TENTO DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL (DUM) VZNIKL NA ZÁKLADĚ ŘEŠENÍ PROJEKTU OPVK, REGISTRAČNÍ ČÍSLO CZ.1.07/1.5.00/34.0794 S NÁZVEM

„VÝUKA NA GYMNÁZIU PODPOROVANÁ ICT“.

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Zpracováno: 5. 3. 2013 Autor: Mgr. Dobruše Fajkusová

Dějiny umění Expresionismus

OSNOVA

znaky expresionismu představitelé expresionismu v malířství

Znaky expresionismu

důraz na psychiku původně označení všech moderních uměleckých

směrů počátku 20. století exprese = zvýraznění citového poznatku dílo (obraz, povídka) je obraz umělcovy duše ve Francii zůstal směr na okraji zájmu severský expresionismus Muncha byl nepochopen úspěch Munchovy výstavy v Praze 1905

Edvard Munch - Úzkost náleží k nejvýznamnějším

představitelům expresionismu

výraz jednoho z utkvělých autorových pocitů – strach ze smrti

zvlněné tahy, dramatizace výrazu

norský umělec

Edvard Munch – Úmrtní pokoj obraz interpretuje

lidskou úzkost postav seskupených v pokoji

psychologicky založený umělec promítá svou chorobnou představivost do svých obrazů

Edvard Munch - Tanec života spojení secesní vlnovky se symbolismem boční postavy štěstí a neštěstí mezi dvěma protikladnými póly probíhá dobrodružství života

James Ensor – Kostlivec a masky jeden z nejsvéráznějších

umělců masky – trpící, pohoršlivé,

opovážlivé, kruté, škodolibé

pastózní nátěry dráždivých barev způsobují dojem kmitavého pohybu

tragično a groteskno v pouliční slavnosti

James Ensor – Kristův vjezd do Bruselu

detail obrazu strakatý dav maškar

provází Krista jedoucího na oslu

dílo obrovitých rozměrů autor se stranil

uměleckých hnutí

Emil Hansen (Nolde) - Květiny

jméno podle rodiště pobaltská příroda v době vrcholícího léta vznik v závěru života

Emil Nolde – V alexandrisjkém přístavu

triptych obrazů Svatá Maria Egyptská

ohnivá barevnost – náboženský námět posunut do polohy předměstské lidové slavnosti

prostopášný život hříšné Marie v nevěstinci mezi ježatými námořníky

Emil Nolde - Pokání poslední obraz

triptychu pokání v Jeruzalémě poslední obraz

znázorňuje její skon po dlouhém strádání

v poušti

Ernst Ludwig Kirchner - Ulice jeden ze zakladatelů

německé skupiny Die Brücke

záběr z drážďanských ulic

s elegantními chodci, jimž dal podobu šklebivých masek

Ernst Ludwig Kirchner – Poprsí ženy s kloboukem

měkký kolorit pevnější kresba hledaná elegance vytříbenost malířského

projevu

Franz Marc – Červení koně

vystižení přirozeného pohybu koní

soustředil se na symboliku barev

použil k ztvárnění vlnité linie

Franz Marc - Sen

zjednodušené formy symbolické barevné

podání atmosféra tajemné

a poetické legendy

August Macke – Zahradní restaurace člen sdružení Der Blaue

Reiter Méně expresionistický Renoirova fosforeskující

světelnost Cézannova tvarová

jednoduchost dojem úsměvné pohody

a poklidného života

August Macke – Žena se slunečníkem před výlohou s klobouky

štíhlá elegantní žena – vznosná jako sloup – oblíbený námět

nekřiklavá, zato intenzivní barevnost

Vasilij Kandinskij – Neděle figurativní prvky naznačující cestu k abstrakci imprese vytvořená

pomocí forem a barvy téměř odloučených od vizuální reality

Paul Klee – Dobrodružství jedné slečinky

akvarel hra pavoučích linií

navozuje rytmus měňavé barvy v závislosti na členění

kompozice

Paul Klee – Analýza různých zvráceností

Klee byl vynikajícím hudebníkem

zatímco hudba se musí poslouchat v sledu tónů, výtvarné dílo nestanovuje způsob, jak má být pozorováno

existují rozmanité přístupy k výkladu

citlivost, obraznost, hudebnost

Oskar Kokoschka - Pohani psychický a

emocionální stav modelů v tvářích i gestech

syté a nápadné barvy

ostré tahy štětcem, často až karikující

silně figurativní malba

Georg Grosz – Pohřeb básníka Oskara Panizzy

pohřební průvod se zvrátil v povstání

získal barvu krve a ohně dav hrůzných maškar

obklopuje kostlivce pijícího z láhve

do chaotického hemžení vnáší řád geometrická skladba

Otto Dix - Pokojská autor podával otřesné

svědectví o sociální skutečnosti poválečného Německa

tvář pokojské zabírá skoro celou plochu obrazu

noří se z jakéhosi ireálného prostoru

má silně emocionální výraz

Max Beckmann - Noc autor německo-gotického

ladění vliv první světové války a

sociální poměry po ní líčí drama odehrávající se v poválečném Berlíně –

mučení, teror, surovosti na denním pořádku

odporné sinalé postavy, deformace prostoru, přemíra detailů

Max Beckmann – Taneční bar v Baden-Badenu

příkrá kritika společnosti jemná ironie lhostejnost ve tvářích drama pokryteckého

života zastírající zoufalou samotu

zdroje

PIJOAN, José. Dějiny umění / 9. Praha: Odeon, 1990. ISBN 80-207-0098-6.

PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění pro výuku dějin umění na středních školách. Sokolov: O.K.-Soft, 2000.