ÚZEMNÍ PLÁN TŘEŠŤextranet.jihlava-city.cz/pup/txt5/vyrok.pdf · ÚZEMNÍ PLÁN TŘEŠŤ OBJEDNATEL: Město Třešť Revoluční 20/1, 589 01 Třešť Ing. Vladislav Hynk, starosta

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEŠŤ

KNESL+KYNČL s.r.o.

architektonický ateliér

Šumavská 416/15

602 00 Brno

ÚNOR 2014

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEŠŤ

OBJEDNATEL: Město Třešť

Revoluční 20/1, 589 01 Třešť

Ing. Vladislav Hynk, starosta

POŘIZOVATEL: Magistrát města Jihlavy, Úřad územního plánování

Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava

Jolana Pavlíková

SCHVALUJÍCÍ ORGÁN: Zastupitelstvo města Třešť

NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ: Krajský úřad Kraje Vysočina

odbor územního plánování a stavebního řádu

oddělení územního plánování

ZPRACOVATEL: KNESL+KYNČL s.r.o.

architektonický ateliér

Šumavská 416/15, 602 00 Brno

garant projektu: doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D.

číslo autorizace ČKA: 02 672

koncepce: Ing. arch. Jiří Knesl

doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D.

Ing. arch. Jaroslava Stružková

Ing. arch. Jan Špirit

Ing. arch. Bohuš Zoubek

spolupráce: Ing. arch. Adam Koten

Bc. Markéta Novotná

dopravní infrastruktura: Ateliér DPK s.r.o.

Ing. Petr Soldán

technická infrastruktura: – vodní hospodářství: Ing. Vítězslav Vaněk

– zásobování plynem a teplem: Ing. Vítězslav Vaněk

– zásobování elektřinou: Ing. Karel Rychlý

ÚSES, krajina: Ageris s.r.o.

RNDr. Jiří Kocián

zábor půdního fondu: Ing. arch. Jiří Knesl

právní konzultace: Mgr. Eva Grabarczyková

Mgr. Otakar Teyschl

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU:

1. ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1

2. POJMY 1

3. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 4

4. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 5

5. URBANISTICKÁ KONCEPCE 9

6. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 10

7. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY 13

8. PODMÍNKY VYUŽITÍ PLOCH 15

9. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ 32

10. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ 33

11. ÚZEMNÍ REZERVY 33

12. DOHODA O PARCELACI 33

13. ÚZEMNÍ STUDIE 34

14. REGULAČNÍ PLÁN 35

15. ETAPIZACE 37

16. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB 37

Ú Z E M N Í P L Á N TŘE ŠŤ N Á V R H , L E D E N 2 0 1 4

© KNESL+KYNČL s.r.o. 1

1. ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.1. Textová část Územního plánu obsahuje:

1.1.1. Výrokovou část s 37 číslovanými stranami A4.

1.1.2. Odůvodnění Územního plánu.

1.2. Grafická část Územního plánu obsahuje:

1.2.1. 4 výkresy výrokové části: měřítko

I/01 Výkres základního členění území 1 : 10 000

I/02.1 Hlavní výkres 1 : 10 000

I/02.2 Koncepce technické infrastruktury 1 : 10 000

I/03 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000

1.2.2. 4 výkresy Odůvodnění Územního plánu:

II/01.1 Koordinační výkres 1 : 10 000

II/01.1 Koordinační výkres – výřezy sídel 1 : 5 000

II/02 Výkres širších vztahů 1 : 50 000

II/03 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 10 000

Výkresy Územního plánu se pro rozhodování v území použijí pouze ve stanovených měřítkách.

2. POJMY

2.1. Pro účely tohoto územního plánu se rozumí následujícím pozemkům takto:

a) Pozemek bytového domu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění bytového domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících bydlení. Podrobněji viz zejména § 20 a § 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

b) Pozemek polyfunkčního domu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění polyfunkčního domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících fungování polyfunkčního domu.

c) Pozemek rodinného domu: stavební pozemek určený k umístění jednoho rodinného domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení v souladu s požadavky na vymezování a využívání pozemků definovanými zejména v § 20 a § 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

d) Pozemek rodinného domu s hospodářským zázemím: stavební pozemek určený k umístění jednoho rodinného domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení zejména hospodářského charakteru, které spolu tvoří souvislý celek.

e) Pozemek staveb komerčního vybavení: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) pro stavby komerčního vybavení (např. staveb pro administrativu, obchod, služby, stravování a stavby ubytovacích zařízení) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující komerční vybavení.

f) Pozemek staveb pro lesní hospodářství: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro lesní hospodářství (např. hájovny, krmelce, seníky) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující lesní hospodářství.



g) Pozemek stavby pro rodinnou rekreaci: stavební pozemek určený k umístění jedné stavby pro rodinnou rekreaci (např. rekreační chaty, chalupy, zahrádkářské chaty) a dalších staveb, terénních úprav a zařízení v souladu s požadavky na pozemky staveb pro rodinnou rekreaci definovanými zejména v § 20 a § 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

h) Pozemek staveb pro tělovýchovu a sport: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro tělovýchovu a sport (např. sportovní haly, sportovní hřiště, tělocvičny, bazény, koupaliště) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující tělovýchovu a sport.

i) Pozemek staveb pro výrobu a skladování: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro výrobu (tj. staveb určených pro průmyslovou, řemeslnou či jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby – výrobní služby) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující výrobu.

j) Pozemek staveb pro zemědělství: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro zemědělství (např. staveb pro hospodářská zvířata, doprovodné stavby pro hospodářská zvířata včetně rybářství a včelařství, stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby, stavby pro skladování minerálních hnojiv) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující zemědělství.

k) Pozemek staveb ubytovacích zařízení: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb ubytovacích zařízení (tj. hotelů, motelů, penzionů a ostatních ubytovacích zařízení) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující ubytování.

l) Pozemek staveb občanského vybavení: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) pro jednotlivé druhy staveb občanského vybavení (tj. staveb veřejného vybavení, staveb pro tělovýchovu a sport a staveb komerčního vybavení) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující patřičný druh občanského vybavení.

m) Pozemek staveb veřejného vybavení: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) pro jednotlivé druhy staveb veřejného vybavení (zejména staveb pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, zdravotnictví, kulturu, církve, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva či kombinaci některé z předcházejících funkcí se sportovním zázemím, zejména sokolovny a orlovny) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující veřejné vybavení.

n) Pozemek technických služeb: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro technické služby (např. pro sběr a třídění komunálního odpadu, stavby pro související administrativu, dílny, garáže) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující technické služby.

o) Pozemek veřejného prostranství: pozemek pro veřejné prostranství dle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (např. pozemek veřejné zeleně a parků, pozemek náměstí či návsi, pozemek ulic apod.) Pozemek veřejného prostranství je určený k umístění staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně související a podmiňující fungování veřejného prostranství (např. stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury, dětská hřiště s případným oplocením a rovněž drobné stavby veřejné infrastruktury - např. telefonní budky, trafiky, přístřešky hromadné dopravy, altánky, veřejné WC, kapličky, boží muka). Pozemek veřejného prostranství slouží rovněž pro obsluhu okolních pozemků technickou infrastrukturou. Pro pozemky veřejných prostranství platí zejména § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

p) Pozemek vodních toků a ploch: pozemek se soustředěním povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně všech s ním souvisejících staveb, terénních úprav a zařízení, případně revitalizačních opatření.

q) Pozemek související dopravní nebo technické infrastruktury: pozemek dopravní nebo technické infrastruktury (např. pozemní komunikace, cyklostezky, trafostanice) bezprostředně související a podmiňující hlavní, přípustné, popřípadě podmíněně přípustné využití dané plochy.

2.2. Pro účely tohoto územního plánu se rozumí následujícím trasám takto:

a) Pěší propojení: trasa vymezuje směrové vedení pěšího průchodu o minimální šířce 2 m skrze plochu, případně na rozmezí dvou ploch, a zaručuje průchodnost 24 hodin denně. Průchod může zahrnovat i vedení cyklotrasy. Trasy jsou vymezeny bez rozlišení na stabilizované a rozvojové.



b) Vodoteč: trasa vymezuje směrové vedení vodního toku nebo jiné vodoteče (trvalé či občasné), která zajišťuje odvádění dešťových vod z území; součástí trasy mohou být i související zařízení.

c) Vodovodní řad: trasa vymezuje významné vedení vodovodního řadu, které zajišťuje zásobování sídla a případně propojení s vodárenskými systémy Olomouckého kraje; součástí prvku mohou být související zařízení.

d) Stoka splaškové kanalizace: trasa vymezuje významné vedení splaškových odpadních vod k ČOV a případně vedení z ČOV do vodoteče; součástí prvku mohou být související zařízení.

e) Stoka dešťové kanalizace: trasa vymezuje významné vedení dešťových odpadních vod k ČOV a případně vedení z ČOV do vodoteče; součástí prvku mohou být související zařízení.

f) Elektrické vedení 110 kV: trasa vymezuje elektrické vedení distribuční soustavy 110 kV, které zajišťuje zejména rozvod elektrické energie z přenosové soustavy do transformačních stanic 110 kV/VN; součástí prvku mohou být související zařízení.

g) Elektrické vedení 22 kV: trasa vymezuje významné elektrické vedení distribuční soustavy 22 kV, které zajišťuje rozvod elektrické energie do transformačních stanic 22/0,4 kV, případě k jednotlivým koncovým uživatelům; součástí prvku mohou být související zařízení.

h) Plynovod VTL: trasa vymezuje vedení VTL plynovodu, který zajišťuje přívod plynu do regulačních stanic VTL; součástí prvku mohou být související zařízení.

i) Plynovod STL: trasa vymezuje vedení významného STL plynovodu, který zajišťuje zásobování sídla zemním plynem a jeho distribuci v rámci něj; součástí prvku mohou být související zařízení.

j) Teplovod: trasa vymezuje vedení teplovodu, který zajišťuje zásobování sídla teplem a jeho distribuci v rámci něj; součástí prvku mohou být související zařízení.

k) Elektronické komunikační vedení: trasa vymezuje významné komunikační vedení zajišťující propojení účastníků veřejných elektronických komunikací; součástí prvku mohou být související zařízení.

Pro vybrané rozvojové trasy jsou ve výkresové části vymezeny koridory technické infrastruktury, které zahrnují území k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, včetně nezbytně souvisejících staveb a zařízení.

2.3. Pro účely tohoto územního plánu se rozumí dalším pojmům takto:

a) Hranice zastavitelného území: hranice zahrnující v sobě vymezené zastavěné území a zastavitelné plochy. Na vymezenou hranici se vážou podmínky základní koncepce území.

b) Polyfunkční dům: stavba sdružující různé funkce ve společném objektu, z nichž každá zabírá nejvýše polovinu jeho podlahové plochy; stavba obsahuje zejména bydlení a obchod.

c) Retenční prostor: zajišťuje území pro případnou akumulaci povodňových vod a tím ochrání zejména sídla před povodněmi. Retenční prostor lze využít v souladu s podmínkami využití ploch, přičemž tyto aktivity nesmí ohrozit či omezit retenční schopnosti území. V retenčním prostoru nelze umisťovat stavby, s výjimkou staveb a zařízení sloužících k vybudování suchých poldrů (zejména hráze).

d) Územní systém ekologické stability (ÚSES): zajišťuje územní podmínky pro posílení ekologické stability krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb; je tvořen soustavou biocenter ÚSES a biokoridorů ÚSES. V biocentrech a biokoridorech ÚSES není přípustné jakékoli využití podstatně omezující aktuální či potenciální funkčnost ÚSES. Do ÚSES nelze umisťovat stavby, a to ani v zastavěném území ani v zastavitelných plochách, vyjma zdola uvedených, přičemž jejich soulad s funkčností ÚSES bude posuzován v navazujících správních řízeních:

stavby pro vodní hospodářství, včetně staveb protierozní či protipovodňové ochrany, pokud jde o stavby ve veřejném zájmu, za předpokladu minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES;

stavby dopravní infrastruktury, které nelze v rámci systému dopravní infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami a koridory ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES;

stavby technické infrastruktury, které nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami a koridory ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES.



3. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

3.1. Zastavěné území se vymezuje k 1. lednu 2014.

3.2. Zastavěné území je vymezeno hranicí zastavěného území ve Výkrese základního členění území (I/01) a v Hlavním výkrese (I/02.1).

3.3. Podmínky využití ploch uvnitř zastavěného území jsou stanoveny v bodě 8.



4. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

4.1. Preambule

Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj území města a ochranu a rozvoj jeho hodnot v návaznosti na jeho historický vývoj a přírodní podmínky.

Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj území města tak, aby bylo posilováno jeho důstojné postavení v rámci regionu Jihlavska a kraje Vysočina.

Územní plán vytváří podmínky pro kvalitní bydlení, práci a rekreaci obyvatel městyse a chrání a rozvijí rekreační a hospodářské využití jeho zemědělské krajiny.

Územní plán vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj města Třešť.

4.2. Základní koncepce území

4.2.1. Obecně

Prioritami rozvoje města je využití proluk, zvýšená hustota zástavby odpovídající městskému prostředí, uspořádaná zástavba, návaznost veřejných prostranství na stávající strukturu; cílem je soustředit intenzitu rozvoje města především do zastavěného území, vytvoření kompaktní městské struktury s prostorově uspořádanou zástavbou směrem k veřejným prostranstvím;

prioritou je ohraničení zástavby sídla veřejnými prostranstvími, které zajistí prostupnost podél této hranice (např. formou pěšin, záhumenních cest, ulic), jejich osázení stromořadími a případně výsadba vzrostlé zeleně na hranicích výrobních a komerčních areálů s volnou krajinou; cílem je zajistit jasný a harmonický přechod mezi sídlem a nezastavěnou krajinou na hranici zastavitelného území.

prioritou je smíšenost urbanistických funkcí na úrovni ploch, pozemků i staveb při zachování všech zákonných limitů; cílem je vytvoření polyfunkční struktury města přispívající zejména ke zmírnění dopravní zátěže a zvýšení sociální kontroly.

prioritou je rozvoj rekreačního charakteru nivy Třešťského potoka (např. přírodní koupaliště, pobytové louky, otevřená sportovní hřiště, promenáda); cílem je vytvořit z nivy potoka převáženě nezastavěnou rekreační městskou zónu plnohodnotně zapojenou do struktury města, včetně zajištění její přístupnosti, obsluhy občanským vybavením a ochrany vzrostlé zeleně.

prioritou je ochrana a rozvoj prostupnosti území; cílem je chránit a rozvíjet zejména pěší prostupnost uvnitř sídla a rovněž prostupnost z něj do krajiny; nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek stavby, je 8 m;

prioritou je odlišení míry regulace veřejných a soukromých zájmů v území; cílem je na jedné straně jasné vymezení a patřičná hierarchie veřejné infrastruktury v sídle (tj. veřejného vybavení, veřejných prostranství a dopravní a technická infrastruktury) a na straně druhé stanovení co nejmenší míry regulace ostatního území (sloužícího zejména pro rezidenční a produkční využití).

4.2.2. Třešť

Prioritou je výstavba tzv. batelovské spojky; cílem je propojit ulici Dr. Richtra s ulicí Nádražní, odlehčit dopravně přetížené ulici Rooseweltově v historickém jádru a obsloužit produkční plochy na levém břehu Třešťského potoka pod nádražím; zároveň je třeba podpořit pěší a cyklistickou prostupnost podél tohoto vodního toku přes bariéru silnice, dbát zvýšených estetických požadavků na objekt mostu a s ním souvisejících úprav batelovské spojky a podpořit městotvorné řešení napojení batelovské spojky na ulici Nádražní.

Prioritou je přestavba bývalé školy na náměstí T. G. Masaryka; cílem je rekonstrukce budovy ve prospěch veřejného vybavení městského významu (např. muzeum betlémů, informační centrum, radnice, pošta).

Prioritou je zamezení další zástavby na svahu pod Šibeničním vrchem, zlepšení pěších vazeb na město, ochrana křížové cesty a vytvoření vyhlídkového místa s případnou rozhlednou na vrcholu Šibeničního vrchu; rozvoj před další zástavbou; cílem je ochránit a rozvíjet svah Šibeničního vrhu v obraze města.



4.2.3. Čenkov

Prioritou je ochrana struktury zástavby sídla, přičemž ochranou je míněno respektování stávajícího charakteru souvislé zástavby a její výškové hladiny zejména podél centrálního prostoru vesnice při dostavbách, přístavbách a změnách staveb, případně při zastavování proluk.

4.2.4. Buková

Prioritou je ochrana struktury zástavby sídla, přičemž ochranou je míněno respektování stávajícího charakteru souvislé zástavby a její výškové hladiny zejména podél centrálního prostoru vesnice při dostavbách, přístavbách a změnách staveb, případně při zastavování proluk.

4.2.5. Salavice

Prioritou je ochrana struktury zástavby návsi, přičemž ochranou je míněno respektování stávajícího charakteru souvislé zástavby a její výškové hladiny při dostavbách, přístavbách a změnách staveb, případně při zastavování proluk.

Prioritou lokality je přestavba areálu bývalého zemědělského družstva; cílem rozvoje území je vytvoření převážně rezidenčního prostředí nízkopodlažních rodinných domů plně integrovaného do struktury Salavic.

4.2.6. Špičák-Pouště

Prioritou je ochrana přírodního území masivu Špičáku; cílem je nerozšiřovat zastavěné území v lokalitě.

4.3. Základní koncepci doplňují tato ustanovení:

a) pozemky staveb s chráněnými vnitřními prostory, pozemky pro chráněné venkovní prostory staveb a pozemky pro chráněné venkovní prostory lze umisťovat pouze v plochách se zajištěnou ochranou před hlukem;

b) v plochách zahrnutých do hranice zastavitelného území lze stavět lokální dominanty (zejména věžičky, arkýře, vikýře) nad maximálně 1/3 půdorysu objektu a do výšky maximálně o 1/3 vyšší, než je maximální výška okolní zástavby stanovená v Podmínkách využití ploch (bod 8);

c) je nutné respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty vycházející ze zvláštních právních předpisů, zejména NPR Velký Špičák a nemovité kulturní památky; při jejich posuzování se musí vycházet i z předpokladu, že ochrana stávajících hodnot nevylučuje vznik hodnot nových;

d) prioritou je zastoupení stromořadí a remízů ve stávající převážně zemědělsky využívaných partiích krajiny; cílem je vytvořit pestrou nezastavěnou zemědělskou krajinu okolí sídla;

e) prioritou je ochrana rekreačního zázemí zejména v okolí stávajících i nově budovaných bytových domů (zejména zelených ploch ve vnitroblocích); cílem je zajištění pozemků pro každodenní rekreaci všech věkových skupin obyvatelstva uvnitř stabilizovaného území a rozvojových ploch;

f) vsakování dešťových vod se zajišťuje především na vlastním pozemku;

g) povolovat domovní čistírny odpadních vod pouze do doby vybudování splaškové kanalizace ukončené na čistírně odpadních vod;

h) při umisťování staveb nebo jejich rekonstrukcích realizovat oddílnou kanalizaci, pokud je to technicky možné;

i) rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací v zastavěném území se umisťují pod zem;

4.4. Nástroje územního plánu

4.4.1. Celé řešené území je rozděleno beze zbytku na plochy podle stávajícího nebo požadovaného způsobu využití, tj. na plochy s rozdílným způsobem využití; graficky jsou odlišeny v Hlavním výkrese (I/02.1); jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8; dělí se konkrétně na:

plochy smíšené obytné (kód plochy: 000-SO);

plochy komerčních zařízení (kód plochy: 000-OK);

plochy veřejného vybavení (kód plochy: 000-OV);

plochy pro tělovýchovu a sport (kód plochy: 000-OS);

plochy občanského vybavení specifických forem (kód plochy: 000-OX);

plochy zeleně (kód plochy: 000-Z);



plochy veřejných prostranství (kód plochy: 000-P);

plochy dopravní infrastruktury (kód plochy: 000-D);

plochy technické infrastruktury (kód plochy: 000-T);

plochy výroby a skladování (kód plochy: 000-V);

plochy specifické (kód plochy: 000-X);

plochy rodinné rekreace (kód plochy: 000-RI);

plochy lesní (kód plochy: 000-NL);

plochy smíšené nezastavěného území (kód plochy: 000-NS);

plochy zemědělské (kód plochy: 000-NZ);

plochy vodní a vodohospodářské (kód plochy: 000-W).

4.4.2. Podle míry a kvality zastavění nebo požadovaných změn tohoto stavu nabývají plochy s rozdílným způsobem využití určitého významu – plochy podle významu; graficky jsou odlišeny ve Výkrese základního členění území (I/01) i v Hlavním výkrese (I/02.1); k nim se zpravidla vážou podmínky prostorového uspořádání stanovené v bodě 8; dělí se konkrétně na:

a) plochy stabilizované:

plochy stabilizované v zastavěném území vymezené pro zajištění kvalitních územních podmínek v urbanizovaném území, stabilizaci stávajícího funkční využití a prostorového uspořádání v zastavěném území;

plochy stabilizované v nezastavěném území vymezené pro zajištění kvalitních územních podmínek v nezastavěném území, stabilizaci stávajícího funkčního využití a prostorového uspořádání v nezastavěném území.

b) plochy rozvojové:

plochy přestavby vymezené pro zajištění recyklace současně zastavěného území z důvodu špatné struktury zástavby nebo špatného funkčního využití a zároveň pro ochranu území nezastavěného před dalším neodůvodněným zastavováním;

plochy zastavitelné vymezené pro zajištění kvalitních územních podmínek ve prospěch rozvoje sídla vně zastavěného území;

plochy změn v krajině, tj. plochy pro změnu využití v nezastavěném území, vymezené za účelem přeměny nezastavěného území s nevhodným využitím.

4.4.3. Plocha může být určena k prověření jejího budoucího využití; tyto tzv. plochy nebo koridory územních rezerv (kód plochy: R00) jsou zobrazeny ve Výkrese základního členění území (I/01) a rovněž v Hlavním výkrese (I/02.1), případně ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2); jejich výčet a podmínky jsou případně stanoveny v bodě 11.

4.4.4. Územní plán vymezuje rovněž:

a) územní systém ekologické stability (ÚSES), který je zobrazen v Hlavním výkrese (I/02.1) a jehož podmínky podrobněji specifikují využití ploch či jejich částí. Prvky ÚSES jsou stanoveny v bodě 7;

b) koncepční prvky technické infrastruktury, které jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2) a které znázorňují specifické využití plochy:

vodní zdroj;

čerpací stanice;

vodojem;

čistírna odpadních vod;

elektrická stanice 110/22 kV;

elektrická stanice 22 kV;

regulační stanice STL/NTL;

kotelna;

elektronické komunikační zařízení;

skládka inertního odpadu;

technické služby.



c) trasy veřejné infrastruktury, které zahrnují především trasy technické infrastruktury a jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2) a v Hlavním výkrese (I/02.1); konkrétně jsou to trasy:

pěší propojení;

vodoteč;

vodovodní řad;

stoka splaškové kanalizace;

stoka dešťové kanalizace;

elektrické vedení 110 kV;

elektrické vedení 22 kV;

plynovod VTL;

plynovod STL;

teplovod;

elektronické komunikační vedení.

4.4.5. Pro zajištění specifických podmínek kompaktního sídla a jeho estetického působení v krajině se vymezuje hranice zastavitelného území, která je zobrazena zejména v Hlavním výkrese (I/02.1.).

4.4.6. Pro stanovení podmínek ochrany krajinného rázu řešeného území jsou Územním plánem určeny nástroje prostorového uspořádání území; jejich podmínky jsou pro jednotlivé plochy případně stanoveny v bodě 8; jsou to:

a) maximální výšková hladina zástavby;

b) uliční charakter zástavby.

4.5. Limity využití území

4.5.1. Při využívání řešeného území je nutné respektovat limity vyplývající ze zvláštních právních předpisů, tj.:

a) územní podmínky pro výstavbu;

b) limity dopravní infrastruktury;

c) limity technické infrastruktury;

d) vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek;

e) ochrana přírody a krajiny;

f) ochrana památek;

g) limity vyplývající z dalších právních předpisů.

4.5.2. Vybrané limity jsou specifikovány v textové části Odůvodnění Územního plánu a jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese (II/01).



5. URBANISTICKÁ KONCEPCE

5.1. Koncepce bydlení

Pro zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí se vymezují plochy smíšené obytné (SO). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

5.2. Koncepce občanského vybavení

Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní občanské vybavení řešeného území, se stanovuje koncepce občanského vybavení, kterou tvoří:

5.2.1. Koncepce veřejného vybavení viz bod 6.2.1.

5.2.2. Koncepce sportovního vybavení viz bod 6.2.2.

5.2.3. Koncepce komerčního vybavení

Pro zajištění územních podmínek a přiměřené dostupnosti komerčních zařízení se vymezují plochy komerčních zařízení (OK). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

5.3. Koncepce výroby

Pro zajištění kvalitních podmínek pro výrobu, výrobní služby a skladování se vymezují plochy výroby a skladování (V). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

5.4. Koncepce individuální rekreace

Pro zajištění územních podmínek pro rekreaci především v zahrádkářských osadách a chatách se vymezují plochy rodinné rekreace (RI). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

5.5. Koncepce specifických areálů

Pro zajištění územních podmínek pro obranu a bezpečnost státu se vymezují plochy specifické. Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

5.6. Koncepce sídelní zeleně viz bod 6.1.2.



6. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

6.1. Koncepce veřejných prostranství

Pro zajištění prostupnosti řešeného území, jeho obsluhy, případně rekreaci obyvatel, se stanovuje koncepce veřejných prostranství, kterou tvoří:

6.1.1. Koncepce prostupnosti a obsluhy území

Pro zajištění územních podmínek pro prostupnost a obsluhu území se vymezují plochy veřejných prostranství (P), plochy dopravní infrastruktury (D) a trasy pěších propojení. Tyto plochy a trasy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1). Podmínky využití ploch koncepce prostupnosti a obsluhy území jsou stanoveny v bodě 8.

6.1.2. Koncepce sídelní zeleně

Pro zajištění každodenní rekreace obyvatel ve veřejně přístupné zeleni urbanizovaného území se vymezují plochy zeleně (Z) doplněné o trasy stromořadí. Tyto plochy a trasy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

6.2. Koncepce občanského vybavení veřejné infrastruktury

6.2.1. Koncepce veřejného vybavení

Pro zajištění rovnoměrného rozmístění a přiměřené dostupnosti důležitého občanského vybavení sloužícího zejména pro vzdělávání a výchově, veřejné správě a kultuře se vymezují plochy veřejného vybavení (OV). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

6.2.2. Koncepce sportovního vybavení

Pro zajištění územních podmínek a přiměřené dostupnosti sportovních a tělovýchovných zařízení se vymezují plochy pro tělovýchovu a sport (OS) a plochy občanského vybavení specifických forem (OX). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

6.3. Koncepce dopravní infrastruktury

6.3.1. Koncepce pěší dopravy

Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní pěší dopravu se vymezují především plochy veřejných prostranství (P) a trasy pěšího propojení. Plochy a trasy koncepce pěší dopravy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1). Podmínky využití ploch veřejných prostranství jsou stanoveny v bodě 8.

6.3.2. Koncepce cyklistické dopravy

Pro zajištění kvalitní cyklistické dopravy na území obce se vymezují především plochy veřejných prostranství (P) a plochy dopravní infrastruktury (D). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

6.3.3. Koncepce železniční dopravy

Pro zajištění územních podmínek pro železniční dráhy se vymezují plochy dopravní infrastruktury (D). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

6.3.4. Koncepce silniční dopravy

Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní síť pozemních komunikací především pro automobilovou dopravu se vymezují plochy dopravní infrastruktury (D) a případně plochy veřejných prostranství (P). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.



6.3.5. Koncepce statické dopravy

Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní veřejné parkování v obci se vymezují zejména plochy dopravní infrastruktury (D) a plochy veřejných prostranství (P) a dále například plochy veřejného vybavení (OV) a plochy pro tělovýchovu a sport (OS), v rámci nichž se parkoviště či parkovací objekty mohou realizovat. Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

6.3.6. Koncepce hromadné dopravy

Územní podmínky pro kvalitní hromadnou dopravu na území obce zajišťuje koncepce silniční a železniční dopravy.

6.4. Koncepce technické infrastruktury

6.4.1. Koncepce vodních toků a ploch

Pro zajištění územních podmínek pro hospodaření s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, pro regulaci vodního režimu v území a pro prostupnost podél vodních toků a ploch se vymezují plochy vodní a vodohospodářské (W) a trasy vodoteče. Plochy koncepce vodních toků a ploch jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.; trasy koncepce jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/2.2).

6.4.2. Koncepce protipovodňové, retenční a protierozní ochrany

Pro zajištění územních podmínek pro ochranu především zastavěného území a zastavitelných ploch před záplavami a pro podporu retenční a protierozní schopnosti krajiny se vymezují zejména plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy smíšené nezastavěného území (NS) a tzv. retenční prostor. Plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8; prvky koncepce jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/2.2).

Pro ochranu před záplavami a pro podporu retenční a protierozní schopnosti krajiny jsou konkrétně vymezeny:

PP-01: retenční prostor – poldr v Čenkově.

6.4.3. Koncepce zásobování vodou

Pro zajištění územních podmínek pro zásobování území vodou se vymezují trasy vodovodního řadu, které jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).

6.4.4. Koncepce odkanalizování

Pro zajištění územních podmínek pro odkanalizování území se vymezují plochy technické infrastruktury a trasy stoky splaškové kanalizace. Plochy koncepce odkanalizování jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8. Trasy koncepce odkanalizování jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).

Pro kvalitnější odkanalizování jsou konkrétně vymezeny tyto rozvojové trasy:

TK-01: stoky splaškové kanalizace včetně čistírny odpadních vod v místní části Salavice;

TK-02: stoka splaškové kanalizace ze Salavic do Jezdovic;

TK-03: čistírna odpadních vod včetně napojení na stávající kanalizační stoky v místní části Buková;

TK-04: stoky splaškové kanalizace včetně čistírny odpadních vod v místní části Čenkov;

TK-05: stoka splaškové kanalizace z rozvojového území za drůbežárnou do ulice Antonína Dvořáka;

TK-06: stoka splaškové kanalizace z rozvojového území U vodojemu do ulice Otokara Březiny;

TK-07: stoka splaškové kanalizace z rozvojového území U vodojemu do ulice Vrchlického;

TK-08: stoka splaškové kanalizace z rozvojového území Hodická do ulice Národního odboje;

TK-09: stoky splaškové kanalizace z rozvojového území za hřbitovem do ulice Partlicovy.

6.4.5. Koncepce odpadového hospodářství

Pro zajištění územních podmínek pro hospodaření s odpady se vymezují plochy technické infrastruktury a koncepční prvky technické služby a skládka inertního odpadu. Plochy koncepce odpadového hospodářství jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 8. Koncepční prvky jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).



Pro kvalitnější hospodaření s odpady jsou konkrétně vymezeny:

TO-01: technické služby u ČOV;

TO-02: skládka inertního odpadu U Česalíka.

6.4.6. Koncepce zásobování elektrickou energií

Pro zajištění územních podmínek pro zásobování území elektrickou energií se vymezují trasy elektrického vedení 110 kV, trasy elektrického vedení 22 kV a koncepční prvky elektrická stanice 110/22 kV a elektrická stanice 22kV. Trasy a koncepční prvky koncepce zásobování elektrickou energií jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).

Pro kvalitnější zásobování elektrickou energií jsou konkrétně vymezeny tyto rozvojové trasy:

TE-01: trasa elektrického vedení 110 kV – propojení rozvodny 110/22 kV Jihlava–západ do rozvodny 110/22 kV Telč s napojením rozvodny 110/22 kV Třešť;

TE-02: trasa elektrického vedení 110 kV – napojení rozvodny 110/22 kV Třešť na vedení 110 kV Kosov – Telč od obce Pavlov;

TE-03: rozvodna 110/22 kV Třešť;

TE-04: trasa elektrického vedení 22 kV – vývod z rozvodny 110/22 kV Třešť pro posílení elektrického vedení 22 kV č. VN87;

TE-05: trasa elektrického vedení 22 kV – vývod z rozvodny 110/22 kV Třešť pro posílení elektrického vedení 22 kV zásobujícího město Třešť a elektrického vedení 22 kV č. VN43;

TE-06: trasa elektrického vedení 22 kV – vývod z rozvodny 110/22 kV Třešť pro napojení elektrického vedení 22 kV vedoucího do Batelova;

TE-07: rozvodna 22 kV u ČOV Třešť včetně úpravy stávajících tras elektrických vedení 22 kV (přeložky do kabelových podzemních vedení) a jejich napojení do této rozvodny;

TE-08: trasa elektrického vedení 22 kV – úprava stávajícího elektrického vedení 22 kV mezi ulicemi Selská a Na Hrázi (přeložka do kabelového podzemního vedení);

TE-09: trasa elektrického vedení 22 kV – posílení elektrického vedení pro napojení rozvojových ploch u Jezdovického rybníka.

6.4.7. Koncepce zásobování plynem

Pro zajištění územních podmínek pro zásobování území plynem se vymezují trasy plynovodu VTL, trasy plynovodu STL, koncepční prvky regulační stanice plynu VTL/STL a koncepční prvky regulační stanice plynu STL/NTL. Trasy a prvky koncepce zásobování plynem jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).

6.4.8. Koncepce zásobování teplem

Pro zajištění územních podmínek pro zásobování území teplem se vymezují trasy teplovodu koncepční prvek kotelna. Trasy a prvky koncepce zásobování teplem jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).

6.4.9. Koncepce elektronických komunikací

Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní elektronické komunikace se vymezují trasy elektronického komunikačního vedení a koncepční prvky elektronické komunikační zařízení, které jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).



7. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

7.1. Koncepce smíšené nezastavěné krajiny

Pro zajištění různorodosti nezastavěné krajiny, zajištění její ekologické stability, jejího hospodářského, případně i rekreačního využití a dobré dostupnosti se vymezují plochy smíšené nezastavěného území (NS). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

7.2. Koncepce zemědělské krajiny

Pro zajištění kvalitních podmínek pro zemědělské využívání krajiny, zajištění její ekologické stability, různorodosti a dobré dostupnosti se vymezují plochy zemědělské (NZ) a případně plochy smíšené nezastavěného území (NS). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

7.3. Koncepce lesů

Pro zajištění kvalitních podmínek růstu lesa, zajištění ekologické stability krajiny, rekreačního a hospodářského využití a dobré dostupnosti a prostupnosti se vymezují plochy lesní (NL) a případně plochy smíšené nezastavěného území (NS). Tyto plochy jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1) a jejich podmínky využití jsou stanoveny v bodě 8.

7.4. Koncepce vodních toků a ploch viz bod 6.4.1.

7.5. Koncepce protipovodňové ochrany viz bod 6.4.2.

7.6. Koncepce prostupnosti krajiny

Územní podmínky pro prostupnost území obce zajišťuje zejména koncepce prostupnosti a obsluhy území, případně koncepce vodních toků a ploch.

7.7. Koncepce rekreace v krajině

Územní podmínky pro rekreaci v krajině zajišťuje zejména koncepce prostupnosti a obsluhy území, koncepce sportovního vybavení, případně koncepce vodních toků a ploch, koncepce smíšené nezastavěné krajiny a koncepce lesů.

7.8. Koncepce dobývání nerostů

Územní plán nestanovuje koncepci dobývání nerostů.

7.9. Územní systém ekologické stability

Pro zajištění územních podmínek pro ochranu a rozvoj přírodě blízkých ekosystémů udržujících přírodní rovnováhu se vymezuje územní systém ekologické stability (ÚSES), který je zobrazen v Hlavním výkrese (I/02.1).

V řešeném území jsou vymezeny skladebné části ÚSES následujících typů: nadregionální biocentrum, nadregionální biokoridor - vložené lokální biocentrum, nadregionální biokoridor - dílčí úsek, regionální biokoridor - vložené lokální biocentrum, regionální biokoridor - dílčí úsek, lokální biocentrum a lokální biokoridor.

Konkrétně jsou vymezeny následující skladebné části ÚSES:

nadregionální biocentrum NRBC 55 Špičák;

dílčí skladebné části nadregionálního biokoridoru NRBK 123: vložená lokální biocentra NRBK 123/BC 1 a NRBK 123/BC 2 a úseky mezi biocentry NRBK 123/BK 1, NRBK 123/BK 2 a NRBK 123/BK 3;

dílčí skladebné části regionálního biokoridoru RBK 509: vložená lokální biocentra RBK 509/BC 1 a RBK 509/BC 2 a úseky mezi biocentry RBK 509/BK 1, RBK 509/BK 2 a RBK 509/BK 3;

lokální biocentra: LBC 1 - LBC 19;

lokální biokoridory: LBK 1 - LBK 29.



Cílovými ekosystémy jsou:

mezofilní lesní ekosystémy - v případě většiny plochy nadregionálního biocentra NRBC 55 Špičák (mimo podmáčené partie), v případě nadregionálního biokoridoru NRBK 123 a jeho dílčích skladebných částí, regionálního biokoridoru RBK 509 a jeho dílčích skladebných částí, lokálních biocenter LBC 13, LBC 14, LBC 16 a LBC 19, lokálních biokoridorů LBK 12, LBK 13, LBK 18, LBK 19, LBK 20, LBK 21, LBK 22, LBK 28 a LBK 29 a nepodmáčených partií lokálních biocenter LBC 9, LBC 15 a LBC 17;

vodní, nivní a mokřadní ekosystémy - v případě podmáčených partií nadregionálního biocentra NRBC 55 Špičák, v případě lokálních biocenter LBC 1, LBC 2, LBC 3, LBC 4, LBC 5, LBC 6, LBC 7, LBC 8, LBC 10, LBC 11, LBC 12 a LBC 18, lokálních biokoridorů LBK 1, LBK 2, LBK 3, LBK 4, LBK 5, LBK 6, LBK 7, LBK 8, LBK 9, LBK 10, LBK 11, LBK 14, LBK 15, LBK 16, LBK 17, LBK 23, LBK 24, LBK 25, LBK 26 a LBK 27 a podmáčených partií lokálních biocenter LBC 9, LBC 15 a LBC 17.



8. PODMÍNKY VYUŽITÍ PLOCH

Pro jednotlivé druhy ploch s rozdílným využitím platí zároveň:

Převažující část plochy je určena pro pozemky a stavby uvedené v hlavním využití (pokud je stanoveno).

Ostatní část plochy lze využít zejména pro pozemky a stavby uvedené v přípustném využití. Rovněž je možné tuto část plochy využít pro pozemky a stavby uvedené v podmíněně přípustném využití při splnění stanovených podmínek. Není-li hlavní využití stanoveno, lze využít celou plochu ve prospěch pozemků a staveb uvedených v přípustném využití i v podmíněně přípustném využití.

Plochu nelze využít ve prospěch pozemků a staveb uvedených v nepřípustném využití.

Využití ploch musí zohlednit podmínky prostorového uspořádání, požadavky základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot a další ustanovení územního plánu.

8.1. Plochy smíšené obytné (SO)

8.1.1. Hlavní využití není stanoveno.

8.1.2. Přípustné využití zahrnuje zejména:

a) pozemky rodinných domů;

b) pozemky rodinných domů s hospodářským zázemím;

c) pozemky bytových domů;

d) pozemky staveb veřejného vybavení;

e) pozemky staveb pro zemědělství na plochách 219-SO, 434-SO, 700-SO, 1056-SO, 1407-SO, 1478-SO a 1573-SO;

f) pozemky parků a veřejné zeleně;

g) pozemky a stavby drobné doprovodné a sakrální architektury (např. odpočívadla, plastiky, turistické přístřešky, altány, rozhledny, kaple, boží muka), pozemky další zeleně (např. stromořadí, aleje, remízy, ÚSES), pozemky vodních toků a ploch a pozemky protipovodňových, retenčních a protierozních opatření.

8.1.3. Podmíněně přípustné využití, přičemž soulad bude posuzován v navazujících správních řízeních:

a) pozemky staveb pro zemědělství, které tvoří se stavbami pro bydlení jeden hospodářský celek, nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou v měřítku úměrném potenciálu území a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území;

b) pozemky polyfunkčních domů, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou v měřítku úměrném potenciálu území a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území;

c) pozemky staveb pro tělovýchovu a sport, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou v měřítku úměrném potenciálu území a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území;

d) pozemky staveb komerčního vybavení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou v měřítku úměrném potenciálu území a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území;

e) pozemky staveb pro výrobu nebo skladování, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou v měřítku úměrném potenciálu území a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území;

f) pozemky související dopravní infrastruktury;

g) pozemky související technické infrastruktury;

h) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení jako stavby dočasné.



8.1.4. Nepřípustné využití:

a) pozemky a stavby, které nejsou v souladu s požadavky základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje hodnot a které svým provozováním a technickým zařízením narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území;

b) pozemky staveb snižující kvalitu prostředí v ploše, např. pro těžbu, hutnictví, chemii, těžké strojírenství a asanační služby;

c) pozemky a stavby, které nejsou v souladu s podmínkami prostorového uspořádání.

8.1.5. Podmínky prostorového uspořádání:

a) ve stabilizovaných plochách:

stavby na pozemcích (např. dostavby proluk, přístavby a nástavby) budou odpovídat převažujícímu charakteru a struktuře zástavby dané plochy (tj. budou respektovat stávající stavební čáru, historickou strukturu obytných a hospodářských stavení, případně rekreační charakter vnitrobloků apod.) a jejich výška bude maximálně o 1 typické nadzemní podlaží vyšší než převažující zástavba v ploše; jiné prostorové uspořádání je nutné ověřit územní studií;

v případě demolice tří a více objemově průměrných objektů v dané ploše nebo na pozemku větším než 2 000 m² je nutné novou zástavbu ověřit územní studií, pokud se nejedná o obnovu původního prostorového uspořádání;

v rozvojových plochách:

stavby v plochách 1128-SO, 1345-SO a 1562-SO nepřekročí výškovou hladinu 11 m, tzn. výška stavby nepřekročí 11 m, to vše měřeno od úrovně veřejného prostranství, k němuž je orientované průčelí stavby, nebo v případě ztížených terénních podmínek od úrovně rostlého terénu při hraně obdobně orientovaného průčelí; tuto výšku mohou na těchto stavbách překročit pouze technická zařízení, např. stožáry, antény, fotovoltaická zařízení, komíny, a drobné architektonické prvky, např. nárožní věžičky, vikýře.

stavby v plochách 1031-SO a 1032-SO nepřekročí výškovou hladinu 13/17 m, tzn. výška římsy nebo okapní hrany staveb nepřekročí 13 m a výška hřebene střechy nebo ustoupeného podlaží po úhlem 45° nepřekročí 17 m, to vše měřeno od úrovně veřejného prostranství, k němuž je průčelí stavby orientované, přičemž tuto výšku mohou na těchto stavbách překročit pouze technická zařízení, např. stožáry, antény, fotovoltaická zařízení, komíny, a drobné architektonické prvky, např. nárožní věžičky, vikýře.

stavby na ostatních plochách nepřekročí výškovou hladinu 7/10 m, přičemž pro její výpočet se postupuje obdobně jako je shora uvedeno;

zástavba na pozemcích bude tvořit uliční charakter zástavby, tzn. převažující části průčelí hlavních staveb se umisťují na hranu rovnoběžnou s veřejným prostranstvím zpravidla v jeho těsné blízkosti, přičemž tyto hlavní stavby vytvářejí hmotové rozhraní mezi uličním prostorem a zbylou částí plochy (např. nádvoří, zahrady), kde se zpravidla umisťují související stavby; jádro plochy zůstává zpravidla nezastavěné (např. jako sad či zahrada);



8.2. Plochy veřejného vybavení (OV)

8.2.1. Hlavní využití, tj. převažující využití:

a) pozemky staveb veřejného vybavení.

8.2.2. Přípustné využití, které neznemožní převládající hlavní využití, zahrnuje zejména:

a) pozemky staveb pro tělovýchovu a sport;

b) pozemky parků a veřejné zeleně;

c) pozemky a stavby drobné doprovodné a sakrální architektury (např. odpočívadla, plastiky, turistické přístřešky, altány, rozhledny, kaple, boží muka), pozemky další zeleně (např. stromořadí, aleje, remízy, ÚSES), pozemky vodních toků a ploch a pozemky protipovodňových, retenčních a protierozních opatření.

8.2.3. Podmíněně přípustné využití, přičemž soulad bude v navazujících správních řízeních:

a) pozemky staveb pro komerční vybavení související s hlavním využitím v měřítku úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem;

b) pozemky související dopravní infrastruktury;

c) pozemky související technické infrastruktury;

d) pozemky fotovoltaických elektráren pouze jako součást areálů (např. na rezervní ploše areálů škol, zdravotnických nebo sportovních areálů);

e) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení jako stavby dočasné.


a) pozemky a stavby, které nejsou v souladu s požadavky základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje hodnot;

b) pozemky rodinných nebo bytových domů;

c) pozemky staveb pro rodinnou rekreaci;

d) pozemky staveb pro výrobu, skladování nebo zemědělství.

8.2.5. Podmínky prostorového uspořádání nejsou stanoveny.



8.3. Plochy pro tělovýchovu a sport (OS)


a) pozemky staveb pro tělovýchovu a sport.


a) pozemky staveb veřejného vybavení;




a) pozemky staveb pro komerční vybavení související s hlavním využitím v měřítku úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem;

b) pozemky fotovoltaických elektráren pouze jako součást areálů (např. na rezervní ploše areálů škol, zdravotnických nebo sportovních areálů);

c) pozemky související dopravní infrastruktury;

d) pozemky související technické infrastruktury;

e) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení jako stavby dočasné.





d) pozemky staveb pro výrobu, skladování nebo zemědělství;

e) pozemky a stavby, které nejsou v souladu s podmínkami prostorového uspořádání.




8.4. Plochy komerčních zařízení (OK)


a) pozemky staveb komerčního vybavení (zejména staveb pro administrativu, obchod, služby, stravování a ubytovacích zařízení).


a) pozemky staveb veřejného vybavení;

b) pozemky staveb pro tělovýchovu a sport;

c) pozemky parků a veřejné zeleně;

d) pozemky a stavby drobné doprovodné a sakrální architektury (např. odpočívadla, plastiky, turistické přístřešky, altány, rozhledny, kaple, boží muka), pozemky další zeleně (např. stromořadí, aleje, remízy, ÚSES), pozemky vodních toků a ploch a pozemky protipovodňových, retenčních a protierozních opatření.


a) pozemky staveb pro výrobu nebo skladování v měřítku úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem;



d) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení jako stavby dočasné.



b) pozemky staveb pro zemědělství;

c) pozemky rodinných nebo bytových domů;

d) pozemky staveb pro rodinnou rekreaci;

e) pozemky a stavby, které nejsou v souladu s podmínkami prostorového uspořádání.



stavby na pozemcích (např. dostavby proluk, přístavby a nástavby) budou odpovídat převažujícímu charakteru a struktuře zástavby dané plochy (zejména budou respektovat stávající uliční charakter zástavby, pokud existuje); jiné prostorové uspořádání je nutné ověřit územní studií;

v případě demolice tří a více objemově průměrných objektů v dané ploše nebo na pozemku větším než 2 000 m² je nutné novou zástavbu ověřit územní studií, pokud se nejedná o obnovu původního prostorového uspořádání;

b) v rozvojových plochách:

stavby v plochách 611-OK a 1319-OK nepřekročí výškovou hladinu 11 m, tzn. výška stavby nepřekročí 11 m, to vše měřeno od úrovně veřejného prostranství, k němuž je orientované průčelí stavby, nebo v případě ztížených terénních podmínek od úrovně rostlého terénu při hraně obdobně orientovaného průčelí; tuto výšku mohou na těchto stavbách překročit pouze technická zařízení, např. stožáry, antény, fotovoltaická zařízení, komíny, a drobné architektonické prvky, např. nárožní věžičky, vikýře.

stavby na ostatních plochách nepřekročí výškovou hladinu 7/10 m, tzn. výška římsy nebo okapní hrany staveb nepřekročí 7 m a výška hřebene střechy nebo ustoupeného podlaží po úhlem 45° nepřekročí 10 m, to vše měřeno od úrovně veřejného prostranství, k němuž je průčelí stavby orientované, přičemž tuto výšku mohou na těchto stavbách překročit pouze technická zařízení, např. stožáry, antény, fotovoltaická zařízení, komíny, a drobné architektonické prvky, např. nárožní věžičky, vikýře.

uliční charakter zástavby není stanoven.



8.5. Plochy občanského vybavení specifických forem (OX)


a) pozemky pro tělovýchovu a sport v nezastavěném území (např. pro jezdectví, golfová hřiště, lyžařské svahy).


a) pozemky a stavby drobné doprovodné a sakrální architektury (např. odpočívadla, plastiky, turistické přístřešky, altány, rozhledny, kaple, boží muka), pozemky další zeleně (např. stromořadí, aleje, remízy, ÚSES), pozemky vodních toků a ploch a pozemky protipovodňových, retenčních a protierozních opatření.

8.5.3. Podmíněně přípustné využití, přičemž soulad bude v navazujících správních řízeních:

a) pozemky staveb, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra) a neznemožní průchodnost krajinou, v měřítku úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem;

b) pozemky souvisejících parků a veřejné zeleně;



e) oplocení, které neznemožní hlavní využití nebo zlepší podmínky pro fungování hlavního využití.



b) pozemky fotovoltaických nebo větrných elektráren;

c) pozemky rodinných nebo bytových domů;

d) pozemky polyfunkčních domů;

e) pozemky staveb pro rodinnou rekreaci;

f) pozemky staveb pro výrobu, skladování nebo zemědělství;

g) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení;

h) pozemky staveb pro těžbu nerostů.




8.6. Plochy rodinné rekreace (RI)


a) pozemky staveb pro rodinnou rekreaci velikosti do 60 m² zastavěné plochy objektu.




a) pozemky staveb souvisejícího občanského vybavení, které jsou svojí velikostí a kapacitou úměrné charakteru, struktuře a obsluze plochy a okolního území;

b) pozemky staveb pro zemědělství, které jsou svojí velikostí a kapacitou úměrné charakteru, struktuře a obsluze plochy a okolního území;

c) pozemky související veřejné zeleně;

d) pozemky související dopravní infrastruktury;

e) pozemky související technické infrastruktury.


a) pozemky a stavby, které nejsou v souladu s požadavky základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje hodnot a které svým provozováním a technickým zařízením narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území;


c) pozemky polyfunkčních domů;

d) pozemky staveb pro výrobu nebo skladování;

e) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení;

f) pozemky a stavby, které nejsou v souladu s podmínkami prostorového uspořádání.

8.6.5. Podmínky prostorového uspořádání


stavby na pozemcích, které budou odpovídat převažujícímu charakteru, struktuře a výšce zástavby dané plochy; jiné prostorové uspořádání je nutné ověřit územní studií;

b) v rozvojových plochách:

stavby na pozemcích nepřekročí maximální výškovou hladinu 5/7 m, tzn. výška římsy nebo okapní hrany staveb nepřekročí 5 m a výška hřebene střechy nebo ustoupeného podlaží po úhlem 45° nepřekročí 7 m, to vše měřeno od úrovně veřejného prostranství (případně neveřejné komunikace), k němuž je průčelí stavby orientované, přičemž tuto výšku mohou na těchto stavbách překročit pouze technická zařízení, např. stožáry, antény, fotovoltaická zařízení, komíny, a drobné architektonické prvky, např. nárožní věžičky, vikýře.;

uliční charakter zástavby není stanoven.



8.7. Plochy výroby a skladování (V)


a) pozemky staveb pro výrobu nebo skladování;

b) pozemky staveb pro zemědělství;

c) pozemky občanského vybavení na plochách 1161-V a 1162-V.


a) pozemky staveb občanského vybavení;




a) pozemky fotovoltaických elektráren pouze jako součást areálů (např. na rezervní ploše výrobních areálů, technologických center nebo sportovních areálů);



d) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení jako stavby dočasné.





d) pozemky a stavby, které nejsou v souladu s podmínkami prostorového uspořádání.


a) ve stabilizovaných i rozvojových plochách stavby nepřekročí výškovou hladinu 11 m, tzn. výška stavby nepřekročí 11 m, to vše měřeno od úrovně veřejného prostranství, k němuž je orientované průčelí stavby, nebo v případě ztížených terénních podmínek od úrovně rostlého terénu při hraně obdobně orientovaného průčelí; tuto výšku mohou na těchto stavbách překročit pouze technická zařízení, např. stožáry, antény, fotovoltaická zařízení, komíny, a drobné architektonické prvky, např. nárožní věžičky, vikýře.

b) uliční charakter zástavby není stanoven.



8.8. Plochy specifické (X)


a) pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu a civilní ochranu, zejména pro Policii ČR.


a) pozemky parků a veřejné zeleně;

b) pozemky a stavby drobné doprovodné a sakrální architektury (např. odpočívadla, plastiky, turistické přístřešky, altány, rozhledny, kaple, boží muka), pozemky další zeleně (např. stromořadí, aleje, remízy, ÚSES), pozemky vodních toků a ploch a pozemky protipovodňových, retenčních a protierozních opatření.


a) pozemky staveb občanského vybavení, zejména pro administrativu, obchod, služby, stravování a stavby ubytovacích zařízení, související s hlavním využitím, v kapacitě úměrné potřebám území a v souladu s jeho charakterem;



d) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení jako stavby dočasné;

e) pozemky fotovoltaických elektráren pouze jako součásti areálů;


a) pozemky a stavby, které nejsou v souladu s požadavky základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje hodnot.


c) pozemky polyfunkčních domů;

d) pozemky staveb pro rodinnou rekreaci.




8.9. Plochy technické infrastruktury (T)


a) pozemky vedení, staveb a s nimi provozně souvisejících zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody.

b) pozemky skládky inertního odpadu na plochách 1174-T a 1397-T (koncepční prvek skládka inertního odpadu).





a) pozemky staveb pro administrativu jako provozní součást areálu s hlavním využitím;

b) pozemky staveb ubytovacích zařízení pro správce areálů pouze jsou-li jejich provozní součástí;



e) pozemky fotovoltaických nebo větrných elektráren pouze jako součásti areálů;

f) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení jako stavby dočasné;

g) pozemky na zbylé části koridoru technické infrastruktury v souladu s podmínkami využití sousedící plochy, za podmínky, že bylo například regulačním plánem, dohodou o parcelaci nebo předchozím územním rozhodnutím zajištěno hlavní využití této plochy či koridoru.






8.10. Plochy dopravní infrastruktury (D)


a) silniční pozemky včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikací (např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, parkovací stání, doprovodná a izolační zeleň);

b) drážní pozemky (tj. obvod drah) včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti dráhy (např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, kolejiště, doprovodná zeleň), pozemků zařízení pro drážní dopravu (například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy) a dalších pozemků souvisejících staveb (například depa, opravny, vozovny, překladiště a správní budovy).





a) pozemky staveb občanského vybavení, zejména pro administrativu, obchod, služby, stravování a stavby ubytovacích zařízení, související s hlavním využitím, v kapacitě úměrné potřebám území a v souladu s jeho charakterem;

b) pozemky staveb ubytovacích zařízení pro správce areálů pouze jsou-li jejich provozní součástí;



e) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení jako stavby dočasné;

f) pozemky fotovoltaických elektráren pouze v rámci pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikací (např. náspy, zářezy) nebo jako součásti areálů;

g) pozemky na zbylé části koridoru dopravní infrastruktury v souladu s podmínkami využití sousedící plochy, za podmínky, že bylo například regulačním plánem, dohodou o parcelaci nebo předchozím územním rozhodnutím zajištěno hlavní využití této plochy či koridoru.






8.11. Plochy veřejných prostranství (P)


a) pozemky ulic, chodníků, náměstí, návsí a případně dalších prostorů zajišťující obsluhu území a zároveň přístupných každému bez omezení.





a) pozemky staveb občanského vybavení (zejména pro služby a stravování) související s hlavním využitím, v kapacitě úměrné potřebám území a v souladu s jeho charakterem;



d) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení jako stavby dočasné;

e) pozemky na zbylé části koridoru veřejných prostranství v souladu s podmínkami využití sousedící plochy, za podmínky, že bylo například regulačním plánem, dohodou o parcelaci nebo předchozím územním rozhodnutím zajištěno hlavní využití této plochy či koridoru.



b) pozemky fotovoltaických nebo větrných elektráren.




8.12. Plochy zeleně (Z)


a) pozemky parků a veřejné zeleně.


a) pozemky ostatních veřejných prostranství;



a) pozemky staveb občanského vybavení (zejména pro služby a stravování) související s hlavním využitím, v kapacitě úměrné potřebám území a v souladu s jeho charakterem;



d) oplocení, které neznemožní hlavní využití nebo zlepší podmínky pro fungování hlavního využití.





d) pozemky staveb pro výrobu, skladování nebo zemědělství;

e) stavby pro reklamu nebo informační a reklamní zařízení;

f) pozemky garáží pro vozidla skupiny 2 a 3.




8.13. Plochy smíšené nezastavěného území (NS)

8.13.1. Hlavní využití není stanoveno.


a) neoplocené pozemky zemědělského půdního fondu (tj. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty);

b) pozemky určené k plnění funkcí lesa;



a) pozemky staveb pro zemědělství, lesní nebo vodní hospodářství, které svým účelem a kapacitou odpovídají charakteru a výměře místně souvisejících pozemků a jsou technologicky přímo vázány na dané stanoviště;



d) pozemky staveb, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra) a neznemožní průchodnost krajinou, v měřítku úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem;

e) oplocení, které neznemožní hlavní využití nebo zlepší podmínky pro fungování hlavního využití.



b) stavby na plochách 1417-NS, 1422-NS a 1430-NS (pod Šibeničním vrchem)

c) pozemky fotovoltaických nebo větrných elektráren;

d) stavby pro reklamu nebo samostatné informační a reklamní zařízení;

e) pozemky staveb pro těžbu nerostů.




8.14. Plochy zemědělské (NZ)


a) pozemky zemědělského půdního fondu (tj. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty).




a) pozemky určené k plnění funkce lesa velikosti do 2000 m2;

b) pozemky staveb pro zemědělství, lesní nebo vodní hospodářství, které svým účelem a kapacitou odpovídají charakteru a výměře místně souvisejících pozemků a jsou technologicky přímo vázány na dané stanoviště;



e) pozemky staveb, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra) a neznemožní průchodnost krajinou, v měřítku úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem;

f) oplocení, které neznemožní hlavní využití nebo zlepší podmínky pro fungování hlavního využití.




c) stavby pro reklamu nebo samostatné informační a reklamní zařízení;

d) pozemky staveb pro těžbu nerostů.




8.15. Plochy lesní (NL)


a) pozemky určené k plnění funkcí lesa.




a) pozemky zemědělského půdního fondu (tj. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty) velikosti do 2 000 m2;

b) pozemky staveb pro zemědělství, lesní nebo vodní hospodářství, které svým účelem a kapacitou odpovídají charakteru a výměře místně souvisejících pozemků a jsou technologicky přímo vázány na dané stanoviště.



e) pozemky staveb, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra) a neznemožní průchodnost krajinou, v měřítku úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem;

f) oplocení, které neznemožní hlavní využití nebo zlepší podmínky pro fungování hlavního využití.









8.16. Plochy vodní a vodohospodářské (W)


a) pozemky vodních toků a ploch;

b) pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití (např. stavidla, jezy, bermy).


a) pozemky zemědělského půdního fondu (tj. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty);

b) pozemky určené k plnění funkce lesa;



a) pozemky staveb pro zemědělství, lesní nebo vodní hospodářství, které svým účelem a kapacitou odpovídají charakteru a výměře místně souvisejících pozemků a jsou technologicky přímo vázány na dané stanoviště;



d) pozemky staveb, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra) a neznemožní průchodnost krajinou, v měřítku úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem;

e) oplocení, které neznemožní hlavní využití nebo zlepší podmínky pro fungování hlavního využití;

f) pozemky na zbylé části koridoru vodní a vodohospodářské plochy v souladu s podmínkami využití sousedící plochy, za podmínky, že bylo například regulačním plánem, dohodou o parcelaci nebo předchozím územním rozhodnutím zajištěno hlavní využití této plochy či koridoru.









9. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ

9.1. Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit:

9.1.1. Veřejně prospěšné stavby určené k rozvoji dopravní infrastruktury:

VSD-01: přeložka silnice II/406 (plochy dopravní infrastruktury 1163-D, 1176-D, 1260-D, 1296-D, 1300-D, 1303-D, 1305-D, 1310-D, 1313-D, 1520-D);

VSD-02: propojení ulic Nádražní a Dr. Richtra, tzv. Batelovská spojka (plochy dopravní infrastruktury 1120-D, 1143-D);

VSD-03: cyklostezka Třešť–Hodice (plocha dopravní infrastruktury 1362-D);

VSD-04: cyklostezka Třešť–Čenkov (plochy dopravní infrastruktury 191-D, 192-D, 1259-D, 1263-D, 1530-D);

VSD-05: cyklostezka Třešť–Batelov (plochy dopravní infrastruktury 407-D, 428-D, 1200-D, 1501-D).

9.1.2. Veřejně prospěšné stavby určené k rozvoji technické infrastruktury:

VST-01: trasa elektrického vedení 110 kV – propojení rozvodny 110/22 kV Jihlava–západ do rozvodny 110/22 kV Telč s napojením rozvodny 110/22 kV Třešť (trasa zásobování elektrickou energií TE-01);

VST-02: trasa elektrického vedení 110 kV – napojení rozvodny 110/22 kV Třešť na vedení 110 kV Kosov – Telč od obce Pavlov (trasa zásobování elektrickou energií TE-02);

VST-03: trasa elektrického vedení 22 kV – vývod z rozvodny 110/22 kV Třešť pro posílení elektrického vedení 22 kV č. VN87 (trasa zásobování elektrickou energií TE-04);

VST-04: trasa elektrického vedení 22 kV – vývod z rozvodny 110/22 kV Třešť pro posílení elektrického vedení 22 kV zásobujícího město Třešť a elektrického vedení 22 kV č. VN43(trasa zásobování elektrickou energií TE-05);

VST-05: trasa elektrického vedení 22 kV – vývod z rozvodny 110/22 kV Třešť pro napojení elektrického vedení 22 kV vedoucího do Batelova (trasa zásobování elektrickou energií TE-06);

VST-06: rozvodna 110/22 kV Třešť (plocha technické infrastruktury 1299-T);

VST-07: plocha pro technické služby u ČOV v Třešti (plocha technické infrastruktury 1137-T);

VST-08: plocha pro biologický rybník – čistírnu odpadních vod v Čenkově (plocha vodní a vodohospodářská 197-W);

VST-09: plocha pro biologický rybník – čistírnu odpadních vod v Bukové (plocha vodní a vodohospodářská 335-W);

VST-10: plocha pro biologický rybník – čistírnu odpadních vod v Salavicích (plocha vodní a vodohospodářská 600-W).

9.1.3. Veřejně prospěšné stavby určeny ke snižování ohrožení území povodněmi:

VSP-01: hráz poldru v Čenkově (plocha vodní a vodohospodářská 140-W).

9.1.4. Veřejně prospěšná opatření určená k založení prvků územního systému ekologické stability:

VOU-01: NRBC 55 Špičák;

VOU-02: NRBK 123/BK 1, NRBK 123/BC 1, NRBK 123/BK 2, NRBK 123/BC 2, NRBK 123/BK 3;

VOU-03: RBK 509/BK 1, RBK 509/BC 1, RBK 509/BK 2, RBK 509/BC 2, RBK 509/BK 3.

9.2. Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ve prospěch obce.

9.2.1. Veřejně prospěšné stavby určené k rozvoji veřejného vybavení (občanského vybavení veřejné infrastruktury):

VSV-01: na plochách občanského vybavení specifických forem 1433-OX, 1438-OX, 1451-OX, 1453-OX, 1455-OX pro občanské vybavení rekreačně-sportovního charakteru ve volné krajině (např. golf nebo jezdectví) s předkupním právem ve prospěch města Třeště (na pozemcích p.č. 3767/1, 3767/12, 3772/1, 3772/2, 3767/7, 3767/8, 2827, 3767/11, 3767/9, 3767/10, 3767/15, 3767/14, 3771/2, 3771/1, 3767/16,



3767/13, 3770/1, 3770/2, 3767/21, 3767/19, 3767/20, 3767/17, 3767/18, 3767/22, 3778/18, 3778/17, 3778/19, 3778/12, 3778/11, 3778/16, 3778/4, 3778/20, 3778/10, 3778/13, 3778/14, 3778/9, 3778/15, 2825, 3778/8, 3778/7, 2818, 3778/6, 3778/5, 3778/1, 3814, 3817, 3816, 3796/1, 3845, 3842, 3856, 3860/1, vše v k.ú. Třešť);

VSV-02: na ploše veřejného vybavení 1097-OV pro veřejné pohřebnictví s předkupním právem ve prospěch města Třeště (na pozemcích p.č. 3075, 3076, 3094/1, 3094/2, 3095/1, 3095/2, 3105, 3059, 3056, vše v k.ú. Třešť);

VSV-03: na ploše veřejného vybavení 1291-OV pro vzdělávání a výchovu s předkupním právem ve prospěch města Třeště (na pozemcích p.č. 1539/2 v k.ú. Třešť).

9.3. Územním plánem se vymezuje plocha pro asanaci, pro niž lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit:

A-01: objekt bývalé prodejny čp. 47 na návsi v Čenkově na pozemku p.č. st. 78 v k.ú. Čenkov.

9.4. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou stanoveny a zobrazeny včetně ploch nezbytných k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel a nezbytně souvisejících staveb a zařízení.

9.5. Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření jsou zobrazeny ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/03).

10. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ

Územní plán nestanovuje kompenzační opatření.

11. ÚZEMNÍ REZERVY

11.1. K zajištění podmínek pro možné budoucí využití se vymezují plochy a koridory územních rezerv. Plochy a koridory územních rezerv jsou zobrazeny ve Výkrese základního členění území (I/01).

11.1.1. Pro zajištění podmínek pro možné budoucí využití se vymezují tyto územní rezervy:

R01: územní rezerva pro výrobní využití v lokalitě U Česalíka;

R02: územní rezerva pro výrobní využití v lokalitě U Česalíka;

R03: územní rezerva pro technickou infrastrukturu, respektive pro skládku inertního odpadu;

R04: územní rezerva pro veřejnou zeleň západně od ulice U vodojemu;

R05: územní rezerva pro smíšené obytné využití jižně od ulice Havlíčkovy.

11.1.2. Podmínky využití

a) v plochách a koridorech územních rezerv nesmí být stávající využití měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití;

b) v plochách a koridorech územních rezerv mohou být v souladu s podmínkami využití dané plochy případně umístěny dočasné stavby, například oplocení, přístřešky, zahrádkářské chaty, mobilní objekty, demontovatelné stavby apod.

12. DOHODA O PARCELACI

Územní plán vymezuje plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci"). Plochy jsou zobrazeny ve Výkrese základního členění území (I/01).

12.1.1. Územní plán vymezuje tyto plochy pro uzavření dohody o parcelaci:

DP-01: U tenisu–sever;

DP-02: U tenisu–jih;



DP-03: Drůbežárna;

DP-04: U vodojemu–sever;

DP-05: U vodojemu–jih;

DP-06: Za hřbitovem;

DP-07: Hodická;

DP-08: Buková–severovýchod.

13. ÚZEMNÍ STUDIE

13.1. Územní plán vymezuje plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Plochy územních studií jsou zobrazeny ve Výkrese základního členění území (I/01).

13.1.1. Územní plán vymezuje tyto plochy pro zpracování územních studií:

US-01: Pod Štajfernou;

US-02: Niva Třeštského potoka–sever;

US-03: Tovární–Intea;

US-04: Tovární–Jednota;

US-05: Nerudova–u kotelny;

US-06: Za autobusovým nádražím;

US-07: Niva Třeštského potoka–střed;

US-08: Niva Třeštského potoka–jih;

US-09: Sportovní areál;

13.1.2. Podmínky pro pořízení územní studie: Územní studie prověří v řešeném území zejména podrobnější vymezení pozemků a jejich využití, podrobnější umístění a prostorové uspořádání staveb, podrobnější ochranu a rozvoj hodnot a podrobnější řešení veřejné infrastruktury.

13.2. V plochách pro pořízení územní studie nelze do doby pořízení územní studie nebo do doby marného uplynutí lhůty stanovené pro její pořízení umisťovat stavby a zařízení s výjimkou zdola vyjmenovaných, pokud jsou v souladu s podmínkami využití předmětné plochy:

a) stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů;

b) stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m² a do 5 m výšky;

c) skleníky do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky;

d) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky;

e) stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa;

f) přípojky vodovodní, kanalizační a energetické;

g) informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m²;

h) informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích;

i) bazény do 40 m² zastavěné plochy;

j) dočasné stavby.

13.3. Plochy pro zpracování územní studie nelze dělit. V případě potřeby lze plochu pro zpracování územní studie rozšířit nad rámec jejího vymezení. Sousedící plochy pro zpracování územních studií lze sloučit a zpracovat dohromady. Podmínky pro pořízení územní studie lze rozšířit nad rámec jejich stanovení Územním plánem.

13.4. Lhůta pro pořízení územních studií je stanovena na 6 let od data nabytí účinnosti Územního plánu.



14. REGULAČNÍ PLÁN

14.1. Územní plán vymezuje plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu. Plochy pro vydání regulačního plánu jsou zobrazeny ve Výkrese základního členění území (I/01).

RP-01: „Salavice-jih“; regulační plán z podnětu.

14.2. Zadání regulačního plánu RP-01: „Salavice-jih“

Cílem rozvoje území je vytvoření převážně rezidenčního prostředí nízkopodlažních rodinných domů plně integrovaného do struktury Salavic.

Účelem regulačního plánu je zejména stanovení podrobnějšího využití rozvojové plochy smíšené obytné, tj. vymezení pozemků, jejich vzájemného uspořádání a určení funkčních a prostorových podmínek pro umisťování staveb či zařízení v souladu s Územním plánem a s cíli a úkoly územního plánování. Regulační plán vymezí dále zejména pozemky veřejných prostranství, jejichž součástí budou pozemní komunikace a další související veřejná dopravní a technická infrastruktura zajišťující optimální obsluhu řešeného území. Regulační plán dále prověří nezbytnost vymezení pozemků veřejného vybavení vzhledem k náplni řešeného území a jeho širších vztahů.

a) Vymezení řešeného území

Území se nachází v k.ú. Salavice a je vymezeno ve Výkrese základního členění území (I/01) Územního plánu. Řešené území se nachází jižně od od salavické návsi na území bývalého zemědělského areálu.

b) Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití

Regulační plán vymezí:

pozemky rodinných domů;

pozemky veřejných prostranství určené k umístění staveb a zařízení veřejné dopravní infrastruktury (zejména silnic, chodníků,odstavných a parkovacích ploch);

pozemky veřejných prostranství zaručující zejména prostupnost území po obvodu řešeného území.

Regulační plán prověří a je-li to účelné vymezí v souladu s Územním plánem zejména:

pozemky rodinných domů s hospodářským zázemím;

pozemky nízkopodlažních bytových domů;

pozemky veřejných prostranství určených pro veřejnou zeleň;

pozemky veřejných prostranství určené k umístění staveb a zařízení veřejné dopravní infrastruktury (zejména silnic, chodníků,odstavných a parkovacích ploch);

trasy, případně pozemky, stavby a zařízení pro obsluhu území technickou infrastrukturou.

c) Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb

Regulační plán stanoví:

podrobnější podmínky prostorového uspořádání zástavby, zejména stavební čáry a výšku stavby.

V regulačním plánu se prověří a je-li to účelné stanoví zejména:

podrobnější podmínky prostorového uspořádání zástavby v souladu s ustanoveními Územního plánu (zejména uliční čáry, vzdálenost staveb od hranic pozemků a sousedních staveb, podlažnost staveb, objem a tvar staveb, určení části pozemku, které mohou být zastavěny);

profily uličních prostorů, tj. šířky komunikací, chodníků, pásů zeleně, parkovacích stání apod. včetně umístění technické infrastruktury.

d) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

Regulační plán bude v souladu s požadavky na ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot stanovených Územním plánem.

Regulační plán navrhne řešení, které bude chránit a rozvíjet prostupnost uvnitř řešeného území a jeho plnohodnotné spojení s okolím, zejména s centrem města a stávajícími i navrhovanými zastávkami VHD.

e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury

Občanské vybavení: bude prověřeno umístění pozemků či staveb občanského vybavení veřejné infrastruktury (veřejného vybavení).

Veřejná prostranství: viz Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití.



Dopravní infrastruktura: bude řešena doprava v klidu v souladu s ČSN 73 6110; dále viz Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití.

Technická infrastruktura: viz Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití.

f) Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření

Bude zpřesněno vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření dle nadřazené územně plánovací dokumentace a případně další, které vyplynuly z řešení regulačního plánu.

g) Požadavky na asanace

Bez požadavků.

h) Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, požární ochrany, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)

Požadavky vyplývající z ÚAP Regulační plán vyhodnotí a případně zapracuje případné hodnoty, limity a záměry obsažené v Územně analytických podkladech obce a kraje a rovněž vyhodnotí a případně zpracuje zjištění, vyhodnocení a určení problémů k řešení obsažená v Rozboru udržitelného rozvoje území.

Požární ochrana Regulační plán zohlední právní předpisy týkající se požární ochrany zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

Ochrana veřejného zdraví Bez požadavků

Civilní ochrana Bez požadavků.

Obrana a bezpečnost státu Bez požadavků.

Ochrana ložisek nerostných surovin Bez požadavků.

geologické stavby území Bez požadavků

Ochrana před povodněmi Bez požadavků.

i) Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí

Bez požadavků.

j) Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují

Bez požadavků.

k) Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci

Plánovací smlouva bude uzavřena na realizaci zejména veškerých veřejných prostranství a veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Bez požadavků na dohodu o parcelaci.

l) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení, včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení

Obsah regulačního plánu, včetně jeho odůvodnění, bude řešen v rozsahu podle Přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Výkresy regulačního plánu, včetně jeho odůvodnění, budou zpracovány v měřítku podle § 19, odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.



Hlavním měřítkem regulačního plánu bude měřítko 1 : 2000, přičemž detaily mohou být zpracovány v měřítku 1 : 1000, popřípadě 1 : 500.

14.3. V plochách a koridorech, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách v území pořízení regulačního plánu, nelze do doby pořízení regulačního plánu nebo do doby marného uplynutí lhůty stanovené pro jeho pořízení umisťovat stavby a zařízení s výjimkou vyjmenovaných v bodě 13.2.

14.4. Lhůta pro vydání regulačního plánu z podnětu je stanovena na 6 let od data nabytí účinnosti Územního plánu.

15. ETAPIZACE

Územní plán nestanovuje pořadí změn v území.

16. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB

Pro zdola vyjmenované stavby, případně veřejná prostranství, může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt:

a) stavby zapsané do seznamu kulturních památek, včetně veřejných prostranství;

b) stavba mostu tzv. batelovské spojky přes Třešťský potok;

c) stavba rozhledny na Šibeničním vrchu;

d) stavby v nivě Třešťského potoka na plochách určených pro zpracování územních studií US-02, US-07 a US-08;

e) rekonstrukce stavby staré školy na náměstí T. G. Masaryka.

Documents

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEŠŤextranet.jihlava-city.cz/pup/txt5/vyrok.pdf · ÚZEMNÍ PLÁN TŘEŠŤ OBJEDNATEL: Město Třešť Revoluční 20/1, 589 01 Třešť Ing. Vladislav Hynk, starosta