Upload
zaynah
View
80
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
pavel kurfürst. Zlaté Hory & Alois Nebel. komiksová prezenzace ze Sudet Januar 2006. jaroslav rudiš (*1972). žil a studoval v Lomnici nad Popelkou, Turnově, Liberci, Berlíně a Praze absolvent pedagogické fakulty (obor němčina – dějepis) - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
komiksováprezenzace
ze Sudet
Januar 2006
pavel kurfürst
jaroslav rudiš (*1972)
• žil a studoval v Lomnici nad Popelkou, Turnově, Liberci, Berlíně a Praze• absolvent pedagogické fakulty (obor němčina – dějepis)• DJ a zvukař v rockovém klubu, manažer punkové kapely, zedník,
hotelový portýr, prodavač, pekař v Alpách, reklamní agent českého pivovaru v Německu...
• novinář – hudební kritik, kulturní redaktor deníku Právo• spisovatel – rockové příběhy z berlínského metra Nebe pod
Berlínem (2002; Cena Jiřího Ortena; přelož do němčiny, srbštiny, polštiny; několik rozhlasových dramatizací, autorská čtení u nás i v Německu; film) a připravovaný román Grandhotel (květen 2006)
• scenárista – film Grandhotel (režie David Ondříček, premiéra 12. 10. 2006)
• textař – kapela U-Bahn (literární punk)• editor – chystaná antologie současné německé literatury• nemá auto, cestuje vlakem, pije nealkoholické pivo, sbírá jízdní řády
a železniční mapy, surfuje po železničních internetových stránkách
jaromír 99 (*1963)
• vl. jménem Jaromír Švejdík• kotelník v jesenické nemocnici, spolumajitel kavárny...• zpěvák a textař - jesenická rocková kapela Priessnitz (alba
Freiwaldau, Potichu?, Zero, Playlist...), člen hudebního projektu Umakart (hudba k filmu Grandhotel)
• výtvarník – komiksy (stripy pro časopis Big Bang!; mnohé nepublikované a nedokončené – Svatební košile podle Erbena, Samotáři podle filmu); storyboardy k filmům (Samotáři, Jedna ruka netleská, Děti Duny); reklamy; obaly CD (Priessnitz – Hexe, Seance, Umakart)
• milovník Jesenicka, nyní žije v Praze
černobílý
komiks
ze Sudet
Jedno malé nádraží ve slezských horách, které křižují vlaky sem a tam, a jehož návěstidla a nástupiště se občas ztrácejí v mlze
skrývající podivnosti. Jeden blázinec, jehož chodby křižují lidé, pro které jsou i ta
nejmenší nádraží příliš velká, ale v mlze často vidí její konec. A jeden výpravčí, který se jmenuje
Alois Nebel. Příběhy ze století, o němž si myslíme, že už je dávno za námi.
V hlavní roli železničního blues Bílý Potok vystupuje ALOIS NEBEL. Narozen
ve znamení Váhy roku 1948 ve Frývaldově, dříve Freiwaldau, nyní
Jeseník. Celý život u dráhy, stejně jako jeho příbuzní. Sbírá jízdní řády, pije
pivo, kouří a občas vidí v mlze to, co jiní nevidí. Naposledy pracoval jako
výpravčí v Bílém Potoce. Pak mu vlaky, projíždějící stanicí napříč celým
stoletím, zatemnily mysl. Nakladatelství Labyrint
Někdo chce vidět majáky na Rujáně, někdo si chce v Paříži dát dort a někdo chce vidět nejkrásnější železniční stanici u nás. Alois
Nebel - výpravčí, který v mlze viděl to, co jiní neviděli, a proto výpravčím přestal být - se
v pokračování Bílého Potoku vypraví do Prahy. Budovu nádraží však neopustí. Ví, že kdo jednou odejde, už se nikdy nevrátí. V
knize se opět setkáme s tajemnou postavou Němého i někdejším práskačem Wachkem.
Opuštěná železniční trať. Zlato schované pod horami. Mraky nasáklé deštěm. Polský
vrah na útěku, hledající svého otce. Závěrečný díl komiksové trilogie je asi úplně
nejtemnější a nejsyrovější. Děj se přesouvá zpátky do hor, kde se
nelítostná minulost Sudet prolne se syrovou současností.
Do života Aloise Nebela zasáhne velká povodeň
a konečně i velká láska.
Nakladatelství Labyrint
inspirace příběhu• místa, události, postavy, reálie – prolnutí reality a fikce• místa – Bílý Potok - nádraží (Horní Lipová) a psychiatrická léčebna (Bílá
Voda), Praha - hlavní nádraží a Černý Most, Cukmantl/Zlaté Hory, Krakov, zajatecký tábor (Rejvíz), Freiwaldau/Frývaldov/Jeseník, lázně Lipová a Gräfenberg/Jeseník, Vidnava, Zábřeh, Praděd, Keprník, Ramzová, Rejvíz…
• historické události –osídlení Jesenicka Němci, čarodějnické procesy v 17. st., obsazení pohraničí, 2. světová válka, transporty Židů, odsun Němců a osídlení pohraničí Slováky, Maďary či Řeky, rok 1948, represe 50. let, pobyt ruských vojsk po roce 1968, socialismus 80. let, popřevratový kapitalismus; povodně v r. 1997; historie hlavního nádraží v Praze od Rakouska-Uherska po současnost; velká železniční neštěstí…
• postavy – Alois Nebel, Wachek, Květa, Olda, Němý, Vinzenz Priessnitz, inkvizitor Boblig a „čarodějnice“ Schmeterová, pankáči, bezdomovci…
• reálie – lázeňství, těžba kamene, těžba zlata – staré štoly, Slezský Semmering (trať Hanušovice – Mikulovice – Glucholazy), pivo Šerák a Litovel, zbořené kostely, šmelina…
Alois Nebel není fiktivní postava.
Skutečně žije mezi námi. Je to člověk
zválcovaný dějinami.
I když náš komiks je černobílý, snažili jsem se v něm na
jeho příběhu dějiny vylíčit takové, jaké jsou - nečernobílé. Nebel je zároveň
katolík, komunista a ještě navíc docela
hodný člověk, který se ale trochu bojí. V té naší postavě se
splétá skutečný Alois Nebel, kterého jsem potkal, s příběhem
mého dědečka, který také podlehl
kouzlu i nebezpečí železnic.
Máloco změnilo v 19. století tvář kraje jako železnice. Pro Jeseník a okolí to byla skutečná revoluce,
která tuto oblast nesmírně oživila. Po kolejích se vozilo dříví do Čech nebo
Rakouska, odkud po těch kolejích jezdili pacienti do vodoléčebných
lázní, které založil Vincenc Priessnitz. Po kolejích prchali na podzim 1938 Češi z Frývaldova, jak se tenkrát
Jeseníku říkalo, před henleinovci. Po kolejích přijely oddíly wehrmachtu. Po kolejích byli po válce odsunuti,
nebo jako říká Alois Nebel "odšibováni" sudetští Němci. Vlakem
sem přijeli z Československa noví obyvatelé, aby tu náhle pustou
krajinu osídlili. A v roce 1968 také po kolejích přijela Rudá armáda, aby tu sjednala po svém pořádek. Železnice
je bod, kde se taví dějiny. Navíc ta nádraží se za 115 let takřka
nezměnila
Jaroslav Rudiš
výtvarné pojetí
• inspirace moderním světovým komiksem Franka Millera (Sin City), Michaela Mignoly (Hellboy), Kevina O’Neilla (Liga výjimečných), dřevoryty J. Váchala či patosem „umění“ socialistického realismu
• výhradně černobílý, bez odstínů šedé, pouze obálky barevnější• formát 165 x 230 mm• na 1 straně ½ až 24 obrázků• kromě kreseb využití počítačově upravených fotografií• text v různých jazycích (němčina, ruština, polština) i formách
(promluvy postav, popisy, komentáře, citace z pramenů…)• střídání textově bohatých pasáží s výhradně obrazovými• posun od literárního 1. dílu přes filmové vidění v druhém až k
nejkomiksovějšímu závěru trilogie• citace, aluze (William Vance/Jean Van Hamme: XIII)
Bílý Potok joins the genre with a story that is
fascinating and well told by global standards, though still strongly rooted in the local.(The Prague Post)
Pozoruhodná, na české poměry rozsáhlá a jedinečná, komiksová
trilogie.(iliteratura.cz)
Do Bílého Potoka se podařilo natlačit takový tematický a časový
záběr, že čtenářský dojem z komiksu je téměř románový.
(MF Dnes)
Co nebelovské trilogii nikdo nevezme, je fakt, že dokázala
přinést příběh, který zaujal a pro „černobílý
komiks ze Sudet“ dokázal získat značný
(u nás výjimečný) počet čtenářů. Je to komiks ryze český, a to v tom dobrém i v tom horším, nejen
náměty, ale i svými nedostatky a
specifickým stylem vyprávění.
(Lidové noviny)
Zásluhou profesionálneho grafického spracovania sa môže
rodiaca sa, priebojná séria suverénne radiť k tomu
najlepšiemu, čo v Európe v tomto žánri momentálne vzniká.
(SME)
další cesty Aloise Nebela
• ukázky z 1. dílu - Letní čtení na pokračování v deníku MF Dnes (srpen 2003)
• scénický komiks Alois Nebel – Činoherní studio v Ústní nad Labem (světová premiéra 25. 3. 2005, režie Natália Deáková, hudba Petr Kružík & Priessnitz)
• anglická mutace 1. dílu Bílý Potok – A Story from the Borderlands (Labyrint 2005, překlad Anna Lordan)
• Prachatický granát – příběh z léta 1968 – šestistránkový komiks o noci na 21. srpna 1968, během Nebelovy vojenské služby (čas. Reflex č. 33/2005)
• Alois Nebel - Na trati – Ex (kulturní příloha týdeníku Reflex, od č. 35/2005 dosud) - krátké stripy glosující současnost (rockový festival v Českém Brodě, reality show, zájezd s „výhodným“ prodejem zboží; objeví se Aneta Langerová či Vítězslav Jandák)
• web www.aloisnebel.com
fenomén Alois Nebel
• odvážný počin nakladatelství Labyrint• kladné přijetí čtenáři i kritikou• prodáno přes 8.000 výtisků• úspěch i v zahraničí (Slovensko, Polsko)• přesah mimo rámec pouhé knihy – originální propagace (křty
jednotlivých dílů, autogramiády autorů, výstavy kreseb, koncerty spřátelených kapel), prodej i na nádražních ČD centrech
• postava a mýtus žije dál na divadle, v dalších komiksech (spolupráce s Reflexem), na internetu
• zvýšený zájem o Jesenicko - fanoušci putující po Nebelových stopách
• podobně jako v případě Rudišova Nebe nad Berlínem či připravovaného Grandhotelu
prameny
• Jaroslav Rudiš - Jaromír 99: Alois Nebel - Bílý Potok. Labyrint, Praha 2003.Jaroslav Rudiš - Jaromír 99: Alois Nebel - Hlavní nádraží. Labyrint, Praha 2004.Jaroslav Rudiš - Jaromír 99: Alois Nebel - Zlaté Hory. Labyrint, Praha 2005.
• www.aloisnebel.comwww.labyrint.netwww.komiks.czwww.iliteratura.czwww.cinoherak.czwww.priessnitz.commujweb.cz/kultura/jaromir99
• časopis Reflex č. 33-52/2005• Sotiris Joanidis: Zlaté Hory v Jeseníkách – Letopisy. Rula, Zlaté Hory
2004.
www.ucjlf.upol.cz/svocwww.ucjlf.upol.cz