ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - Brno · 2019. 6. 17. · ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel – rok 2017“ AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1,

1

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

„CHARAKTER MĚSTA BRNA V POSTOJÍCH JEHO OBYVATEL – ROK 2017“

Objednatel:

Statutární město Brno

Dominikánské náměstí 1

601 67 Brno

Vypracoval:

AUGUR Consulting s.r.o.

Vinařská 5/A1

603 00 Brno

V Brně 9. 6. 2017


„Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel – rok 2017“

AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

2

OBSAH

I. ÚVOD ............................................................................................................................................... 3

II. CÍLE SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU ............................................................................................ 4

III. METODOLOGIE .............................................................................................................................. 6

III. 1. POUŽITÁ METODA SBĚRU DAT A ZPŮSOB VÝBĚRU VZORKU RESPONDENTŮ ........... 6

III. 2. VELIKOST VÝBĚROVÉHO SOUBORU .................................................................................. 6

III. 3. ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA ŠETŘENÍ .............................................................. 6

III. 4. STRUKTURA VZORKU RESPONDENTŮ .............................................................................. 7

III. 4. 1. Sociálnědemografická struktura respondentů ............................................................. 7

III. 4. 2. Vztah obyvatel k městu Brnu..................................................................................... 10

IV. INDIKÁTOR „IMAGE MĚSTA Z VNITŘNÍHO POHLEDU“ ............................................................ 14

IV. 1. PŘEDNOSTI A PROBLÉMY MĚSTA Z POHLEDU RESPONDENTŮ .................................. 21

IV. 1. 1. Přednosti města ........................................................................................................ 21

IV. 1. 2. Problémy města ........................................................................................................ 22

V. OBECNÁ MÍRA SPOKOJENOSTI OBYVATEL S BRNEM ........................................................... 24

V. 1. DŮVODY NESPOKOJENOSTI S ŽIVOTEM VE MĚSTĚ ...................................................... 28

VI. SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ .............................................. 29

VI. 1. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORU „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ“ 30

VI. 1. 1. Sportovní možnosti .................................................................................................... 37

VI. 1. 2. Kultura ....................................................................................................................... 38

VI. 1. 3. Rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren ............................................... 40

VI. 1. 4. Nákupní možnosti ...................................................................................................... 41

VI. 1. 5. Doprava, komunikace ................................................................................................ 41

VI. 1. 6. Údržba, čistota města ................................................................................................ 43

VI. 1. 7. Bezpečnost ................................................................................................................ 44

VI. 1. 8. Veřejná prostranství a životní prostředí .................................................................... 45

VI. 1. 9. Informovanost občanů o dění ve městě a participace na něm ................................. 47

VI. 1. 10. Zdravotní služby ........................................................................................................ 49

VI. 1. 11. Sociální služby .......................................................................................................... 50

VI. 1. 12. Vzdělávání ................................................................................................................. 51

VI. 1. 13. Bydlení....................................................................................................................... 52

VI. 1. 14. Trh práce a podnikání ............................................................................................... 53

VII. KOMUNIKACE S ÚŘADEM ........................................................................................................... 55

VII. 1. IDENTIFIKACE ZPŮSOBU KOMUNIKACE S PRACOVNÍKY MMB ..................................... 55

VII. 2. SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA S PRACÍ ÚŘEDNÍKŮ MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA 56

VIII. ASOCIACE .................................................................................................................................... 60

IX. ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ O DĚNÍ V BRNĚ ................................................................... 64

IX. 1. POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O INFORMAČNÍM CENTRU MĚSTSKÝCH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ „URBAN CENTRUM“ .................................................................................................... 66

IX. 2. POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O webových stránkách města Brna www.brno.cz ................ 68

X. NÁZORY NA CENTRUM BRNA .................................................................................................... 73

X. 1. FREKVENCE NÁVŠTĚV CENTRA ....................................................................................... 73

X. 2. DŮVODY NÁVŠTĚV V CENTRU........................................................................................... 75

X. 3. HODNOCENÍ NABÍDKY MALOOBCHODU V CENTRU ....................................................... 77

X. 4. IDENTIFIKACE PROBLÉMOVÝCH JEVŮ V CENTRU ......................................................... 79

XI. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ ................................................................................................... 81

XII. PŘÍLOHY ....................................................................................................................................... 87

XII. 1. SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 87

XII. 2. SEZNAM TABULEK ............................................................................................................... 89

XII. 3. KONTINGENČNÍ TABULKY .................................................................................................. 93

XII. 4. DOTAZNÍK ........................................................................................................................... 113




3

I. ÚVOD

Společnost AUGUR Consulting s.r.o. předkládá závěrečnou zprávu výsledků sociologického výzkumu „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel – rok 2017“ realizovaného dotazníkovou formou1 mezi občany Brna metodou face to face interakcí. Výzkum se uskutečnil v termínu od 12. 5. 2017 do 2. 6. 2017 a do statistického zpracování bylo zahrnuto celkem 974 respondentů (distribuováno mezi respondenty bylo celkem 1 079 dotazníků).

V provedeném sociologickém výzkumu byly identifikovány postoje obyvatel města Brna ke svému městu, a to na vzorku, který odráží základní strukturaci populace v sociálnědemografických dimenzích. Odtud lze čerpat i přesvědčení, že názory získané na vzorku obyvatel s velkou mírou přesnosti vyjadřují aktuální postoje celé populace obyvatel města Brna.

Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňují především její určení. Výsledky jsou uváděny v přehledné podobě grafů, tabulek a komentářů tak, aby jednotlivá zjištění mohl zadavatel flexibilně využívat pro svou práci a aktivity.

Součástí analýzy byly tři souhrnné indikátory, které jsme v rámci této závěrečné zprávy pro její přehlednost a logickou návaznost seřadili v posloupnosti: image města z vnitřního pohledu, spokojenost obyvatel města za sledované období, spokojenost obyvatel města s prací úředníků Magistrátu města Brna. Dále se výzkumná zpráva věnuje dalším oblastem, které se výzkum snažil postihnout (lokální patriotismus, obecná míra spokojenosti, asociace, které se pojí s městem, způsob získávání informací o Brně, názory na centrum Brna atd.).

Věříme, že výsledky výzkumu se stanou pro zadavatele i pro další čtenáře z řad odborné i laické veřejnosti zajímavou a inspirativní zpětnou vazbou.

Za AUGUR Consulting s.r.o.

Mgr. Marián Svoboda

ředitel společnosti

1 Viz příloha č. 4.




4

II. CÍLE SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU

V roce 2008 byla schválena Zastupitelstvem města Brna indikátorová soustava Strategie pro Brno (SpB).2 Zavádí ucelenou sadu indikátorů pro hodnocení realizace strategie a tedy rozvoje města obecně. První měření indikátorové soustavy proběhlo v roce 2009. Druhé měření aktualizované indikátorové soustavy bylo provedeno v roce 2012.3

Jde o dokument, který má povahu „realizačního mechanismu či nástroje“ SpB a který má umožnit odborným útvarům a politickému vedení města sledovat, nakolik je či není dosahováno strategických cílů.

Pro potřebu indikátorové soustavy SpB v části týkající se první priority Image města a vnitřní/vnější vztahy jsou pro Cíl 1.1 – Získat pozitivní a dynamický profil města – vytvořeny dva indikátory „Image města z vnitřního pohledu“ a „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB“. V části týkající se třetí priority Kvalita života je pro Cíl 3.1. – Dosáhnout vyšší atraktivity života ve městě – vytvořen indikátor „Spokojenost obyvatel města za sledované období“.

Hodnoty těchto indikátorů jsou získávány pomocí reprezentativního sociologického výzkumu. První vlna výzkumu, kdy byl předkládaný výzkum metodologicky a obsahově ustanoven, proběhla v roce 2009. Druhá vlna výzkumu byla uskutečněna v roce 2013 a výsledky třetí vlny výzkumu jsou předmětem této závěrečné zprávy.

Cíle výzkumu jsou následující:

• zjištění výsledné hodnoty tří souhrnných indikátorů „Image města z vnitřního pohledu“, „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ a „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB“. Hodnoty těchto souhrnných indikátorů jsou vyjádřeny vždy jedním číslem a jsou stanoveny na základě vyhodnocení sad otázek (baterií), které již stanovil první výzkum realizovaný v roce 2009;

2 Strategie pro Brno představuje základní strategický rozvojový dokument města Brna. Skládá se

z části analytické (průběžně aktualizovaný profil města, analýza SWOT) a návrhové (strategická vize a strategický skelet). Jejím základním přínosem je stanovení priorit rozvoje města. Strategie pro Brno je rámcem pro směřování dílčích sektorových politik a programů a základem proaktivního rozhodování v horizontu 15 až 20 let. Strategie, která vznikla na základě odborného konsenzu výkonného týmu strategie a pracovních skupin strategie, obsahuje pět priorit: Image města a vnitřní/vnější vztahy, Místní ekonomický rozvoj, Kvalita života, Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, Doprava a technická infrastruktura. Dále strategie obsahuje šest strategických cílů a 21 opatření. Dokument Strategie pro Brno je umístěn na oficiálních stránkách města Brna (www.brno.cz) v sekci „Správa města“, v podsekci „Dokumenty města“ a „Koncepční dokumenty“ pod odkazem „Strategie pro Brno“.

3 Dokument obsahující podrobné vysvětlení každého z indikátorů, množství tabulek a grafů či

podrobnou metodiku postihující způsob získávání jednotlivých indikátorů je ke stažení na oficiálních webových stránkách města (www.brno.cz) v sekci „Správa města“, v podsekci „Dokumenty města“ a „Koncepční dokumenty“ pod odkazem „Strategie pro Brno“.




5

• zjištění pozitivních a negativních faktorů ovlivňujících život ve městě a jejich hierarchizace podle skupin obyvatelstva;

• zjištění vztahu obyvatel k městu;

• zjištění asociací, které se s městem pojí;

• zjištění způsobů informovanosti obyvatel Brna o dění ve městě;

• zjištění způsobů využití městského centra obyvateli města atd.




6

III. METODOLOGIE

III. 1. POUŽITÁ METODA SBĚRU DAT A ZPŮSOB VÝBĚRU VZORKU RESPONDENTŮ

Pro postižení dané problematiky bylo využito standardizovaného dotazníku (kvantitativní přístup), který byl respondenty vyplňován prostřednictvím osobního kontaktu se školenými tazateli.

Výběr vzorku respondentů byl stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky byly věkové kategorie, pohlaví a městské části – přirozené celky. Dotazovány byly jednak osoby, které jsou přihlášeny v Brně k trvalému pobytu, ale také osoby, které v Brně nejsou přihlášeny k trvalému pobytu, ale v Brně žijí a nově také osoby, které v Brně nežijí, ale dojíždí pravidelně za zaměstnáním nebo studiem4.

III. 2. VELIKOST VÝBĚROVÉHO SOUBORU

Výběrový soubor byl stanoven v rozsahu 1 000 respondentů. Při analýze bylo statisticky pracováno se souborem 974 respondentů.

Výzkum je reprezentativní pro cílovou populaci obyvatel Brna bez ohledu na to, zda mají nebo nemají v Brně trvalé bydliště. Velikost vzorku byla stejně jako u předchozího výzkumu stanovena na 1 000 respondentů, což odpovídá směrodatné odchylce 3,1 % na hladině významnosti 95 %.

Vzhledem k celkovému počtu obyvatel Brna starších 18 let, tj. cca 318 000 obyvatel (základní soubor), je početnost výběrového souboru dostatečně velká. Početnost vzorku respondentů a způsob jeho výběru zaručují reprezentativnost výsledků a vysokou míru jejich validity. Zaokrouhlovací chybou je způsobeno, že v některých případech výsledné hodnoty nedávají v součtu přesně 100 %.

III. 3. ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA ŠETŘENÍ

Celkem se na sběru dat (dotazování) podílelo 43 terénních pracovníků (tazatelů) – spolupracovníků společnosti AUGUR Consulting s.r.o. Všichni tazatelé prošli vstupním instruktážním školením, které bylo realizováno podle principů SIMAR.

Po ukončení dotazování měl každý respondent možnost vyplnit slosovatelný kupón o ceny. Celkem slosovatelný kupón vyplnilo 773 respondentů, což je 79,4 % všech dotázaných. Do slosovatelného kupónu uváděl respondent své jméno a kontaktní spojení. Tato procedura sledovala mimo jiné eliminaci chyby způsobené lidským selháním.

4 Při konstrukci vzorku se mj. vycházelo ze studie SEIDENGLANZ D., V. TOUŠEK a M. JANOTA. Odborná analýza vývoje počtu osob oficiálně neregistrovaných ve městě Brně. 2008.




7

III. 4. STRUKTURA VZORKU RESPONDENTŮ

III. 4. 1. Sociálnědemografická struktura respondentů

Následující tabulka č. 1 dokumentuje strukturu výběrového souboru respondentů podle sociálnědemografických charakteristik.

Tabulka č. 1: Sociálně demografické charakteristiky obyvatel

Ukazatel Charakteristika Počet respondentů Brno5

Absolutní % %

Počet respondentů celkem 974 100

Po

hla

ví

Ženy 499 51,2 52

Muži 475 48,8 48

Věk

18–30 let 251 25,9 23,4

31–45 let 308 31,6 27,2

46–60 let 227 23,3 22,7

61–75 let 123 12,6 18,4

76 let a více 59 6,0 8,4

Nezjištěno 6 0,6 -

Vzd

ělá

ní

Bez vzdělání, základní vzdělání 39 4,0 -

Středoškolské bez maturity, vyučen(a)

210 21,6 -

Středoškolské s maturitou 410 42,7 -

Vysokoškolské 298 30,6 -

Jiné (VOŠ) 3 0,3 -


Eko

no

mic

ká a

kti

vit

a

Zaměstnanec 523 54,6 -

Podnikatel(ka) 49 5,0 -

Drobný živnostník, OSVČ, volná spolupráce

74 7,6 -

Nezaměstnaný(á) 21 2,2 -

Důchodce(kyně) včetně invalidních, ZTP

142 14,6 -

V domácnosti nebo na rodičovské dovolené

23 2,4 -

Student(ka), učeň(učnice) 115 11,8 -

Jinak ekonomicky aktivní 10 1,0 -


5 Data Českého statistického úřadu, jedná se o srovnávací údaj u relevantních nezávislých proměnných (kvótní znaky).




8

Městs

ká č

ást

Bohunice 40 4,1 3,80

Bosonohy 7 7,0 0,64

Bystrc 60 6,2 6,28

Černovice 16 1,6 2,08

Chrlice 8 0,8 0,96

Ivanovice 5 0,5 0,45

Jehnice 4 0,4 0,29

Brno-jih 24 2,5 2,51

Jundrov 15 1,5 1,07

Kníničky 4 0,4 0,26

Kohoutovice 37 3,8 3,27

Komín 19 2,0 1,93

Královo Pole 73 7,5 7,43

Líšeň 65 7,0 6,94

Maloměřice a Obřany 21 2,2 1,46

Medlánky 16 1,3 1,53

Nový Lískovec 34 3,5 2,94

Ořešín 1 0,1 0,15

Řečkovice a Mokrá Hora 37 3,8 4,01

Brno-sever 111 11,4 12,35

Slatina 27 2,8 2,43

Starý Lískovec 36 3,7 3,35

Brno-střed 126 12,9 16,67

Tuřany 12 1,2 1,47

Útěchov 3 0,3 0,20

Vinohrady 30 3,1 3,46

Žabovřesky 49 5,0 5,45

Žebětín 8 0,8 0,93

Židenice 44 4,5 5,70

Mimo Brno 41 4,2 -

Slo

žen

í d

om

ácn

osti

Jednotlivec (žiji sám) 216 22,2 -

Oba rodiče s dítětem (dětmi) 275 28,2 -

Jeden rodič s dítětem (dětmi) 62 6,4 -

Manželé či partneři žijící v domácnosti bez dětí (příp. děti jsou

starší a žijí jinde) 296 30,4 -

Vícegenerační domácnost 82 8,4 -

Jiný typ 35 3,6 -


Brn

ěn

sk

ý

rod

ák

Ano 581 59,7 -

Ne 386 39,6 -





9

Trv

alý

po

byt

v

Brn

ě

Ano 808 82,9 -

Ne, v Brně nemám trvalé bydliště, ale žiji zde.

109 11,2 -

Ne, v Brně nemám trvalé bydliště, ale pravidelně dojíždím do Brna za

zaměstnáním / studiem. 57 5,9 -

Nezjištěno 0 0 -

Délk

a p

ob

ytu

v B

rně

Do pěti let 68 7,0 -

6–10 let 58 6,0 -

11–20 let 130 13,3 -

21–31 let 177 18,2 -

31–40 let 166 17,0 -

41–50 let 120 12,3 -

Více než 51 let 212 21,8 -


Nežiji v Brně. 40 4,1 -

Po

liti

ck

á

ori

en

tac

e6 Pravice 219 22,5 -

Střed 386 39,7 -

Levice 269 27,6 -


Typ

byd

len

í

či zásta

vb

y Rodinný dům 201 20,6 -

Bytový dům ve starší zástavbě 312 32,0 -

Panelový bytový dům 354 36,3 -

Bytový dům – nová výstavba 69 7,1 -

Nebydlí v Brně 31 3,2 -


Tabulka: AUGUR Consulting

6 Politická orientace byla hodnocena na škále od 1 do 11, kde 1 = „levice“ a 11 = „pravice“. Hodnoty byly následně kategorizovány do tří kategorií. Hodnoty 1–4 do kategorie „levice“, hodnoty 5–7 do kategorie „střed“ a hodnoty 8–11 do kategorie „pravice“.




10

III. 4. 2. Vztah obyvatel k městu Brnu

Výzkum se snažil postihnout oblast tzv. lokálního patriotismu, tedy nakolik jsou obyvatelé Brna s místem svého bydliště ztotožněni. Následující tabulka č. 2 dokumentuje strukturu výběrového souboru respondentů podle jejich vztahu k městu Brnu a plánu odstěhování se.

Tabulka č. 2: Vztah respondentů k Brnu.

Ukazatel Charakteristika Počet

respondentů Relativní

četnost v %

Relativní četnost v %

Rok 2013

Relativní četnost v %

Rok 2009

Vztah k Brnu – výroky

Brno se mi velmi líbí a jen těžko si mohu představit, že

bych žil(a) někde jinde. 506 52,4 44,7 50,0

Brno je docela příjemné město, ale jsou i jiná města

v ČR, kde bych docela rád(a) žil(a).

404 41,8 46,5 39,4

Brno je zcela průměrné město, nic zvláštního mě

k němu nepoutá, dovedu si představit život i jinde.

55 5,7 8,2 10,1

Brno se mi nelíbí a nejraději bych se co nejdříve

odstěhoval(a). 1 0,1 0,5 0,5

Vztah k Brnu

Toto město mám rád(a). 905 93,0 91,9 --7

K tomuto městu nemám žádný vztah. / Město je mi

lhostejné. 65 6,7 7,6

--

Toto město nemám rád(a). 3 0,3 0,5 --

Plán se v budoucnu odstěhovat

Ano, do cca 5 let 47 4,8 4,5 5,5

Ano, někdy v budoucnu se plánuji z Brna odstěhovat.

73 7,5 8,4 8,0

Ano, plánuji se z Brna na čas odstěhovat a pak se

vrátit zpět. 54 5,6 - -

Ne 577 59,4 64,1 61,1

Nebydlím v Brně. 38 3,9 - -

Nevím 182 18,8 23,0 25,4


7 Údaj nebyl v roce 2009 zjišťován.




11

Vztahy podle vybraných sociodemografických faktorů jsou uvedeny v tabulkách č. 3 a č. 4.

Z výsledků analýz vyplývá, že oproti celkovému rozložení se jim Brno líbí a těžko si dovedou představit život jinde spíše starší lidé, osoby se základním vzděláním nebo bez vzdělání, důchodci (důchodkyně) včetně invalidních, ZTP, brněnští rodáci a osoby s trvalým pobytem v Brně. Naopak život jinde si dovedou více představit nezaměstnaní a osoby, co zde nemají trvalý pobyt.

*Legenda k tabulce č. 5: 1. Brno se mi velmi líbí a jen těžko si mohu představit, že bych žil/a někde jinde. 2. Brno je docela příjemné město, ale jsou i jiná města v ČR, kde bych docela rád/a žil/a. 3. Brno je zcela průměrné město, nic zvláštního mě k němu nepoutá, dovedu si představit život i jinde. 4. Brno se mi nelíbí a nejraději bych se co nejdříve odstěhoval/a.

Pro snadnější orientaci v tabulce jsou zvýrazněny červenou barvou statisticky významně vyšší hodnoty (+ 5 %) četností odpovědí a modrou barvou statisticky významně nižší hodnoty (- 5 %) četností odpovědí respondentů podle sociodemografických a dalších charakteristik ve vztahu k celkovému rozložení odpovědí. Zvýraznění hodnot v tabulce navazuje na výše uvedený textový komentář.

Tabulka č. 3: Výrok odpovídající vztahu respondenta k Brnu podle vybraných sociodemografických charakteristik.

Výrok odpovídající vztahu respondenta k Brnu* 1

(v %)

2

(v %)

3

(v %)

4

(v %)

Celkem

(v %)

Celkově 52,4 41,8 5,7 0,1 100,0

Pohlaví Muž 50,3 43,1 6,6 0,0 100,0

Žena 54,3 40,6 4,8 0,2 100,0

Věk

18–30 let 34,7 59,8 6,0 0,0 100,0

31–45 let 48,5 43,9 7,6 0,0 100,0

46–60 let 58,6 36,1 5,3 0,0 100,0

61–75 let 69,9 26,0 3,3 0,8 100,0

76 let a více 88,1 10,2 1,7 0,0 100,0

Vzdělání

Bez vzdělání nebo základní vzdělání 76,9 15,4 7,7 0,0 100,0

Středoškolské bez maturity, vyučen/a 51,9 44,3 3,8 0,0 100,0

Středoškolské s maturitou 54,2 39,5 6,1 0,2 100,0

Vysokoškolské 47,3 47,3 5,5 0,0 100,0

Ekonomická aktivita

Zaměstnanec 52,6 41,0 6,2 0,2 100,0

Podnikatel/ka 43,8 50,0 6,3 0,0 100,0


41,9 55,4 2,7 0,0 100,0

Nezaměstnaný/á 35,0 45,0 20,0 0,0 100,0

Důchodce (důchodkyně), včetně invalidních, ZTP

77,5 20,4 2,1 0,0

100,0

V domácnosti nebo na RD 45,5 45,5 9,1 0,0 100,0

Student/ka, učeň/učnice 33,9 58,3 7,8 0,0 100,0

Politická Levice 55,3 40,6 3,7 0,5 100,0




12

orientace Střed 52,1 42,2 5,7 0,0 100,0

Pravice 52,1 41,2 6,7 0,0 100,0

Rodák z Brna

Ano 64,4 31,1 4,5 0,0 100,0

Ne 34,4 58,0 7,3 0,3 100,0

Trvalý pobyt Ano 58,8 36,6 4,5 0,1 100,0

Ne 20,4 67,9 11,7 0,0 100,0


Z Brna se plánují odstěhovat spíše studenti, nezaměstnaní a osoby, které nemají zde trvalý pobyt. Naopak se nechtějí odstěhovat starší lidé, středoškoláci bez maturity nebo vyučení, důchodci a brněnští rodáci.


Tabulka č. 4: Plány odstěhování se z Brna ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.

Plánujete v budoucnu případné odstěhování se z Brna?

Údaje jsou uvedeny v %.

Ano, do cca 5

let

Ano, někdy v

budoucnu

Ano, na čas a

pak se vrátit

Ne Nebydlím

v Brně. Nevím Celkem

Celkově 4,8 7,5 5,6 59,4 3,9 18,8 100,0

Pohlaví Muž 5,5 8,0 6,1 58,1 3,6 18,7 100,0

Žena 4,2 7,0 5,0 60,6 4,3 18,9 100,0

Věk

18–30 let 9,2 10,0 13,5 33,1 3,6 30,6 100,0

31–45 let 4,6 9,8 2,0 60,0 5,6 18,0 100,0

46–60 let 4,0 6,6 3,1 64,3 4,8 17,2 100,0

61–75 let 0,0 2,4 4,1 86,2 0,8 6,5 100,0

76 let a více 0,0 0,0 3,4 94,9 0,0 1,7 100,0

Vzdělání

Bez vzdělání nebo základní vzdělání

2,6 7,7 5,1 51,3 2,6 30,7 100,0

Středoškolské bez maturity, vyučen/a

2,9 8,1 2,4 68,6 1,4 16,6 100,0

Středoškolské s maturitou 4,4 6,4 6,8 57,9 3,7 20,8 100,0

Vysokoškolské 7,1 8,1 6,1 57,6 6,4 14,7 100,0

Ek

on

om

ick

á a

kti

vit

a Zaměstnanec 4,0 6,5 4,2 61,0 5,2 19,1 100,0

Podnikatel/ka 0,0 12,5 6,3 60,4 4,2 16,6 100,0


4,1 8,1 0,0 59,5 2,7 25,6 100,0

Nezaměstnaný/á 9,5 23,8 9,5 38,1 0,0 19,1 100,0


0,0 1,4 4,9 90,8 0,7 2,2 100,0

V domácnosti nebo na RD 8,7 17,4 0,0 52,2 4,3 17,4 100,0




13

Student/ka, učeň/učnice 15,7 12,2 13,9 20,9 3,5 33,8 100,0 P

oli

tic

ká

ori

en

tace

Levice 5,9 6,8 5,5 62,1 2,8 16,9 100,0

Střed 4,4 6,7 4,9 60,6 4,5 18,9 100,0

Pravice 5,6 8,2 6,3 54,9 5,2 19,8 100,0

Rodák z Brna

Ano 2,6 5,5 4,8 69,5 0,5 17,1 100,0

Ne 8,3 10,6 6,8 43,9 9,1 21,3 100,0

Trvalý pobyt

Ano 2,9 6,3 5,2 67,7 0,0 17,9 100,0

Ne 14,5 13,3 7,2 19,9 22,3 22,9 10,00





14

IV. INDIKÁTOR „IMAGE MĚSTA Z VNITŘNÍHO POHLEDU“

Indikátor „Image města z vnitřního pohledu" má za úkol identifikovat, jak obyvatelé vnímají Brno, a postihnout obraz města v očích jeho obyvatel – a to v různých dimenzích. Image obce (města) může v operacionalizované podobě sestávat z celé řady dílčích atributů, např. z povědomí o obci (městu), míry znalosti obce (města), relevantnosti jednotlivých oblastí života, diferenciace např. od jiných měst, prestiže atd.

Při identifikaci image města a v návaznosti na skutečnost, že respondenty tohoto sociologického výzkumu byli především obyvatelé Brna a částečně také občané, kteří v Brně žijí, považovali jsme za irelevantní verifikovat indikátor povědomí o Brně a jeho znalost. Zaměřili jsme se tedy na verifikaci indikátorů relevantnost, prestiž a diferenciace. Bylo využito celkem 44 výroků, jejichž ladění bylo vždy pozitivní. Větší část výroků byla pro účely komparace přejata z výzkumů realizovaných v letech 2009 a 2013. Některé výroky byly uplatněny nově a zohledňují aktuální situaci a potřebu zajištění zpětné vazby. Následně byl vypočítán také agregovaný ukazatel „Image města Brna z vnitřního pohledu“. Celkový indikátor „Image města Brna z vnitřního pohledu“ vykazuje v roce 2017 hodnotu 1,94.

Pro potřeby výpočtu souhrnných indikátorů byly vždy provedeny výpočty dílčích indikátorů. Tyto dílčí indikátory byly vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku (souhlas nebo nesouhlas respondentů s výrokem). Dotazovaní odpovídali na škále 1 – „Rozhodně souhlasím“ až po 4 – „Rozhodně nesouhlasím“. Pro účely výpočtu dílčích indikátorů byla vyloučena varianta odpovědi „Nevím“. Výsledný indikátor byl vypočítán jako průměr ze všech dílčích indikátorů. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5.

Tam, kde je možné srovnání v čase, je v závěrečné zprávě uvedena i komparace s výsledky z let 2009 a 2013. Při popisu změny jsou ve zprávě využity následující piktogramy:

Obrázek znázorňuje statisticky významnou pozitivní změnu mezi lety 2013 a 2017 (tj. hodnocení se změnilo alespoň o hodnotu 0,15 k lepšímu).

Obrázek znázorňuje statisticky nevýznamnou pozitivní změnu mezi lety 2013 a 2017, tedy relativně neměnný stav.

Obrázek znázorňuje nezměněný stav mezi lety 2013 a 2017.

Obrázek znázorňuje statisticky nevýznamnou negativní změnu mezi lety 2013 a 2017, tedy relativně neměnný stav.

Obrázek znázorňuje statisticky významnou negativní změnu mezi lety 2013 a 2017 (tj. hodnocení se změnilo alespoň o hodnotu 0,15 k horšímu).




15

Komparace výsledného indikátoru v jednotlivých obdobích 2009, 2013 a 2017 je uvedena v tabulce č. 5 a graficky zobrazena v grafu č. 1.

Tabulka č. 5: Vyhodnocení indikátoru „Image města Brna z vnitřního pohledu“ (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).

Rok 2009 Rok 2013 Rok 2017 Změna

INDIKÁTOR „IMAGE MĚSTA BRNA Z VNITŘNÍHO POHLEDU“

2,22 1,99 1,94


Graf č. 1: Komparace výsledného indikátoru „Image města Brna z vnitřního pohledu“ v jednotlivých letech 2009, 2013 a 2017.

Výsledky odpovědí respondentů jsou dokumentovány v několika formátech. Jednak prostřednictvím grafu č. 2, který dokumentuje podrobně rozložení odpovědí respondentů u jednotlivých výroků, a jednak formou průměrů hodnocení v tabulce č. 6. Jedná se o srovnání průměrného hodnocení v letech 2009, 2013 a 2017. Hodnoty jsou v tabulce seřazeny podle roku 2017 od výroku s největší mírou souhlasu po výrok s nejnižší mírou souhlasu.

Z výsledného grafu č. 3 vyplývá, že respondenti nejvíce souhlasí s tím, že Brno je městem univerzit (96,6 % respondentů rozhodně nebo spíše souhlasí), že se v Brně dokážou dobře orientovat (94,9 % respondentů rozhodně nebo spíše souhlasí) a že Brno je městem hokeje (93,2 % respondentů rozhodně nebo spíše souhlasí).

Na druhou stranu nejméně souhlasí s tím, že se Brno dokáže dobře propagovat v nadnárodním měřítku (pouze 35,5 % respondentů rozhodně nebo spíše souhlasí), dále že se v Brně dobře jezdí autem (42,2 %) a že se Brno dokáže dobře propagovat v rámci České republiky (46,0 % respondentů rozhodně nebo spíše souhlasí).

2,221,99 1,94

1

2

3

4

2009 2013 2017

Pozitivní změna v celkovém hodnocení indikátoru "Image města Brna z vnitřního pohledu v letech 2009, 2013 a 2017"

Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, N=974 Graf: AUGUR Consulting




16

Graf č. 2: Souhlas nebo nesouhlas respondentů s výroky.

V Brně se dobře žije rodinám s dětmi.

Brno nabízí široké možnosti sportovního vyžití.

Brno má dobré životní prostředí.

Brno má pěkná náměstí.

V Brně je dostatek zeleně.

Brno má dobrou veřejnou dopravu.

Brno je moderní a pokrokové město.

Brno je městem hudby.

Brno je městem gastronomie.

Brno je dobře dostupné autem.

Brno je městem přátelským k lidem jako jsem…

V Brně je kvalitní zdravotní péče.

Brno je atraktivní pro absolventy vysokých škol.

Brno je městem vědy.

Brno má pěkné parky.

Brno má živé centrum.

Brno nabízí hodně atraktivních kulturních…

Brno nabízí široké možnosti kulturního vyžití.

Brno je pohostinné a přátelské.

Brno je dobře dostupné vlakem.

Brno nabízí dostatek možností pro různé…

Brno je městem hokeje.

V Brně se dobře orientuji.

Brno je městem univerzit.

28,8%

26,8%

28,0%

30,3%

28,6%

37,3%

25,8%

29,7%

36,6%

49,3%

26,4%

29,0%

50,7%

36,0%

37,1%

44,6%

44,3%

46,7%

42,1%

56,4%

54,7%

62,7%

59,1%

70,2%

50,1%

52,2%

51,5%

49,3%

51,4%

42,7%

54,3%

50,6%

45,8%

33,4%

57,0%

55,0%

33,7%

50,1%

49,4%

42,3%

44,6%

42,7%

48,4%

35,0%

37,6%

30,5%

35,8%

26,4%

10,5%

12,3%

15,1%

16,6%

16,3%

13,1%

17,1%

12,7%

13,5%

10,9%

12,2%

10,1%

7,6%

10,2%

11,1%

9,9%

10,2%

8,3%

7,6%

5,7%

6,4%

4,2%

4,6%

2,7%

1,8%

2,2%

3,7%

3,5%

3,2%

6,3%

1,9%

2,0%

1,2%

5,0%

2,3%

1,8%

1,2%

0,7%

1,5%

0,5%

0,3%

1,0%

0,4%

0,7%

0,4%

0,8%

0,5%

0,0%

8,8%

6,5%

1,7%

0,3%

0,5%

0,6%

0,9%

5,0%

2,9%

1,4%

2,1%

4,1%

6,8%

3,0%

0,9%

2,7%

0,6%

1,3%

1,5%

2,2%

0,9%

1,8%

0,0%

0,7%

Jak dalece souhlasíte s následujícími výroky? Rok 2017.




17

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Brno se umí dobře propagovat v nadnárodním…

V Brně se dá dobře jezdit autem.

Brno se umí dobře propagovat v rámci České…

Brno se umí dobře propagovat v médiích.

Brno má dobrou nabídku bydlení (pro všechny…

Brno se v oblasti výstavby harmonicky rozvíjí.

V Brně se umí lidé mezi sebou dobře domluvit…

Brno je městem fotbalu.

Brno je centrem cestovního ruchu.

V Brně je kvalitní sociální péče.

Brno je městem přátelským k seniorům.

Brno je centrem konferencí a kongresů.

Brno je dobře dostupné letecky.

Brno je čisté město.

Brno má dobré podmínky pro rekreaci.

Brno má čistý vzduch.

Brno je atraktivní pro podnikatele.

Brno je městem výzkumu, vývoje a podnikání…

Brno je městem kvalitní architektury.

Brno je bezpečné město.

9,8%

14,5%

9,3%

12,0%

14,6%

11,4%

13,4%

23,7%

18,6%

20,1%

13,6%

21,2%

27,0%

19,3%

24,1%

19,6%

26,8%

28,2%

28,7%

31,3%

25,7%

27,7%

36,7%

34,6%

37,4%

46,0%

44,9%

34,8%

40,3%

40,4%

47,7%

41,3%

37,0%

48,7%

44,5%

51,8%

45,2%

47,1%

49,2%

47,2%

34,2%

31,9%

30,8%

31,1%

26,7%

23,0%

26,9%

26,0%

28,5%

13,0%

15,8%

22,5%

21,2%

24,3%

21,7%

20,8%

11,4%

16,6%

13,7%

16,8%

15,7%

22,7%

12,4%

11,1%

7,8%

7,6%

6,2%

7,6%

8,1%

3,2%

3,5%

3,2%

8,9%

7,1%

3,8%

6,0%

1,4%

1,1%

3,1%

2,6%

14,6%

3,2%

10,8%

11,2%

13,5%

12,0%

8,6%

7,9%

4,5%

23,3%

19,4%

11,8%

5,9%

0,6%

5,9%

1,8%

15,2%

7,0%

5,3%

2,1%

Rozhodně souhlasím Spíše souhlasímSpíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasímNevím

Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, n = 974. Graf: AUGUR Consulting




18

Tabulka č. 6: Výpočet dílčích indikátorů pro míru souhlasu s jednotlivými výroky (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).

Výpočet dílčích indikátorů pro míru souhlasu s jednotlivými výroky


Brno je městem univerzit. 1,69 1,34 1,32

Brno je městem hokeje. 2,00 1,52 1,42

V Brně se dobře orientuji. 1,70 1,50 1,47

Brno je dobře dostupné vlakem. 1,63 1,41 1,50

Brno nabízí dostatek možností pro různé nákupy. -- 1,47 1,52

Brno je atraktivní pro absolventy vysokých škol. 1,93 1,69 1,56

Brno nabízí široké možnosti kulturního vyžití. 1,81 1,54 1,63

Brno má živé centrum. -- -- 1,65 --

Brno nabízí hodně atraktivních kulturních památek. 1,75 1,61 1,66

Brno je pohostinné a přátelské. 1,87 1,75 1,66

Brno je dobře dostupné autem. 1,79 1,47 1,71

Brno je městem vědy. 2,11 1,80 1,75

Brno má pěkné parky. 2,06 1,89 1,77

Brno je městem gastronomie (jídla a pití). -- -- 1,79 --

V Brně je kvalitní zdravotní péče. 2,05 1,84 1,84

V Brně se dobře žije rodinám s dětmi. 2,24 2,02 1,84

Brno je atraktivní pro podnikatele. 2,16 2,01 1,85

Brno je městem hudby. -- -- 1,86 --

Brno má dobrou veřejnou dopravu. 2,13 1,92 1,88

Brno nabízí široké možnosti sportovního vyžití. 2,22 1,83 1,89

Brno je městem přátelským k lidem, jako jsem já. -- -- 1,90 --

Brno je bezpečné město. 2,42 2,26 1,90

Brno je městem kvalitní architektury. 2,04 1,83 1,91

Brno má pěkná náměstí. 2,25 2,05 1,93

V Brně je dostatek zeleně. 2,35 2,02 1,94

Brno je moderní a pokrokové město. 2,23 2,00 1,95

Brno má dobré životní prostředí. 2,35 2,16 1,95

Brno je městem výzkumu, vývoje a podnikání ve vyspělých technologiích.

2,20 1,98 1,98

V Brně je kvalitní sociální péče. 2,26 2,01 1,99

Brno má dobré podmínky pro rekreaci. 2,57 2,15 2,06

Brno je centrem konferencí a kongresů. 2,14 2,09 2,09

Brno je městem přátelským k seniorům. -- -- 2,11 --

Brno má čistý vzduch. 2,54 2,35 2,13




19

Brno je dobře dostupné letecky. 2,04 1,98 2,13

Brno je městem fotbalu. 2,21 2,31 2,19

Brno je čisté město. 2,52 2,45 2,19

Brno je centrem cestovního ruchu. 2,33 2,39 2,27

V Brně se umí lidé mezi sebou dobře domluvit (V Brně táhnou všichni za jeden provaz – Brno není rozhádané město).

2,54 2,44 2,28

Brno se v oblasti výstavby harmonicky rozvíjí. 2,41 2,40 2,30

Brno má dobrou nabídku bydlení (pro všechny skupiny obyvatel).

2,66 2,15 2,32

Brno se umí dobře propagovat v médiích. 2,62 2,42 2,47

Brno se umí dobře propagovat v rámci České republiky.

2,63 2,44 2,52

V Brně se dá dobře jezdit autem. 3,08 2,49 2,65

Brno se umí dobře propagovat v nadnárodním měřítku. 2,89 2,84 2,65

INDIKÁTOR (CELKOVÝ PRŮMĚR) 2,22 1,99 1,94


Do jaké míry se změnil souhlas s jednotlivými výroky mezi roky 2013 a 2017 je uvedeno v následující tabulce č. 7. Výroky jsou v tabulce seřazeny podle velikosti změny, kdy v horní části tabulky jsou umístěny výroky s nejvyšší pozitivní změnou, kdy v roce 2017 respondenti s tímto výrokem více souhlasí, než tomu bylo v roce 2013, a v dolní části tabulky jsou umístěny výroky s nejvyšší negativní změnou, kdy v roce 2017 respondenti s tímto výrokem méně souhlasí, než tomu bylo v roce 2013.

Z výsledků je patrné, že největší změna v souhlasu byla zaznamenána u výroků: Brno je bezpečné město, Brno je čisté město, Brno má čistý vzduch a Brno má dobré životní prostředí. Naproti tomu ve srovnání s rokem 2009 nejvíce poklesla míra souhlasu s výrokem Brno je dobře dostupné autem, Brno má dobrou nabídku bydlení (pro všechny skupiny obyvatel), V Brně se dá dobře jezdit autem a Brno je dobře dostupné letecky.

Tabulka č. 7: Velikost změny míry souhlasu respondentů s výroky mezi roky 2009 a 2013.

Výroky Změna míry

souhlasu mezi roky 2013 a 2017

Brno je bezpečné město. 0,36

Brno je čisté město. 0,26

Brno má čistý vzduch. 0,22

Brno má dobré životní prostředí. 0,21

Brno se umí dobře propagovat v nadnárodním měřítku. 0,19

V Brně se dobře žije rodinám s dětmi. 0,18

V Brně se umí lidé mezi sebou dobře domluvit (V Brně táhnou všichni za jeden provaz – Brno není rozhádané město).

0,16

Brno je atraktivní pro podnikatele. 0,16




20

Brno je atraktivní pro absolventy vysokých škol. 0,13

Brno je městem fotbalu. 0,12

Brno je centrem cestovního ruchu. 0,12

Brno má pěkné parky. 0,12

Brno má pěkná náměstí. 0,12

Brno je městem hokeje. 0,10

Brno se v oblasti výstavby harmonicky rozvíjí. 0,10

Brno je pohostinné a přátelské. 0,09

Brno má dobré podmínky pro rekreaci. 0,09

V Brně je dostatek zeleně. 0,08

Brno je městem vědy. 0,05

Brno je moderní a pokrokové město. 0,05

Brno má dobrou veřejnou dopravu. 0,04

V Brně se dobře orientuji. 0,03

Brno je městem univerzit. 0,02

V Brně je kvalitní sociální péče. 0,02

V Brně je kvalitní zdravotní péče. 0

Brno je městem výzkumu, vývoje a podnikání ve vyspělých technologiích.

0

Brno je centrem konferencí a kongresů. 0

Brno nabízí hodně atraktivních kulturních památek. -0,05

Brno nabízí dostatek možností pro různé nákupy. -0,05

Brno se umí dobře propagovat v médiích. -0,05

Brno nabízí široké možnosti sportovního vyžití. -0,06

Brno je městem kvalitní architektury. -0,08

Brno se umí dobře propagovat v rámci České republiky. -0,08

Brno nabízí široké možnosti kulturního vyžití. -0,09

Brno je dobře dostupné vlakem. -0,09

Brno je dobře dostupné letecky. -0,15

V Brně se dá dobře jezdit autem. -0,16

Brno má dobrou nabídku bydlení (pro všechny skupiny obyvatel). -0,17

Brno je dobře dostupné autem. -0,24

Brno má živé centrum. --

Brno je městem gastronomie (jídla a pití). --

Brno je městem hudby. --

Brno je městem přátelským k lidem, jako jsem já. --





21

IV. 1. PŘEDNOSTI A PROBLÉMY MĚSTA Z POHLEDU RESPONDENTŮ

IV. 1. 1. Přednosti města

Prostřednictvím volné otázky (bez nabízených variant odpovědí) byly identifikovány největší přednosti města Brna. Jednalo se o identifikaci spontánních reakcí respondentů. Na otázku odpovědělo a alespoň jednu přednost uvedlo 963 dotázaných (tj. 98,9 %). Respondenti mohli uvést až dvě z jejich pohledu největší přednosti. Tuto možnost využilo 791 dotázaných (tj. 81,2 % respondentů), proto bylo formou kvalitativní analýzy pracováno s 1 727 položkami8, které byly následně kategorizovány do 24 kategorií.

Největší předností města Brna je podle spontánních odpovědí respondentů obecně architektura, historické skvosty, historické jádro města a památky, dále pak za přednost obyvatelé považují to, že Brno je kulturní město, má bohatý kulturní program, muzea, koncerty, kluby aj. Další respondenti uváděli jako největší přednost Brna Špilberk, atmosféru Brna (přátelské město, klidné velké město), přehradu a její okolí a Petrov. Následující tabulka č. 10 dokumentuje kategorizovanou podobu odpovědí s uvedenými absolutními i relativními četnostmi a srovnání s výsledky z let 2013 a 2009.

Volné odpovědi byly kategorizovány. Tabulka kumuluje všechny přednosti, které respondenti uvedli.

Tabulka č. 8: Přednosti města Brna z pohledu respondentů.

Představte si, že máte představit město Brno člověku, který zde nikdy nebyl. Jakými přednostmi města byste se

pochlubil/a?

Uveďte pouze dvě z Vašeho pohledu největší přednosti města Brna.

Absolutní četnosti

Rok 2017

Relativní četnost (%)

Rok 2017

Relativní četnosti

(%)

Rok 2013

Relativní četnost

(%)

Rok 2009

Architektura, historické skvosty, historické jádro města, památky

224 12,8 13,6 10,3

Kulturní město, bohatá kultura, kulturní programy, muzea, hvězdárna, koncerty, kluby

209 11,9 10,7 5,6

Špilberk 191 10,9 11,9 17,6

Atmosféra, obyvatelé, přátelské město, vesnice ve městě, pomalejší atmosféra – klidné velké město

145 8,3 3,7 --

Přehrada a její okolí, hrad Veveří 120 6,9 8,1 6,4

Petrov 100 5,7 8,9 8,7

Starobrno, pivo, restaurace, bary, noční život 89 5,1 1,5 --

8 Vzhledem k tomu, že někteří respondenti (14 dotázaných) nerespektovali pokyn („uveďte pouze dvě z Vašeho pohledu největší přednosti města Brna“) a uváděli i více předností, dovolili jsme si tyto odpovědi také zahrnout do analýzy.




22

Město vysokých škol, studentské město, možnosti vzdělávání apod.

85 4,9 2,1 1,9

Město hokeje a fotbalu, extraligový hokejový tým, sportovní vyžití apod.

63 3,6 3,4 1,1

Vila Tugendhat 62 3,5 2,7 1,1

Krásné živé centrum, střed města 57 3,3 3,1 2,7

Dobrá dostupnost MHD, systém hromadné dopravy, noční rozjezdy

44 2,5 2,8 1,7

Zeleň ve městě, parky 42 2,4 3,2 1,6

Okolí Brna 36 2,1 4,2 4,3

Divadla 29 1,7 2,7 1,9

Nákupní centra, velké možnosti nakupování, dostupnost obchodů, Galerie Vaňkovka

26 1,5 2,5 1,8

BVV, veletržní město 24 1,4 2,3 5,5

ZOO 23 1,3 1,2 1,1

Masarykův okruh, Velká cena, Grand Prix 19 1,1 0,6 2,6

Stará radnice, Brněnské kolo a drak 16 0,9 0,7 1,2

Nový orloj a Jošt 13 0,7 1,3 --

Pracovní příležitosti 13 0,7 0,6 --

Ostatní odpovědi – např. hezké holky, hezké počasí, hantec

91 5,2 4,1 14,6

Odpověď nevím nebo žádná odpověď 6 1,7 0,3 0,9

Celkem 1 727 100,0 -- --


IV. 1. 2. Problémy města

Nejzávažnější problémy města Brna byly identifikovány (stejně jako přednosti) prostřednictvím volné otázky (bez nabízených variant odpovědí). Jednalo se o identifikaci spontánních reakcí respondentů. Na otázku odpovědělo a alespoň jeden problém uvedlo 934 dotázaných (tj. 95,9 %). Respondenti mohli uvést až dva z jejich pohledu nejzávažnější problémy. Tuto možnost využilo 556 dotázaných (tj. 57,1 % respondentů), proto bylo formou kvalitativní analýzy pracováno s 1 480 položkami, které byly následně kategorizovány do 22 kategorií.

Největším problémem města Brna je podle spontánních odpovědí respondentů doprava (špatná průjezdnost městem, provoz velkého městského okruhu, dobudování komunikací, smog apod.), dále pak situace okolo vlakového nádraží a bezprostředního okolí (nevyhovující stav včetně neatraktivního okolního prostředí, nedořešená otázka přesunu nádraží), sociálně nepřizpůsobiví občané, parkování a nepořádek (v centru, v parcích, nedostatečný úklid). Následující tabulka č. 11 dokumentuje kategorizovanou podobu odpovědí s uvedenými absolutními i relativními četnostmi a také srovnání s výsledky v letech 2009 a 2013.




23

Tabulka č. 9: Nejzávažnější problémy města z pohledu respondentů.

Zkuste se zamyslet a řekněte nám prosím, co považujete za nejzávažnější problém Brna? Co

je potřeba ve městě vyřešit v prvé řadě?

Uveďte pouze dva z Vašeho pohledu nejzávažnější problémy města.

Absolutní četnosti


(%)

Rok 2017


(%)

Rok 2013


(%)

Rok 2009

Doprava, průjezdnost městem, provoz velkého městského okruhu, dobudování komunikací, smog

305 20,6 13,7 27,2

Vlakové nádraží a bezprostřední okolí (přesun, nevyhovující stav – nepořádek)

246 16,6 5,0 3,0

Sociálně nepřizpůsobiví občané (bezdomovci, narkomani, žebráci, opilci, extrémisté apod.)

191 12,9 7,3 3,3

Parkování, parkovací místa 141 9,5 11,8 9,3

Nepořádek v centru, v parcích, nedostatečný úklid 104 7,0 12,2 5,5

Sportovní vyžití – cyklostezky, nedostatek sportovišť, zimní stadión, plavecké areály, dětská hřiště

79 5,3 5,9 6,5

MHD (drahá, nekvalitní, přeplněná) 48 3,2 6,9 4,7

Vedení města, práce politiků, úředníků apod. 32 2,2 2,9 1,0

Cejl, Bratislavská, „Bronx“ 32 2,1 2,4 --

Bydlení (nová bytová výstavba, chybějící bydlení pro mladé a sociálně slabé, vysoké ceny nemovitostí)

30 2,0 - -

Sochy v centru města (orloj na náměstí svobody, socha Jošta)

26 1,9 - -

Stav komunikací (silnic a chodníků) 23 1,6 2,5 2,1

Obyvatelé romské národnosti 21 1,4 4,8 6,9

Rozkopané město, opravy ve městě, dlouhotrvající stavební úpravy, opravy ulic, uzavírky apod.

21 1,4 2,3 4,4

Nedostatek zeleně, parků, míst k odpočinku, nedostatek zeleně na náměstí Svobody

16 1,1 3,1 2,0

Není vážný problém 15 1,0 0,5 0,1

Kriminalita, agresivita, práce MP a PČR 14 1,0 2,7 2,5

Kultura (vysoká cena, nízká rozmanitost, nízká podpora ze strany města)

10 0,7 - -

Pivo 10 0,7 - -

Vandalismus, sprejeři 10 0,7 1,4 --

Nevím 5 0,3 1,0 1,8

Ostatní 101 6,8 13,6 10,8

Celkem 1 480 100,0 100,0 --




24


V. OBECNÁ MÍRA SPOKOJENOSTI OBYVATEL S BRNEM

Jedna z úvodních otázek dotazníku měla za úkol zjistit, jak jsou lidé žijící v Brně s městem spokojeni bez ohledu na to, o jakou oblast života se jedná. Jak vyplývá z analýzy výsledků, většina dotázaných respondentů (96,8 %) uvedlo, že je velmi (37,7 %) nebo spíše (59,1 %) spokojeno s Brnem jako místem, kde žije. Nespokojenost s Brnem projevily pouze tři procenta dotázaných (spíše nespokojen/a 3,2 %). Názorně míru spokojenosti obyvatel s Brnem dokumentuje následující graf č. 3.

Tato velmi vysoká obecná míra spokojenosti tedy ukazuje, že Brňané jsou se svým městem relativně spokojeni, což jim však nebrání kriticky se vyjádřit k problematickým a palčivým oblastem každodenního života ve městě (např. čistota města, parkování a doprava). Graf č. 3: Obecná míra spokojenosti obyvatel města Brna v roce 2017.

Obecná míra spokojenosti byla srovnána s hodnotami z roku 2009 a 2013. Z výsledků je patrné, že došlo ke zlepšení a obyvatelé Brna se nyní cítí spokojenější. Výsledky jsou zobrazeny v grafu č. 4 a kategorizovaná varianta odpovědí v grafu č. 5.

Velmi spokojen(a); 37,7%

Spíše spokojen(a); 59,1%

Spíše nespokojen(a);

3,2%Velmi nespokojen(a);

0,0%

Jak jste spokojen(a) nebo nespokojen(a) s Brnem jako místem kde žijete?Rok 2017.

Velmi a spíše spokojen(a)

96,8 % Velmi a spíše nespokojen(a)

3,2 %

Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, n = 974, odpovědělo 100 % respondentů. Graf: AUGUR Consulting




25

Graf č. 4: Komparace obecné míry spokojenosti obyvatel Brna v letech 2009, 2013 a 2017.

Graf č. 5: Komparace obecné míry spokojenosti obyvatel Brna v letech 2009, 2013 a 2017 – kategorizovaná podoba9.

Míra spokojenosti s městem Brnem byla také srovnána s hodnotami, jež vyplynuly z dalších průzkumů týkajících se spokojenosti obyvatel, které proběhly v dalších městech České republiky v posledních osmi letech (2009–2017). Obecná míra spokojenosti byla měřena na čtyřbodové škále od 1 do 4, kde varianta 1 znamená „Velmi spokojen(a)“, 2 – „Spíše spokojen(a)“, 3 – „Spíše nespokojen(a)“ a 4 – „Velmi nespokojen(a)“. Následující graf č. 6 kumuluje výsledky do dvou kategorií „Velmi nebo spíše spokojen(a)“ a „Velmi nebo spíše nespokojen(a)“ a je seřazen podle míry obecné spokojenosti v jednotlivých městech. Zdrojem dat byla „Týmová iniciativa pro udržitelný rozvoj“ (www.timur.cz), www.opava.cz, www.koprivnice.cz a další městské weby.

9 Kategorizovaná podoba odpovědí na otázku: „Jak jste spokojen(a) nebo nespokojen(a) s Brnem jako místem, kde žijete?“ Graf dokumentuje sloučenou podobu odpovědí „Velmi spokojen(a)“ a „Spíše spokojen(a)“ do varianty „Velmi nebo spíše spokojen(a)“ a sloučenou podobu odpovědí „Spíše nespokojen(a)“ a „Velmi nespokojen(a)“ do varianty „Velmi nebo spíše nespokojen(a)“.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Rok 2009

Rok 2013

Rok 2017

26,6%

39,4%

37,7%

63,6%

52,5%

59,1%

8,6%

7,2%

3,2%

1,2%

0,9%

0,0%

Jak jste spokojen(a) nebo nespokojen(a) s Brnem jako místem, kde žijete?

Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Velmi nespokojen(a)

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Rok 2009

Rok 2013

Rok 2017

90,2%

91,9%

96,8%

9,8%

8,1%

3,2%

Jak jste spokojen(a) nebo nespokojen(a) s Brnem jako místem, kde žijete? Kategorizovaná podoba.

Velmi a spíše spokojen(a) Velmi a spíše nespokojen(a)

Graf: AUGUR Consulting





26

Graf č. 6: Srovnání míry spokojenosti obyvatel v jednotlivých městech ČR.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Semily 2009

Český Těšín 2011

Strakonice 2010

Hodonín 2009

Krásná Lípa 2009

Jihlava 2011

Jihlava 2013

Třebíč 2010

Kopřivnice 2014

Jablonec n. N. 2009

Vizovice 2011

Jilemnice 2013

Svitavy 2011

Hlučín 2010

Poděbrady 2009

Uherské Hradiště 2011

Kopřivnice 2012

Chrudim 2011

Napajedla 2011

Vsetín 2009

Chrudim 2009

Litoměřice 2014

Opava 2014

Brno 2013

Kopřivnice 2016

Hradec Králové 2013

Opava 2012

Trutnov 2015

Brno 2017

68,1%

68,3%

69,0%

71,5%

77,0%

78,5%

78,6%

79,2%

79,8%

80,8%

81,9%

82,5%

82,6%

83,9%

84,9%

85,6%

85,7%

85,8%

86,4%

87,4%

87,7%

90,2%

91,4%

91,9%

93,3%

94,2%

95,4%

96,0%

96,8%

31,9%

31,7%

31,0%

28,5%

23,0%

21,5%

21,4%

20,8%

20,2%

19,2%

18,1%

17,5%

17,4%

16,1%

15,1%

14,4%

14,3%

14,2%

13,6%

12,6%

12,3%

9,8%

8,6%

8,1%

6,7%

5,8%

4,6%

4,0%

3,2%

Spokojenost obyvatel v jednotlivých městech ČR (v %)

Zdroj dat: www.timur.cz, www.opava.cz, www.koprivnice.cz a další Graf: AUGUR Consulting




27

Následující přehledová tabulka č. 10 dokumentuje míru obecné spokojenosti nebo nespokojenosti respondentů s Brnem v roce 2017 ve vztahu k sociálně-demografickým znakům. Mezi jednotlivými skupinami nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly.

Tabulka č. 10: Celková míra spokojenosti obyvatel ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým ukazatelům.

Jak jste spokojen(a) nebo nespokojen(a) s Brnem jako místem,

kde žijete?

Velmi nebo spíše spokojen/a

Velmi nebo spíše nespokojen/a

Celkem

Celkově 96,8 3,2 100 %

Věk

18–30 let 98,4 1,6 100 %

31–45 let 95,7 4,3 100 %

46–60 let 97,3 2,7 100 %

61–75 let 95,1 4,9 100 %

76 let a více 96,6 3,4 100 %

Pohlaví

Muž 96,2 3,8 100 %

Žena 97,4 2,6 100 %

Vzdělání

Bez vzdělání / základní 97,4 2,6 100 %

Středoškolské bez maturity / vyučen(a) 93,8 6,2 100 %

Středoškolské s maturitou 98,0 2,0 100 %

Vysokoškolské 97,3 2,7 100 %

Brněnský rodák

Ano 96,7 3,3 100 %

Ne 96,9 3,1 100 %

Trvalý pobyt v Brně

Ano 96,9 3,1 100 %

Ne, ale žiji zde 96,3 3,7 100 %

Politická orientace

Levice 96,3 3,7 100 %

Střed 97,1 2,9 100 %

Pravice 96,3 3,7 100 %





28

V. 1. DŮVODY NESPOKOJENOSTI S ŽIVOTEM VE MĚSTĚ

Důvody nespokojenosti s životem ve městě byly identifikovány prostřednictvím volné otázky (bez nabízených variant odpovědí). Jednalo se o identifikaci spontánních reakcí respondentů, kteří na otázku „Jak jste spokojen(a) nebo nespokojen(a) s Brnem jako místem, kde žijete?“ odpověděli variantou „Spíše nespokojen(a)“ nebo „Velmi nespokojen(a)“. Na otázku tedy odpovídalo pouze 3,2 % (tj. 31 respondentů). Protože někteří respondenti uvedli více důvodů nespokojenosti, bylo formou kvalitativní analýzy pracováno se 36 položkami, které byly následně kategorizovány.

Hlavními důvody nespokojenosti s životem ve městě je podle spontánních odpovědí (méně než dvacetiny respondentů) stav automobilové dopravy, nepořádek, špinavé město, neustálé opravy, hluk, dále pak MHD. Následující tabulka č. 11 dokumentuje kategorizovanou podobu odpovědí s uvedenými četnostmi.

Tabulka č. 11: Důvody nespokojenosti10 s životem ve městě.

Jaký je důvod Vaší nespokojenosti? Rok 2017

Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant) odpovídalo

pouze 3,3 % respondentů.

Absolutní četnosti Relativní

četnosti (%)

Stav automobilové dopravy 11 30,6

Nepořádek, špinavé město, neustálé opravy, hluk 10 27,7

MHD (špatná, změny) 4 11,1

Ostatní 11 30,6

Celkem 36 100,0


Ostatní: špatné fungování města, bezdomovci, drahé bydlení, přeplněnost mateřských školek apod.

10 Otázka „Jaký je důvod Vaší nespokojenosti?“ byla položena pouze těm, kteří u otázky „Jak jste spokojen(a) nebo nespokojen(a) s Brnem jako místem, kde žijete?“ odpověděli variantou „Spíše nebo velmi nespokojen(a)“.




29

VI. SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ

Prostřednictvím indikátoru „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ byla identifikována míra spokojenosti respondentů s jednotlivými oblastmi, které bezprostředně souvisí s životem v Brně. Indikátor tak sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.) samotnými obyvateli města, tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města.

Míru spokojenosti s oblastmi života jsme identifikovali prostřednictvím celé řady položek. Celkem bylo respondentům předloženo 58 položek. Pro přehlednost je hodnocení míry spokojenosti respondentů v následujícím textu rozčleněno do podkapitol, tematicky zaměřených na jednotlivé oblasti života:

➢ Sportovní možnosti (nabídka sportovních zařízení pro občany v Brně; dostupnost veřejně (volně) přístupných sportovišť, hřišť a plácků; práce sportovních klubů).

➢ Kultura (nabídka kulturních zařízení v Brně; nabídka kin; nabídka divadel; nabídka muzeí a výstavních síní; dostupnost a služby knihoven).

➢ Rekreace, dostupnost restaurací, kaváren a cukráren (možnosti pro rekreaci; dostupnost restaurací, kaváren, cukráren apod.).

➢ Nákupní možnosti (dostupnost obchodů s potravinami; dostupnost ostatních obchodů).

➢ Doprava, komunikace (kvalita veřejné dopravy; infrastruktura pro cyklisty (cyklostezky); infrastruktura pro pěší (pěší zóny, pěší trasy apod.); řešení dopravy ve městě (průjezdnost města apod.); stav chodníků; stav komunikací (silnic); dostatek parkovacích míst ve městě).

➢ Údržba a čistota města (údržba a úklid ulic a náměstí; údržba a úklid parků; četnost, pravidelnost odvozu komunálního odpadu; možnost třídění odpadů).

➢ Bezpečnost (práce městské policie v okolí bydliště; práce Policie ČR v okolí bydliště; bezpečnost z hlediska silničního provozu; bezpečnost v okolí bydliště).

➢ Veřejná prostranství a životní prostředí (dostupnost parků; kvalita a dostupnost ostatních ploch určených k odpočinku; množství veřejné zeleně; kvalita životního prostředí v městské části (ovzduší apod.); kvalita životního prostředí v Brně; kvalita životního prostředí v okolí Brna; kvalita pitné vody; kvalita péče o památky).

➢ Informovanost občanů o dění ve městě a participace na něm (informovanost občanů o dění ve městě; možnost podílet se na místním plánování; možnost podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna; možnost účastnit se veřejných setkání, besed občanů se zástupci města apod.; spokojenost se službami turistických informačních center; spokojenost s dostupností míst Czech POINTu).

➢ Zdravotní služby (dostupnost zdravotních služeb; kvalita zdravotní péče). ➢ Sociální služby (dostupnost sociálních služeb; kvalita sociální péče). ➢ Vzdělávání (nabídka možnosti vzdělávání; nabídka mateřských škol; nabídka

základních škol; nabídka středních škol a učilišť; nabídka vysokých škol; množství informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých).




30

➢ Bydlení (dostupnost bydlení ve Vaší městské části; dostupnost bydlení v Brně; kvalita bydlení ve Vaší městské části).

➢ Trh práce a podnikání (spokojenost se svým zaměstnáním; možnost odborné rekvalifikace (obecně); nabídka pracovních míst; podpora nových podnikatelských záměrů).

VI. 1. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORU „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ“

Pro potřeby výpočtu souhrnných indikátorů byly vždy provedeny výpočty dílčích indikátorů. Tyto dílčí indikátory byly vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku (souhlas nebo nesouhlas respondentů s položkou). Dotazovaní odpovídali na škále 1 – „Velmi spokojen(a)“ až po 4 – „Velmi nespokojen(a)“. Pro účely výpočtu dílčích indikátorů byla vyloučena varianta odpovědi „Nevím“. Výsledný indikátor byl vypočítán jako průměr ze všech dílčích indikátorů. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5.

Tam, kde je možné srovnání v čase, je v závěrečné zprávě uvedena i komparace s výsledky z let 2009 a 2013. Při popisu změny jsou ve zprávě využity následující piktogramy:






Celkový indikátor „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ vykazuje v roce 2017 hodnotu 1,98.

Komparace oblastí života v jednotlivých obdobích 2009, 2013 a 2017 je uvedena v tabulce č. 12, indikátory jsou seřazeny od nejpozitivněji hodnoceného v roce 2017. Komparace výsledného indikátoru v jednotlivých obdobích 2009, 2013 a 2017 je uvedena v tabulce č. 13 a graficky zobrazena v grafu č. 7.




31

Tabulka č. 12: Vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ (komparace rok 2009, 2013 a 2017).

OBLASTI ŽIVOTA Rok 2009

Rok 2013

Rok 2017

Změna

Nákupní možnosti 1,57 1,47 1,53

Kultura 1,67 1,48 1,63

Rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren

1,98 1,72 1,71

Vzdělávání 1,96 1,79 1,80

Zdravotní služby 1,98 1,79 1,85

Veřejná prostranství a životní prostředí 2,16 1,95 1,91

Sport 2,23 1,98 1,97

Bydlení 2,24 1,87 1,97

Sociální služby 2,21 1,95 2,03

Trh práce a podnikání 2,29 2,33 2,11

Informovanost občanů o dění ve městě a participace na něm

2,29 2,13 2,14

Údržba, čistota města 2,38 2,17 2,15

Bezpečnost 2,39 2,21 2,27

Doprava, komunikace 2,78 2,66 2,57

CELKOVÝ INDIKÁTOR (PRŮMĚR) 2,22 1,99 1,98


Tabulka č. 13: Vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ (komparace rok 2009, 2013 a 2017).


INDIKÁTOR „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ“

2,15 1,99 1,98





32

Graf č. 7: Komparace výsledného indikátoru „Spokojenost obyvatel města“ v jednotlivých letech 2009, 2013 a 2017.

Výsledky odpovědí respondentů jsou dokumentovány v několika formátech. Jednak prostřednictvím grafu č. 8, který podrobně kumuluje rozložení odpovědí respondentů u všech položek. Položky jsou v grafu seřazeny podle míry spokojenosti respondentů (tj. podle varianty „Velmi spokojen(a)“ a „Spíše spokojen(a)“).

Z výsledného grafu vyplývá, že respondenti jsou nejvíce spokojeni s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. (94,4 % respondentů je spíše nebo velmi spokojeno), s nabídkou divadel (93,3 % respondentů je spíše nebo velmi spokojeno), s dostupností obchodů s potravinami (92,5 % respondentů je spíše nebo velmi spokojeno), s dostupností ostatních obchodů (91,6 % respondentů je spíše nebo velmi spokojeno). Na druhou stranu jsou nejméně spokojeni s dostatkem parkovacích míst (pouze 18,2 % respondentů je spíše nebo velmi spokojeno).

Z důvodu podrobnějšího seznámení se s výsledky zpráva obsahuje i podrobnější tematické kapitoly (rozdělené podle oblastí života). V nich jsou navzájem příbuzné položky zobrazeny jak graficky, tak v tabulce formou průměrů hodnocení srovnaného mezi jednotlivými roky 2009, 2013 a 2017.

2,15

1,99

1,98

1,85

1,9

1,95

2

2,05

2,1

2,15

2,2

2009 2013 2017

Pozitivní změna v celkovém hodnocení indikátoru "Spokojenost obyvatel města v letech 2009, 2013 a

2017

Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, n = 974 Graf: AUGUR Consulting




33

Graf č. 8: Míra spokojenosti respondentů s danými položkami.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s četností, pravidelností odvozukomunálního odpadu.

Spokojenost s množstvím – nabídkousportovních zařízení pro občany v Brně.

Spokojenost s kvalitou životního prostředí veVaší městské části (ovzduší apod.).

Spokojenost s množstvím veřejné zeleně.

Spokojenost s nabídkou kin.

Spokojenost s kvalitou a dostupností ostatníchveřejných ploch určených k odpočinku.

Spokojenost s kvalitou zdravotní péče

Spokojenost s dostupností a se službamiknihoven.

Spokojenost s kvalitou bydlení ve Vaší městskéčásti.

Spokojenost s kvalitou životního prostředí vokolí Brna.

Spokojenost s nabídkou kulturních zařízení vBrně.

Spokojenost s dostupností parků.

Spokojenost s dostupností zdravotních služeb.

Spokojenost s nabídkou muzeí a výstavních síní.

Spokojenost s dostupností ostatních obchodů.

Spokojenost s dostupností obchodů spotravinami.

Spokojenost s nabídkou divadel.

Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren,cukráren apod.

23,1%

22,4%

25,5%

27,3%

40,4%

24,7%

24,9%

47,6%

31,7%

34,9%

35,6%

31,2%

28,2%

44,4%

50,6%

57,3%

51,7%

56,8%

54,8%

55,8%

53,0%

53,9%

42,1%

59,5%

59,4%

37,0%

53,3%

51,8%

52,1%

57,4%

61,2%

45,2%

41,0%

35,2%

41,6%

37,6%

16,2%

9,9%

15,4%

15,5%

11,7%

11,9%

10,9%

4,6%

9,6%

8,2%

8,5%

9,1%

7,8%

5,2%

6,6%

6,1%

3,9%

4,3%

1,9%

2,2%

3,3%

2,7%

1,9%

1,8%

1,8%

0,1%

1,2%

1,9%

1,3%

0,8%

0,5%

0,3%

0,9%

0,4%

0,3%

4,0%

9,7%

2,8%

0,6%

3,9%

2,1%

3,0%

10,7%

4,2%

3,8%

1,9%

1,0%

2,0%

4,7%

1,5%

0,5%

2,4%

1,0%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi?Rok 2017.




34

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s dostupností bydlení v Brně.

Spokojenost s dostupností bydlení ve Vašíměstské části.

Spokojenost s nabídkou středních škol a učilišť.

Spokojenost s prací sportovních klubů s dětmi amládeží.

Spokojenost s údržbou a s úklidem ulic anáměstí.

Spokojenost s bezpečností z hlediska silničníhoprovozu.

Spokojenost s informovaností občanů o dění veměstě.

Spokojenost s údržbou a s úklidem parků.

Spokojenost se svým zaměstnáním.

Spokojenost s nabídkou vysokých škol.

Spokojenost s dostupností veřejně (volně)přístupných sportovišť, hřišť a plácků.

Spokojenost s možnostmi třídění odpadů.

Spokojenost s infrastrukturou pro pěší (pěšízóny, pěší trasy apod.).

Spokojenost s kvalitou veřejné dopravy.

Spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání.

Spokojenost s možnostmi pro rekreaci.

Spokojenost s bezpečností v okolí svéhobydliště.

Spokojenost s kvalitou životního prostředí vBrně.

Spokojenost s kvalitou pitné vody.

Spokojenost s kvalitou péče o památky.

21,7%

17,1%

21,5%

17,5%

8,4%

8,6%

10,7%

11,2%

25,9%

39,4%

21,5%

22,7%

12,8%

24,2%

33,2%

26,3%

20,3%

20,4%

27,4%

24,8%

32,6%

37,9%

34,7%

41,1%

52,0%

57,3%

55,5%

56,5%

41,8%

30,0%

48,0%

47,5%

57,4%

48,3%

40,6%

48,6%

56,1%

56,1%

49,2%

52,4%

17,3%

15,8%

6,3%

10,9%

32,3%

24,3%

17,1%

25,3%

8,8%

3,5%

18,3%

17,2%

24,1%

17,0%

4,9%

15,2%

16,8%

17,9%

15,9%

9,7%

4,0%

3,8%

0,4%

3,2%

6,4%

6,2%

3,8%

4,8%

1,9%

2,3%

3,8%

3,1%

9,9%

0,5%

2,5%

3,5%

3,6%

5,3%

1,2%

24,4%

25,4%

37,1%

27,3%

0,9%

3,6%

12,9%

2,2%

21,6%

26,7%

9,9%

8,8%

2,6%

0,6%

20,8%

7,4%

3,3%

2,0%

2,2%

11,9%




35

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s dostatkem parkovacích míst veměstě

Spokojenost s podporou novýchpodnikatelských záměrů.

Spokojenost s možnostmi podávat příméžádosti a dotazy na Magistrát města Brna.

Spokojenost s možností podílet se na místnímplánování (připomínkování územního plánu,…

Spokojenost s řešením dopravy ve městě(průjezdnost města apod.).

Spokojenost s možnostmi účastnit se veřejnýchsetkání, besed občanů se zástupci města apod.

Spokojenost s nabídkou mateřských škol.

Spokojenost se stavem komunikací (silnic).

Spokojenost s možností odborné rekvalifikace(obecně).

Spokojenost s nabídkou (pro Vás zajímavých)pracovních míst.

Spokojenost se službami turistickýchinformačních center.

Spokojenost s kvalitou sociální péče.

Spokojenost s infrastrukturou pro cyklisty(cyklostezky).

Spokojenost s dostatkem informací omožnostech dalšího vzdělávání dospělých.

Spokojenost s nabídkou základních škol.

Spokojenost s dostupností míst Czech POINTu.

Spokojenost s prací městské policie v místěbydliště.

Spokojenost s dostupností sociálních služeb.

Spokojenost s prací Policie ČR v místě bydliště.

Spokojenost se stavem chodníků.

2,9%

5,9%

7,1%

6,3%

5,3%

6,5%

13,7%

4,2%

8,6%

10,5%

10,7%

13,8%

11,2%

17,1%

17,6%

18,5%

10,8%

16,1%

11,6%

6,3%

15,3%

23,5%

26,0%

28,0%

29,2%

29,1%

24,0%

35,6%

31,7%

32,7%

34,0%

33,6%

38,4%

33,1%

33,1%

32,3%

40,5%

36,5%

41,5%

47,7%

30,0%

9,2%

13,1%

16,6%

34,8%

10,7%

9,5%

42,3%

10,7%

18,0%

9,7%

13,0%

24,4%

9,9%

6,2%

9,5%

21,9%

11,0%

19,6%

36,7%

46,0%

3,0%

2,4%

4,4%

27,9%

2,2%

4,6%

15,6%

2,0%

1,4%

2,5%

8,5%

0,9%

1,0%

1,6%

12,3%

1,8%

9,5%

8,4%

5,8%

58,4%

51,4%

44,7%

2,8%

51,5%

48,2%

2,3%

47,0%

34,1%

44,2%

37,1%

17,5%

39,0%

42,1%

38,1%

14,5%

34,6%

17,8%

0,9%

Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a Nevím





36

Do jaké míry se změnila spokojenost s jednotlivými položkami mezi roky 2013 a 2017, je uvedeno v následující tabulce č. 14. Položky jsou v tabulce seřazeny podle velikosti změny, kdy v horní části tabulky jsou umístěny položky s nejvyšší pozitivní změnou, kdy v roce 2017 jsou respondenti s danou položkou více spokojeni, než tomu bylo v roce 2013, a v dolní části tabulky jsou umístěny položky s nejvyšší negativní změnou, kdy v roce 2017 jsou respondenti s touto položkou méně spokojeni, než tomu bylo v roce 2013.

Z výsledků je patrné, že největší změna ve spokojenosti respondentů byla zaznamenána u nabídky pracovních míst, dále pak u nabídky mateřských škol a podpory nových podnikatelských záměru. Na druhou stranu nejvíce poklesla spokojenost s kvalitou pitné vody, s dostupností bydlení v městské části respondenta a s prací policie ČR v místě bydliště.

Tabulka č. 14: Velikost změny ve spokojenosti respondentů s jednotlivými položkami mezi roky 2013 a 2017.

Položky Změna míry

spokojenosti mezi roky 2013 a 2017

Spokojenost s nabídkou (pro Vás zajímavých) pracovních míst 0,51

Spokojenost s nabídkou mateřských škol 0,44

Spokojenost s podporou nových podnikatelských záměrů 0,34

Spokojenost s infrastrukturou pro cyklisty (cyklostezky) 0,27

Spokojenost se stavem komunikací (silnic) 0,21

Spokojenost s údržbou a úklidem ulic a náměstí 0,21

Spokojenost s kvalitou životního prostředí v Brně 0,20

Spokojenost s dostatkem parkovacích míst ve městě 0,18

Spokojenost s možnostmi pro rekreaci 0,15

Spokojenost s kvalitou životního prostředí ve Vaší městské části (ovzduší apod.)

0,14

Spokojenost s možností podílet se na místním plánování (připomínkování územního plánu, strategického plánu apod.)

0,13

Spokojenost s kvalitou péče o památky 0,12

Spokojenost s možnostmi třídění odpadů 0,11

Spokojenost se stavem chodníků 0,10

Spokojenost s dostupností veřejně přístupných sportovišť, hřišť a plácků

0,09

Spokojenost s kvalitou a dostupností ostatních veřejných ploch určených k odpočinku

0,08

Spokojenost s možností odborné rekvalifikace (obecně) 0,08

Spokojenost s bezpečností v okolí svého bydliště 0,07

Spokojenost s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů se zástupci města apod.

0,07

Spokojenost s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna

0,07

Spokojenost s množstvím veřejné zeleně 0,06

Spokojenost s infrastrukturou pro pěší (pěší zóny, pěší trasy apod.)

0,05

Spokojenost s dostupností parků 0,04

Spokojenost s bezpečností z hlediska silničního provozu 0,01




37

Spokojenost s množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně

0

Spokojenost s kvalitou životního prostředí v okolí Brna 0

Spokojenost s kvalitou zdravotní péče -0,01

Spokojenost s dostupností a se službami knihoven -0,02

Spokojenost se svým zaměstnáním -0,03

Spokojenost s nabídkou muzeí a výstavních síní -0,04

Spokojenost s dostupností sociálních služeb -0,04

Spokojenost s kvalitou bydlení ve Vaší městské části -0,05

Spokojenost s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých

-0,06

Spokojenost s prací sportovních klubů s dětmi a mládeží -0,06

Spokojenost s dostupností obchodů s potravinami -0,06

Spokojenost s informovaností občanů o dění -0,06

Spokojenost s dostupností ostatních obchodů -0,07

Spokojenost s nabídkou základních škol -0,08

Spokojenost s dostupností míst Czech POINTu -0,09

Spokojenost s dostupností bydlení v Brně -0,09

Spokojenost s kvalitou veřejné dopravy -0,10

Spokojenost s kvalitou sociální péče -0,10

Spokojenost s nabídkou divadel -0,11

Spokojenost s dostupností zdravotních služeb -0,11

Spokojenost s nabídkou středních škol a učilišť -0,11

Spokojenost s údržbou a úklidem parků -0,11

Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. -0,12

Spokojenost s řešením dopravy ve městě (průjezdnost města apod.)

-0,12

Spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání -0,12

Spokojenost s nabídkou kin -0,13

Spokojenost s četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu

-0,14

Spokojenost s prací Městské policie v místě bydliště -0,15

Spokojenost se službami turistických informačních center -0,15

Spokojenost s nabídkou vysokých škol -0,15

Spokojenost s nabídkou kulturních zařízení v Brně -0,16

Spokojenost s prací Policie ČR v místě bydliště -0,18

Spokojenost s dostupností bydlení ve Vaší městské části -0,18

Spokojenost s kvalitou pitné vody -0,27 Tabulka: AUGUR Consulting

VI. 1. 1. Sportovní možnosti

Největší míru spokojenosti (rozhodně nebo spíše) v oblasti sportu projevují dotázaní s množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně (78,2 %) a s dostupností veřejně (volně) přístupných sportovišť, hřišť a plácků (69,5 %). S prací sportovních klubů jsou spokojeny více než polovina respodnentů (58,6 %) a více než čtvrtina (27,3 %) odpověděla variantou „Nevím“, což odráží vysoký podíl respondentů nevyužívajích tyto služby. Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 9.




38

Graf č. 9: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit – sport.

Následující tabulka č. 1511 uvádí srovnání indikátorů v roce 2017 s hodnotou vyplývající z průzkumu v roce 20013 a 2009. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 s oblastí sportu mírně spokojenější, než tomu bylo v roce 2013.

Tabulka č. 15: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí sportu (komparace rok 2009, rok 2013).

Dílčí indikátory Rok 2009 Rok 2013 Rok 2017 Změna

Spokojenost s množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně

2,19 1,91 1,91

Spokojenost s prací sportovních klubů s dětmi a mládeží

2,13 1,94 2,00

Spokojenost s dostupností veřejně přístupných sportovišť, hřišť a plácků

2,37 2,10 2,01

Celkový průměr 2,23 1,98 1,97


VI. 1. 2. Kultura

Největší míru spokojenosti v oblasti kultury projevují dotázaní s nabídkou divadel (93,3 %), nabídkou muzeí a výstavních síní (89,6 %) a obecně s nabídkou kulturních zařízení v Brně (87,7 %). Více než čtyři pětiny respondentů (84,6 %) vyjádřily svou spokojenost s dostupností a se službami knihoven a téměř stejně početná skupina (82,5 %) s nabídkou kin. Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 10.

11 Tabulka dokumentuje výsledky, které jsou seřazeny od nejpozitivněji hodnoceného po nejméně pozitivně hodnocený v roce 2013.

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100%

Spokojenost s prací sportovních klubů s dětmia mládeží.

Spokojenost s dostupností veřejně (volně)přístupných sportovišť, hřišť a plácků.

Spokojenost s množstvím – nabídkousportovních zařízení pro občany v Brně.

17,5%

21,5%

22,4%

41,1%

48,0%

55,8%

10,9%

18,3%

9,9%

3,2%

2,3%

2,2%

27,3%

9,9%

9,7%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit? Sport.

Rok 2017.






39

Graf č. 10: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit – kultura.

Následující tabulka č. 1612 uvádí srovnání indikátorů v roce 2017 s hodnotou vyplývající z průzkumu v roce 2013 a 2009. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 s oblastí kultury méně spokojení, než tomu bylo v roce 2013.

Tabulka č. 16: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí kultury (komparace rok 2009, rok 2013).


Spokojenost s nabídkou divadel 1,55 1,41 1,52

Spokojenost s dostupností a se službami knihoven 1,63 1,50 1,52

Spokojenost s nabídkou muzeí a výstavních síní 1,68 1,56 1,60

Spokojenost s nabídkou kin 1,67 1,61 1,74

Spokojenost s nabídkou kulturních zařízení v Brně 1,82 1,60 1,76




0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s nabídkou kin.

Spokojenost s dostupností a seslužbami knihoven.

Spokojenost s nabídkou kulturníchzařízení v Brně.

Spokojenost s nabídkou muzeí avýstavních síní.

Spokojenost s nabídkou divadel.

40,4%

47,6%

35,6%

44,4%

51,7%

42,1%

37,0%

52,1%

45,2%

41,6%

11,7%

4,6%

8,5%

5,2%

3,9%

1,9%

0,1%

1,9%

0,5%

0,4%

3,9%

10,7%

1,9%

4,7%

2,4%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit? Kultura. Rok 2017.






40

VI. 1. 3. Rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren

Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. je výraznější (94,4 % velmi nebo spíše spokojen(a)) ve srovnání se spokojeností s možnostmi pro rekreaci (74,9 % velmi nebo spíše spokojen(a)). Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 11.

Graf č. 11: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit – rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren apod.

Následující tabulka č. 1713 uvádí srovnání indikátorů v roce 2017 s hodnotou vyplývající z průzkumu v roce 2013 a 2009. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 s možnostmi pro rekreaci spokojenější, než tomu bylo v letech 2009 a 2013. Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren naopak oproti roku 2013 klesla.

Tabulka č. 17: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastmi týkajícími se rekreace, dostupnosti restaurací, kaváren, cukráren apod. (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod.

1,50 1,36 1,48

Spokojenost s možnostmi pro rekreaci 2,45 2,08 1,93




0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s možnostmi pro rekreaci.

Spokojenost s dostupností restaurací,kaváren, cukráren apod.

26,3%

56,8%

48,6%

37,6%

15,2%

4,3%

2,5%

0,3%

7,4%

1,0%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit? Rekreace, dostupnost restaurací, kaváren,

cukráren apod. Rok 2017.






41

VI. 1. 4. Nákupní možnosti

Z výsledků analýz vyplývá vysoká spokojenost obyvatel s nákupními možnostmi. Více než devět z deseti dotázaných (92,5 %) je spokojeno s dostupností obchodů s potravinami a téměř stejně početná skupina respondentů (91,6 %) je spokojena s dostupností ostatních obchodů. Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 12.

Graf č. 12: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit – nákupní možnosti.

Následující tabulka č. 1814 uvádí srovnání indikátorů v roce 2017 s hodnotou vyplývající z průzkumu v roce 2013 a 2009. Z tabulky je patrné, že respondenti se cítí být v roce 2017 s nákupními možnostmi méně spokojení, než tomu bylo v roce 2013, ale více spokojení než v roce 2009.

Tabulka č. 18: Dílčí indikátory – spokojenost s nákupními možnostmi (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s dostupností obchodů s potravinami 1,54 1,44 1,50

Spokojenost s dostupností ostatních obchodů 1,60 1,49 1,56



VI. 1. 5. Doprava, komunikace

Položky z dimenze dopravní infrastruktury jsou v rámci celého souhrnného indikátoru mapující spokojenost obyvatel Brna nejhůře ohodnocenými položkami. Více než tři čtvrtiny respondentů (76,0 %) vyjádřily svou nespokojenost (velmi nebo spíše nespokojen) s dostatkem parkovacích míst ve městě, dále pak s řešením dopravy ve


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s dostupnostíostatních obchodů.

Spokojenost s dostupnostíobchodů s potravinami.

50,6%

57,3%

41,0%

35,2%

6,6%

6,1%

0,3%

0,9%

1,5%

0,5%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit? Nákupní možnosti.

Rok 2013.






42

městě – průjezdností města apod. (62,7%) a se stavem komunikací (57,9 %). Nejvíce jsou respondenti v oblasti dopravy spokojeni (spíše nebo velmi) s kvalitou veřejné dopravy (72,5 %) a s infrastrukturou pro pěší (70,2 %). Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 13.

Graf č. 13: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se dopravy a komunikací.

Následující tabulka č. 1915 uvádí srovnání indikátorů v roce 2017 s hodnotou vyplývající z průzkumu v roce 20013 a 2009. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 celkově spokojenější s oblastí dopravy a komunikací než tomu bylo v roce 2013. Negativní změna byla zaznamenána u spokojenosti s kvalitou veřejné dopravy a s řešením dopravy ve městě (celkovou průjezdností městem).


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s dostatkemparkovacích míst ve městě

Spokojenost s řešením dopravyve městě (průjezdnost města…

Spokojenost se stavemkomunikací (silnic).

Spokojenost s infrastrukturoupro cyklisty (cyklostezky).

Spokojenost se stavemchodníků.

Spokojenost s infrastrukturoupro pěší (pěší zóny, pěší trasy…

Spokojenost s kvalitou veřejnédopravy.

2,9%

5,3%

4,2%

11,2%

6,3%

12,8%

24,2%

15,3%

29,2%

35,6%

38,4%

47,7%

57,4%

48,3%

30,0%

34,8%

42,3%

24,4%

36,7%

24,1%

17,0%

46,0%

27,9%

15,6%

8,5%

8,4%

3,1%

9,9%

5,8%

2,8%

2,3%

17,5%

0,9%

2,6%

0,6%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi týkajícími se dopravy a komunikací?

Rok 2017.






43

Tabulka č. 19: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí dopravy a komunikací (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s kvalitou veřejné dopravy 2,28 2,03 2,13

Spokojenost s infrastrukturou pro pěší (pěší zóny, pěší trasy apod.)

2,35 2,23 2,18

Spokojenost s infrastrukturou pro cyklisty (cyklostezky) 2,68 2,64 2,37

Spokojenost se stavem chodníků 2,62 2,58 2,48

Spokojenost se stavem komunikací (silnic) 2,98 2,92 2,71

Spokojenost s řešením dopravy ve městě (průjezdnost města apod.)

3,11 2,76 2,88

Spokojenost s dostatkem parkovacích míst ve městě 3,42 3,45 3,27



VI. 1. 6. Údržba, čistota města

Více než osm z deseti respondentů (77,9 %) uvádí, že je spokojeno (velmi nebo spíše) s četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu. S možnostmi třídění odpadů jsou spíše nebo velmi spokojeny více než dvě třetiny dotázaných (70,2 %). S údržbou a úklidem parků je spokojeno 67,7 % respondentů, a s údržbou a úklidem ulic a náměstí pouze necelé dvě třetiny dotázaných (60,4 %). Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 14.

Graf č. 14: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se údržby a čistoty města.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s údržbou a s úklidem ulica náměstí.

Spokojenost s údržbou a s úklidemparků.

Spokojenost s možnostmi tříděníodpadů.

Spokojenost s četností, pravidelnostíodvozu komunálního odpadu.

8,4%

11,2%

22,7%

23,1%

52,0%

56,5%

47,5%

54,8%

32,3%

25,3%

17,2%

16,2%

6,4%

4,8%

3,8%

1,9%

0,9%

2,2%

8,8%

4,0%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi týkajícími se údržby a čistoty města?

Rok 2017.






44

Následující tabulka č. 2016 uvádí srovnání indikátorů v roce 2017 s hodnotou vyplývající z průzkumu v roce 2013 a 2009. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 spokojenější s oblastmi týkajícími se údržby a čistoty města, než tomu bylo v roce 2009 a 2013. Negativní změna byla zaznamenána u spokojenosti s četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu a u spokojenosti s údržbou a úklidem parků.

Tabulka č. 20: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastmi týkajícími se údržby a čistoty města (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu

2,11 1,83 1,97

Spokojenost s možnostmi třídění odpadů 2,50 2,13 2,02

Spokojenost s údržbou a úklidem parků 2,35 2,13 2,24

Spokojenost s údržbou a úklidem ulic a náměstí 2,55 2,58 2,37



VI. 1. 7. Bezpečnost

Téměř tři čtvrtiny dotázaných (76,4 %) vyjádřily spokojenost (spíše nebo velmi) s bezpečností v okolí svého bydliště, dále pak s bezpečností z hlediska silničního provozu (65,9 %). S prací Policie ČR v místě bydliště byla spokojena více než polovina respondentů (53,1 %) a nejméně byli respondenti spokojeni s prací městské policie v místě bydliště (51,3 %). V oblasti bezpečnosti se však projevila i větší míra nespokojenosti, a to zejména v oblasti bezpečnosti z hlediska silničního provozu, kde 30,5 % respondentů vyjádřilo svou nespokojenost. Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 15.





45

Graf č. 15: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se bezpečnosti.

Následující tabulka č. 2117 uvádí srovnání indikátorů v roce 2017 s hodnotou vyplývající z průzkumů v letech 2009 a 2013. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 celkově méně spokojeni s bezpečností, než tomu bylo v roce 2013, negativní změna byla zaznamenána zejména u spokojenosti s prací Policie ČR a Městské policie v místě bydliště.

Tabulka č. 21: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí bezpečnosti (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s bezpečností v okolí svého bydliště 2,24 2,11 2,04

Spokojenost s bezpečností z hlediska silničního provozu

2,57 2,30 2,29

Spokojenost s prací Policie ČR v místě bydliště 2,32 2,15 2,33

Spokojenost s prací Městské policie v místě bydliště 2,43 2,27 2,42



VI. 1. 8. Veřejná prostranství a životní prostředí

Z výsledků analýz vyplývá, že lidé jsou z oblasti veřejných prostranství a životního prostředí nejvíce spokojeni (spíše nebo velmi) s dostupností parků (88,6 %), kvalitou životního prostředí v okolí Brna (86,7 %) a s kvalitou a dostupností ostatních veřejných ploch určených k odpočinku (84,2 %). Dále bylo osm z deseti respondentů (81,2 %) spokojeno s množstvím veřejné zeleně a kvalitou životního prostředí ve své místní části. Vyšší míra nespokojenosti byla zaznamenána zejména v oblasti kvality


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s prací městsképolicie v místě bydliště.

Spokojenost s prací Policie ČR vmístě bydliště.

Spokojenost s bezpečností zhlediska silničního provozu.

Spokojenost s bezpečností v okolísvého bydliště.

10,8%

11,6%

8,6%

20,3%

40,5%

41,5%

57,3%

56,1%

21,9%

19,6%

24,3%

16,8%

12,3%

9,5%

6,2%

3,5%

14,5%

17,8%

3,6%

3,3%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi týkajícími se bezpečnosti?

Rok 2017.






46

životního prostředí v Brně (21,5 % spíše nebo velmi nespokojených respondentů). Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 16.

Graf č. 16: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se veřejných prostranství a životního prostředí.

Následující tabulka č. 2218 uvádí srovnání indikátoru v roce 2017 s hodnotou vyplývající z průzkumů v letech 2009 a 2013. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 celkově spokojenější s oblastmi týkajícími se veřejných prostranství a životního prostředí, než tomu bylo v roce 2013. Negativní změna byla zaznamenána pouze u spokojenosti s kvalitou pitné vody.

Tabulka č. 22: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí veřejných prostranství a životním prostředím (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s kvalitou životního prostředí v okolí Brna 1,90 1,75 1,75

Spokojenost s dostupností parků 2,05 1,84 1,80


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s kvalitou životního prostředí v Brně.

Spokojenost s kvalitou pitné vody.

Spokojenost s kvalitou péče o památky.

Spokojenost s kvalitou životního prostředí ve Vašíměstské části (ovzduší apod.).

Spokojenost s množstvím veřejné zeleně.

Spokojenost s kvalitou a dostupností ostatníchveřejných ploch určených k odpočinku.

Spokojenost s kvalitou životního prostředí v okolíBrna.

Spokojenost s dostupností parků.

20,4%

27,4%

24,8%

25,5%

27,3%

24,7%

34,9%

31,2%

56,1%

49,2%

52,4%

53,0%

53,9%

59,5%

51,8%

57,4%

17,9%

15,9%

9,7%

15,4%

15,5%

11,9%

8,2%

9,1%

3,6%

5,3%

1,2%

3,3%

2,7%

1,8%

1,3%

1,3%

2,0%

2,2%

11,9%

2,8%

0,6%

2,1%

3,8%

1,0%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi týkajícími se veřejných prostranství a životního prostředí?

Rok 2017.


Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, n =974. Graf: AUGUR Consulting




47

Spokojenost s kvalitou péče o památky 2,18 1,98 1,86

Spokojenost s kvalitou a dostupností ostatních veřejných ploch určených k odpočinku

2,23 1,99 1,91

Spokojenost s množstvím veřejné zeleně 2,28 2,00 1,94

Spokojenost s kvalitou životního prostředí ve Vaší městské části (ovzduší apod.)

2,31 2,10 1,96

Spokojenost s kvalitou pitné vody 1,92 1,72 1,99

Spokojenost s kvalitou životního prostředí v Brně 2,40 2,25 2,05



VI. 1. 9. Informovanost občanů o dění ve městě a participace na něm

Jak vyplývá z analýzy výsledků, téměř tři čtvrtiny dotázaných jsou v této oblasti nejvíce spokojeny (spíše nebo velmi) s informovaností občanů o dění ve městě (66,2 %), více než polovina respondentů vyjádřila spokojenost s dostupností míst Czech POINTu (50,8 %). Necelá polovina respondentů vyjádřila svou spokojenost se službami turistických informačních center (44,7 %). Více než třetina dotázaných je spokojena s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů se zástupci města (35,6 %), téměř stejně početná skupina dotazovaných je spokojena s možností podílet se na místním plánování (34,3 %) a s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna (33,1 %)

Je však také třeba vzít na vědomí, že u některých těchto položek odpověděla až polovina dotázaných variantou „Nevím“. Tito respondenti pravděpodobně doposud neměli potřebu tyto informační služby využít (Czech POINT místa, turistická informační centra) a aktivně se zapojit do dění ve městě (besedy, veřejná setkání apod.). Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 17.




48

Graf č. 17: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se informovanosti občanů o dění ve městě a participace na něm.

Následující tabulka č. 2319 uvádí srovnání indikátoru v roce 2017 s hodnotou vyplývající z průzkumů v letech 2009 a 2013. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 mírně nespokojenější s informovaností o dění ve městě a se službami turistických informačních center, než tomu bylo v roce 2013.


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazyna Magistrát města Brna.

Spokojenost s možností podílet se na místním plánování(připomínkování územního plánu, strategického plánu…

Spokojenost s možnostmi účastnit se veřejných setkání,besed občanů se zástupci města apod.

Spokojenost se službami turistických informačních center.

Spokojenost s dostupností míst Czech POINTu.

Spokojenost s informovaností občanů o dění ve městě.

7,1%

6,3%

6,5%

10,7%

18,5%

10,7%

26,0%

28,0%

29,1%

34,0%

32,3%

55,5%

13,1%

16,6%

10,7%

9,7%

9,5%

17,1%

2,4%

4,4%

2,2%

1,4%

1,6%

3,8%

51,4%

44,7%

51,5%

44,2%

38,1%

12,9%

Jak jste spokojen/a v Brně s následujícími oblastmi týkajícími se informovanosti občanů o dění ve městě a participace na něm?

Rok 2017.






49

Tabulka č. 23: Dílčí indikátory – spokojenost s informovaností odění ve městě a participací na něm (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s dostupností míst Czech POINTu 2,08 1,82 1,91

Spokojenost se službami turistických informačních center

2,10 1,88 2,03

Spokojenost s informovaností občanů o dění ve městě

2,19 2,10 2,16

Spokojenost s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů se zástupci města apod.

2,36 2,25 2,18

Spokojenost s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna

2,35 2,29 2,22

Spokojenost s možností podílet se na místním plánování (připomínkování územního plánu,

strategického plánu apod.) 2,65 2,48 2,35



VI. 1. 10. Zdravotní služby

Oblast zdravotních služeb vykazuje relativně vysokou míru spokojenosti. Téměř devět z deseti respondentů (89,5 %) je spokojeno s dostupností zdravotních služeb a osm z deseti respondentů (84,3 %) je spokojeno s kvalitou zdravotní péče. Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 18.

Graf č. 18: Spokojenost respondentů se zdravotními službami.

Následující tabulka č. 2420 uvádí srovnání indikátoru v roce 2017 s hodnotami vyplývajícími z průzkumů v letech 2009 a 2013. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 se zdravotními službami mírně nespokojenější, než tomu bylo v roce 2013.


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s kvalitou zdravotní péče

Spokojenost s dostupností zdravotních služeb.

25,0%

28,3%

59,3%

61,2%

10,9%

7,8%

1,8%

0,8%

3,0%

1,9%

Jak jste spokojen/a v Brně se zdravotními službami?Rok 2017.






50

Tabulka č. 24: Dílčí indikátor – spokojenost se zdravotními službami (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s dostupností zdravotních služeb 1,92 1,70 1,81

Spokojenost s kvalitou zdravotní péče 2,04 1,88 1,89



VI. 1. 11. Sociální služby

S dostupností sociálních služeb je spokojeno (spíše nebo velmi) 52,7 % dotázaných a s kvalitou těchto služeb 47,4 % respondentů. Je třeba posuzovat tato čísla s ohledem na četnost odpovědí varianty „Nevím“, kdy přibližně třetina respondentů nevyjádřila svou míru spokojenosti v oblasti sociálních služeb, zřejmě z důvodu, že tito respondenti neměli prozatím potřebu tyto služby využít. Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 19.

Graf č. 19: Spokojenost respondentů se sociálními službami.

Následující tabulka č. 2521 uvádí srovnání indikátoru v roce 2017 s hodnotami vyplývajícími z průzkumů v letech 2009 a 2013. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 se sociálními službami mírně nespokojenější, než tomu bylo v roce 2013.

Tabulka č. 25: Dílčí indikátory – spokojenost se sociálními službami (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s dostupností sociálních služeb 2,18 1,94 1,98

Spokojenost s kvalitou sociální péče 2,23 1,96 2,07



0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s kvalitou sociální péče.

Spokojenost s dostupností sociálních služeb.

13,8%

16,1%

33,6%

36,6%

13,0%

11,0%

2,5%

1,8%

37,1%

34,5%

Jak jste spokojen/a v Brně se sociálními službami?Rok 2017.






51


VI. 1. 12. Vzdělávání

Z výsledků analýz vyplývá, že v této oblasti nejčastěji respondenti vyjadřují spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání (73,8 %), s nabídkou vysokých škol (69,4 %), s nabídkou středních škol a učilišť (56,2 %). Asi polovina respondentů je spokojena s nabídkou základních škol (50,7 %) a s množstvím informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých (50,2%). Nejnižší spokojenost byla zaznamenána u položky spokojenost s nabídkou mateřských škol (jen 37,7 % velmi či spíše spokojených).

Některé oblasti hodnocení vykazovaly více než třetinovou četnost varianty „Nevím“, což je opět dáno tím, že pro určitou část populace jsou dané služby nerelevantní. Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 20.

Graf č. 20: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se vzdělávání.

Následující tabulka č. 2622 uvádí srovnání indikátoru v roce 2017 s hodnotami vyplývajícími z průzkumů v letech 2009 a 2013. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 se vzděláváním mírně nespokojenější, než tomu bylo v roce 2013 (přičemž výrazněji poklesla spokojenost s nabídkou vysokých škol). Pozitivní změna byla zaznamenána u vyšší spokojenosti s nabídkou mateřských škol.


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s nabídkou mateřských škol.

Spokojenost s dostatkem informací o možnostechdalšího vzdělávání dospělých.

Spokojenost s nabídkou základních škol.

Spokojenost s nabídkou středních škol a učilišť.

Spokojenost s nabídkou vysokých škol.

Spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání.

13,7%

17,2%

17,6%

21,5%

39,4%

33,2%

24,0%

33,0%

33,1%

34,7%

30,0%

40,6%

9,5%

9,9%

6,2%

6,3%

3,5%

4,9%

4,6%

0,9%

1,0%

0,4%

0,4%

0,5%

48,2%

39,0%

42,1%

37,1%

26,7%

20,8%

Jak jste spokojen/a v Brně s oblastmi týkajícími se vzdělávání?Rok 2017.






52

Tabulka č. 26: Dílčí indikátory – spokojenost se vzděláváním (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s nabídkou vysokých škol 1,64 1,37 1,52

Spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání 1,73 1,53 1,65

Spokojenost s nabídkou středních škol a učilišť 1,86 1,66 1,77

Spokojenost s nabídkou základních škol 1,96 1,76 1,84

Spokojenost s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých

2,13 1,85 1,91

Spokojenost s nabídkou mateřských škol 2,46 2,54 2,10



VI. 1. 13. Bydlení

Z výsledků analýz vyplývá, že osm z deseti respondentů (85,0 %) je spokojeno (spíše nebo velmi) s kvalitou bydlení ve své městské části. Více než polovina dotazovaných je spokojeno s dostupnosti bydlení ve své městské části (55,1 % dotázaných je velmi nebo spíše spokojeno) a dostupností bydlení v Brně obecně (54,4 %). Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 21.

Graf č. 21: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se bydlení.

Následující tabulka č. 2723 uvádí srovnání indikátoru v roce 2017 s hodnotami vyplývajícími z průzkumů v letech 2009 a 2013. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 s bydlením méně spokojení, než tomu bylo v roce 2013, ale více spokojení ve srovnání s rokem 2009.


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s dostupností bydlení v Brně.

Spokojenost s dostupností bydlení ve Vaší městskéčásti.

Spokojenost s kvalitou bydlení ve Vaší městské části.

21,8%

17,2%

31,8%

32,6%

37,9%

53,2%

17,3%

15,8%

9,6%

4,0%

3,8%

1,2%

24,3%

25,3%

4,2%

Jak jste spokojen/a v Brně s oblastmi týkajícími se bydlení?Rok 2017.






53

Tabulka č. 27: Dílčí indikátory – spokojenost s bydlením (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost s kvalitou bydlení ve Vaší městské části 2,01 1,74 1,79

Spokojenost s dostupností bydlení v Brně 2,44 1,96 2,05

Spokojenost s dostupností bydlení ve Vaší městské části

2,28 1,90 2,08



VI. 1. 14. Trh práce a podnikání

Více než dvě třetiny respondentů jsou spokojeny (spíše nebo velmi) se svým zaměstnáním (67,7 %). U dalších položek byl zaznamenán vysoký podíl odpovědí „Nevím“, a to zejména z důvodu, že z hlediska ekonomické aktivity šestinu respondentů tvořila skupina důchodců a ZTP a osmina dotázaných byli studenti. Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 22.

Graf č. 22: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se trhu práce a podnikání.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Spokojenost s podporou novýchpodnikatelských záměrů.

Spokojenost s možností odbornérekvalifikace (obecně).

Spokojenost s nabídkou (pro Vászajímavých) pracovních míst.

Spokojenost se svým zaměstnáním.

5,9%

8,5%

10,5%

25,9%

23,5%

31,7%

32,7%

41,8%

9,2%

10,7%

18,0%

8,8%

3,0%

2,0%

4,7%

1,9%

58,4%

47,1%

34,1%

21,6%

Jak jste spokojen/a v Brně s oblastmi týkajícími se trhu práce a podnikání?Rok 2017.






54

Následující tabulka č. 2824 uvádí srovnání indikátoru v roce 2017 s hodnotami vyplývajícími z průzkumů v letech 2009 a 2013. Z tabulky je patrné, že respondenti jsou v roce 2017 s trhem práce a oblastí podnikání spokojenější, než tomu bylo v roce 2013. Negativní změna byla zaznamenána pouze u spokojenosti respondentů s jejich zaměstnáním.

Tabulka č. 28: Dílčí indikátor – spokojenost s trhem práce a podnikáním (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Spokojenost se svým zaměstnáním 1,90 1,80 1,83

Spokojenost s možností odborné rekvalifikace (obecně) 2,16 2,20 2,12

Spokojenost s podporou nových podnikatelských záměrů

2,48 2,56 2,22

Spokojenost s nabídkou (pro Vás zajímavých) pracovních míst

2,63 2,77 2,26



24 Tabulka dokumentuje výsledky, které jsou seřazeny od nejpozitivněji hodnoceného po nejméně pozitivně hodnocený.




55

VII. KOMUNIKACE S ÚŘADEM

Výzkum se zaměřil i na komunikaci obyvatel města s úřadem – Magistrátem města Brna (MMB). Nejprve byly identifikovány způsoby komunikace s pracovníky MMB a dále spokojenost respondentů s jejich prací.

VII. 1. IDENTIFIKACE ZPŮSOBU KOMUNIKACE S PRACOVNÍKY MMB

Jak vyplývá z analýzy výsledků, do styku s pracovníkem (pracovníky) Magistrátu města Brna v posledních cca 2 letech přišlo 40,5 % respondentů (tj. 389 dotázaných). Prostřednictvím volné otázky (bez nabízených variant odpovědí) bylo identifikováno, s pracovníky jakých pracovišť Magistrátu města Brna, přišli respondenti do styku. Na otázku odpovědělo 224 dotázaných (tj. 23,3 %).

Tabulka č. 29: Pracoviště Magistrátu města Brna, se kterými respondenti přišli do styku.

S pracovníkem(ky) jakého pracoviště (odboru) Magistrátu města Brna jste přišl(a) do styku?

Rok 2017




četnosti (%)

Odbor správních činností. 71 27,8

Odbor dopravně-správních činností. 48 18,8

Odbor životního prostředí. 27 10,6

Odbor sociální péče 14 5,4

Živnostenský úřad města Brna 11 4,3

Bytový odbor 11 4,3

Odbor územního a stavebního řízení 10 3,9

Odbor vnitřních věcí 7 2,7

Odbor dopravy 7 2,7

Odbor rozpočtu a financování 4 1,7

Odbor školství mládeže a tělovýchovy 4 1,7

Odbor kultury 4 1,7

Ostatní. 37 14,4

Celkem 255 100,0

Ostatní: Odbor zdraví, Kancelář primátora města Brna, Majetkový odbor, Odbor památkové péče, Odbor investiční, Odbor územního plánování a rozvoje, matriky, MČ města Brna, apod.

Komunikace probíhala nejčastěji formou osobní návštěvy (59,4 %), dále telefonicky (24,7 %) a nejméně často prostřednictvím e-mailové korespondence (15,9 %). Někteří respondenti tedy byli v kontaktu s pracovníky Magistrátu města Brna i více způsoby. Výsledky jsou zobrazeny v následujících grafech č. 23 a č. 24 včetně porovnání v letech 2009 a 2013.




56

Graf č. 23: Komunikace s pracovníky Magistrátu města Brna v posledních cca 2 letech.

Graf č. 24: Identifikace způsobu komunikace s pracovníky MMB25.

VII. 2. SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA S PRACÍ ÚŘEDNÍKŮ MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA

Indikátor „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků Magistrátu města Brna (MMB)“ byl měřen prostřednictvím míry spokojenosti respondentů s jednotlivými faktory, jako je např. rychlost vyřízení požadavku, kvalita poskytnutých informací apod.

25 Respondenti mohli uvést více způsobů komunikace, které využili při kontaktování pracovníků MMB.

Jednotlivé varianty v grafu tedy nemusí dávat v součtu 100 %.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

2009

2013

2017

26,4%

35,1%

40,5%

73,6%

64,9%

59,5%

Přišel(la) jste do styku v posledních cca 2 letech s pracovníky Magistrátu města Brna např. při řešení nějakého požadavku apod.?

Ano Ne

21,7%

49,8%

84,4%

26,3%

38,9%

89,4%

15,9%

24,7%

59,4%

0,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0%

E-mailem

Telefonicky

Osobně

Způsob komunikace s pracovníky Magistrátu města Brna v posledních cca 2 letech např. při řešení nějakého požadavku apod.

2017 2013 2009

2017: n = 389 odpovídajících respondentů 2013: n = 353 odpovídajících respondentů 2009: n = 263 odpovídajících respondentů Graf: AUGUR Consulting

2017: n = 960 odpovídajících respondentů 2013: n = 1007 odpovídajících respondentů. 2009: n = 995 odpovídajících respondentů Graf: AUGUR Consulting




57

Respondenti, kteří uvedli, že přišli v posledních cca 2 letech do styku s pracovníkem (pracovníky) MMB, byli dále dotázáni, jak dalece souhlasí s následujícími výroky. Jak je uvedeno výše, jednalo se o více než třetinu respondentů, tj. 389 dotázaných. Pouze těmto respondentům bylo předloženo šest výroků týkajících se jednání a chování pracovníků MMB, ke kterým měli stejně jako u předchozích otázek vyjádřit míru svého souhlasu na škále 1 – „Rozhodně souhlasím“ až 4 – „Rozhodně nesouhlasím“.

Pro potřeby výpočtu souhrnného indikátoru byly vždy provedeny výpočty dílčích indikátorů. Tyto dílčí indikátory byly vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku (souhlas nebo nesouhlas respondentů s položkami či výroky). Dotazovaní odpovídali na škále 1 – „Velmi spokojen“ až po 4 – „Velmi nespokojen“. Pro účely výpočtu dílčích indikátorů byla vyloučena varianta odpovědi „Nevím“. Výsledný indikátor byl vypočítán jako průměr ze všech dílčích indikátorů. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5.

V závěrečné zprávě je uvedena i komparace výsledků z roku 2017 s výsledky z let 2009 a 2013. Při popisu změny jsou ve zprávě využity následující piktogramy:






Celkový indikátor „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků Magistrátu města Brna“ nabývá v roce 2017 hodnoty 1,73. Oproti roku 2013 se jedná o statisticky nevýznamnou pozitivní změnu.

Komparace dílčích indikátorů v jednotlivých obdobích 2009, 2013 a 2017 je uvedena v tabulce č. 30, indikátory jsou seřazeny od nejpozitivněji hodnoceného v roce 2017. Komparace výsledného indikátoru v jednotlivých obdobích 2009, 2013 a 2017 jsou uvedeny v tabulce č. 31 a graficky zobrazeny v grafu č. 25.

Tabulka č. 30: Výpočet indikátoru „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB“ (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


Dostal(a) jsem od pracovníků informace a rady, které jsem potřeboval(a).

1,68 1,67 1,59




58

Informace či rady, které mi byly poskytnuty pracovníkem, byly sděleny jasně a srozumitelně.

1,74 1,68 1,61

Chování pracovníků, s nimiž jsem jednal(a), bylo vlídné.

1,77 1,70 1,71

Pracovník projevoval vstřícnost a ochotu pomoci. 1,87 1,80 1,78

S vyřízením dané záležitosti ze strany pracovníka MMB, s nímž jsem jednal(a), jsem celkově spokojen(a).

1,91 1,82 1,78

Jednání pracovníka a jeho řešení dané záležitosti bylo aktivní a pružné, se snahou o rychlost a efektivnost.

2,07 1,97 1,91



Tabulka č. 31: Vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB“ (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017).


INDIKÁTOR „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA S PRACÍ

ÚŘEDNÍKŮ MMB“ 1,84 1,77 1,73


Graf č. 25: Komparace výsledného indikátoru „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků“ v jednotlivých letech 2009, 2013 a 2017.

1,84

1,77

1,73

1,66

1,68

1,7

1,72

1,74

1,76

1,78

1,8

1,82

1,84

1,86

2009 2013 2017

Pozitivní změna v celkovém hodnocení indikátoru "Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB

v letech 2009, 2013 a 2017





59

Z výsledků analýz vyplývá, že nejvíce respondenti souhlasí (rozhodně nebo spíše) s výrokem, že při návštěvě MMB dostali od pracovníků informace a rady, které potřebovali (87,9 % dotázaných). Téměř stejně početná skupina souhlasí, že tyto informace jim byly sděleny jasně a srozumitelně (87,1 %). Detailnější výsledky dokumentuje následující graf č. 26.

Graf č. 26: Míra souhlasu respondentů s výroky.

Do jaké míry se změnil souhlas s jednotlivými výroky mezi roky 2013 a 2017 je uvedeno v následující tabulce č. 32. Výroky jsou v tabulce seřazeny podle velikosti změny, kdy v horní části tabulky jsou umístěny výroky s nejvyšší pozitivní změnou.

Tabulka č. 32: Velikost změny míry souhlasu respondentů s jednotlivými výroky mezi roky 2013 a 2017.

Položky Změna míry souhlasu

mezi roky 2013 a 2017

Dostal(a) jsem od pracovníků informace a rady, které jsem potřeboval(a). 0,08

Informace či rady, které mi byly poskytnuty pracovníkem, byly sděleny jasně a srozumitelně.

0,07

S vyřízením dané záležitosti ze strany pracovníka MMB, s nímž jsem jednal(a), jsem celkově spokojen(a).

0,04

Jednání pracovníka a jeho řešení dané záležitosti bylo aktivní a pružné, se snahou o rychlost a efektivnost.

0,06

Pracovník projevoval vstřícnost a ochotu pomoci. 0,02

Chování pracovníků, s nimiž jsem jednal(a), bylo vlídné. -0,01


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Jednání pracovníků a jejich řešení dané záležitosti byloaktivní a pružné, se snahou o rychlost a efektivnost.

Pracovníci projevovali vstřícnost a ochotu pomoci.

S vyřízením dané žádosti ze strany pracovníků MMB, snimiž jsem jednal(a), jsem celkově spokojený(á).

Chování pracovníků, s nimiž jsem jednal(a), bylo vlídné.

Informace či rady, které mi byly poskytnutypracovníkem, byly sděleny jasně a srozumitelně.

Dostal(a) jsem od pracovníků informace a rady, kteréjsem potřeboval(a).

41,7%

49,6%

45,8%

50,4%

54,6%

56,5%

32,1%

28,9%

35,8%

32,6%

32,5%

31,4%

15,5%

11,9%

10,3%

8,5%

7,7%

6,3%

8,5%

7,4%

7,0%

6,7%

4,1%

4,8%

2,2%

2,2%

1,1%

1,8%

1,1%

1,0%

Jak dalece souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky?Rok 2017.

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím, nemohu posoudit





60

VIII. ASOCIACE

Cílem výzkumu bylo také zjistit, s jakými asociacemi se město nejvíce spojuje. Respondentům byl nabídnut výčet položek, u kterých měli označit, jak silně se jim jednotlivé položky vybaví ve vztahu k Brnu. Hodnocení proběhlo na škále 1 – „Velmi silně se mi vybaví“ až 4 – „Vůbec se mi nevybaví“.

Když se řekne Brno, tak se respondentům velmi silně vybaví památky jako Petrov, Špilberk, či Stará radnice (78,1 %), Brněnská přehrada (72,5 %) a Kometa, hokej (68,7 %).

Oproti tomu respondenti méně často spojují město Brno s asociacemi, jako je maloměsto (47,6 % respondentů se tato položka nevybaví vůbec) nebo rozhádané město (37,3 % dotázaných se tato položka nevybaví vůbec). Výsledky jsou blíže zaznamenány v následujícím grafu č. 27, který je seřazen podle četnosti varianty „Velmi silně se mi vybaví“.




61

Graf č. 27: Asociace, rok 2017.

Respondenti měli také možnost uvést další asociace, které je napadají. Tuto možnost využilo 9,6 % respondentů. Mezi jejich nejčastější odpovědi patřila asociace města Brna jako města sportů obecně (12x), jako města obklopeného lesy (10x), město nákupních center (7x) apod.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Rozhádané město

Maloměsto

Průmyslové město

Město přátelské k rodině

Mezinárodní město

Město hudby

Město vědy, výzkumu a inovací

Město barů

Přestavba nádraží (železničního uzlu)

Kavárenské město

Zoologická zahrada, lední medvíďata

Obchod a nákupy

Pohodové město

Město kultury

Brněnský hantec

Město soudnictví

Přehlídka ohňostrojů

Vila Tugendhat, brněnský funkcionalismus

J. G. Mendel, L. Janáček

Pivo, Starobrno

Brněnské symboly (krokodýl, kolo)

Výstaviště, veletrhy

Velká cena, Masarykův okruh, závod motocyklů

Město studentů a univerzit

Kometa, hokej

Brněnská přehrada

Památky (Petrov, Špilberk, Stará radnice)

6,5%

8,7%

21,0%

23,0%

27,5%

32,6%

34,6%

36,2%

37,8%

39,3%

40,3%

40,8%

41,9%

43,1%

47,4%

49,4%

50,4%

55,4%

56,3%

58,6%

62,5%

65,8%

66,4%

67,8%

68,7%

72,5%

78,1%

18,0%

15,3%

31,0%

44,2%

41,6%

39,4%

41,2%

36,4%

32,9%

37,7%

39,0%

41,8%

43,7%

45,0%

36,6%

31,4%

35,3%

31,3%

29,2%

31,0%

26,8%

26,3%

22,7%

25,7%

21,1%

21,7%

16,5%

29,6%

26,1%

32,8%

20,3%

21,8%

19,5%

17,2%

17,7%

20,1%

15,9%

14,1%

14,1%

9,7%

10,0%

11,8%

14,3%

10,4%

9,2%

10,9%

8,3%

8,1%

6,9%

7,7%

5,1%

6,8%

4,9%

4,9%

37,3%

47,6%

13,3%

6,8%

7,4%

6,2%

4,5%

7,0%

7,0%

5,3%

5,5%

2,9%

3,0%

1,5%

2,9%

3,5%

3,4%

3,1%

2,4%

2,0%

2,1%

0,5%

2,3%

1,1%

2,6%

0,8%

0,4%

8,6%

2,3%

1,9%

5,7%

1,7%

2,3%

2,5%

2,7%

2,2%

1,8%

1,1%

0,4%

1,7%

0,4%

1,3%

1,4%

0,5%

1,0%

1,2%

0,1%

0,5%

0,5%

0,9%

0,3%

0,8%

0,1%

0,1%

Jak silně se Vám vybaví následující položky, když se řekne Brno?Rok 2017.

Velmi silně se mi vybaví Vybaví se miTéměř se mi nevybaví Vůbec se mi nevybavíNevím





62

Pro možnost komparace výsledků uvádíme níže graf č. 28 s výsledky identifikovanými v rámci průzkumu realizovaného v roce 2013 a graf č. 29 s výsledky za rok 2009. Upozorňujeme, že některé položky nejsou v jednotlivých letech zcela identické.


Respondenti měli také možnost uvést další asociace, které je napadají. Tuto možnost využilo 9,2 % respondentů. Mezi jejich nejčastější odpovědi patřila asociace města Brna s hodinami/orlojem na náměstí (15×), se sportovním vyžitím (11×) nebo s obyvateli romské národnosti (6×) apod.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Rozhádané město

Maloměsto


Průmyslové město


Pohodové město

Město vědy, výzkumu a inovací


Obchod a nákupy

Brněnský hantec

Město kultury

Město soudnictví

Zoologická zahrada, lední medvíďata

Přehlídka ohňostrojů

J. G. Mendel, L. Janáček

Kometa, hokej

Vila Tugendhat, brněnský funkcionalismus

Velká cena, Masarykův okruh, závod motocyklů

Pivo, Starobrno

Brněnské symboly (krokodýl, kolo)

Město studentů a univerzit



Památky (Petrov, Špilberk, Stará radnice)

8,9%

13,8%

19,0%

21,3%

22,4%

28,4%

30,9%

35,6%

44,8%

46,2%

46,3%

46,5%

49,0%

53,2%

59,6%

60,5%

63,5%

64,3%

65,5%

66,0%

68,3%

70,9%

79,4%

84,4%

18,4%

14,4%

37,5%

26,1%

33,6%

47,4%

40,8%

32,7%

36,5%

31,5%

41,4%

31,4%

31,2%

32,3%

25,7%

24,2%

22,5%

23,2%

25,3%

24,8%

24,1%

24,1%

16,7%

13,5%

34,8%

31,0%

30,1%

37,6%

30,3%

19,6%

22,7%

21,5%

14,6%

16,8%

10,7%

13,6%

13,8%

9,8%

12,2%

8,8%

8,6%

8,6%

6,3%

7,5%

6,4%

4,5%

3,1%

1,9%

37,9%

40,8%

13,4%

15,0%

13,7%

4,6%

5,6%

10,2%

4,1%

5,5%

1,6%

8,5%

6,0%

4,7%

2,5%

6,5%

5,4%

3,9%

2,9%

1,7%

1,2%

0,5%

0,8%

0,2%


Velmi silně se mi vybaví Vybaví se mi Téměř se mi nevybaví Vůbec se mi nevybaví





63


0% 20% 40% 60% 80% 100%

Maloměsto



Průmyslové město

Město vědy, výzkumu a vývoje

Pohodové město

Město soudnictví


J.G. Mendel, L. Janáček

Město studentů a vysokých škol

Funkcionalismus, Vila Tugendhat

Kulturní město

Ignis Brunensis (ohňostroje)

Velká cena, závod motocyklů, automotodrom,…

„Brněnský hantec“

Pivo, Starobrno


„Brněnský drak“, „kolo“


Petrov

Hrad Špilberk

7,0%

8,5%

15,5%

16,8%

17,6%

22,6%

25,1%

30,2%

31,5%

40,4%

41,8%

42,1%

52,1%

54,3%

57,1%

64,0%

67,2%

67,6%

71,4%

84,3%

86,7%

23,1%

38,6%

34,5%

32,4%

39,0%

47,0%

35,0%

30,8%

39,1%

38,0%

33,3%

43,0%

29,9%

29,7%

29,1%

24,8%

24,1%

22,3%

23,3%

13,0%

11,8%

29,2%

33,9%

34,1%

39,0%

30,5%

22,4%

27,0%

25,8%

20,4%

15,9%

16,4%

11,8%

12,0%

11,2%

9,6%

8,8%

7,2%

6,8%

4,7%

2,1%

1,2%

40,7%

19,0%

15,9%

11,8%

12,9%

8,0%

12,9%

13,2%

9,0%

5,7%

8,5%

3,1%

6,0%

4,8%

4,2%

2,4%

1,5%

3,3%

0,6%

0,6%

0,3%


Velmi silně se mi vybaví Vybaví se mi Téměř se mi nevybaví Vůbec se mi nevybaví





64

IX. ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ O DĚNÍ V BRNĚ

Důležitým hlediskem je i způsob získávání informací o dění ve městě. Výzkum potvrdil význam mezilidských vztahů, protože respondenti nejčastěji uvedli, že pravidelně získávají tyto informace zprostředkovaně (od členů rodiny, příbuzných, od sousedů, známých, spolupracovníků apod.) (23,4 %). Byl potvrzen i význam zpravodajů jednotlivých městských částí, kdy se informace dostávají k příjemci ze zpravodajů místních částí (16,4 %). Třetí nejpoužívanější komunikační kanál pak podle výsledků výzkumu představují sociální sítě (16,2 %). Výsledky jsou blíže zaznamenány v následujícím grafu č. 30.

Graf č. 30: Způsob získávání informací o dění v Brně, rok 2017.

Pozn. Jiným způsobem čerpá informace pouze 0,7 % dotazovaných (časopis Metro, časopis Šalina apod.).

V případě, že respondenti uvedli, že se k nim dostávají informace z internetu, měli možnost uvést, z jakých webových stránek. Nejčastěji se jednalo o webové stránky brno.cz (30x), seznam.cz (29 x) a idnes.cz (23x).

Pro možnost komparace výsledků uvádíme níže grafy č. 31 a č. 32 s výsledky identifikovanými v rámci obdobného průzkumu realizovaného v letech 2009 a 2013. Upozorňujeme, že některé položky nejsou v jednotlivých letech zcela identické.

0,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0%

Z městského rozhlasového pořadu "Brněnské…

Z úředních desek Magistrátu města Brna

Z regionálních novin v elektronické podobě

Z regionálních novin v tištěné podobě

Z celostátního tisku

Z plakátovacích ploch

Z regionálních rádií

Z městských novin Brněnský Metropolitan

Z internetu

Z regionálního vysílání televize

Ze sociálních sítí

Ze zpravodajů místních částí

Zprostředkovaně

1,0%

2,1%

3,2%

3,8%

4,6%

4,8%

6,8%

8,0%

8,7%

8,8%

16,2%

16,4%

23,4%

8,4%

8,4%

13,8%

15,6%

17,3%

18,1%

19,9%

15,6%

13,0%

20,8%

25,1%

23,0%

40,2%

14,3%

19,7%

24,3%

33,8%

32,9%

48,0%

38,8%

27,3%

16,1%

38,3%

22,2%

34,4%

30,9%

76,3%

69,8%

58,7%

46,8%

45,2%

29,1%

34,5%

49,1%

62,2%

32,1%

36,5%

26,2%

5,5%

Jakým způsobem se k Vám dostávají informace o dění v Brně?Rok 2017.

Pravidelně Často Občas Vůbec





65

Graf č. 31: Způsob získávání informací o dění v Brně, rok 2013

Graf č. 32: Způsob získávání informací o dění v Brně, rok 2009.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Z městského rozhlasového pořadu "Brněnské echo"






Z internetu


Z regionálních rádií

Z regionálního vysílání televize

Zprostředkovaně


2,5%

3,4%

10,2%

10,7%

10,8%

12,4%

13,7%

16,5%

16,6%

22,9%

23,4%

31,1%

5,7%

11,4%

24,9%

24,5%

12,0%

21,4%

18,4%

18,9%

22,8%

30,9%

37,3%

29,2%

13,5%

22,6%

40,2%

32,3%

19,2%

30,0%

26,0%

35,0%

30,4%

24,7%

35,0%

28,8%

78,3%

62,6%

24,7%

32,5%

58,0%

36,2%

41,9%

29,6%

30,2%

4,3%

10,9%



0% 20% 40% 60% 80% 100%



Z městského televizního pořadu „Brněnské oko“

Z internetu (webové stránky města: www.brno.cz)




Z regionálních rádií (Petrov, Český rozhlas apod.…)

Z regionálního vysílání televize (např. Události v regionech)

Zprostředkovaně (od členů rodiny, příbuzných, od…



2,7%

6,5%

8,7%

10,2%

11,2%

12,0%

13,8%

18,7%

19,3%

19,6%

21,5%

30,0%

7,9%

14,5%

10,3%

17,8%

23,5%

20,7%

22,3%

23,4%

27,5%

37,4%

19,8%

26,4%

30,7%

26,4%

27,1%

31,5%

40,1%

40,4%

36,8%

35,1%

36,9%

36,2%

33,3%

31,2%

58,7%

52,6%

53,9%

40,5%

25,2%

26,9%

27,1%

22,8%

16,3%

25,4%

12,4%








66

IX. 1. POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O INFORMAČNÍM CENTRU MĚSTSKÝCH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ „URBAN CENTRUM“

Jedním z komunikačních kanálů, které využívá město pro informování svých obyvatel, je Urban centrum sídlící na Staré radnici v Brně – v Mečové ulici. Centrum nabízí občanům i návštěvníkům města informace o připravovaných investičních záměrech a rozvojových projektech a zve k návštěvě každého, koho zajímá budoucí podoba města. Ve výstavní síni se pravidelně obměňují expozice o významných projektech a pomocí vizualizací a názorných modelů je veřejnost seznamována s nejdůležitějšími záměry brněnské radnice.

Ačkoliv Urban centrum bylo zřízeno již v roce 2006, povědomí o jeho existenci není mezi veřejností příliš velké a ani se mezi srovnávanými roky nezlepšilo. Jak vyplývá z analýzy výsledků (graf č. 32), dvě třetiny respondentů (67,2 %) uvedly, že o informačním centru městských rozvojových projektů Urban centru slyší poprvé. Necelá čtvrtina dotázaných (23,1 %) uvedla, že o tomto centru slyšela pouze z doslechu. Pouze 9,7 % dotázaných deklaruje, že o Urban centru slyšelo a toto centrum již navštívilo.

Pro úplnost a pro účely komparace mezi roky 2009, 2013 a 2017 uvádíme graf č. 34.

Graf č. 33: Povědomí respondentů o Urban centru.

Graf č. 34: Povědomí respondentů o Urban centru, srovnání mezi roky 2009, 2013 a 2017.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

23,1% 9,7% 67,2%

Slyšel(a) jste již někdy o Urban centru na Mečové ulici u Staré radnice?Rok 2017.

Ano, znám ho pouze zdoslechu.

Ano, toto centrum jsemjiž navštívil(a).

Ne, tento název slyšímpoprvé.

2009

2013

2017

0% 20% 40% 60% 80% 100%

27,4%

21,3%

23,1%

5,4%

7,6%

9,7%

67,2%

71,1%

67,2%

Slyšel(a) jste již někdy o Urban centru na Mečové ulici u Staré radnice?

Ano, znám ho pouze zdoslechu.

Ano, toto centrum jsem jižnavštívil(a).

Ne, tento název slyšímpoprvé.


n (2017) = 971, odpovědělo 99,7 % respondentů n (2013) = 1012, odpovědělo 99,2 % respondentů n (2009) = 1009, odpovědělo 100 % respondentů Graf: AUGUR Consulting




67

Respondentům, kteří uvedli, že Urban centrum již někdy navštívili (9,7 %, tj. 94 dotázaných), byla položena otázka týkající se jejich spokojenosti s činností tohoto centra. Drtivá většina respondentů (95,7 %), kteří měli možnost v minulosti Urban centrum navštívit, bylo s činností tohoto centra spíše nebo velmi spokojeno. Pouze necelá dvacetina obeznámených respondentů (4,3 %) byla s činností tohoto centra spíše nebo velmi nespokojena (graf č. 35). Z komparace mezi jednotlivými roky 2009,2013 a 2017 (graf č. 36) by se dalo soudit, že došlo k vzrůstu spokojenosti respondentů, co se týče činnosti tohoto centra.

Graf č. 35: Spokojenost respondentů s činností Urban centra.

Graf č. 36: Spokojenost respondentů s činností Urban centra, srovnání mezi roky 2009, 2013 a 2017.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

26,6% 69,1% 3,2% 1,1%

Jak jste byl(a) spokojen(a) nebo nespokojen(a) s činností tohoto centra?

Rok 2017.

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)

Spíše nespokojen(a)

Velmi nespokojen(a)

2009

2013

2017

0% 20% 40% 60% 80% 100%

38,5%

29,8%

26,6%

53,8%

59,5%

69,1%

7,7%

8,3%

3,2%

2,4%

1,1%

Jak jste byl(a) spokojen(a) nebo nespokojen(a) s činností tohoto centra?

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)

Spíše nespokojen(a)

Velmi nespokojen(a)

Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, n = 94, odpovědělo 9,7 % respondentů. Graf: AUGUR Consulting

n (2017) = 94, odpovědělo 9,7 % respondentů n (2013) = 76, odpovědělo 7,6 % respondentů n (2009) = 54, odpovědělo 5,4 % respondentů Graf: AUGUR Consulting




68

IX. 2. POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O WEBOVÝCH STRÁNKÁCH MĚSTA BRNA WWW.BRNO.CZ

Dalším z komunikačních kanálů, které využívá město pro informování svých obyvatel, jsou také webové stránky www.brno.cz.

Jak vyplývá z analýzy výsledků (graf č. 37), více než třetina respondentů (35,9 %) uvedlo, že o webových stránkách www.brno.cz slyší poprvé. Více než dvě pětiny dotázaných (41,0 %) uvedlo, že o těchto webových stránkách slyšela pouze z doslechu. Necelá čtvrtina dotázaných (23,1 %) deklaruje, že o webových stránkách Brna slyšelo a již je navštívilo.

Graf č. 37: Povědomí respondentů o webových stránkách www.brno.cz.

Respondentům, kteří uvedli, že webové stránky Brna již někdy navštívili (23,1 %, tj. 223 dotázaných), byla položena otázka týkající se četnosti jejich návštěv na těchto stránkách.

Méně často než pětkrát za půl roku navštěvují webové stránky města Brna tři pětiny respondentů (61,4 %). Více než čtvrtina dotázaných (28,3 %) navštěvuje stránky města jednou až třikrát měsíčně. Častěji než jednou týdně navštěvuje stránky města Brna 10,3 % respondentů.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

23,1% 41,0% 35,9%

Znáte webové stránky města Brna www.brno.cz?Rok 2017.

Ano, znám a anavštěvuji je.

Ano, znám, alenenavštěvuji je.

Ne, neznám.

Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, n= 974. Graf: AUGUR Consulting

http://www.brno.cz/




69

Graf č. 38: Četnost návštěv webových stránek www.brno.cz.

Respondentům, kteří uvedli, že webové stránky Brna již někdy navštívili (23,1 %, tj. 223 dotázaných), byla položena otázka týkající se účelu jejich návštěv na těchto stránkách. Respondenti mohli vybrat maximálně tři důvody, proč stránky www.brno.cz navštěvují. Celkem bylo uvedeno 494 odpovědí. Třetina respondentů uvedla (33,4 %), že na stránkách hledá praktické informace, např. kontakty na odbory, úřední dobu apod. Čtvrtina dotázaných (25,1 %) uvedla, že si potřebuje vyřídit např. doklady, registr vozidel, živnost apod. Podrobně odpovědi respondentů dokumentuje následující graf. č. 39.

Graf č. 39: Nejčastější důvody pro návštěvu webových stránek města Brna.

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

1,7% 3,90% 4,70% 28,30% 40,80% 20,60%

Jak často tyto stránky navštěvujete?Rok 2017.

Denně. Několikrát týdně.Jednou týdně. Jednou až třikrát měsíčně.Jednou až pětkrát za půl roku. Méně často.

0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0%

Jiný důvod

Dívám se na volná pracovní místa na úřadě

Prohlížím si úřední desku

Domlouvám si schůzku pomocí on-line…

Hledám a stahuji si konkrétní formuláře

Sleduji akce, které pořádá město

Hledám informace pro volný čas, zábavu

Potřebuji si vyřídit např. doklady.

Hledám praktické informace, např. úřední…

1,0%

1,6%

3,4%

5,5%

6,5%

9,9%

13,6%

25,1%

33,4%

Za jakým účelem stránky města navštěvujete? Rok 2017.


Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, n = 223, celkem 494 odpovědí. Graf: AUGUR Consulting




70

Respondentům, kteří uvedli, že webové stránky Brna již někdy navštívili (23,1 %, tj. 223 dotázaných), byla položena otázka týkající se jejich očekávání od stránek města Brna. Respondenti mohli zvolit až tři odpovědí. Celkem bylo zaznamenáno 485 odpovědí. Nejčastěji uvedli, že od webových stránek města Brna očekávají aktuální informace (39,6 %), dále přehlednost a dobrou orientaci (32,6 %) a uživatelsky přívětivé prostředí (17,5 %).

Graf č. 40: Očekávání od webových stránek města Brna.

Respondentům, kteří uvedli, že webové stránky Brna již někdy navštívili (23,1 %, tj. 223 dotázaných), byla položena otázka týkající se jejich dojmů po navštívení stránek města Brna. Respondentům byla předložena baterie sémantického diferenciálu, v níž na šestibodové škále mohli zaznamenat své dojmy po navštívení stránek města Brna.

U dvojice „aktuální – zastaralé“ více než tři čtvrtiny respondentů (76,9 %) uvedly, že považují stránky spíše za aktuální. Za zastaralé je považuje pouze 4,9 % dotázaných.

U dvojice „poskytují důležité informace - neposkytují důležité informace“ necelé tři čtvrtiny respondentů (73,6 %) uvedly, že stránky poskytují důležité informace a pouze 3,5 % dotázaných uvedlo, že ne.

U dvojice „profesionální - amatérské“ necelé více než dvě třetiny respondentů (64,6 %) uvedly, že stránky se jim zdály profesionální a pouze 8,5 % dotázaných uvedlo, že jim stránky města Brna připadaly amatérské.

U dvojice „přehledné – nepřehledné“ necelé dvě třetiny respondentů (60,7 %) uvedly, že stránky se jim zdály přehledné a pouze 10,8 % dotázaných uvedlo, že jim stránky města Brna připadaly nepřehledné.

U dvojice „uživatelsky příjemné – uživatelsky nepřívětivé“ necelé tři pětiny respondentů (59,7 %) uvedly, že stránky se jim zdály uživatelsky příjemné a pouze

0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0%

Něco jiného

Moderní vzhled

Pěkné grafické zpracování

Uživatelsky přívětivé prostředí

Dobrou orientaci, přehlednost

Aktuální informace

1,0%

3,7%

5,6%

17,5%

32,6%

39,6%

Co od stránek města očekáváte? Rok 2017.

Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, n = 223, celkem 485 odpovědí. Graf: AUGUR Consulting




71

8,5 % dotázaných uvedlo, že jim stránky města Brna připadaly uživatelsky nepřívětivé.

U dvojice „zajímavé - nudné“ necelá polovina respondentů (46,4 %) uvedla, že stránky se jim zdály zajímavé a pouze 14,8 % dotázaných uvedlo, že jim stránky města Brna připadaly nudné.

Graf č. 41: Dojmy z webových stránek města Brna.

Prostřednictvím volné otázky (bez nabízených variant odpovědí) bylo u respondentů,

kteří uvedli, že webové stránky Brna již někdy navštívili, identifikováno, co by

případně na internetových stránkách města změnili. Celkem na volnou otázku

odpovídalo 9,2 % respondentů, tj. 90 dotazovaných.

Na internetových stránkách města by respondenti nejčastěji neměnili nic, protože „stránky jsou dobré“. Naopak respondenti, kteří byli změně nakloněni, nejčastěji uváděli přidání aktualit, více informací o dění ve městě, zlepšení grafiky a přehlednosti stránek a změnu možnosti vyhledávání a struktury webu. Názorně výsledky dokumentuje následující tabulka č. 33.

Zajímavé

Uživatelsky příjemné

Přehledné

Profesionální

Poskytují důležité inforamce

Aktuální

0% 20% 40% 60% 80% 100%

46,4%

59,7%

60,7%

64,6%

73,6%

76,9%

38,8%

31,8%

28,5%

26,9%

22,9%

18,2%

14,8%

8,5%

10,8%

8,5%

3,5%

4,9%

Jaký dojem ve Vás zanechaly webové stránky města Brna?Rok 2017.

Spíše ano Střed Spíše ne





72

Tabulka č. 33: Co by případně respondenti změnili na internetových stránkách města

Co byste případně na internetových stránkách města změnil(a)? Rok 2017




četnosti (%)

Neměnil(a) bych nic. Stránky jsou dobré. 27 30,0

Přidat aktuality, více informací o dění ve městě. 18 20,0

Zlepšit grafiku. 15 16,7

Zlepšit přehlednost, možnosti vyhledávání, strukturu. 15 16,7

Vše – chtělo by to kompletně nové stránky. 7 7,7

Ostatní. 8 8,9

Celkem 90 100,0




73

X. NÁZORY NA CENTRUM BRNA

V současné době lze mluvit o problému městských center, která se potýkají se zhoršením kvality života, odlivem rezidentů, návštěvníků a nakupujících. Tento odliv je obecně způsoben například změnou využití bytových prostor na nebytové, existencí konkurenčních nákupních center v prostorech mimo centrum a na okrajích měst i existencí v jejich zázemí (komerční suburbanizace), která zároveň představují alternativu k trávení volného času v centru města. Následkem je zhoršující se kvalita a rozmanitost nabídky maloobchodu (včetně tzv. secondhandizace centra) či trávení volného času v centrech měst. V extrémních případech centrum města „nežije“, a to zejména ve večerních hodinách či o víkendech. Lidé do centra jdou jen z důvodu zaměstnání, nutných pochůzek či nárazových akcí, ale netráví v něm svůj volný čas, „nežijí“ v něm.

S některými z těchto problémů se potýká i Brno, a je proto žádoucí se tímto tématem zabývat. Proto byla v roce 2013 do výzkumu vložena nová sekce dotazníku, která se ve stručnosti snažila postihnout problematiku oživení/úpadku centra Brna.

X. 1. FREKVENCE NÁVŠTĚV CENTRA

Mezi respondenty byla zjišťována nejprve frekvence jejich pohybu v centru Brna. Nejčastěji se dotazovaní v centru Brna pohybují denně (36,8 %) a více než třetina respondentů navštíví centrum přibližně 1× týdně (34,4 %). Pouze 3,4 % dotázaných navštěvuje centrum velmi málo nebo téměř vůbec. Jinými slovy minimálně 1× týdně (a častěji) centrum města navštíví 71,1 % respondentů, což představuje veliký potenciál pro udržení a zvýšení kvality městského centra. Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 42, který obsahuje i data za rok 2013 pro možnost komparace.




74

Graf č. 42: Frekvence pohybu respondentů v centru Brna.

Následně byly analyzovány skupiny osob, které se v centru vyskytují nejčastěji. Z výsledků vyplývá, že denně nebo alespoň 1× týdně navštěvují centrum Brna nejvíce mladí lidé (93,6 % osob ve věku 18–30 let). Čím jsou lidé starší, tím méně do centra chodí. Dále se nejčastěji (denně nebo alespoň 1× týdně) v centru vyskytují podnikatelé (81,3 %), nezaměstnaní (81,3 %), studenti (94,8 %) a osoby, které nemají trvalý pobyt v Brně (83,7 %). Výsledky dokumentuje následující tabulka č. 34.


Tabulka č. 34: Frekvence pohybu respondentů v centru Brna ve vztahu k vybraným sociodemografickým charakteristikám.

Frekvence pohybu respondentů v centru Brna

Denně nebo alespoň 1×

týdně (v %)

1–2× měsíčně nebo několikrát

do roka (v %)

Méně často nebo vůbec

(v %)

Celkem (v %)

Celkově 71,2 23,6 5,2 100,0

Pohlaví Muž 70,6 24,8 4,6 100,0

Žena 71,8 22,3 5,9 100,0

Vě

k

18–30 let 93,6 5,6 0,8 100,0

31–45 let 70,7 25,7 3,6 100,0

46–60 let 65,6 29,5 4,9 100,0

61–75 let 52,0 36,6 11,4 100,0

76 let a více 36,2 41,4 22,4 100,0

0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0%

Téměř vůbec

Méně často

Několikrát do roka

1x-2x měsíčně

Minimálně 1x týdně

Denně

3,4%

1,8%

5,6%

18,0%

34,4%

36,8%

2,10%

1,80%

4,60%

19,00%

41,50%

31,00%

Jak často se pohybujete v centru Brna?

Rok 2013 Rok 2017





75

Vzd

ělá

ní

Bez vzdělání nebo základní vzdělání

82,1 12,8 5,1 100,0

Středoškolské bez maturity, vyučen(a)

65,7 25,2 9,1 100,0

Středoškolské s maturitou 72,7 23,9 3,4 100,0

Vysokoškolské 71,7 22,9 5,4 100,0

Ek

on

om

ick

á a

kti

vit

a Zaměstnanec 71,7 24,2 4,1 100,0

Podnikatel(ka) 81,3 16,7 2,0 100,0


73,0 24,3 2,7 100,0

Nezaměstnaný(á) 81,0 14,3 4,7 100,0


39,7 44,0 16,3 100,0

V domácnosti nebo na RD 69,6 30,4 0,0 100,0

Student(ka), učeň (učnice) 94,8 2,6 2,6 100,0

Trv

alý

po

by

t v

Brn

ě Ano 68,6 25,7 5,7 100,0

Ne 83,7 13,3 3,0 100,0


X. 2. DŮVODY NÁVŠTĚV V CENTRU

U respondentů, kteří odpověděli, že navštěvují centrum Brna26 , byl zjišťován důvod, proč do centra přišli. Dotazovaní mohli vybrat až tři důvody z 12 nabízených možností, popřípadě uvést vlastní důvod. Na otázku odpovědělo a alespoň jeden důvod uvedlo 74,9 % respondentů. Jejich nejčastějším důvodem pohybu v centru bylo setkání s přáteli, známými (65,7 %), nákupy (48,4 %) nebo kultura jako divadlo, kino, koncerty, výstavy, či památky (38,9 %). Podrobněji jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu č. 43, i s daty za rok 2013 pro možnost komparace.

26 Tj. respondenti, kteří neodpověděli variantou „Téměř vůbec“ (celkem 990 osob).




76

Graf č. 43: Důvody pohybu respondentů v centru Brna.

Jiný důvod (rok 2013): jen projíždí (cestou do práce apod.) (5×), vlakové nádraží, cestování (3×), návštěva kostela (3×) apod.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Jiný důvod

Studuji zde

Bydlím zde

Sportovní vyžití

Chodím sem jen tak na procházku

Musím sem z pracovních důvodů

Pracuji zde

Chodím sem za službami (na úřad, k lékaři)

Zábavní akce (různé trhy/jarmarky/vinařské agastronomické výstavy)

Gastronomie (restaurace/kavárny/bary)

Kultura(divadlo/kino/koncerty/výstavy/památky)

Nákupy

Setkání s přáteli, známými

2,30%

7,40%

8,40%

8,60%

9,90%

10,70%

17,70%

20,10%

22,20%

34,40%

38,90%

48,40%

65,70%

2,00%

7,30%

3,70%

5,30%

5,10%

13,00%

16,70%

25,10%

20,90%

25,60%

81,50%

61,20%

37,20%

Z jakých důvodů se pohybujete v centru Brna?

Rok 2013 Rok 2017





77

X. 3. HODNOCENÍ NABÍDKY MALOOBCHODU V CENTRU

Rozmanitost nabídky maloobchodu v centru Brna se dle názoru více než čtvrtiny respondentů v posledních pěti letech zlepšila (29,6 %), více než třetina dotázaných uvádí, že zůstala stejná (36,3 %) a pouze pro desetinu respondentů se rozmanitost nabídky zhoršila (11,6 %). Ostatní dotázaní tento aspekt nedokážou posoudit (22,6 %). Výsledky jsou znázorněny v následujícím grafu č. 44, i s daty za rok 2013 pro možnost komparace.

Graf č. 44: Vnímání změny rozmanitosti nabídky maloobchodu v centru Brna v posledních pěti letech.

Z třídění druhého stupně vyplývá, že rozmanitost obchodu se zlepšila zejména podle podnikatelů. Lidé se středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučení, drobní živnostníci a v domácnosti nevnímají oproti celému souboru respondentů žádnou změnu v rozmanitosti nabídky maloobchodu. Zhoršení nabídky maloobchodu nejvíce vnímají osoby ve věku 61–75 let a nezaměstnaní. Výsledky dokumentuje tabulka č. 35.

2013

2017

0% 20% 40% 60% 80% 100%

25,7%

29,6%

34,0%

36,3%

18,9%

11,6%

21,4%

22,5%

Jak vnímáte změnu rozmanitosti nabídky maloobchodu v centru Brna v posledních pěti letech?

Rozmanitost nabídkymaloobchodu sezlepšilaRozmanitost nabídkymaloobchodu zůstalastejnáRozmanitost nabídkyse zhoršila

Nevím, nedokážuposoudit

Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017, n = 974, odpovědělo 87,7 % respondentů. Graf: AUGUR Consulting




78

Legenda k tabulce č. 35: 1. Rozmanitost nabídky maloobchodu se zlepšila. 2. Rozmanitost nabídky maloobchodu zůstala stejná. 3. Rozmanitost nabídky se zhoršila.

4. Nevím, nedokážu posoudit.


Tabulka č. 35: Vnímání změny rozmanitosti nabídky maloobchodu v centru Brna v posledních pěti letech ve vztahu k vybraným sociodemografickým charakteristikám.

Změna rozmanitosti nabídky maloobchodu v centru Brna.

1 (v %)

2 (v %)

3 (v %)

4 (v %)

Celkem (v %)

Celkově 29,6 36,3 11,6 22,5 100,0

Pohlaví Muž 25,2 39,2 9,8 25,8 100,0

Žena 33,6 33,6 13,2 19,6 100,0

Vě

k

18–30 let 31,9 36,1 6,9 25,1 100,0

31–45 let 33,2 35,8 11,3 19,7 100,0

46–60 let 31,2 37,1 13,9 17,8 100,0

61–75 let 17,3 37,3 16,4 29,0 100,0

76 let a více 18,0 36,0 12,0 34,0 100,0

Vzd

ělá

ní Bez vzdělání nebo základní vzdělání 25,7 51,4 8,6 14,3 100,0

Středoškolské bez maturity, vyučen(a) 22,8 40,7 12,0 24,5 100,0

Středoškolské s maturitou 33,1 34,9 8,9 23,1 100,0

Vysokoškolské 29,4 33,8 15,2 21,6 100,0

Ek

on

om

ick

á a

kti

vit

a Zaměstnanec 31,2 38,0 11,5 19,3 100,0

Podnikatel(ka) 51,5 30,3 9,1 9,1 100,0 Drobný živnostník, OSVČ, volná

spolupráce 24,1 41,4 10,3 24,2 100,0

Nezaměstnaný(á) 41,2 23,5 17,6 17,7 100,0 Důchodce (důchodkyně), včetně

invalidních, ZTP 15,7 34,6 15,0 34,7 100,0

V domácnosti nebo na RD 39,1 47,8 8,7 4,4 100,0

Student(ka), učeň (učnice) 31,4 33,3 6,9 28,4 100,0

Po

liti

cká

ori

en

tace

Levice 28,5 38,7 8,1 24,7 100,0

Střed 28,2 37,5 12,7 21,6 100,0

Pravice 33,2 34,0 10,2 22,6 100,0

Trv

alý

po

by

t v

Brn

ě Ano 29,3 38,8 12,2 19,7 100,0

Ne 30,9 23,0 8,6 37,5 100,0





79

X. 4. IDENTIFIKACE PROBLÉMOVÝCH JEVŮ V CENTRU

V závěru bylo pomocí baterie 14 otázek zjišťováno hodnocení jevů, které se vyskytují v centru Brna. Cílem bylo zjistit, zda jsou určité „parametry“ centra nebo jevy, se kterými se běžně setkávají návštěvníci centra, vnímány jako problémové, či nikoliv. Za téměř bezproblémové lze podle názoru respondentů považovat otevírací doby obchodů (87,4 %), tramvaje v centru (81,3 %) a cyklisty v centru Brna (68,9 %). Největším problémem v Brně jsou pro osm z deseti respondentů (82,3 %) bezdomovci v ulicích a pro téměř tři čtvrtiny dotazovaných je to (ne)dostatečná kapacita parkovacích míst pro centrum (74,1 %). Podrobně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu č. 45.

Graf č. 45: Identifikace problémových jevů v centru Brna, rok 2017.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Bezdomovci v ulicích.

Dostatečná kapacita parkovacích míst pro…

Pouliční prodejci.

Rozbité chodníky a povrchy ulic v centru.

Čistota a funkčnost městského mobiliáře v…

Vybavenost veřejných prostranství v centru…

Čistota ulic, náměstí a parků v centru.

Dopravní zátěž pěší zóny - zásobování, taxi.

Hluk (z dopravy, ze zábavních akcí, ze zahrádek).

Pouliční umělci.

Rozmanitost obchodů.

Cyklisté v centru města

Tramvaj v centru.

Otevírací doby obchodů.

2,7%

3,7%

5,9%

7,3%

9,4%

9,4%

9,9%

11,1%

15,4%

21,6%

25,7%

25,8%

33,9%

35,3%

14,0%

15,5%

38,5%

41,8%

46,9%

50,3%

49,4%

46,6%

46,5%

49,4%

54,8%

43,0%

47,5%

52,2%

30,4%

26,1%

24,3%

35,1%

33,8%

31,4%

31,8%

30,1%

22,4%

17,2%

14,0%

17,7%

13,3%

8,5%

51,9%

47,8%

27,8%

14,7%

9,0%

7,0%

8,4%

9,5%

12,3%

2,7%

9,4%

4,8%

1,9%

1,0%

6,9%

3,5%

1,1%

0,9%

1,9%

0,5%

2,7%

3,4%

2,3%

2,8%

4,1%

0,5%

2,1%

Znamenají pro vás v centru Brna následující jevy problém, nebo naopak problémem nejsou?

Rok 2017.

Rozhodně není problém Spíše není problém Spíše je problém Rozhodně je problém Nevím, nemohu posoudit





80

Pro možnost komparace výsledků uvádíme níže graf č. 46 s výsledky identifikovanými v rámci obdobného průzkumu realizovaného v roce 2013.

Graf č. 46: Identifikace problémových jevů v centru Brna, rok 2013.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Bezdomovci v ulicích.

Dostatečná kapacita parkovacích míst pro…

Rozbité chodníky a povrchy ulic v centru.

Pouliční prodejci.

Čistota ulic, náměstí a parků v centru.

Hluk (z dopravy, ze zábavních akcí, ze…

Čistota a funkčnost městského mobiliáře v…

Vybavenost veřejných prostranství v centru…

Dopravní zátěž pěší zóny - zásobování, taxi.

Pouliční umělci.

Rozmanitost obchodů.

Otevírací doby obchodů.

Tramvaj v centru.

2,7%

2,9%

6,2%

9,7%

11,9%

12,0%

12,1%

15,0%

18,8%

26,9%

37,5%

49,1%

56,9%

13,8%

9,1%

46,9%

28,3%

45,5%

51,1%

41,1%

46,6%

50,7%

46,0%

41,6%

40,8%

30,5%

34,2%

19,4%

32,4%

29,6%

29,3%

24,0%

34,7%

29,8%

16,8%

17,1%

13,9%

5,8%

7,7%

46,5%

60,8%

13,0%

30,5%

11,9%

6,6%

10,4%

6,9%

5,8%

3,7%

1,7%

3,6%

2,8%

7,8%

1,5%

1,9%

1,4%

6,3%

1,7%

1,7%

7,9%

2,1%

3,3%

2,6%

1,3%

Znamenají pro vás v centru Brna následující jevy problém, nebo naopak problémem nejsou?

Rok 2013.

Rozhodně není problém Spíše není problém Spíše je problém Rozhodně je problém Nevím, nemohu posoudit

Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2013, n=1012 Graf: AUGUR Consulting





81

XI. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ

V závěru této zprávy si společnost AUGUR Consulting s.r.o. dovoluje předložit stručnou rekapitulaci výsledků sociologického výzkumu realizovaného dotazníkovou formou mezi občany Brna metodou face to face interakcí. Výzkum byl uskutečněn v termínu od 12. 5. 2017 do 2. 6. 2017 a do statistického zpracování bylo zahrnuto celkem 974 respondentů.

V provedeném sociologickém výzkumu byly identifikovány postoje obyvatel města Brna ke svému městu, a to na vzorku, který odráží základní strukturaci populace v sociálnědemografických dimenzích (kvótní výběr). Při sběru dat byly uplatněny kontrolní mechanismy s využitím kupónu, ve kterém respondenti uváděli své jméno a kontaktní údaje. Odtud lze čerpat i přesvědčení, že názory získané na vzorku obyvatel s velkou mírou přesnosti vyjadřují aktuální postoje celé populace obyvatel města Brna starších 18 let.

Cílem výzkumu bylo především zjištění výsledné hodnoty tří souhrnných indikátorů „Image města z vnitřního pohledu“, „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ a „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB“. Dále pak šlo o zjištění pozitivních a negativních faktorů ovlivňujících život ve městě, zjištění vztahu k městu, zjištění asociací, které se s městem pojí, zjištění způsobů informování obyvatel Brna o dění ve městě a zjištění vnímání a hodnocení městského centra obyvateli města.

Pro potřeby výpočtu souhrnných indikátorů byly mj. provedeny výpočty dílčích indikátorů. Tyto dílčí indikátory byly vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku (souhlas nebo nesouhlas respondentů s položkou či výrokem). Dotazovaní odpovídali na ordinálních škálách, kdy 1 = „Velmi spokojen“ / „Rozhodně souhlasím“ až po 4 = „Velmi nespokojen“ / „Rozhodně nesouhlasím“. Pro účely výpočtu dílčích indikátorů byla vyloučena varianta odpovědi „Nevím“. Výsledný indikátor byl vypočítán jako průměr ze všech dílčích indikátorů. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší (střední hodnota je 2,5).

Vzhledem k tomu, že jednotlivé dílčí indikátory jsou velmi podrobně analyzovány a komparovány v rámci hlavní části této závěrečné zprávy, zde stručně představujeme především poznatky a výsledky, u kterých došlo mezi léty 2009, 2013 a 2017 k zásadnějším posunům.

Jak vyplývá z analýz, u všech tří měřených indikátorů došlo mezi léty 2013 až 2017 k mírným pozitivním změnám v hodnocení.

Indikátor „Image města Brna z vnitřního pohledu“ získal v roce 2017 hodnotu v průměru 1,94, což je oproti roku 2013 (1,99) mírný pozitivní posun. V roce 2009 byla hodnota indikátoru 2,22. Pozitivní posun oproti roku 2013 činí 0,05, což není statisticky významná změna.

Indikátor „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ byl v roce 2017 hodnocen průměrem 1,98, což je oproti roku 2013 (1,99) taktéž mírný pozitivní




82

posun. V roce 2009 byla hodnota indikátoru 2,15. Pozitivní posun oproti roku 2013 činí 0,01, nejde tedy o statisticky významnou změnu.

Indikátor „Spokojenost obyvatel s prací úředníků MMB“ byl v roce 2017 hodnocen průměrem 1,73. V roce 2013 byla hodnota indikátoru 1,77 a v roce 2009 1,77. Pozitivní posun oproti roku 2013 činí 0,04, změna tedy není statisticky významná.

INDIKÁTOR „IMAGE MĚSTA BRNA Z VNITŘNÍHO POHLEDU“ byl měřen s využitím celkem 44 zjišťovacích položek – výroků. Větší část výroků byla pro účely komparace přejata z výzkumu realizovaného v roce 2013. Nově bylo uplatněno pět výroků (zohledňuje aktuální situaci a potřebu zajištění zpětné vazby).

Z analýz vyplývá, že respondenti nejvíce souhlasí s tím, že Brno je městem univerzit (1,32), Brno je město hokeje (1,42) a že se v Brně dobře orientuje (1,47). Na druhou stranu respondenti nejméně souhlasí s tím, že Brno se umí dobře propagovat v nadnárodním měřítku (2,65), v Brně se dá dobře jezdit autem (2,65) a že Brno se umí dobře propagovat v rámci České republiky (2,52).

Kromě souhlasu nebo nesouhlasu s výroky byly prostřednictvím volných otázek (bez nabízených variant odpovědí) identifikovány přednosti a problémy Brna z pohledu respondentů.

Největší předností města Brna je podle spontánních odpovědí respondentů obecně architektura, historické skvosty, historické jádro města a památky, dále pak obyvatelé zmínili fakt, že Brno je kulturní město, má bohatý kulturní program, muzea, koncerty, kluby atd. Za přednost dotazovaní považují jmenovitě také Špilberk, Petrov a přehradu a její okolí.

Největším problémem města Brna je podle spontánních odpovědí respondentů doprava (špatná průjezdnost městem, provoz velkého městského okruhu, dobudování komunikací, smog apod.), dále pak situace okolo vlakového nádraží a bezprostředního okolí (nevyhovující stav včetně neatraktivního okolního prostředí, nedořešená otázka přesunu nádraží), sociálně nepřizpůsobiví občané, parkování a nepořádek (v centru, v parcích, nedostatečný úklid).

INDIKÁTOR „SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ“ byl hodnocen s využitím celkem 58 zjišťovacích položek.

Indikátor „Spokojenost obyvatel města“ sledoval celkem 14 oblastí života (sport, kultura, nákupní možnosti apod.). Nejlépe hodnocenou oblastí života z pohledu respondentů jsou nákupní možnosti (1,53), dále pak oblast kultury (1,63), rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren apod. (1,71), oblast vzdělávání (1,80) a zdravotní služby (1,85). Naproti tomu hůře jsou hodnoceny oblasti údržba a čistota města (2,15), bezpečnosti (2,27) a nejhůře oblast dopravy a komunikací (2,57). Poslední vyjmenovaná oblast jako jediná vykazuje negativní hodnocení – jediná překročila kritickou střední hodnotu (2,5).27 Nyní stručně shrneme výsledky v rámci jednotlivých oblastí života, ze kterých se skládal souhrnný indikátor:

27 Pokud se podíváme na všech 58 položek, u většiny z nich hodnocení zůstalo v pozitivním intervalu

a nepřevážilo do negativního hodnocení. Střední hodnotu 2,5 v hodnocení překročilo jen 9 položek: Spokojenost s nabídkou mateřských škol (2,54), Spokojenost s podporou nových podnikatelských




83

➢ V oblasti sportu nejlépe hodnotí respondenti množství – nabídku sportovních zařízení pro občany v Brně (1,91), dále pak práci sportovních klubů s dětmi a mládeží (2,00) a dostupnost veřejně přístupných sportovišť, hřišť a plácků (2,01).

➢ V oblasti kultury nejlépe respondenti hodnotí nabídku divadel (1,52), dostupnost a služby knihoven (1,52), dále pak nabídku muzeí a výstavních síní (1,60), nabídku kin (1,74) a nabídku kulturních zařízení v Brně (1,76).

➢ V oblasti rekreace, dostupnosti restaurací, kaváren, cukráren apod. respondenti nejlépe hodnotí dostupnost restaurací, kaváren a cukráren (1,48), o něco hůře pak možnosti pro rekreaci (1,93).

➢ V oblasti nákupních možností respondenti nejlépe hodnotí dostupnost obchodů s potravinami (1,50), o něco hůře pak dostupnost ostatních obchodů (1,56).

➢ V oblasti dopravy respondenti nejlépe hodnotí kvalitu veřejné dopravy (2,13) a infrastrukturu pro pěší (2,18). Naproti tomu hůře jsou hodnoceny stavy chodníků (2,48), stav komunikací (2,71), řešení dopravy ve městě (2,88) a nejhůře dostatek parkovacích míst ve městě (3,27).

➢ V oblasti údržby a čistoty města respondenti nejlépe hodnotí četnost a pravidelnost odvozu komunálního odpadu (1,97), možnosti třídění odpadů (2,02), údržbu a úklid parků (2,24) a naproti tomu nejhůře hodnocenou položkou v této oblasti byla údržba a úklid ulic a náměstí (2,37).

➢ V oblasti bezpečnosti respondenti nejlépe hodnotili bezpečnost v okolí svého bydliště (2,04) a spokojenost s bezpečností z hlediska silničního provozu (2,29). Hůře byla hodnocena práce Policie ČR v místě bydliště (2,33) a práce městské policie v místě bydliště (2,42).

➢ V oblasti veřejných prostranství a životního prostředí byla respondenty nejlépe hodnocena kvalita životního prostředí v okolí Brna (1,75), dostupnost parků (1,80), kvalita péče o památky (1,86) a kvalita a dostupnost ostatních veřejných ploch určených k odpočinku (1,91). Nejhůře byla hodnocena kvalita pitné vody (1,99) a kvalita životního prostředí v Brně (2,05).

➢ V oblasti informovanosti občanů o dění ve městě a participace na něm respondenti nejlépe hodnotili dostupnost míst Czech POINTu (1,91), dále pak služby turistických informačních center (2,03) a informovanost občanů o dění ve městě (2,16). Hůře byly hodnoceny možnosti účastnit se veřejných setkání, besed občanů se zástupci města (2,18), možnosti podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna (2,22) a možnost podílet se na místním plánování (2,35).

➢ V oblasti zdravotních služeb byly hodnoceny dvě položky: dostupnost zdravotních služeb (1,81) a kvalita zdravotní péče (1,89).

záměrů (2,56), Spokojenost se stavem chodníků (2,58), Spokojenost s údržbou a úklidem ulic a náměstí (2,58), Spokojenost s infrastrukturou pro cyklisty (cyklostezky) (2,64), Spokojenost s řešením dopravy ve městě (průjezdnost města apod.) (2,76), Spokojenost s nabídkou (pro Vás zajímavých) pracovních míst (2,77), Spokojenost se stavem komunikací (silnic) (2,92) a Spokojenost s dostatkem parkovacích míst ve městě (3,45).




84

➢ V oblasti sociálních služeb byly hodnoceny dvě položky: dostupnost sociálních služeb (1,98) a kvalita sociální péče (2,07).

➢ V oblasti vzdělávání jsou respondenti nejvíce spokojeni s nabídkou vysokých škol (1,52), dále pak s nabídkou možnosti vzdělávání (1,65), s nabídkou středních škol a učilišť (1,77), s nabídkou základních škol (1,84) a s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých (1,91). Nejhůře hodnocenou oblastí vzdělávání je nabídka mateřských škol (2,10).

➢ V oblasti bydlení jsou respondenti nejvíce spokojeni s kvalitou bydlení ve své městské části (1,79), s dostupností bydlení v Brně (2,05) a nejméně s dostupností bydlení ve své městské části (2,08).

➢ V oblasti trhu práce a podnikání respondenti nejlépe hodnotili spokojenost se svým zaměstnáním (1,83) a s možností odborné rekvalifikace (2,12). Nejhůře byla respondenty hodnocena podpora nových podnikatelských záměrů (2,22) a nabídka pracovních míst (2,26).

Kromě konkrétních položek byla zjišťována také obecná míra spokojenosti obyvatel s životem v Brně a další doplňkové indikátory. Jak vyplývá z analýzy výsledků, 96,8 % dotazovaných uvedlo, že jsou velmi (37,7 %) nebo spíše (59,1 %) spokojeni s Brnem jako místem, kde žijí. Nespokojenost s Brnem projevila méně než dvacetina dotázaných (spíše nespokojen(a) 3,2 % a velmi nespokojen nebyl nikdo).

Důvody nespokojenosti s životem ve městě byly identifikovány prostřednictvím volné otázky (bez nabízených variant odpovědí). Jednalo se o identifikaci spontánních reakcí respondentů, kteří na otázku „Jak jste spokojen(a) nebo nespokojen(a) s Brnem jako místem, kde žijete?“ odpověděli variantou „Spíše nespokojen(a)“ nebo „Velmi nespokojen(a)“. Na otázku odpovídala pouze 3,3 % respondentů. Hlavním důvodem nespokojenosti s životem ve městě je podle spontánních odpovědí méně než dvacetiny respondentů stav automobilové dopravy, dále pak nepořádek, špinavé město, neustálé opravy a hluk.

INDIKÁTOR „SPOKOJENOST OBYVATEL S PRACÍ ÚŘEDNÍKŮ MMB“ byl hodnocen s využitím celkem šesti zjišťovacích položek, na které odpovídali jen ti respondenti, kteří v uplynulých dvou letech řešili na MMB nějaký svůj požadavek, tedy 389 dotazovaných.

Nejvíce respondenti oceňují, že při návštěvě MMB dostali od pracovníků informace a rady, které potřebovali (1,59), že jim tyto informace byly sděleny jasně a srozumitelně (1,61) a pracovníci se k nim chovali vlídně (1,71). Hůře byla hodnocena vstřícnost a ochota pomoci od pracovníků MMB (1,78), vyřízení dané záležitosti ze strany pracovníka MMB (1,78) a jednání pracovníka a jeho řešení dané záležitosti (aktivní, pružné, se snahou o rychlost a efektivnost) (1,91).

Jak vyplývá z analýzy výsledků, respondenti, kteří přišli v posledních cca dvou letech do styku s pracovníkem (pracovníky) Magistrátu města Brna (tj. 389 respondentů), s nimi komunikovali nejčastěji formou osobní návštěvy (59,4 %), dále telefonicky (24,7 %) a nejméně často prostřednictvím e-mailové korespondence (15,9 %).




85

OSTATNÍ TEMATICKÉ OBLASTI VÝZKUMU, jako jsou asociace, které se pojí s Brnem, nebo způsob získávání informací o městě, jsou do zjišťování zařazeny pro úplnost a rozšiřují pokrytí tématu.

Když se řekne Brno, tak se respondentům velmi silně vybaví památky (Petrov, Špilberk, Stará radnice) (78,1 %), Brněnská přehrada (72,5 %) a Kometa, hokej (68,7 %). Oproti tomu respondenti méně často spojují město Brno s asociacemi, jako je maloměsto (47,6 % respondentů se tato položka nevybaví vůbec) nebo rozhádané město (37,3 % dotázaných se tato položka nevybaví vůbec).

Další otázky výzkumu se zaměřily na způsob získávání informací o městě. Respondenti nejčastěji uvedli, že informace se pravidelně dozvídají zprostředkovaně (od členů rodiny, příbuzných, od sousedů, známých, spolupracovníků apod.) (23,4 %), pravidelnými zdroji informací o dění v Brně jsou pro ně zpravodaje místních částí (16,4 %), nebo ze sociálních sítí (16,2 %).

Jedním z komunikačních kanálů, které město využívá pro informování svých obyvatel, je Urban centrum sídlící na Staré radnici v Brně. Nicméně téměř sedm respondentů z deseti (67,2 %) uvedlo, že o informačním centru městských rozvojových projektů Urban centru slyší poprvé. Necelá čtvrtina dotázaných (23,1 %) uvedla, že o tomto centru slyšela jenom z doslechu a pouze 9,7 % dotázaných o Urban centru slyšelo a toto centrum již navštívilo.

Respondentům, kteří uvedli, že Urban centrum již někdy navštívili (9,7 %, tedy 94 dotazovaných), byla položena otázka týkající se jejich spokojenosti s činností tohoto centra. Jak vyplývá z analýzy výsledků, drtivá většina respondentů (95,7 %), kteří měli možnost v minulosti Urban centrum navštívit, bylo s činností tohoto centra spíše nebo velmi spokojeno. Pouze dvacetina respondentů (4,3 %) byla s činností tohoto centra spíše nebo velmi nespokojena.

Do výzkumu byla nově začleněna část týkající se povědomí respondentů o webových stránkách města Brna – www.brno.cz. Pouze čtvrtina dotazovaných (23,1 %) odpověděla, že webové stránky města Brna zná a navštěvuje je. Tito respondenti webové stránky města nejčastěji navštěvují méně často než pětkrát za půl roku (61,4 %) a třetina z nich (33,4 %) stránky využívají k hledání praktických informací, např. kontaktů na odbory atd. Dále jsou webové stránky obyvateli města využívány v případě, že si potřebují vyřídit, např. doklady, registr vozidel, živnost apod. Respondentům, kteří uvedli, že webové stránky Brna již někdy navštívili (23,1 %, tedy 941 dotazovaných), byla položena otázka týkající se jejich očekávání od stránek města Brna. Nejčastěji uvedli, že od webových stránek města Brna očekávají aktuální informace (39,6 %), dále přehlednost a dobrou orientaci (32,6 %) a uživatelsky přívětivé prostředí (17,5 %).

Respondenti byli dotazování ohledně centra města a jeho využití. Mezi respondenty byla nejprve zjišťována frekvence jejich pohybu v centru Brna. Nejčastěji dotazovaní navštíví centrum denně (36,8 %) a více než třetina respondentů se v centru Brna pohybuje minimálně jedenkrát týdně (34,4 %). U respondentů, kteří odpověděli, že navštěvují centrum Brna (96,6 %, tedy 941 dotazovaných), byl zjišťován důvod, za jakým do centra přišli. Jejich nejčastějším důvodem pohybu v centru bývá setkání s přáteli, známými (65,7 %), nákupy (48,4 %) nebo kultura (divadlo, kino, koncerty, výstavy, památky) (38,9 %).

http://www.brno.cz/




86

Rozmanitost nabídky maloobchodu v centru Brna se dle názoru více než čtvrtiny respondentů zlepšila (29,5 %), více než třetina dotázaných uvádí, že zůstala stejná (36,3 %) a pouze pro desetinu respondentů se rozmanitost nabídky zhoršila (11,6 %). Ostatní dotázaní nevědí, nedokážou posoudit (22,6 %).

V závěru této sekce dotazníku bylo pomocí baterie 13 položek – otázek zjišťováno vnímání a hodnocení určitých jevů či parametrů, se kterými se v Brně setkávají uživatelé městského centra. Jako téměř bezproblémové lze podle názoru respondentů považovat otevírací doby obchodů (87,4 %), tramvaje v centru (81,3 %) a cyklisty v centru Brna (68,9 %). Největším problémem v Brně jsou pro osm z deseti respondentů (82,3 %) bezdomovci v ulicích a pro téměř tři čtvrtiny dotazovaných je to (ne)dostatečná kapacita parkovacích míst pro centrum (74,1 %).

Věříme, že zprostředkované informace a zjištěné výsledky výzkumu Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2017 budou ze strany vedení Magistrátu města Brna hodnoceny jako inspirativní, podnětné a napomohou k dalšímu systematickému, strategickému rozvíjení jednotlivých oblastí.




87

XII. PŘÍLOHY

XII. 1. SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1: Komparace výsledného indikátoru „Image města Brna z vnitřního pohledu“ v jednotlivých letech 2009, 2013 a 2017. ..................................................................................................................... 15

Graf č. 2: Souhlas nebo nesouhlas respondentů s výroky. ................................................................... 16

Graf č. 3: Obecná míra spokojenosti obyvatel města Brna v roce 2017. .............................................. 24

Graf č. 4: Komparace obecné míry spokojenosti obyvatel Brna v letech 2009, 2013 a 2017. ............. 25

Graf č. 5: Komparace obecné míry spokojenosti obyvatel Brna v letech 2009, 2013 a 2017 – kategorizovaná podoba. ........................................................................................................................ 25

Graf č. 6: Srovnání míry spokojenosti obyvatel v jednotlivých městech ČR. ........................................ 26

Graf č. 7: Komparace výsledného indikátoru „Spokojenost obyvatel města“ v jednotlivých letech 2009, 2013 a 2017. .......................................................................................................................................... 32

Graf č. 8: Míra spokojenosti respondentů s danými položkami. ............................................................ 33

Graf č. 9: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit – sport. ............... 38

Graf č. 10: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit – kultura. ........... 39

Graf č. 11: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit – rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren apod. ................................................................................... 40

Graf č. 12: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se volnočasových aktivit – nákupní možnosti. ............................................................................................................................................... 41

Graf č. 13: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se dopravy a komunikací. ........................ 42

Graf č. 14: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se údržby a čistoty města......................... 43

Graf č. 15: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se bezpečnosti. ........................................ 45

Graf č. 16: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se veřejných prostranství a životního prostředí. ................................................................................................................................................ 46

Graf č. 17: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se informovanosti občanů o dění ve městě a participace na něm. ............................................................................................................................ 48

Graf č. 18: Spokojenost respondentů se zdravotními službami. ........................................................... 49

Graf č. 19: Spokojenost respondentů se sociálními službami. .............................................................. 50

Graf č. 20: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se vzdělávání. .......................................... 51

Graf č. 21: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se bydlení. ................................................ 52

Graf č. 22: Spokojenost respondentů s oblastmi týkajícími se trhu práce a podnikání......................... 53

Graf č. 23: Komunikace s pracovníky Magistrátu města Brna v posledních cca 2 letech. ................... 56

Graf č. 24: Identifikace způsobu komunikace s pracovníky MMB. ........................................................ 56

Graf č. 25: Komparace výsledného indikátoru „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků“ v jednotlivých letech 2009, 2013 a 2017. .............................................................................................. 58

Graf č. 26: Míra souhlasu respondentů s výroky. .................................................................................. 59

Graf č. 27: Asociace, rok 2017. ............................................................................................................. 61





88


Graf č. 30: Způsob získávání informací o dění v Brně, rok 2017. ......................................................... 64

Graf č. 31: Způsob získávání informací o dění v Brně, rok 2013 .......................................................... 65

Graf č. 32: Způsob získávání informací o dění v Brně, rok 2009. ......................................................... 65

Graf č. 33: Povědomí respondentů o Urban centru............................................................................... 66

Graf č. 34: Povědomí respondentů o Urban centru, srovnání mezi roky 2009, 2013 a 2017. .............. 66

Graf č. 35: Spokojenost respondentů s činností Urban centra. ............................................................. 67

Graf č. 36: Spokojenost respondentů s činností Urban centra, srovnání mezi roky 2009, 2013 a 2017. ............................................................................................................................................................... 67

Graf č. 37: Povědomí respondentů o webových stránkách www.brno.cz. ............................................ 68

Graf č. 38: Četnost návštěv webových stránek www.brno.cz. .............................................................. 69

Graf č. 39: Nejčastější důvody pro návštěvu webových stránek města Brna. ...................................... 69

Graf č. 40: Očekávání od webových stránek města Brna. .................................................................... 70

Graf č. 41: Dojmy z webových stránek města Brna. ............................................................................. 71

Graf č. 42: Frekvence pohybu respondentů v centru Brna. .................................................................. 74

Graf č. 43: Důvody pohybu respondentů v centru Brna. ....................................................................... 76

Graf č. 44: Vnímání změny rozmanitosti nabídky maloobchodu v centru Brna v posledních pěti letech. ............................................................................................................................................................... 77

Graf č. 45: Identifikace problémových jevů v centru Brna, rok 2017. .................................................... 79

Graf č. 46: Identifikace problémových jevů v centru Brna, rok 2013. .................................................... 80




89

XII. 2. SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Sociálně demografické charakteristiky obyvatel ................................................................ 7

Tabulka č. 2: Vztah respondentů k Brnu. .............................................................................................. 10

Tabulka č. 3: Výrok odpovídající vztahu respondenta k Brnu podle vybraných sociodemografických charakteristik.......................................................................................................................................... 11

Tabulka č. 4: Plány odstěhování se z Brna ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................... 12

Tabulka č. 5: Vyhodnocení indikátoru „Image města Brna z vnitřního pohledu“ (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ............................................................................................................................ 15

Tabulka č. 6: Výpočet dílčích indikátorů pro míru souhlasu s jednotlivými výroky (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ............................................................................................................................ 18

Tabulka č. 7: Velikost změny míry souhlasu respondentů s výroky mezi roky 2009 a 2013. ............... 19

Tabulka č. 8: Přednosti města Brna z pohledu respondentů. ............................................................... 21

Tabulka č. 9: Nejzávažnější problémy města z pohledu respondentů. ................................................. 23

Tabulka č. 10: Celková míra spokojenosti obyvatel ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým ukazatelům. ........................................................................................................................................... 27

Tabulka č. 11: Důvody nespokojenosti s životem ve městě. ................................................................. 28

Tabulka č. 12: Vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ (komparace rok 2009, 2013 a 2017). .................................................................................................... 31

Tabulka č. 13: Vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ (komparace rok 2009, 2013 a 2017). .................................................................................................... 31

Tabulka č. 14: Velikost změny ve spokojenosti respondentů s jednotlivými položkami mezi roky 2013 a 2017. ...................................................................................................................................................... 36

Tabulka č. 15: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí sportu (komparace rok 2009, rok 2013). ......... 38

Tabulka č. 16: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí kultury (komparace rok 2009, rok 2013). ........ 39

Tabulka č. 17: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastmi týkajícími se rekreace, dostupnosti restaurací, kaváren, cukráren apod. (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ................................................ 40

Tabulka č. 18: Dílčí indikátory – spokojenost s nákupními možnostmi (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ............................................................................................................................................... 41

Tabulka č. 19: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí dopravy a komunikací (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). .................................................................................................................................. 43

Tabulka č. 20: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastmi týkajícími se údržby a čistoty města (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ........................................................................................ 44

Tabulka č. 21: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí bezpečnosti (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ............................................................................................................................................... 45

Tabulka č. 22: Dílčí indikátory – spokojenost s oblastí veřejných prostranství a životním prostředím (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ........................................................................................ 46

Tabulka č. 23: Dílčí indikátory – spokojenost s informovaností odění ve městě a participací na něm (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ........................................................................................ 49

Tabulka č. 24: Dílčí indikátor – spokojenost se zdravotními službami (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ............................................................................................................................................... 50




90

Tabulka č. 25: Dílčí indikátory – spokojenost se sociálními službami (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ............................................................................................................................................... 50

Tabulka č. 26: Dílčí indikátory – spokojenost se vzděláváním (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ..................................................................................................................................................... 52

Tabulka č. 27: Dílčí indikátory – spokojenost s bydlením (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ............................................................................................................................................................... 53

Tabulka č. 28: Dílčí indikátor – spokojenost s trhem práce a podnikáním (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). .................................................................................................................................. 54

Tabulka č. 29: Pracoviště Magistrátu města Brna, se kterými respondenti přišli do styku. .................. 55

Tabulka č. 30: Výpočet indikátoru „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB“ (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ............................................................................................................ 57

Tabulka č. 31: Vyhodnocení indikátoru „Spokojenost obyvatel města s prací úředníků MMB“ (komparace rok 2009, rok 2013 a rok 2017). ........................................................................................ 58

Tabulka č. 32: Velikost změny míry souhlasu respondentů s jednotlivými výroky mezi roky 2013 a 2017. ...................................................................................................................................................... 59

Tabulka č. 33: Co by případně respondenti změnili na internetových stránkách města ....................... 72

Tabulka č. 34: Frekvence pohybu respondentů v centru Brna ve vztahu k vybraným sociodemografickým charakteristikám. ................................................................................................. 74

Tabulka č. 35: Vnímání změny rozmanitosti nabídky maloobchodu v centru Brna v posledních pěti letech ve vztahu k vybraným sociodemografickým charakteristikám. ................................................... 78

Tabulka č. 36: Spokojenost s prací sportovních klubů s dětmi a mládeží ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 93

Tabulka č. 37: Spokojenost s množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................. 93

Tabulka č. 38: Spokojenost s dostupností veřejně (volně) přístupných sportovišť, hřišť a plácků ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................. 94

Tabulka č. 39: Spokojenost s nabídkou divadel ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................... 94

Tabulka č. 40: Spokojenost s dostupností a se službami knihoven ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 94

Tabulka č. 41: Spokojenost s nabídkou kin ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................... 95

Tabulka č. 42: Spokojenost s nabídkou muzeí a výstavních síní ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 95

Tabulka č. 43: Spokojenost s nabídkou kulturních zařízení v Brně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 95

Tabulka č. 44: Spokojenost s možnostmi pro rekreaci ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................... 96

Tabulka č. 45: Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 96

Tabulka č. 46: Spokojenost s dostupností obchodů s potravinami ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 96

Tabulka č. 47: Spokojenost s dostupností ostatních obchodů ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 97




91

Tabulka č. 48: Spokojenost s kvalitou veřejné dopravy ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................... 97

Tabulka č. 49: Spokojenost s infrastrukturou pro cyklisty (cyklostezky) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 97

Tabulka č. 50: Spokojenost s infrastrukturou pro pěší (pěší zóny, pěší trasy apod.) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ......................................................................... 98

Tabulka č. 51: Spokojenost s řešením dopravy ve městě (průjezdnost města apod.) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ......................................................................... 98

Tabulka č. 52: Spokojenost se stavem chodníků ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................... 98

Tabulka č. 53: Spokojenost se stavem komunikací (silnic) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 99

Tabulka č. 54: Spokojenost s dostatkem parkovacích míst ve městě ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 99

Tabulka č. 55: Spokojenost s údržbou a s úklidem ulic a náměstí ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ............................................................................................. 99

Tabulka č. 56: Spokojenost s údržbou a s úklidem parků ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 100

Tabulka č. 57: Spokojenost s četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ....................................................................... 100

Tabulka č. 58: Spokojenost s možnostmi třídění odpadů ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 100

Tabulka č. 59: Spokojenost s bezpečností v okolí svého bydliště ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 101

Tabulka č. 60: Spokojenost s prací Policie ČR v místě bydliště ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 101

Tabulka č. 61: Spokojenost s prací městské policie v místě bydliště ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 101

Tabulka č. 62: Spokojenost s bezpečností z hlediska silničního provozu ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 102

Tabulka č. 63: Spokojenost s dostupností parků ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 102

Tabulka č. 64: Spokojenost s kvalitou a dostupností ostatních veřejných ploch určených k odpočinku ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ....................................................... 102

Tabulka č. 65: Spokojenost s množstvím veřejné zeleně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 103

Tabulka č. 66: Spokojenost s kvalitou životního prostředí ve Vaší městské části ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 103

Tabulka č. 67: Spokojenost s kvalitou životního prostředí v Brně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 103

Tabulka č. 68: Spokojenost s kvalitou životního prostředí v okolí Brna ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 104

Tabulka č. 69: Spokojenost s kvalitou pitné vody ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 104

Tabulka č. 70: Spokojenost s kvalitou péče o památky ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 104




92

Tabulka č. 71: Spokojenost s informovaností občanů o dění ve městě ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 105

Tabulka č. 72: Spokojenost s možností podílet se na místním plánování (připomínkování územního plánu, strategického plánu apod.) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. 105

Tabulka č. 73: Spokojenost s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................... 105

Tabulka č. 74: Spokojenost s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů se zástupci města apod. ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. .................................. 106

Tabulka č. 75: Spokojenost se službami turistických informačních center ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 106

Tabulka č. 76: Spokojenost s dostupností míst Czech POINTu ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 106

Tabulka č. 77: Spokojenost s dostupností zdravotních služeb ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 107

Tabulka č. 78: Spokojenost s kvalitou zdravotní péče ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 107

Tabulka č. 79: Spokojenost s dostupností sociálních služeb ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 107

Tabulka č. 80: Spokojenost s kvalitou sociální péče ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 108

Tabulka č. 81: Spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 108

Tabulka č. 82: Spokojenost s nabídkou mateřských škol ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 108

Tabulka č. 83: Spokojenost s nabídkou základních škol ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 109

Tabulka č. 84: Spokojenost s nabídkou středních škol a učilišť ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 109

Tabulka č. 85: Spokojenost s nabídkou vysokých škol ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 109

Tabulka č. 86: Spokojenost s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................... 110

Tabulka č. 87: Spokojenost s dostupností bydlení ve Vaší městské části ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 110

Tabulka č. 88: Spokojenost s dostupností bydlení v Brně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 110

Tabulka č. 89: Spokojenost s kvalitou bydlení ve Vaší městské části ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 111

Tabulka č. 90: Spokojenost se svým zaměstnáním ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ................................................................................................................................. 111

Tabulka č. 91: Spokojenost s možností odborné rekvalifikace (obecně)ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 111

Tabulka č. 92: Spokojenost s nabídkou (pro Vás zajímavých) pracovních míst ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 112

Tabulka č. 93: Spokojenost s podporou nových podnikatelských záměrů ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám. ........................................................................................... 112




93

XII. 3. KONTINGENČNÍ TABULKY

Pro snadnější orientaci jsou v následujících tabulkách zvýrazněny červenou barvou statisticky významně vyšší hodnoty (+ 5 %) četností odpovědí a modrou barvou statisticky významně nižší hodnoty (- 5 %) četností odpovědí respondentů podle sociodemografických a dalších charakteristik ve vztahu k celkovému rozložení odpovědí.

Tabulka č. 36: Spokojenost s prací sportovních klubů s dětmi a mládeží ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)

Velmi a spíše nespokojen(a)

(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 58,6 14,1 27,3 100,0

Pohlaví Muž 59,7 19,5 20,8 100,0

Žena 57,6 9,0 33,4 100,0

Věk

18–30 let 66,0 8,0 26,0 100,0

31–45 let 60,6 17,3 22,1 100,0

46–60 let 55,8 20,8 23,5 100,0

61–75 let 50,8 7,4 41,8 100,0

76 let a více 44,1 10,2 45,8 100,0

Vzdělání

Bez vzdělání nebo základní vzdělání 76,9 7,7 15,4 100,0

Středoškolské bez maturity, vyučen(a) 67,5 8,1 24,4 100,0


Vysokoškolské 51,5 14,9 33,6 100,0

Tabulka č. 37: Spokojenost s množstvím – nabídkou sportovních zařízení pro občany v Brně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 78,2 12,1 9,7 100,0

Pohlaví Muž 75,9 17,5 6,5 100,0

Žena 80,4 6,8 12,8 100,0

Věk

18–30 let 90,0 6,8 3,2 100,0

31–45 let 81,5 14,9 3,6 100,0

46–60 let 71,8 19,4 8,8 100,0

61–75 let 65,0 6,5 28,5 100,0

76 let a více 65,0 6,5 28,5 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 77,9 14,4 7,7 100,0




94

Tabulka č. 38: Spokojenost s dostupností veřejně (volně) přístupných sportovišť, hřišť a plácků ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 69,5 20,6 9,9 100,0

Pohlaví Muž 65,8 26,6 7,6 100,0

Žena 72,9 14,8 12,2 100,0

Věk

18–30 let 77,6 16,8 5,6 100,0

31–45 let 70,1 25,0 4,9 100,0

46–60 let 67,0 23,3 9,7 100,0

61–75 let 62,6 16,3 21,1 100,0

76 let a více 54,2 11,9 33,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 65,8 24,5 9,7 100,0

Tabulka č. 39: Spokojenost s nabídkou divadel ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 93,3 4,3 2,4 100,0

Pohlaví Muž 90,4 5,3 4,2 100,0

Žena 96,0 3,4 0,6 100,0

Věk

18–30 let 92,4 3,6 4,0 100,0

31–45 let 93,8 3,3 3,0 100,0

46–60 let 94,7 5,3 0,0 100,0

61–75 let 93,5 4,1 2,4 100,0

76 let a více 89,8 8,5 1,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 94,3 3,4 2,4 100,0

Tabulka č. 40: Spokojenost s dostupností a se službami knihoven ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 84,2 4,7 10,7 100,0

Pohlaví Muž 81,2 5,3 13,5 100,0

Žena 88,0 4,2 7,8 100,0

Věk

18–30 let 68,1 4,0 10,0 100,0

31–45 let 80,8 4,6 14,7 100,0

46–60 let 86,7 4,9 8,4 100,0

61–75 let 88,6 4,1 7,3 100,0

76 let a více 83,1 4,1 7,3 100,0

Vzdělání








95

Tabulka č. 41: Spokojenost s nabídkou kin ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 82,5 13,6 3,9 100,0

Pohlaví Muž 77,2 18,6 4,2 100,0

Žena 87,5 8,9 3,6 100,0

Věk

18–30 let 90,4 9,2 0,4 100,0

31–45 let 85,3 13,7 1,0 100,0

46–60 let 76,9 20,0 3,1 100,0

61–75 let 78,9 8,1 13,0 100,0

76 let a více 62,7 18,6 18,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 82,8 12,2 5,1 100,0

Tabulka č. 42: Spokojenost s nabídkou muzeí a výstavních síní ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 89,6 5,7 4,7 100,0

Pohlaví Muž 87,3 7,4 5,3 100,0

Žena 91,8 4,0 4,2 100,0

Věk

18–30 let 86,1 7,5 6,4 100,0

31–45 let 87,9 5,2 6,9 100,0

46–60 let 92,0 6,2 1,8 100,0

61–75 let 95,9 1,6 2,4 100,0

76 let a více 91,5 5,1 3,4 100,0

Vzdělání





Tabulka č. 43: Spokojenost s nabídkou kulturních zařízení v Brně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 87,6 10,4 2,0 100,0

Pohlaví Muž 83,9 13,6 2,5 100,0

Žena 91,3 7,3 1,4 100,0

Věk

18–30 let 91,2 6,8 2,0 100,0

31–45 let 87,5 10,5 2,0 100,0

46–60 let 82,6 16,5 0,9 100,0

61–75 let 90,2 7,3 2,4 100,0

76 let a více 86,4 8,5 5,1 100,0

Vzdělání








96

Tabulka č. 44: Spokojenost s možnostmi pro rekreaci ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 74,9 17,7 7,4 100,0

Pohlaví Muž 70,5 21,9 7,6 100,0

Žena 79,1 13,7 7,2 100,0

Věk

18–30 let 79,3 12,4 8,4 100,0

31–45 let 71,0 20,8 8,1 100,0

46–60 let 70,4 24,3 5,3 100,0

61–75 let 82,8 12,3 4,9 100,0

76 let a více 76,3 10,2 13,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 71,7 21,5 6,7 100,0

Tabulka č. 45: Spokojenost s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 94,4 4,6 1,0 100,0

Pohlaví Muž 91,8 7,0 1,3 100,0

Žena 96,8 2,4 0,8 100,0

Věk

18–30 let 92,5 4,4 0,4 100,0

31–45 let 93,5 5,2 1,3 100,0

46–60 let 93,8 5,8 0,4 100,0

61–75 let 95,9 3,3 0,8 100,0

76 let a více 93,2 3,3 0,8 100,0

Vzdělání

Bez vzdělání nebo základní vzdělání 97,4 0 2,6 100,0




Tabulka č. 46: Spokojenost s dostupností obchodů s potravinami ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 92,5 7,0 0,5 100,0

Pohlaví Muž 89,5 9,9 0,6 100,0

Žena 95,4 4,2 0,4 100,0

Věk

18–30 let 92,0 7,2 0,8 100,0

31–45 let 91,2 8,1 0,7 100,0

46–60 let 93,8 6,2 0 100,0

61–75 let 93,5 6,5 0 100,0

76 let a více 96,6 1,7 1,7 100,0

Vzdělání

Bez vzdělání nebo základní vzdělání 97,4 2,6 0 100,0







97

Tabulka č. 47: Spokojenost s dostupností ostatních obchodů ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 91,6 6,9 1,5 100,0

Pohlaví Muž 89,7 8,4 1,9 100,0

Žena 93,5 5,4 1,0 100,0

Věk

18–30 let 88,8 10,0 1,2 100,0

31–45 let 91,5 7,2 1,3 100,0

46–60 let 92,4 6,7 0,9 100,0

61–75 let 96,7 0,8 2,4 100,0

76 let a více 91,5 5,1 3,4 100,0

Vzdělání





Tabulka č. 48: Spokojenost s kvalitou veřejné dopravy ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 72,5 26,9 0,6 100,0

Pohlaví Muž 70,3 28,8 0,8 100,0

Žena 74,5 25,1 0,4 100,0

Věk

18–30 let 73,3 26,3 0,4 100,0

31–45 let 69,6 30,1 0,3 100,0

46–60 let 68,6 30,1 1,3 100,0

61–75 let 84,6 15,4 0 100,0

76 let a více 78,0 20,3 1,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 76,1 23,2 0,7 100,0

Tabulka č. 49: Spokojenost s infrastrukturou pro cyklisty (cyklostezky) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 49,6 32,9 17,5 100,0

Pohlaví Muž 52,2 33,4 14,4 100,0

Žena 47,2 32,5 20,3 100,0

Věk

18–30 let 57,4 27,9 14,7 100,0

31–45 let 51,8 39,4 8,8 100,0

46–60 let 48,4 41,3 10,2 100,0

61–75 let 39,8 21,1 39,0 100,0

76 let a více 30,5 11,9 57,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 44,8 41,8 13,5 100,0




98

Tabulka č. 50: Spokojenost s infrastrukturou pro pěší (pěší zóny, pěší trasy apod.) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 70,2 27,2 2,6 100,0

Pohlaví Muž 68,5 29,4 2,1 100,0

Žena 71,8 25,2 3,0 100,0

Věk

18–30 let 78,5 19,5 2,0 100,0

31–45 let 68,3 29,1 2,6 100,0

46–60 let 62,7 35,6 1,8 100,0

61–75 let 70,5 25,4 4,1 100,0

76 let a více 71,2 23,7 5,1 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 66,2 32,4 1,4 100,0

Tabulka č. 51: Spokojenost s řešením dopravy ve městě (průjezdnost města apod.) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 34,5 62,7 2,8 100,0

Pohlaví Muž 33,9 64,0 2,1 100,0

Žena 35,1 61,5 3,4 100,0

Věk

18–30 let 47,4 51,8 0,8 100,0

31–45 let 28,3 69,7 2,0 100,0

46–60 let 26,3 72,3 1,3 100,0

61–75 let 36,4 57,0 6,6 100,0

76 let a více 32,2 57,0 13,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 27,8 69,5 2,7 100,0

Tabulka č. 52: Spokojenost se stavem chodníků ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 54,0 45,1 0,9 100,0

Pohlaví Muž 52,4 46,7 0,8 100,0

Žena 55,4 43,5 1,0 100,0

Věk

18–30 let 64,1 34,7 1,2 100,0

31–45 let 51,8 46,9 1,3 100,0

46–60 let 47,8 51,8 0,4 100,0

61–75 let 54,1 45,9 0,0 100,0

76 let a více 44,1 54,2 1,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 51,4 47,3 1,4 100,0




99

Tabulka č. 53: Spokojenost se stavem komunikací (silnic) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 39,8 57,9 2,3 100,0

Pohlaví Muž 37,9 60,4 1,7 100,0

Žena 41,6 55,5 2,8 100,0

Věk

18–30 let 51,6 46,4 2,0 100,0

31–45 let 36,5 63,2 0,3 100,0

46–60 let 33,3 64,0 2,7 100,0

61–75 let 37,7 58,2 4,1 100,0

76 let a více 37,3 54,2 8,5 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 34,6 63,4 2,0 100,0

Tabulka č. 54: Spokojenost s dostatkem parkovacích míst ve městě ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 18,2 76,1 5,8 100,0

Pohlaví Muž 19,1 76,7 4,2 100,0

Žena 17,3 75,5 7,2 100,0

Věk

18–30 let 26,7 68,1 5,2 100,0

31–45 let 17,6 79,7 2,6 100,0

46–60 let 12,9 82,6 4,5 100,0

61–75 let 13,0 74,8 12,2 100,0

76 let a více 13,6 69,5 16,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 13,5 81,8 4,7 100,0

Tabulka č. 55: Spokojenost s údržbou a s úklidem ulic a náměstí ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 60,4 38,7 0,9 100,0

Pohlaví Muž 59,1 40,0 0,9 100,0

Žena 61,6 37,6 0,8 100,0

Věk

18–30 let 64,1 35,5 0,4 100,0

31–45 let 62,3 36,7 1,0 100,0

46–60 let 55,7 43,4 0,9 100,0

61–75 let 54,5 44,7 0,8 100,0

76 let a více 66,1 32,2 1,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 57,3 41,7 1,0 100,0




100

Tabulka č. 56: Spokojenost s údržbou a s úklidem parků ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 67,7 30,1 2,2 100,0

Pohlaví Muž 68,0 30,5 1,5 100,0

Žena 67,5 29,7 2,8 100,0

Věk

18–30 let 72,1 25,1 2,8 100,0

31–45 let 69,7 28,0 2,3 100,0

46–60 let 64,4 33,7 1,8 100,0

61–75 let 61,0 36,6 2,4 100,0

76 let a více 69,0 31,0 0,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 64,2 32,4 3,4 100,0

Tabulka č. 57: Spokojenost s četností, pravidelností odvozu komunálního odpadu ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 77,9 18,0 4,1 100,0

Pohlaví Muž 74,8 21,8 3,4 100,0

Žena 80,7 14,5 4,8 100,0

Věk

18–30 let 72,1 20,7 7,2 100,0

31–45 let 75,9 19,9 4,2 100,0

46–60 let 81,8 14,7 3,6 100,0

61–75 let 86,2 13,0 0,8 100,0

76 let a více 83,1 16,9 0,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 77,0 18,2 4,7 100,0

Tabulka č. 58: Spokojenost s možnostmi třídění odpadů ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 70,2 21,1 8,8 100,0

Pohlaví Muž 68,1 21,1 10,8 100,0

Žena 72,2 21,0 6,9 100,0

Věk

18–30 let 68,5 25,5 6,0 100,0

31–45 let 69,3 21,6 9,2 100,0

46–60 let 72,3 18,8 8,9 100,0

61–75 let 72,4 16,3 11,4 100,0

76 let a více 71,2 16,3 11,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 71,6 20,9 7,4 100,0




101

Tabulka č. 59: Spokojenost s bezpečností v okolí svého bydliště ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 76,4 20,3 3,3 100,0

Pohlaví Muž 76,2 21,1 2,7 100,0

Žena 76,5 19,5 4,0 100,0

Věk

18–30 let 73,7 23,5 2,8 100,0

31–45 let 77,2 18,6 4,2 100,0

46–60 let 73,9 21,7 4,4 100,0

61–75 let 82,9 14,6 2,4 100,0

76 let a více 83,1 16,9 0,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 72,6 21,6 5,7 100,0

Tabulka č. 60: Spokojenost s prací Policie ČR v místě bydliště ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 53,1 29,1 17,8 100,0

Pohlaví Muž 51,4 33,6 15,0 100,0

Žena 54,9 24,7 20,3 100,0

Věk

18–30 let 50,6 28,1 21,3 100,0

31–45 let 52,8 31,6 15,6 100,0

46–60 let 49,1 36,7 14,2 100,0

61–75 let 64,2 13,0 22,8 100,0

76 let a více 59,3 22,0 18,6 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 47,0 32,1 20,9 100,0

Tabulka č. 61: Spokojenost s prací městské policie v místě bydliště ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 51,3 34,2 14,5 100,0

Pohlaví Muž 49,4 37,7 12,9 100,0

Žena 53,2 30,7 16,1 100,0

Věk

18–30 let 55,2 28,8 16,0 100,0

31–45 let 49,7 36,9 13,4 100,0

46–60 let 45,1 42,9 11,9 100,0

61–75 let 54,5 24,4 21,1 100,0

76 let a více 61,0 27,1 11,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 47,0 36,5 16,6 100,0




102

Tabulka č. 62: Spokojenost s bezpečností z hlediska silničního provozu ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 65,9 30,5 3,6 100,0

Pohlaví Muž 67,9 28,9 3,2 100,0

Žena 64,1 31,9 4,0 100,0

Věk

18–30 let 67,3 30,3 2,4 100,0

31–45 let 66,4 30,9 2,6 100,0

46–60 let 67,3 29,6 3,1 100,0

61–75 let 64,2 27,6 8,1 100,0

76 let a více 59,3 33,9 6,8 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 60,5 34,8 3,3 100,0

Tabulka č. 63: Spokojenost s dostupností parků ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 88,6 10,3 1,0 100,0

Pohlaví Muž 87,6 11,1 1,3 100,0

Žena 89,6 9,6 0,8 100,0

Věk

18–30 let 88,5 10,3 1,2 100,0

31–45 let 86,5 12,2 1,3 100,0

46–60 let 87,1 12,1 0,9 100,0

61–75 let 94,3 4,9 0,8 100,0

76 let a více 94,9 5,1 0,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 87,7 11,3 1,0 100,0

Tabulka č. 64: Spokojenost s kvalitou a dostupností ostatních veřejných ploch určených k odpočinku ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 84,2 13,6 2,2 100,0

Pohlaví Muž 84,6 13,1 2,3 100,0

Žena 83,8 14,1 2,0 100,0

Věk

18–30 let 84,9 12,4 2,8 100,0

31–45 let 83,3 14,4 2,3 100,0

46–60 let 81,0 17,3 1,8 100,0

61–75 let 88,6 9,8 1,6 100,0

76 let a více 89,7 8,6 1,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 76,6 19,3 4,1 100,0




103

Tabulka č. 65: Spokojenost s množstvím veřejné zeleně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 81,2 18,2 0,6 100,0

Pohlaví Muž 81,2 18,1 0,6 100,0

Žena 81,1 18,3 0,6 100,0

Věk

18–30 let 82,5 17,1 0,4 100,0

31–45 let 81,4 17,6 1,0 100,0

46–60 let 77,4 21,7 0,9 100,0

61–75 let 78,9 21,1 0,0 100,0

76 let a více 91,5 8,5 0,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 73,3 25,7 1,0 100,0

Tabulka č. 66: Spokojenost s kvalitou životního prostředí ve Vaší městské části ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 78,5 18,7 2,8 100,0

Pohlaví Muž 79,5 17,5 3,0 100,0

Žena 77,5 19,9 2,6 100,0

Věk

18–30 let 82,1 14,3 3,6 100,0

31–45 let 75,9 20,5 3,6 100,0

46–60 let 73,5 24,3 2,2 100,0

61–75 let 84,6 14,6 0,8 100,0

76 let a více 81,4 16,9 1,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 74,0 23,0 3,0 100,0

Tabulka č. 67: Spokojenost s kvalitou životního prostředí v Brně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 76,5 21,5 2,0 100,0

Pohlaví Muž 78,2 19,5 2,3 100,0

Žena 75,0 23,4 1,6 100,0

Věk

18–30 let 80,3 17,7 2,0 100,0

31–45 let 74,9 22,5 2,6 100,0

46–60 let 75,6 23,6 0,9 100,0

61–75 let 73,2 25,2 1,6 100,0

76 let a více 81,4 15,3 3,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 73,2 24,7 2,0 100,0




104

Tabulka č. 68: Spokojenost s kvalitou životního prostředí v okolí Brna ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 86,7 9,5 3,8 100,0

Pohlaví Muž 86,7 10,1 3,2 100,0

Žena 86,7 9,1 4,2 100,0

Věk

18–30 let 85,6 9,2 5,2 100,0

31–45 let 86,3 9,1 4,6 100,0

46–60 let 86,2 11,6 2,2 100,0

61–75 let 90,2 7,3 2,4 100,0

76 let a více 89,8 8,5 1,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 85,7 10,5 3,7 100,0

Tabulka č. 69: Spokojenost s kvalitou pitné vody ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 76,6 21,1 2,3 100,0

Pohlaví Muž 75,3 22,8 1,9 100,0

Žena 77,9 19,5 2,6 100,0

Věk

18–30 let 72,8 25,2 2,0 100,0

31–45 let 74,9 21,5 3,6 100,0

46–60 let 77,0 21,7 1,3 100,0

61–75 let 84,6 14,6 0,8 100,0

76 let a více 86,4 10,2 3,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 76,0 22,0 2,0 100,0

Tabulka č. 70: Spokojenost s kvalitou péče o památky ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 77,2 10,9 11,8 100,0

Pohlaví Muž 75,7 12,7 11,6 100,0

Žena 78,7 9,2 12,0 100,0

Věk

18–30 let 77,7 10,8 11,6 100,0

31–45 let 75,8 9,5 14,7 100,0

46–60 let 77,0 11,9 11,1 100,0

61–75 let 78,0 13,0 8,9 100,0

76 let a více 79,7 11,9 8,5 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 74,6 11,9 13,6 100,0




105

Tabulka č. 71: Spokojenost s informovaností občanů o dění ve městě ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 66,2 20,9 12,9 100,0

Pohlaví Muž 62,7 24,6 12,6 100,0

Žena 69,5 17,4 13,0 100,0

Věk

18–30 let 69,7 13,9 16,3 100,0

31–45 let 65,6 20,8 13,6 100,0

46–60 let 63,0 26,4 10,6 100,0

61–75 let 71,5 17,9 10,6 100,0

76 let a více 52,5 39,0 8,5 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 66,4 22,5 11,1 100,0

Tabulka č. 72: Spokojenost s možností podílet se na místním plánování (připomínkování územního plánu, strategického plánu apod.) ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 34,3 21,0 44,7 100,0

Pohlaví Muž 33,4 24,3 42,3 100,0

Žena 35,1 17,9 47,0 100,0

Věk

18–30 let 35,2 17,6 47,2 100,0

31–45 let 36,8 23,5 39,7 100,0

46–60 let 34,5 23,0 42,5 100,0

61–75 let 33,3 17,9 48,8 100,0

76 let a více 11,9 23,7 64,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 31,3 24,6 44,1 100,0

Tabulka č. 73: Spokojenost s možnostmi podávat přímé žádosti a dotazy na Magistrát města Brna ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 33,1 15,5 51,4 100,0

Pohlaví Muž 32,0 19,2 48,8 100,0

Žena 34,1 11,8 54,0 100,0

Věk

18–30 let 34,3 11,2 54,6 100,0

31–45 let 35,4 16,2 48,4 100,0

46–60 let 32,7 20,7 46,9 100,0

61–75 let 30,9 13,0 56,1 100,0

76 let a více 16,9 15,3 67,8 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 32,0 17,2 50,8 100,0




106

Tabulka č. 74: Spokojenost s možnostmi účastnit se veřejných setkání, besed občanů se zástupci města apod. ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 35,6 12,9 51,5 100,0

Pohlaví Muž 35,6 14,9 49,5 100,0

Žena 35,6 10,9 53,5 100,0

Věk

18–30 let 38,3 9,2 54,6 100,0

31–45 let 36,0 14,6 49,4 100,0

46–60 let 38,9 15,5 45,6 100,0

61–75 let 35,2 7,4 57,4 100,0

76 let a více 11,9 22,0 66,1 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 35,4 14,1 50,5 100,0

Tabulka č. 75: Spokojenost se službami turistických informačních center ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 44,7 11,1 44,2 100,0

Pohlaví Muž 40,9 14,3 44,7 100,0

Žena 48,2 8,0 43,8 100,0

Věk

18–30 let 54,6 9,2 36,3 100,0

31–45 let 45,3 11,7 43,0 100,0

46–60 let 44,2 11,9 43,8 100,0

61–75 let 35,0 10,6 54,5 100,0

76 let a více 16,9 13,6 69,5 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 44,4 12,8 42,8 100,0

Tabulka č. 76: Spokojenost s dostupností míst Czech POINTu ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 50,8 11,1 38,1 100,0

Pohlaví Muž 50,4 13,5 36,1 100,0

Žena 51,3 8,9 39,8 100,0

Věk

18–30 let 51,4 11,2 37,4 100,0

31–45 let 55,8 12,7 31,5 100,0

46–60 let 50,4 12,4 37,2 100,0

61–75 let 43,9 6,5 49,6 100,0

76 let a více 35,6 8,5 55,9 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 49,2 11,8 39,1 100,0




107

Tabulka č. 77: Spokojenost s dostupností zdravotních služeb ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 89,5 8,7 1,9 100,0

Pohlaví Muž 89,0 9,3 1,7 100,0

Žena 90,0 8,0 2,0 100,0

Věk

18–30 let 89,2 5,6 5,2 100,0

31–45 let 89,9 9,2 1,0 100,0

46–60 let 87,7 11,5 0,9 100,0

61–75 let 89,4 10,6 0,0 100,0

76 let a více 94,8 5,2 0,0 100,0

Vzdělání





Tabulka č. 78: Spokojenost s kvalitou zdravotní péče ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 84,3 12,7 3,0 100,0

Pohlaví Muž 84,3 12,7 3,0 100,0

Žena 84,4 12,6 3,0 100,0

Věk

18–30 let 82,9 9,6 7,6 100,0

31–45 let 85,3 12,1 2,6 100,0

46–60 let 81,0 18,1 0,9 100,0

61–75 let 87,8 12,2 0,0 100,0

76 let a více 89,7 10,3 0,0 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 81,1 16,2 2,7 100,0

Tabulka č. 79: Spokojenost s dostupností sociálních služeb ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 52,7 12,8 34,5 100,0

Pohlaví Muž 49,9 13,5 36,6 100,0

Žena 55,3 12,1 32,6 100,0

Věk

18–30 let 51,2 8,4 40,4 100,0

31–45 let 52,8 11,4 35,8 100,0

46–60 let 48,0 15,9 36,1 100,0

61–75 let 54,1 16,4 29,5 100,0

76 let a více 69,0 20,7 10,3 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 52,2 12,1 35,7 100,0




108

Tabulka č. 80: Spokojenost s kvalitou sociální péče ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 47,4 15,5 37,1 100,0

Pohlaví Muž 46,8 15,9 37,3 100,0

Žena 48,1 15,1 36,8 100,0

Věk

18–30 let 45,6 10,4 44,0 100,0

31–45 let 47,7 13,7 38,6 100,0

46–60 let 42,9 18,6 38,5 100,0

61–75 let 53,7 17,1 29,2 100,0

76 let a více 55,2 31,0 13,8 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 44,6 16,6 38,9 100,0

Tabulka č. 81: Spokojenost s nabídkou možnosti vzdělávání ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 73,8 5,4 20,8 100,0

Pohlaví Muž 71,1 7,4 21,4 100,0

Žena 76,3 3,4 20,3 100,0

Věk

18–30 let 89,2 5,6 5,2 100,0

31–45 let 82,7 4,6 12,7 100,0

46–60 let 69,6 7,0 23,3 100,0

61–75 let 48,8 5,0 46,3 100,0

76 let a více 25,9 3,4 70,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 82,1 3,7 14,2 100,0

Tabulka č. 82: Spokojenost s nabídkou mateřských škol ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 37,7 14,1 48,2 100,0

Pohlaví Muž 37,6 14,4 48,0 100,0

Žena 37,9 13,8 48,3 100,0

Věk

18–30 let 40,0 11,6 48,4 100,0

31–45 let 46,1 18,6 35,3 100,0

46–60 let 35,2 13,7 51,1 100,0

61–75 let 21,1 13,0 65,9 100,0

76 let a více 22,4 6,9 70,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 37,6 16,3 46,1 100,0




109

Tabulka č. 83: Spokojenost s nabídkou základních škol ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 50,7 7,2 42,1 100,0

Pohlaví Muž 51,4 8,7 40,0 100,0

Žena 50,0 5,8 44,2 100,0

Věk

18–30 let 52,2 6,8 41,0 100,0

31–45 let 61,2 9,1 29,6 100,0

46–60 let 50,4 6,6 42,9 100,0

61–75 let 32,5 5,7 61,8 100,0

76 let a více 24,1 3,4 72,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 48,3 8,8 42,9 100,0

Tabulka č. 84: Spokojenost s nabídkou středních škol a učilišť ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 56,2 6,7 37,1 100,0

Pohlaví Muž 56,2 8,5 35,3 100,0

Žena 56,2 5,0 38,8 100,0

Věk

18–30 let 67,7 5,6 26,7 100,0

31–45 let 60,3 8,1 31,6 100,0

46–60 let 53,5 10,2 36,3 100,0

61–75 let 39,0 2,4 58,5 100,0

76 let a více 27,6 0,0 72,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 54,2 6,7 39,1 100,0

Tabulka č. 85: Spokojenost s nabídkou vysokých škol ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 69,4 3,9 26,7 100,0

Pohlaví Muž 67,9 4,7 27,5 100,0

Žena 70,9 3,2 25,9 100,0

Věk

18–30 let 89,6 4,0 6,4 100,0

31–45 let 74,9 3,9 21,2 100,0

46–60 let 63,3 6,2 30,5 100,0

61–75 let 43,1 1,6 55,3 100,0

76 let a více 29,3 0,0 70,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 76,0 3,4 20,6 100,0




110

Tabulka č. 86: Spokojenost s dostatkem informací o možnostech dalšího vzdělávání dospělých ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 50,2 10,8 39,0 100,0

Pohlaví Muž 50,1 11,6 38,3 100,0

Žena 50,3 10,0 39,7 100,0

Věk

18–30 let 59,8 10,0 30,2 100,0

31–45 let 54,7 11,7 33,6 100,0

46–60 let 43,6 14,1 42,3 100,0

61–75 let 41,5 7,3 51,2 100,0

76 let a více 25,9 3,4 70,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 55,2 11,1 33,7 100,0

Tabulka č. 87: Spokojenost s dostupností bydlení ve Vaší městské části ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 55,1 19,6 25,3 100,0

Pohlaví Muž 54,0 23,7 22,2 100,0

Žena 56,1 15,6 28,3 100,0

Věk

18–30 let 64,0 17,6 18,4 100,0

31–45 let 55,0 23,5 21,5 100,0

46–60 let 48,0 23,3 28,6 100,0

61–75 let 46,3 14,6 39,0 100,0

76 let a více 58,6 5,2 36,2 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 48,3 23,5 28,2 100,0

Tabulka č. 88: Spokojenost s dostupností bydlení v Brně ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 54,4 21,3 24,3 100,0

Pohlaví Muž 56,9 22,8 20,3 100,0

Žena 52,1 19,8 28,1 100,0

Věk

18–30 let 64,4 21,6 14,0 100,0

31–45 let 56,5 22,7 20,8 100,0

46–60 let 45,4 25,6 29,1 100,0

61–75 let 46,3 15,4 38,2 100,0

76 let a více 48,3 10,3 41,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 48,0 25,8 26,2 100,0




111

Tabulka č. 89: Spokojenost s kvalitou bydlení ve Vaší městské části ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 85,0 10,8 4,2 100,0

Pohlaví Muž 87,1 9,3 3,6 100,0

Žena 82,9 12,3 4,8 100,0

Věk

18–30 let 86,3 9,6 4,0 100,0

31–45 let 83,4 11,1 5,5 100,0

46–60 let 81,9 13,7 4,4 100,0

61–75 let 84,5 13,8 4,4 100,0

76 let a více 84,5 12,1 3,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 80,2 13,8 6,0 100,0

Tabulka č. 90: Spokojenost se svým zaměstnáním ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 67,7 10,6 21,6 100,0

Pohlaví Muž 69,3 13,9 16,8 100,0

Žena 66,3 7,5 26,3 100,0

Věk

18–30 let 64,7 9,2 26,1 100,0

31–45 let 81,1 14,3 4,6 100,0

46–60 let 83,7 12,8 3,5 100,0

61–75 let 34,4 5,7 59,8 100,0

76 let a více 15,3 0,0 84,7 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 79,4 9,5 11,1 100,0

Tabulka č. 91: Spokojenost s možností odborné rekvalifikace (obecně)ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 40,2 12,7 47,1 100,0

Pohlaví Muž 39,7 14,8 45,6 100,0

Žena 40,7 10,7 48,6 100,0

Věk

18–30 let 42,4 11,6 46,0 100,0

31–45 let 48,2 15,3 36,5 100,0

46–60 let 43,8 16,8 39,4 100,0

61–75 let 20,5 5,7 73,8 100,0

76 let a více 10,2 3,4 86,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 44,8 8,1 47,1 100,0




112

Tabulka č. 92: Spokojenost s nabídkou (pro Vás zajímavých) pracovních míst ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 43,2 22,8 34,1 100,0

Pohlaví Muž 45,1 23,6 31,2 100,0

Žena 41,2 21,9 36,8 100,0

Věk

18–30 let 55,8 21,1 23,1 100,0

31–45 let 52,1 24,1 23,8 100,0

46–60 let 38,5 33,6 27,9 100,0

61–75 let 17,2 12,3 70,5 100,0

76 let a více 8,5 56,1 86,4 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 49,8 22,2 27,9 100,0

Tabulka č. 93: Spokojenost s podporou nových podnikatelských záměrů ve vztahu k vybraným sociálnědemografickým charakteristikám.


(v %)


(v %)

Nevím (v %)

Celkem (v %)

Celkově 29,4 12,2 58,5 100,0

Pohlaví Muž 34,5 15,0 50,5 100,0

Žena 24,4 9,5 66,1 100,0

Věk

18–30 let 39,4 11,2 49,4 100,0

31–45 let 34,2 16,3 49,5 100,0

46–60 let 25,3 13,3 61,3 100,0

61–75 let 9,1 5,8 85,1 100,0

76 let a více 13,6 3,4 83,1 100,0

Vzdělání




Vysokoškolské 34,1 11,5 54,4 100,0




113

XII. 4. DOTAZNÍK

Tvoří samostatnou přílohu závěrečné zprávy.

Documents

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - Brno · 2019. 6. 17. · ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel – rok 2017“ AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1,