Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Státní zdravotní ústav
ředitel: Ing. Jitka Sosnovcová
Centrum hygieny práce a pracovního lékařství
vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph.D.
Zpráva o činnosti
Státního zdravotního ústavu
v oblasti ochrany zdraví při práci
v roce 2017
Zpracoval: MUDr. Michael Vít, Ph.D.
Praha, březen 2018
2/41
OBSAH
1 ÚVOD ............................................................................................................................... 3
2 SMLUVNÍ VZTAHY SE ZDRAVOTNÍMI POJIŠŤOVNAMI ................................. 8
3 POSKYTOVÁNÍ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB ...................................... 8
4 REFERENČNÍ ČINNOST ............................................................................................. 8 4.1. Národní referenční centrum pro průmyslové chemické látky a přípravky ................................................ 9 4.2. Národní referenční centrum pro pesticidy .............................................................................................. 10 4.3. Národní referenční laboratoř pro analýzu toxických plynů v ovzduší na pracovištích ........................... 13 4.4. Národní referenční laboratoř pro biologické monitorování expozice chemickým látkám v pracovním
prostředí .................................................................................................................................................. 14 4.5. Národní referenční pracoviště pro expozice organickým chemickým látkám ........................................ 14 4.6. Národní referenční laboratoř pro hluk v pracovním prostředí a vibrace ................................................. 15 4.7. Národní referenční laboratoř pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí .................................... 15 4.8. Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole a záření ..................................... 16 4.9. Národní referenční pracoviště pro fyziologii a psychofyziologii práce .................................................. 17
5 MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA ............................. 17 5.1. Registr kategorizace prací (KaPr) ........................................................................................................... 18 5.2. Registr profesionálních expozic chemickým karcinogenům (REGEX) ................................................. 18 5.3. Národní registr nemocí z povolání .......................................................................................................... 18
6 VÝZKUMNÁ ČINNOST .............................................................................................. 18 6.1 Psychosociální rizika na pracovišti – Naplňování Zdraví 2020, akční plán č. 5 ..................................... 19 6.2 Degradační produkty proteinových aduktů v moči jako nový typ biomarkerů v toxikologii ................. 19 6.3 Dlouhodobé sledování osob exponovaných asbestu ............................................................................... 20 6.4 Výskyt profesionálních zhoubných nádorů a jejich prevence ................................................................. 20 6.5 Vyšetření zrakových evokovaných potenciálů u osob po otravě metanolem .......................................... 20 6.6 Expozice nanočásticím v pracovním prostředí ....................................................................................... 21
7 AKTIVITY V OBLASTI PODPORY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI ................................... 21 7.1 Podnik podporující zdraví ....................................................................................................................... 21 7.2 Psychosociální rizika v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb .......................................................... 21
8 ČINNOSTI V OBLASTI LEGISLATIVNÍ ................................................................ 22
9 DALŠÍ ODBORNÉ AKTIVITY .................................................................................. 23
10 VZDĚLÁVÁNÍ .............................................................................................................. 24 10.1. Vzdělávání vlastních pracovníků ............................................................................................................ 24 10.2. Aktivity na poli pregraduálního a postgraduálního vzdělávání............................................................... 25 10.3. Vzdělávací akce pro další státní orgány nebo odbornou veřejnost ......................................................... 27
11 SPOLUPRÁCE .............................................................................................................. 28 11.1. Spolupráce s krajskými hygienickými stanicemi a zdravotními ústavy ................................................. 28 11.2. Mezinárodní spolupráce .......................................................................................................................... 28 11.3. Působení v různých domácích organizacích ........................................................................................... 29
12 PUBLIKAČNÍ ČINNOST ............................................................................................ 31
13 TABULKOVÁ ČÁST ................................................................................................... 32 13.1. Tabulka č. 1: Počet fyzikálních měření v pracovním prostředí 2017 ...................................................... 32 13.2. Tabulka č. 2 Počty zpracovaných vzorků, realizovaných analýz a vyšetření v roce 2017 ..................... 33 13.3. Tabulka č. 3: Zdravotnické služby v hygieně práce provedené pro potřeby státního zdravotního dozoru
a ostatní placené služby v roce 2017 ...................................................................................................... 33 13.4. Tabulka č. 4: Konzultační činnost a poradenství v roce 2017 ................................................................ 34 13.5. Tabulka č. 5: Personální zajištění výkonu činnosti – stav k 31. 12. 2017 .............................................. 35
14 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 36 14.1. Příloha 1: Referenční činnost, přehled pracovišť a kontaktní osoby...................................................... 36 1.3. Příloha 2: Seznam publikací pracovníků SZÚ činných v ochraně zdraví při práci v roce 2017 ............. 37
3/41
1 ÚVOD
Východisko pro odbornou a koncepční činnost Státního zdravotního ústavu (dále i „SZÚ“)
v oblasti ochrany a podpory zdraví při práci tvoří dlouhodobé společenské programy, zejména
Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky, Národní akční
program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2017–2018 a „Zdraví 2020, které
se opírají o strategické dokumenty ILO (Úmluva C187 o podpůrném rámci pro bezpečnost
a ochranu zdraví při práci), WHO (Globální akční plán WHO pro zdraví pracujících
2008–2017) a Evropské unie, tj. Sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategickém rámci EU pro ochranu
zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014 - 2020.
Konkrétní řešené úkoly vycházejí především z potřeb zřizovatele SZÚ, tj. MZ. V rámci plnění
těchto úkolů vykonávají pracovníci SZÚ i činnosti pro ostatní resorty státní správy v oblasti
ochrany zdraví při práci (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí,
Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo práce a sociálních věcí). Zdůraznit je nutno spolupráci
v oblasti managementu chemických látek, zejména s Ministerstvem životního prostředí
a s Ministerstvem zemědělství. Další aktivity zahrnují výzkumné projekty podpořené
tuzemskými i zahraničními grantovými agenturami a zakázkami od různých zadavatelů.
Nejvýznamnějšími partnery pro SZÚ jsou KHS a ZÚ. Tomu odpovídá i rozsah vzájemné
spolupráce na mnoha úrovních.
I v roce 2017 bylo prováděno široké spektrum činností, které zahrnují náročné laboratorní
analýzy a hodnocení v rámci referenční, vědecko-výzkumné a expertizní činnosti, zpracování
připomínek a komentářů k návrhům právních předpisů v oblasti BOZP, chemické legislativy
a legislativy týkající se nakládání s biocidy a přípravky na ochranu rostlin, účast na
transpozici legislativy EU v oblasti BOZP do právního systému ČR a její implementaci
do praxe, znaleckou činnost, poskytování konzultací a informací k nejrůznějším specifickým
otázkám zahrnujícím problémové oblasti týkající se pracovního, ale i životního prostředí.
Organizační struktura SZÚ
pro plnění úkolů v oblasti ochrany a podpory zdraví při práci.
Oblast ochrany a podpory zdraví na pracovišti je soustředěna do jednoho organizačního celku
– Centra hygieny práce a pracovního lékařství (Centrum HPPL), což umožňuje jednotné,
neroztříštěné vedení při plnění požadovaných cílů, aniž by to při řešení konkrétních úkolů
vylučovalo spolupráci s dalšími odborníky z jiných center SZÚ. Centrum hygieny práce
a pracovního lékařství je jedním ze šesti odborných center SZÚ.
Současná organizační struktura SZÚ je na Obrázek 1: Organizační struktura SZÚ – stav k 31. 12.
2017, organizační struktura Centra HPPL je na Obrázek 2: Organizační struktura Centra hygieny
práce a pracovního lékařství SZÚ v roce 2017.
4/41
Obrázek 1: Organizační struktura SZÚ – stav k 31. 12. 2017
5/41
Obrázek 2: Organizační struktura Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ v roce 2017
6/41
Personální zajištění činností v oblasti ochrany a podpory zdraví při práci v SZÚ
Obrázek 3: Vývoj počtu odborných zdravotnických pracovníků podílejících se na činnostech v oblasti
ochrany zdraví při práci v SZÚ a jejich úvazků v letech 2005–2017
Obrázek 4: Vývoj struktury pracovníků podílejících se na činnostech v oblasti
ochrany zdraví při práci v SZÚ v letech 2005–2016
7/41
Lidské zdroje pro činnosti v oblasti ochrany zdraví při práci v SZÚ tvořilo v roce 2017
v průměru celkem 74 pracovníků (úvazků 62,6), z toho VŠ 65 osob, žen 49, průměrný věk 50
let. Mezi jednotlivými kategoriemi pracovníků centra nedošlo k zásadním změnám. Jejich
složení podle kategorií odbornosti uvádí Tabulka č. 5 na str. 35.
I přes personální posílení v roce 2015, zůstává situace v personálním zajištění pro plnění
úkolů v oblasti ochrany zdraví při práci v SZÚ nedostatečná. Již několik let je kritická
personální situace na oddělení chemické bezpečnosti, kde výrazně narůstá objem
zpracovávané agendy v oblasti hodnocení zdravotních rizik přípravků na ochranu rostlin
(pesticidů) a biocidních přípravků. Hodnotící zprávy jsou vypracovávány v anglickém jazyce.
To vede k dalším nárokům na odbornou úroveň pracovníků. Současné udržení kvality
a objemu odváděné práce je vykoupeno neúnosně vysokou pracovní zátěží většiny stávajících
odborných pracovníků (která se následně odráží se ve vyšší pracovní neschopnosti). Podstatná
část aktivit zajišťovaná oddělením chemické bezpečnosti CHPPL nesouvisí bezprostředně
s pracovním prostředím. Na tradiční agendu včetně návrhů na řízení rizik v oblasti ochrany
zdraví při práci s chemickými látkami fakticky zbývá minimum odborníků, v přepočtu na
úvazky a činnosti je to nyní méně než jedna osoba.
Personálně poddimenzovaná je oblast fyziologie a psychologie práce, zejména narůstající
problematika lokální svalové zátěže a přetěžování a s řešením odvolání proti uznání či ne-
uznání nemocí z povolání, které jsou požadovány MZ ČR. Zde se v roce 2017 projevil
i nárůst agendy v rámci odvolacích řízení proti uznání či neuznání nemocí z povolání, která
byla přenesena na CHPPL z Ministerstva zdravotnictví. Rovněž se zde projevuje nedostatek
laboratorních kapacit pro objektivizaci fyzické zátěže a měření svalových sil (kromě SZÚ
Praha provádí tato měření samostatně v plné odborné šíři pouze ZÚ Ostrava). Problematika
psychické zátěže pracovníků a následně i problematika psychosociálních rizik není z pohledu
vývoje stávajících systémů organizace práce a relativně rychlého rozvoje IT dostatečně
přístrojově ani personálně zajištěna. V oblasti nemocí souvisejících s prací a nemocí
z povolání se v roce 2017 projevil nárůst požadavků MZ na řešení odvolání proti uznání či
neuznání nemocí z povolání.
S personálním posílením se postupně zintezivnila činnost na úseku podpory zdraví .při práci
včetně rozšíření zahraniční spolupráce. Stále přetrvává poddimenzovaný personální stav
v oblasti měření a hodnocení fyzikálních faktorů. Chybí nástupci starších odborníků pro
hodnocení fyzikálních faktorů práce, zcela chybí mladší pracovníci, kteří by se věnovali
hodnocení zdravotních rizik z nových technologií (např. při expozici
nanočásticím/nanovláknům) atd.
Řada činností je zajišťována odborníky, většinou v důchodovém věku, po jejichž odchodu
dojde nevyhnutelně k zániku činnosti v požadované kvalitě a ke ztrátě „know-how“, které
není komu mladšímu předat. Zastupitelnost pracovníků je iluzí. Toto je z hlediska odbornosti
považováno za zásadní problém, který je nutno v rámci personální politiky celého SZÚ řešit
ve spolupráci s MZ. K výchově zkušeného odborníka, který bude schopen samostatně plnit
závažné a vysoce odborné úkoly, je zapotřebí nejen odborného vzdělání, ale také praktických
zkušeností. Podobně jako v jiných oborech zdravotnictví, i výchova odborníka pro oblast
ochrany zdraví při práci trvá několik let. Současná finanční situace neumožňuje přijímání
nových pracovníků a limituje výchovu a udržení zejména mladých perspektivních pracovníků
různých odborností pro působení v oblasti ochrany zdraví při práci. Není prostor pro rozvoj,
pro výchovu mladých, pro předávání zkušeností, stagnuje výzkumná činnost. Pokud současná
situace potrvá i nadále hrozí pokles kvality odborné a vědecké práce
8/41
2 SMLUVNÍ VZTAHY SE ZDRAVOTNÍMI POJIŠŤOVNAMI
Oddělení pracovního lékařství Centra HPPL má uzavřené smlouvy se zdravotními
pojišťovnami (dále také „ZP“) o poskytování a úhradě zdravotní péče pro činnosti hrazené
z veřejného zdravotního pojištění pro dvě odbornosti. Pro odbornost pracovní lékařství (401)
jsou smlouvy uzavřeny se všemi zdravotními pojišťovnami. Smlouvu pro odbornost
tuberkulóza a respirační nemoci (205) uzavřely se SZÚ Oborová ZP zaměstnanců bank,
pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Revírní bratrská pokladna a
ČPZP.
Smlouvy se ZP jsou důležité pro poskytování specializovaných vyšetření a konziliární péče.
Činnosti pro ZP tvoří sice minoritní, ale přitom velmi důležitou část činností oddělení
pracovního lékařství. Výkon těchto činností zajišťuje zachování celého tradičního spektra
výkonů pracovnělékařské péče a naplnění koncepce pracovního lékařství a udržuje odbornou
úroveň nezbytnou k plnění úkolů pro státní správu, výzkum i další odbornou činnost.
Počet pacientů i provedených vyšetření v rámci veřejného zdravotního pojištění je závislý na
požadavcích odesílajících lékařů.
3 POSKYTOVÁNÍ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB
Poskytování pracovnělékařských služeb (PLS) zajišťuje oddělení pracovního lékařství. V roce
2017 byly tyto služby komplexně poskytovány 23 smluvním podnikům a SZÚ. Pro další
3 podniky a na objednání od dalších lékařských zařízení jsou poskytována specializovaná
vyšetření na vyžádání (zejména chladový test a prstová pletysmografie). Vzhledem k získání
finančních prostředků v rámci Institucionálního výzkumu bylo v roce 2017 pokračováno
v předchozím sledování osob profesionálně exponovaných azbestu. V posledních letech stále
dochází ke snižování počtu pacientů, kteří se dostavují na vyšetření v důsledku obtížného
dojíždění a z důvodu stoupajícího věku a zhoršujícího se zdravotního stavu. V průběhu roku
2017 se jich k vyšetření dostavilo 29 a v roce 2018 bude vyšetřování pokračovat. Zkušenosti
a výsledky při poskytování PLS jsou využívány k plnění úkolů pro státní správu, legislativní,
znaleckou, konzultační a výzkumnou činnost a pro poskytování postgraduálního vzdělávání
v oboru pracovní lékařství. Součástí Oddělení pracovního lékařství je také laboratoř plicních
funkcí, ve které je prováděno specializované vyšetření jak pro vlastní potřeby PLS, tak pro
hematologii, pneumologii, alergologii, atd. V roce 2017 v ní bylo vyšetřeno 359 pacientů.
Výsledky jsou podrobněji rozvedeny v dalších oddílech a některé jsou shrnuty v tabulce č. 4
na str. 34.
4 REFERENČNÍ ČINNOST
Pracovníci národních referenčních laboratoří a národních referenčních pracovišť průběžně
vykonávali konzultační a expertní činnost pro Ministerstvo zdravotnictví, další orgány
ochrany veřejného zdraví a státní správy, zdravotní ústavy, zaměstnavatele, lékaře
v hygienickém terénu, lékaře poskytující pracovnělékařské služby i pro odborové organizace
a ostatní právnické a fyzické osoby. Těžiště referenční činnosti spočívalo především
v hodnocení expozice fyzikálním a chemickým faktorům práce a pracovního prostředí a ve
vypracovávání odborných stanovisek k hygienické problematice různých technologií. Byl
zaznamenán značný nárůst požadavků a větší náročnost při řešení problematiky například
u hodnocení přípravků na ochranu rostlin. Počty vzorků a analýz provedených v rámci
9/41
referenční činnosti jsou zahrnuty do počtů výkonů uvedených v tabulkách č. 1, 2 a 3 na str. 32
a 33.
4.1. Národní referenční centrum pro průmyslové chemické látky
a přípravky
NRC pro průmyslové chemické látky a přípravky je začleněno do oddělení chemické
bezpečnosti (OCHB) a ve spolupráci s NRC pro pesticidy řeší řadu společných úkolů.
Jeden pracovník OCHB, v rámci členství ve Výboru pro posuzování rizik (RAC) při Evropské
agentuře pro chemické látky (ECHA), se aktivně účastnil na čtyřech pracovních zasedáních
v Helsinkách (RAC 40-43) především diskuzí ohledně harmonizovaných klasifikací. Kromě
toho se zapojil i do diskuzí prostřednictvím S-CIRCABC, kde vyvěsil řadu komentářů,
převážně ke klasifikacím.
NRC vypracovává posudky na látky a směsi/přípravky, a to především účinné látky
v biocidních přípravcích a biocidní přípravky jako takové, nejen z hlediska hygieny práce, ale
i celkového vlivu na zdraví.
Při hodnocení biocidů se postupuje především podle nařízení (EU) č. 528/2012, o dodávání
biocidních přípravků na trh a jejich používání. Hodnocení zahrnuje nutnost zpracování
dokumentace v softwaru IUCLID 6 (program Evropské chemické agentury – ECHA, jako
nástroje pro předávání a vyhodnocování informací).
OCHB hodnotí biocidní přípravky v částech týkajících se účinnosti přípravků, analytických
metod pro stanovení účinných a sledovaných látek, fyzikálně chemické vlastností přípravků,
přímé a nepřímé expozice uživatelů a dalších osob jednotlivým složkám přípravku
a toxikologické vlastnosti včetně klasifikace přípravků podle nařízení (EU) č. 1272/2008,
v platném znění a kvantitativního hodnocení rizika. Hodnocení zahrnuje i opatření na ochranu
člověka a zvířat.
V roce 2017 byla vyhodnocena dokumentace k 113 biocidním přípravkům, z toho 3 v rámci
prvního povolení. Dále bylo vypracováno několik srovnávacích posouzení. K dříve
povolenému přípravku HCN byla obhájena stanoviska ČR v rámci dvou telekonferencí
a diskuze na koordinační skupině pro biocidní přípravky při EK.
OCHB se aktivně účastní mítinků pracovních skupin zřízených Komisí k biocidním
přípravkům (BPC) a elektronických konzultací v rámci EU. Jeden pracovník oddělení je
členem komise BPC a je aktivním členem (core member) pracovní skupiny pro lidské zdraví
a komentoval všechny účinné látky a celoevropsky povolované přípravky jak písemně tak
ústně během setkání uvedené skupiny a tzv. „ad-hoc follow up“ mítinků. Další 2 pracovnice
začaly v roce 2017 aktivně pracovat v dalších pracovních skupinách při Výboru pro biocidní
přípravky.
Dále se NRC vyjadřuje ke klasifikaci a označování látek/směsí, bezpečnostním listům
a štítkům podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) a nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH),
v platných zněních, především na základě žádostí státních orgánů a to nejen z rezortu
zdravotnictví.
NRC poskytuje i toxikologické údaje o chemických látkách a směsích/přípravcích pro MZ
a orgány ochrany veřejného zdraví.
Kromě toho se NRC aktivně zapojuje do tvorby a připomínkování právních předpisů pro
různé resorty jak pro MZ, tak i MZe i MPO, MŠMT a MŽP.
10/41
Pracovníci NRC jsou členy Komise pro stanovení přípustných expozičních limitů a nejvyšších
přípustných koncentrací.
Pracovníci NRC také organizují či přednáší na řadě vzdělávacích akcí pro pracovníky
z resortu i pro odbornou veřejnost nebo zástupce různých firem.
Nedílnou součástí práce jsou konzultace (telefonické, emailové i osobní) k problematice
nakládání s chemickými látkami a směsmi včetně pokynů pro bezpečné zacházení.
4.2. Národní referenční centrum pro pesticidy
NRC pro pesticidy je začleněno do oddělení chemické bezpečnosti (společně s NRC pro
průmyslové chemické látky a přípravky). Problematika hodnocení zdravotních rizik přípravků
na ochranu rostlin (dále „POR“) a jejich účinných látek byla i v roce 2017 jednou z hlavních
činností v oblasti ochrany zdraví při práci.
V Evropské unii je uvádění přípravků na ochranu rostlin regulováno nařízením (ES)
č. 1107/2009 a dalšími souvisejícími předpisy EU. Tato regulace mimo jiné znamená, že
členské státy EU provádí hodnocení účinných látek podle nařízení (EU) č. 283/2013, pro
přípravky podle nařízení (EU) č. 284/2013 a pro rozhodování o povolení používají jednotná
kritéria. Kromě hodnocení rizik provedeného zpravodajským státem (RMS) se ostatní státy,
podílejí na přezkoumání (tzv. „EU peer review“) účinných látek používaných v přípravcích na
ochranu rostlin. Do přezkoumání jsou zapojeny kromě členských států a EFSA také žadatelé
o schválení nebo o obnovení schválení účinné látky i profesionální a neprofesionální
organizace. V rámci tohoto procesu mají všechny zúčastněné strany možnost se seznámit se
závěry hodnotitelského státu a připojit své komentáře.
V roce 2017 byl SZÚ jako RMS požádán o dopracování návrhu registrační zprávy, kterou
SZÚ vypracoval v roce 2016 pro účinnou látku flurtamon v souvislosti s předloženými
komentáři. I přes dopracování registrační zprávy pro flurtamon, byly všechny 3 účinné látky,
kde ČR byla v letech 2016–2017 reportérským státem navrženy k neschválení EK vzhledem
k jejich nežádoucím účinkům. U fenamidonu RAC potvrdil genotoxicitu u flurtamonu nebylo
možné vyloučit mutagenní vlastnosti a u pikoxystrobinu byly potvrzeny negativní účinky na
životní prostředí. Tím se rozhodlo, že přípravky na ochranu rostlin s těmito účinnými látkami
nemohou být v EU uváděny na trh.
V roce 2017 bylo započato nebo se pokračovalo v hodnocení dalších 3 účinných látek
přidělených ČR – fenpropidinu, pyrimethanilu a daminozidu. U účinné látky fenpropidin, byla
již registrační zpráva opravena a doplněna podle připomínek členských států a připravuje se
její předložení EFSA, u účinných látek pyrimethanilu a daminozidu byl EK prodloužen termín
předložení registrační zprávy pro nedostatky v dokumentaci předložené žadatelem.
U účinné látky flumioxazin na požádání EFSA byla zhodnocena tzv. zanedbatelná expozice
a přepracovává se registrační zpráva, podle nově doplněných studií a výpočtů.
ČR jako ko-reportérský stát v loňském roce hodnotil 2 účinné látky – diflufenikan
a fluoxastrobin.
Pracovníci se aktivně účastnili mítinků pracovních skupin a elektronických konzultací.
Několik pracovníků je externími experty pracovní skupiny pro toxikologii savců (Mammalian
Toxicology Expert Meetings). Tato činnost je podmíněna aktivním přístupem v rámci peer
review ostatních povolovaných účinných látek.
Hodnocení účinných látek je časově velmi náročné a vyžaduje vysokou odbornost
a jazykovou vybavenost, pokud jde vše bez komplikací – trvá minimálně dva roky.
11/41
NRC kromě hodnocení účinných látek vypracovává i hodnocení rizika POR, včetně jejich
použití z hlediska ochrany zdraví, jak podle nařízení (ES) č. 1107/2009 tak i podle § 33
zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů. A to jak pro žadatele o povolení, tak pro MZ a pro Ústřední
kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Jedna pracovnice OCHB je členkou Pracovní skupiny Evropské Komise - Stálý výbor pro
rostliny, zvířata potraviny a krmiva (SCoPAFF pro prostředky na ochranu rostlin – rezidua
pesticidů:
V roce 2017 proběhla 4 jednání SCoPAFF. Zástupci členských států na jednání skupiny
schvalují novelizace příloh nařízení (ES) č. 396/2005 ohledně maximálních limitů reziduí
účinných látek použitých v přípravcích na ochranu rostlin (dále MLR) a ve spolupráci
s dalšími orgány Komise i limity pro některé kontaminanty (rtuť, chlorečnany, fipronil).
Byla připravena nová aktualizace nařízení Komise ke koordinovanému víceletému
kontrolnímu programu Společenství pro následující 3 roky (2019-2021), která vychází
z výsledků monitoringu z předchozích let, z nejčastějších záchytů ze Systému rychlého
varování pro potraviny a krmiva (RASFF) anebo na základě požadavků Komise při
projednávání výskytu problematických látek (gyfosát, fipronil).
Na jednání výboru se diskutují nové postupy (kumulativní hodnocení pesticidů)
a doporučující dokumenty pro hodnocení. Bude dokončen dokument pro hodnocení MLR pro
med a byla novelizována příloha I nařízení (ES) č. 396/2005 (publikována jako nařízení
Komise (EU) 2018/62), což je seznam komodit u kterých se stanovují maximální limity.
Pracovníci OCHB se podílí na činnosti meziresortní pracovní skupiny pro rezidua pesticidů,
která působí při odboru ochrany a podpory veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví.
Hlavním úkolem skupiny je kontrola plnění povinností stanovených nařízením (ES)
č. 396/2005 a předkládání doporučení k jejich praktické realizaci včetně přípravy a projednání
ročních zpráv o výsledcích úředních kontrol v oblasti reziduí pesticidů a návrhy a aktualizace
víceletého plánu pro kontrolu reziduí pesticidů. Na základě těchto jednání byl vypracován
Víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů 2018-2020 pro Českou republiku, který byl
odeslán Evropské komisi a má být rovněž přístupný veřejnosti na webových stránkách
zúčastněných institucí.
Pracovníci oddělení se podílejí na přehodnocování reziduí účinných látek pesticidů -
vypracování PROFile (Pesticide Residues Overview File) a hodnotících zpráv podle článku
12.1 nařízení (ES) č. 396/2005 k jednotlivým účinným látkám. V rámci hodnocení účinných
látek se členské státy podílejí na přehodnocování MLR dle článku 12 nařízení (ES)
č. 396/2005, které spočívá v revizi a doplnění evidence použití účinných látek, které provádí
EFSA na základě informací členských států. V roce 2017 provedl SZÚ revizi použití v ČR
pro 38 účinných látek, včetně další revize použití glyfosátu.
NRC v roce 2017 vypracovala 227 konečných posudků, z toho byla ČR 27x jako
hodnotitelský stát pro střední zónu, 75x jako ko-reportérský stát, 38x posuzovala POR jako
vzájemné uznání, vypracovala 41x posudků pro menšinová použití, 33x hodnocení pro
neprofesionálního uživatele, 6x pro pomocný prostředek, 3x byly posouzeny mimořádné
stavy – hodnocení urgentní ve zkráceném termínu, a dále jednotlivé požadavky na změnu
klasifikace či změnu složení POR.
Velké procento času zabralo hodnocení přípravků, kde ČR byla reportérským státem POR,
což znamená, že hodnocení je prováděno pro ostatní členské státy EU - tzv. zonální
hodnocení. Hodnocení se skládá z registrační zprávy (Registration Report), která má několik
dílčích částí – toxikologie, expozice osob, rezidua, a dále návrhu opatření k ochraně zdraví
12/41
lidí (management rizik). Rozsah hodnocení je závislý na počtu účinných látek obsažených
v POR, na rozsahu použití a způsobu aplikace. Hodnocení podle přímo použitelných předpisů
EU (např. „zonální hodnocení“) je pouze v angličtině.
Počet již probíhajících řízení je 210 a evidovaných žádostí, kde již byla předložena
dokumentace žadatelem, ale řízení nebylo v ČR započato, je 340. Zároveň OCHB obdrželo
dokumentaci u 31 POR jako hodnotitelský stát.
Níže uvedený Obrázek 5: Počet podaných, vyřízených a nevyřízených žádostí o hodnocení přípravků
v letech 2011-2017znázorňuje počet podaných (nových) a vyřízených žádostí v letech 2011-
2017. Počet nevyřízených žádostí meziročně stoupá (v grafu zeleně).
Obrázek 5: Počet podaných, vyřízených a nevyřízených žádostí o hodnocení přípravků
v letech 2011-2017
Narůstající rozdíl mezi počtem žádostí a konečných hodnocení je ovlivněn novými
metodikami EFSA, které přináší zvýšené požadavky na podrobnější hodnocení (např.
kombinovaná expozice) a tím zpožďování členských států při hodnocení, které ovlivňují
termíny dokončení hodnocení přípravků v ČR a dále i budoucím Brexitem.
Na základě zkušeností se pro pracovníky KHS průběžně aktualizuje informace o letecké
aplikaci POR. V roce 2017 byly 3 vyjádření k možné expozici osob při leteckých aplikacích.
Pracovníci NRC řešili další problémy, které byly závažné, a řada z nich čeká na konečné
stanovisko resortů zdravotnictví a zemědělství. SZÚ důsledně uplatňuje v hodnocení opatření
k ochraně zranitelných skupin osob (např. ochrannou vzdálenost). Na dořešení čeká např.
relevantnost nebo nerelevantnost metabolitů, návrhy nových limitů pro rezidua, tank-mixy,
kombinovaná expozice, fumigace, pomocné prostředky a menšinové použití a použití pro
neprofesionální uživatele.
Byly připravovány a aktualizovány zkušební otázky vyplývající z vyhlášky č. 206/2012 Sb.,
o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin, část ochrana zdraví lidí,
a čekalo se na novelu této vyhlášky.
SZÚ je i konzultačním pracovištěm pro překlady týkající se nařízení (ES) č. 396/2005, nejen
pro správné použití termínů, ale i chemického názvosloví.
Pracovníci OCHB se již tradičně aktivně podíleli na práci pracovní skupiny zřízené při
Ministerstvu zemědělství k realizaci „Národního akčního plánu k zajištění udržitelného
používání pesticidů v ČR“ (NAP-pesticidy) přijatého poprvé vládou na podzim 2012.
V průběhu roku 2017 se tento NAP-pesticidy aktualizoval a přepracovával tak, aby na konci
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
počet nevyřízených
počet nových žádostí
počet vyřízených žádostí
13/41
roku byl připraven na další roky 2018–2022. Zástupce OCHB aktivně vystupuje na jednáních
této pracovní skupiny, která se v roce 2017 uskutečnila 4x. V rámci realizace NAPu bylo
připomínkování různých dokumentů a vystoupení, ale i rozpracování stanovisek k ochraně
zdraví lidí a snaha o jejich vysvětlení zemědělské veřejnosti.
OCHB připravilo stanovisko za rezort zdravotnictví k návrhu změn týkajících se odborné
způsobilosti pro nakládání s POR.
Na webu SZÚ byla postupně doplňována položka PESTICIDY, která se člení na biocidní
přípravky a přípravky na ochranu rostlin, s cílem informovat žadatele/držitele o povolení.
Dále web obsahuje informace týkající se odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky
a také informace pro profesionální i neprofesionální uživatele přípravků.
Nedílnou součástí práce OCHB jsou konzultace (telefonické, emailové i osobní)
k problematice nakládání a hodnocení POR.
Pro potřeby uživatelů POR se na žádost ÚKZÚZ aktualizovala část věstníku ÚKZÚZ, která se
týkala osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) při nakládání s POR.
Plnění úkolů ve výše uvedené oblasti klade na pracovníky stále vyšší odborné i časové
nároky, dochází k zvýšené, jak krátkodobé, tak dlouhodobé nemocnosti, následně dochází
k odchodu starších odborníků. Stále obtížnější je nábor nových odborně i jazykově
erudovaných pracovníků.
4.3. Národní referenční laboratoř pro analýzu toxických plynů
v ovzduší na pracovištích
Prvním nosným tématem, které NRL zařadila do programu na žádost ředitelky odboru
hygieny práce KHS Moravskoslezského kraje, bylo měření koncentračních hladin
a zhodnocení rizika nadměrné inhalační expozice osob parám rtuti při práci v rozlehlém
kancelářském komplexu na adrese Ostrava, Odboje č.p. 1941/1. Jde o památkově chráněný
objekt z roku 1936, který byl v roce 2015 kompletně zrekonstruován a který je toho času
využíván jako společné územní pracoviště Národního památkového ústavu Praha
a Energetického regulačního ústavu Jihlava.
Ze zprávy s výsledky stavebně-historického průzkumu, kterou si NRL vyžádala
k prostudování, vyplynulo, že objekt byl v minulosti využíván několika právnickými osobami
k různým zdravotnickým i nezdravotnickým účelům, přičemž v jeho suterénu bylo solárium,
kde se užívaly rtuťové UV lampy, a také měnírna se rtuťovým usměrňovačem k dobíjení
akumulátorů napájejících telefonní centrálu.
V rámci dvou nenavazujících termínů NRL podrobně proměřila okamžité koncentrační
hladiny par rtuti v prostorách na všech podlažích a prokázala, že hodnoty v kancelářích se
významně nelišily od obvyklého městského pozadí. Pouze na nejnižším místě suterénu byla
nalezena podlahová jímka vyplněná vodou, nad jejíž hladinou se udržovaly zvýšené hladiny
par rtuti.
Druhým nosným tématem, které je v náplni práce NRL dlouhodobě, je plynný ethylenoxid
v pracovním prostředí. Při opakovaném kontrolním měření v centrální budově firmy ELLA-
CS, s.r.o, výrobce biodegradabilních výztuží pro humánní medicínu, na adrese Hradec
Králové, Milady Horákové 504/45, bylo zjištěno, že realizovaná technická a organizační
doporučení snížila průnik residuí sterilizačního plynu do dýchací zóny laborantů a laborantek
a že jim při manipulaci s ošetřeným zbožím před expedicí nadměrná inhalační expozice
nehrozí.
14/41
Dále bylo na vyžádání provedeno již osmé kontrolní šetření v pracovním koridoru
chemického sterilizátoru švédské firmy Getinge, který je provozován v objektu Centrální
sterilizace fakultní nemocnice v Praze-Motole.
V rámci nové orientace NRL vyznačené systematickým průzkumem pracovišť, kde jsou ženy
ve fertilním věku vystaveny inhalačním expozicím parám rozpouštědel, byly proměřeny
a hodnoceny krátkodobé koncentrační hladiny residuí par toluenu, jako dominantního ředidla
tiskových barev. Vyžádaná akce byla zaměřena na třídící linky ve velkokapacitní montované
hale na adrese Praha-Horní Počernice, Paceřická 1/2773, kterou provozuje První novinová
společnost, a.s., a v níž jsou výrobky svážené z velkého počtu tiskáren připravovány
k expedici do jednotlivých krajů.
4.4. Národní referenční laboratoř pro biologické monitorování
expozice chemickým látkám v pracovním prostředí
Hlavní pravidelnou činností NRL v roce 2017 bylo sledování vývoje biologických
expozičních testů (dále také „BET“) včetně zavádění a hodnocení nových biomarkerů
a aspektů analytických i legislativních. Pozornost byla věnována nejen analytickým postupům
pro stanovení ukazatelů expozice chemickým látkám uvedeným ve vyhlášce č. 432/2003 Sb.,
v platném znění (vyhláška č. 107/2013 Sb.), ale i stanovením, která nejsou jinde v ČR běžně
prováděna. Vlastní výzkumná práce NRL byla zaměřena především na analytické aspekty
aduktů cizorodých látek s globinem (viz str. 19).
V rámci expertizní činnosti bylo prováděno stanovení kreatininu, kys. trichloroctové, kys.
mandlové a fenylglyoxylové, kys. methylhippurových a metabolitů N,N-dimethylformamidu
a cyklohexanonu v moči a stanovení 2-hydroxyethylvalinu v globinu. NRL se podílela také na
programu Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva, subsystém 5, lidský
biomonitoring, kde byl stanoven kreatinin.
V rámci validace analytických metod se NRL podílela referenčními analýzami na systému
kontroly kvality okružních vzorků pro biologické monitorování German External Quality
Assessment Scheme (G-EQUAS, IP 59 a 60), pořádaném univerzitou v Erlangenu. Byly
úspěšně provedeny analýzy pro monitorování profesionální expozice toluenu (kyselina
hippurová), xylenu (kyseliny methylhippurové), styrenu (kyselina mandlová
a fenylglyoxylová), vybraným alkoxyethanolům (kyseliny methoxy-, ethoxy-
a butoxyoctová), trichlorethanolu (kys. trichloroctová), benzenu (kys. t,t-mukonová),
sirouhlíku (TTCA), ethylenoxidu (2-hydroxyethylvalin) a vybraným diisokyanátům (MDA,
2,4-TDA, 2,6-TDA). NRL byla v roce 2017 držitelem akreditace u ČIA pro 11 zkoušek.
Metodická činnost spočívala v poskytování konzultací pro pracovníky MZ, KHS, ZÚ
a dalších organizací, a to nejen v oblasti biologického monitorování, ale i obecného hodnocení
expozice chemickým škodlivinám. NRL pořádala konzultační den Hodnocení expozice
chemickým látkám na pracovištích. Pracovníci přednesli přednášky na kurzech, seminářích
a sympoziích. Byly též vypracovány připomínky pro novelizaci nařízení vlády č. 361/2007.
Počty provedených měření jsou uvedeny v Tabulka č. 2 na straně 33.
4.5. Národní referenční pracoviště pro expozice organickým
chemickým látkám
V roce 2017 poskytovalo NRP konzultace na dotazy telefonické, písemné i osobní, týkající se
zejména odhadu toxicity výpočtem nebo z výsledků alternativních metod testování. Práce se
15/41
soustředila zejména na specifické využití výpočtových metod pro odhad nebezpečnosti
a následně při odhadu rizik výpočtem pomocí komerčních a validovaných počítačových
programů, zvláště programu HAZARDEXPERT SYSTEM. Dále je využíván program QSAR
TOOLBOX, který umožňuje konstrukci a validaci QSAR modelů, trendových modelů a read-
accross analýzy. NPR pracuje ve výboru pro odhad rizik chemických látek (Risk assessment
committee, RAC), který je součástí Evropské chemické agentury (ECHA), jež se zabývá
harmonickou klasifikací, autorizací a restrikcí látek v Evropské unii.
NRP spolupracuje s NRC pro průmyslové chemické látky a přípravky a je zapojeno do
činnosti skupiny expertů pro validaci modelů QSAR pro legislativní využití při OECD a JRC
EC.
4.6. Národní referenční laboratoř pro hluk v pracovním prostředí
a vibrace
Národní referenční laboratoř pro měření a posuzování hluku v pracovním prostředí a vibrací
zajistila rozsáhlé měření celkových vibrací a vibrací přenášených na ruce ve společnosti
Grünland, s.r.o. v rámci kategorizace práce u pracovníků obsluhy vysokozdvižných vozíků
a kolových nakladačů.
Formou konzultační činnosti pokračovala spolupráce s odbornými pracovníky MZ ČR, KHS,
Zdravotních ústavů, státními i nestátními organizacemi týkající se výkladu nařízení vlády
č. 272/2011 Sb. ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb., uplatnění metodického návodu pro
měření a hodnocení hluku v pracovním prostředí a vibrací, věstník MZ č. 4/2013, a vyhlášky
č. 107/2013 Sb. o kategorizaci prací.
NRL pokračovala v organizování mezilaboratorních porovnávacích zkoušek pro měření hluku
akreditovaných ČIA. Kromě toho byly průběžně organizovány mezilaboratorní zkoušky pro
měření vibrací. V roce 2017 se zkoušek pro měření hluku a vibrací zúčastnilo 16 laboratoří.
NRL vypracovala podklady k 14 znaleckým posudkům v oboru hluku a vibrací pro případy
postoupené MZ ČR, respektive, ve kterých byl SZÚ ustaven soudním znalcem.
NRL zajistila přednášky v NCONZO Brno (1 kurzy), IPVZ (2 kurzy) a AV ČR (1 kurz).
NRL je zapojena do práce mezinárodních normalizačních organizací CEN, CENELEC, ISO
a IEC, 6 technických komisí a 4 pracovních skupin a podílí se na práci 4 technických
normalizačních komisí ÚNMZ.
Výsledky jsou zahrnuty v Tabulka č. 1 na str. 32 a v Tabulka č. 4 na str. 34.
4.7. Národní referenční laboratoř pro prašnost a mikroklima
v pracovním prostředí
NRL je součástí akreditované Laboratoře pro fyzikální faktory.
Činnost NRL byla v roce 2017 zaměřena na přípravu podkladů:
1) pro novelizaci školské vyhlášky č. 410/2005 Sb. a vyhlášky č. 6/2003 Sb. v oblasti
mikroklima a větrání
2) pro projekt na zajištění kvality vnitřního prostředí ve školách (řešení otázek
dostatečného větrání utěsněných prostor zateplením objektů a výměny původních oken
za okna těsná) a pro Koncept větrání, který vydala Hospodářská komora ČR jako
pravidlo správné praxe po č. HKCR/4/17/01 ze dne 16. 8. 2017.
16/41
Byla provedena rozsáhlá měření a hodnocení mikroklimatu, prašnosti, vzduchotechnických
parametrů, osvětlení, CO2, měření a hodnocení tepelné a chladové zátěže a posouzení
účinnosti větrání na pracovištích i v pobytových prostorách, dále hodnocení skupin výrobků
pro úpravu vnitřního prostředí budov. Speciální činností laboratoře byla měření ve
zdravotnických zařízeních i výrobních provozech s definovanou třídou čistoty ovzduší,
stanovení tříd čistoty na těchto pracovištích spolu s ověřením funkce klimatizačních zařízení.
Z pověření Ministerstva dopravy (dále také „MD“) byly prováděny zkoušky drážních vozidel.
Pro Drážní úřad MD byla provedena měření mikroklimatu, osvětlení, prašnosti, koncentrací
CO a CO2 v ovzduší a hodnoceny vybrané ergonomické parametry v lokomotivách
a speciálních drážních vozidlech Českých drah. Tato měření se provádějí převážně na
zkušebním okruhu v Cerhenicích, který je jediný svého druhu ve střední Evropě a přístup na
něj je možný pouze z pověření Drážního úřadu MD. Pro ŠKODU TRANSPORTATION, a.s.,
Plzeň, a její zahraniční partnery vypracovala NRL Metodiku měření koncentrace CO2 pro
drážní vozidla.
NRL spolupracovala s orgány ochrany veřejného zdraví v oblasti metodické, konzultační,
přednáškové a publikační. Pracovníci laboratoře se pravidelně aktivně zúčastňují pre-
i postgraduálních vzdělávacích akcí pořádaných NCONZO Brno, IPVZ Praha, konzultačních
dnů SZÚ a KHS a jsou zapojeni do procesu autorizace podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, na úrovni metodické, konzultační a auditorské činnosti. V roce 2017
byly provedeny 2 kontrolní audity zkušebních laboratoří u žadatelů o autorizaci. Pracovníci
NRL se podílejí na normotvorné činnosti – jako členové technických normalizačních komisí
při přípravě nových norem i při přebírání norem EU.
NRL organizuje mezilaboratorní porovnávací zkoušky v oboru měření mikroklimatu
a stanovení tříd čistoty čistých prostor pro autorizované a akreditované laboratoře z daného
oboru.
Pracovníci NRL se podílí na vypracování podkladů pro odvolací řízení nemocí z povolání
(v oboru prašnosti), věnují se pedagogické činnosti - FJFI ČVUT, FS ČVUT. Jsou členy
redakčních rad odborných časopisů a internetových portálů – Větrání, vytápění, instalace,
Tepelná ochrana budov, BOZP info. Pracují v řadě technických normalizačních a dalších
odborných komisí.
Výsledky jsou zahrnuty v tabulkách č. 1 a 2 na str. 32 a 33.
4.8. Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická
pole a záření
V roce 2017 provedla NRL v rámci pracovního prostředí řadu měření, výpočtů a hodnocení
expozice. V oblasti nízkých frekvencí se jednalo především o hodnocení expozice v blízkosti
zařízení elektrické trakce a svařovacích zařízení. V oblasti vysokých frekvencí se převážná
část hodnocení expozice týkala základnových stanic pro mobilní komunikaci. Pracovníci NRL
též průběžně vyřídili řadu dotazů občanů i pracovníku KHS na možnost škodlivého působení
zdrojů neionizujícího záření, zejména mobilních telefonů, vysílačů základnových stanic
a laserů. Častým dotazem byla i kategorizace prací spojených s elektrickým svářením a lasery.
V roce 2017 vypracovala NRL několik vyjádření pro Ministerstvo zdravotnictví ve věci
nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření. Pracovníci NRL se v roce 2017 aktivně
zúčastňovali pre- i postgraduálních vzdělávacích akcí a konzultačních dnů.
17/41
4.9. Národní referenční pracoviště pro fyziologii a psychofyziologii
práce
Národní referenční pracoviště pro fyziologii a psychologii práce („NRPFPP“) se v roce 2017
věnovalo zejména konzultační, posudkové a vzdělávací činnosti, dále provádění
specializovaných fyziologických, psychologických a ergonomických měření a hodnocení,
vypracovávání posudků a posuzování pracovišť za účelem kategorizace práce, realizace
opatření k ochraně zdraví pracovníků a také za účelem ověření podmínek vzniku onemocnění
při posuzování nemocí z povolání z přetěžování.
Velký objem práce zahrnovalo vypracovávání stanovisek pro Ministerstvo zdravotnictví pro
případy odvolacích řízení při řešení nemocí z povolání z přetěžování.
Pokračovala dlouhodobá práce na autorizaci v oblastech fyziologie práce, psychologie práce
a ergonomie – byly provedeny 3 autorizační audity. NRPFPP provádí dále paralelní
srovnávací fyziologická měření s již autorizovanými laboratořemi a s laboratořemi, které se
na autorizaci chystají, která slouží jako podklad pro vydávání autorizačních osvědčení.
Pracoviště připravilo k vydání nový Metodický návod k zajištění jednotného postupu při
provádění autorizovaného měření a posuzování lokální svalové zátěže metodou integrované
elektromyografie.
NRPFPP v roce 2017 provádělo, stejně jako v minulých letech, měření v rámci posuzování
nemocí z povolání z přetěžování v Praze a ve Středočeském kraji a to v rámci spolupráce se
Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem. Nadále jsme vypomáhali při zpracování
protokolů z měření lokální svalové zátěže prováděných v ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem,
reg. pracoviště Plzeň.
V roce 2017 byl počet požadavků na měření a hodnocení lokální svalové zátěže při
posuzování nemocí z povolání z přetěžování (odvolací řízení, znalecké posudky, konzultace
a jednání k šetřeným případům, ověřování správnosti měření a správné interpretace výsledků
v protokolech z měření apod.) a k ověření kategorizace prací menší než v roce 2016, důvodem
je personální situace v laboratoři, kdy odešli 2 pracovníci (1 - mateřská dovolená, 1 - odešel
za jinou prací) a 2 nové pracovníky bylo třeba zapracovat, aby mohli samostatně měření
provádět.
Velký objem práce činila konzultační činnost v rámci řešení komplikovaných případů,
případů s celorepublikovou působností a případů odvolání v rámci uznávání nemocí
z povolání.
Výsledky jsou shrnuty v tabulce č. 4 na str. 34.
5 MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA
V rámci Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva je v gesci Centra hygieny práce
a pracovního lékařství subsystém VII: „Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich
důsledky”. Centrum HPPL se podílí na činnosti tří informačních systémů: Expozice
rizikovým faktorům práce je monitorována v Registru kategorizace prací („KaPr“)
a v Registru osob profesionálně exponovaných chemickým karcinogenům („REGEX“).
Některé zdravotní dopady těchto expozic měřené výskytem nemocí z povolání, resp. ohrožení
nemocí z povolání, jsou sledovány v třetím registru tj. v Národním registru nemocí
z povolání. Některé výstupy z těchto informačních systémů byly prezentovány na
22. Konferenci zdraví a životní prostředí, která se konala 9.-10. října 2017 v Milovech.
18/41
5.1. Registr kategorizace prací (KaPr)
V Radě KaPr zastupoval CHPPL v roce 2016 MUDr. M. Vít, Ph.D. V souvislosti
s kategorizací byla poskytnuta řada konzultací (334 konzultací pro KHS a 419 konzultací pro
podnikatelské subjekty). Průběžně byl aktualizován a doplňován číselník chemických látek
o nové hodnoty PEL a NPK-P doporučené Komisí pro stanovení hodnot přípustných
expozičních limitů a nejvyšších přípustných koncentrací v pracovním prostředí, která je
zřízena v SZÚ. Byla zpracována Souhrnná zpráva o výsledcích této části Monitoringu za rok
2016.
5.2. Registr profesionálních expozic chemickým karcinogenům
(REGEX)
Původním záměrem projektu byl celoplošný systém sběru dat o expozicích (nejen)
karcinogenům. Přestože KHS mají sbírat data v rámci státního zdravotního dozoru, tento
požadavek byl opětovně přednesen na poradě vedoucích odborů hygieny práce KHS, počty
registrovaných v databázi se mezi kraji výrazně liší, nejsou prováděny aktualizace a z těchto
důvodů nelze data použít k odhadu expozičních trendů ani k hodnocení zdravotních rizik
5.3. Národní registr nemocí z povolání
Národní registr nemocí z povolání je součástí Národního zdravotnického informačního
systému (NZIS) podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. SZÚ/CHPPL je
zpracovatelem tohoto registru, správcem je ÚZIS. MUDr. Fenclová je předsedkyní Rady
Registru, doc. Urban je členem Rady a zástupcem ČR v Task Force EODS Evropské komise.
V roce 2017 bylo fungování elektronické verze Registru nemocí z povolání pod jednotnou
technologickou platformou eREG již v podstatě stabilizováno. To mj. umožnilo provést
analýzu dat o nemocech z povolání hlášených v předchozím roce zhruba o 2 měsíce dříve, než
to bylo možné za rok 2016.
V roce 2017 bylo do Registru ohlášeno celkem 1370 případů profesionálních onemocnění,
z toho 1278 případů nemocí z povolání a 92 případů ohrožení nemocí z povolání. Ve srovnání
s rokem 2016 jde o nárůst o 5,6 %. Vyjádřeno jako incidence jde o výskyt 29,6 případů na
100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců. Ženy tvořily 40 % celkového počtu případů.
Nejvíce onemocnění bylo způsobeno fyzikálními faktory práce (63 %). Nejčastější
jednotlivou nemocí z povolání byl syndrom karpálního tunelu (472 případů, = 37 %
všech profesionálních onemocnění) způsobený přetěžováním nebo prací s vibrujícími nástroji.
Nejvíce případů vzniklo na území Moravskoslezského kraje (35 %). Při práci kategorizované
zaměstnavatelem jako riziková (kategorie 2R, 3 nebo 4) vzniklo 48 % z těch případů,
u kterých je údaj o kategorii práce k dispozici. To znamená, že 52 % případů vzniklo při
práci, která byla kategorizována jako neriziková (kategorie 1 nebo 2). Při kategorizaci podle
KHS se však situace jeví odlišně: Jako rizikovou (tj. kategorie 2R, 3 nebo 4) hodnotil KHS
práci v 74 % z těch případů, u kterých je příslušný údaj k dispozici, takže při práci nerizikové
(kategorie 1 nebo 2) vzniklo podle KHS jen 26 % případů profesionálních onemocnění.
V roce 2017 bylo zpracováno celkem 21 analýz dat z Národního registru nemocí z povolání,
které si vyžádali především pracovníci MZ, KHS a lékaři pracovního lékařství.
6 VÝZKUMNÁ ČINNOST
Výzkumná činnost je základním předpokladem pro kompetentní plnění dalších odborných
úkolů SZÚ v oblasti pracovního lékařství. V souladu s posláním SZÚ jsou témata
19/41
výzkumných projektů zaměřena na identifikaci faktorů ohrožujících lidské zdraví při expozici
z pracovního či životního prostředí, na hodnocení závažnosti expozice těmto faktorům, na
studium jejich biologických účinků, na identifikaci nejohroženějších populačních skupin a na
zkoumání příčin interindividuální variability odezvy organismu na různá agens. Výsledky
tohoto výzkumu jsou využívány k aktualizaci vědeckých podkladů a metod pro kvantitativní
hodnocení zdravotních rizik spojených s profesionální či environmentální expozicí, slouží
jako podklad při přípravě a novelizaci legislativy, zavádění nových poznatků do běžné praxe
i pro vzdělávání ostatních odborných pracovníků činných v oblasti ochrany zdraví při práci.
Vláda ČR svým usnesením ze dne 19. července 2012 č. 552 schválila Národní priority
orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kde v kapitole 3.5. ZDRAVÁ
POPULACE je zdůrazněno, že „Prioritní oblast 5 bere zdravou populaci za rozhodující
předpoklad ekonomicky, sociálně i lidsky úspěšné společnosti. Nejedná se však pouze
o medicínský výzkum, zapojena musí být i sociologie, populační psychologie, demografie, atd.
Je třeba se také zaměřit na prevenci, chování populace a jejím chybným nutričním,
návykovým, pohybovým i jiným negativním vzorcům chování. Pozornost je třeba věnovat
i zevním vlivům prostředí, které procházejí výraznými změnami“. Přesto není této oblasti
v dokumentech zdravotnického výzkumu a vývoje na léta 2015–2022, konkrétně v „Koncepci
zdravotnického výzkumu do roku 2022“ a „Programu na podporu zdravotnického
aplikovaného výzkumu a vývoje na léta 2015–2022“, věnována odpovídající tematická
podpora.
6.1 Psychosociální rizika na pracovišti – Naplňování Zdraví 2020,
akční plán č. 5
Vzhledem k absenci specializovaného pracoviště v oblasti psychosociálních rizik a vzhledem
odborným zkušenostem pracovníků oddělení hygieny práce z kampaně SLIC 2012, která se
zabývala problematikou psychosociálních rizik, byli pracovníci v roce 2017 několikrát
osloveni s žádostí o spolupráci, či o přednášky na výše uvedené téma. Závažnost
psychosociálních rizik je doložena např. Evropským průzkumem podniků na téma nových
a vznikajících rizik (ESENER-2) a zjištěními Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu
zdraví při práci (EU-OSHA).
6.2 Degradační produkty proteinových aduktů v moči jako nový typ
biomarkerů v toxikologii
Jde o pokračování projektu řešeného v letech 2012-2015 s podporou IGA MZ ČR. Naše
laboratoř dlouhodobě studuje adukty s globinem, které jsou široce využívány jako biomarkery
dlouhodobé expozice reaktivním látkám, ale jejichž další osud v organismu po ukončení
životnosti globinu je zcela neprobádaný. Cílem aktuálního projektu je ověření hypotézy, že
proteolýzou globinových aduktů se uvolní jednotlivé aminokyselinové adukty, které se buď
volné nebo po dalších přeměnách vylučují močí, a že tyto produkty představují novou skupinu
biomarkerů s velmi výhodnými vlastnostmi (specifita, dlouhá persistence, neinvazivní odběr).
Hlavním experimentem v roce 2017 byla expozice dobrovolníků N,N-dimethylformamidu,
který byl použit jako modelové aduktotvorné činidlo pro následné studium vylučování
degradačních produktů močí. V průběhu 5 měsíců pak bylo sebráno ca. 120 vzorků globinu
a 200 vzorků moče, které jsou v současné době analyzovány. Dále, v návaznosti na předchozí
výzkum 2-hydroxyethylvalinu v globinu jako biomarkeru kumulativní expozice ethylenoxidu,
byla zavedena též metoda pro stanovení kyseliny 2-hydroxyethylmerkapturové v moči, která
je naopak biomarkerem expozice krátkodobé. Kombinací stanovení obou ukazatelů lze
nejlépe odhalit příčiny nadměrných expozic ethylenoxidu na pracovištích.
20/41
Pokračovali jsme též ve vývoji analytických postupů pro stanovení výše uvedených
a několika dalších aduktů s globinem. Podrobná zpráva o výsledcích výzkumu oddělení 145
s institucionální podporou SZÚ bude k dispozici v rámci Výroční zprávy SZÚ za rok 2017.
6.3 Dlouhodobé sledování osob exponovaných asbestu
V roce 2017 bylo v rámci projektu Institucionálního výzkumu vyšetřeno celkem 29 osob.
Oproti předchozímu roku je toto číslo mírně vyšší, ale stále nízké zejména proto, že jsou
zvány vyšší ročníky. Oproti minulým rokům z důvodu stoupajícího věku a zhoršujícího se
zdravotního stavu nelze očekávat výraznější zvýšení počtu vyšetřených osob. U každého
z vyšetřených bylo provedeno EKG, celkové klinické vyšetření, vyšetření moči chemicky,
RTG S+P a kompletní vyšetření plicních funkcí včetně difuzní kapacity plic pro CO. Dvě
osoby byly odeslány k dalšímu došetření na Kliniku nemocí z povolání VFN. V roce 2018
bude pokračovat vyšetřování dalších osob.
6.4 Výskyt profesionálních zhoubných nádorů a jejich prevence
V posledních letech je v rámci EU i celosvětově věnována velká pozornost výskytu
profesionálních zhoubných nádorů a jejich prevenci. Takala (2015) uvádí, že celosvětově
umírá 2,3 milionu pracujících na pracovní úrazy a nemoci z povolání. Přibližně 660 tisíc
umírá následkem profesionálních zhoubných nádorů. Podle Takaly jsou z hlediska
profesionálních onemocnění „největším zabijákem“ v zemích s nejvyšším příjmem
(s nejvyšším HDP) profesionální nádory. V literatuře se uvádí, že profesionální expozice se
podílí na výskytu 5,3–8,4 % všech nádorových onemocnění a mezi mužskou populací má
17–29 % všech úmrtí na karcinom plic profesionální kauzalitu. V rámci Registru nemocí
z povolání byl realizován projekt, podpořený z institucionální podpory, který analyzoval
incidence nádorových onemocnění od roku 1991. Analýza byla provedena ve vztahu
k profesi, typu nádorového onemocnění, expozici a kategorii práce. Závěry z tohoto projektu
byly prezentovány na konferencích v ČR i SR, dále na konzultačním dnu Centra HPPL.
6.5 Vyšetření zrakových evokovaných potenciálů u osob po otravě
metanolem
V rámci projektů Ministerstva zdravotnictví č. 36/13/NAP a č. 0002300S se SZÚ-CHPPL
podílelo na komplexním přešetření zdravotního stavu u souboru pacientů, kteří přežili
hromadnou otravu metanolem způsobenou požitím pančovaných alkoholických nápojů. Tato
akce je koordinována Klinikou pracovního lékařství VFN a 1. LF UK v Praze. Zahrnovala
vyšetření psychologické, adiktologické, oftalmologické a neurologické, včetně MR. Do
baterie vyšetřovacích metod jsme přispěli vyšetřením zrakových evokovaných potenciálů.
V roce 2017 proběhlo druhé kolo kontrolního vyšetření těchto osob s odstupem 4 let od akutní
otravy, aby se pátralo po eventuálních pozdních následcích intoxikace a studovala dynamika
změn. Bylo vyšetřeno 47 osob. Dosud byla provedena 3 vyšetření – výchozí vyšetření
bezprostředně po otravě a dvě kontrolní vyšetření s odstupem 2 a 4 roky od otravy. Všechna 3
vyšetření absolvovalo 37 osob. To dovolilo analyzovat dynamiku pozorovaných změn. Mezi
1. a 2. vyšetřením VEP s odstupem cca 2 let došlo při skupinovém hodnocení ke
statisticky významnému zlepšení kategorizace nálezu a ke zkrácení latence vlny P1. Mezi 2.
a 3. vyšetřením s odstupem dalších cca 2 let již k významné změně kategorie nálezů ani
latence vlny P1 nedošlo. Hodnoty amplitudy evokovaného komplexu nejevily napříč všemi
třemi koly vyšetření významnou dynamiku. U žádného pacienta, který při 1. vyšetření VEP
měl normální nález, nedošlo při dalším sledování ke zhoršení. Zkrácení latence mezi 1. a 2.
vyšetřením lze interpretovat nejspíše jako projev regenerace myelinu na optické dráze. Změny
21/41
myelinu odrážející se v prodloužení latence evokovaného komplexu zachyceném při prvním
vyšetření VEP, lze tedy považovat za do značné míry reverzibilní. Amplituda evokovaného
komplexu odráží mj. stav a počet funkčních axonů zrakové dráhy. Vzhledem ke stabilitě
amplitudy napříč třemi koly vyšetření lze předpokládat, že iniciální poškození axonů
zachycené při prvním vyšetření VEP je do značné míry ireverzibilní.
Výsledky byly prezentovány orální formou i jako několik publikací, včetně zahraničních
impaktovaných časopisů.
6.6 Expozice nanočásticím v pracovním prostředí
Projekt zaměřený na odhad úrovně expozice nano-částicím v pracovním prostředí byl dočasně
přerušen, protože nedostatečné vybavení pracoviště nedovoluje pokračovat v dikci
připravovaných norem pro hodnocení expozice nanočásticím v pracovním prostředí.
7 AKTIVITY V OBLASTI PODPORY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
7.1 Podnik podporující zdraví
SZÚ je garantem a organizátorem soutěže Podnik podporující zdraví. Tento projekt byl v roce
2017 spolufinancován v rámci dotačního programu - Národní program zdraví – projekty
podpory zdraví pro rok 2017.
Finanční prostředky byly použity na cestovní náklady, výrobu cen pro úspěšné podniky,
výrobu certifikátů a uspořádání workshopu. Hlavním cílem projektu bylo připravit ročník
soutěže o titul Podnik podporující zdraví. V letošním roce jsme vytiskli Kritéria kvality
podpory zdraví na pracovišti, 2. přepracované a doplněné vydání. Tato publikace vznikla jako
součást projektu Podnik podporující zdraví, číslo projektu 10682, ale z důvodu zkrácení
požadovaných dotací nebylo možné v roce 2016 uskutečnit její vytisknutí.
V říjnu 2017 byly v malostranském Kaiserštejnském paláci oceněny společnosti, které splnily
podmínky soutěže. Letošního ročníku se zúčastnilo 17 podniků, z toho 15 podniků obhajovalo
titul z minulých ročníků. Z těchto 17 podniků bylo 16 oceněno. Zároveň byl vyhlášen
14. ročník soutěže. Celkový počet účastníků dospěl k číslu 69, což znamená, že přibližně
99 tisíc zaměstnanců bylo seznámeno se zásadami zdravého pracovního a životního stylu,
přičemž předpokládáme, že bylo ovlivněno i několikanásobně více rodinných příslušníků.
V roce 2017 došlo k nárůstu recertifikovaných podniků o 3 % v porovnání s rokem 2016
(2017 – 78 %, 2016 – 75 %, 2015 – 70 %).
Jedním z cílů projektu bylo uspořádat odborný workshop pro zástupce podniků podporujících
zdraví. Workshop se uskutečnil de 4. 10. 2017 v prostorách Státního zdravotního ústavu pod
názvem „Jsme připraveni na změny v pracovních procesech?“.
7.2 Psychosociální rizika v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb
Projekt psychosociální rizika v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb navázal na inspekční
kampaň Evropského výboru generálních inspektorů práce zaměřenou na psychosociální rizika
(dále jen SLIC 2012) v sektoru zdravotních a sociálních služeb a v sektoru hotelů a restaurací.
Tato kampaň proběhla v roce 2012.
Pro tento projekt jsme zvolili sektor zdravotnictví a sociálních služeb, který je
charakterizován velkou emoční náročností při práci s klienty a příbuznými, prací na směny,
vysokým pracovním zatížením a nedostatečným finančním ohodnocením.
22/41
Projekt byl financován v rámci dotačního programu - Národní program zdraví – projekty
podpory zdraví pro rok 2017. Finanční prostředky byly použity na cestovní náklady,
uspořádání dvou workshopů, grafickou úpravu a tisk informačního letáku.
Hlavním cílem projektu bylo ověřit úroveň psychosociálních rizik a zjištění přínosu kampaně
SLIC 2012 v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb.
Formou informačního dopisu jsme oslovili všech 29 organizací, které se zúčastnily projektu
SLIC 2012 v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb. Zpětnou vazbu jsme dostali od všech
oslovených organizací. Celkem 13 organizací se z důvodu významných personálních změn na
úrovni managementu nebo nižšího a středního personálu omluvilo z účasti na projektu,
16 organizací vyplnilo dotazníky určené pro zaměstnavatele, z toho 12 organizací vyplnilo
i anonymní dotazníky pro zaměstnance. Účastnící projektu vyplnili dotazníky buď
elektronickou formou, nebo jim byly na základě individuální domluvy zaslány papírové
dotazníky. Dotazníky jsme zpracovali a vybrali jsme 10 podniků, v kterých proběhla osobní
šetření.
Dílčími cíli bylo porovnání psychosociálních rizik na pracovišti, vyhodnocení využití
doporučených postupů z kampaně SLIC 2012, uspořádání dvou interaktivních workshopů
a vytvoření informačního letáků – „Psychosociální rizika v sektoru zdravotnictví a sociálních
služeb“.
8 ČINNOSTI V OBLASTI LEGISLATIVNÍ
Pracovníci SZÚ činní v ochraně zdraví při práci se podíleli na tvorbě podkladů
a připomínkování celé řady právních předpisů připravovaných resortem zdravotnictví, ale
i jinými resorty.
Připomínkování novel nařízení (ES) č. 396/2005
Připomínky k novele směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2004/37/EC o
ochraně zdraví pracovníků v riziku profesionální expozice karcinogenům a mutagenům (J.
Mráz, M. Hornychová)
Připomínky a korektury k novele směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
2017/2398, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zdraví pracovníků v riziku
profesionální expozice karcinogenům a mutagenům
Připomínky a korektury k novele směrnice Komise (EU) č. 2017/164, kterou se stanoví
čtvrtý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady
98/24/ES
Připomínky k návrhu novely zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby
pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby
Připomínky k novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb. v platném znění (M. Hornychová,
J. Mráz)
Připomínky k návrhu nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných
službách a správě, nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a
nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních
sborech, ve znění pozdějších předpisů
Připomínky k návrhu nového nařízení vlády o vzhledu, umístění a provedení
bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů
Účast na vypořádání připomínek v rámci vnějšího připomínkového řízení k návrhu novely
nařízení vlády č. 296/1995 Sb., který se stanoví seznam nemocí z povolání
23/41
Připomínky k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel,
zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na
ochranu rostlin
Připomínky k návrhu vyhlášky o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin
Připomínky k návrhu vyhlášky o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky
Příprava Metodického návodu MZ k zajištění jednotného postupu při posuzování
a uznávání chronického onemocnění bederní páteře z přetěžování jako nemoci z povolání
9 DALŠÍ ODBORNÉ AKTIVITY
Komise pro stanovení přípustných expozičních limitů a nejvyšších přípustných koncentrací
v pracovním prostředí -„Komise PEL” (MUDr. Hornychová, MUDr. Trávníčková, MUDr.
Frantík, Ing. Neufussová, RNDr. Mráz, Ing. Hollerová, MUDr. Švábová, CSc., RNDr.
Grohová)
Komise PEL je Poradním orgánem ředitele SZÚ a podle metodického pokynu hlavního
hygienika doporučuje expoziční limity pro látky neuvedených v nařízení vlády č. 361/2007
Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví
zaměstnanců při práci, v platném znění.
Komise spravuje agendu expozičních limitů v pracovním prostředí. Průběžně je
aktualizována databáze PEL projednaných v komisi SZÚ.
V roce 2017 Komise na svých 3 jednáních projednala a doporučila expoziční limity pro
4 látky a projednala 4 připomínky k návrhům SCOEL (Vědecký výbor pro expoziční
limity chemických látek v pracovním prostředí EK) na expoziční limity v pracovním
prostředí. Dále připravovala a projednávala podklady pro novelu nařízení vlády č.
361/2007 Sb. s ohledem na očekávané novely směrnic EU.
Komise se podílela na kontrole a úpravě číselníku faktorů nové verze registru KaPr.
Komise začala připravovat podklady pro novelu nařízení vlády č. 361/2007 Sb. s ohledem
na očekávané novely směrnic EU.
Komise se podílela na kontrole a úpravě číselníku faktorů nové verze registru KaPr
Členství v poradních orgánech Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví
V rámci členství probíhá dále i poradenská činnost při překladech norem EN do soustavy
norem ČSN.
Členství v TNK 144 „Nanotechnologie“(poradní orgán Úřadu pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví pro komplexní řešení všech otázek technické normalizace
v daném rozsahu působnosti)
SZÚ byl MZ požádán o zaslání připomínek k návrhu CEN/TC 137- tj. k „Hodnocení
expozice a posouzení inhalační expozice nanomateriálům a jejich agregátům. Bylo
provedeno technické, resp. odborné vyjádření k zaslanému návrhu materiálu.
Na základě podkladů dodaných KHS vypracovalo SZÚ závěrečnou zprávu pro MZ ke
kontrole poskytování závodní preventivní péče.
MUDr. A. Lajčíková, CSc., byla ministrem zdravotnictví již v roce 2009 pověřena
zastupovat MZ v Radonovém programu koordinovaném SÚJB, který Vláda ČR schválila
svým usnesením č. 594 v květnu 2009 na dalších deset let. Jako zástupce MZ má na
starosti zprostředkování informací.
24/41
Konzultační činnost: V roce 2017 bylo poskytnuto cca 1200 konzultací, převážně
písemných. Konzultace jsou podávány velmi často telefonicky nebo e-mailem, narůstá
počet dotazů, které vyžadují čas na odborné zpracování. Dotazy se nejčastěji týkaly
kategorizace prací, pracovnělékařské péče, kvality vnitřního ovzduší, vybraných prací,
postgraduálního vzdělávání apod. Podrobnější rozbor je v Tabulka č. 4 na str. 34.
Poskytování poradenství ekologům, bezpečnostním technikům výrobních, montážních
a opravárenských závodů k zásadám ochrany vzduchu v dýchací zóně před škodlivými
výpary při práci se směsnými chemickými látkami a přípravky (Ing. Waldman)
Z rozhodnutí MZ je SZÚ pověřen zpracováváním odborných stanovisek a podkladů ve
správním řízení o nemocech z povolání. Dále SZÚ zpracovává znalecké posudky
a vyjádření k dotazům, stížnostem a odvoláním v oblasti pracovnělékařské péče a nemocí
z povolání i pro jiné orgány státní správy (Krajské úřady, KHS, soudy). V roce 2017 se
jednalo o XX stanovisek pro MZ, XX znaleckých posudků pro krajské úřady v rámci
odvolacího řízení a XX soudních posudků. Dochází k neustálému nárůstu požadavků
a vzhledem k náročnosti řešených případů i k nárůstu času potřebného na zpracování
případů.
Pracovníci SZÚ jsou koordinátory a auditory (vedoucími a odbornými posuzovateli)
v autorizačním procesu v rámci Střediska pro kvalitu laboratoří SZÚ.
Pracovníci SZÚ úzce spolupracují s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě v oblastech stanovení hygienických požadavků na stavby a vnitřní
prostředí staveb. Každoročně jsou odborní konzultanti ze SZÚ zváni do informačního
střediska České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), které pracuje po
dobu Stavebního veletrhu v Brně.
Zajišťování průzkumu kontaminace rtutí v objektech, ve kterých se v minulosti tento kov
používal nebo zpracovával, např. ve zrušených výrobnách, měnírnách, laboratořích,
skladech, atd. (Ing. Waldman, RNDr. Grohová)
Vývoj HPLC/MS metodiky pro stanovení mikrocystinů (toxinů sinic) v povrchových
vodách pro oddělení hygieny vody CZŽP SZÚ (Mgr. Vrtalová).
10 VZDĚLÁVÁNÍ
10.1. Vzdělávání vlastních pracovníků
Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců SZÚ probíhalo jednak formou inovačních
kurzů a seminářů pořádaných SZÚ, jednak v rámci vzdělávacích programů, které zajišťovaly
IPVZ, NCONZO, KHS, Zdravotní ústavy i další instituce. Vlastní vzdělávání zaměstnanců
zahrnovalo také zvyšování jazykových znalostí v rámci jazykových kurzů.
Z nejdůležitějších akcí uvádíme:
Mgr. Kateřina Janošová – Specializační vzdělávání ve specializačním oboru Hygiena
a epidemiologie, odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví
MUDr. Vladimíra Lipšová – Diplom celoživotního vzdělávání lékařů, platnost do 25. 10.
2022
Účast na atestačním vzdělávání „Vyšetřovací metody v hygieně“ (Mgr. Vrtalová)
Účast na kurzu Letní škola hmotnostní spektrometrie, září 2017 (ing. Hanzlíková)
Účast na odborných akcích/workshopech pořádaných ECHA, EFSA a Evropskou komisí
a BfR
25/41
V rámci celoživotního vzdělávání pracovníků v ochraně veřejného zdraví 6 pracovníků
úspěšně ukončilo obhajobou odborné práce a ústní závěrečnou zkouškou Akreditovaný
kvalifikační kurz v ochraně veřejného zdraví pro získání odborné způsobilosti k výkonu
povolání „odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví“ v NCO NZO v Brně.
v rámci celoživotního vzdělávání pracovníků v ochraně veřejného zdraví pokračovali
4 pracovníci ve specializační vzdělávání v oboru Hygiena a epidemiologie a ochrana
a podpora veřejného zdraví NCO NZO v Brně.
Účast na konzultačních dnech SZÚ a kurzech NCO NZO pro pracovníky SZU
10.2. Aktivity na poli pregraduálního a postgraduálního vzdělávání
V rámci systému celoživotního vzdělávání lékařů, nelékařských zdravotnických pracovníků
i jiných odborných pracovníků zorganizoval SZÚ celou řadu vzdělávací akcí, které byly
vesměs zařazeny mezi akce garantované ČLK a bylo pro ně získáno souhlasné stanovisko
Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP k zařazení do kreditního systému celoživotního
vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, jejichž obor činnosti se týká programu
příslušné vzdělávací akce.
Z nejdůležitějších vzdělávacích aktivit SZÚ v oblasti ochrany zdraví při práci v roce 2014
uvádíme:
69. Konzultační den oddělení pracovního lékařství 19. 4. 2017, 4 přednášky, cca 110
účastníků,
70. Konzultační den na téma Novinky z oblasti fyzikálních faktorů práce 18. 5. 2017,
6 přednášek, cca 130 účastníků
71. Konzultační den oddělení pro hodnocení expozice chemickým látkám na pracovišti
21. 9. 2017 – 8 přednášek, cca 100 účastníků,
72. Konzultační den na téma Problematika chemické bezpečnosti na pracovišti
16. 11. 2017, 6 přednášek cca 90 účastníků,
40. Den průmyslové neurologie se konal 24. 11. 2017 v rámci 31. Českého a slovenského
neurologického sjezdu v Brně – 5 přednášek, cca 30 účastníků
73. Konzultační den pracovní skupiny pro podporu zdraví na pracovišti – 7. 12. 2017,
9 přednášek cca 60 účastníků,
32. Teisingerův den průmyslové toxikologie 7. 6. 2017,
41. Benův den fyziologie a psychofyziologie práce 13. 6. 2017, 8 přednášek, cca 180
účastníků
Dlouhodobá je spolupráce s IPVZ
- Státní zdravotní ústav je od roku 2006 akreditován u MZ pro uskutečňování
vzdělávacího programu pro specializační obor pracovní lékařství. V roce 2012 byla
tato akreditace obnovena na dalších 6 let. V rámci toho zajišťuje odborné stáže pro
lékaře zařazené do před-atestační přípravy v nástavbovém oboru pracovní lékařství
v části 3.1.2 vzdělávacího programu - hodnocení zdravotního stavu pracovníků
a v části 3.2.1 a 3.2.2 vzdělávacího programu - hodnocení pracovního prostředí
a pracovních činností a hodnocení zdravotních rizik při práci.
26/41
- specializační předatestační kurzy pro lékaře zařazené do specializační přípravy,
v oboru pracovní lékařství, všeobecné praktické lékařství, posudkové lékařství
a radiologie.
- kurz „Základy pracovního lékařství“ pro lékaře se specializací v oboru všeobecné
praktické lékařství a jiných oborů, jako příprava pro výkon pracovnělékařské služby
- Kurz – Novinky v pracovním lékařství, Vladimíra Lipšová – Jak chránit (duševní)
zdraví zaměstnanců, 1. 6. 2017
Organizace a zajištění výuky postdoktorandů zařazených do různých biomedicínských
oborů a postgraduálních studentů v oborech veřejného zdravotnictví.
- Pracovníci SZÚ přispívají především výukou vědeckých metod a obecné vědecké
metodologie observačního a experimentálního výzkumu.
- MUDr. A. Lajčíková, CSc., je školitelem-specialistou doktoranda FEL VUT Brno
(Problematika měření elektroiontového mikroklimatu).
- Doc. Urban je školitelem-specialistou doktorandky 1. LF UK v oboru preventivní
medicína, téma: Vytvoření systému pro detekci nových nemocí z povolání v České
republice a doktoranda Přírodovědecké fakulty UK, téma: Sociálně-ekonomické
a prostorové determinanty výskytu nemocí z povolání v automobilovém průmyslu v
letech 1994-2013, který v roce 2017 úspěšně obhájil titul PhD.
Dlouhodobá je spolupráce s NCONZO:
- SZÚ je akreditován pro uskutečňování praktické části odborného modulu: „Ochrana
a podpora veřejného zdraví“ akreditovaného kvalifikačního kurzu: Odborný
pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví.
- Pracovnice CHPPL (ing. Dušková) je garantem praktické části akreditačního
kvalifikačního kurzu Vyšetřovací metody v hygieně
- 25.5.2017 - NCONZO, Inovační kurz 672/851, Aktuální problematika oboru hygieny
práce
- NCO NZO Kurz 660/851 - Nařízení CLP a nebezpečnosti pro zdraví – kompletní
odborné zajištění 3-denního kurzu (13.-15. 9. 2017) včetně materiálů i názorných
ukázek pro účastníky z KHS (MUDr. Trávníčková, MUDr. Hornychová)
Pracovníci SZÚ se podílejí na pregraduální výchově odborníků pro preventivní lékařské
obory, epidemiologii a další odbornosti působící v rámci systému veřejného zdraví:
- přednášky na lékařských fakultách UK v Praze a Plzni, Přírodovědecké fakultě UK,
Fakultě elektrotechnické ČVUT, VÚBP, Národním informačním, vzdělávacím
a osvětovém středisku (NIVOS) a České zemědělské univerzitě.
- 30. 11. 2017 - Problematika elektromagnetických polí, 1. LF UK, kurz ekologie
člověka, Ústav hygieny a epidemiologie (1.5 h, 50 účastníků)
- výuka předmětu Hygiena a fyziologie práce pro studenty 5. ročníku magisterského
studia specializace Technika životního prostředí na Strojní fakultě ČVUT (MUDr.
A. Lajčíková, CSc.).
- výuka předmětu Hygiena pro studenty bakalářského i magisterského studia na fakultě
jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (MUDr. A. Lajčíková, CSc.)
- Přednesení přednášek „Biologické monitorování v hygieně práce“ pro obor Veřejné
zdravotnictví na 3. LF UK a na VOŠ zdravotnické Alšovo nábřeží
27/41
- Zajištění dvoutýdenní odborné laboratorní praxe pro 2 studentky z VOŠ zdravotnické
Alšovo nábřeží
- Agronomická fakulta - Mendelova univerzita v Brně, předmět Ochrana životního
prostředí v rostlinolékařství, 18 hodin přednášek k ochraně zdraví při nakládání
s přípravky pro studenty rostlinolékařství (březen – duben 2017)
- 14.12.2017 - Přednáška na FEL ČVUT Praha (Expozice člověka neionizujícímu
záření) (1.5 h, 20 účastníků)
- Konzultace k disertační práci, VŠE, téma Podpora zdraví na pracovišti
- Pracovníci SZÚ byli konzultanty studentských bakalářských a diplomových prací
předkládaných při státní zkoušce z preventivního lékařství na 3. LF UK a na
Přírodovědecké fakultě UK z klinické a toxikologické analýzy.
Přednášky na Pachnerových dnech hygieny práce a pracovního lékařství (květen 2017) –
3 přednášky na téma chemických látek/směsí, možných rizik a řízení rizik, pro KHS a ZÚ
(MUDr. Vít, MUDr. Hornychová, MUDr. Trávníčková)
Recenze odborných prací v národních i mezinárodních oborových časopisech
Další činností jsou posudky grantových aplikací a závěrečných zpráv pro IGA MZ ČR,
AZV MZ ČR, GAČR, grantovou agenturu UK, práce v panelu P304 Grantové agentury
ČR, v oborové komisi 09 IGA MZ, v Oborové radě 18 doktorských studijních programů
v biomedicíně, odborné posuzování diplomových, doktorských a habilitačních prací pro
LF a PřF UK.
V rámci SZÚ jsou pracovníci CHPPL zapojeni do činnosti Vědecké rady, Etické komise,
Knihovní rady, Komise pro laboratorní zvířata, Redakční rady internetových stránek SZÚ
a vedou agendu narkotických látek pro celý SZÚ. Poskytují také odborné konzultace při
kategorizaci prací v SZÚ.
10.3. Vzdělávací akce pro další státní orgány nebo odbornou veřejnost
Workshop určený pro zástupce Podniků podporující zdraví – „Jsme připraveni na změny
v pracovních procesech?“, 4. 10. 2017, financováno z MZ ČR – PPZ, počet účastníků 27.
Workshop k projektu Psychosociální rizika v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb –
„Zvládání stresu a jeho předcházení v návaznosti na prevenci syndromu vyhoření, 22. 11.
2017, financováno MZ ČR – PPZ, počet účastníků 13.
Workshop k projektu Psychosociální rizika v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb –
Workshop psychosociální rizika na pracovišti, 27. 11. 2017, financováno MZ ČR, počet
účastníků 15.
V rámci spolupráce SZÚ – ČKAIT byli odborníci SZÚ zváni do informačního střediska
České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), které pracuje po dobu
veletrhů - Stavebního veletrhu v Brně, FOR PASIV Praha, Střechy Praha a dalších.
17. 5. 2017 - seminář České elektrotechnické společnosti (30 min, 60 účastníků)
12. 10. 2017 - jednání Výboru pro zdravotnictví a bydlení ZHMP, ZHMP Mariánské nám.
(1h, 10 účastníků)
19. 10. 2017 - Konference Radiokomunikace, Pardubice (30 min, 40 účastníků)
28/41
22. KACHLE – 2x přednáška na téma „CLP – klasifikace směsí nebezpečných pro zdraví“
(MUDr. Trávníčková) – přednáška pro zástupce dodavatelů a uživatelé chemických látek
a směsí (cca 150 účastníků, březen a duben 2017)
Přednáška na téma „Rizika chemických látek a směsí“ (MUDr. Trávníčková) – pro vedoucí
zaměstnance škol a školských zařízen (cca 50 účastníků, duben 2017)
Přednášky na konferenci VÚBP k zajišťování BOZP žáků při výuce a vzdělávání v BOZP
– na téma „Jak rozumíte štítkům na chemikáliích?“ (MUDr. Hornychová, září 2017)
11 SPOLUPRÁCE
11.1. Spolupráce s krajskými hygienickými stanicemi
a zdravotními ústavy
Krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy jsou pro SZÚ nejdůležitějšími a přirozenými
partnery. Tomu odpovídá i rozsah vzájemné spolupráce na mnoha úrovních. Této spolupráce
si vysoce vážíme.
Častou agendou jsou dotazy pracovníků ZÚ a KHS týkající se problematiky posuzování
projektové dokumentace, nákupu měřicí techniky, využití standardních metod měření ve
specifických situacích, technického řešení odběrů vzorků, jejich analýz, hygienické
problematiky různých technologií, posuzování některých složitějších situací, zejména při
práci s chemickými látkami a přípravky, hodnocení zdravotních rizik na pracovišti apod. Dále
jsou konzultovány možnosti autorizace laboratoří včetně zajištění mezilaboratorních
porovnávacích zkoušek (hluk, vibrace, měření prašnosti).
Konzultace jsou poskytovány telefonicky či formou výměnných návštěv, zejména
v souvislosti s celostátními konzultačními dny. SZÚ se přitom v rámci svých personálních
a kapacitních možností snaží o maximální vstřícnost a pružnost.
Pracovníci SZÚ HPPL se aktivně zúčastňují akcí pořádaných ZÚ a KHS.
Spolupráce se Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem při ověřování metodik pro
biologické expoziční testy v pobočce České Budějovice
Spolupráce při hodnocení úrovně podpory zdraví na pracovišti v soutěži Podnik
podporující zdraví
Spolupráce s hygieniky práce a inspektory práce při řešení problematiky psychosociálních
rizik na pracovišti
Pro orgány ochrany veřejného zdraví byly v komisi PEL projednány 4 návrhy PEL.
Spolupráce při měření v rámci šetření NzP se Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad
Labem
Spolupráce při osobních auditech v rámci soutěže Podnik podporující zdraví
11.2. Mezinárodní spolupráce
Mgr. Krpešová je členkou Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat
Evropské komise, sekce pro prostředky na ochranu rostlin – rezidua pesticidů.
29/41
Ing. Pepperný je stálým zástupcem ČR ve Steering Group and Risk Reduction Group pro
pesticidy při OECD a zástupcem ČR v Codex Alimentarius.
Mgr. Mikoláš je členem pracovní skupiny pro lidské zdraví HEEG (Human Exposure
Expert Group).
Mgr. Mikoláš je členem komise k biocidním přípravkům (BPC)
Mgr. Weiszenstein, a Mgr. Hussein jsou externími experty EFSA (European Food Safety
Authority) a MUDr. Skácel je členem Pracovní skupiny pro pesticidy – mikroorganismy
(Working group of Pesticide Unit – Micro-organisms Meetings)
Ing. Neufussová je zástupce za ČR v Technical Workshop a Stakeholder Workshop
v Bruselu.
Ing. Martínek je členem Výboru pro posuzování rizik (RAC) při Evropské agentuře pro
chemické látky
PhDr. L. Kožená je pracovnicí Národního kontaktního centra Evropské sítě podpory
zdraví na pracovišti, na úkolech spolupracuje MUDr. V. Lipšová.
Ing. Jandák, CSc. je členem pracovních skupin mezinárodních normalizačních komisí
ISO/TC 108 Vibrace a rázy, CEN/TC 231 Vibrace a rázy, ISO/TC 43 Akustika a IEC/TC
29 Elektroakustika.
Doc. Urban je národním delegátem ČR ve Working Group EC/EUROSTAT pro EODS
(European Occupational Diseases Statistics). SZÚ předává do tohoto systému česká
národní data o nemocech z povolání. Základní údaje jsou cestou ÚZIS a Českého
statistického úřadu předávána také do WHO a ILO. Dále je národním delegátem v EC
Working Group on Occupational Diseases (OCCUDIS) a v EC Working Group on
Musculoskeletal Diseases.
Spolupráce s Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC): účast na přípravě
IARC Monograph 121 (Dr. Mráz)
Účast na přípravě WHO Guidelines on Protecting Workers From Potential Risks of
Manufactured Nanomaterials (WHO/NANOH) (J. Mráz)
Účast na systému kontroly kvality analýz biologického materiálu EQUAS (Universita
v Erlangen, Německo) jako referenční laboratoř.
MUDr. Vladimíra Lipšová, účast na semináři Policy and practice on rehabilitation and
RTW after cancer, Brusel, 4. 10 – 5. 10. 2017
11.3. Působení v různých domácích organizacích
Česká společnost pro nové materiály a technologie (Ing. Křečková)
Mgr. Krpešová a Ing. Pepperný, Ph.D., jsou členy mezirezortní pracovní skupiny pro
rezidua pesticidů, která působí při sekci ochrany a podpory veřejného zdraví MZ.
MUDr. Trávníčková byla jmenována MZ jako člen Koordinační pracovní skupiny (KPS)
Národního akčního plánu (NAP) k zajištění udržitelného používání pesticidů v ČR.
MUDr. Trávníčková a MUDr. Hornychová, jsou členy pracovní skupiny k ochraně zdraví
žáků při nakládání a chemickými látkami a směsmi při výuce zřízení při Stálém výboru
pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro BOZP.
30/41
MUDr. Hornychová je zástupce Ministerstva zdravotnictví v Radě pro chemickou
bezpečnost.
MUDr. Hornychová je členkou národního fóra pro REACH a CLP.
MUDr. A. Lajčíková, CSc., zastupuje MZ ČR v Radonovém programu, který vláda ČR
schválila svým usnesením č. 594 v květnu 2009 na dalších deset let.
MUDr. A. Lajčíková, CSc., je stálou členkou redakční rady portálu www.BOZPinfo, který
spravuje VÚBP. Podílí se na provozování tohoto portálu (příprava odborných textů,
průběžné písemné zodpovídání dotazů z oblasti ochrany zdraví při práci, zejména
konzultace pro malé a střední podniky, osoby odborně způsobilé v prevenci rizik (=dříve
bezpečnostní technici) i laickou veřejnost. Interaktivní formou je na dotazy ihned
odpovídáno a písemná odpověď je na webu zveřejněna.
MUDr. A. Lajčíková, CSc., je čestnou členkou Společnosti pro techniku prostředí, je
členkou redakční rady jejího časopisu VVI - Vytápění, větrání, instalace a členkou
hodnotící komise v soutěži o cenu prof. Pulkrábka na ČVUT (soutěž o nejlepší publikaci
mladého autora do 35 let v tisku Společnosti pro techniku prostředí).
ÚNMZ: Normalizační výbor, Elektrotechnický normalizační výbor, TNK pro měřící
jednotky (Ing. Jandák); TNK 3 pro osobní ochranné pracovní prostředky
(MUDr. Hlávková), TNK 8 Akustika (Ing. Jandák), TNK 11 Vibrace a rázy (Ing. Jandák
předseda); TNK 87 Audiovizuální technika (Ing. Jandák předseda), TNK 75 Větrání (ing.
Mathauserová)
Rada Společnosti pro techniku prostředí, vedoucí Územního konzultačního centra Praha
(Ing. Mathauserová). Ing. Zuzana Mathauserová je členkou Společnosti pro techniku
prostředí, odborná skupina OS 1 Klimatizace a větrání.
Ing. Mathauserová a MUDr. Lajčíková, CSc., jsou členy a úzce spolupracují se
Společností pro techniku prostředí v oblasti stanovení požadavků na kvalitu vnitřního
prostředí staveb.
Ing. Mathauserová je členem Pracovní skupiny EPBD (Energy Performance of Buildings
Directive) a České rady pro šetrné budovy.
Ing. Mathauserová je členkou redakční rady časopisu Tepelná ochrana budov.
Stálý výbor pro vzdělávání a výzkum Rady vlády pro BOZP (MUDr. Lajčíková)
Stálý výbor Rady vlády pro BOZP pro sociální a zdravotní politiku (doc. Urban, MUDr.
Švábová)
Výbor Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP (MUDr. Švábová, MUDr. Hlávková,
MUDr. Lajčíková – členka revizní komise)
Výbor Sekce průmyslové neurologie České neurologické společnosti ČLS JEP
(doc. Urban)
Pracovníci SZÚ působí v redakčních radách odborných časopisů: Vytápění, větrání,
instalace a Tepelná ochrana budov.
Pracovní skupina pro aktualizaci seznamu nemocí z povolání při Radě vlády pro BOZP
(doc. Urban)
Pracovní skupina pro přípravu návrhu klinických a hygienických kritérií pro posuzování
onemocnění páteře jako nemoci z povolání jmenovaná hlavním hygienikem (MUDr.
Hlávková, doc. Urban)
31/41
Oborová rada č. 18 „Preventivní medicína“ doktorských studijních programů
v biomedicíně UK a AV ČR (doc. Urban)
Vědecká rada SZÚ (Dr. Mráz, doc. Urban – tajemník)
MUDr. Vladimíra Lipšová jmenována externím členem Rady Výzkumného ústavu
bezpečnosti práce, v.v.i.
12 PUBLIKAČNÍ ČINNOST
I přes zvyšující se obtíže při získávání finančních prostředků si výzkum a další odborné
činnosti v oblasti ochrany zdraví při práci v SZÚ udržují solidní vědeckou úroveň. O tom
svědčí mj. počty publikací v předních tuzemských i zahraničních časopisech s IF a velké
množství přednesených sdělení na národních i mezinárodních akcích. Hlavním přínosem
účasti na nejrůznějších konferencích je získávání informací o nejnovějších výzkumných
trendech, reprezentace SZÚ v zahraničí, udržování osobních kontaktů se zahraničními
odborníky a navazování neformální spolupráce.
Seznam 44 vědeckých prací z tematického okruhu ochrany zdraví při práci publikovaných
pracovníky SZÚ v roce 2017 je uveden v příloze č. 2. Celkem 11 prací bylo publikováno
v impaktovaných časopisech. Průměrný IF2016 časopisů, v nichž byly tyto práce publikovány,
je 2,027.
V rámci Informačního programu pro toxikologii a environmentální zdraví (Toxicology and
Environmental Health Information Program) se pracovníci oddělení chemické bezpečnosti
podílí na pravidelné aktualizaci údajů. Informace ve formě virtuální knihovny - portálu
(World Library of Toxicology) jsou dostupné na http://www.toxipedia.org.
Na webových stránkách SZÚ jsou zveřejňovány edukační materiály, včetně souhrnů většiny
přednášek, které zazněly při seminářích a konzultačních dnech s širokou tématikou
pracovního lékařství. Informace jsou dostupné na: http://www.szu.cz/centrum-pracovniho-
lekarstvi. Na adrese http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani jsou dostupné
statistické údaje o výskytu nemocí z p ovolání.
32/41
13 TABULKOVÁ ČÁST
13.1. Tabulka č. 1: Počet fyzikálních měření v pracovním prostředí
2017
Faktor
Počet vypracovaných
protokolů a expertíz
Počet provedených
měření v rámci
jednotlivých
protokolů
SZD ostatní SZD ostatní
Hluk 2 16 44 307
Vibrace 1 1 45 36
Osvětlení 2 28
Neionizující záření 1 12 30
Mikroklima 15 116
Prašnost 7 20
čisté prostory - počet částic 10 300
Lasery 0 0
Ostatní 0 0
- ionizace vzduchu 0
- ergonomie 0
- CO, CO2 18 52
Celkem 4 91 95 889
Komentář k měření mikroklimatu:
Rozsáhlá měření mikroklimatu jsou především v administrativních budovách typu bank, pojišťoven
a opakovaná měření v Radiu Svobodná Evropa
Komentář hluk a vibrace:
Rozsah expertizní činnosti v oboru hluku a vibrací odpovídá dlouhodobému průměru. V roce 2017
proběhlo rozsáhlé měření celkových vibrací a vibrací přenášených na ruce ve společnosti Grünland
s.r.o. v rámci kategorizace práce u pracovníků obsluhy vysokozdvižných vozíků a kolových nakladačů.
Vyšší počet měření hluku vyplynul z akreditovaných mezilaboratorních porovnávacích zkoušek
organizovaných NRL.
33/41
13.2. Tabulka č. 2 Počty zpracovaných vzorků, realizovaných
analýz a vyšetření v roce 2017
Zpracované
vzorky
Chemické
analýzy
Mikrobiol./biol.
vyšetření Měření
(vyšetření) SZD ostatní SZD ostatní SZD ostatní
Prach a aerosoly
v pracovním ovzduší 20
Ostatní chemické
škodliviny v pracovním
ovzduší
53 220
BET 20 260 40 486
Genotoxikologická
Cytogenetická
Ostatní 75 160
Celkem 20 408 40 866
13.3. Tabulka č. 3: Zdravotnické služby v hygieně práce provedené
pro potřeby státního zdravotního dozoru a ostatní placené
služby v roce 2017
Zdravotnické služby v hygieně práce SZD Ostatní
Pracovnělékařská
péče
Počet měření a vyšetření k ověření podmínek vzniku
nemocí z povolání 75 30
Počet subjektů, jimž jsou poskytovány PLS 19
Počet pracovišť zkontrolovaných v rámci PLS 12
Počet preventivních prohlídek provedených v rámci
PLS 354
Fyziologie práce
Počet prací, u nichž bylo provedeno fyziologické
měření 100 400
Počet posouzení ergonomických podmínek
na pracovišti 50 200
Psychologie
práce
Počet posouzení zrakové zátěže na pracovišti
Počet posouzení psychické zátěže na pracovišti
Celkem 225 1015
34/41
13.4. Tabulka č. 4: Konzultační činnost a poradenství v roce 2017
Konzultační činnost a poradenství Pro KHS Pro ostatní subjekty
Konzultace pro lékaře vykonávající ZPP 101
Konzultace ke kategorizaci prací 175 421
Další konzultace v oblasti ochrany zdraví při práci (mimo kategorizaci prací)
89 253
Konzultace pro KHS při stanovování náplní a četností preventivních lékařských prohlídek
0 0
Posouzení protokolů z měření faktorů pracovních podmínek, které jsou předkládány KHS
46 54
Konzultace pravidel bezpečnosti, ochrany zdraví a ochrany životního prostředí při práci s chemickými látkami podle zákona č. 258/2000 Sb.
15
Celkem 310 844
Mikroklima: - zejména otázky tepelného diskomfortu v administrativních budovách a kvality vnitřního prostředí
ve školských budovách.
Osvětlení: - zejména bezokenní pracoviště a soukromé mateřské školy, dětská centra, kanceláře typu open space.
Prašnost: - zejména způsob měření, stanovení PEL pro nestandardní pracovní směny, měření zejména pro
kategorizaci prací.
Zpracováno5 posudků na hygienické posouzení zdravotní nezávadnosti jednotlivých komponentů
vzduchotechnických systémů
Hluk a vibrace: Konzultační činnost pro KHS, ZÚ, akreditované a autorizované laboratoře, státní organizace,
firmy a občany se týkala zejména výkladu k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ve znění nařízení vlády č. 217/2016
Sb. uplatnění metodického návodu pro měření a hodnocení hluku v pracovním prostředí a vibrací, věstník MZ č.
4/2013 a vyhlášky č. 107/2013 Sb. kterou se novelizuje vyhláška č. 432/2003 Sb. o kategorizaci prací.
Nejčastější konzultace PLS pro KHS - kategorizace prací, interpretace výsledků měření v protokolech ZÚ,
konzultace k možnosti použití měření k jiným účelům než je uveden v protokolu z měření
Chemické látky: Konzultace jsou podávány velmi často e-mailem nebo telefonicky. V roce 2017 se týkaly např.
problematiky škodlivosti zplodin tepelné depolymerace odpadních plastů (polystyrenu) v závodě Mitsubishi
Electric Automotive Czech s.r.o. ve Slaném nebo problematiky používání rozpouštědel při montáži leteckých
motorů ve firmě GE Aviation Czech s.r.o. v Praze (vše ing. Waldman), dále např. problematiky hodnocení
expozice ethylenoxidu ve zdravotnických sterilizovnách, zdravotního rizika při výrobě kyseliny hyaluronové
nebo nikelnatých sloučenin (Dr. Mráz).
35/41
13.5. Tabulka č. 5: Personální zajištění výkonu činnosti –
stav k 31. 12. 2017
Počty zaměstnanců Centra HPPL SZÚ Bez atestace S atestací I. stupně
(jen lékaři)
S atestací
specializační
13.1.1.1.1 Celkem
fyzické
osoby úvazky
fyzické
osoby úvazky
fyzické
osoby úvazky
fyzické
osoby úvazky
Lékaři 4 3,75 13 9,91 17 13,66
Zd
ra
vo
tnič
tí p
raco
vn
íci
nelé
ka
ři
s o
db
orn
ou
zp
ůso
bil
ost
í
bez d
oh
led
u
zdrav. laborant
asistent OVZ 4 3,5 4 3,5
odbor. prac.
v lab. metodách 1 1 1 1
odb. prac. v OVZ
ostatní 2 2 2 2
po
d d
oh
led
em
zdrav. laborant
lab. asistent
lab. pracovník
odb. prac. v lab.
metodách 3 3 3 3
odb. prac. v OVZ 6 5,8 6 5,8
asistent OVZ
sanitář
ostatní 2 1,25 2 1,25
Celkem 9 8,8 9 7,75 18 16,55
Zd
ra
vo
tnič
tí p
raco
vn
íci
nelé
ka
ři
s o
db
orn
ou
a s
pecia
lizo
va
no
u
zp
ůso
bil
ost
í
bez d
oh
led
u
zdrav. lab. se
spec. způs. 6 4,55 6 4,55
klinický
bioanalytik 4 4 4 4
odb. prac. v OVZ
se spec. způs. 3 3 3 3
ostatní 2 0,7 2 0,7
po
d
do
hle
de
m
zdrav. lab. se
spec. způs.
ostatní
Celkem 0 0 15 12,25 15 12,25
Jin
í o
db
orn
í p
ra
c.
nelé
ka
ři
s o
db
.
zp
ůso
bil
ost
í
abs. stud. oboru mat. - fyz.
zaměření 4 3,35
abs. stud. oboru přírod.
zaměření 18 17
abs. stud. oboru elektro
zaměření
ostatní 6 4
Celkem 28 24,36 0 0 28 24,36
Zdrav. pracovníci celkem 13 12,55 0 0 37 29,91 50 42,46
36/41
14 PŘÍLOHY
14.1. Příloha 1: Referenční činnost, přehled pracovišť
a kontaktní osoby
Národní referenční laboratoře Vedoucí
NRC pro průmyslové chemické látky a přípravky MUDr. Zdeňka Trávníčková, CSc.
NRC pro pesticidy MUDr. Miroslava Hornychová, CSc.
NRL pro analýzu toxických plynů v ovzduší pracovišť Ing. Michael Waldman, CSc.
NRL pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí Ing. Zuzana Mathauserová
NRL pro měření a posuzování hluku v pracovním
prostředí a vibrací Ing. Zdeněk Jandák, CSc.
NRL pro neionizující elektromagnetická pole a záření doc. Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D.
NRL pro biologické monitorování expozice chemickým
látkám v pracovním prostředí RNDr. Jaroslav Mráz, CSc.
NRP pro expozice organickým chemickým látkám RNDr. Marian Rucki, PhD.
NRP pro fyziologii a psychofyziologii práce MUDr. Jana Hlávková
37/41
1.3. Příloha 2: Seznam publikací pracovníků SZÚ činných
v ochraně zdraví při práci v roce 2017
1. BEČVÁŘOVÁ, L., ČERSTVÁ, M., FENCLOVÁ, Z., HAVLOVÁ, D., URBAN, P.,
VENCÁLEK, O., VÍT, M. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR
ve vztahu k životnímu prostředí. Subsystém 7. Zdravotní rizika pracovních podmínek
a jejich důsledky. Zpráva o monitorování expozice rizikovým faktorům práce
a o hlášených profesionálních onemocněních v roce 2016. Odborná zpráva za rok
2016. In: KOLEKTIV AUTORŮ. Výsledky Systému monitorování zdravotního stavu
obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí 2016. Praha: Státní zdravotní ústav,
2017. ISBN 978-80-7071-366-2.
2. BENDOVÁ, H., SOSNOVCOVÁ, J., VRTALOVÁ, M., VRKOSLAVOVÁ, J.,
JÍROVÁ, D. Microbiological efficacy of food contact materials. Toxicology: Open
Access. 2017, 3(Suppl.1), 75. ISSN 2476-2067.
3. BORIKOVÁ, A., PELCLOVÁ, D., URBAN, P., EHLER, E., RIDZOŇ, P.,
FENCLOVÁ, Z., EICHLEROVÁ, A., HEŘMAN, M., LAŠTOVKOVÁ, A.,
HLÁVKOVÁ, J., PEŠÁKOVÁ, L., NAKLÁDALOVÁ, M. Praktická aplikace
klinických kritérií pro uznání onemocnění bederní páteře z přetěžování za nemoc
z povolání. Praktický lékař. 2017, 97(2), 87-94. ISSN 0032-6739.
4. DUŠKOVÁ, Š. Nabídka biologických expozičních testů Oddělení pro hodnocení
expozice chemickým látkám na pracovištích. In: Hodnocení expozice chemickým
látkám na pracovištích - 71. konzultační den, 21.9.2017, Praha [online]. Praha: Státní
zdravotní ústav, 2017 [cit. 2018-01-25]. Dostupný z: http://www.szu.cz/uploads/
Vzdelavaci_akce/CHPPL/KD_170921/6_Duskova.pdf
5. EHLER, E., NAKLÁDALOVÁ, M., URBAN, P., RIDZOŇ, P. Poškození loketního
nervu profesionálního původu – stabilita EMG parametrů. Česká a slovenská
neurologie a neurochirurgie. 2017, 80(Suppl. 2), S38-39. ISSN 1210-7859. IF 0,368
6. FENCLOVÁ, Z., URBAN, P. Monitoring nemocí z povolání v České republice v roce
2016: zpráva z Národního registru nemocí z povolání. In: 22. konference Monitoring
zdraví a životního prostředí - souhrnná sdělení: 10.-12.10.2017, Milovy. Praha: SZÚ,
2017, s. 8-9.
7. FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D. Profesionální onemocnění hlášená
v České republice v roce 2016. Bezpečnost a hygiena práce. 2017, 67(5), 11-13. ISSN
0006-0453.
8. FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., VOŘÍŠKOVÁ, M., HAVLOVÁ, D.
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016. Praktický lékař.
2017, 97(4), 156-162. ISSN 0032-6739.
9. FORYSOVÁ, K., PINKR GRAFNETTEROVÁ, A., MALÝ, M., KRSKOVÁ, A.,
MRÁZ, J., KAŠPAROVÁ, L., ČEJCHANOVÁ, M., SOCHOROVÁ, L., RÖDLOVÁ,
S., ČERNÁ, M. Urinary cadmium and cotinine levels and hair mercury levels in
Czech children and their mothers within the framework of the COPHES/
DEMOCOPHES projects. Archives of Environmental Contamination and Toxicology.
2017, 73(3), 421-430. ISSN 0090-4341. IF 2,467
38/41
10. JAROLÍMEK, J., URBAN, P., PAVLÍNEK, P., DZÚROVÁ, D. Occupational
diseases in the automotive industry in Czechia - geographic and medical
context. International Journal of Occupational Medicine and Environmental Health.
2017, 30(3), 455-468. ISSN 1232-1087. IF 0,947
11. JAROLÍMEK, J., ŽÍDKOVÁ, V., URBAN, P. Zdravotní stav zaměstnanců
v automobilovém průmyslu – pilotní studie. Praktický lékař. 2017, 97(2), 56-60. ISSN
0032-6739.
12. LAJČÍKOVÁ, A. Měření ionizace vzduchu v Gruzii. Vytápění, větrání, instalace.
2017, 26(1), 47. ISSN 1210-1389.
13. LINHART I., HANZLÍKOVÁ I., MRÁZ J., DUŠKOVÁ Š., DABROWSKÁ L.,
CHRÁSTECKÁ H., VAJTROVÁ R., TVRDÍKOVÁ M. Nový typ aduktu s krevními
proteiny: S-(3-aminobenzanthron-2-yl)cystein jako produkt metabolismu
karcinogenního 3-nitrobenzanthronu. In: 32. Teisingerův den průmyslové toxikologie:
7.6.2017, Praha [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2017 [cit. 2018-01-25].
Dostupný z: http://www.szu.cz/uploads/Vzdelavaci_akce/CHPPL/TD_170607/8_
Linhart.pdf.
14. LINHART, I., HANZLÍKOVÁ, I., MRÁZ, J., DUŠKOVÁ, Š. 3-Nitrobenzanthrone,
a potent environmental mutagen and carcinogen, forms a new type of adducts with
cysteine in globin and plasma proteins. Naunyn-Schmiedeberg's Archives of
Pharmacology. 2017, 390(Suppl. 1), 14. ISSN 0028-1298. IF 2,558
15. LINHART, I., HANZLÍKOVÁ, I., MRÁZ, J., DUŠKOVÁ, Š. S-(3-
Aminobenzanthron-2-yl)cysteine in the globin of rats as a novel type of adduct and
possible biomarker of exposure to 3-nitrobenzanthrone, a potent environmental
carcinogen. Archives of Toxicology. 2017, 91(10), 3317-3325. ISSN 0340-5761.
IF 5,901
16. LINHART, I., HANZLÍKOVÁ, I., MRÁZ, J., DUŠKOVÁ, Š., DABROWSKÁ, L.,
CHRÁSTECKÁ, H., VAJTROVÁ, R., TVRDÍKOVÁ, M. 3-Nitrobenzanthrone,
a potent environmental mutagen and carcinogen, forms a new type of adduct with
cysteine in globin and plasma proteins. Interdisciplinary Toxicology. 2017, 10(Suppl.
1), 29-30. ISSN 1337-6853.
17. LIPŠOVÁ, V., JANOŠOVÁ, K. Psychosociální rizika u různých profesních skupin
(včetně nových dat z opakovaného šetření po 5 letech u vybrané profesní skupiny). In:
HORVÁTHOVÁ, B., DULINA, L’., eds. Zborník z medzinárodnej vedeckej
konferencie Ergonómia 2017: berieme ergonómiu vážne: 29.-30.11.2017, Ostrava.
Žilina: Slovenská ergonomická spoločnosť, 2017, s. 41-49. ISBN 978-80-970974-3-1.
18. LIPŠOVÁ, V., JANOŠOVÁ, K. Psychosociální rizika u různých profesních skupin.
In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
2017: 19.-20.4.2017, Ostravice. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního
inženýrství, 2017, s. 50-52. ISBN 978-80-7385-182-8.
19. LIPŠOVÁ, V., JANOŠOVÁ, K., KOŽENÁ, L. Psychosociální rizika v sektoru
zdravotnictví a sociálních služeb [leták]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2017.
20. MRÁZ, J., HANZLÍKOVÁ, I., DUŠKOVÁ, Š., DABROWSKÁ, L., CHRÁSTECKÁ,
H., TVRDÍKOVÁ, M., VAJTROVÁ, R., LINHART, I. Determination of N-(2-
hydroxyethyl)valine in globin of ethylene oxide-exposed workers using total acid
hydrolysis and HPLC/MS/MS. In: MANNO, M., CIOFFI, D.L., eds. 10th
39/41
International Symposium on Biological Monitoring in Occupational and
Environmental health (ISBM -10): abstract book: October 1-4, 2017, Naples. 2017,
s. 146.
21. MRÁZ, J., HANZLÍKOVÁ, I., DUŠKOVÁ, Š., DABROWSKÁ, L., CHRÁSTECKÁ,
H., TVRDÍKOVÁ, M., VAJTROVÁ, R. Nový postup stanovení N-(2-
hydroxyethyl)valinu v globinu pracovníků exponovaných ethylenoxidu. In: Hodnocení
expozice chemickým látkám na pracovištích - 71. konzultační den, 21.9.2017,
Praha [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2017 [cit. 2018-01-25]. Dostupný
z: http://www.szu.cz/uploads/Vzdelavaci_akce/CHPPL/KD_170921/7_Mraz.pdf.
22. MRÁZ, J., HANZLÍKOVÁ, I., DUŠKOVÁ, Š., DABROWSKÁ, L., CHRÁSTECKÁ,
H., VAJTROVÁ, R., TVRDÍKOVÁ, M., LINHART, I. Studies on ethylene oxide
adducts at N-terminal valine in rat and human globin. Interdisciplinary Toxicology.
2017, 10(Suppl. 1), 32. ISSN 1337-6853.
23. MRÁZ, J., LINHART, I., HANZLÍKOVÁ, I., DUŠKOVÁ, Š., DABROWSKÁ, L.,
CHRÁSTECKÁ, H., TVRDÍKOVÁ, M., VAJTROVÁ, R. Hydrolytic cleavage
products of globin adducts in urine as a new type of biomarkers. Studies in rats and
humans. In: MANNO, M., CIOFFI, D.L., eds. 10th International Symposium on
Biological Monitoring in Occupational and Environmental health (ISBM -10):
abstract book: October 1-4, 2017, Naples. 2017, s. 75.
24. NAKLÁDALOVÁ, M., URBAN, P., EHLER, R., RIDZOŇ, P., PELCLOVÁ, D.
Klinické podmínky pro uznání onemocnění bederní páteře z přetěžování za nemoc
z povolání. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2017, 80(Suppl. 2), S37.
ISSN 1210-7859. IF 0,368
25. OCELKA, T., FLORIÁN, M., OCEÁNSKÝ, J., VÍT, M., HARMAN, C.,
RUNDBERGET, T., KAČEROVÁ, T., KAČER, P., KURKOVÁ, R. Occurrence of
flame retardants in water, sludge and sediment in the Czech Republic. International
Educational Scientific Research Journal. 2017, 3(9), 66-75. ISSN 2455-295X.
26. OCELKA, T., OCEÁNSKÝ, J., KURKOVÁ, R., VÍT, M., MATUŠKA, O.,
HARMAN, C., RUNDBERGET, T., KAČER, P. Flame retardants: screening of
products on the market in the Czech Republic. International Educational Scientific
Research Journal. 2017, 3(8), 39-47. ISSN 2455-295X.
27. PELCLOVÁ, D., FENCLOVÁ, Z., URBAN, P. Nemoci z povolání v České republice
v roce 2016. In: VARGA, M. Prezentácie XXXIII. kongresu pracovného lekárstva
s medzinárodnou účasťou: 19.-21.10.2017, Košice [online]. Košice: SLS, 2017 [cit.
2018-01-24]. ISBN 978-80-972858-4-5. Dostupné z: http://ssprl.sk/kongres/
publikacne-vystupy/.
28. PELCLOVA, D., VLCKOVA, S., BEZDICEK, O., VANECKOVA, M., URBAN, P.,
RIDZON, P., DIBLIK, P., NAVRATIL, T., KLUSACKOVA, P., VLČEK, K.,
BENESOVA, O., TRESTIK, P., HOMOLKA, J., ZAKHAROV, S. Is chelation
therapy efficient for the treatment of intravenous metallic mercury intoxication? Basic
& Clinical Pharmacology & Toxicology. 2017, 120(6), 628-633. ISSN 1742-7835.
IF 3,176
29. PEŠÁKOVÁ, L., NAKLÁDALOVÁ, M., TICHÝ, T., HLÁVKOVÁ, J.,
GAĎOUREK, P., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., BORIKOVÁ, A. Ověřování
40/41
podmínek práce při podezření na profesionální onemocnění bederní páteře v
praxi. Pracovní lékařství. 2017, 69(1-2), 12-21. ISSN 0032-6291.
30. PUKLOVÁ, V., ed., ČERNÁ, M., KAZMAROVÁ, H., KOŽÍŠEK, F.,
KRATĚNOVÁ, J., RUPRICH, J., VANDASOVÁ, Z., VÍT, M. Systém monitorování
zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí.
Souhrnná zpráva za rok 2016. Praha: Státní zdravotní ústav, 2017. ISBN 978-80-
7071-365-5.
31. PUKLOVÁ, V., ed., ČERNÁ, M., KAZMAROVÁ, H., KOŽÍŠEK, F.,
KRATĚNOVÁ, J., RUPRICH, J., VANDASOVÁ, Z., VÍT, M. Systém monitorování
zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí.
Souhrnná zpráva za rok 2016. In: KOLEKTIV AUTORŮ. Výsledky Systému
monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí 2016.
Praha: Státní zdravotní ústav, 2017. ISBN 978-80-7071-366-2.
32. TOMÁŠKOVÁ, H., ŠPLÍCHALOVÁ, A., ŠLACHTOVÁ, H., URBAN, P.,
HAJDUKOVÁ, Z., LANDECKÁ, I., GROMNICA, R., BRHEL, P., PELCLOVÁ, D.,
JIRÁK, Z. Mortality in Miners with Coal-Workers' Pneumoconiosis in the Czech
Republic in the Period 1992-2013. International Journal of Environmental Research
and Public Health. 2017, 14(3), Art.no. 269. ISSN 1660-4601. IF 2,101
33. TOMÁŠKOVÁ, H., ŠPLÍCHALOVÁ, A., ŠLACHTOVÁ, H., URBAN, P., JIRÁK, Z.
Vyhodnocení karcinogenního rizika u černouhelných horníků s pneumokoniózou
uhlokopů za období 1992-2013. Klinická onkologie. 2017, 30(Suppl. 1), S34. ISSN
0862-495X.
34. URBAN, P., NURIEVA, O., ZACHAROV, S., PELCLOVÁ, D. Vývoj nálezů VEP
u osob po akutní otravě metanolem při dlouhodobém sledování. Česká a slovenská
neurologie a neurochirurgie. 2017, 80(Suppl. 2), S37. ISSN 1210-7859. IF 0,368
35. VÍT, M. Výskyt profesionálních nádorových onemocnění v ČR. In: 22. konference
Monitoring zdraví a životního prostředí - souhrnná sdělení: 10.-12.10.2017, Milovy.
Praha: SZÚ, 2017, s. 10-11.
36. VÍT, M., OCELKA, T. Zdravotní rizika a expozice zhášečům hoření. In: Sborník
konference s mezinárodní účastí - Slezské dny preventivní medicíny 2017: 22.-
24.3.2017, Ostravice. Ostrava: KHS Moravskoslezského kraje, 2017. ISBN 978-80-
270-1412-5.
37. VÍT, M., URBAN, P., HAVLOVÁ, D., VOŘÍŠKOVÁ, M. Výskyt profesionálních
nádorových onemocnění v ČR. In: VARGA, M. Prezentácie XXXIII. kongresu
pracovného lekárstva s medzinárodnou účasťou: 19.-21.10.2017, Košice [online].
Košice: SLS, 2017 [cit. 2018-01-24]. ISBN 978-80-972858-4-5. Dostupné z: http://
ssprl.sk/ kongres/publikacne-vystupy/.
38. VÍT, M., URBAN, P., HAVLOVÁ, D., VOŘÍŠKOVÁ, M. Výskyt zhoubných nádorů
hlášených jako nemoc z povolání v ČR v letech 1992-2016. In: 72. Konzultační den
"Problematika chemické bezpečnosti na pracovišti", 16.11.2017 [online]. Praha: Státní
zdravotní ústav, 2017 [cit. 2018-01-24]. Dostupný z: http://www.szu.cz/uploads/
Vzdelavaci_akce/CHPPL/KD_171116/Vit.pdf.
39. VÍT, M., URBAN, P., HAVLOVÁ, D., VOŘÍŠKOVÁ, M. Výskyt zhoubných nádorů
hlášených jako nemoc z povolání v ČR v letech 1992-2016 a jejich prevence
41/41
[přednáška]. In: XXX. ročník medzinárodnej vedeckej konferencie Aktuálne otázky
bezpečnosti práce: 12.-14.11.2017, Štrbské Pleso.
40. VÍT, M., URBAN, P., HAVLOVÁ, D., VOŘÍŠKOVÁ, M. Výskyt zhoubných nádorů
hlášených jako nemoc z povolání v ČR v letech 1992-2016 [přednáška]. In:
Mezinárodní onkologický kongres, Znojmo: 6.-7.10.2017, Znojmo.
41. WALDMAN, M. GROHOVÁ, S., DUŠKOVÁ, Š. Monitorování plynného
fosforovodíku (fosfanu) v ovzduší na pracovišti – změna koncepce cejchování
plynového chromatografu. In: Hodnocení expozice chemickým látkám na pracovištích
- 71. konzultační den, 21.9.2017, Praha [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2017
[cit. 2018-01-25]. Dostupný z: http://www.szu.cz/uploads/Vzdelavaci_akce/CHPPL/
KD_170921/5_Waldman_.pdf.
42. WALDMAN, M. Některé problémy hodnocení inhalační exposice parám organických
látek při práci se silikony. In: 32. Teisingerův den průmyslové toxikologie: 7.6.2017,
Praha [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2017 [cit. 2018-01-25]. Dostupný
z http://www.szu.cz/uploads/Vzdelavaci_akce/CHPPL/TD_170607/7_Waldman.pdf.
43. ZACHAROV, S., HLUŠIČKA, J., URBAN, P., KAČER, P., VANĚČKOVÁ, M.,
SEIDL, Z., DIBLÍK, P., NAVRÁTIL, T., PELCLOVÁ, D. Leukotrieny
zprostředkovaná neurozánětlivá reakce a toxické poškození mozku při otravě
metanolem. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2017, 80(Suppl. 2), S37-
38. ISSN 1210-7859. IF 0,3689
44. ZACHAROV, S., KOTIKOVA, K., NURIEVA, O., HLUSICKA, J., KACER, P.,
URBAN, P., VANECKOVA, M., SEIDL, Z., DIBLIK, P., KUTHAN, P.,
NAVRATIL, T., PELCLOVA, D. Leukotriene-mediated neuroinflammation, toxic
brain damage, and neurodegeneration in acute methanol poisoning. Clinical
Toxicology. 2017, 55(4), 249-259. ISSN 1556-3650. IF 3,677