ZeměpisDomácí úkol7.A

 1/ Kordillery délka 5.000 km (s Andami 15.000 km) vrásno-zlomový a vulkanický horský

systém mladé pohoří (třetihory, čtvrtohory,

aktivní) nejvyšší hora SA: Mt. McKinley: 6.194

m.n.m. (Kordillery Aljašky) nejvyšší hora Kanady: Mt. Logan 5.951

m.n.m. vegetace: S- vysokohorská vegetace, tajga C, J- pouště, polopouště

1-1/ Aleutské pohoří Nejvyšší vrchol: Mt. Redoubt (3.108

m.n.m.) Vegetace: tundra, lesotundra,

vysokohorská vegetace

1-2/ Aljašské hory Nejvyšší vrchol: Mt. McKinley (6.194 m.n.m.)

nejvyšší hora USA a Severní Ameriky Součástí: NP Denali Vegetace: tajga, vysokohorská vegetace

1-6/ Pobřežní pásmo Součástí NP: Redwood (UNESCO)

Sekvojové stromy Vegetace: tajga, vysokohorská vegetace

1-7/ Kaskádové pohoří Nejvyšší vrchol: Mt. Rainier (4.392 m.n.m.)

stratovulkán součástí: tzv. Ohnivého kruhu (St. Helens) Stát Washington (89 km od Seattle)

1-8/ Sierra Nevada Nejvyšší vrchol USA (mimo Aljašku)- Mt.

Whitney (4.418 m.n.m.) Součástí:

Yosemitský národní park (1890, UNESCO) –velkolepá žulová skaliska,

vodopády, sekvojové lesy, biodiverzita NP Sequoia Sekvojové lesy

1-9/ Středoamerická Kordilera

1-3/ Brooksovo pohoří

1-4/ Mackenzieovo pohoří

1-5/ Skalnaté hory Mt. Elbert (4.399 m.n.m.) Rozdělení: S, St, J Střední

–Yellowstonská (vulkanická) tabule (součástí nejstarší národní park na světě- 1872)

Sopečné jevy: gejzíry, horké prameny, jezera s horkou vodou, biodiverzita (Grizzly)–Wyomingská pánev 

1M/ Mexická vysočina 

1M1/ Sierra Madre Occidental

1M3/ Mexická náhorní plošina ohraničena na V Sierrou Madre Oriental a

na Z Sierrou Madre Occidental S- bezodtoké pánve (bolsony), odděleny

izol. hřbety Zvedá se směrem k Jihu (S- 900 – J- 2200) J- pásmo Cordillera Neovolcanica- vrcholy

sopek (např. Popocateptl, Ciclaltéptl (5699 m.n.m, nejv. hora Mexika, Střední Ameriky)

vegetace: S-pouště, polopouště, J- křovité savany

1M2/ Sierra Madre Oriental

1M5/ Sierra Madre Del Sur Klesá do nížiny Tehuantepecké šíje Nejvyšší vrchol: Teotepec (3.703 m.n.m.)

1M4/ Mladovulkanická Kordillera pohoří 100x900 km (dosahuje k oběma

pobřežím) leží v ní nejvyšší vrcholy Mexika:

aktivní vulkány: Ciclaltépetl (5.610 m.n.m., Popocátepetl (5.452 m.n.m.)

1P1/ Kolumbijská plošina je největší lávovou plošinou na světě, má

mírně zvlněný povrch s několika hlubokými kaňony a horstvy, které se zvedají jako ostrovy z moře lávy (zbytky starého reliéfu)

Na východě obklopena Skalnatými horami, na západě Kaskádovým pohořím.

1P2/ Velká pánev Nachází se uzavřena mezi Skalnatými

horami a Sierrou Nevadou a mezi Kolorádskou a Kolumbijskou plošinou;

je to bezodtoká oblast na severovýchodě pánve je deprese

vyplněná Velkým solným jezerem, na západním okraji Velké pánve je nejhlubší deprese na území SA, Údolí smrti, –85 m

Vegetace: pouště, polopouště (součástí Nevadská poušť)

1K1/ Údolí smrti (Death Valley;-86) Obrovská příkopová propadlina Nejsušší a nejžhavější místo SA Součástí Velké pánve

1P3/ Koloradská plošina vodorovně uložené sedimenty obnažené

erozí zde vytvářejí zvláštní útvary, např. nejmohutnější kaňony světa- Grand

Canyon (NP Grand Canyon) součástí Navajská poušť Součástí Monument Valley (trosky původní

náhorní plošiny, pískovcové skály)

2/ Laurentinská vysočina (Kanadský štít) 

nejstarší a nejstabilnější část SA (Pra-Starohory)

průměrná výška 350-450 m.n.m. Vegetace: tajga, S- tundra

3/ Apalačské pohoří Mt. Mitchell (2.037 m.n.m.) Vegetace: lesy mírného pásu, místy

vysokohorská vegetace

4/ Velké roviny (Velké prérie) roviny a mírně ukloněné plošiny (sedimenty)  zaujímají téměř celý středozápad SA  známé svými nedohlednými  obzory  n. výšky (V) 480- (Z) 1800 m. n. m.  vegetace: S- tajga, stepi, lesostepi

5/ Centrální roviny Až 5 km tloušťka usazených horninDělení:• Centrální roviny,• Vnitřní plošiny,• Vnitřní vysočiny

Velká jezera (S), nejv. zásoby sladké vody rozsáhlé nížiny v povodí řeky Mississippi (J), vyzvednuté plošiny (V, JV). N. výšky od 90 do 550 m.n.m. Vegetace: stepi, lesostepi, lesy mírného pásu

6/ Arktická nížina

7/ Pobřežní nížiny nízký rovinatý pás země na jihovýchodním okraji

SA vegetace: lesy mírného pásu

7A/ Missisipská nížina

7B/ Atlantská nížina

7C/ n. pol. Florida

7D/ Pobřežní nížina

NMZ/ nížina Mexického zálivu

NŘY/ Aljašské nížiny okolo řeky Yukon

NPTO/ nížiny pobřeží Tichého oceánu

8/ Andy Horský systém lemující  západní pobřeží JA •  přes 9 000 km = šířka: 200 – 700 km Þ Ø n. v. 

4000 m •  tři oblasti činných a vyhaslých sopek

(Chimborazo, Cotopaxi) • mezihorské plošiny: Altiplano • na jihu fjordy  nejvyšší vrchol Aconcagua (není vulkán,

Argentina) ð 6959 m.n.m. Vegetace: vysokohorská, TDL (sever), pouště a

polopouště Podle států: Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie,

Chile, Argentina

Podle států: Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie,

Chile, Argentina 1/ Severní Andy Severozápadní Andy- 3 pásma Ekvádorské Andy- 2 pásma mezihorské plošiny se sopkami

(Chimborazo, Cotopaxi)2/ Centrální Andy3 pásma s mezihorskými plošinami: Altiplano, Puna de Atacama Poušť Atacama 3/ Jižní Andy Chilské Andy Patagonské Andy- fjordy

9/ Guayanská vysočina Součástí brazilsko-guayanského štítu zarovnaný povrch (žulový masív, překrytý

usazeninami) soustava stolových hor (meset, eroze vodních

toků) Pico da Neblina (nejv. hora Brazílie, 2994 m. n.

m.) největší vodopád na světě: Salto Angel (979 m)-

Venezuela vegetace: střídavě vlhké tropické lesy 

10/ Brazilská vysočina Nejvyšší vrchol: Bandeira (2892 m. n. m.) Vegetace: savany (campos), střídavě vlhký

tropický les 

11/ Orinocká nížina plochý reliéf Vegetace: savany (Llanos) 

12/ Amazonská nížina  rozloha: 5 mil. km2, 3500 x 2000 km  předěluje oblast mezi Brazilským a

Guayanským štítem  plochý reliéf s hustou říční sítí (do 100 m.n.m.)  povodí řeky Amazonky  leží na brazilské platformě (zkonsolidovaná

oblast zemské kůry) a jejím sedimentárním pokryvu  (mocnost 3-5 km)

 vegetace: TDL

Globální význam TDL 1/ „producent kyslíku“, váže CO2 2/ „největší lékárna světa“ (zdroje léků)Důvody kácení TDL 1/ zemědělská půda 2/ palivové a vzácné dřevo (mahagon, eben) 3/ růst měst

13/ Laplatská nížinaRozdělení:

A/ na severu Gran ChacoB/ na jihu Pampas

mírně zvlněný reliéf, svažuje se od And k pobřeží

vegetace: savany, stepi (pampy: úrodné zem.oblasti)

14/ Patagonie stupňovité vyvýšeniny a plošiny (V-200 – Z-2200

m.n.m.) ledovcová jezera vegetace: polopouštní trávy a keře, suché stepi,

lesy mírného pásu, tundra (Ohňová Země)

/ Solná poušť

/ Mohavská poušť

/ Sonorská poušť

/ Atacama