POLNÍ VÝSTROJ

A VÁLKY trávípěšáci většinu svéhočasu na pochodu.Nemohou se přílišspoléhat na bezpro-střední zásobování

vlaky a automobilovými zásobo-vacími kolonami. Každý pěšákmusí být schopen přesouvat se nakratší vzdálenosti se vším, copotřebuje k boji a krátkodobémupřežití. Od římských dob muselipěšáci pochodovat s těžkýmnákladem a podstatná část jejichvýstroje sloužila vždy k tomu,aby se mohli optimálně pohybo-vat se všemi nezbytnými bojový-mi prostředky.

ZVYŠOVÁNÍ ZÁTĚŽEPěšák musí mít především bojovévybavení: pusku, náboje, bodáknebo útočný nůž, polní lopatku,granáty a ochrannou masku.Navíc musí být v dobré tělesnékondici, aby s tímto vybavenímmohl vůbec bojovat. Předevšímmusí mít zásobu vody v polníláhvi, nutnou dávku stravya osobní zdravotnický balíček.Někteří specialisté se musí staratnavíc o radiostanici, střelivo dotěžkých kulometů a nářadí proženijní práce. A protože pěšácimusí být schopni bojovat za kaž-dého počasí, potřebují navícpokrývky, pláště, pláštěnky a sta-nové dílce.

V německé armádě se veškerývýstrojní materiál kombinovals koženými doplňky, které jejzesilovaly, zpevňovaly. Kůževšak není vždy ideálním materiá-lem do všech klimatických pod-mínek. V té době ovšem nebylčas, aby modernější tkané mate-riály našly svou cestu na bojiště.

Vlevo: Bohatě dekorovaný poddů-stojník pěchoty se svými kamarádykrátce po vyznamenání Rytířskýmkřížem Železného krize. Podle stej-nokroje a výstroje jde o snímekz počáteční fáze války. Má koženýopasek s pouzdrem na pistoli,řemeny od tlumoku, triedr, mapovépouzdro, buzolu a baterku. Jehospolubojovnici mají různé typy pro-tichemických pláštěnek.

Vpravo: Téměř kompletní souborvýstroje německého pěšáka poraněném evakuovaném přísluš-níkovi SS z Normandie v roce 1944.Armádní pěšák měl až na maskova-cí tkaninu prakticky stejnou výstroj.

81

NĚMECKÉ INSIGNIE

Vlevo nahoře: Německá armádnípředpisová polní láhev vz. 31o objemu 0,8 l byla vyráběnaz hliníkového plechu a nosila sev plstěném obalu. Její součásti bytpohárek, z vnějšku černě natřenýa přichycený k hrdlu láhve.Vojáci Afrikakorps dostaliobdobný typ, ale vyrobený zespeciálně upraveného dřevas bakelitovým pohárkem.

Nahoře: Bodák vz. 84/98 se nosilk pušce Mauser vz. 98, aby ji bylomožné v případě potřebypřeměnit na kopí. Bodák byl navýchodní frontě strašnou zbranív boji muže proti muži. Jehokovová pochva se zavěšovalana kožený závěsník, navlékanýna opasek. Na snímku opasekpříslušníka SS. Bodák se nosilna levém boku.

Vlevo: Klasické německépolovysoké boty (Halbstiefel)se v průběhu války nahrazovalyjinými typy, jejichž hlavním rysembyla menši spotřeba kůže. Nasnímku velice kvalitní okovanéboty pro horskou pěchotu vhodnédo vlhkého terénu, sněhu a leduse zkušebními kamašemištýrského typu, které bylytestovány v divize SS „Sever"(SS-Gebirgs-Division Nord).

82

POLNÍ VÝSTROJ

POLNÍVÝSTROJ

Vlevo: Torna byla vyrobenaz pevného plátna a opatřenapříklopem z teletiny nebo koňskékůže. Původní torna vz. 34 mělanašité nosné popruhy, torna vz. 39na snímku má již polní závěsnéřemení v podobě písmene „Y",které bylo možné v boji použítk upevněni další výstroje. Napočátku války měla ocelová přilbavz. 35 lesklý povrch, později sedodávala s matným povrchemv různých odstínech šedozelenébarvy. V polních podmínkách sivojáci povrch přileb nejrůznějšímzpůsobem zdrsňovali.

Vlevo dole: Pár sumek vz. 1911z černé kůže pro pušku Mauservz. 98. Sumky na snímku majíoznačení „RZM", takže je používalpříslušník SS.

Dole: Pouzdro na mapy vz. 35nejčastěji používali důstojníciněmecké armády. Pouzdro nasnímku, které patřilo spojovacímudůstojníkovi vojenského letectva,mělo několik základních součásti:vlastni celuloidové pouzdro namapy, zápisník, pravítka, měřidlovzdáleností, buzolu na šňůrcea různé psací a rýsovací náčinív kapsičkách na předním dílupouzdra z hnědé kůže.

83

NĚMECKÉ INSIGNIE

Norimberk, 10. září 1934. Říšskýpracovní vedoucí KonstantinHierl sleduje, jak50 000 příslušníků RADpochoduje před AdolfemHitlerem. Hierl, původněarmádní plukovník, má na svéblůze vyznamenání za zásluhyv první světové válce. Zlatěvyšívaný rýč na rukávovémštítku mohl nosit pouze ona členové nejvyššího vedeniŘíšské pracovní služby.

PRACOVNÍ SLUŽBA

RAD - ŘÍŠSKÁ PRACOVNÍ SLUŽBA

áklady této organiza-ce pocházejí ještěz doby Výmarskérepubliky, kdy jejívláda v roce 1931ustavila dobrovolnou

pracovní službu (FreiwilligerArbeirsdienst).Ta měla po státní linii koordino-vat množství stavebních projek-tů, jejichž cílem bylo bojovatproti masové nezaměstnanostina konci 20. let. Do čela tétonové nacistické organizacebyl postaven člen NSDAPKonstantin Hierl.

NACIFIKACEV roce 1933 se tato organizacepřejmenovala na Nacionálněsocialistickou pracovní službua o rok později na lépe znějícíŘíšskou pracovní službu(Reichsarbeitsdienst). V roce1935 byla šestiměsíční pracovníslužba již povinná pro všechnumládež ve věku od 18 do 25 let.Před válkou se RAD podílela naznačném počtu pracovních akti-vit a projektů, ovšem po vypuk-nutí války bylo jejím prvotnímúkolem zabezpečovat armádu.

Nahoře: V souvislosti s pojetím RAD jako pracovníorganizace nosili její příslušnici místo dýky nebo mečejako poboční zbraň tesák. Exemplář pro řadové členyna snímku měl střenku z rohoviny; důstojnický tesákbyl užší, s výraznější a zdobnější hlavicí v podobě orlíhlavy a s jílcem ze slonoviny. Na čepelí byl vždy nápis„Práce šlechtí" (Arbeit adelt).

Dole: Typické fotoalbum běžně prodávanév kantýnách nacistických a vojenských objektů. Patřilomladé dívce, která si do něj nalepovala fotografieze své povinné pracovní služby. Na deskách jsouodznaky a kosočtverečné rukávové označeni RAD.

85

NĚMECKÉ INSIGNIE

Nahoře: Osobní pletený nárameník a výložka nošené říšským vedoucím RAD(Reichsarbeitsführer) Konstantinem Hierlem. Původně byl plukovníkem generálníhoštábu a členem Freikorps. Spolu s Ludendorffem se zúčastnil mnichovského pučev roce 1923. Do NSDAP vstoupil v roce 1927 a od roku 1929 byl pověřovándůležitými funkcemi. Říšským vedoucím RAD byl jmenován v roce 1935.Nárameník byl zaveden v roce 1942, stejnou výložku nosili i generální vedoucíRAD {Generalarbeitsführer).

Nahoře: Říšská pracovní služba se dělila na 40 pracovníchžup (Arbeitsgau) označených římskými číslicemi. Každá z nichměla kolem osmi pracovních skupin (Arbeitsgruppe).Rukávová označení pro ženy v podobě štítků značila župy.Župa IX zahrnovala Brandenbursko - Západ a župa XVIII DolníSasko - Východ. Dole základní odznak pro ženy, postříbřenábrož.

Většina německých uniformovaných organizací, používajícíchvozidla, označovala vozy vyšších důstojníků autostandartami.Stejně tomu bylo i u RAD. Na snímku obdélníkováautostandarta používaná inspektory, župními vedoucímia šéfy pracovních úřadů.

PRAČEPRO UDC

Nahoře: Příslušníci RAD nosilicharakteristickou měkkou čepicise štítkem lesnického či horskéhotypu. Stejně jako na jiných soudo-bých německých stejnokrojíchbyly í u RAD barevné lemovkydůležitým rozlišovacím prvkem.Stříbrné nosili důstojnici, generá-lové měli čepice lemované zlatoudracounovou šňůrkou, zatímcoostatní příslušnici RAĎ měli jenčerné lemovky. Stříbrně vyšívanévýložky a pletené stříbrné nára-meniky nosili vedoucí,

Vlevo: Symboly rýče a klasu naoznačeních RAD značily spojitosttéto nacistické organizaces fyzickou práci a venkovem.Na snímku nahoře textilní náprsníoznačeni ze sportovního oblečení,plechový čepicový odznak propoddůstojníky a textilní čepicovýodznak pro mužstvo. Štíteks bílou runou života nosilzdravotnický personál na rukávu.

Zcela vlevo: Písmena „TS" narukávovém štítku znamenala, žemajitel byl frekventantem Školypro velitele pracovních čet(Truppenführerschule).Další označení nosil příslušník6. pracovního oddílu 76. pracovnískupiny, která byla součástípracovní župy VII Šlesvicko-Holštýnsko. Kovovou nití vyšitéčepicové označeni bylo prodůstojníky RAD.

NĚMECKÉ INSIGNIE

Odbojní a nezávislí kozáci strádalipod útlakem Moskvy. Mnoho z nichproto bojovalo na německé straněpod velením generála Vlasová.Původně byli součástí německéarmády, ale v listopadu 1944 jepřevzala SS a vytvořila z nichKozáčky jezdecký sbor se dvěmadivizemi.

ZAHRANIČNÍ DOBROVOLNICI

en málo lidí si umípředstavit, jak meziná-rodní charakter mělyjednotky německéarmády na konci drahésvětové války. Odhadu-

je se, že pod hákovým křížemsloužilo kolem dvou milionůmužů jiné než německé národ-nosti. Mnozí z nich byli sice dob-rovolníci , ale značný počet bylodveden více méně nuceně.V roce 1944 sloužilo - podleprohlášení říšského vedoucího SSHeinricha Himmlera - v armáděa ve Zbraních SS více než800 000 sovětských občanůa dalších asi 100 000 ve vojen-ském letectvu a válečném loď-stvu. Mnozí z nich nechtěli bojo-vat ani tak za Hitlera, jako spíšeproti Stalinovi a bolševismu,zatímco další si zvolili německouvlajku jako vhodnější alternativunež brutalitu zajateckých táborů.

ANTIKOMUNISTÉTisíce dobrovolníků přicházelyi ze západní Evropy. Tito mužise hlásili ke křížovému taženíproti bolševismu z různýchdůvodů. Dobrovolníci z Výcho-du měli přímou zkušenostze života pod sovětským útlakem.Mladí muži z Nizozemska, Fran-cie, Španělska a Norska toužilibojovat z přesvědčení, protožejako pravicoví idealisté chtělizadržet zdánlivé neúprosný

postup bolševismu. Několikmálo z těchto prvních dobrovol-níků z německé armády po skon-čení své smluvní dvouleté službyodešlo, ale další pokračovali vespolečném boji až do koncea mnozí z nich položili své živo-ty při beznadějné obraně Berlínav roce 1945.

Nahoře: Tmavě vínově červený fez, výložka a rukávové označení patřilypříslušníkovi 13. horské divize SS Handžár, čili 1. chorvatské divize SS(13. Gebirgs Division Waffen SS Handschar). Handžár, zvláštní turecko-bal-kánská chladná zbraň, byla symbolem tohoto útvaru. Vznikl v roce 1943z bosenských muslimů jako protipartyzánská jednotka. Ještě během výcvi-ku se však některé muslimské oddíly během výcviku vzbouřily a pobily svéněmecké instruktory.

Dole: Heinrich Himmler věřil, že muslimové by mohli vytvořit bojeschopnéúderné jednotky, a proto je podporoval při jejich pokusech o založeniislámských SS. 1. muslimský pluk Zbraní SS (Osttürkischer Waffen-Ver-band der SS) vznikl z bývalých sovětských muslimských vojáků z Turk-ménie, kteří přeběhli na německou stranu.

NĚMECKÉ INSIGNIE

Nahoře: 21. horská divize SS Skanderbeg (21.Gebirgs Division WaffenSS Skanderbeg) vznikla převážně z albánských a kosovských muslimů.Nevynikala bojovými schopnostmi a mohla být využívána jen k zabezpe-čovacím akcím. Navíc většina muslimských oddílů dávala přednost vyři-zováni svých účtů se Srby, než boji za hitlerovské Německo.

Dole: Rukávový štítek a výložka příslušníka 24. pluku pancéřových gra-nátniků Zbrani SS Danmark (24. Panzergrenadier Regiment Waffen SSDanmark), který byt součásti 11. divize pancéřových granátníků ZbraniSS Nordland (11. Panzergrenadier Division Waffen SS Nordland). Prvníjednotka, jejíž příslušnici nosili na rukávu štítek v barvách dánské vlajky,byl Freikorps Danmark založený v roce 1940 a rozpuštěný po značnýchztrátách v roce 1943. Jejich následovnici nosili na výložce zaoblenoupodobu hákového kříže.

Nahoře: Nizozemští dobrovolníci sloužili od roku 1941 v Dobrovolnickélegii SS Nizozemsko (SS-Freiwilligen Legion Niederland). Legie byla roz-puštěna v roce 1943 a byla ustavena Dobrovolnická brigáda SS Nizo-zemsko (SS-Freiwilligen Brigade Nederland), která se později přeměnilav 34. granátnickou divizi Zbraní SS Nizozemská domobrana (34.Grena-dier Division Waffen SS Landstorm Nederland). Její příslušnici nosili nalevém rukávu štítek v národních barvách a na límci speciální runu, nazý-vanou „vlčí hák".

Dole: Flanderští dobrovolníci původně sloužili v Dobrovolnické legii SSFlandry (SS-Freiwilligen Legion Flandern) a nosili na límci výložku s troj-ramenným hákovým křížem, nazývaným „trifos". Legie byla zrušenav roce 1943, část jejich příslušníků přešla do divize Zbrani SS Říše (DasReich), přesněji do jejího pěšího pluku Langemarck.

Titulní stránkaStránky 1 až 15Stránky 16 až 20Stránky 21 až 30Stránky 31 až 40Stránky 41 až 50Stránky 51 až 60Stránky 61 až 70Stránky 71 až 80Stránky 81 až 90Stránky 91 až 100Stránky 101 až 110Stránky 111 až 120Stránky 121 až 130Stránky 131 až 138Zadní stránka