ÚZEMNÍ STUDIE „MALÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA BRN NSKÁ …B 3. V Územním plánu Prostějov je území určeno zejména pro rozvoj smíšené výrobní zástavby (plocha přestavby

00548_70 ÚZEMNÍ STUDIE „MALÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA BRNĚNSKÁ-VÝCHOD“ 03 / 2016 © k n e s l k y n č l a r c h i t e k t i

ÚZEMNÍ STUDIE „MALÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA BRNĚNSKÁ-VÝCHOD“

Luzny Vaclav

Razítko


ÚZEMNÍ STUDIE „MALÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA BRNĚNSKÁ-VÝCHOD“

lokalita: území mezi silnicí II/433 (ulicí Brněnskou) a dálnicí D46

na pomezí k.ú. Prostějov a k.ú. Žesov; zahrnuje zejména

plochu, ve které je dle Územního plánu Prostějov

zpracování územní studie US-16 „Brněnská-východ“

podmínkou pro rozhodování o změnách v území

objednatel: Statutární město Prostějov

nám. T.G. Masaryka 130/14

796 01 Prostějov

pořizovatel: Magistrát města Prostějova

Odbor stavební úřad, Oddělení územního plánování

nám. T.G. Masaryka 130/14

796 01 Prostějov

Ing. Jan Košťál – vedoucí odboru

Ing. Jana Římská – referent

zhotovitel: knesl kynčl architekti s.r.o.

Šumavská 416/15

602 00 Brno

doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. – garant projektu

urbanistická koncepce: Ing. arch. Jiří Knesl

doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D.

Ing. arch. Jan Špirit

Ing. arch. Bohuš Zoubek

Kamila Vystrčilová

konzultanti: doprava – Ing. Petr Soldán (DPK s.r.o.)

vodní hospodářství, energetika – Ing. Vítězslav Vaněk

datum: březen 2016

stupeň dokumentace: územní studie OBSAH

A. Navržené podmínky pro rozhodování v území

B. Komplexní návrh

C. Přílohy

A. NAVRŽENÉ PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ V ÚZEMÍ


A. NAVRŽENÉ PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ V ÚZEMÍ

A1. ZPŘESNĚNÍ PODMÍNEK PRO ROZHODOVÁNÍ V ÚZEMÍ

Podmínky pro rozhodování o změnách v území (využití území, výšková regulace,

prostorové uspořádání území) jsou zobrazeny na výkrese A.01 Regulace.

A1.1. VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VÝŠKOVÁ REGULACE

Regulace zpřesňuje podmínky využití území, a to vymezením pozemků se smíšeným

výrobním využitím, pozemků technické infrastruktury a pozemků veřejných prostranství:

Pozemky smíšeného výrobního využití – předpokládá se využití v souladu

s podmínkami využití ploch smíšených výrobních uvedených v Územním plánu

Prostějov, a to včetně maximální výšky zástavby, která je stanovena na 15 m a včetně

zastavěnosti, která je stanovena v rozmezí 10–40%. Využití může zahrnovat také

související pozemky a zařízení dopravní nebo technické infrastruktury sloužící

pro obsluhu území (komunikace, sítě TI).

Pozemky technické infrastruktury – předpokládá se využití zejména pro technickou

infrastrukturu týkající se vodního hospodářství (retenční nádrž, čerpací stanice

odpadních vod) a související funkce.

Pozemky veřejných prostranství – předpokládá se využití pro veřejná prostranství

(komunikace, cyklostezky, parkování, chodníky, zeleň, atd.) včetně umístění technické

infrastruktury.

Pozemky veřejných prostranství – rezerva – jsou určeny jako území pro možné

umístění pozemní komunikace od silnice II/433 směrem k dálnici D46 (a výhledově dál

do území za dálnicí D46) dle Územního plánu Prostějov.

Vymezením pozemků veřejných prostranství a pozemků veřejných prostranství – rezerva

v rámci ploch smíšených výrobních č. 0708, 0710 a 0714 je zcela naplněn požadavek

Územního plánu Prostějov na minimální podíl zeleně na rostlém terénu v řešené lokalitě.

V rámci řešení zástavby pozemků smíšeného výrobního využití již tedy není nutné

minimální podíl zeleně na rostlém terénu vyžadovat.

A1.2. PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

Prostorové uspořádání území je stanoveno prostřednictvím tzv. stavební čáry

a tzv. stavební hranice:

stavební čára – určuje závazné umístění převažující části průčelí hlavní stavby

na pozemku vzhledem k veřejnému prostranství. Stavební čára je stanovena jako

nepřekročitelná pro umístění jakékoliv budovy nebo její části vyjma arkýřů, markýz,

stříšek, vyrovnávacích zídek apod. Ostatní budovy mohou být „za“ stavební čárou

(ve směru od veřejného prostranství dovnitř pozemku) umístěny libovolně.

stavební hranice – je stanovena jako nepřekročitelná linie pro umístění jakékoliv

budovy nebo její části vyjma arkýřů, markýz, stříšek, vyrovnávacích zídek apod.

Budovy mohou být „za“ stavební hranicí (ve směru od veřejného prostranství dovnitř

pozemku) umístěny libovolně.

A1.3. DALŠÍ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Pro využití území se dále stanovují tyto podmínky:

Dopravní obsluha pozemků smíšeného výrobního využití bude probíhat z nové

komunikace, která bude paralelní se silnicí II/433 a bude na tuto silnici napojena přes

minimálně jednu křižovatku (u hřbitova nebo u Agrostavu). V případě potřeby je možné

z této hlavní komunikace realizovat dovnitř řešeného území další obslužné

komunikace.

Podmínkou pro realizaci zástavby na pozemcích smíšeného výrobního využití

ozn. 01/SV a 02/SV je realizace alespoň jedné ze dvou křižovatek na silnici II/433

(u hřbitova nebo v místě odbočky k Agrostavu).

Umístění a tvar pozemku technické infrastruktury ozn. 03/TI, který je určen zejména

pro odkanalizování území (pro centrální retenční nádrž), je na základě podrobnější

dokumentace možné v rámci území pozemků ozn. 01/SV, 02/SV a 03/TI upravit

(případně rozdělit na několik menších pozemků) při zachování jeho funkce.

Před realizací výstavby na území tvořeném pozemkem smíšeného výrobního využití

ozn. 01/SV a pozemkem technické infrastruktury ozn. 03/TI je doporučeno dosáhnout

dohody vlastníků o parcelaci (v grafické části označeno jako dohoda o parcelaci „A“).

Před realizací výstavby na území tvořeném pozemkem smíšeného výrobního využití

ozn. 02/SV je doporučeno dosáhnout dohody vlastníků o parcelaci (v grafické části

označeno jako dohoda o parcelaci „B“).

Pozemek veřejných prostranství ozn. 04/VP bude sloužit zejména pro realizaci hlavní

obslužné komunikace souběžné se silnici II/433, která bude doplněna stromořadím.

Pozemek veřejných prostranství ozn. 05/VP umístěný podél dálnice D46 bude sloužit

zejména pro vedení sítí technické infrastruktury a pro realizaci stromořadí.

Využití pozemku ozn. 08/VPr není možné měnit způsobem, který by znemožnil budoucí

využití pro pozemní komunikaci směřující od silnici II/433 do území za dálnicí D46,

která bude dálnici D46 křížit mimoúrovňově. Využití tohoto území pro jiný účel je možné

pouze po změně Územního plánu Prostějov, kterou by se v tomto území změnilo

vymezení rozvojové plochy dopravní infrastruktury č. 0707.

V území bude realizována oddílná kanalizace, přičemž splašková kanalizace bude

přečerpávána do městské jednotné kanalizační sítě a dešťová kanalizace bude

svedena do centrální retenční nádrže.

Výstavba v ochranném pásmu dálnice D46 je podmíněna souhlasem Ředitelství silnic

a dálnic České republiky.

Výstavba v řešeném území, které se celé nachází v zájmovém území MO ČR (letiště

Prostějov), je podmíněna souhlasem Ministerstva obrany ČR.

A2. NÁVRH NA PŘÍPADNOU ZMĚNU ÚZEMNÍHO PLÁNU

S ohledem na prověření umístění truck centra v dotčeném území (dle požadavku

Územního plánu) a nereálnosti jeho realizace v tomto území (podrobněji viz. kap. B.3.5.) je

navrženo zrušení bodu 7.7.1. d) Územního plánu Prostějov („pozemky staveb a zařízení

pro truck centra na ploše č. 0710“).

A3. SHRNUTÍ

V rámci územní studie bylo podrobněji prověřeno využití předmětné lokality zejména pro

smíšenou výrobní zástavbu včetně řešení koncepce dopravní a technické infrastruktury.

Tato dokumentace sestává z následujících částí:

Část A – obsahuje závěry územní studie, a to zpřesnění podmínek pro rozhodování

v dotčeném území (podmínky využití území a prostorového uspořádání).

Část B – obsahuje komplexní řešení, které na konkrétním příkladu prověřuje regulační

podmínky stanovené v části a plní tak roli odůvodnění navrženého řešení.

Část C – obsahuje související přílohy.

XX

00

1 : 2 500 03 / 2016

150 m5010

00548_70 ÚZEMN˝ STUDIE �MAL` PRÙMYSLOV` ZÓNA BRNÌNSK`-VÝCHOD� ' knesl kynŁl architekti

A

B

A

B

SV

01

VP

04

TI

03

VP

05

VP

06VP

07

VPr

08

SV

02

JE STANOVENA JAKO NEPØEKROÏTELN` LINIE PRO UM˝STÌN˝

STAVEBN˝ HRANICE

STROMOØAD˝

STAVEBN˝ ¨`RA

URÜJE Z`VAZNÉ UM˝STÌN˝ PØEVA�UJ˝C˝ ¨`STI PRÙËL˝

HLAVN˝ STAVBY NA POZEMKU VZHLEDEM K VEØEJNÉMU

PROSTRANSTV˝; JE STANOVENA JAKO NEPØEKROÏTELN`

PRO UM˝STÌN˝ JAKÉKOLIV BUDOVY; OSTATN˝ BUDOVY

JAKÉKOLIV BUDOVY NEBO JEJ˝ ¨`STI, VYJMA ARKÝØÙ,

MARKÝZ, STØ˝�EK, VYROVN`VAC˝CH Z˝DEK APOD.; BUDOVY

REGULACE

HRANICE ØE�ENÉHO ÚZEM˝

KOMENT`Ø A DAL�˝ PODM˝NKY VYU�IT˝ ÚZEM˝ JSOU UVEDENY

V TEXTOVÉ ¨`STI V KAPITOLE �NAVR�ENÉ PODM˝NKY PRO

ROZHODOV`N˝ V ÚZEM˝�.

KATASTR`LN˝ MAPA (¨ÚZK, 11/2015)

MAPOVÉ PODKLADY:

OZNAËN˝ POZEMKU A JEHO VYU�IT˝

MOHOU BÝT �ZA� STAVEBN˝ HRANIC˝ (VE SMÌRU

OD VEØEJNÉHO PROSTRANSTV˝ DOVNITØ POZEMKU) UM˝STÌNY

LIBOVOLNÌ.

DOHODA O PARCELACI �A�

DOHODA O PARCELACI �B�

OCHRANNÉ P`SMO D`LNICE D46

MOHOU BÝT �ZA� STAVEBN˝ HRANIC˝ (VE SMÌRU

OD VEØEJNÉHO PROSTRANSTV˝ DOVNITØ POZEMKU) UM˝STÌNY

LIBOVOLNÌ.

SCHÉMA SYSTÉMU DOPRAVN˝ OBSLUHY

M˝STA DOPRAVN˝HO NAPOJEN˝ ÚZEM˝

POZEMKY SM˝�ENÉHO VÝROBN˝HO VYU�IT˝ (SV)

POZEMKY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI)

POZEMKY VEØEJNÝCH PROSTRANSTV˝ (VP)

POZEMKY VEØEJNÝCH PROSTRANSTV˝ � REZERVA (VPr)

6,525,5

3,028,8

60,0

90,0 10,0

20,0

10,0

49,0

3,0

10,010,0

6,525,4

REGULACEA.01

B. KOMPLEXNÍ NÁVRH



PRŮVODNÍ ZPRÁVA:

Úvod

Analýza současného stavu

Navržené řešení

Soulad s územním plánem a se zadáním

Závěr

VÝKRESOVÁ ČÁST:

B.01 Hlavní výkres – urbanistický návrh 1 : 2 500

B.02 Koncepce dopravní infrastruktury 1 : 2 500

B.03 Koncepce technické infrastruktury 1 : 2 500

B.04 Příčné uspořádání veřejných prostranství 1 : 200

B.05 Perspektivní pohledy



B 1. ÚVOD

B 1.1. ÚČEL A CÍLE ÚZEMNÍ STUDIE

Dle § 25 a §30 stavebního zákona územní studie ověřují možnosti a podmínky změn

v území; slouží jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace, jejich změně

a pro rozhodování v území. Protože územní plán, jakožto koncepční materiál, nemůže

postihnout všechny detaily rozvoje na území města, zvláště v zastavitelných plochách,

vymezují se v souladu s § 43, odst. 2 stavebního zákona vybrané plochy a koridory pro

prověření změn jejich využití územními studiemi. Pro výstavbu je územní studie

neopomenutelným podkladem a při jejím řešení je nutné vycházet z koncepčních principů,

které územní studie pro dotčené území stanovila, případně by se muselo prokázat, že bylo

nalezeno z hlediska cílů a úkolů územního plánování a veřejných zájmů vhodnější nebo

alespoň rovnocenné řešení.

Cílem územní studie je prověřit a konkretizovat podmínky využití ploch v souladu s cíli

a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu

architektonických a urbanistických hodnot v území, a zajistit soulad s obecnými požadavky

na využívání území. Územní studie bude sloužit jako podrobnější podklad pro

rozhodování v území.

V plochách a koridorech, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno

zpracováním územní studie, nelze do doby pořízení územní studie umisťovat stavby

a zařízení s výjimkou výstavby některých staveb a zařízení, terénních úprav a udržovacích

prací (výčet těchto činností vychází z § 96 a § 103 stavebního zákona).

Původní název územní studie „US-16: Brněnská-východ“ uvedený v platném ÚP byl

pořizovatelem upřesněn na ÚS „Malá průmyslová zóna Brněnská-východ – řešení veřejné

technické infrastruktury a veřejných prostranství“). Jedná se o území mezi Brněnskou ulicí

a rychlostní komunikací R46, které je uvažováno ve prospěch místních podnikatelských

aktivit. Původně byla v projednávaném návrhu územního plánu navržena forma obsluhy

území, ale vzhledem k několika připomínkám vlastníků byl návrh veřejných prostranství

vypuštěn a pro území byla stanovena podmínka prověření řešení územní studií.

Cílem územní studie bude mimo jiné dotvoření veřejného prostranství s napojením

na stávající cyklistickou stezku Prostějov – Žešov, návrh prostupnosti územím a vytvoření

předpokladů pro bezpečnou docházku a dojížďku do zaměstnání.

Podrobnost řešení územní studie odpovídá jejímu měřítku a rozsahu. Územní studie

je podkladem pro další rozhodování samosprávy a pro rozhodování státní správy

v konkrétních správních řízeních týkajících se rozvoje uvnitř řešeného území.

B 1.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území zahrnuje pozemky mezi trasami silnic R46 na východě a II/433 na západě,

mezi areálem hřbitova na severu a areálem čerpací stanice pohonných hmot OMV na jihu.

Leží na rozhraní k.ú. Prostějov a k.ú. Žešov a má výměru cca 15,8 ha. Dle Územního plánu

Prostějov zahrnuje zejména rozvojové plochy č. 0708, 0710 a 0714 určené pro smíšené

výrobní využití.

Z důvodu koordinace a řešení širších souvislostí a návazností bylo, po dohodě

s pořizovatelem, v některých místech řešené území rozšířeno nad rámec plochy US-16

vymezené pro řešení v Územním plánu Prostějov. Připojeno bylo zejména území směrem

ke hřbitovu (ucelené pozemkové parcely), které je v ÚP určeno pro rozvoj silniční sítě.

B 1.3. POUŽITÉ PODKLADY

Zadání územní studie „Malá průmyslová zóna Brněnská-východ“ (Stavební úřad Magistrátu města Prostějova, 10/2015);

Územní plán Prostějov (KNESL+KYNČL s.r.o., 2014);

Územně analytické podklady SO ORP Prostějov 2014 (Stavební úřad Magistrátu města Prostějova, KÚ OK, 11/2015);

Katastrální mapa (ČÚZK, 11/2015);

Ortofotomapa, snímkováno 7. 6. 2014 (ČÚZK, služba WMS, 2015);

Digitální technická mapa města včetně inženýrských sítí (Stavební úřad Magistrátu

města Prostějova, KÚ OK, 11/2015);

situační zákres záměru společnosti BYTEMA (Ing. arch. T. Kudělka, 2015);

DSP+DPS Stezky pro cyklisty Prostějov – Žešov (Ing. Ivan Cibulec, 2014);

Posouzení polohy koridoru přeložky silnice II/150 v území kolem Prostějova (Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., 2013);

Nové pojetí dálniční sítě (Ministerstvo dopravy, 2015);

fyzický průzkum území (listopad 2015).

Obr. B01: Řešené území na Hlavním výkrese Územního plánu Prostějov

Obr. B02: Řešené území na ortofotomapě z roku 2014



B 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

B 2.1. ŠIRŠÍ VZTAHY

Řešené území leží na rozhraní k.ú. Prostějov a k.ú. Žešov a vyplňuje prostor mezi dálnicí

D46 (Vyškov – Olomouc), silnicí II/433 (Prostějov – Morkovice-Slížany; Brněnská ulice),

prostějovským hřbitovem a čerpací stanicí OMV. Východně od řešeného území se

za dálnicí nachází areál prostějovského letiště, který slouží Armádě ČR a Aeroklubu Josefa

Františka. Západně od řešeného území se za silnicí II/433 nachází areál Agrostavu. Jižně

od řešeného území se nachází areál čerpací stanice OMV přístupný jak z dálnice D46 tak

ze silnice II/433. Dále na jih (cca 450 m od okraje řešeného území) se nachází

mimoúrovňová křižovatka dálnice D46 a silnice II433 (Exit 21 Prostějov-jih), která slouží

pouze ke sjezdu z D46 od Vyškova směr Prostějov a naopak.

Střed řešeného území je vzdálen od prostějovského náměstí T. G. Masaryka přibližně

2,4 km, tj. necelé půl hodiny pěší chůze.

Širší vztahy jsou zobrazeny na výkrese C.01 Širší vztahy.

B 2.2. VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Řešené území je v současné době využíváno jako zemědělská půda – v severní rovinaté

části se nachází pozemky orné půdy, které jsou v jižní sklonitější části doplněny o pozemky

individuálních zahrádek. Rozhraní těchto dvou částí území tvoří historická polní cesta, která

u Brněnské ulice navazuje na účelovou komunikaci k Agrostavu. Nejnižší bod řešeného

území leží v jeho severovýchodním rohu u dálnice D46 (cca 220 m n.m.), nejvyšší bod

se nachází v jihozápadním cípu území při silnici II/433 (cca 235 m n.m).

Po východním okraji silnice II/433 je vybudována část cyklostezky z Prostějova do Žešova

(v současné době je ukončena výstavba I. etapy od prostějovského hřbitova k odbočce

k Agrostavu). Systémy dopravní a technické infrastruktury jsou podrobně popsány

v kap. B 3.

V Územním plánu Prostějov je území určeno zejména pro rozvoj smíšené výrobní zástavby

(plocha přestavby č. 708, zastavitelné plochy č. 0710 a 0714), severní okraj území je pak

určen pro dopravní infrastrukturu (zastavitelná plocha dopravní infrastruktury č. 0707).

Podmínky a požadavky stavené pro řešené území v Územním plánu Prostějov jsou

podrobně popsány v kapitole B 4.

B 2.3. MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY

Valná většina pozemků v řešeném území je v majetku fyzických osob, jen malá část je

v majetku právnických osob a města Prostějov. Na hranici se hřbitovem zasahuje řešené

území také část pozemků ve vlastnictví Federace židovských obcí (komunikace podél

hřbitova).

Vlastnictví pozemků je znázorněno na výkrese C.02 Majetkoprávní vztahy, v části

C. Přílohy je připojena také tabulka s kompletním přehledem vlastníků.

B 2.4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Využití řešeného území je omezeno zejména limity a ochrannými režimy vyplývajícími

z existence dopravní infrastruktury a případně dalšími.

Konkrétně se jedná se zejména o tyto limity využití území:

ochranné pásmo dálnice D46, 100 m od osy přilehlého jízdního pásu (ŘSD ČR);

ochranné pásmo silnice II/433, 15 m od osy přilehlého jízdního pásu (ODSH KÚ OK);

ochranná pásma letiště Prostějov s výškovým omezením staveb (MO ČR – AHNM);

zájmové území Ministerstva obrany – letiště Prostějov, celé území (MO ČR – AHNM);

území zvláštní povodně pod vodním dílem Plumlov, severní část území (PMO);

ochranné pásmo hřbitova, 100 m;

zemědělský půdní fond I. třídy ochrany, téměř celé území;

V území bezprostředně navazujícím na řešené území se nachází tyto další limity:

nemovitá kulturní památka, hřbitov (NPÚ);

zájmové území objektů pro obranu státu, Letecká kasárna Prostějov (MO ČR – AHNM);

ochranná pásma vzdušných elektrických vedení (E.ON).

Vybrané limity využití území jsou zobrazeny na výkrese B.01 Hlavní výkres – urbanistický

návrh případně na dalších výkresech. Schéma limitů využití území je zobrazeno na obrázku

B03.

B 2.5. HODNOTY ÚZEMÍ

Zásadní hodnotou území je jeho umístění v návaznosti na zastavěné území města (hřbitov

čerpací stanice OMV, komerční zóna kolem Brněnské ulice) s výbornou dopravní

dostupností ze silniční sítě (D46, II/433), včetně hromadné a cyklistické dopravy. Výhodou

je také dostupnost dostatečně kapacitních vedení technické infrastruktury (elektřina, plyn,

vodovod). Svým umístěním a jasným prostorovým vymezením je předurčena k neobytnému

využití ve prospěch podnikatelských aktivit, což bylo potvrzeno také v platném Územním

plánu, který zde vymezuje rozvojové smíšené výrobní plochy.

B 2.6. PROBLÉMY ÚZEMÍ

Při využití území je nutné řešit zejména tyto problémy vyplývající ze současného i z nově

předpokládaného stavu území:

je nutné řešit likvidaci dešťových vod bez možnosti napojení do vodního toku;

stavební využití části území bude nutné projednat s ŘSD ČR, neboť je jeho významná

část dotčena ochranným pásmem dálnice D46;

území je majetkově roztříštěné mezi mnoho vlastníků, pro jeho efektivní využití bude

nutné zajistit jejich dohodu o budoucím stavu území (např. dohodu o parcelaci);

je nutné vyřešit napojení území na silnici II/433.

Obr. B03: Významné limity využití území: červeně – řešené území; černá s tečkami – hranice

zastavěného území; fialová – ochranná pásma dálnice a silnice II. třídy; světle modrá –

ochranná pásma letiště, osa vzletové a přistávací dráhy; tmavě modrá se šrafou –

území zvláštní povodně pod vodním dílem; zelená – ochranné pásmo hřbitova; tmavě

červená – ochranná pásma elektrických vedení; tmavě šedá se třemi tečkami – zájmové

území MO ČR; černá šrafa – nemovitá kulturní památka – hřbitov; béžová – pozemky

ZPF I. třídy ochrany; světle béžová – pozemky ZPF III. třídy ochrany; celé území –

zájmové území Ministerstva obrany (letiště Prostějov).



B 3. NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ

B 3.1. URBANISTICKÁ KONCEPCE

Východiska

Řešení vychází z platného Územního plánu Prostějov, který dotčené území vymezuje jako

rozvojové plochy smíšené výrobní a neřeší konkrétně jejich obsluhu. V původním návrhu

zde na části území byly vymezeny i plochy veřejných prostranství pro obsluhu území, ale

s ohledem na nesouhlasné námitky vlastníků pozemků bylo toto podrobnější řešení

z územního plánu vypuštěno a území bylo vymezeno jako plocha, ve které je zpracování

územní studie podmínkou pro rozhodování o změnách. Na základě tohoto požadavku je

potom zpracovávána tato územní studie. Na Brněnské ulici ve vazbě na řešené území jsou

v ÚP schématicky vymezena místa tří křižovatek, ze kterých je dotčené území možné

obsloužit (u hřbitova, u Agrostavu, u ČS OMV).

V severní části u hřbitova zasahuje do řešeného území také zastavitelná plocha dopravní

infrastruktury, která je určena pro realizaci komunikačního propojení od Brněnské ulice

směrem přes dálnici D46 do výhledové průmyslové zóny mezi areálem Armády ČR

a dálnicí D46 (v ÚP vymezena jako územní rezerva pro smíšené výrobní využití).

Pro využití území je důležité jeho dopravní napojení na dálnici (původně rychlostní silnici

R46, která byla vyhláškou platnou od 1. 1. 2016 změněna na dálnici D46). Dnešní dopravní

napojení silnici II/433 na dálnici funguje kvalitně pouze ve směru od Vyškova a na Vyškov

(exit 21), výjezd z dálnice ve směru od Olomouce je možný pouze přes čerpací stanici

OMV (což je zřejmě v rozporu s platnými předpisy), nájezd na dálnici směrem do Olomouce

není možný vůbec. V minulosti byla zpracována studie „Posouzení polohy koridoru přeložky

silnice II/150 v území kolem Prostějova“ (Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., 2013),

která řešila doplnění dopravního systému města, zejména možnosti přeložky silnice II/150.

Tato studie navrhla doplnění mimoúrovňové křižovatky dálnice D46 a silnice II/433 a dvě

chybějící ramena (výjezd z dálnice od Olomouce a nájezd na dálnici na Olomouc). Toto

řešení nahradilo původní myšlenku, která byla obsažena ve starých verzích návrhu

Územního plánu Prostějov, a to umístit novou mimoúrovňovou křižovatku na komunikační

propojení od Brněnské ulice směrem přes dálnici k ulici Letecké.

Navržené řešení

Vzhledem k tomu, že dopravní napojení jednotlivých uvažovaných podnikatelských areálů

na stávající silnici II/433 v extravilánu je problematické (mimo jiné také z důvodu existence

cyklostezky do Žešova, která by musela všechny vjezdy křížit a stala by se tak velmi

nekomfortní) a také s ohledem na neznalost konkrétního budoucího využití (zejména

velikosti jednotlivých areálů) bylo zvoleno řešení, které zajišťuje kvalitní dopravní obsluhu

území, respektuje vedení cyklostezky a zároveň umožňuje variabilitu v budoucím

rozčlenění území na jednotlivé areály.

Navržena je obslužná komunikace souběžná se silnicí II/433, která je na tuto silnici

napojena ve dvou okružních křižovatkách – u hřbitova a u Agrostavu. Dále je na svém

jižním konci napojena také na výjezd od čerpací stanice OMV na silnici II/433, ale toto

napojení je vnímáno spíše jako pojistka při nemožnosti využít ostatní napojení. Z této

hlavní obslužné komunikace mohou být napojovány jednotlivé areály přímo (zejména

v případě velkých areálů zabírajících celou hloubku území až k dálnici) nebo z ní mohou

být vyvedeny slepé komunikace dovnitř území, ze kterých je možné obsloužit menší

podnikatelské areály.

V územní studii je prověřeno řešení, které počítá s umístěním spíše menších areálů

(typicky zhruba 3-5 tisíc m2), z nichž většina může být obsluhována ze tří vložených

slepých komunikací a z hlavní komunikace je nutné napojit pouze malou část z nich.

Hloubka území, tj. vzdálenost mezi silnicí II/433 a dálnicí D46, se pohybuje mezi zhruba

180 m na jihu a 270 m na severu. Pokud by měly být v tomto území umístěny velké

podnikatelské areály, jejich výměra by se mohla pohybovat kolem 2 ha (hloubka cca 200 m,

šířka cca 100 m). Díky variabilitě navrženého řešení (vedlejší obslužné komunikace nejsou

součástí regulačního výkresu) je možné zde kombinovat areály různé velikosti (např. také

velké areály kolem dálnice a menší areály kolem hlavní obslužné komunikace).

Uvažovaná výška staveb nepřekračuje v Územním plánu stanovenou maximální výškovou

hladinu, tedy 15 m. Standardní menší výrobní haly s vloženou administrativní částí

nepřekračují obvykle výšku 10-11 m.

S ohledem na potřebu odkanalizování území (zejména likvidaci dešťových vod) je

v nejnižším místě řešeného území navrženo území pro technickou infrastrukturu určené

zejména pro umístění retenční nádrže. Také všechny navržené komunikace jsou doplněny

o zasakovací a zadržovací průlehy (podrobněji viz kap. B 3.6. Koncepce technické

infrastruktury).

V severní části lokality je ponecháno dostatečně velké území pro budoucí realizaci

komunikačního propojení směrem přes dálnici D46, které je navrženo v územním plánu.

V území je možné umístit jak nadjezd tak podjezd pod dálnicí (bude záviset na projednání

záměru s ohledem na ochranná pásma letiště a zájmová území Ministerstva obrany).

Navržené členění na jednotlivé areály a umístění a velikost navržených budov mají

ilustrovat variabilitu využití území a jsou pouze jedním z mnoho možných způsobů

zástavby.

S ohledem na požadavek územního plánu byla směrem k silnici II/433 (ulici Brněnské)

vymezena stavební čára, která zajistí vytvoření jasné jednolité hrany zástavby směrem

k této hlavní komunikační ose území. Podél dálnice je ve vzdálenosti 20 m od hranice jejích

pozemků stanovena stavební hranice (tj. čára, která určuje nejbližší možné umístění

zástavby směrem k dálnici). Pro umístění zástavby na zbývajícím území nejsou stanoveny

žádné požadavky.

Umístění zástavby v území bude s ohledem na existenci ochranného pásma dálnice, které

zasahuje významnou část území, nutné projednat s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

V návrhu je počítáno s umístěním budov nejblíže 20 m od hranice pozemků dálnice (z toho

10 m podél dálnice tvoří zelený pás).

Navržené konkrétní řešení je zobrazeno na výkrese B.01 Hlavní výkres – urbanistický

návrh. Vybrané důležité příčné profily jsou zobrazeny na výkrese B.04 Příčné uspořádání

veřejných prostranství.

B 3.2. KAPACITY ÚZEMÍ

Regulace

Výstupem územní studie jsou podmínky pro rozhodování v území, jejichž grafickou část

tvoří výkres A.01 Regulace. Dle tohoto výkresu jsou v rámci řešeného území vymezeny tyto

pozemky:

Druh pozemků výměra [m2] podíl

Pozemky smíšeného výrobního využití 119 218 75,1 %

Pozemky technické infrastruktury 1 801 1,1 %

Pozemky veřejných prostranství 28 224 17,8 %

Pozemky veřejných prostranství – rezerva 9 535 6,0 %

Celkem (řešené území) 158 778 100,0 %

Území pro dohodu o parcelaci „A“ má výměru 9,04 ha a zasahuje pozemky zapsané na 15

listech vlastnictví (včetně města Prostějova).

Území pro dohodu o parcelaci „B“ má výměru 3,06 ha a zasahuje pozemky zapsané na 14

listech vlastnictví (včetně města Prostějova).

Dotčení jednotlivých vlastníků navrženým řešením je vyhodnoceno v tabulce v části

C. Přílohy.

Urbanistické řešení

V územní studii bylo navrženo konkrétní řešení, které prověřuje stanovenou regulaci

a které je zobrazeno na výkresu B.01 Hlavní výkres – urbanistický návrh. V tomto řešení je

využití území navrženo takto:

Využití území výměra [m2] podíl

Smíšená výroba 111 094 70,0 %

Technická infrastruktura 1 925 1,2 %

Veřejná prostranství celkem 45 758 28,8 %

– z toho komunikace 11 082 7,0 %

– z toho cyklostezka 1 362 0,9 %

– z toho chodník 1 970 1,2 %

– z toho zeleň 31 343 19,7 %

Celkem (řešené území) 158 778 100,0 %

Navržené budovy mají výměru cca 31 000 m2, což odpovídá průměrné zastavěnosti 19,5 %

(v rámci celého řešeného území). V rámci území se smíšeným výrobním využitím

to představuje zastavěnost 27,8 %.



B 3.3. ETAPIZACE

V rámci územní studie je stanoveno pořadí změn v území, a to tak, že využití pozemků

smíšeného výrobního využití je podmíněno realizací dopravního napojení na silnici II/433

(musí být realizována alespoň jedna ze dvou hlavních křižovatek – u hřbitova nebo

u Agrostavu). Na základě aktuální situace (zejména s ohledem na vlastnické vztahy

v území) se jeví jako vhodnější realizovat nejdříve křižovatku u hřbitova.

Dále je doporučeno ve dvou samostatných částech území („A“ a „B“) dosáhnout dohody

vlastníků o parcelaci území, tj. souhlasu vlastníků s novým řešením a s rozdělením nákladů

a prospěchů spojených s jeho realizací (týká se zejména záležitostí souvisejících

se zajištěním obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou). Důvodem

pro stanovení těchto požadavků je potřeba zajištění stejných podmínek pro všechny

vlastníky pozemků (v „nevýhodě“ jsou zde ti, jejichž pozemky neleží u silnice II/433) a dále

zabezpečení vhodných podmínek pro efektivní využití území s historickou parcelací, která

je pro uvažované využití zcela nevhodná. Rozdělení na dvě samostatné části vychází

z konkrétního prověřeného řešení (viz výkres B.01), z jasného dělení území katastrální

hranicí Prostějov/Žešov a také z odlišného charakteru území (jižní sklonitá část x severní

převážně rovinatá část).

B 3.4. KONCEPCE ZELENĚ

V Územní studii je v souladu s požadavkem Územního plánu Prostějov navrženo umístění

stromořadí podél hlavní obslužné komunikace a také na rozhraní průmyslové zóny

a koridoru dálnice D46. Tato stromořadí zajistí kvalitní estetické působení zástavby

průmyslové zóny zejména při pohledech z intenzívně využívaných dopravních koridorů

(silnice II/433 a dálnice D46) a také zlepší zapojení průmyslové zóny do území (přechod

mezi zastavěným územím a nezastavěnou krajinou). Stromořadí podél dálnice D46 je

nutné umístit v takové vzdálenosti, která zajistí minimalizaci střetů s havarovanými

automobily.

V rámci konkrétního řešení je navrženo ozelenění celkem 19,5 % řešeného území (vše

na veřejných prostranstvích), významnou část z toho tvoří tzv. průlehy určené pro částečné

zadržování a zasakování dešťových vod. S ohledem na toto množství je konstatováno,

že je splněn požadavek územního plánu na minimální podíl zeleně v rozsahu 15 % výměry

ploch (a lze důvodně očekávat, že bude splněn i při nerealizaci vnitřních obslužných

komunikací dle výkresu A.01 Regulace) a tudíž není nutné požadovat umístění dalších

pozemků zeleně uvnitř podnikatelských areálů. I bez tohoto požadavku lze očekávat,

že zeleň v nějaké podobě součástí areálů bude (např. zeleň kolem administrativních budov,

zbytkové zatravněné plochy kolem komunikací nebo na hranicích pozemků).

B 3.5. KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Navržené řešení je zobrazeno ve výkrese B.02 Koncepce dopravní infrastruktury.

Silniční doprava

Východní hranici řešeného území tvoří dálnice D46, západní hranici tvoří silnice II/433.

Jižní hranici tvoří komunikační propojka mezi čerpací stanicí OMV a silnicí II/433.

Řešené území je dnes dopravně obsluhováno ze silnici II/433 (z ulice Brněnské)

prostřednictvím účelových komunikací nebo přímými vjezdy na soukromé pozemky.

Současný způsob obsluhy zemědělsky a rekreačně využívaného území je pro uvažované

nové intenzivní využití (průmyslová zóna) nevhodný.

Severní částí řešeného území prochází v územním plánu navržené komunikační propojení

směřující od silnice II/433 směrem přes dálnici D46 do uvažované průmyslové zóny

u Leteckých kasáren (v ÚP jako územní rezerva). Od silnice II/433 na západ je ze stejného

místa v ÚP navržen koridor pro přeložku silnice II/150 – jihozápadní obchvat Prostějova

(dle požadavku ZÚR OK). Potřeba této přeložky byla ale již přehodnocena (síť silnic II. třídy

bude posílena severně od města) a její koridor bude zřejmě časem z ÚP Prostějov

vypuštěn. V místě u hřbitova lze tedy předpokládat pouze napojení komunikace sloužící

pro obsluhu rozvojových ploch západně od Brněnské ulice mezi ČS Avanti a areálem

Agrostavu.

Obsluha navržené podnikatelské zóny je navržena z nové komunikace paralelní se silnicí

II/433, a to z důvodu minimalizace křižovatek a přímých vjezdů do areálů z této silnice.

Napojení této komunikace na silnici II/433 je pak uvažováno ve dvou okružních

křižovatkách (u hřbitova a u Agrostavu) a dále přes propojku k čerpací stanici OMV

(předpokládáno pouze jako pojistka, neboť stávající napojení dálniční ČS OMV na silnici

II/433 zřejmě není zcela v souladu s platnými předpisy). S ohledem na předpokládané

ne příliš vysoké intenzity dopravy obsluhující podnikatelskou zónu by ale pro její napojení

na silnici II/433 postačovalo nejspíše pouze jedno hlavní napojení.

Pro vnitřní obsluhu území (pro případ rozdělení na podnikatelské areály menšího rozsahu)

je počítáno s vedlejšími slepými komunikacemi. Jejich potřeba a umístění se bude odvíjet

od konkrétních požadavků na členění území.

V severní části území je ponechán dostatečně široký koridor veřejných prostranství

pro umístění navržené propojky Brněnská – Letecká s mimoúrovňovým křížením dálnice

D46 (šířka pozemku umožňuje jak realizaci nadjezdu nad dálnicí, tak podjezdu pod dálnicí,

což bude upřesněno při rozpracování konkrétního záměru).

V souvislosti s návrhem nové okružní křižovatky u hřbitova je upraveno trasování stávající

účelové komunikace obsluhující z jižní strany hřbitov – je napojena na východní rameno

křižovatky vstřícně výjezdu z průmyslové zóny. Na druhé straně je výhledově

předpokládáno její prodloužení podél smuteční síně až k ulici Lidické (nezastavěná plocha

mezi dálnicí D46 a stávajícím hřbitovem jižně od smuteční síně je v ÚP určena jako rezerva

pro rozšíření hřbitova).

Statická doprava

Potřeby statické dopravy (parkování osobních vozidel pracovníků, parkování nákladních

vozidel) budou řešeny zejména na pozemcích jednotlivých areálů, v rámci prověření

konkrétního řešení není s jejich umístěním na veřejných prostranstvích počítáno (také

s ohledem na problematiku dělení nákladů na jejich realizaci a užívání mezi jednotlivé

subjekty).

Dle požadavku územního plánu bylo v jižní části řešeného území prověřeno umístění truck

centra (viz obr. B04). Bylo situováno na místě pozemku 02/SV s vjezdem a výjezdem

od čerpací stanice OMV (tedy s přímým napojením na dálnici D46) a jeho kapacita byla

přibližně 100 souprav nákladních vozidel. Součástí truck centra by kromě odstavných ploch

bylo hygienické zázemí a občanské vybavení sloužící řidičům. Při jeho realizaci by zřejmě

bylo nutné zrušit stávající propojení benzinové stanice OMV se silnicí II/433, které není

v souladu s předpisy. Stávající křižovatka se silnicí II/433 by se mohla využít pro obsluhu

průmyslové zóny. Navržené napojení truck centra na areál ČS OMV je pouze ideové a bylo

by možné ho řešit i jiným způsobem.

V současnosti je na celostátní úrovni připravována koncepce rozmístění kapacitních

odpočívek pro nákladní vozidla a v budoucnu bude preferována jejich realizace pouze

v takto vytipovaných lokalitách. Vzhledem k tomu, že řešené území není pro toto využití

zcela ideální, lze předpokládat, že nebude součástí vybraných lokalit a je tedy zbytečné

ho pro toto využití rezervovat a omezovat tak jeho jiné vhodnější využití. Proto je součástí

územní studie doporučení na odstranění tohoto požadavku územního plánu (viz kap. A.2.).

Hromadná doprava

Brněnskou ulicí kolem hřbitova dnes projíždí autobusy prostějovské městské hromadné

dopravy č. 1 a 11 a další regionální či dálkové autobusy. Linka č. 1 MHD jezdí na trase

Prostějov, aut. st. – Prostějov, hřbitov, linka č. 11 jezdí po shodné trase, ale pokračuje dále

až do Žešova. Z dalších linek zde projíždí zejména autobusy na trase Prostějov – Dřínov

(780291), Prostějov – Otaslavice (780751), Prostějov – Nezamyslice (780754), Prostějov –

Skalka (780801), Prostějov – Brno (780960, 780980) a Prostějov – Vyškov (780962). Tyto

autobusy nezastavují na zastávce Prostějov, hřbitov, ale pouze na zastávce Prostějov,

Brněnská (u křižovatky s Okružní ulicí).

Pro obsluhu řešeného území hromadnou dopravou byla navržena obousměrná autobusová

zastávka u nové okružní křižovatky k Agrostavu, což je přibližně uprostřed řešeného území

a zhruba 600 m jižně od zastávky Prostějov, hřbitov. Na této zastávce by pak mohly

zastavovat jak autobusy MHD (linka č. 11 do Žešova, případně prodloužená linka č. 1)

a dnes tudy projíždějící vybrané regionální autobusy zajíždějící do okolních obcí. Lze

předpokládat, že tímto řešením by byla zajištěna kvalitní dostupnost území hromadnou

dopravou.

Cyklistická doprava

V současné době je podél silnice II/433 realizována cyklostezka (resp. stezka pro chodce

a cyklisty) z Prostějova do Žešova a výhledově i dále na jih do Výšovic. Má zlepšit zejména

podmínky cyklistů pro každodenní dojíždění do Prostějova a rozšířit tak síť cyklostezek

směřujících z Prostějova do okolních obcí.

Dnes je realizována její první etapa, která začíná u hřbitova a končí u křižovatky

k Agrostavu. Realizace dalších etap směrem na jih byla zásadně zpomalena při jednání

s vlastníky pozemků přilehlých zahrádek. Nakonec bylo vyprojektováno řešení, které se

problematickým pozemkům vyhýbá.



V územní studii jsou oproti realizovanému řešení navrženy úpravy trasování cyklostezky,

zejména s ohledem na dvě nové okružní křižovatky a autobusovou zastávku. Počítá

se také s narovnáním stezky v místech jejího vyhnutí v jižní části území (kolem

problematických pozemků) a dále s napojením účelové cesty k Agrostavu přejezdem

přes silnici II/433 v souběhu s přechodem pro chodce.

V územní studii je tak navrženo ideální cílové řešení, jehož realizace bude zřejmě možná

až po zcelení pozemků při realizaci průmyslové zóny.

Pěší doprava

Území dnes z Prostějova pěšky dosažitelné chůzí po stezce pro chodce a cyklisty podél

silnice II/433 od hřbitova, která dnes ale dočasně končí u křižovatky k Agrostavu (viz výše).

Na západní straně silnice II/433 existuje nevyužívaný asfaltový chodník (dnes téměř

neznatelný), který zřejmě dříve sloužil pro pěší docházku k areálu Agrostavu. V řešení je

ponechán, výhledově může sloužit pro obsluhu rozvojových ploch západně od Brněnské

ulice.

V územní studii je navržena obsluha území pro pěší dopravu prostřednictvím chodníků

o minimální šířce 1,5 m, které prochází jednostranně podél všech navržených komunikací.

Hlavním vstupem do území pro chodce je hlavně navržená autobusová zastávka

u křižovatky k Agrostavu (viz Hromadná doprava), počítat lze ale také s pěší docházkou

z jižní části města po Brněnské ulici a případně také z Žešova po plánované stezce (v obou

případech činí doba docházky zhruba 15-25 minut).

Součástí obou nových okružních křižovatek jsou přechody pro chodce přes silnici II/433,

které zajišťují pěší obsluhu dalších uvažovaných ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit.

B 3.6. KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Navržené řešení je zobrazeno ve výkrese B.03 Koncepce technické infrastruktury.

Zásobování vodou

V ulici Brněnské se na úrovni židovského hřbitova nachází vodovodní řad CHRPE DN 225,

který však přichází od města pouze jako TLT DN 100. Na křižovatce Brněnská/Okružní se

napojuje na páteřní vodovodní řad TLT DN 200, který prochází ulicí Okružní. Napájen je

vodovodním přivaděčem DN 400, který do Prostějova přichází od jihu ulicí Určickou

z prameniště Brodek u Prostějova. Městská část Žešov je samostatně napojena od jihu

vodovodem PVC DN 150 zásobovaným z prameniště Dobrochov. Tlakové poměry jsou

v rozmezí 0,47 až 0,67 MPa. Vodovodní síť provozuje společnost Moravská vodárenská

a.s.

Zásobování průmyslové zóny je navrženo z vodovodu v Brněnské ulici v profilu DN 100,

rozvody uvnitř zóny jsou uvažovány také v profilu DN 100. Pokud by v jednotlivých

případech s ohledem na požární normu (ČSN 730873) velikost objektů nebo jejich

vybavení vyžadovalo větší profil vodovodního řadu, bude nutné v daném areálu vybudovat

požární nádrž. Jinak jsou tlakové poměry a dimenze řadu vyhovující. Orientační spotřeba

bude Qp = 72 m3/den (0,8 l/s) pro běžný provoz, vyšší potřebu pro technologie bude nutné

řešit individuálně.

Odkanalizování

Řešené území leží na mírném severovýchodním svahu (jižní část se stávajícími

zahrádkami je sklonitější, severní část je plošší). Nejnižší bod území je v jeho

severovýchodním rohu, cca 220 m n.m., nejvyšší bod je v jihozápadním cípu území

při silnici II/433, cca 235 m n.m. Území není odvodňováno žádným vodním tokem, podél

dálnice D46 je vybudován příkop, odvodňující dálnici.

Nejbližší stoky městské jednotné kanalizace, která je ukončena na ČOV Kralický Háj, se

nachází v ulici Brněnské (jižně od křižovatky Brněnská/Okružní u zástavby řadových

rodinných domů; profil SKL DN 500; poslední šachta 223,81/222,56 m n.m.), v ulici Lidické

(u řadových garáží; profil BT 400; předposlední šachta 221,94/219,45 m n.m.) a v ulici

Určické (u areálu Statku Prostějov; profil BT DN 600; poslední šachta 228,24/225,84 m

n.m.). Páteřní stoka jednotné kanalizace o profilu SKL DN 1200 prochází ulicí Okružní.

Splaškové odpadní vody z blízké čerpací stanice pohonných hmot OMV jsou přečerpávány

do kanalizační sítě městské části Žešov, která má vlastní ČOV. Kanalizační síť provozuje

společnost Moravská vodárenská a.s.

Srážkové vody bude nutné likvidovat v místě každého areálu. Podmínky pro vsaky jsou

nepříznivé (spraše, sprašové hlíny). Bude nutné aby zdrže u jednotlivých objektů a průlehy

podél komunikací měly bezpečnostní přepady do nové dešťové kanalizace. Ta bude

ukončena v suchém poldru (retenční nádrži) umístěném v nejnižším místě území.

Pro extrémní přívalové deště bude nutné srážkové vody převést pod dálnicí (propustek)

do stávající občasné vodoteče v povodí Malého potůčku (4-12-01-068 Vřesůvka).

Neregulovaný odtok bude 1152 l/s (16 ha x 0,45 x 160 l/s/ha). Doporučený regulovaný

odtok dle TNV 759011 - 3 l/s/ha (k=0,02) tj. 48 l/s není v těchto geologických podmínkách

splnitelný. Velikost zdrží, průlehů a poldru bude dimenzována dle ČSN 759010, kde jsou

uvedeny jiné podmínky. Hydrologické podmínky v souladu s touto normou je nutné ověřit.

Splaškové vody budou gravitačně svedeny do nejnižší severovýchodní části území a odtud

centrálně čerpány do městské kanalizace. Gravitační odvedení splaškových vod z území

od městské kanalizační sítě bez nutnosti přečerpávání není možné, neboť velká část území

je níže položená než místa v ulici Brněnské a Lidické, kde se nachází nejbližší stoky

jednotné kanalizace. Pro vedení výtlaku existuje několik variant – čerpat k ulici Určické

(vzdálenost cca 1600 m), k ulici Brněnské (vzdálenosti cca 1400 m) nebo k ulici Lidické

(vzdálenost cca 1200 m). Poslední z variant se jeví jako nejvýhodnější, neboť je nejkratší,

z části ale prochází po soukromých pozemcích (jižně od smuteční síně). Množství

splaškových vod bude Qp = 0,8 l/s a centrální čerpací stanice v nejnižším místě zástavby

bude mít orientační parametry Q/H 5/10.

Klasická tlaková kanalizace se v průmyslové zóně s ohledem na postupné využívání

pozemků nenavrhuje (bylo by nutné ji realizovat jako jeden celek).

Zásobování elektřinou

Západně od řešeného území prochází podél silnice II/433 venkovní distribuční elektrická

vedení VN 22 kV č. 308 z elektrické transformační stanice 110/22 kV Prostějov směrem

k Žešovu a č. 22 z elektrické transformační stanice 110/22 kV Prostějov směrem k Určicím.

Na tato distribuční vedení jsou napojeny nejbližší stávající transformační stanice 22/0,4 kV

(u ČS AVANTI, v areálu Agrostavu a u ČS OMV). Dvě posledně jmenované ale nejsou

součástí veřejné distribuční sítě. Elektrická distribuční síť NN je na jihu Brněnské ulice

ukončena na úrovni židovského hřbitova. Elektrickou síť provozuje společnost E.ON Česká

republika, s.r.o.

Zásobování elektřinou je navrženo dvěma odbočkami z distribučního elektrického vedení

22 kV č. 308, na kterých budou umístěny distribuční trafostanice 22/0,4 kV a ze kterých

bude v řešeném území napájena kabelová síť VN pro obsluhu jednotlivých větších

výrobních areálů. V území bude rozvedena distribuční síť NN sloužící pro menší odběratele

a také napájení veřejného osvětlení. Instalovaný výkon bude přibližně Pi = 5600 kW,

soudobý výkon se bude pohybovat kolem Ps = 3640 kW (koeficient soudobosti = 0,65

odhadnut na základě předpokládaného smíšeného výrobní využití dle podmínek využití

ploch).

Navržená okružní křižovatka na silnici II/433 v místě dnešní odbočky k Agrostavu je

ve střetu s trasou stávajícího elektrického vedení VN č. 308. Navržena je tedy částečná

přeložka elektrického vedení (přemístění jednoho sloupu).

Zásobování plynem

Jihozápadně od řešeného území prochází podél silnice II/433 STL plynovod PE-80 DN

160, který přichází od areálu Agrostavu a pokračuje dále na jih do Žešova, kde končí.

Tento plynovod přichází od Okružní ulice, kde je napojen na páteřní středotlaké plynovodní

vedení DN 300, které je zásobováno z regulační stanice VTL/STL při Kojetíské ulici.

Jižně od řešeného území mezi ČS OMV a křižovatkou silnice II/433 a dálnice D46 prochází

VTL plynovod Ocel DN 500 Lobodice – Světlá. V souběhu s jeho trasou se počítá

s realizací VVTL plynovodu Horní Štěpánov – Mostkovice – Kojetín. Plynovodní síť

provozuje společnost RWE Distribuční služby, s.r.o.

Zásobování řešeného území plynem je navrženo odbočkou z STL plynovodu v profilu

DN 160, která je situována poblíž nové okružní křižovatky k Agrostavu. V řešeném území je

pak rozvedena STL plynovodní síť v profilu DN 110-62. Zemní plyn bude využit převážně

na vytápění a přípravu TUV. Potřeba zemního plynu bude orientačně v zimním období min.

270 m3/hod, max. 1080 m3/hod dle využití a hlavně dle návrhu využití alternativních zdrojů

tepla a zateplení objektů, v letním období max. 50 m3/hod.

Zásobování teplem

V řešeném území ani v jeho blízkosti se nenachází stávající zařízení pro zásobování

teplem. V řešení není počítáno s centrálním zásobováním teplem.

Elektronické komunikace

Západně od řešeného území prochází podél silnice II/433 několik sdělovacích kabelů

společnosti Česká telekomunikační infrastruktura a.s. (CETIN).

V návrhu se přepokládá napojení území na tyto blízké sdělovací kabely jednou nebo více

odbočkami a rozvodem uvnitř řešeného území.



B 4. SOULAD S ÚZEMNÍM PLÁNEM A SE ZADÁNÍM

Na území města Prostějova v současnosti platí územní plán vydaný v roce 2014. Řešené

území zahrnuje zejména zastavitelné plochy (Z17) smíšené výrobní č. 0710 a 0714

a plochu přestavby (P44) smíšenou výrobní č. 0708. Na severu pak řešené území zasahuje

také část zastavitelné plochy (Z34) dopravní infrastruktury č. 707 (propojení od silnice

II/433 k dálnici D46), na západě pak okraj zastavitelné plochy (Z57) dopravní infrastruktury

č. 719 (rozšíření Brněnské ulice).

B 4.1. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNÍHO PLÁNU PROSTĚJOV

V územním plánu jsou pro dotčené plochy smíšené výrobní (VS) č. 0708, 710 a 714

stanoveny následující podmínky využití (znění platné k 1. 1. 2016):

Hlavní využití:

a) pozemky staveb a zařízení pro nerušivou výrobu a nerušivé služby, včetně skladů potřebných pro jejich provozování, s důrazem na čisté inovační technologie;

b) pozemky staveb a zařízení pro administrativu a strategické služby, včetně technologických center.;

c) pozemky staveb a zařízení pro truck centra na ploše č. 0710.

Přípustné využití, přičemž pozemky, stavby a zařízení uvedené níže neznemožní

plnohodnotné hlavní využití dané plochy:

a) pozemky, stavby a zařízení pro vzdělávání, vědu a výzkum;

b) pozemky, stavby a zařízení související technické infrastruktury;

c) stavby a zařízení pro maloobchod integrované do výrobních objektů či areálů;

d) stavby a zařízení technické infrastruktury řešené v souladu s koncepcí technické infrastruktury;

e) pozemky, stavby a zařízení pro bydlení správců budov či areálů;

f) stavby pro pohotovostní ubytování pracovníků;

g) pozemky a stavby hromadných garáží pro vozidla skupiny 1 sloužící pro potřeby obyvatel a návštěvníků přilehlého území;

h) oplocení pozemků, které neomezí průchodnost územím.

i) pozemky doprovodné a další zeleně (např. stromořadí, aleje, remízy, ÚSES) a pozemky vodních toků a ploch včetně protierozních, protipovodňových a retenčních opatření.

Podmíněně přípustné využití, přičemž pozemky, stavby či zařízení uvedené níže lze

do území umístit za podmínky prokázání, že jejich řešení, včetně zajištění nároků

statické dopravy, je v souladu s požadavky na ochranu hodnot území (viz bod 3.3.)

a jejich provoz nesníží kvalitu prostředí souvisejícího území, neohrozí jeho hodnoty

a nepřiměřeně nezvýší dopravní zátěž v obytných lokalitách:

a) pozemky, stavby a zařízení související dopravní infrastruktury;

b) pozemky parků a další veřejné zeleně;

c) pozemky staveb a zařízení pro rušivou výrobu a potenciálně rušivé služby;

d) pozemky staveb a zařízení pro občanské vybavení, zejména služby, včetně skladů nezbytných pro jejich provozování, to vše v kapacitě úměrné potenciálu daného území; pozemky staveb a zařízení pro zemědělství;

e) pozemky stavebních dvorů;

f) pozemky staveb a zařízení pro údržbu pozemních komunikací;

g) pozemky čerpacích stanic pohonných hmot, včetně staveb pro jejich reklamu a dalších staveb pro služby motoristům;

h) pozemky staveb a zařízení pro maloobchod, přičemž venkovní parkování bude vybaveno rastrem vzrostlé zeleně (splnění podmínek bude prokázáno územní studií s důrazem na dopravní obslužnost);

i) třídírny odpadů, recyklace, obalovny;

j) stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci jako stavby dočasné;

k) firemní, muzejní a multimediální expozice (i s možností samostatných objektů) a související vybavenost pro provozovatele a návštěvníky v souvislosti s hlavním využitím;

l) pozemky, stavby a zařízení pro parkování pro vozidla skupiny 1, 2 a 3 určené pro přímou obsluhu stavby nebo území, provozní a manipulační plochy určené pro přímou obsluhu staveb.

Nepřípustné využití:

a) pozemky, stavby a zařízení neuvedené jako hlavní, přípustné nebo podmíněně přípustné využití, u kterých nebylo prokázáno splnění stanovených podmínek;

b) pozemky rodinných nebo bytových domů vyjma pozemků, staveb a zařízení pro bydlení správců budov či areálů;

Podmínky prostorového uspořádání stanovené v Příloze č. 1 (Tabulka ploch):

a) zastavěnost 15-40%;

b) minimální podíl zeleně na rostlém terénu 15 %;

c) maximální výška zástavby 15 m;

d) areálová struktura zástavby;

Další podmínky prostorového uspořádání:

a) jiné prostorové uspořádání je nutné ověřit územní studií;

b) rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se umisťují pod zem, pokud je to technicky možné.

Pro rozvojové plochy P44 a Z17 v rozvojové oblasti Brněnská-jih jsou dále v ÚP stanoveny

tyto požadavky:

a) rozvoj zástavby s jednolitou stavební čárou k veřejným prostranstvím, především k ul. Brněnské;

b) osázení ploch respektive koridorů dopravní infrastruktury či veřejných prostranství stromořadími;

c) zajištění dopravního napojení při minimalizaci zatížení obytného území další dopravou.

Splnění požadavků

Řešení navržené v územní studii splňuje výše uvedené požadavky stanovené v ÚP

Prostějov (zejména viz kap. B 3.1. a B 3.2.). Výjimkou je pouze umístění truck centra

v ploše č. 0710, které bylo prověřeno (viz kap. B 3.5.) ale s ohledem na nereálnost jeho

realizace je navrženo ke zrušení (viz kap. A2). Některé konkrétní požadavky územního

plánu bude nutné řešit až v navazující podrobnější dokumentaci (zejména co se týká

konkrétního využití jednotlivých areálů).

B 4.2. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE

V zadání územní studie jsou kromě požadavků z územního plánu uvedena tato další

témata k prověření:

a) prověřit možnost etapizace řešení rozvojových ploch s návrhem naplnění % využití severní části řešené lokality; > etapizace je podmíněna pouze realizací dopravního napojení na silnici II/433, jiné řešení by znevýhodnilo část vlastníků a nelze jej v tuto chvíli oprávněně

požadovat;

b) prověřit možnost napojení lokality v místě budoucí okružní křižovatky při severní hranici řešeného území; > návrh dopravního napojení na křižovatku u hřbitova je součástí řešení územní studie;

c) navrhnout prostranství vstupů a vjezdů do budoucích výrobních objektů a areálů; > jsou navržena veřejná prostranství, ze kterých je možné obsluhovat jednotlivé areály; umístění vjezdů do konkrétních areálů bude řešeno v podrobnější dokumentaci;

d) vyhodnotit případnou možnost ponechání stávající zeleně na horizontu; > ponechání stávajících zahrádek ve sklonité části řešeného území se nejeví jako reálné s ohledem na problematické fungování zbytku průmyslové zóny, způsob využití území byl stanoven v územním plánu a vlastníci pozemků budou mít zřejmě zájem v souladu s tímto využitím postupovat; zakomponování zeleně takového rozsahu do podnikatelské zóny by bylo zřejmě možné pouze v případě vhodného poměrně velkého záměru (např. administrativního nebo zábavního centra), v dnešní situaci se ale nejeví jako reálné;

e) navrhnout plochy/linie izolační zeleně podél ploch dopravní infrastruktury;

> podél dálnice D46 je navržen zelený pás se stromořadím, který vytváří vhodný přechod mezi tímto dopravním koridorem a uvažovanou zástavbou; podobně je vymezen také zelený pás se stromořadím podél hlavní obslužné komunikace v souběhu se silnicí II/433, který bude sloužit také pro zachycování dešťových vod;



Obr. B04: Prověření umístění truck centra v jižní části řešeného území u ČS OMV.

Obr. B05: Soutisk záměru společnosti BYTEMA a regulačního výkresu: rastr na pozadí – situační

nákres umístění skladu bytového textilu (béžová – objekt skladu, šedá – komunikace);

modrá šrafa – pozemky smíšeného výrobního využití; růžová šrafa – pozemky veřejných

prostranství; červená čára – stavební čára závazná pro umístění průčelí stavby; zelené

kolečka – stromořadí.

f) navrhnou obsluhu území s ohledem na majetkoprávní vztahy, prověřit záměr společnosti BYTEMA; > na konkrétním řešení byla prověřeno členění území na jednotlivé areály a jejich obsluha, s ohledem na nevhodnou historickou parcelaci území je ale nutné dosáhnout dohody vlastníků a řešit obsluhu podnikatelské zóny jako jednoho

celku; záměr společnosti BYTEMA byl prověřen a bylo shledáno, že není v souladu s navrženým řešením (viz obr. B05);

g) prověřit účelnost požadavku umístění truck centra na ploše č. 0710 > umístění truck centra v jižní části řešeného území bylo prověřeno (viz obr. B04), ale s ohledem na nereálnost jeho realizace je navrženo ke zrušení;

h) zakreslit stávající i navrhované sítě technické infrastruktury s použitím grafického znázornění dle ÚP > součástí územní studie je výkres Koncepce technické infrastruktury a výkres Širších vztahů, kde jsou zakresleny stávající sítě TI;

i) umístění veřejných parkovacích a odstavných ploch (příp. hromadných garáží), s optimálním napojením na veřejné komunikace, co nejšetrnější řešení ke stávající zeleni; > umístění veřejných parkovacích a odstavných ploch ani hromadných garáží nebylo jako součást podnikatelské zóny navrženo také s ohledem na problematiku dělení nákladů na jejich realizaci a užívání mezi jednotlivé subjekty; umístění parkovacích ploch bude řešeno v rámci jednotlivých areálů na základě jejich konkrétních požadavků;

j) profily uličních prostorů, tj. šířka komunikací, chodníků, pásů zeleně, zastavitelnost pozemků, charakter předpokládaných záměrů, umístění dopravní a technické

infrastruktury zajišťující optimální obsluhu území; > řešení profilů hlavních uličních prostorů je součástí výkresu B.04 Příčné uspořádání veřejných prostranství; v územní studii je také navržena optimální obsluha území dopravní a technickou infrastrukturou; stanovení zastavitelnosti pozemků je součástí kap. A 1.1.;

k) zvážit navržení zastávku MHD ve vhodné vzdálenosti (izochrona dostupnosti); > v rámci územní studie bylo navrženo umístění autobusové zastávky při Brněnské ulici, a to do přibližného středu podnikatelské zóny;

l) navržení napojení na kanalizaci tlakovou v ul. Určická; provést v rámci studie vyhodnocení gravitačního napojení na ul. Okružní;

> napojení splaškové kanalizace je navrženo do ulice Lidické, neboť se to jeví jako vhodnější řešení (viz kap. B 3.6.); gravitační odvedení splaškových vod bylo prověřeno, jeho realizace není možná (je nutné splaškové vody do městské kanalizační sítě přečerpávat, viz kap. B 3.6.).

B 5. ZÁVĚR

Územní studie prověřila využití předmětné lokality ve prospěch smíšeného výrobního

využití (tzv. malé průmyslové zóny), přičemž se zabývala zejména obsluhou dopravní

a technickou infrastrukturou a řešením veřejných prostranství.

Závěr územní studie, který obsahuje zejména zpřesnění podmínek pro rozhodování

v dotčeném území (podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání) je včetně

výkresové části uveden v části A. „Navržené podmínky pro rozhodování v území“.

240230

220

230

1 : 2 500 03 / 2016

150 m5010


A

C

B

�IDOVSKÝ HØBITOV

¨S OMV

SIL

NIC

E II/433

DLNIC

E D

46

HLAVN˝ VÝKRES � URBANISTICKÝ N`VRH


STROMOØAD˝

VRSTEVNICE PO 2 m

MAPOVÉ PODKLADY:

SM˝�EN` VÝROBA

VEØEJNÉ PROSTRANSTV˝ � KOMUNIKACE

VEØEJNÉ PROSTRANSTV˝ � CHODN˝K

VEØEJNÉ PROSTRANSTV˝ � CYKLOSTEZKA

TECHNICK` INFRASTRUKTURA


VRSTEVNICE (ZABAGED, ˘ÚZK 3/2010)

BAREVNÝ RASTROVÝ ORTOFOTOSN˝MEK 7. 6. 2014 (¨ÚZK, WMS, 11/2015)

OCHRANNÉ P`SMO D`LNICE D46

REZERVA PRO KOMUNIKA¨N˝ PROPOJEN˝ DLE ÚP

VEØEJNÉ PROSTRANSTV˝ � ZELEÒ

BUDOVY

VÝHLEDOVÉ KOMUNIKA¨N˝ PROPOJEN˝ ZA D`LNICI D46

OCHRANNÉ P`SMO HØBITOVA

OCHRANN` P`SMA LETI�TÌ PROSTÌJOV

Z`JMOVÉ ÚZEM˝ MO ¨R (LETI�TÌ) � CELÉ ÚZEM˝

ÚZEM˝ ZVL`�TN˝ POVODNÌ POD VODN˝M D˝LEM

HLAVN˝ VÝKRES � URBANISTICKÝ N`VRHB.01

240230

220

230

1 : 2 500 03 / 2016

150 m5010



KONCEPCE DOPRAVN˝ INFRASTRUKTURY

MAPOVÝ PODKLAD:


SILNICE II/433 � STAV

D`LNICE D46 � STAV

SILNICE II/433 � N`VRH

HLAVN˝ M˝STN˝ KOMUNIKACE � STAV

HLAVN˝ M˝STN˝ KOMUNIKACE � N`VRH

HLAVN˝ M˝STN˝ KOMUNIKACE � VÝHLED

AUTOBUSOV` ZAST`VKA � N`VRH

POZEMKY VEØEJNÝCH PROSTRANSTV˝ � N`VRH

POZEMKY K Z`STAVBÌ � N`VRH

BUDOVY � STAV, N`VRH

VRSTEVNICE (ZABAGED, ˘ÚZK 3/2010)

OSTATN˝ KOMUNIKACE � STAV

OSTATN˝ KOMUNIKACE � N`VRH

CHODN˝K � STAV, N`VRH

OSA DR`HY LETI�TÌ

VRSTEVNICE PO 2 m

CYKLOSTEZKA � STAV

CYKLOSTEZKA � N`VRH

KONCEPCE DOPRAVN˝ INFRASTRUKTURYB.02

AGROSTAV

NÌ

MIC

E N

AD H

AN

OU

VY�KO

V, BR

NO

LETECK ULICE

LIDIC

K U

LIC

E

OLO

MO

UC

PR

OSTÌJO

V�E�

OV, VÝ�

OVIC

E

PODNIKATELSK ZÓNA

A

C

B

TO¨NA BUS

¨S OMV

�IDOVSKÝ HØBITOV

¨S OMV

SIL

NIC

E II/433

DLNIC

E D

46

240230

220

230

1 : 2 500 03 / 2016

150 m5010


A

C

B


KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

TRAFOSTANICE VN/NN

STAV N`VRH

ELEKTRICKÉ VEDEN˝ VN 22 kV PODZEMN˝

ELEKTRONICKÉ KOMUNIKA¨N˝ VEDEN˝

VRSTEVNICE PO 2 m

VODOVOD � PØ˝POJKA

KANALIZACE SPLA�KOV` (VÝTLAK)

ELEKTRICKÉ VEDEN˝ VN 22 kV VZDU�NÉ

ELEKTRICKÉ VEDEN˝ VN 22 kV � RU�EN` TRASA

ËRPAC˝ STANICE ODPADN˝CH VOD

VRSTEVNICE (ZABAGED, ¨ÚZK 3/2010)


MAPOVÉ PODKLADY:

POZEMKY K Z`STAVBÌ

POZEMKY VEØEJNÝCH PROSTRANSTV˝

RADIORELÉOV` TRASA

VODOVOD � HLAVN˝ ØAD

VODOVOD � PODRU�NÝ ØAD

KANALIZACE SPLA�KOV` � HLAVN˝ STOKA

KANALIZACE SPLA�KOV` � PODRU�N` STOKA

KANALIZACE DE��OV` � HLAVN˝ STOKA

KANALIZACE DE��OV` � PODRU�N` STOKA

RETEN¨N˝ N`DR�

PLYNOVOD STL � HLAVN˝ ØAD

PLYNOVOD STL � PODRU�NÝ ØAD

ELEKTRONICKÉ KOMUNIKA¨N˝ VEDEN˝ � D`LKOVÉ

BUDOVY

KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURYB.03

SN

E

O

K

DV

PS N

D

K

EOD V

P

S N

K

V

K

D

E

N

O

P

S

00548_70 ÚZEMN˝ STUDIE �MAL` PRÙMYSLOV` ZÓNA BRNÌNSK`-VÝCHOD� 1 : 200

1 5 12 m

03 / 2016 ' knesl kynŁl architekti

A

1,5 m

SOUKROMÉ POZEMKY

3 m

9,5 m

SOUKROMÉ POZEMKY

4,5 m 9,5 m 5,5 m

32 m

10 m 3 mmin 10 m

PROFIL B

SOUKROMÉ POZEMKY

C

SOUKROMÉ POZEMKYVEØEJNÉ PROSTRANSTV˝

6 m

13 m

1,5 m 1,5 m

PROFIL

PROFIL

KOMUNIKACE

OBOUSMÌRN`PODNIKATELSKÝ ARE`LTR`VN˝KCHODN˝KPODNIKATELSKÝ ARE`L

KRAJNICEJ˝ZDN˝ P`SDÌLIC˝ P`SJ˝ZDN˝ P`SKRAJNICEPODNIKATELSKÝ ARE`L

POLE KRAJNICE, STROMOØAD˝ KRAJNICE, STROMOØAD˝ PODNIKATELSKÝ ARE`L

2 m

TR`VN˝K CHODN˝KPRÙLEH

6 m7 m

STROMOØAD˝TR`VN˝K, S˝TÌ TI

2,5 m3 m

22 m

7,5 m4,75 m 3,75 m

SILNICE II/433 OBOUSMÌRN` KOMUNIKACECYKLOSTEZKA

VEØEJNÉ PROSTRANSTV˝ (SILNICE, CYKLOSTEZKA) VEØEJNÉ PROSTRANSTV˝ (PRÙMYSLOV` ZÓNA)

6,5 m

SOUKROMÉ POZEMKY

VEØEJNÉ PROSTRANSTV˝ (PRÙMYSLOV` ZÓNA)VEØEJNÉ PROSTRANSTV˝ (D`LNICE D46)

STROMOØAD˝, TR`VN˝K, S˝TÌ TI

PRÙLEH

2 m

TR`VN˝K

2 m

SILNICE II/433 A HLAVN˝ OBSLU�N` KOMUNIKACE � SMÌREM K PROSTÌJOVU

D`LNICE D46 � SMÌREM K PROSTÌJOVU

VNITØN˝ OBSLU�N` KOMUNIKACE � SMÌREM OD HLAVN˝ OBSLU�NÉ KOMUNIKACE

1,5 m

CHODN˝K

20,5 m

VODOVODN˝ ØAD

STOKA SPLA�KOVÉ KANALIZACE

STOKA DE��OVÉ KANALIZACE

PODZEMN˝ ELEKTRICKÉ VEDEN˝ VN 22 kV

PODZEMN˝ ELEKTRICKÉ VEDEN˝ NN 0,4 kV

PODZEMN˝ VEDEN˝ VEØEJNÉHO OSVÌTLEN˝

STØEDOTLAKÝ PLYNOVODN˝ ØAD

VEDEN˝ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKAC˝

SCHÉMATICKÉ ZN`ZORNÌN˝ S˝T˝ TECH. INFRASTRUKTURY

PØ˝¨NÉ USPOØ`D`N˝ VEØEJNÝCH PROSTRANSTV˝B.04

00548_70 ÚZEMN˝ STUDIE �MAL` PRÙMYSLOV` ZÓNA BRNÌNSK`-VÝCHOD� 03 / 2016 ' knesl kynŁl architekti

POHLED SEVEROZ`PADN˝

POHLED JIHOZ`PADN˝

PERSPEKTIVN˝ POHLEDYB.05

C. PŘÍLOHY


C. PŘÍLOHY

TEXTOVÁ ČÁST:

Přehled vlastníků v řešeném území

Dotčení vlastníků navrženým řešením

Vyjádření Odboru dopravy Magistrátu města Prostějova k navrženému řešení

VÝKRESOVÁ ČÁST:

C.01 Širší vztahy 1 : 15 000

C.02 Majetkoprávní vztahy 1 : 2 500

C. PŘÍLOHY


C1. PŘEHLED VLASTNÍKŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Následující tabulka obsahuje přehled všech vlastníků pozemků v řešeném území. U fyzických osob je v posledním sloupci uvedeno číslo, které se vztahuje k výkresu C.02 Majetkoprávní vztahy.

Katastr. území Č. parcely Výměra

(m2) Druh pozemku

Číslo LV

Vlastník Podíl Adresa Ozn.

výkres

Žešov 291/18 3526 orná půda LV 24 Mlčoch Jiří RNDr. Žešov 16, 79601 Prostějov 1

Žešov 248/11 425 zahrada LV 391 Krejčí Pavel Na hrázi 1343/10, 79601 Prostějov 2

Žešov st. 185 31 zastavěná plocha a nádvoří LV 218 SJM Krejčí Pavel a Krejčí Petra Na hrázi 1343/10, 79601 Prostějov 3

Žešov 248/2 1233 zahrada

Žešov st.147 16 zastavěná plocha a nádvoří LV 187 Drgáčová Hana Pernštýnské nám. 179/5, 79601 Prostějov 4

Žešov 248/1 712 zahrada LV 210 SJM Pěnička Zdeněk a Pěničková Jana Svatoplukova 3431/17, 79601 Prostějov 5


Žešov st. 182 30 zastavěná plocha a nádvoří LV 214 SJM Navrátil Ladislav a Navrátilová Marta Norská 4244/4, 79604 Prostějov 6

Konupka Ivo 1/3 Svobody 3562/63, 79601 Prostějov

Konupka Jakub 1/6 Pustiměřské Prusy 255, 68321 Pustiměř

Konupka Jaroslav 1/3 Belgická 4163/2, 79604 Prostějov Žešov 248/7 674 zahrada LV 213

Konupková Veronika 1/6 č. p. 111, 79804 Určice

7

Žešov 247/1 4161 zahrada LV 9 Drozdová Eva č. p. 103, 79824 Skalka 8

Žešov 247/2 2873 ovocný sad

Žešov st. 146 99 zastavěná plocha a nádvoří LV 199 Joklová Vlasta sídl. E. Beneše 3911/16, 79603 Prostějov 9










LV 287 Melková Radana Mgr. č. p. 15, 67972 Makov 10

Žešov 245/1 7384 zahrada LV 285 Přikryl František Prostějovská 24, 79821 Bedihošť 11

Grušková Milada 1/2 Svatoplukova 2184/16, 79601 Prostějov Prostějov 6573/2 685 orná půda LV 3464

Zdražilová Olga 1/2 Svatoplukova 2184/16, 79601 Prostějov 12

Grézl Eduard 1/2 Sladkovského 3162/1, 79601 Prostějov Prostějov 6572/1 7078 orná půda LV 4486

Hrubanová Jarmila 1/2 Ruská 259, 79816 Čelechovice na Hané 13

Prostějov 6571/1 6053 orná půda LV 1488 Hatoňová Olga P. Holého 720/1, 78701 Šumperk 14

Prostějov 6570 19820 orná půda LV 4480 Soldánová Helena Bohumíra Šmerala 3765/3, 79601 Prostějov 15

Bohuš Marek Mgr. 1/4 Ztracená 74, 78361 Hlubočky

Bohušová Beáta 1/4 Vítězná 1561, 27401 Slaný

Školová Petra Ing. 1/4 Jizerská 1085/7, 37011 České Budějovice Prostějov 6568 15242 orná půda LV 4493

Witassková Martina 1/4 č. p. 576, 74273 Veřovice

16

Kouřil Ivo 1/9 Na okraji 205/5, Krasice, 79604 Prostějov

Kuldová Zuzana 1/9 Tyršova 318/13, 79601 Prostějov

Kvapilová Eva 1/9 č. p. 36, 79805 Myslejovice

Nezvalová Věra 1/3 Nákupní 474/13, Šumbark, 73601 Havířov

Prostějov 6567 5682 orná půda LV 965

Štěpánová Marie 1/3 Tyršova 318/13, 79601 Prostějov

17

Kaiserová Jarmila Mgr 1/2 Josefa Šímy 778, Pražské Předměstí, 55101 Jaroměř Prostějov 6566 8488 orná půda LV 1007

Kaiserová Miroslava Mgr. 1/2 Rumunská 326, Josefov, 55102 Jaroměř 18

Janeček Kamil Ing. Bc. 1/4 Třískova 4557/2, 79601 Prostějov

Navara Patrik 1/2 Třískova 4568/4, 79601 Prostějov Prostějov 6565 13445 orná půda LV 14636

Škrobálková Renata Mgr. 1/4 Třískova 4568/4, 79601 Prostějov

19

Prostějov 6564 6594 orná půda

Prostějov 6563/1 1163 orná půda LV 2674 Kazík Miroslav RNDr. V Ulici 91, 59214 Nové Veselí 20

Prostějov 6562/1 11073 orná půda LV 1873 Doležel Zbyněk Krasická 1986/12, 79601 Prostějov 21

Prostějov 6561/1 14884 orná půda LV 4541 Herelová Magdalena Mgr. Rostovská 127/11, Vršovice, 10100 Praha 10 22

Prostějov 6569/4 759 zahrada

Prostějov 6569/5 16 zastavěná plocha a nádvoří LV 786 Lexa Bohumil Libušinka 1997/14, 79601 Prostějov 23

Judas Jiří 1/2 Švýcarská 4103/3, 79604 Prostějov Prostějov 6569/3 864 zahrada LV 773

Učňová Božena 1/2 Okružní 3211/93, 79601 Prostějov 24

C. PŘÍLOHY


Katastr. území Č. parcely Výměra

(m2) Druh pozemku Číslo

LV Vlastník Podíl Adresa Ozn.

výkres


Prostějov 6569/1 2065 zahrada LV 13013 SJM Poruba Marek a Porubová Dagmar Beskydská 323, Žilina, 74101 Nový Jičín 25

Bazala Jaroslav Ing., Ph.D. 1180/10000 K Hájence 204, 73553 Dolní Lutyně

Burešová Jaroslava 600/10000 Tylova 1787/20, 79601 Prostějov

Čech Robert 87/2000 Marie Pujmanové 670, Vrahovice, 79811 Prostějov

Dopitová Zuzana 398/10000 Aloise Krále 2650/9, 79601 Prostějov

Hermansdorferová Alena 840/10000 Lidická 1866/51, 79601 Prostějov

Hnízdil Vlastislav 605/10000 Dobrovského 1768/43, 79601 Prostějov

Hnízdilová Pavla 605/10000 Dobrovského 1835/30, 79601 Prostějov

Kadlec František 1001/10000 Npor. Krále 707/15, Slavíkovice, 68301 Rousínov

Konupka Ivo 307/15000 sídl. Svobody 3562/63, 79601 Prostějov

Konupka Jakub 307/30000 Pustiměřské Prusy 255, 68321 Pustiměř

Konupka Jaroslav 307/15000 Belgická 4163/2, 79604 Prostějov


Krejčí Pavel 398/10000 Na hrázi 1343/10, 79601 Prostějov

Lexmaulová Anežka 982/10000 Vrlova 3357/21, 79601 Prostějov

SJM Pěnička Zdeněk a Pěničková Jana 620/10000 Svatoplukova 3431/17, 79601 Prostějov

SJM Popelka Alois a Popelková Marie 500/10000 sídl. Svobody 3562/63, 79601 Prostějov

Žešov 248/9 628 ostatní plochy LV 223

Richter Tomáš JUDr. 1222/10000 Musílkova 324/49, Košíře, 15000 Praha 5

Bazala Jaroslav Ing., Ph.D. 1180/10000 K Hájence 204, 73553 Dolní Lutyně


Richter Tomáš JUDr. 1222/10000 Musílkova 324/49, Košíře, 15000 Praha 5 Žešov 248/21 10 ostatní plochy LV 419

Statutární město Prostějov 22487/30000 nám. T. G. Masaryka 130/14, 79601 Prostějov

Žešov 249/3 4742 orná půda LV 275 WEST STYLE AGENCY s.r.o. Králodvorská 1081/16, Staré Město, 11000 Praha 1





LV 396 IMK consulting & support s.r.o. Zahradní 631, 79827 Němčice nad Hanou

Prostějov 6670 644 ostatní plochy LV 10921 Federace židovských obcí v České republice Maiselova 250/18, Josefov, 11000 Praha 1

Prostějov 7843 29 ostatní plochy

Prostějov 7847 812 zahrada

Prostějov 6561/2 1146 orná půda







Prostějov 7861/1 1317 ostatní plochy

Prostějov 7862/1 32 ostatní plochy

LV 10001

Žešov 453 140 ostatní plochy







Žešov 250/14 106 ostatní plochy

Žešov 291/19 137 orná půda



LV 1

Statutární město Prostějov nám. T. G. Masaryka 130/14, 79601 Prostějov

C. PŘÍLOHY


C2. DOTČENÍ VLASTNÍKŮ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM

Následující tabulka znázorňuje dotčení jednotlivých vlastníků pozemků (v členění podle listů vlastnictví) navrženým řešením dle výkresu A.01 Regulace, který je výstupem řešení územní studie.

U každého listu vlastnictví je uvedeno jakou část pozemků zasahují jednotlivé typy navrženého využití (pokud není uvedeno nic, pozemek není daným využitím dotčen). V posledním řádku jsou pak

uvedeny celkové průměrné hodnoty pro celé řešené území, které odpovídají ideálním průměrným podílům jednotlivých vlastníků při přerozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací navrženého

řešení.

Např. u LV č. 773 v k.ú. Prostějov je uvedeno, že 52,7 % pozemků je navrženo pro smíšené výrobní využití a 47,2 % pozemků pro veřejná prostranství. Průměrný podíl je ale 75,0 % ve prospěch

smíšeného výrobního využití a 23,8 % ve prospěch veřejných prostranství (včetně rezervy), vlastník by tedy měl získat náhradu odpovídající dorovnání jeho pozemkového podílu na smíšeném

výrobním využití na úroveň průměrné hodnoty.

Uvedená čísla se týkají navrženého řešení a pro budoucí řešení průmyslové zóny jsou tedy pouze informativní. Pro přerozdělení nákladů a prospěchů bude důležité také řešení severního dopravního

propojení k dálnici D46 (pozemky veřejných prostranství – rezerva), které je na řešení podnikatelské zóny zcela nezávislé (není součástí veřejné infrastruktury nutné pro fungování zóny).

Pozemky smíšeného výrobního využití

Pozemky technické infrastruktury

Pozemky veřejných prostranství

Pozemky veřejných prostranství – rezerva Katastrální

území Číslo

LV Výměra

(m2) Výměra (m2)

Podíl Výměra (m2)



Podíl

Prostějov 773 864 455 52,7% 408 47,2%

Prostějov 786 16 4 25,0% 12 75,0%

Prostějov 786 759 146 19,2% 613 80,8%

Prostějov 965 5682 5260 92,6% 422 7,4%

Prostějov 1007 8488 7688 90,6% 800 9,4%

Prostějov 1488 6053 5169 85,4% 884 14,6% 0,0%

Prostějov 1873 11073 7370 66,6% 1991 18,0% 1713 15,5%

Prostějov 2674 7757 5703 73,5% 1039 13,4% 1016 13,1%

Prostějov 3464 685 91 13,3% 593 86,6%

Prostějov 4468 7078 5198 73,4% 1880 26,6%

Prostějov 4480 19820 16692 84,2% 1755 8,9% 1241 6,3% 131 0,7%

Prostějov 4493 15242 14507 95,2% 45 0,3% 690 4,5%

Prostějov 4541 14884 5448 36,6% 6869 46,2% 2568 17,3%

Prostějov 10001 4192 605 14,4% 3009 71,8% 578 13,8%

Prostějov 10921 644 644 100,0%

Prostějov 13013 3594 2631 73,2% 963 26,8%

Prostějov 14636 13445 11669 86,8% 159 1,2% 1618 12,0%

Žešov 1 3181 1955 61,5% 1121 35,2%

Žešov 9 4161 2728 65,6% 1433 34,4%

Žešov 24 3526 1965 55,7% 1560 44,2%

Žešov 187 1249 828 66,3% 421 33,7%

Žešov 199 2972 2132 71,7% 840 28,3%

Žešov 210 712 305 42,8% 407 57,2%

Žešov 213 674 674 100,0%

Žešov 214 1308 1308 100,0%

Žešov 218 31 31 100,0%

Žešov 223 628 516 82,2% 112 17,8%

Žešov 275 4742 3701 78,0% 1040 21,9%

Žešov 285 7384 7073 95,8% 311 4,2%

Žešov 287 3542 2972 83,9% 570 16,1%

Žešov 391 425 425 100,0%

Žešov 396 4063 3970 97,7% 93 2,3%

Žešov 419 10 10 100,0%

Celkem řešené území 158 884 119 219 75,0% 1 800 1,1% 28 223 17,8% 9 536 6,0%

C. PŘÍLOHY


C3. VYJÁDŘENÍ ODBORU DOPRAVY MAGISTRÁTU MĚSTA PROSTĚJOVA K NAVRŽENÉMU ŘEŠENÍ

00548_70 ÚZEMN˝ STUDIE �MAL` PRÙMYSLOV` ZÓNA BRNÌNSK`-VÝCHOD�

50

1 : 15 000

900 m300

03 / 2016 ' knesl kynŁl architekti

25 MIN

UT

10 MIN

UT

5 MIN

UT

15 MIN

UT

20 MIN

UT

30 MIN

UT

STAR` NEMOCNICE

LETI�TÌ PROSTÌJOV

AGROSTAV

AVANTI

OMV

EUROOIL

�E�OV

HISTORICKÉ CENTRUM

II/433

III/0462

D46

BR

NÌ

NS

K

OKRU�N

UR

ICK

OKRU�N

LIDIC

K

BR

NÌ

NS

K

HØBITOV

PROSTÌJOV

STATEK

KAS`RNA A¨R

MAPOVÝ PODKLAD:

DOCH`ZKOV` VZD`LENOST

�ELEZNI¨N˝ TRA�


AUTOBUSOVÉ N`DRA�˝

VLAKOVÉ N`DRA�˝

�IR�˝ VZTAHY

SILNICE II. TØ˝DY

SILNICE III. TØ˝DY

ZAST`VKA BUS

HØBITOV

ËRPAC˝ STANICE POHONNÝCH HMOT

OSA VZLETOVÉ DR`HY LETI�TÌ PROSTÌJOV

D`LNICE D46

ELEKTRICKÉ VEDEN˝ 110 kV

VTL PLYNOVOD

BAREVNÝ RASTROVÝ ORTOFOTOSN˝MEK 7. 6. 2014 (¨ÚZK, WMS, 11/2015)

SILNICE II. TØ˝DY � N`VRH DLE ÚP

SILNICE III. TØ˝DY � N`VRH DLE ÚP

DAL�˝ VÝZNAMN` KOMUNIKACE

DAL�˝ VÝZNAMN` KOMUNIKACE � N`VRH DLE ÚP

DAL�˝ VÝZNAMN` KOMUNIKACE � REZERVA DLE ÚP

VVTL PLYNOVOD � N`VRH DLE ÚP

ELEKTRICK` STANICE 110/22 kV

�IR�˝ VZTAHYC.01

1 : 2 500 03 / 2016

150 m5010


02

0406

09

12

14

18

16

25

24

23

03

05

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

13

14

01

15

15

17

19

20

21

16

17

18

19

20

22

10

11

01

07

08

13

21

22

23

24

25


MAJETKOPR`VN˝ VZTAHY

MAPOVÝ PODKLAD:

MÌSTO PROSTÌJOV

WEST STYLE AGENCY s.r.o

IMK CONSULTING & SUPPORT s.r.o.

FEDERACE �IDOVSKÝCH OBC˝ V ¨R

PR`VNICK` OSOBA (DAL�˝)

FRANTI�EK PØIKRYL

EVA DROZDOV`

HELENA SOLD`NOV`

M. BOHU� & B. BOHU�OV` & P. �KOLOV` & M. WITASSKOV`

K. JANEËK & P. NAVARA & R. �KORB`LKOV`

RADANA MELKOV`

JIØ˝ MLÖCH

ZBYNÌK DOLE�AL

MAGDALENA HERELOV`

PAVEL KREJ¨˝

SJM PAVEL KREJ¨˝ & PETRA KREJ¨˝

HANA DRAG`ÖV`

SJM ZDENÌK PÌNI¨KA & JANA PÌNI¨KOV`

SJM LADISLAV NAVR`TIL & MARTA NAVR`TILOV`

VLASTA JOKLOV`

M. GRU�KOV` & O. ZDRA�ILOV`

OLGA HATOÒOV`

KOUØIL, KULDOV`, KVAPILOV`, NEZVALOV`, �TÌP`NOV`

J. KAISEROV` & M. KAISEROV`

MIROSLAV KAZ˝K

SJM MAREK PORUBA & DAGMAR PORUBOV`

JIØ˝ JUDAS & BO�ENA U¨ÒOV`

BOHUMIL LEXA

¨R � ØEDITELSTV˝ SILNIC A D`LNIC

MÌSTO PROSTÌJOV & FYZICK` OSOBA

¨R � ST`TN˝ POZEMKOVÝ ÚØAD

E. GRÉZL & J. HRUBANOV`

FYZICK` OSOBA


I. KONUPKA & J. KONUPKA & J. KONUPKA & V. KONUPKOV`

OLOMOUCKÝ KRAJ � SPR`VA SILNIC OLOMOUCKÉHO KRAJE

MAJETKOPR`VN˝ VZTAHYC.02


Documents

ÚZEMNÍ STUDIE „MALÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA BRN NSKÁ …B 3. V Územním plánu Prostějov je území určeno zejména pro rozvoj smíšené výrobní zástavby (plocha přestavby