdnnj ne kdy dv. m tento rozpor vysvtlit? Leccos me osvtlit dal typ innosti, kter je protj-kem konceptu hlubok prce:

Mlk prce: Kognitivn nenron kony logistickho cha-rakteru, asto vykonvan nesoustedn. Tyto innosti vt-inou nevytvej ve svt nov hodnoty a jsou snadno repli-kovateln.

Jinak eeno: znalostn pracovnci ve vku sovch nstroj stle astji nahrazuj hlubokou prci jej mlkou alternativou jako lidsk sov routery neustle poslaj a pijmaj e-maily, asto pe-ruovni chvilkovmi npory vyruen. Rozshlej innosti, kte-rm by svdilo hlubok pemlen, jako teba vytvoen nov obchodn strategie nebo napsn dleit dosti o grant, se tt mezi nesoustedn momenty produkujc mizernou kvalitu. A co pro hlubokou prci h, mno se dkazy, e pklon k mlkosti je zmna, kterou nelze jen tak snadno zvrtit. Strvte-li dostatek asu ve stavu horen mlkosti, snte svou schopnost provdt hlubokou prci trvale. Pijde mi, e internet ukrajuje z m schop-nosti soustedit se a hloubat, pipustil novin Nicholas Carr ve svm asto citovanm lnku, kter vyel v roce 2008 v asopise Atlantic. [A] nejsem jedin. Carr tuto mylenku rozvedl v knize The Shallows (Mliny), kter se dostala do uho vbru pro Puli-tzerovu cenu. A pznan, aby The Shallows napsal, musel se Carr pesunout na chatu a nucen se od virtulnho svta odstihnout.

Mylenka, e sov nstroje z na prce vytlauj hloubku ve prospch mlkosti, nen nic novho. The Shallows byla jen prvn z nedvn ady knih zkoumajcch vliv internetu na n mozek a pracovn nvyky. Pat mezi n napklad Hamlets BlackBerry (Hamletv BlackBerry) Williama Powerse, The Tyranny of E-mail

H l u b o k p r c e14 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

(Tyranie e-mailu) Johna Freemana nebo The Distraction Addiction (Zvislost na rozptylovn) Alexe Soojung-Kina Panga kte se vichni vce mn shodnou, e sov nstroje ns vytrhuj od pr-ce vyadujc neruen soustedn a zrove sniuj nai schop-nost udret pozornost.

Vzhledem k takovmu mnostv dkaz nebudu u v tto knize vnovat prokazovn tto skutenosti vce prostoru. M-eme se, doufm, shodnout, e sov nstroje maj na hlubo-kou prci negativn vliv. Tak se zdrm jakchkoli velkolepch prohlen o dlouhodobch spoleenskch dopadech tto zmny, protoe vtinou jen vyhloub nepekroiteln propasti. Na jed-n stran debaty jsou techno-skeptici jako Jaron Lanier a John Freeman, kte maj podezen, e tyto nstroje, alespo ve sv souasn podob, spolenost pokozuj, a na stran druh jsou techno-optimist jako Clive Thompson, kte tvrd, e spole-nost se samozejm mn, ale zpsobem, z nho budeme mt prospch. Google teba mon zhoruje pam, dnes u ale dob-rou pam nepotebujeme, protoe ve, co potebujeme vdt, si meme dohledat.

J se v tto filozofick debat neklonm ani k jednomu nzoru. Mj zjem o toto tma se spe obrac k mnohem pragmatitj a personalizovanj tezi: Dky posunu na pracovn kultury sm-rem k mlk prci (a u ho filozoficky hodnotte kladn, i z-porn), se otevr obrovsk ekonomick a osobn pleitost tm nkolika mlo jedincm, kte si uvdom, jak potencil skt se tomuto trendu vzept a dt pednost hloubce. Tto pleitosti pomrn nedvno vyuil mlad znudn konzultant z Virginie Jason Benn.

Je mnoho zpsob, jak zjistit, e pro nai ekonomiku nemte val-nou cenu. Jason Benn na to piel, kdy si nedlouho po nstupu na pozici finannho konzultanta uvdomil, e velkou vtinu jeho pracovn npln lze automatizovat skriptem zbastlenm v Excelu.

Firma, kter Benna zamstnala, vytvela zprvy pro banky astnc se komplikovanch obchod. (Bylo to asi tak zajmav,

v o d | 15

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

jak to zn, ertoval Benn pi jednom z naich rozhovor.) Vytvo-en zprvy vyadovalo hodiny runho zpracovvn dat v ad excelovch tabulek. Kdy Benn nastoupil, tato fze prce mu za-brala a est hodin (nejefektivnj firemn veterni zvldli stejn kon asi v polovinm ase). To Bennovi nesedlo.

Ten proces mi, tak, jak m ho nauili, pipadal humpolc-k a pli otrock, vzpomn Benn. Vdl, e v Excelu existuje funkce s nzvem Makra umoujc uivatelm bn kony au-tomatizovat. Benn si o tom naetl lnky a brzy dal dohromady novou tabulku vybavenou celou adou maker, kter dokzala cel estihodinov proces runho zpracovn dat nahradit v podsta-t jedinm kliknutm. Vypracovn zprvy, kter mu dv zabralo cel pracovn den, te bylo mon zvldnout do hodiny.

Benn je chytr chlapk. Na elitn vysok kole (University of Virginia) zskal titul z ekonomie a jako mnoho lid ve stejn si-tuaci ml ambice profesn uspt. Netrvalo mu tedy dlouho uv-domit si, e pokud lze jeho hlavn profesn schopnosti vtsnat do excelovho Makra, jsou jeho ambice zral na odpis. Rozhodl se tedy, e potebuje zvit svou cenu ve svt. Njakou dobu zkou-mal rzn monosti a pak dospl k nsledujcmu zvru: Roz-hodl jsem se, oznmil sv rodin, e pestanu pracovat jako lidsk tabulkov procesor a stanu se potaovm programtorem. Jako vtina podobnch velkolepch pln i tento ml jeden hek Jason Benn neml tuen, jak napsat potaov program.

Jako informatik mu potvrdit zjevnou skutenost progra-movn je tk. Ne nastoup vtina novch vvoj do prv-nho zamstnn, absolvuje tylet univerzitn studium, aby se v tom nauili chodit a i tak zu o nejlep msta tvrd kon-kurenn boj. Jason Benn ale tolik asu neml. Po svm excelo-vm prozen dal ve finann firm vpov a nasthoval se zptky k rodim. Ty sice tilo, e m pln, netilo je ale, e se dom vrac dost mon na dlouho. Benn si poteboval osvojit obtnou dovednost a poteboval to zvldnout rychle.

Tehdy Benn narazil na stejn problm, kter stoj v ces-t k mnohem raketovjmu karirnmu rstu spoust znalost-nch pracovnk. Nauit se nco komplikovanho, jako teba

H l u b o k p r c e16 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

programovn, vyaduje intenzivn a neruen se soustedit na kognitivn nronou ltku takov soustedn, kter Carla Jun-ga pimlo uchlit se do les u Curyskho jezera. Jinmi slovy je takov kol aktem hlubok prce. Jak jsem ale uvedl ve, vtina znalostnch pracovnk svou schopnost hluboce pracovat ztratila. Benn nebyl v tomto ohledu vjimkou.

Pod jsem chodil na internet a kontroloval e-maily. Ne-mohl jsem si pomoct, bylo to nutkn, popsal Benn sv chovn v dob, ne dal ve finann firm vpov. Aby zdraznil, jak problmy s hlubokou prac ml, vyprvl mi o projektu, se kte-rm za nm jednou ve finann firm piel jeho nadzen. Chtl po m napsat byznyspln, vysvtloval. On ale nevdl, jak na to, tak se rozhodl najt si a pest pt rznch existujcch pln a srovnat je, aby zjistil, co to obn. Npad to byl dobr, Benn ml ale problm: Nedokzal jsem udret pozornost. Pipout, e v t dob byly dny, kdy strvil skoro kadou minutu (98 pro-cent svho asu) surfovnm na internetu. Tvorba byznysplnu ance na sebe na zatku sv kariry upozornit spadla pod stl.

Ve chvli, kdy dval Benn vpov, sv problmy s hlubokou prac si moc dobe uvdomoval, kdy se tedy rozhodl nauit se programovat, vdl, e mus svou mysl zrove nauit hluboce se soustedit. el na to radikln, ale podailo se. Zamkl jsem se v pokoji, kde nebyl pota jen uebnice, papry na poznm-ky a zvrazovae. Zvrazoval si v uebnicch programovn, hlavn mylenky si vypisoval a pak si je nahlas procvioval. Ze-zatku pro nj byly asov seky bez elektronickho rozptle-n tk, Benn si ale nedal jinou monost musel se to vechno nauit a udlal vechno pro to, aby v mstnosti nebylo nic, co by ho rozptylovalo. Postupem asu se ale jeho schopnost soustedn zlepovala a nakonec dospl a tak daleko, e v mstnosti kad den bn trvil pt i vc hodin v kuse a neruen se soustedil na osvojen si obtn nov dovednosti. Za celou tu dobu jsem pe-etl o tmatu asi osmnct knek, vzpomn Benn.

Po dvou mscch, kdy o samot studoval, se Benn zapsal na Dev Bootcamp, intenzivn kurz programovn webovch aplikac, kter je se svmi sto hodinami vuky tdn notoricky znm svou

v o d | 17

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

nronost. (Kdy si Benn o kurzu hledal informace, narazil na studenta s PhD z Princetonu, kter Dev Bootcamp popsal jako nejt vc, kterou kdy v ivot dlal.) Dky sv pprav a nov osvojen schopnosti hluboce pracovat Benn exceloval. Nkte tam pili nepipraven, vyprvl. Nedokzali se soustedit. Ne-dokzali se rychle uit. Z tch, kdo s Bennem do kurzu nastou-pili, ho v dnm termnu dokonila jen polovina. Benn kurz ne-jen dokonil, ale byl tak nejlepm studentem ve sv skupin.

Hlubok prce se vyplatila. Benn rychle dostal prci jako v-voj v technologickm startupu v San Francisku, kter zskal venture investici v hodnot 25 milion dolar a zamstnance si me vybrat. Kdy Benn jen ped pouhm plrokem odchzel z pozice finannho konzultanta, vydlval 40 000 dolar ron. V novm zamstnn dostv jako vvoj 100 000 dolar ro-n co je stka, kter me na trhu v Silicon Valley prakticky bez omezen dl rst, stejn jako rove jeho schopnost.

Kdy jsem s Bennem naposledy mluvil, na nov pozici se mu vborn dailo. Jako erstv vyznava hlubok prce si pronajal byt pes ulici od kancele, take me pijt do prce brzo rno ped ostatnmi a neruen pracovat. Kdy je dobr den, stih-nu jet ped prvn schzkou tyi hodiny neruenho sousted-n, ekl. A pak mon tak ti a tyi odpoledne. A myslm tm skuten soustedn dn e-maily, dn Hacker News [web oblben mezi technickmi typy], jen programovn. Na to, e piznval, e ve star prci nkdy strvil a 98 procent dne sur-fovnm na internetu, je promna Jasona Benna vpravd asn.

Z pbhu Jasona Benna plyne zsadn ponauen: Hlubok pr-ce nen nostalgick pza spisovatel a filozof potku dvactho stolet. Je to schopnost, kter m dnes obrovskou cenu.

Jej hodnota m dv piny. Prvn z nich souvis s uenm. i-jeme v informan ekonomice zvisejc na komplikovanch syst-mech, kter se rychle mn. Teba nkter z programovacch jazy-k, kter se Benn uil, jet ped deseti lety neexistovaly a za dal-ch deset let budou s nejvt pravdpodobnost zastaral. Stejn

H l u b o k p r c e18 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

tak nkdo, kdo se v devadestch letech minulho stolet rozhodl uplatnit v marketingu, zejm neml tuen, e bude dnes muset ovldat digitln analytiku. Udret si v na ekonomice cenu tedy vyaduje osvojit si umn rychle se uit komplikovan vci. A to vyaduje hlubokou prci. Pokud si ji nebudete pstovat, s nejvt- pravdpodobnost budete s pokraujcm rozvojem technologi zaostvat.

Druhm dvodem, pro je hlubok prce tak cenn, je, e dopady digitln revoluce poctte tak jako tak. Pokud doke-te vytvoit nco uitenho, publikum, kter tm mete oslovit (napklad zamstnavatele nebo zkaznky), je prakticky neome-zen co vrazn zvyuje vai odmnu. Pokud je ale vae pro-dukce prmrn, mte problm, protoe pro vae publikum nen nic snazho ne se na internetu poohldnout po lep alternativ. A u jste programtor, zabvte se psanm nebo marketingem, jste konzultant nebo podnikatel, ocitli jste se v podobn situaci, jako kdy chtl Jung pechytrait Freuda nebo kdy se Jason Benn snail obstt ve havm startupu: abyste uspli, muste produko-vat naprosto nejlep vstupy, kterch jste schopni co je kol vyadujc hloubku.

Zvyujc se poteba hlubok prce je novinkou. V prmyslov ekonomice dv existovala mlo kvalifikovan pracovn sla a po-tom vrstva vysoce kvalifikovanch profesionl, pro n byla hlu-bok prce klov. Vtina pracovnk se ale bez rozvjen schop-nosti neruen se soustedit v klidu obela. Platili je za rutinrstv a v prci je v nsledujcch desetiletch, kdy ji mli vykonvat, nemly potkat dn velk zmny. S pechodem k informan ekonomice je ale stle vt st populace znalostnmi pracovnky a hlubok prce se stv hlavnm platidlem by si to zatm mno-z neuvdomuj.

Hlubok prce nen jinak eeno zastaralou schopnost, kte-r v dnenm svt ztrc sv msto. Je to naopak stejn doved-nost, chcete-li uspt v globln konkurenn informan ekono-mice, kter asto ty, kdo si na sebe nevydlaj, semele a vyplivne. Skuten odmny neekaj na ty, kdo zvldaj pouvat Facebook (mlk, snadno replikovateln innost), ale ty, kdo zvldaj tvoit

v o d | 19

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

distribuovan systmy, na nich jsou sluby jako Facebook zaloeny (bezpochyby hlubok innost, kterou je obtn replikovat). Hlu-bok prce je tak dleit, e ji meme povaovat, slovy ekono-mickho novine Erika Barkera, za superschopnost 21. stolet.

Pedstavili jsme si dva smry uvaovn jeden se tk stle vt-ho nedostatku hlubok prce a druh jej stle vt ceny kter meme spojit v jednu mylenku tvoc zklad veho, co v tto knize nsleduje:

Hypotza hlubok prce: Schopnost vykonvat hlubokou prci je stle ojedinlej a zrove je v na ekonomice stle cennj. V dsledku toho se bude tm nkolika mlo lidem, kte si budou tuto schopnost pstovat a pot z n udlaj z-klad svho pracovnho ivota, vjimen dait.

Tato kniha m dva cle, jim se vnuje ve dvou stech. Tm prv-nm, pojednanm v prvn sti, je pesvdit vs, e hypotza hlu-bok prce plat. Tm druhm, pojednanm ve druh sti, je nauit vs, jak tto skutenosti vyut a vycviit svj mozek, pe-tvoit sv pracovn nvyky a z hlubok prce udlat zklad sv-ho profesnho ivota. Ne se ovem pustm do naplovn tchto konkrtnch cl, krtce vysvtlm, jak jsem se j stal takovm vyznavaem hlubok prce.

Poslednch deset let jsem sm strvil snahou vypstovat si schop-nost soustedit se na obtn vci. Abyste pochopili, z eho mj zjem plyne, je dobr vdt, e jsem teoretick informatik, kter studoval doktort v proslul vzkumn skupin na MIT zabvajc se vpoetn teori, co je pracovit, kde se schopnost soustedit se povauje za zkladn pracovn dovednost.

V t dob jsem spolu s dalmi doktorandy sdlel kancel hned vedle vtze MacArthurova grantu pro gnie profesora pijatho na MIT, kdy jet ani nebyl dost star, aby mu prodali

H l u b o k p r c e20 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

pivo. Nebylo vjimkou narazit na nj, jak sed ve spolenm pro-storu a zr na popsanou tabuli obklopen skupinou hostujcch akademik, rovn sedcch a zrajcch. A to mohlo trvat cel ho-diny. el jsem na obd, vrtil jsem se a pod zrali. Tohoto pro-fesora je tk kontaktovat. Nen na Twitteru, a pokud vs nezn, pravdpodobn vm neodpov na e-mail. V loskm roce publi-koval estnct odbornch lnk.

Atmosfra mch studentskch let byla tedy urputnm souste-dnm prodchnut. Nen divu, e jsem si brzy vypstoval stejnou oddanost hloubce. Ke zklamn mch ptel a rznch novin-, s nimi jsem spolupracoval na svch knihch, jsem nikdy ne-byl na Facebooku nebo Twitteru ani neml jakkoli jin profil na socil nch stch s vjimkou blogu. Nesurfuji na internetu a vtinu zprv se dozvdm z denku Washington Post, kter mi chod dom, a z rdia. Tak je m obecn tk kontaktovat na sv webov strnce nemm uveden osobn e-mail a a do roku 2012 jsem ne-ml chytr telefon (tehdy mi moje thotn manelka dala ultim-tum ne se ti syn narod, mus mt telefon, kter funguje).

Na druhou stranu ale mj pklon k hloubce nese ovoce. Za deset let od promoce jsem napsal tyi knihy, udlal si doktort, psal s vysokou frekvenc recenzovan odborn lnky a zskal po-zici odbornho asistenta s vyhldkou na definitivu na Georgetown University. Tak vysoce produktivn pitom jsem, i kdy v tdnu jen zdka pracuju dle ne do pti nebo esti hodin veer.

Takto zhutn rozvrh je mon, protoe jsem vynaloil spous-tu sil, abych v ivot omezil mlk innosti, a hldm si, abych uspoen as vyuval na maximum. Svj denn rozvrh si plnuji kolem stedobodu peliv zvolen hlubok prce a mlk innos-ti, kterm se pi nejlep vli nemohu vyhnout, dvkuji do men-ch celk na okrajch svho rozvrhu. Jak se ukazuje, ti a tyi hodiny neruenho a peliv zaclenho soustedn pt dn v td-nu mohou pinst spoustu cennch vstup.

M oddanost hloubce m pro m i nepracovn pnosy. Povt-inou se ani nedotknu potae od okamiku, kdy pijdu z prce dom, a do zatku dalho pracovnho dne (hlavn vjimkou jsou pspvky na blog, kter rd pu, kdy dti sp). Schopnost

v o d | 21

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

pln se odstihnout od virtulnho svta, na rozdl od bnj praxe odskoit si tu a tam k pracovnm e-mailm i podlehnout nutkn projet sociln st, mi umouje skuten trvit veer as s manelkou a dvma syny a na zaneprzdnnho otce dvou dt pest pekvapiv mnostv knih. Obecnji vzato mi v mm ivo-t nedostatek rozptylovn tlum um nervzn mentln energie na pozad, kter stle intenzivnji prostupuje kadodennmi ivo-ty lid. Nedl mi problm se nudit, co me bt schopnost pi-nejc velk uspokojen zvl v ospalm letnm washington-skm podveeru, kdy v rdiu poslouchm, jak se pomalu odvj zpas Washington Nationals.

Tuto knihu lze nejlpe popsat jako pokus o formalizovn a vy-svtlen m pchylnosti k hloubce spe ne mlkosti a podrobnj popis strategi, kter mi ji pomohly petavit v konkrtn praxi. Sv vahy jsem sepsal sten proto, abych vm pomohl nsledovat mho pkladu a znovu vystavt svj ivot na hlubok prci to ale nen vechno. Na zformulovn a vyjasnn tchto mylenek mm zjem i proto, e chci dl rozvjet sv vlastn postupy. Pochopen hypotzy hlubok prce mi pomohlo uspt, jsem ale pesvden, e co se vytven hodnot te, jet jsem nedoshl svho plnho potencilu. A se budete potkat s mylenkami a pravidly, kter nsleduj, a nakonec triumfovat, mete si bt jisti, e j dlm to sam nemilosrdn se zbavuji mlkosti a peliv rozvjm intenzitu svho hlubokho soustedn. (Jak se mi da, se dozvte v zvru.)

Kdy chtl Carl Jung vnst revoluci do oboru psychiatrie, po-stavil si toit v lesch. Jungova bollingensk v se pro nj sta-la mstem, kde mohl rozvjet svou schopnost hluboce pemlet a pot ji vyut k vytvoen dla tak neskuten originlnho, e zmnilo svt. Na nsledujcch strnkch se vs pokusm pesvd-it, abyste si spolu se mnou zaali stavt svou vlastn bollingen-skou v, abyste si pstovali schopnost vytvet skuten hodnoty v m dl mn soustednm svt a abyste nahldli pravdu vy-znvanou tmi nejproduktivnjmi a nejdleitjmi osobnost-mi minulch generac: Hlubok ivot je dobr ivot.

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t PRVN ST

MyleNka

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

| 25

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

PRV N K A PI TOL A

Hlubok prce je cenn

S blcm se datem americkch voleb v roce 2012 provoz na webo-v strnce New York Times, jak je v okamicch celosttnho vzna-mu bn, znateln narostl. Tentokrt ale bylo nco jinak. Zcela nemrn st provozu podle nkterch zprv vce ne 70 pro-cent smovala na jedin msto rozlehl domny. Nejednalo se pitom o mimodnou zprvu hodnou tituln strany ani o slou-pek nkterho z komenttor listu ovnench Pulitzerovou ce-nou. Jednalo se o blog nadence do baseballovch statistik, kter se peorientoval na pedpovdn vsledk voleb, jmnem Nate Silver. Ani ne o rok pozdji pethly Nata Silvera z Times (kter si ho snaily udret pslibem tmu s a tuctem autor) televizn stanice ESPN a ABC News nabdkou rozshl spoluprce, kter by Silverovi umonila podlet se svou innost na vem od sportu a poas, pes zpravodajsk relace a po, jakkoli se to zd neuvi-teln, televizn penosy z udlen Oscar. Pestoe metodologick preciznost Silverovch vlastnorun vyladnch model je ped-mtem debat, jen mlokdo popr, e v roce 2012 stl tento pta-ticetilet datov profk v na ekonomice na stran vtz.

Dalm takovm vtzem je David Heinemeier Hansson, hvzdn potaov programtor, kter vytvoil vvojov fra-mework pro webov aplikace, Ruby on Rails, jen v souasnos-ti tvo zklad nejpopulrnjch internetovch destinac, jakmi jsou Twitter nebo streamovac sluba Hulu. Hansson je spolen-kem ve vlivn vvojsk firm Basecamp (do roku 2014 psobc pod nzvem 37signals). O velikosti svho podlu na zisku Base-campu ani o jinch zdrojch pjm sice veejn nemluv, lze ale

M y l e n k a26 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

pedpokldat, e jsou velmi tdr vzhledem k tomu, e trv as stdav v Chicagu, Malibu a panlsk Marbelle, kde fuuje do zen prvotdnch zvodnch aut.

Nam tetm a poslednm pkladem jasnho vtze v na dnen ekonomice je John Doerr, spolenk ve vhlasnm ven-ture kapitlovm fondu sdlcm v Silicon Valley, Kleiner Perkins Caufield & Byers. Doerr pomhal financovat mnoho z klovch spolenost, kter jsou motorem souasn technologick revolu-ce, jako Twitter, Google, Amazon, Netscape a Sun Microsystems. Nvratnost tchto investic byla zvratn Doerrovo ist jmn dosahuje v dob, kdo toto pu, vce ne 3 miliard dolar.

Pro si Silver, Hansson a Doerr vedou tak dobe? Na tuto otzku existuj dva typy odpovd. Prvn jsou odpovdi na mikro rovin, kter se dotkaj osobnostnch rys a strategi, je tomuto triu pomohly na vrchol. Druh typ odpovd se sousted na makro rovinu a spe ne na konkrtn jednotlivce se zamuje na typ prce, kter ztlesuj. Pestoe jsou oba pstupy k zodpovzen tto zsadn otzky dleit, pro nai diskusi se ukazuj bt rele-vantnj odpovdi na makro rovin, protoe lpe osvtluj, eho si nae souasn ekonomika cen.

Tuto makro perspektivu prozkoumme s pomoc dvojice eko-nom z MIT, Erika Brynjolfssona a Andrewa McAfeeho, kte ve sv vlivn knize z roku 2011 Race Against the Machine (Z-vod se stroji)* pesvdiv dokldaj, e z mnoha rozlinch vli-v, kter se uplatuj, trh prce zcela nepedvdateln ovlivuje prv vzestup digitlnch technologi. Potkme se s nstupem velk restrukturalizace, vysvtluj Brynjolfsson a McAfee hned v vodu knihy. Nae technologie uhnj kupedu, ale mnoho naich schopnost a organizac zaostv. Pro mnoho pracujcch zvstuje toto zaostvn patn zprvy. Jak se inteligentn stro-je zlepuj a rozdly mezi schopnostmi stroj a lid se zmenuj,

* V roce 2015 vyla v etin kniha Druh vk stroj Prce, pokrok a prosperita v e pikovch technologi autor Erika Brynjolfssona a Andrewa McAfeeho. Pozn. red.

H l u b o k p r c e j e c e n n | 27

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

zamstnavatel stle vce thnou k najmn novch stroj sp-e ne novch lid. A kdy nelze ne najmout lovka, pracovat na dlku je dnes dky rozvoji technologi pro komunikaci a spo-luprci snaz ne kdykoli pedtm, co firmy motivuje klov pozice outsourcovat hvzdm a mezi mstnmi talenty zvyuje nezamstnanost.

Realita vak nen veobecn neuten. Brynjolfsson a McAfee zdrazuj, e ona velk restrukturalizace nedecimuje vechna pracovn msta, ale tvo mezi nimi propast. V nov ekonomice bude stle vce lid tratit, protoe jejich schopnosti bude mon automatizovat nebo snadno outsourcovat, budou vak i tac, kte- nejen peij, ale budou vborn prospvat budou cennj (a tedy i lpe ohodnocen) ne dv. Brynjolfsson a McAfee ne-jsou jedin, kdo ekonomice pedpovd takovou dvoj trajektorii. V roce 2013 vydal napklad ekonom Tyler Cowen z George Ma-son University knihu Average Is Over (S prmrnost je konec), kde zaznv stejn teze digitln propasti. Analza Brynjolfssona a McAfeeho je vak zvl uiten, protoe v n dle identifikuj ti konkrtn skupiny lid, kte budou stt na t lukrativn stran digitln propasti a budou se ve vku inteligentnch stroj tit nemrnmu mnostv vhod. Asi vs nepekvap, e do tchto t skupin nhodou pat Silver, Hansson a Doerr. Pojme si tyto skupiny postupn projt, abychom lpe pochopili, pro jsou na-jednou tak cenn.

Vysoce kvalifikovan pracovnci

Skupinu ztlesnnou Natem Silverem oznauj Brynjolfsson a McAfee jako vysoce kvalifikovan pracovnky. Pokroky v ob-lasti robotiky nebo rozpoznvn ei sice vedou k automatizaci mnoha nepli kvalifikovanch pozic, jak ovem ekonomov zd-razuj, dal technologie, jako jsou vizualizace dat, analytika, vysokorychlostn komunikace a rychl vroba prototyp (rapid prototyping) zvily pnos abstraktnjho a na datech zaloenho uvaovn a tm i hodnotu tchto pozic. Jinak eeno, ti, kdo dis-ponuj vteckou schopnost pracovat s m dl komplikovanjmi stroji a vymmit z nich cenn vsledky, budou prospvat. Tyler

M y l e n k a28 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Cowen tuto skutenost shrnuje jet lapidrnji: Klovou otz-kou bude: Um dobe pracovat s inteligentnmi stroji, nebo ne?

Nate Silver, kter s naprostou samozejmost krm daty ob-rovsk databze a nsledn je z nich sos do svch tajemnch si-mulac Monte Carlo, je samozejm zosobnnm takovho vysoce kvalifikovanho pracovnka. Inteligentn stroje nestoj Silverovu spchu v cest, naopak jsou pro nj pedpokladem.

Superhvzdy

Vynikajc programtor David Heinemeier Hansson je pkladem druh skupiny, kterou ek podle Brynjolfssonovy a McAfeeho pedpovdi v nov ekonomice rozkvt jde o superhvzdy. Vy-sokorychlostn datov st a nstroje pro spoluprci, jako e-mail i telekonferenn software, vymtily v mnoha oblastech znalostn prce regionalismus. U nedv smysl zamstnat teba program-tora na pln vazek, vyhradit mu msto v kanceli a platit mu be-nefity, kdy si mete msto toho zaplatit jednoho z nejlepch pro-gramtor na svt, jako je Hansson, jen na tak dlouho, jak bude pro dokonen projektu teba. V takovm ppad pravdpodobn dostanete lep vsledky za mn penz a i Hansson bude moci ob-slouit za rok vce klient a ve vsledku na tom bude rovn lpe.

To, e Hansson bude mon pracovat na dlku ze panlsk Marbelly, zatmco vy mte kancele v Des Moines v Iow, pro vai firmu nehraje roli, protoe dky rozvoji technologi pro ko-munikaci a spoluprci probh cel proces takka bezproblmov. (Hraje to ale roli pro mn kvalifikovan domovsk programto-ry z Des Moines, kte potebuj pravideln pjem.) Stejn trend vykazuje m dl vce oblast, kde technologie umouj produk-tivn pracovat na dlku konzultantsk sluby, marketing, tvr- psan, design a dal. Jakmile je jednou trh s talenty dostupn vem, ti na vrcholu zavaj konjunkturu, zatmco zbytek trp.

Ve sv klov prci z roku 1981 ekonom Sherwin Rosen ma-tematicky popsal trhy, kde vtz bere ve. Jednm z hlavnch Rosenovch pnos bylo, e explicitn modeloval talent kte-r ve svch vzorcch oznail nenpadnou promnnou q jako faktor s nedokonalou substituc, kterou vysvtluje nsledovn:

H l u b o k p r c e j e c e n n | 29

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Poslech nkolika po sob jdoucch prmrnch zpvk ned dohromady jeden skvl vkon. Jinak eeno, talent nen komo-dita, kterou mete nakupovat ve velkm a rzn ho kombinovat pro dosaen poadovan rovn bt nejlep s sebou nese nco navc. Pokud se tedy pohybujete na trhu, kde m spotebitel p-stup ke vem interpretm a hodnota q je u vech znm, spotebi-tel si vybere toho pln nejlepho. I kdy je rozdl v talentu toho nejlepho a toho, kdo je v ebku schopnost o pku n, jen mal, superhvzdy stejn ovldnou vtinu trhu.

Kdy Rosen tento efekt v 80. letech studoval, zamoval se na pklady filmovch hvzd nebo hudebnk, kde existoval jasn trh v podob kin a obchod s hudebnmi nosii sktajcch pub-liku pstup k rznm interpretm a monost ped rozhodnutm o koupi pomrn pesn zhodnotit jejich talent. Rozvoj techno-logi pro komunikaci a spoluprci pemnil v podobn veobecn dostupn trit mnoho pvodn loklnch trh. Mal firma hle-dajc potaovho programtora nebo PR konzultanta m dnes pstup k mezinrodnmu trhu talent, stejn jako nstup obcho-d s nahrvkami umonil hudebnm fanoukm z malomst obe-jt mstn hudebnky a koupit si alba nejlepch svtovch kapel. Efekt superhvzd m dnes tedy, jinmi slovy, mnohem ir p-sobnost, ne mohl Rosen ped ticeti lety pedvdat. V na dne-n ekonomice stle vt poet jedinc soupe ve svch oborech se superhvzdami.

Vlastnci

Posledn skupinu, je bude v na nov ekonomice vzkvtat sku-pinu zosobnnou Johnem Doerrem tvo ti, kdo disponuj kapi-tlem pro investice do novch technologi, je velkou restruktura-lizaci pohnj. Jak vme u od Marxe, pstup ke kapitlu pin obrovsk vhody. Je ovem tak pravda, e nkter obdob sktaj vce vhod ne jin. Brynjolfsson a McAfee zmiuj jako pklad doby, kdy nebylo dobr sedt na penzch, povlenou Evropu, kdy kombinace prudk inflace a agresivnho zdann vymazala star jmn s pekvapivou rychlost (mohli bychom tomu kat efekt panstv Downton).

M y l e n k a30 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Velk restrukturalizace je na rozdl od povlenho obdob pesn ten as, kdy je dobr mt pstup ke kapitlu. Abyste po-chopili, pro, vzpomete si nejdv, e teorie vyjednvn, klov sloka bnho ekonomick mylen, k, e kdy se penze vy-dlvaj kombinac investice kapitlu a prce, vnosy se navrace-j, zhruba eeno, mrn velikosti vkladu. S tm, jak digitln technologie v mnoha odvtvch sniuj potebu prce, se podl vnos plynoucch tm, kdo inteligentn stroje vlastn, zvyuje. Poskytovatel venture kapitlu me v dnen ekonomice finan-covat spolenost, jako je Instagram, kter se nakonec prodala za miliardu dolar, a pitom zamstnvala pouhch tinct lid. Kdy jindy v historii mlo tak mal mnostv prce podl na tak obrov-sk hodnot? Vzhledem k tak malmu vkladu prce je podl z to-hoto majetku plynouc zpt majitelm stroj v tomto ppad venture investorm bezprecedentn. Nen divu, e mi venture investor, se kterm jsem dlal rozhovor pro svou posledn knihu, trochu s obavami piznal: Kad chce mou prci.

Dejme si te dohromady vechno, co jsme si zatm ekli: Jak jsme zjistili, podle souasnho ekonomickho mylen pohn bezpre-cedentn rozvoj a vliv technologi obrovskou restrukturalizaci na ekonomiky. V nov ekonomice budou mt ti skupiny zvltn v-hodu ti, kte umj dobe a kreativn pracovat s inteligentnmi stroji, ti, kte jsou nejlep v tom, co dlaj, a ti, kte maj pstup ke kapitlu.

Nechpejte m patn, velk restrukturalizace, kterou popsali ekonomov jako Brynjolfsson, McAfee a Cowen, nen v souas-nosti jedinm dleitm ekonomickm trendem a ti ve zmio-van skupiny nejsou jedinmi skupinami, kterm se bude dait. Pro argument tto knihy je vak dleit, e tyto trendy, by ne-jsou jedin, jsou dleit a tyto skupiny, by nejsou jedinmi ta-kovmi skupinami, budou zavat konjunkturu. Pokud se tedy mete pidat k nkter z tchto skupin, povede se vm dobe. Pokud ne, mon se vm i tak povede dobe, ale vae pozice bude oidnj.

H l u b o k p r c e j e c e n n | 31

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Otzka, s n se te musme vypodat, je tedy zejm: Jak se dostat na stranu vtz? Za cenu toho, e zadusm vae rostouc naden, bych ml hned na vod piznat, e neznm tajn recept, jak rychle nahromadit kapitl a stt se dalm Johnem Doerrem. (Kdybych to tajemstv znal, tak bych ho navc jen sotva prozradil v knize.) Zbyl dv skupiny vtz jsou ale pstupn. Tm, jak se k nim pidat, se budeme zabvat dl.

Jak Se V noV ekonomice doStat na Stranu Vtz

Zmnil jsem dv skupiny, kter ek rozkvt a jsou podle mho nzoru pstupn ti, kdo dok pracovat kreativn s inteligentn-mi stroji, a ti, kdo jsou hvzdami ve svm oboru. Kudy vede cesta na lukrativn stranu stle se roziujc digitln propasti? J jsem pesvden, e zsadn roli hraj dv hlavn schopnosti.

dv hlavn schopnosti pro dosaen spchu v nov ekonomice

1. schopnost rychle se uit komplikovanm vcem2. schopnost produkovat pikov vstupy, co se te kvality

i rychlosti

Zanme prvn schopnost. Nejdve si ale musme uvdomit, e jsme zhkan intuitivn a primitivn uivatelskou zkuenos-t s mnoha technologiemi clcmi na bn uivatele, jako jsou Twitter nebo iPhone. To jsou vak spotebitelsk vrobky, nikoli serizn nstroje vtina inteligentnch stroj, kter velkou re-strukturalizaci pohnj, je na pochopen a zvldnut podstatn sloitj.

Vezmte si Nata Silvera, ji zmnn pklad lovka, kter-mu se da, protoe um dobe pracovat se sloitmi technolo-giemi. Kdy se ponome hloubji do jeho metodologie, zjistme, e generovat na datech zaloen pedpovdi volebnch vsledk nen tak snadn jako napsat do vyhledvae Kdo dostane vc hla-s?. Silver si buduje rozshlou databzi vsledk przkum ve-ejnho mnn (z tisc przkum od 250 agentur) a nsledn

M y l e n k a32 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

je zpracovv pomoc oblbenho systmu pro statistickou ana-lzu, Stata, z dlny firmy StataCorp. To nejsou nstroje, s nimi se snadno naute zachzet. Tady je teba typ pkazu, ktermu muste rozumt, abyste mohli pracovat s modern databz, jakou pouv Silver:

CREATE VIEW cities AS SELECT name, population, altitude FROM capitals UNION SELECT name, population, altitude FROM non_capitals;

Pro prci s databzemi tohoto typu se pouv jazyk SQL. Datab-zi poslte pkazy, jako je ten uveden ve, abyste mohli pracovat s informacemi, kter jsou v n uloen. Pochopit, jak s databzemi zachzet, je zrdn. N pkaz napklad vytvo pohled, nebo-li virtuln databzovou tabulku, kter pohromad zobraz data z nkolika rznch existujcch tabulek a lze na ni pak smrovat SQL pkazy jako na standardn tabulku. Kdy pohledy vytvet a jak to dlat dobe, je zapeklit vc, jedna z mnoha, kter muste pochopit a zvldnout, abyste ze skutench databz dokzali vy-loudit kloudn vsledky.

Kdy zstaneme u na ppadov studie Nata Silvera, vim-nme si i druh z technologi, je vyuv, systmu Stata. Jed-n se o vkonn nstroj, kter rozhodn nen z tch, s nimi se lze nauit pracovat intuitivn po chvilkovm oukvn. Tady je napklad popis funkc pidanch do nejnovj verze: Stata 13 disponuje navc mnoha novmi funkcemi, jako jsou treatment efekty, multirovov GLM, vznamnost a velikost vzorku, ge-neralizovan SEM, pedpovdn, velikost efekt, zen projektu, dlouh etzce, BLOB, a mnoho dalch. Silver tento kompli-kovan software vyuv vetn vech generalizovanch SEM a BLOB pro konstruovn spletitch model se vzjemn pro-pojenmi stmi: mnohonsobn regrese provdn na volitel-nch parametrech, na n se pak odkazuje jako na voliteln hod-noty vyuvan v pravdpodobnostnch vrocch.

H l u b o k p r c e j e c e n n | 33

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

Vechny tyto detaily zde uvdm, abych zdraznil, e inteli-gentn stroje jsou komplikovan a na zvldnut sloit.* Pidat se ke skupin, kter s tmito stroji doke dobe pracovat, tedy vy-aduje rozvinout svou schopnost uit se obtn vci. A vzhledem k tomu, jak rychle se technologie vyvjej, proces uen nikdy ne-kon muste bt schopni to zvldat rychle a opakovan.

Schopnost rychle se uit obtnm vcem samozejm nen nutn jen pro dobr ovldn inteligentnch stroj. Klovou roli hraje tak pi snaze stt se superhvzdou takka v jakmkoli obo-ru vetn tch, kter maj s technologiemi pramlo spolenho. Stt se prvotdnm instruktorem jgy napklad vyaduje osvo-jit si stle komplikovanj sadu fyzickch dovednost. Vyniknout v uritm medicnskm oboru, abych uvedl dal pklad, vyadu-je schopnost rychle si osvojit nejnovj vdeck poznatky o da-nch procedurch. Vyjdeno v kostce: Neumte-li se uit, nem-ete prosperovat.

Podvejme se nyn na druhou hlavn schopnost ze seznamu ve schopnost produkovat pikov vstupy. Pokud se chcete stt superhvzdou, osvojit si potebn dovednosti je nezbytn, ale samo o sob to nesta. Latentn potencil muste nsledn peta-vit v hmatateln vstupy, kterch si lid budou cenit. Spousta v-voj napklad doke dobe programovat, ale David Hansson, zmnn pklad superhvzdy, tuto schopnost vyuil k vytvoen Ruby on Rails, projektu, kterm si vydobyl svou povst. Kvli Ruby on Rails musel Hansson pracovat na hranici svch stvaj-cch schopnost a doshnout jednoznan hodnotnch a konkrt-nch vsledk.

Schopnost produkovat kvalitn vstupy potebuj i ti, kdo chtj ovldnout prci s inteligentnmi stroji. Natu Silverovi

* Komplikovanost technologi, kter skuten firmy vyuvaj, aby prorazily, po-ukazuje na absurdnost dnes rozen pedstavy, e vystavit lidi primitivnm, uivatel-sky pvtivm technologim pedevm ve kolch je jaksi prprava pro pozdj spch v technologicky vyspl ekonomice. Dt km iPady nebo je nechat ode-vzdvat domc koly v podob YouTube vide je ale na technicky vysplou ekono-miku piprav asi tak, jako hran si s autodrhou na spnou drhu automechanika.

M y l e n k a34 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

nestailo nauit se pracovat s obrovskmi soubory dat a provdt statistick analzy. Musel pak jet dokzat, e um svou schop-nost vyut a dostat z inteligentnch stroj informace, kter za-jmaj irok publikum. V dob, kdy zpracovval statistiky pro server Baseball Prospectus, pracoval Silver s adou zaplench sta-tistik, byl ale jedin, kdo si dal tu prci pizpsobit sv schop-nosti novmu a lukrativnmu odvtv pedpovdn volebnch v-sledk. Z toho plyne dal obecn pouka, jak se v na ekonomi-ce dostat na stranu vtz: Neprodukujete-li vstupy, nebudete prosperovat jakkoli jste kvalifikovan i talentovan.

Te, kdy jsme identifikovali dv schopnosti, kter jsou z-sadn, chcete-li v naem novm, technologiemi naruenm svt prorazit, pmo se nabz doplujc otzka: Jak si tyto dv hlavn schopnosti pstovat? A tady se dostvme k stedn tezi cel kni-hy: Dv prv popsan hlavn dovednosti zvis na schopnosti hluboce pracovat. Pokud touto zkladn schopnost nedisponu-jete, budete mt problm uit se obtnm vcem a produkovat pikov vstupy.

Zvislost tchto dovednost na hlubok prci nen na prvn pohled zejm; vyaduje to lpe se obeznmit s poznatky z oblas-ti uen, soustedn a produktivity. Nsledujc pase vs s nimi seznm a dky tomu pro vs pestane bt spojitost hlubok pr-ce a ekonomickho spchu nm neekanm a zmn se v nco nevyvratitelnho.

Hlubok prce pomH rycHle Se uit Sloit Vci

Nechte svou mysl stt se optickou okou dky sbhajcm se pa-prskm pozornosti; nechte svou dui zamit se celou svou pozor-nost na to, co ve va mysli pedstavuje dominantn, zcela pohl-cujc mylenku.

S touto radou pichz Antonin-Dalmace Sertillanges, do-miniknsk mnich a profesor morln filozofie, kter na za-tku dvactho stolet napsal tlou, ale pevratnou knku s nzvem The Intellectual Life (Intelektuln ivot). Sertillan-ges knihu napsal jako nvod k rozvoji a prohlouben mysli

H l u b o k p r c e j e c e n n | 35

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

pro ty, kdo si maj na ivobyt vydlvat ve svt mylenek. Sertillanges nap knihou zmiuje nutnost zvldnout kompli-kovanou ltku a teni pomh se na tuto vzvu pipravit. Z toho dvodu se nm jeho kniha me hodit v naem honu za lepm pochopenm toho, jak si lid rychle osvojuj obtn (kognitivn) schopnosti.

Pro pochopen Sertillangesovy rady se vrame k uvedenmu cittu. Sertillanges ve svm vyjden, kter se v rznch obm-nch v The Intellectual Life opakuje, tvrd, e abyste doshli lep-ho pochopen uritho oboru, muste k relevantnm tmatm pistupovat systematicky a nechat sv sbhajc se paprsky po-zornosti odhalit pravdu ukrytou v kadm z nich. Jinmi slovy tedy u: Uit se vyaduje vysok soustedn. Ukazuje se, e s touto mylenkou pedbhl svou dobu. Ve 20. letech 20. stolet piel Sertillanges pi svm pemtn o duevnm ivot na skutenost tkajc se zvldn kognitivn nronch kol, kterou trvalo akademikm formalizovat dalch sedm desetilet.

Serizn se na tom zaalo pracovat v 70. letech 20. stolet, kdy zaalo odvtv psychologie, nkdy oznaovan jako vkonnostn psychologie, systematicky zkoumat, m se experti (v mnoha rz-nch oborech) li od ostatnch. Na zatku 90. let 20. stolet dal profesor na Florida State University K. Anders Ericsson ze vech monch zdroj dohromady jednu ucelenou odpov, kter od-povdala stle poetnj vdeck literatue, a nazval ji dern vdom trnink.

Ericsson uvd svj klov lnek na toto tma psobivm tvrzenm: Odmtme, e jsou tyto rozdly [mezi experty dosa-hujcmi vynikajcch vkon a normlnmi dosplmi] pevn dan Naopak tvrdme, e rozdly mezi experty dosahujcmi vynikajcch vkon a normlnmi dosplmi jsou vsledkem ce-loivotn snahy zlepit svj vkon v urit oblasti.

Americk kultura m obzvl rda pbhy s postavami g-ni (V, jak lehk to pro m je!? ki ve znm scn z filmu Dobr Will Hunting postava Matta Damona, kdy hrav zvldne dkazy, na nich si nejlep svtov matematici vylmali zuby.) Smr vzkumu propagovan Ericssonem a dnes iroce pijman

M y l e n k a36 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

(s uritmi vhradami*), takov mty zpochybuje. Zvldnout kognitivn nron kol vyaduje specifick typ trninku exis-tuje jen mlo vjimek danch vrozenm talentem. (I v tomto ohledu Sertillanges, zd se, pedbhl svou dobu v The Intellec-tual Life toti pe: I lid nadan genialitou byli vjimen jen dky tomu, e vekerou svou energii soustedili na vc, v n se rozhodli naplno vyniknout. Ericsson by to neekl lpe.)

Tm se dostvme k otzce, v em vdom trnink vlastn spo-v. Jako dva hlavn pedpoklady se vtinou uvd, e (1) se sou-stedte na konkrtn schopnost, kterou se snate zlepit, nebo mylenku, kterou se snate pochopit; (2) dostvte zptnou vaz-bu, take mete svj pstup upravit, abyste zamovali pozor-nost tam, kde je to nejpnosnj. Prvn jmenovan pedpoklad je pro nae tma zvl dleit, protoe zdrazuje, e vdom trnink a rozptylovn nejdou dohromady a e vdom trnink naopak vyaduje neruen soustedn. Jak poukazuje Ericsson: Rozptlen pozornost je takka opakem soustedn pozornosti, kter je pro vdom trnink nezbytn. (Zvraznn moje.)

Jako psycholog se Ericsson ani ostatn v jeho oboru nezajma-li o to, pro vdom trnink funguje, pouze rozpoznali, e je to uiten chovn. V destkch let nsledujcch po vydn prvnch Ericssonovch zsadnch lnk na toto tma vak neurovdci zkoumali fyzick procesy vedouc k tomu, e se lid v obtnch

* Kdy mylenku vdomho trninku zpopularizoval ve svm bestselleru z roku 2008 Mimo adu. Anatomie spchu (Outliers; The Story of Success) Malcolm Gladwell, zaalo bt v psychologickch kruzch (mezi lidmi, kte jsou obecn podezvav vi vemu gladwellovskmu) mdn hledat na hypotze o vdomm trninku mouchy. Vtinou vak tyto studie potebu vdomho trninku nevyvrtily, ale sp se pokou-ely nalzt dal aspekty rovn hrajc roli v dosaen vynikajcch vkon. V roce 2013 se Ericsson vi tmto studim vymezil v odbornm lnku Why Expert Per-formance Is Special and Cannot Be Extrapolated from Studies of Performance in the General Population: A Response to Criticisms (Pro jsou vkony expert vjimen a nelze o nich init zvry na zklad studia bn populace Reakce na kritiku), kte-r vyel v odbornm asopise Intelligence (slo 45, 2014, 81103). V lnku Ericsson uvd, e koncepce pokus popsanch v kritickch lncch jsou asto chybn, proto-e pedpokldaj, e lze z rozdlu mezi prmrem a nadprmrem v uritm odvtv usuzovat na rozdl mezi expertem a ne-expertem.

H l u b o k p r c e j e c e n n | 37

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

innostech zlepuj. Novin Daniel Coyle ve sv knize The Ta-lent Code (Kd talentu) z roku 2009 zjistil, e vdci jsou m dl pevnji pesvdeni o tom, e odpov m co do inn s myeli-nem vrstvou tukov tkn, kter roste kolem nervovch bunk a funguje jako izolace, dky n buky penej vzruchy rychleji a istji. Pro lep pochopen toho, jak podl myelin na zlepo-vn vkonu m, si je teba uvdomit, e schopnosti, jak intelek-tuln, tak fyzick, jsou v konenm dsledku jen obvody v moz-ku. Nov vdn obor zabvajc se vkonem pak raz tezi, e urit schopnost se zlepuje s tm, jak se vm kolem pslunch neuro-n vytv silnj vrstva myelinu, co umouje pslunmu ob-vodu penet vzruchy hladeji a efektivnji. Bt v nem skvl tedy znamen bt dobe omyelinovan.

Toto zjitn je dleit, protoe dv innosti vdomho trninku neurologick opodstatnn. Kdy se intenzivn souste-dte na konkrtn schopnost, nutte dan obvod v mozku zno-vu a znovu penet vzruchy oddlen od ostatnch. Opakovan zapojovn konkrtnho obvodu podncuje buky s nzvem oli-godendrocty zat neurony tvoc dan obvod obalovat myeli-nem a tm schopnost fakticky upevnit. Intenzivn se soustedit na dan kol a nenechat se rozptylovat je tedy dleit, protoe jedin tak lze pslun obvod v mozku od ostatnch dostaten oddlit a tm podntit uitenou myelinaci. A naopak, pokud se snate osvojit si sloitou novou dovednost (teba jak spravovat databze pomoc SQL) ve stavu nzk pozornosti (mon mte zrove oteven Facebook), zapojujete pli mnoho obvod z-rove a pli nahodile, ne aby bylo mon izolovat prv tu sku-pinu neuron, je chcete skuten poslit.

V prbhu stolet, kter ubhlo od doby, kdy Antonin-Dal-mace Sertillanges prvn psal o pouvn mysli jako optick oky pro zaosten paprsk pozornosti, jsme od tto nadnesen me-tafory dospli k rozhodn mn poetickmu vysvtlen spova-jcmu v oligodendrocytech. Tento sled mylen o mylen vak smuje k nevyhnutelnmu zvru nauit se rychle obtn vci vyaduje intenzivn se soustedit a nerozptylovat se. Uit se tedy jinak eeno znamen vykonvat hlubokou prci. Pokud nemte

M y l e n k a38 |

Vo

ln

ii

teln

u

kzk

a z

knih

y

Hlu

bo

k p

rc

e

Pra

vid

la p

ro s

ou

ste

d

n

sp

c

h v

ro

zt

kan

m

sv

t

problm se do prce hluboce ponoit, nebudete mt problm zvldnout stle komplikovanj systmy a dovednosti nezbytn k tomu, aby se vm v dnen ekonomice dailo. Pokud ale z-stanete jednm z tch, komu hloubky nedlaj dobe a nechaj se kdykoli rozptlit, nemli byste ekat, e si tyto dovednosti a prci s tmito systmy osvojte snadno.

Hlubok prce pomH produkoVat pikoV VStupy

Adam Grant produkuje pikov vstupy. Kdy jsem ho prv-n potkal v roce 2013, byl nejmladm odbornm asistentem na Wharton School of Business, stavu ekonomie na University of Pennsylvania, kde ml zskat definitivu a stt se docentem. O rok pozdji, kdy jsem zanal pst tuto kapitolu (a teprve zanal uvaovat o krocch vedoucch k m vlastn definitiv), posledn informace znly, e Grant je te na Whartonu nejmladm d-nm profesorem.*

Dvod, pro Grant ve svm akademickm odvtv postupoval tak rychle, je prost m vsledky. V roce 2012 vylo Grantovi sedm lnk a vechny v pednch odbornch asopisech. To je na jeho obor (v nm docenti a profesoi vtinou pracuj samo-statn nebo spolupracuj jen s nkolika mlo dalmi a nemaj pi vzkumu k ruce velk tmy student a postdoktorand) nesku-ten vysok poet. V roce 2013 spadl na pt lnk. To mu ale meme prominout, protoe v tom samm roce vydal knihu s n-zvem Dvat a brt (Give and Take), v n zpopularizoval nco ze svho vzkumu o vztazch v byznysu. ct, e kniha mla spch, by bylo slab slovo. Objevila se na oblce nedln plohy New York Times a stal se z n naprost bestseller. Kdy se v roce 2014 stal Grant dnm profesorem, ml u krom svho bestselleru napsno vce ne edest recenzovanch publikac.

* Ve Spojench sttech je akademick hierarchie nsledujc: odborn asistent, do-cent a dn profesor. Obvykle vs zamstnaj jako odbornho asistenta a po zskn definitivy pov na docenta. Doshnout dn profesury vtinou po zskn defini-tivy trv mnoho let, pokud ji vbec zskte.

Kupte si paprovou nebo elektronickou verzi knihy za skvlou cenu na

www.melvil.cz

http://www.melvil.cz/kniha-hluboka-prace