Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zdravotně sociální fakulta
Katedra klinických a preklinických oborů
Bakalářská práce
Nutrice pacientů na chirurgických
odděleních
Vypracoval: Michaela Čermáková
Vedoucí práce: MUDr. Jitka Pokorná
České Budějovice 2015
Abstrakt
Bakalářská práce nazvaná Nutrice pacientů na chirurgických odděleních se zabývá
výživou chirurgických pacientů, jejich energetickým příjmem a příjmem základních
živin během pobytu v nemocnici, tj. bílkovin, tuků a sacharidů. Cílem práce je
zmapovat, kolik kalorií pacienti na chirurgickém oddělní v průměru za den přijmou.
Teoretická část práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou popsané
základní složky stravy a jejich doporučený denní příjem. Druhá část se zabývá
problematikou různých onemocnění, se kterými se nutriční terapeuti mohou často setkat
na chirurgickém oddělení. V této části jsou také popsané diety, jejichž indikace je na
chirurgii běžná.
K vypracování praktické části byla použita metoda smíšeného výzkumu. Data byla
získána pomocí pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili
muži i ženy v různých věkových kategoriích, kteří se léčili na chirurgickém oddělení
v nemocnici v Příbrami v srpnu 2014. Tři dny bylo zaznamenáváno, kolik
nemocničního jídla pacienti zkonzumovali. Následně byly s pacienty vedeny rozhovory
se snahou zjistit, z jakého důvodu jídlo nesnědli či zda zkonzumovali nějakou vlastní
potravinu.
Na základě sebraných dat byl vytvořen graf (četnost snědeného nemocničního
jídla), u každého respondenta byly zpracovány jídelníčky v programu Nutriservis, kde je
porovnána energii stravy, kterou pacienti za tři dni od nemocnice dostali a kterou
opravdu zkonzumovali. Energetické hodnoty nemocniční stravy byly porovnávány
pouze orientačně s energetickými potřebami průměrné ženy a průměrného muže.
Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že pouze jeden pacient v průběhu výzkumu
přijímal plnokalorickou stravu. Zbylých 17 pacientů přijímalo nedostatečné množství
stravy. Průměrně pacienti za dobu výzkumu přijímali 60% doporučené energie. Jeden
z důvodů byl typ respondentů. Pacienti na chirurgickém oddělení měli závažné
zdravotní problémy, necítili se po zdravotní stránce dobře a z toho důvodu přijímali
méně stravy než obvykle. Někteří nemocní neměli chuť k jídlu nebo jim nemocniční
strava nechutnala. Dalším důvodem byla plánovaná vyšetření a podávaná
neplnokalorická strava ze strany nemocnice.
Abstract
The bachelor work called the Nutrition of Patients at Surgical Wards occupies with
nutrition of surgical patiens, their energetic nutrition intake and the intake of the basic
nutrients during their stay in hospital, ie proteins, fats and carbohydrates. The aim of the
work is to find out how many calories on average the patiens at the surgical ward
consumed per day.
The theoretical section is divided into two parts. In the first part there are described
the basic components of food and their recommended daily intake. The second part
deals with the problem of various illnesses typical at surgical wards. This part also deals
with diets that are often indicated at the area of surgery.
For realization of the practical part there was used the method of mixed research.
The facts were gained with the help of observation and semi – structured interviews.
The research team was created by men and women of various age categories who were
healed at the surgical ward in Pribram hospital in August 2014. For three days it was
recorded how much food the patiens consumed. Then, they were interviewed. The effort
was to find out the reason why the patiens had not eaten the meal or if they had not
consumed their own food.
On the basis of the collected facts there was made a graph (frequency of the
consumed hospital food), there was made each patient´s menu using the programme
Nutriservis, comparison of the food energy that the patients were given during these
free days and that they really ate. Energetic values of hospital food were compared just
roughly with energetic needs of an average woman and an average man.
To sum up this research, it was realized that only one patient during this period was
rating nutritionally rich food. Other 17 patients were not eating enough. On average, the
patiens were eating 60% of recommended energy during this research. One of the
reasons was the type of the respondents. The patients at the surgical ward had serious
healthy problems, they did not feel well and thatsway they ate less than usually. Some
patiens did not have a good appetite or they did not like the hospital meals. The next
reason were the planned medical examinations and nutritionally poor food given the
patiens by the hospital.
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně pouze
s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím
se zveřejněním své bakalářské práce, a to – v nezkrácené podobě – v úpravě vzniklé
vypuštěním vyznačených částí archivovaných fakultou – elektronickou cestou ve
veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých
Budějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského
práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž
elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb.
zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby
kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s
databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem
vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne (datum) .......................................................
(jméno a příjmení)
Poděkování
Ráda bych poděkovala své vedoucí práce MUDr. Jitce Pokorné za odborné vedení,
cenné rady a připomínky, které mi poskytla při psaní této bakalářské práce.
6
Obsah 1 Současný stav ............................................................................................................ 9
1.1 Výživa člověka obecně – doporučený přísun živin ............................................ 9 1.1.1 Energetická potřeba člověka ....................................................................... 9
1.1.2 Tuky .......................................................................................................... 10 1.1.3 Cholesterol ................................................................................................ 11 1.1.4 Bílkoviny .................................................................................................. 11 1.1.5 Dusíková bilance ....................................................................................... 12 1.1.6 Sacharidy .................................................................................................. 13
1.1.7 Vláknina .................................................................................................... 14 1.1.8 Tekutiny .................................................................................................... 15 1.1.9 Vitamíny v intenzivní péči ........................................................................ 15
1.1.10 Malnutrice ................................................................................................. 16 1.1.11 Nadměrná výživa ...................................................................................... 17 1.1.12 Stravování nemocných .............................................................................. 17
1.2 Výživa při různých onemocněních ................................................................... 18
1.2.1 Sipping ...................................................................................................... 18 1.2.2 Enterální výživa ........................................................................................ 18
1.2.3 Parenterální výživa ................................................................................... 19 1.2.4 Idiopatické střevní záněty ......................................................................... 19 1.2.5 Bezezbytková dieta ................................................................................... 20
1.2.6 Střevní vývody a stomie obecně ............................................................... 21
1.2.7 Syndrom krátkého střeva .......................................................................... 22 1.2.8 Vředová choroba žaludku ......................................................................... 22 1.2.9 Šetřící dieta ............................................................................................... 23
1.2.10 Onemocnění slinivky břišní ...................................................................... 23 1.2.11 Dieta s omezením tuku ............................................................................. 24
1.2.12 Diabetes mellitus ....................................................................................... 25 1.2.13 Chirurgická protinádorová léčba .............................................................. 26
1.2.14 Bariatrická chirurgie ................................................................................. 27 1.2.15 Fast track ................................................................................................... 28
2 Cíl práce a výzkumné otázky .................................................................................. 30 2.1 Cíl práce ........................................................................................................... 30 2.2 Výzkumné otázky ............................................................................................. 30
3 Metodika výzkumu ................................................................................................. 31
3.1 Charakteristika výzkumného souboru .............................................................. 31
3.2 Použitá metodika .............................................................................................. 31 3.3 Sběr dat ............................................................................................................. 31 3.4 Analýza dat ....................................................................................................... 32
4 Výsledky práce ....................................................................................................... 33 4.1 Výsledky pozorování – graf ............................................................................. 33
4.2 Výsledky pozorování – tabulky ....................................................................... 34 4.2.1 Respondent č. 1 ......................................................................................... 34
7
4.2.2 Respondent č. 2 ......................................................................................... 35 4.2.3 Respondent č. 3 ......................................................................................... 36 4.2.4 Respondent č. 4 ......................................................................................... 37 4.2.5 Respondent č. 5 ......................................................................................... 38
4.2.6 Respondent č. 6 ......................................................................................... 39 4.2.7 Respondent č. 7 ......................................................................................... 40 4.2.8 Respondent č. 8 ......................................................................................... 41 4.2.9 Respondent č. 9 ......................................................................................... 42 4.2.10 Respondent č. 10 ....................................................................................... 43
4.2.11 Respondent č. 11 ....................................................................................... 44 4.2.12 Respondent č. 12 ....................................................................................... 45 4.2.13 Respondent č. 13 ....................................................................................... 46
4.2.14 Respondent č. 14 ....................................................................................... 47 4.2.15 Respondent č. 15 ....................................................................................... 48 4.2.16 Respondent č. 16 ....................................................................................... 49 4.2.17 Respondent č. 17 ....................................................................................... 50
4.2.18 Respondent č. 18 ....................................................................................... 51 4.3 Průměrné výsledné hodnoty žen ...................................................................... 52
4.4 Průměrné výsledné hodnoty můžu ................................................................... 53 4.5 Výsledky rozhovorů ......................................................................................... 54
5 Diskuze ................................................................................................................... 56 6 Závěr ....................................................................................................................... 60 7 Seznam použité literatury ....................................................................................... 61
8 Klíčová slova .......................................................................................................... 66 9 Seznam příloh ......................................................................................................... 67
8
Úvod
Podle soudobých údajů postihuje malnutrice v Evropě více než 33 milionů osob.
V nemocničních zařízeních se jedná o 35 - 40% všech přijatých osob. Je to stav, který
může mít nepříjemné následky pro organismus. Typické jsou delší doby léčení
s prodloužením hospitalizace, případně pobytu na jednotce intenzivní péče, zhoršení
imunitní odpovědi, zvýšený počet komplikací a to jak pooperačních, tak i bez
souvislosti s operačním výkonem. Nízká hladina viscerálních proteinů zhoršuje
transportní funkci krve, tzn. přenos jednotlivých živin a jejich využití v organismu.
Častými pooperačními komplikacemi jsou zhoršení hojení ran, infekční komplikace,
vznik píštělí, abscesů, sepse a další. Snížení svalové hmoty je příčinou zhoršené
hybnosti pacienta, s tím souvisí snazší vznik dekubitů, zhoršené rehabilitace či upoutání
na lůžko. Závažnou komplikací je porušení bariérové funkce střeva, v tomto případě má
pacient zvýšené riziko multiorgánového selhání. U pacientů v malnutrici byla také
prokázána vyšší mortalita (21).
Naštěstí řada pacientů přichází na chirurgii v optimálním výživovém stavu
k plánovanému operačnímu výkonu, který se netýká trávicího traktu a jen nepatrně
ovlivní pacientův příjem potravy. Avšak naproti tomu je skupina pacientů, kteří
přicházejí na chirurgii k operaci pro velmi závažné onemocnění ve špatném nutričním
stavu, který se ještě prohlubuje, protože pacienti v rámci přípravy na některé výkony
lační a po určitých typech operací nemohou řadu dní přijímat dostatečné množství
stravy. V dalším případě má pacient předepsanou per os plnokalorickou stravu, ale pro
nechutenství nejí skoro vůbec.
Cílem práce je potvrdit či vyvrátit, pomocí pozorování, domněnku, že pacienti
v těžkých stavech na chirurgických odděleních nepřijímají per os plnokalorickou stravu,
kterou by v ideálním případě přijímat měli. Také bych díky rozhovorům s pacienty
chtěla pochopit důvody, kvůli kterým pacienti nejedí.
9
1 Současný stav
1.1 Výživa člověka obecně – doporučený přísun živin
1.1.1 Energetická potřeba člověka
Energetická potřeba se skládá z bazálního metabolismu, energetického výdeje na
svalovou práci, postprandiální termogeneze a potřeby pro růst, těhotenství a laktaci.
Bazální metabolismus neboli základní energetická potřeba při obvyklé tělesné zátěži
představuje největší část energetického výdeje. Jeho výše úzce souvisí s netukovou
tělesnou hmotou, která ve stáří postupně ubývá. Netukové tkáně mají více muži, proto
je u nich bazální metabolismus přibližně o 10% vyšší než u žen. Bazální metabolismus
můžeme vypočítat podle speciálních vzorců, nebo ho můžeme změřit pomocí nepřímé
kalorimetrie (29). Průměrnou spotřebu energie lze vypočíst podle závislosti na tělesné
aktivitě jako násobek základní přeměny. Energie se vypočítává nejčastěji v kilojoulech
(kj) nebo kilokaloriích (kcal) (32).
Jako příklad si uvedeme muže a ženu s průměrnou výškou a hmotností. Muž, 40let,
176cm, 74kg, řidič. Jeho základní přeměna je 7100kj. Když vezmeme v potaz jeho
fyzickou aktivitu, jeho denní příjem by měl být přibližně 11 360kj. Žena, 40 let, 164cm,
59kg, úřednice. Její základní přeměna je 5560 kj. Po vynásobení její pracovní činnosti,
s malou nebo žádnou fyzickou aktivitou ve volném čase, bude její denní příjem činit
7 790kj. Když bychom vzali v potaz, že oba tito lidé leží v nemocnici, a tudíž je jejich
pohybová aktivita minimální, muži by stačilo 8 500kj a ženě 6 680kj (29).
Mezi základní živiny patří sacharidy, bílkoviny a tuky. Vyvážená strava by měla
obsahovat 55 – 60% sacharidů, kolem 10% bílkovin a tuky by neměly přesáhnout
hranici 30%. U průměrné ženy, která leží v nemocnici (6672kj), to odpovídá 47g
bílkovin, 51g tuku a 232g sacharidů. U průměrného muže, který též leží v nemocnici
(8516kj), to odpovídá 59g bílkovin, 65g tuku a 296g sacharidů. Tyto hodnoty jsou
pouze orientační. Pro přesné vypočtení energetické potřeby musíme s každým
pacientem či klientem pracovat individuálně a přihlídnout k jeho zdravotnímu stavu,
10
fyzické aktivitě a dalším faktorům. Snížení tuků a navýšení bílkovin může být výhodné
při redukcích nebo u diabetiků. Naopak existují nemoci, kde jsou bílkoviny potřeba
snížit (32).
Pro rychlý výpočet bez tabulek se můžeme řídit nejčastějšími dávkami 25 - 30
kcal/kg na den. Kolik kalorií pacient dostane, záleží na jeho celkovém stavu, zda má
vysokou teplotu, sepse, popáleniny nebo je-li po těžkém chirurgickém výkonu. Tyto
stavy či různé fáze onemocnění zvyšují energetickou potřebu. U pacienta v intenzivní
péči je lepší nejdříve dávat 20 - 25kcal na kilogram a až později podávat 25 - 30kcal na
kilogram (7).
1.1.2 Tuky
Podíl tělesného tuku je přibližně 15% tělesné hmotnosti jedince a znamená i větší
část rezervní energie. V podkožní tkáni je zhruba polovina celkového tělesného tuku,
druhá polovina tuku je uložena jako viscerální tuk, tuk uvnitř svalových vláken a tuk
mezi svalovými vlákny kosterního svalstva. Energii z tohoto tukového rezervoáru může
tělo použít jako vydatný, a hlavně rychle dostupný, zdroj energie (37).
Převážná část tuků obsahuje 98 - 99% triglyceridů s mastnými kyselinami
s dlouhým řetězcem. Monoglyceridy a diglyceridy, fosfolipidy, steriny a volné mastné
kyseliny tvoří asi 1 - 2%. Významné tuky pro výživu se skládají výhradně ze směsi
triglyceridů. U zdravých osob se ve střevě vstřebávají z 98%. Mastné kyseliny jsou
hlavní součástí tuků. Ty mohou být nasycené, mononenasycené a polynenasycené.
Potravou bohatě přijímáme nasycené mastné kyseliny, organismus je ale umí
syntetizovat z glukózy. Nezbytné (esenciální) jsou pro organismus polynenasycené
mastné kyseliny, konkrétně jde o kyselinu linolovou (n-6) a alfa linolenovou (n-3).
Tuky mají řadu důležitých funkcí pro organismus. Jsou zdrojem energie, nosiči
vitamínů rozpustných v tucích a nezbytných mastných kyselin, výchozí materiál pro
tvorbu tkáňových hormonů, izolují vnitřní orgány, chrání před chladem a chrání před
vysycháním kůže. Doporučený přísun tuků je 1g na ideální tělesnou váhu, což by mělo
odpovídat 25 - 30% celkového energetického příjmu. Nasycené mastné kyseliny
11
s dlouhým řetězcem by měli být omezeny na 7 - 10%, 10 - 15% by měly tvořit
mononenasycené mastné kyseliny a polynenasycené mastné kyseliny by se měly podílet
7 - 10%. Poměr polynenasycených mastných kyselin typu n-3 a n-6 by měl být 1:5.
Polynenasycené mastné kyseliny typu n-3 mají na kardiovaskulární systém mnoho
pozitivních účinků. Velmi podstatné je snížení LDL tzv. „zlého cholesterolu“,
triglyceridů a celkového cholesterolu. Zvýšení HDL tzv. „hodného cholesterolu“,
snížení agregace trombocytů, dilatace cév a kapilár, snížení (zvýšeného) krevního tlaku,
snížení poruch srdečního rytmu nebo snížení zánětlivosti (32).
1.1.3 Cholesterol
Trvalou součástí buněčných membrán je cholesterol, látka steroidní povahy. Denně
potravou přijmeme asi 0,3g cholesterolu (exogenní cholesterol). Za přibližně stejnou
dobu si v těle vytvoříme přibližně 1g cholesterolu (endogenní cholesterol). Steroidní
povahy jsou i hormony kůry nadledvin a pohlavní hormony. Cholesterol je proto
důležitou součástí lidského organismu. Jeho množství v krevní plazmě by se mělo
pohybovat od 3,7 do 5,1 mmol/l. Trvalé zvýšení je příčinou kardiovaskulárních
onemocnění (26).
1.1.4 Bílkoviny
Bílkoviny dodávají organismu z potravy aminokyseliny, ze kterých jsou složeny, a
další dusíkaté sloučeniny, které tělo potřebuje pro tvorbu bílkovin a dalších metabolicky
aktivních látek. Dospělí potřebují dodat potravou esenciální aminokyseliny, které si tělo
nedokáže samo syntetizovat. Proto je důležité dbát na dostatečný příjem bílkovin (29).
Doporučený denní přísun bílkovin je 0,8g/kg za den, což by mělo být přibližně 10%
z celkového energetického příjmu. Možné nežádoucí účinky by se mohli objevit při
příjmu nad 2g/kg tělesné hmotnosti za den (32).
12
Bílkoviny v organismu plní mnoho důležitých funkcí. Díky nim se obnovují buňky
a tkáně. Bílkoviny jsou pro ně výchozí látkou stejně tak jako pro tvorbu hormonů a
enzymů. Jsou součástí spermatu, mléka a krve, podílí se na udržování osmotických
poměrů. Tělo je využívá jako transportní prostředek pro tuky, vitamíny rozpustné
v tucích, pro železo a jako zdroj energie. Neobejdou se bez nich ani protilátky a látky na
srážení krve (32).
V intenzivní péči se bílkoviny musí chránit před vyčerpáním. Ztráta více jak 25 -
30% tělesných bílkovin může způsobit poruchy v imunitě a ve funkcích, které jsou
zabezpečované proteiny, což náhle vyústí ve smrt. Stálost proteinových zásob je
základní cíl nutriční podpory (37).
1.1.5 Dusíková bilance
Rozdíl mezi příjmem dusíku ve formě aminokyselin a jeho výdejem ve formě
dusíkatých látek, které se z těla vylučují převážně močí, snadno zjistíme dusíkovou
bilanci. Nevelké ztráty dusíku ztrácí tělo cestou trávicího ústrojí a kůží, ale může dojít i
k patologickým ztrátám a to například střevními píštělemi. Dusíková bilance je buď
pozitivní, nebo negativní. Negativní ukazuje na proces, kdy množství katabolizovaných
bílkovin je větší než jejich syntéza. Opak je anabolizmus. Dusíková bilance je závislá na
mnoha faktorech. Při nedostatečném příjmu energie, v akutních stavech a při stresu se
dusíkový katabolizmus zvyšuje. Jestliže dojde ke ztrátě až několika desítek gramů
dusíku za 24 hodin, organizmus se dostane do těžkého dusíkového katabolizmu a
začnou se rozpadat svalové bílkoviny a plazmatické proteiny. K této situaci dochází při
polytraumatech, popáleninách a sepsi. V těchto těžkých případech není reálné
dosáhnout dusíkové rovnováhy běžným přívodem doporučeného množství bílkovin.
Jeden gram dusíku vzniklý při katabolismu bílkovin se rovná 6,25g proteinu, to
znamená 25g svalové hmoty. Když pacient každý den ztratí 20g dusíku a nemá
ordinovanou umělou výživu, odpovídá to ztrátě 125g proteinů a 500g svalové hmoty za
den. Dopadem těžkého katabolismu, který není léčen umělou výživou, se rychle sníží
albumin v plazmě a transportní proteiny důležité pro přenos hormonů a léků. Budou se
13
hůře hojit rány, organismus bude náchylnější k infekcím a sníží se imunita. V důsledku
rychlého úbytku svalstva, včetně dýchacího svalstva, pacienti trpí hypoventilací a často
bronchopneumonií (37).
1.1.6 Sacharidy
Sacharidy tělo využívá v první řadě jako zdroj energie. Ale plní řadu dalších funkcí.
Jsou součástí podpůrného systému kostí a pojiv, heparinu, zásobní látkou pro svalovou
práci, udržují hladinu glukózy v krvi a acidobazickou rovnováhu. Nedostatek sacharidů
vede k poruchám látkové výměny tuků a acidobazické rovnováhy (32). Doporučený
denní příjem je přibližně 55 - 60% energetické potřeby člověka (14).
Glukóza cirkuluje v tkáňovém moku a v krvi. Glykogen neboli živočišný škrob je
pak zásobní látkou v játrech a ve svalové tkáni. Hlavní energetický substrát představuje
u člověka glukóza. Glykémie nalačno (koncentrace glukózy v krvi) se pohybuje od 3,3
do 5,6 mmol/l (26). Organismus umí uložit sacharidy ve formě tuků a to v takovém
případě, kdy dojde k nadměrnému příjmu sacharidů v naší potravě. Sacharidy se pak
stávají nepotřebným zdrojem energie (14).
Sacharidy mají vliv na hladinu cukru v krvi. To, jak velký účinek budou mít, lze
určit pomocí glykemického indexu. Ten hodnotí vliv konkrétní potraviny na hladinu
krevního cukru. Glykemická zátěž pak hodnotí, jaké množství dané potraviny jsme
vlastně snědli. Řídíme se přitom vzorcem: součin glykemického indexu a množství
sacharidů na porci potraviny v gramech. Některé studie odhalily spojitosti mezi
glykemickou zátěží a vznikem chronických onemocnění. Nízká glykemická nálož v naší
stravě s velkou pravděpodobností snižuje riziko vzniku některých nádorových
onemocnění. Je dost možné, že pozitivně ovlivňuje riziko vzniku diabetu 2. typu,
obzvláště pro osoby s poruchou glukózové tolerance a nadváhy. Primárním zdrojem
sacharidů by měly být potraviny, které obsahují polysacharidy (29).
14
1.1.7 Vláknina
Vlákninou můžeme nazvat nevstřebatelné sacharidy, které pocházejí z rostlin
(polysacharidy, oligosacharidy.) Rozděluje se na vlákninu rozpustnou (fermentovanou)
a nerozpustnou (nefermentovanou) (6). Vláknina působí hlavně v tlustém střevě. Chrání
tlusté střevo a jeho sliznici před toxickými látkami, které se mohou objevit ve střevním
obsahu. Toxiny se naředí a rychleji projdou střevem. Díky tomu sníží riziko případného
poškození sliznice tlustého střeva. Tato problematika se netýká jenom toxinů, ale i
sekundárních žlučových kyselin (37).
Střevní bakterie umí vlákninu fermentovat a vznikají tak krátké mastné kyseliny
(máselná, propionová, octová). Ty jsou velkým benefitem pro organismus. Díky
portálnímu oběhu je mohou energeticky využít játra. Působí ale i lokálně přímo ve
střevě. Kyselina máselná má ochranný efekt pro epitelové buňky sliznice tlustého střeva
(kolonocyt), buňky střevního epitelu je využívají jako palivo. Díky kyselému prostředí
ve střevě, které vytvářejí, dojde k potlačení růstu hnilobných bakterií a dojde k podpoře
množení kvasných bakterií. Takto se snižuje ve střevě onkogenní aktivita a riziko
vzniku civilizačních nemocí. Vláknina na sebe váže cholesterol, čímž ovlivňuje jeho
vstřebatelnost a zapříčiňuje zpomalené vstřebávání jednoduchých cukrů (6).
Vláknina se přidává i do umělých výživ. Udržuje dobré fungování zažívacího
traktu. Využívá se jak v indikaci průjmu, tak zácpy, vláknina totiž dokáže upravit oba
tyto stavy. Využívá se i v těžkých stavech, neboť po fermentaci působí jako zdroj
energie. Až 25% energie mohou navíc dodat již zmiňované krátké mastné kyseliny,
které metabolizují v játrech (6).
Zvýšená potřeba produkce těchto kyselin z vlákniny narůstá obzvláště u pacientů
v šokovém stavu, po těžkých chirurgických výkonech a při traumatu ve vážných
popáleninových stavech. Nepříjemnou komplikací u pacientů v katabolických stavech je
průjem. Vyskytuje se u výživy nazoenterální sondou, často na jednotkách intenzivní
péče. Krátké mastné kyseliny podstatně zvyšují reabsorpci vody a solí vylučovaných
z kolon a ilea. Tímto způsobem zlepšují vodní a iontovou rovnováhu (37)
15
1.1.8 Tekutiny
Dospělý jedinec v průměru za den přijme 2500ml vody. Z tohoto množství je
přijato přibližně 1500ml ústy v podobě tekutin. Zbylou část získáme z vody obsažené
v potravinách nebo z oxidace živin. Potravou můžeme během dne přijmout přibližně
800 - 1000ml tekutin (25). Z oxidace sacharidů vzniká za den přibližně 300ml vody.
Tekutiny ztrácíme přes ledviny, plíce, kůži a gastrointestinální trakt. Ke ztrátě části
tekutin může dojít i při drenáži tělesných prostorů, cestou chirurgických drénů, píštělí,
rozsáhlých otevřených poranění a ztrát krve. Močí, stolicí, plícemi a kůží denně
vyloučíme v průměru 2300ml tekutin, ale tyto údaje jsou samozřejmě individuální.
Celková tělesná voda významně závisí i na pohlaví, věku a stupni obezity.
Potřeba vody u zdravého člověka je odlišná od situace člověka v akutním stavu,
zejména v intenzivní péči. V tomto případě jsou zvýšené nároky na dodatečný příjem
tekutin v závislosti na klinické situaci. Dodatečná potřeba tekutin pro dospělého
pacienta v akutním stavu na 24 hodin je 100 - 300ml při teplotě zvýšené o jeden stupeň,
500ml při středně silném pocení a u hyperventilace, až 1500ml u vysokých horeček a
silného pocení, minimálně 500ml u otevřených povrchů ran. A u drénů, ztrát píštělemi
či odsávání žaludeční sondou to může být 100ml až mnoho litrů (37).
1.1.9 Vitamíny v intenzivní péči
V důsledku reakce na stres má organizmus větší potřebu bílkovin, energie a
vitamínů. Současně dochází ke ztrátám minerálních látek a vody. Při poranění nebo u
nemoci ohrožující život se dbá na zvýšené nároky organizmu na příjem vitamínů
s antioxidačním efektem (vitamín E,C). Vlivem velké psychické i fyzické zátěže,
obzvláště při těžkých poraněních a při orgánových dysfunkcích jsou tělové zásoby
kyseliny askorbové vyčerpány do 48 hodin, zásoby thiaminu během 1 týdne v závislosti
na velikosti stresu. Vitamíny ve velké míře ovlivňují metabolizmus tuků, cukrů a
bílkovin. Vitamíny skupiny B ovlivňují vznik energie potřebné pro anabolické
biochemické reakce. Na rychlejší hojení ran a vyšší odolnost organizmu proti infekcím
16
má vliv dostatečná saturace kyselinou askorbovou. Po rozsáhlých chirurgických
výkonech nebo při zánětlivém postižení střeva, dochází k omezení resorpční plochy
tenkého střeva a tím pádem ke snížení resorpce vitamínů. Je tedy žádoucí zvýšit jejich
příjem. Obecně není jednoduché stanovit vitamínové potřeby pacientů v kritickém
stavu. Každý pacient může mít dávky jiné. Zvýšené nároky na příjem vitamínů budou
mít pacienti při polytraumatech, popáleninách, u sepsí, jaterního selhání, renální
insuficience, v průběhu regeneračních procesů a další (10).
1.1.10 Malnutrice
Slovo malnutrice pochází z latinského slova malus = špatný. Definovat ji můžeme
jako odchylku od normálního stavu výživy, vytvořenou nerovnováhu mezi přívodem
živin, tj. energetickou spotřebou a jejich skutečnou potřebou organismu člověka.
V širším slova smyslu se dá pojem chápat jako dysnutrice (21).
Malnutrice se dá rozdělit na prostou a stresovou. U prosté dochází k
hypometabolickému stavu, kdy pacient omezí příjem potravy, hlavně energetické
substráty. Zároveň má však dostatečný pohyb a nevyskytují se u něj nádorová ani
zánětlivá onemocnění. Stresová malnutrice je oproti prosté mnohem nebezpečnější.
Jedná se o hypermetabolický stav spojený s odbouráváním především bílkovin. Právě
zde je nesmírně důležitá nutriční péče, včasná diagnostika a adekvátní léčba malnutrice.
Tento stav má spoustu negativních důsledků na organismus a to v poměrně krátkém
časovém intervalu (21).
Moderní postupy, cílená nutriční podpora a léčba malnutrice mají spoustu pozitiv.
Zlepšují pacientovi kvalitu života, urychlují léčbu, tím následně zkracují dobu
hospitalizace, snižují počty opakovaných hospitalizací a v důsledku toho všeho snižují
finanční náklady daného léčebného zařízení (21).
17
1.1.11 Nadměrná výživa
Bohatá strava dodává do organismu nadměrné množství energie. Může a nemusí
zajistit přísun důležitých či esenciálních látek. S nadvýživou bohužel přicházejí i
negativa. Pro dnešní populaci jsou běžná onemocnění srdce a cév, cukrovka, hypertenze
nebo rakovina střev (15).
1.1.12 Stravování nemocných
Mezi základní lidské potřeby patří příjem potravy. Strava nemocných má však ještě
jednu dimenzi. Je důležité ji vnímat jako rovnocennou součást léčebného procesu.
Většinou jde o stravování formou diet, tedy o poskytování léčebné výživy. Existuje
spousta argumentů ať už medicínských, nebo ekonomických, jak může dobře stanovená
nutriční podpora pomoci pacientům. Segment léčebné výživy je i přes to zatím řešen
spíše nedostatečně a nenaplňuje často podmínku bezpečné činnosti jak pro pacienta, tak
i pro nemocnici (21).
Léčebnou výživu by měli sestavovat nutriční terapeuti či nutriční asistenti.
Jednotlivé diety musí být sestaveny tak, aby splňovaly nutriční hodnoty v závislosti na
potřebách pacientů (5). Musí být prevencí vzniku malnutrice. U diet neplnohodnotných
navrhuje nutriční terapeut doplňky stravy. Strava se člení nejméně do tří, obvykle do
pěti denních dávek. Pokud dochází k tomu, že pacient nekonzumuje podávanou stravu,
je potřeba zjistit důvod a udělat potřebné změny (změnit formu stravy, úpravu stravy,
nahradit nežádoucí potraviny jinými atd.) Pokud se nedaří pacienta stravovat přirozenou
cestou, je potřeba přejít na umělou stravu (35).
18
1.2 Výživa při různých onemocněních
1.2.1 Sipping
Je to perorální nutriční doplněk, enterální výživa k popíjení. Podává se v případě,
kdy pacient může přijímat stravu per os, ale z nějakých důvodů ji přijímá nedostatečně.
V případě, kdy potřebujeme navýšit jenom jednu složku potravy, je sipping ideální.
Některé přípravky dokonce obsahují navýšené některé složky výživy např. stopové
prvky nebo vitamíny s antioxidačním účinkem. To pak napomáhá například při hojení
ran. Uvedeme si příklad, kdy podat tuto výživu. Máme pacienta, jehož energetická
potřeba na den činí 2000kcal. Zjistili jsme, že nemocný průměrně jí třičtvrtě porce.
Zbylou čtvrtinu tedy musíme nahradit. 500kcal odpovídá buď 500ml izokalorické
výživy, nebo 250 - 340ml hyperkalorické výživy. Individuálně pak musíme určit, která
bude pro pacienta vhodnější (7).
1.2.2 Enterální výživa
Ještě před několika lety se upravila kuchyňská strava a bylo možné ji podat do
trávicího traktu. Dnes se do trávicího traktu smí podávat pouze farmaceuticky
připravený roztok. Umělá výživa je na chirurgických odděleních často využívaná,
jelikož je přirozenou cestou přívodu potřebných živin. Zlepšuje prokrvení střeva,
stimuluje střevní motilitu, snižuje riziko vzniku infekčních a septických komplikací,
zmenšuje pravděpodobnost vzniku peptického vředu a umožňuje přívod živin buňkám
střevní sliznice.
Pro indikaci této výživy musí mít pacient funkční trávicí trakt. Podává se například
pacientům s malnutricí, u onemocnění jícnu, u akutní pankreatitidy po zvládnutí
šokového stavu, u syndromu krátkého střeva, u nádorů trávicí trubice, jater a dalších.
V akutním stavu, v šokovém stavu nebo v průběhu operace se nepodává žádná
forma umělé výživy. Podává se až při stabilizovaném zdravotním stavu pacienta, kdy je
19
organismus schopen přijímat stravu. Totální kontraindikací je pak náhlá příhoda břišní,
mechanický ileus, těžká hypoxie nebo akutní krvácení do zažívacího traktu (16).
1.2.3 Parenterální výživa
Parenterální výživa obchází střevní bariéru. Indikuje se v případě, kdy není funkční
zažívací trakt nebo z nějakého jiného důvodu nestačí perorální příjem či enterální
výživa. Výživa musí být tedy uměle podána do krevního oběhu, většinou do žíly. Oproti
enterální výživě je u ní vyšší riziko komplikací a je i dražší (12).
Pokud je zažívací trakt funkční a přesto nemůžeme dosáhnout požadovaného
energetického příjmu, je výhodné parenterální výživu s výživou enterální kombinovat.
Kombinace obou výživ se využívá například při poruše střevní pasáže, u malabsorpce
nebo větší střevní resekce. Naopak pouze parenterální výživu budeme podávat při
těžkých průjmech a zvracení, těžké malabsorpci, těžkých poruchách střevní pasáže a
celkové dysfunkci zažívacího traktu (27).
1.2.4 Idiopatické střevní záněty
Pod tímto pojmem rozumíme zánětlivá onemocnění střev. Patří sem Crohnova
choroba a ulcerózní kolitida. Jde o onemocnění neznámého původu. Zánět může
postihovat buď pouze sliznici, a nebo konečník a tlusté střevo. V tom případě mluvíme
o ulcerózní kolitidě. Příznaky onemocnění jsou průjmy s příměsí hlenu a krve, krvavý
hlen na stolici či mimo ni, horečka, ale může se projevit i mimostřevními příznaky.
Když je postižena celá střevní stěna nebo kterákoliv část trávicí trubice od jícnu po
konečník, jedná se o Crohnovu chorobu. V tom případě se nemoc projevuje bolestí
břicha, průjmem (většinou bez příměsi krve), zvýšenou teplotou a ztrátou hmotnosti
(17). Léčba se liší podle toho, zda je pacient v akutní či klidové fázi. Podávají se léky,
pacient má bezezbytkovou dietu, případně se přechází na umělou výživu. Když
konzervativní léčba není účinná, přistupuje se k chirurgickému zákroku (22).
20
Z výživového hlediska je nutné hlídat nedostatek některých minerálních látek a
stopových prvků. Hlavně kyselinu listovou, selen, zinek, hořčík, draslík, jód, železo a
vitamíny. Tito nemocní mohou mít nedostatek energie a pacientům s osteoporózou bude
pravděpodobně chybět vápník (3). Pozitivní účinek na léčbu mají probiotika. Velmi
vhodné je jejich preventivní podávání. Střevní mikroflóru lze pozitivně ovlivnit i
vlákninou či kombinací probiotik a prebiotik (17).
Pacientův energetický příjem se většinou pohybuje kolem 30 kcal na kilogram
tělesné hmotnosti za den, avšak chirurgický stres při zákrocích, infekce a další mnohdy
zvyšují tuto potřebu na 35 kcal/kg/den. U zánětlivých střevních onemocnění je potřeba
bílkovin 1 - 1,5g na kg tělesné hmotnosti na den (37).
U onemocnění bez stenóz či v klidové fázi se vláknina vylučovat nemusí. Naopak
rozpustná vláknina je vhodná. V těžkých stavech se využívá umělá výživa (17). U obou
nemocí nejsou v klidových obdobích nutná striktní dietní omezení. Strava by měla být
plnohodnotná a rozdělena do 5 - 6ti dávek za den (3). Důležitý je dostatek tekutin (2,5l
denně) (1).
1.2.5 Bezezbytková dieta
Bezezbytková dieta (dieta č. 5) se doporučuje u zúžení střeva při Crohnově chorobě
a celkově při akutních vzplanutích nemoci, ale indikuje se i u dalších problémů se
střevy. Tato dieta je šetřící. Spočívá ve vyloučení hrubé (nestravitelné) vlákniny. Je
potřeba vyloučit syrové ovoce a zeleninu. Výjimkou je banán. Jako náhrada jsou
vhodné šťávy, džusy, přesnídávky, kompoty, kaše, pyré a další. Nevhodné je ovoce se
semeny a nadýmavá zelenina. Dále je nutné vyloučit tučná masa a uzeniny, plnotučné
mléčné výrobky a obecně tučné, smažené a špatně stravitelné potraviny (11). Další
nevhodné potraviny jsou luštěniny, celozrnné výrobky, kynuté pečivo, čerstvý chléb,
ořechy, semena, alkohol, sycené limonády a dráždivé koření. Vhodné potraviny jsou
rýže, těstoviny, bramborová kaše, libové maso, netučné vývary, dietní omáčky,
moučníky typu piškotová roláda, starší vánočka, žemlovka nebo tvarohové knedlíky
s ovocem (33). Mléčné výrobky dle snášenlivosti (1). Volné tuky dáváme na hotový
21
pokrm nebo do něj (margaríny, kvalitní oleje) (23). Každý pacient může určité
potraviny snášet rozdílně, proto je potřeba dbát na individualitu každého člověka (11).
1.2.6 Střevní vývody a stomie obecně
I když jde chirurgie stále dopředu, zhotovování střevních vývodů je bohužel dost
aktuální. Je to tím, že se zvyšuje incidence různých nemocí, kdy je stomie vyžadována.
Jedná se o střevní nádory, nádory konečníku, močového měchýře, děložního čípku nebo
idiopatické střevní záněty. Nejvíce stomií se provádí u pacientů se zhoubným nádorem
konečníku.
Strava u těchto pacientů není jednotná, záleží na rozsahu operačního výkonu.
Pokud pacient nemá významně zkrácené tenké střevo, není dlouhodobá dieta nutná.
Ihned po operaci pacienti nemohou přijímat stravu perorálně, výživa je podávána přes
žilní katétr. Tekutiny se většinou podávají per os od 2. - 3. dne od operace. Dále střevo
začneme zatěžovat tekutou dietou, pak se přechází na dietu kašovitou a ve finále na
klasickou dietu s omezením zbytků, tzv. dietu bezezbytkovou. Kvůli propustnosti
střevní sliznice musíme hlídat ztráty bílkovin a doplňovat je. Pacienti by také měli mít
dostatek vápníku, železa a vitamínů. Hlavní cíl nutričního terapeuta by mělo být
zabránění nutričním ztrátám a podpoření hojivých procesů.
Po odebrání tenkého střeva v rozsahu 100 – 150 cm se u pacienta nic nezmění,
nemá to pro něj žádné následky. Ty se začínají objevovat až po odebrání delší části
střeva. Problémy začínají, když se odebere střevo v oblasti jejuna a dojde
k přechodnému snížení vstřebávání živin. Přechodné proto, neboť po nějaké době se
stane, že se zbylé části tenkého střeva ujmou této role. Po resekci ilea se může snížit
resorbce vitamínu B12 a žlučových kyselin. Bohužel se v této situaci budou lépe
vstřebávat oxaláty, které způsobují ledvinové kamínky. Pokud byla při operaci odebrána
část tlustého střeva (tračníku), pravděpodobně dojde k dehydrataci kvůli ztrátám vody.
Může se stát, že se sníží tvorba vitamínu K střevními bakteriemi, pak většinou dochází
k poruše srážlivosti krve. Zda se nasadí enterální či parenterální výživa určí lékař (31).
22
1.2.7 Syndrom krátkého střeva
Pokud je střevo po resekci kratší než 200cm, mohou vzniknout nutriční
komplikace, hovoříme o tzv. syndromu krátkého střeva. Velmi záleží na tom, který úsek
tenkého střeva je zachovaný. Ztráta ilea je závažnější než ztráta jejuna. Trvalá
parenterální výživa je nutná u pacientů, kteří mají střevo kratší než 30cm. Zvláště
v pooperační fázi musí být přívod energie mnohem vyšší, než je obvyklé. Důvodem je
silně porušená absorpce. Potřeba některých pacientů odpovídá 60 kcal/kg/den. U
syndromu krátkého střeva se doporučují dávky bílkovin 1,5 - 2g na kg tělesné hmotnosti
za den (37).
1.2.8 Vředová choroba žaludku
Peptický vřed znamená, že se narušila sliznice trávicí trubice v oblastech, kde se
vyskytuje HCL neboli kyselina solná. V žaludku ji produkují krycí buňky, ale může se
vyskytnout i v jícnu nebo v tenkém střevě. Do obou míst se dostane ze žaludku.
Peptický vřed bývá často způsoben infekcí sliznice bakterií Helicobacter pylori.
Za poslední roky se změnila strategie léčby tohoto onemocnění. U
nekomplikovaných vředových chorob se v chirurgii přešlo na léčbu konzervativní
(medikamentózní). Obecně lze říci, že důvodem vzniku peptického vředu je
nerovnováha mezi agresivními a protektivními faktory. Za agresivní faktory
považujeme analgetika, stres, kouření nebo nápoje a pochutiny, kvůli kterým v žaludku
stoupá tvorba kyseliny solné. Konkrétně jde o potraviny či nápoje obsahující kofein
(káva, coca-cola, kofola apod.), alkohol, příliš mnoho sacharózy nebo škrobů ve stravě.
Za ochranné faktory se považuje obecně racionální strava. Mléčné výrobky mohou
dokonce zmírnit příznaky onemocnění.
V dnešní době se dietním opatřením u peptidických onemocnění nepřikládá taková
důležitost jako v době, kdy ještě lékaři neměli k dispozici účinné léky. Za nejlepší dietní
opatření se považuje pravidelnost jídla bez ohledu na složení. Tzn. jíst 5-6x denně
23
menší porce. Nezbytné je vyloučit pouze potraviny výše popsané. V akutní fázi
vylučujeme ještě tučné potraviny (18).
1.2.9 Šetřící dieta
Šetřící dieta (dieta č.2) je plnohodnotná, lehce stravitelná dieta, která se podává při
dlouhodobých onemocněních trávicího traktu. Je možno ji podávat dlouhodobě. Pokrmy
vaříme, dusíme nebo pečeme na vodě. Jídla musí být uvařena do měkka. Maso opékáme
na sucho a pak podléváme vodou nebo vývarem. Nesmažíme ani negrilujeme. Pokrmy
nezahušťujeme jíškou, ale bramborami, zeleninou nebo moukou. Tuky přidáváme až
nakonec do hotového pokrmu (kvalitní oleje, máslo). Další vhodné potraviny jsou
libové maso, ryby, šunka, mléko a mléčné výrobky s nízkým obsahem tuků, rýže,
těstoviny, brambory, i knedlíky (mimo kynutých), nenadýmavá zelenina, ovoce bez
zrníček, dietní omáčky, piškotové těsto, bílé pečivo, z koření používáme sušené
zeleninové natě, bazalku a další neostré a nedráždivé koření. Za nevhodné se považují
všechny tučné a špatně stravitelné potraviny, čerstvé, kynuté nebo celozrnné pečivo,
instantní jídla, ořechy, luštěniny a alkohol. Jídlo je vhodné rozdělit do menších porcí a
jíst několikrát denně. Z tekutin je vhodná voda, čaje nebo šťávy (33).
1.2.10 Onemocnění slinivky břišní
Slinivka je velmi důležitý orgán pro naše zažívání. Tato žláza vyměšuje inzulin do
krve (vnitřní sekrece) a enzymy do trávicí trubice (vnější sekrece). Enzymy ještě
s pomocí žluči rozkládají bílkoviny, cukry i tuky na jednoduché látky, které se pak
dobře vstřebají. Nedostatek inzulínu způsobuje cukrovku a nedostatek enzymů
způsobuje poruchy vstřebávání živin. Onemocnění pankreatu jsou různá. Mohou být
zánětlivá, úrazová, nádorová či vrozená. Pankreatitidy jsou buď akutní, nebo chronické.
Vysoké a dlouhodobé požívání alkoholu může být příčinou chronické pankreatitidy.
U těch, kteří alkohol nepijí, to mohou způsobit dlouhodobě podávané léky či choroby
24
žlučových cest. Léčba může být buď konzervativní (medikamentózní léčba + dieta),
endoskopická (uvolní tok pankreatické šťávy a žluči do dvanáctníku) nebo chirurgická
(výkony drenážní, resekční). K chirurgické léčbě se přistupuje v případě, že předchozí
možnosti zklamaly.
Za akutní záněty slinivky břišní často může dietní chyba. Při příjmu pacienta
s akutní pankreatitidou je nutné sledovat jeho hospodaření s vodou a minerály a doplnit
chybějící tekutiny. Z počátku je vyloučen perorální příjem stravy. Nemocný je živen
uměle (19). U akutní pankreatitidy je většinou zvýšená energetická potřeba a to i
v případech, kdy nejsou přítomny komplikace. Nemocní mají zvýšenou základní
energetickou potřebu o 20%, jsou hypermetaboličtí. Při komplikacích může stoupnout
až o 58% (37). Po zklidnění zánětu se začíná dietou čajovou. V další fázi pacient
dostane šlemovou polévku a při dobré toleranci se přechází na tuhou stravu. Nejdříve se
podává strava s 20g tuku na den (dieta 4S) a postupně se tyto dávky zvyšují. Jelikož je
tato dieta neplnohodnotná, je nutné ji kombinovat s umělou výživou. Nakonec se
přechází na stravu s omezením tuku 60g na den (dieta č. 4). To, jak rychle se bude
z jednotlivých fází přecházet, je velmi individuální. Ideální příjem tekutin je 2 - 3l za
den. U těžších stavů dieta nepomůže a jediné řešení je chirurgický zákrok (19).
1.2.11 Dieta s omezením tuku
Přísně šetřící dieta 4S povoluje 20g tuku na den, je neplnohodnotná a je nutné ji
podávat pouze krátkodobě. Dieta je převážně sacharidová. Vyloučeny jsou bílkoviny
mléčných výrobků a masa. Z rostlinných bílkovin je povoleno množství do 30g na den.
Vylučuje se veškerý tuk, nemastíme, technologická úprava je šetrná, pokrmy vaříme co
nejvíce do měkka a následně je podáváme v kašovité úpravě. Vhodná jídla jsou šlemové
polévky, dietní omáčky bez tuku, brambory, rýže, těstoviny, suchary, starší bílé pečivo,
banány, ovocné přesnídávky, kompoty (meruňkový, jablkový), dušená mrkev, malé
množství kořenové zeleniny do pokrmů, z koření zelená petrželka (33).
25
V přechodné fázi postupně začneme přidávat další potraviny. Netučné mléčné
výrobky, vaječný bílek, vařené libové maso, až postupně přejdeme na dietu s omezením
tuku 60g na den (dieta č. 4) (33).
Pestrou stravou zajistíme dostatek živin. Nadále nesmažíme. Maso opékáme na
sucho, vaříme, dusíme a vybíráme potraviny s nízkým obsahem tuku. Místo jíšky
použijeme nasucho opraženou mouku. Do 10g se během dne povoluje volný tuk (máslo,
kvalitní olej), který přidáme do hotového pokrmu. Snášenlivost jednotlivých potravin je
individuální, ale v této dietě můžeme jídelníček dále rozšířit o libové uzeniny, netučné
vývary se zavářkou, ovoce bez tvrdých slupek a zrnek (broskve, pomeranče, banány),
nenadýmavé druhy zeleniny (hlávkový salát, rajčata bez semen) vejce v omezeném
množství v pokrmech, netučné moučníky (želatinové rosoly, pudink, žemlovka).
Nevhodné potraviny jsou zrající a plísňové sýry, majonézy, smetana, kynuté pečivo,
luštěniny, houby, alkohol, zrnková káva, dráždivé koření (33).
Tato dieta se podává také při chronické cholecystitidě (zánět žlučníku) a
cholelitiáze (žlučové kameny), po skončení akutních potíží a po cholecystektomii
(odstranění žlučníku) (33).
1.2.12 Diabetes mellitus
Slinivka vyměšuje do krve inzulín, což je hormon, který hospodaří s cukry. Když je
ho nedostatečné množství, vzniká cukrovka neboli diabetes mellitus. Rozlišujeme 2
typy cukrovky. U 1. typu jde o autoimunitní proces, kdy vlastní organismus zničí beta-
buňky. Jde o úplný nedostatek inzulínu. 2. typ cukrovky mají často lidé s nadváhou
nebo obezitou. Tady řešíme problém inzulínové rezistence a beta buňky, které nejsou
schopny produkovat potřebnou dávku inzulínu (30).
Diabetici prvního typu musí mít inzulínovou léčbu. Tzn., že si před jídly musí
píchnout inzulín. Tato léčba nahradí normální vylučování inzulínu a měla by zajistit
optimální hladinu cukru v krvi (30). Současné studie přinášejí řadu důkazů, že
dlouhodobě neuspokojivá náhrada inzulínu podmiňuje vývoj různých diabetických
komplikací (2). Pokud má pacient normální váhu, není potřeba dodržovat přísnou dietu
26
a potraviny zakazovat. Stravu je jen potřeba regulovat. Hlídat, kolik sacharidů jaká
potravina obsahuje a podle toho upravovat aktuální dávku inzulínu. Glykemický index
udává rychlost vzestupu glykémie po požití dané potraviny. Po konzumaci chleba,
knedlíků nebo brambor stoupne glykemický index podstatně více než po konzumaci
luštěnin, těstovin nebo mléčných výrobků. Proto je dobré poučit pacienta a doporučit
vhodné potraviny jako například ryby, zeleninu či potraviny, kde se nachází rozpustná a
nerozpustná vláknina. Nezakazuje se ani alkohol, musíme ovšem pacienta upozornit na
riziko hypoglykémie a na vhodné množství. Pokud má pacient nadváhu či obezitu, je
vhodná redukční dieta (30). Fyzická aktivita je prospěšná u obou typů cukrovky (24).
U diabetiků 2. typu záleží na jejich hmotnosti a podle toho se řídí jejich dieta.
Pokud je u nich přítomna nadváha nebo obezita, je cílem diety snížení hmotnosti a
nařizuje se redukční dieta. Doporučuje se nízkokalorická, nízkotučná dieta, která by
měla obsahovat dostatek bílkovin a vlákniny (30). Doporučené potraviny jsou zelenina,
luštěniny, méně sladké druhy ovoce, mléčné výrobky se sníženou tučností, ryby, libové
maso, celozrnné výrobky, neslazené nápoje. Jídlo by měli nemocní přijímat v menších
dávkách a to několikrát za den (8). Ve stravě je potřeba omezit jednoduché cukry a
nasycené tuky (36). Nevhodné potraviny jsou sladkosti, sladké pečivo, sladké mléčné
výrobky, dia výrobky, uzeniny a obecně potraviny a výrobky s vysokým obsahem tuku
(30). Tato nemoc nespočívá jenom v dodržování diety, ale v celkové změně životního
stylu (36). Rizikové faktory, které může nemocný ovlivnit, jsou: vysoký krevní tlak,
kouření, nadváha či obezita, nedostatek fyzické aktivity nebo nestálá hladina cukru
v krvi (24).
1.2.13 Chirurgická protinádorová léčba
Nádorová onemocnění se rozdělují na maligní a benigní, tedy na nádory zhoubné a
nezhoubné. Onkologická léčba řeší převážně zhoubné nádory kombinací několika
léčebných metod. Chirurgická léčba odstraňuje nádorové tkáně z těla. Některé typy
nádorů je možno vyléčit právě chirurgickým odstraněním, a proto tato léčba zůstává
léčbou hlavní u mnoha případů. Chirurgie také odstraňuje projevy spojené s nádorem.
27
Jde např. o operace kvůli neprůchodnosti střevní nebo operace žlučových cest. Po
operaci zažívacího traktu se mohou objevit různé obtíže. Operace žaludku či střeva
často vede k nechutenství. Potíže s polykáním a žvýkáním se často objevují po operaci
v oblasti krku a hlavy. I samotná bolest po operaci mimo zažívací trakt někdy vede ke
ztrátě chuti k jídlu a v důsledku poškození nervů může někdy bolest přetrvávat i delší
dobu. Dostatečný příjem energie a bílkovin pomáhá nemocným, aby se lépe vyrovnali
s protinádorovou léčbou i se samotným nádorem. Bohužel poměrně častou komplikací
je vznik malnutrice, proto by se měl ošetřující personál individuálně o pacienty zajímat
a dělat vše pro to, aby rozvoj malnutrice eliminovali (13).
1.2.14 Bariatrická chirurgie
Bariatrie se zabývá chirurgickou léčbou těžké obezity. Obezita je vážný zdravotní
problém, který je potřeba léčit. Pokud selžou konzervativní postupy, léčí se pomocí
bariatrické chirurgie. Bariatrický zákrok je nejefektivnější způsob léčby vyšších stupňů
obezity (4). Cílem je snížení hmotnosti, ale hlavním důvodem této léčby je boj
s metabolickými chorobami, ale i další jako například neplodnost, onemocnění žlučníku
nebo lupénka. Po operaci se okamžitě zlepší hladina glykémie. V roce 2013 bylo
v České republice skoro 10 000 pacientů po bariatrické operaci (34).
Tyto operace můžeme obecně rozdělit na restriktivní, jejichž principem je zmenšení
objemného žaludku a omezení množství stravy, kterou pacient přijímá, a malabsorpční.
Ty vedou ke sníženému vstřebávání živin z přijaté potravy. Dělají se i kombinované
zákroky. Malabsorpční výkony jsou oproti restriktivním rizikovější a to kvůli
sníženému vstřebávání živin. Pacient může mít nedostatek vitamínů a minerálních látek.
Snížená bývá resorpce vápníku, železa, ale i třeba bílkovin nebo tuku, jež potřebujeme
pro vitamíny rozpustné v tucích. Pacient má po operaci zkrácenou vstřebávací plochu
tenkého střeva. To má za následek rychlejší střevní pasáž. Abychom minimalizovali
rizika, je velmi důležitá edukace pacienta a to jak před operací, tak po ní (9).
První dni po operaci je energetický příjem pacienta extrémně nízký. Týden po
restriktivní operaci bude pacient na tekuté stravě, u malabsorpcí 2 - 5 dní na infuzní
28
léčbě. Další 3 - 4 týdny bude na kašovité stravě a poté se postupně přechází na normální
stravu (34). Zpočátku činí objem jedné porce 100ml, později je to 150ml. Po
malabsorpčních výkonech je objem jedné porce 200ml. V období tekuté diety jsou
vhodné polotučné zakysané mléčné výrobky, mléko polotučné, jogurt naředěný vodou,
vývary nebo nutridrinky, ve kterých je více bílkovin. I v kašovité stravě se zaměřujeme
na bílkoviny. Vhodné je drůbeží maso, ryby, mléčné výrobky, pudinky. V menší části se
pak zařazují sacharidy. Strava je šetřící. Obecně by se měl pacient řídit zásadami
racionálního stravování. To znamená přijímat stravu pravidelně (5 - 6 porcí denně), dbát
na dostatečný přísun tekutin, omezit tuky, cukry, navýšit bílkoviny a vlákninu. Navíc by
si tito lidé měli odměřovat potraviny, zapisovat jídelníček, popíjet tekutiny mezi jídly
(nevypít naráz více než 150ml tekutin), jíst pomalu, dobře kousat, léky drtit a
upřednostňovat potraviny s nižším glykemickým indexem. U lidí po malabsorpčních
operacích je nutná celoživotní náhrada multivitaminovými preparáty. Je nutné užívat
vitamín D, K, vápník, často i železo a je důležité zajistit vysoký přísun bílkovin (9).
1.2.15 Fast track
Fast track je metoda tzv. zrychlené rehabilitace v perioperační péči. Původně měla
být důkazem, že pooperační rehabilitace je podobně rychlá po otevřených chirurgických
výkonech jako po chirurgických výkonech, při kterých byla použita laparoskopie. Snaží
se ovlivnit pooperační hojení ran u pacienta. Tato metoda se zatím používá hlavně ve
střevní chirurgii. Je založena na medicínských důkazech, na důkazech a znalostech, jež
studují patofyziologii operačního traumatu a jeho klinické následky. Toto vše je
komplexně zahrnuto do pooperační péče. Pro uskutečnění je nutná spolupráce všech
oborových zdravotnických pracovníků, zejména těch, kteří pečují o nemocného. Měly
by to být v první řadě sestry, které jsou s pacientem v nepřetržitém kontaktu, ale velmi
důležití samozřejmě jsou i chirurgové. Dále anesteziolog, nutriční terapeut či
fyzioterapeut. Účelem postupu je snížit výskyt komplikací po operacích, délku
hospitalizace a celkově zlepšit pooperační stav pacienta.
29
Základ úspěchu je synergetické působení řady postupů v ideální kombinaci.
Největší úspěchy pooperační rehabilitace a snížení operačního stresu přinášejí
pravděpodobně kombinace účinků. Mezi principy typu fast track patří kvalitní
předoperační nutriční příprava, zlepšení orgánových, případně metabolických funkcí.
V případě některé špatné funkce je možno operaci odložit. Pacient je dobře
informovaný a je zapojený do výsledků operace. Přelomový princip této metody je
redukce perioperačního hladovění. Dále se dbá na šetrnější anestezii a na ohleduplnější
chirurgické techniky. Moderní typ anestezie zajistí dřívější pooperační mobilizaci.
Jedním z důležitých cílů po operaci je zlepšit pooperační střevní paralýzu. Den před
operací pacient normálně jí. Dostane snídani, oběd, večeři a ještě koktejl se sacharidy.
Tekutiny může přijímat per os do 2 hodin před operací, stravu do 6 hodin. Hlídá se
dostatečný příjem tekutin. Už za 2 hodiny po operaci je možný perorální příjem tekutin
a sippingových koktejlů. Normální stravu či vybranou dietu je možné podávat většinou
za 2 - 4 dny v kombinaci s dalšími principy fast track. Domů je pacient propuštěn
v případě dobré funkce gastrointestinálního traktu a pokud je pochopitelně bez dalších
komplikací.
Redukce před a pooperačního hladovění se řeší, protože pokud pacient nejí, dostává
se do katabolického stavu a ten je důsledkem perioperačního stresu. Nemocný ztrácí
proteiny a dostává se do periferní inzulinové rezistence. Po podávání sacharidů před
operací se tato komplikace redukuje a navíc jsou chráněny tělesné proteiny, podstatně
méně klesá svalová síla, což snižuje počet komplikací a délku hospitalizace (20).
30
2 Cíl práce a výzkumné otázky
2.1 Cíl práce
Cílem práce je zmapovat, kolik kalorií pacienti na chirurgickém oddělní v průměru za
den přijmou.
2.2 Výzkumné otázky
1) Přijímají pacienti na chirurgických odděleních per os plnokalorickou
stravu, kterou mají ordinovanou lékařem?
2) Kolik kalorií pacienti přijmou (v průměru za den) na chirurgickém
oddělení?
31
3 Metodika výzkumu
3.1 Charakteristika výzkumného souboru
Výzkumný soubor tvořilo osmnáct respondentů z různých věkových kategorií.
Z toho bylo jedenáct mužů a sedm žen. Všichni respondenti se léčili na chirurgickém
oddělení pro dospělé v nemocnici v Příbrami. Do výzkumu byli vybráni pacienti, kteří
na oddělení leželi déle než dva týdny.
3.2 Použitá metodika
Praktická část bakalářské práce byla vytvořena pomocí smíšeného výzkumného
šetření, což bylo provedeno pomocí pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Na
chirurgickém oddělení bylo pozorováno a zaznamenáváno, kolik jídla pacienti
zkonzumovali. Následně byly s pacienty vedeny polostrukturované rozhovory. Na
základě sebraných dat byl vytvořen graf (četnost snědeného nemocničního jídla), u
každého respondenta zpracovány jídelníčky v programu Nutriservis (28), byla
porovnána energie jídla, kterou pacient dostal a kterou opravdu snědl a vyhodnoceny
informace z rozhovorů. Energetická hodnota stravy, kterou pacienti od nemocnice
dostávali, byla porovnávána pouze orientačně s energetickými potřebami průměrné
ženy a průměrného muže. Tyto hodnoty v kilokaloriích a kilojoulech byly vypočteny
pomocí Harris - Benedictovy rovnice. Ostatní živiny byly propočítávány za pomoci
odborné literatury.
3.3 Sběr dat
Sběr dat probíhal pomocí pozorování a polostrukturovaných rozhovorů s pacienty.
Zdravotní sestry podaly informace o jednotlivých dietách pacientů a tři dny při
32
snídaních, obědech a večeřích probíhal dohled u vozů s jídlem na oddělení. Snahou bylo
se co nejpřesněji zmapovat a zaznamenat, kolik jídla z nemocniční kuchyně pacienti
snědli a kolik vrátili. Celkově tedy po skončení pozorování bylo zaznamenáno 162 jídel.
V průběhu a po skončení pozorování bylo snahou od pacientů zjistit, z jakého důvodu
jídlo nesnědli či zda zkonzumovali nějakou vlastní potravinu. Rozhovory bohužel
nebylo možné provést se všemi pacienty z důvodu jejich zdravotního stavu a neochoty.
O těchto pacientech podaly informace sanitářky, které měly přehled o tom, proč daní
pacienti nemocniční jídlo vrací a jestli konzumují i vlastní potraviny. Sběr dat byl
prováděn od 18. 8. 2014 do 22. 8. 2014.
3.4 Analýza dat
Výsledky pozorování (četnost snědeného nemocničního jídla) jsou zpracovány do
grafu (viz výsledky práce). U každého respondenta bylo ze získaných údajů a informací
vytvořeno v programu Nutriservis šest jednodenních jídelníčků, kde se propočítávala
celková energie, bílkoviny, tuky a sacharidy, které daná strava obsahovala (viz přílohy
práce). Do programu uživatel zadá určitou potravinu a program propočítává nutriční
hodnoty jednotlivých potravin. Po zadání všech jídel tak zjistíme energetickou hodnotu
celého jídelníčku a další důležité údaje. V prvních třech jídelníčcích je u každého
pacienta zaznamenaná a propočítaná energie stravy, kterou dostal od nemocnice a
v dalších třech je zadaná strava, kterou pacient skutečně přijal. Tzn. množství
zkonzumovaného nemocničního jídla, sipping, případně jeho vlastních potravin.
Všechny hodnoty získané z propočtených jídelníčků jsou zpracovány do tabulek (viz
výsledky práce), kde je i propočtené, kolik kalorií průměrně muži i ženy za dobu
výzkumu přijímali. Nakonec byla vypracována analýza rozhovorů. Výsledky rozhovorů
jsou přidané k výsledkům práce. Celé rozhovory pacientů jsou přiloženy v přílohách
práce.
33
4 Výsledky práce
4.1 Výsledky pozorování – graf
Graf 1: Množství snědené nemocniční stravy v průměru za tři dny (n=162)
Zdroj: Vlastní výzkum
Popis grafu:
32,10% respondentů snědlo průměrně za tři dny vše. 19,14% respondentů snědlo 3/4
porce. 17,28% snědlo v průměru za tři dny 2/4 porce. 20,37% snědlo 1/4 porce. 11,11%
nesnědlo v průměru za tři dny nic.
34
4.2 Výsledky pozorování – tabulky
4.2.1 Respondent č. 1
Pohlaví: žena
Dieta: 0/4/9 (tekutá/s omezením tuku/diabetická)
Tabulka 1: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: nic nic nic nic 2/4 2/4 3/4 3/4 2/3
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 2: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4948 1182 41,7 32,6 190,2
2.den 3821 912 38,6 15,1 162,9
3.den 4019 959 31,2 27 153,8
Průměrné
hodnoty 4263 1018 37,2 24,9 169
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 3: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 0 0 0 0 0
2.den 1510 361 16,3 6,2 63,7
3.den 2961 707 20,5 16,7 123
Průměrné
hodnoty 1490 356 12,3 7,6 62,2
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je nedostatečná (neplnokalorická). Přijatá
energie pacienta v průměru za tři dny je velmi nedostatečná. Deficitní je příjem všech
živin (viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
35
4.2.2 Respondent č. 2
Pohlaví: žena
Dieta: 0/4 (tekutá/s omezením tuku)
Tabulka 4: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: vše 3/4 vše 3/4 vše 3/4 vše 3/4 vše
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 5: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4465 1070 39,9 19,8 192
2.den 4147 993 44,8 19,8 162,2
3.den 4576 1093 21,2 13,6 233,3
Průměrné
hodnoty 4396 1052 35,3 17,7 195,8
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 6: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 3734 894 35,1 15,9 160
2.den 3528 846 41,3 17,4 133,1
3.den 4313 1030 24 11,4 218,5
Průměrné
hodnoty 3858 923 33,5 14,9 170,5
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je nedostatečná (neplnokalorická). Přijatá
energie pacienta v průměru za tři dny je též nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin
(viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
36
4.2.3 Respondent č. 3
Pohlaví: muž
Dieta: 0/4 (tekutá/ s omezením tuku)
Tabulka 7: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: 3/4 vše 3/4 3/4 vše vše 3/4 vše vše
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 8: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4465 1070 39,9 19,8 192
2.den 4147 993 44,8 19,8 162,2
3.den 4576 1093 21,2 13,6 233,3
Průměrné
hodnoty 4396 1052 35,3 17,7 195,8
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 9: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4084 979 34,7 18,7 176,4
2.den 3881 930 41,7 17,7 154,5
3.den 4315 1031 19,5 12,9 220,7
Průměrné
hodnoty 4093 980 32 16,4 183,9
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je nedostatečná (neplnokalorická). Přijatá
energie pacienta v průměru za tři dny je též nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin
(viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka)
37
4.2.4 Respondent č. 4
Pohlaví: žena
Dieta: 0/4/9 (tekutá/s omezením tuku/diabetická)
Tabulka 10: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: vše 3/4 2/4 vše vše 3/4 vše vše Vše
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 11: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4948 1182 41,7 32,6 190,2
2.den 3821 912 38,6 15,1 162,9
3.den 4019 959 31,2 27 153,8
Průměrné
hodnoty 4263 1018 37,2 24,9 169
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 12: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4037 965 34,3 29 149,8
2.den 3364 803 36,8 14,1 138,3
3.den 4019 959 31,2 27 153,8
Průměrné
hodnoty 3807 909 34,1 23,4 147,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je nedostatečná (neplnokalorická). Přijatá
energie pacienta v průměru za tři dny je též nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin
(viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
38
4.2.5 Respondent č. 5
Pohlaví: žena
Dieta: 2 (šetřící)
Tabulka 13: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: 2/4 2/4 1/4 1/4 1/4 1/4 2/4 1/4 2/4
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 14: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 7520 1795 70,7 50,3 271,1
2.den 7464 1782 54,2 73,2 229
3.den 6113 1459 49 48,8 207,3
Průměrné
hodnoty 7032 1679 58 57,4 235,8
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 15: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 3621 863 42,2 22,1 126,8
2.den 3014 719 31,5 25,5 93,5
3.den 2855 681 24 27,2 86,2
Průměrné
hodnoty 3163 754 32,6 24,9 102,2
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro ženu dostatečná (plnokalorická).
Přijatá energie v průměru za tři dny je ale nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin
(viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
39
4.2.6 Respondent č. 6
Pohlaví: muž
Dieta: 3 (normální strava)
Tabulka 16: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. – ve 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: 1/4 1/4 1/4 1/4 2/4 1/4 2/4 2/4 ¼
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 17: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 7676 1832 66,1 70,8 252,7
2.den 8036 1919 70,6 70,3 264,7
3.den 7491 1787 72,3 63,5 242,6
Průměrné
hodnoty 7734 1846 69,7 68,2 253,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 18: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 5935 1415 63 45,8 198,1
2.den 5492 1310 73,6 45,7 161,3
3.den 5786 1379 77,6 44,2 175,6
Průměrné
hodnoty 5738 1368 71,4 45,2 178,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro muže lehce nedostatečná. Přijatá
energie v průměru za tři dny je též nedostatečná. Deficitní je příjem tuků a sacharidů.
Přijaté množství bílkovin je dostačující (viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
40
4.2.7 Respondent č. 7
Pohlaví: muž
Dieta: 3 (normální strava)
Tabulka 19: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: vše vše vše vše vše vše vše vše vše
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 20: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 7676 1832 66,1 70,8 252,7
2.den 8036 1919 70,6 70,3 264,7
3.den 7491 1787 72,3 63,5 242,6
Průměrné
hodnoty 7734 1846 69,7 68,2 253,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 21: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 8216 1961 69,4 76,9 268
2.den 8467 2021 74,6 72,6 280,9
3.den 7924 1890 76,4 65,8 259
Průměrné
hodnoty 8202 1957 73,5 71,8 269,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal, v průměru za tři dny, je pro muže lehce nedostatečná. Přijatá
energie v průměru za tři dny se dá považovat za dostačující. Dostačující je příjem všech
živin (viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
41
4.2.8 Respondent č. 8
Pohlaví: muž
Dieta: 3 (normální strava)
Tabulka 22: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: nic nic nic nic nic nic nic nic nic
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 23: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 7676 1832 66,1 70,8 252,7
2.den 8036 1919 70,6 70,3 264,7
3.den 7491 1787 72,3 63,5 242,6
Průměrné
hodnoty 7734 1846 69,7 68,2 253,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 24: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4275 1020 35,5 28,8 158,1
2.den 5372 1279 45,1 28,6 214,9
3.den 4353 1040 63,8 23,3 146,1
Průměrné
hodnoty 4667 1113 48,1 26,9 173
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro muže lehce nedostatečná. Přijatá
energie v průměru za tři dny je též nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin (viz
1.1.1 Energetická potřeba člověka).
42
4.2.9 Respondent č. 9
Pohlaví: muž
Dieta: 3 (normální strava)
Tabulka 25: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: 1/4 1/4 ¼ 1/4 1/4 1/4 1/4 1/4 1/4
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 26: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 7676 1832 66,1 70,8 252,7
2.den 8036 1919 70,6 70,3 264,7
3.den 7491 1787 72,3 63,5 242,6
Průměrné
hodnoty 7734 1846 69,7 68,2 253,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 27: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4467 1065 40,7 40,2 139,7
2.den 3358 801 30,7 30,1 105,5
3.den 4624 1101 45,2 42,6 137,5
Průměrné
hodnoty 4150 989 38,9 37,6 127,6
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro muže lehce nedostatečná. Přijatá
energie v průměru za tři dny je též nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin (viz
1.1.1 Energetická potřeba člověka).
43
4.2.10 Respondent č. 10
Pohlaví: muž
Dieta: 4 (s omezením tuku)
Tabulka 28: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: vše vše Vše vše 3/4 vše vše vše 3/4
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 29: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6201 1480 74,7 21,7 251,8
2.den 6504 1553 57 40,8 241,4
3.den 5897 1408 56,1 28,2 231,7
Průměrné
hodnoty 6201 1480 62,6 30,2 241,6
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 30: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6419 1532 75,2 22,2 267,4
2.den 5897 1408 49,5 38,3 217,9
3.den 6413 1530 60,2 28 260,5
Průměrné
hodnoty 6243 1490 61,6 29,5 248,6
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je nedostatečná. Přijatá energie v průměru za
tři dny je též nedostatečná. Lehce deficitní je příjem sacharidů a tuků. Příjem bílkovin je
dostačující (viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
44
4.2.11 Respondent č. 11
Pohlaví: muž
Dieta: 5 (bezezbytková)
Tabulka 31: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: vše 3/4 vše 3/4 vše vše 2/4 2/4 vše
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 32: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 7013 1674 71,4 38 270
2.den 7156 1709 54,1 65 229
3.den 6290 1501 57,7 49,3 207,5
Průměrné
hodnoty 6820 1628 61,1 50,8 235,6
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 33: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6407 1529 66,1 34,9 246,3
2.den 6687 1597 51,9 61,5 211,4
3.den 5470 1307 48,9 43,9 178,8
Průměrné
hodnoty 6188 1478 55,6 46,8 212,2
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro muže nedostatečná. Přijatá energie v
průměru za tři dny je též nedostatečná. Lehce deficitní je příjem všech živin (viz 1.1.1
Energetická potřeba člověka).
45
4.2.12 Respondent č. 12
Pohlaví: žena
Dieta: 9 (diabetická)
Tabulka 34: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: 2/4 3/4 3/4 2/4 3/4 vše vše 3/4 3/4
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 35: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6492 1548 77,1 62,4 190
2.den 6925 1653 79,8 64,4 201,3
3.den 7088 1691 76,2 70,2 203
Průměrné
hodnoty 6835 1631 77,7 65,7 198,1
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 36: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4530 1081 54,1 45,9 126,6
2.den 5305 1265 57,7 50,6 154,4
3.den 5907 1409 64,9 58,9 166,8
Průměrné
hodnoty 5247 1252 58,9 51,8 149,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro ženu dostatečná. Přijatá energie v
průměru za tři dny je ale nedostatečná. Deficitní je příjem sacharidů. Příjem bílkovin a
tuků je dostačující (viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
46
4.2.13 Respondent č. 13
Pohlaví: žena
Dieta: 9 (diabetická)
Tabulka 37: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: 2/4 2/4 2/4 3/4 1/4 1/4 1/4 2/4 3/4
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 38: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6492 1548 77,1 62,4 190
2.den 6925 1653 79,8 64,4 201,3
3.den 7088 1691 76,2 70,2 203
Průměrné
hodnoty 6835 1631 77,7 65,7 198,1
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 39: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4496 1071 50,7 36 143,7
2.den 4236 1010 45,3 33 137,5
3.den 4947 1181 60,8 45,1 140,4
Průměrné
hodnoty 4560 1087 52,3 38 140,5
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro ženu dostatečná. Přijatá energie v
průměru za tři dny je ale nedostatečná. Deficitní je příjem sacharidů a tuků. Příjem
bílkovin je dostačující (viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
47
4.2.14 Respondent č. 14
Pohlaví: žena
Dieta: 9 (diabetická)
Tabulka 40: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: 1/4 1/4 1/4 2/4 1/4 2/4 2/4 1/4 1/4
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 41: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6492 1548 77,1 62,4 190
2.den 6925 1653 79,8 64,4 201,3
3.den 7088 1691 76,2 70,2 203
Průměrné
hodnoty 6835 1631 77,7 65,7 198,1
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 42: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 3995 951 44,5 50 100,6
2.den 5075 1210 56,8 59,3 132,4
3.den 4546 1084 49,3 54,9 117,3
Průměrné
hodnoty 4539 1082 50,2 54,7 116,8
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro ženu dostatečná. Přijatá energie v
průměru za tři dny je ale nedostatečná. Deficitní je příjem sacharidů. Příjem bílkovina a
tuků je dostačující (viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
48
4.2.15 Respondent č. 15
Pohlaví: muž
Dieta: 9 (diabetická)
Tabulka 43: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: nic 1/4 1/4 nic nic nic 1/4 1/4 nic
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 44: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6492 1548 77,1 62,4 190
2.den 6925 1653 79,8 64,4 201,3
3.den 7088 1691 76,2 70,2 203
Průměrné
hodnoty 6835 1631 77,7 65,7 198,1
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 45: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 1203 287 15,3 12,9 29,9
2.den 0 0 0 0 0
3.den 1198 286 13,1 10,7 36,9
Průměrné
hodnoty 800 191 9,5 7,9 22,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro muže nedostatečná. Přijatá energie v
průměru za tři dny je velmi nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin (viz 1.1.1
Energetická potřeba člověka).
49
4.2.16 Respondent č. 16
Pohlaví: muž
Dieta: 9 (diabetická)
Tabulka 46: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: 2/4 3/4 2/4 2/4 3/4 3/4 2/4 3/4 3/4
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 47: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6492 1548 77,1 62,4 190
2.den 6925 1653 79,8 64,4 201,3
3.den 7088 1691 76,2 70,2 203
Průměrné
hodnoty 6835 1631 77,7 65,7 198,1
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 48: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 4054 967 43,7 39,1 126,6
2.den 4833 1154 53,6 45,4 141,2
3.den 4933 1177 52,3 49,3 140,9
Průměrné
hodnoty 4607 1099 49,9 44,6 136,2
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro muže nedostatečná. Přijatá energie v
průměru za tři dny je též nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin (viz 1.1.1
Energetická potřeba člověka).
50
4.2.17 Respondent č. 17
Pohlaví: muž
Dieta: 9 (diabetická)
Tabulka 49: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: vše vše vše vše vše vše vše vše vše
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 50: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6492 1548 77,1 62,4 190
2.den 6925 1653 79,8 64,4 201,3
3.den 7088 1691 76,2 70,2 203
Průměrné
hodnoty 6835 1631 77,7 65,7 198,1
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 51: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6492 1548 77,1 62,4 190
2.den 6925 1653 79,8 64,4 201,3
3.den 7088 1691 76,2 70,2 203
Průměrné
hodnoty 6835 1631 77,7 65,7 198,1
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je pro muže nedostatečná. Přijatá energie v
průměru za tři dny je též nedostatečná. Lehce deficitní je příjem sacharidů. Příjem
bílkovin a tuků je dostačující (viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka)
51
4.2.18 Respondent č. 18
Pohlaví: muž
Dieta: kaše
Tabulka 52: Zaznamenaná zkonzumovaná nemocniční strava pacienta za tři dni
dny: 1. - sn. 1. - ob. 1. - ve. 2. - sn. 2. - ob. 2. - ve. 3. - sn. 3. - ob. 3. - ve.
snědeno: 3/4 vše 2/4 vše 3/4 3/4 vše vše 2/4
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 53: Energetické hodnoty stravy, které pacient dostal během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 8773 2097 76,8 42,2 350,4
2.den 7454 1780 58,9 53,6 265,9
3.den 8667 2070 54,5 48,7 356,5
Průměrné
hodnoty 8298 1982 63,4 48,2 324,3
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Tabulka 54: Energetické hodnoty stravy, které pacient zkonzumoval během tří dnů
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
1.den 6805 1626 58 34,9 268,5
2.den 6209 1491 45,8 50,2 210,7
3.den 7355 1757 44,3 43,4 300
Průměrné
hodnoty 6790 1625 49,4 42,8 259,7
Zdroj: Vlastní výzkum (výpočet Nutriservis)
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty ukazují, že energetická hodnota nemocniční stravy,
kterou pacient dostal v průměru za tři dny je dostatečná. Přijatá energie v průměru za tři
dny je ale nedostatečná. Deficitní je příjem bílkovin a tuků. Příjem sacharidů by se dal
považovat za dostačující (viz 1.1.1 Energetická potřeba člověka).
52
4.3 Průměrné výsledné hodnoty žen
Převodní hodnoty pro výpočet bílkovin, tuků a sacharidů pro tabulku 55 :
Převodní hodnota bílkovin: 0,8 g/kg tělesné hmotnosti/den (32)
Převodní hodnota tuků: 0,9 g/kg tělesné hmotnosti/den (32)
Převodní hodnota sacharidů: 4 g/kg tělesné hmotnosti/den (32)
Tabulka 55: Doporučené hodnoty energie a živin za 1 den pro průměrnou ženu
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
Průměrné
hodnoty 6672 1594,3 47,2 51 232
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 56: Průměrně přijímaná strava pacientek za 1 den
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
Průměrné
hodnoty 3809,1 909 39,1 30,8 127
Zdroj: Vlastní výzkum
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty pacientek ukazují, že energetická hodnota stravy,
kterou přijaly, se velmi liší od doporučených hodnot. Jejich přijatá energie je v průměru
za 3 dny nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin.
53
4.4 Průměrné výsledné hodnoty můžu
Převodní hodnoty pro výpočet bílkovin, tuků a sacharidů pro tabulku 57 :
Převodní hodnota pro bílkoviny: 0,8 g/kg tělesné hmotnosti/den (32)
Převodní hodnota pro tuky: 0,9 g/kg tělesné hmotnosti/den (32)
Převodní hodnota pro sacharidy: 4 g/kg tělesné hmotnosti/den (32)
Tabulka 57: Doporučené hodnoty energie a živin za 1 den pro průměrného muže
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
Průměrné
hodnoty 8516 2035 59,2 65 296
Zdroj: Vlastní výzkum
Tabulka 58: Průměrně přijímaná strava pacientů za 1 den
Energie (kj) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g)
Průměrné
hodnoty 5152,3 1229,6 51,8 39,2 175
Zdroj: Vlastní výzkum
Vyhodnocení: Výsledné hodnoty pacientů (mužů) ukazují, že energetická hodnota
stravy, kterou přijali, se velmi liší od doporučených hodnot. Jejich přijatá energie je
v průměru za 3 dny nedostatečná. Deficitní je příjem všech živin (viz 1.1.1 Energetická
potřeba člověka).
54
4.5 Výsledky rozhovorů
Otázka č.1: Máte chuť k jídlu?
Sedm respondentů chuť k jídlu má nebo docela má. Z toho jeden jíst nemohl z důvodu
vyšetření, jednomu po jídle bývalo špatně a jeden dodal, že chuť k jídlu má, ale menší,
než doma. Šest respondentů chuť k jídlu nemá. Z toho jeden respondent dodal, že se jíst
snaží. U čtyřech se to mění se zdravotním stavem. U jednoho respondenta nevím
odpověď.
Otázka č.2: Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?
Dvanáct respondentů před tím jedlo více, takže jejich odpověď byla ne. Tři respondenti
odpověděli ano. Z toho jeden dodal, že oproti pobytu v nemocnici si doma dá nějaké
jídlo navíc a jeden vysvětlil, že teď už jí stejně, ale ještě nedávno ze zdravotních důvodů
jedl méně. Jeden respondent neví. U dvou respondentů nevím odpověď.
Otázka č.3: Chutná Vám nemocniční strava?
Osmi respondentům nemocniční strava chutná. Z toho jeden uvedl, že by měl chuť na
jiná jídla a další respondent pochválil vstřícnost nutričních terapeutů a možnost výběru
stravy. Dva respondenti odpověděli, že se strava v nemocnici nechá sníst. Jeden
respondent odpověděl, že si nestěžuje, jelikož chápe indikaci jeho diety. Dalšímu
respondentovi jídlo někdy chutná, někdy ne. Jeden respondent stravu čekal horší.
Dvěma respondentům jídlo nechutná, dva berou nemocniční stravování v rámci
možností a jeden neví, protože ztratil chuť k jídlu.
55
Otázka č.4: Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?
Třinácti respondentům rodina nebo známí jídlo nosí. Pěti jídlo nikdo nenosí.
Otázka č.5: Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?
Sedm respondentů mimo nemocniční stravu nesnědlo nic. Jedenáct respondentů uvedlo
alespoň jednu potravinu.
Otázka č.6: Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?
Dva respondenti měli hlad. Dva měli na něco chuť. Dva respondenti jedli kvůli pocitu,
že toho za celý den moc nesnědli. Další respondent jedl, aby se jeho jídlo v pokoji
nezkazilo. Jeden respondent snědl vlastní potravinu, protože mu jí přinesla jeho rodina.
Další jedl své potraviny, protože mu nechutnala nemocniční strava. Jeden respondent
neví a u jednoho nevím odpověď.
Otázka č.7: Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?
Tři respondenti nesnědli celou porci, protože už nemohli. Třem respondentům bylo
špatně. Třem dané jídlo nechutnalo. Dva neměli chuť k jídlu. Jeden nejedl kvůli
plánovaným vyšetřením. Jeden respondent neměl hlad a jeden neví. U dvou respondentů
nevím odpověď a dvou jsem se neptala z důvodu veškeré snědené stravy.
56
5 Diskuze
Smyslem této práce bylo zmapovat, kolik kalorií pacienti na chirurgickém oddělní
v průměru za den přijmou, pochopit jejich problémy a důvody nekonzumování
doporučené stravy a celkově shrnout poznatky o daném tématu za použití domácí i
zahraniční literatury.
Výzkumný soubor tvořilo 11 mužů a 7 žen. Všichni respondenti byli pacienty na
chirurgickém oddělení v nemocnici v Příbrami. Podle mých odhadů se respondenti
pohybovali ve věkové kategorii od 40 do 75 let. Ve výzkumném souboru se nevyskytl
žádný obézní pacient. Ovšem pouze z důvodu výběru pacientů, kteří v nemocnici
pobývali delší dobu. Krátkodobě se na chirurgii vyskytovali i obézní pacienti.
Sebraná data byla získána pomocí pozorování a polostrukturovaných rozhovorů.
Zaznamenávala jsem si, kolik jídla pacienti zkonzumovali. Samozřejmě má snaha
odhadnout, zda pacient snědl 2/4 či 3/4 porce jídla, byla maximální, ale i přes to
nemohu tuto metodu zhodnotit jako 100% přesnou. K maximální přesnosti by bylo
zapotřebí jídla vážit. Ovšem jako orientační ukazatel je tato metoda vhodná. Následně
jsem s pacienty vedla rozhovory. S některými pacienty nebylo lehké spolupracovat.
Většina pacientů se po zdravotní stránce necítila dobře a zřejmě proto neměli někteří
zájem vysvětlovat své problémy. I z toho důvodu je odpověď několika pacientů na
některé mé otázky „nevím“. U dvou respondentů vůbec nebylo možné rozhovor provést.
Opět z důvodů zdravotních a domnívám se, že i z důvodů neochoty. I tak jsem získala
potřebné informace, a to od personálu nemocnice. U každého respondenta jsem později
zpracovala jídelníčky v programu Nutriservis, porovnala jsem energii stravy, kterou
pacienti za tři dni od nemocnice dostali a kterou opravdu snědli. Jelikož jeden druh jídla
připraví různá zařízení s rozlišnou kalorickou hodnotou (19), spolupracovala jsem
s lidmi, kteří měli o připravovaných jídlech a normách přehled. Výzkumná část
s propočítáváním jídelníčků tomu tedy byla přizpůsobena.
U pacientů jsem nezjišťovala výšku ani váhu na výpočet jejich energetické potřeby,
jelikož strava, kterou od nemocnice pacienti dostávají, by měla odpovídat jejich
potřebám, jak píše Grofová (7) ve své knize. Bohužel ve skutečnosti tomu tak nebylo.
57
V původních plánech práce bylo porovnat plnokalorickou stravu, kterou pacienti
dostali, se stravou, kterou skutečně zkonzumovali. V průběhu výzkumu jsem však
zjistila, že mnoho pacientů plnokalorickou stravu vůbec nedostane. U několika diet byla
strava neplnokalorická a neodpovídala potřebám pacienta. Proto jsem v teoretické části
uvedla orientačně energetickou potřebu u průměrného muže a průměrné ženy. Na tyto
hodnoty se odkazuji ve výsledcích a celkově při hodnocení energetických hodnot
stravy. V době výzkumu bylo mezi sledovanými pacienty indikováno osm diet.
Nejmenší energetickou hodnotu měly diety 0/4 (tekutá/ s omezením tuku) a 0/4/9
(tekutá/ s omezením tuku/ diabetická). Tyto dvě diety měli indikováni čtyři respondenti.
Pro muže tyto diety odpovídaly zhruba polovině energie, kterou by měli přijmout. U žen
to odpovídalo přibližně dvěma třetinám jejich energetické potřeby. Dieta 2 (šetřící),
dieta 5 (bezezbytková) a dieta 9 (diabetická) by stačila energetickým potřebám ženy,
pro muže byly tyto diety bohužel nedostačující. Dieta 4 (s omezením tuku) byla
energeticky lehce nedostačující i pro ženy, tzn. u mužů byl deficit ještě větší. Dieta 3
(normální strava bez omezení) byla dostačující pro ženy, u muže lehce nedostačující
(29). Dieta kaše měla z výše uvedených diet nejvyšší energetickou hodnotu stravy.
Bohužel jsem se ve své praxi na chirurgickém oddělení nesetkala s pacientem, který by
při této dietě snědl vše. Naopak jsem při výzkumu měla možnost kontaktu s pacientem,
který snědl pokaždé veškerou podávanou stravu, přesto byl jeho energetický příjem
nedostatečný.
Z výsledků práce tedy můžeme vidět, že nedostačující byla nejen zkonzumovaná
strava pacientů, ale i podávaná nemocniční strava (28), což pro mě bylo překvapivé
zjištění. Při pozorování jsem dospěla k závěru, že pouhých 32% pacientů přijme
veškerou podávanou nemocniční stravu, 19% pacientů sní 3/4 jídla, 17% pacientů
zkonzumuje v průměru 1/2 jídla, 20% přijme pouze 1/4 nemocniční stravy a 11%
pacientů nesnědlo v průměru za tři dny nic. I přes to, že jedenáct respondentů v
rozhovorech uvedlo alespoň jednu vlastní potravinu, kterou za sledované tři dny
zkonzumovali navíc a tři respondenti popíjeli během dne sipping, dospěla jsem
k závěru, že pouze u jednoho respondenta byla strava v průměru za sledované tři dny
dostačující jeho potřebám. U deseti respondentů byl příjem stravy nedostačující, stejně
58
tak jako byl nedostačující příjem základních živin. Sedm respondentů sice nepřijalo
dostatečné množství celkové energie, ale tři respondenti přijímali alespoň dostatečné
množství bílkovin, jeden respondent přijímal dostatečné množství sacharidů a tři
respondenti měli dostatečný příjem bílkovin i tuků (32).
Jako nejpodstatnější otázku z rozhovorů pokládám: „Když nesníte celou porci jídla,
které Vám přinesou, z jakého je to důvodu?“ Tři respondenti nesnědli celou porci,
protože už nemohli. Třem respondentům bylo špatně. Třem dané jídlo nechutnalo. Dva
neměli chuť k jídlu. Jeden nejedl kvůli plánovaným vyšetřením. Jeden respondent
neměl hlad a jeden nevěděl. U dvou nevím odpověď a dvou respondentů jsem se neptala
z důvodu veškeré snědené stravy. Z rozhovorů s respondenty tedy vyplývá, že každý
pacient má jiné problémy a jiné důvody, proč jedl málo či nejedl vůbec. Tento výsledek
by tedy měl být vodítkem, aby se ke každému pacientovi přistupovalo individuálně.
Grofová (7) ve své knize uvádí: „Nutriční terapeut potřebuje pacienta i dokumentaci
vidět, aby se dle toho mohl rozhodnout, věděl, co má respektovat, a sestavil skutečně ten
pravý jídelníček na míru.“
Po sečtení všech výsledných hodnot výzkumu a vydělení patřičným počtem
respondentů mi vychází průměrná energetická hodnota zkonzumované stravy
jednotlivými respondenty za jeden den u žen na 3809,1kj, přičemž přibližně by měly
přijmout 6672kj. Muži v době výzkumu průměrně přijímali 5152,3kj, 8516kj by bylo
podle doporučených hodnot (32). Z výsledných údajů tedy vyplývá, že pacienti na
chirurgickém oddělení nepřijímali plnokalorickou stravu. Při výpočtu energetického
výdeje jsem bazální metabolismus násobila hodnotou 1,2 z důvodu minimální hybnosti
pacientů (29).
Hlavním problémem podávané neplnokalorické stravy jsou podle mého názoru
finance. S tím souvisí to, že obecně v nemocnicích v ČR je málo nutričních terapeutů,
kteří nemají čas na to, aby se věnovali pacientům. Dále má každá nemocnice
vymezenou určitou částku peněz na stravování každého pacienta, která musí vystačit.
Toto bohužel nutriční terapeuti zřejmě neovlivní. Starnovská (21) publikovala svůj
názor: „Správně a komplexně poskytovaná nutriční péče znamená sice zvýšení nákladů
na výživu (úhrada preparátů), ale i na diagnostické přístroje, papír, SW. Tyto vyšší
59
náklady však výrazně převáží snížení nákladů na medikaci, spotřebovaný SZM, zkrácení
a tím i snížení nákladů na hospitalizaci, snížení náročnosti ošetřovatelské péče díky
zvýšení soběstačnosti pacienta/klienta, tedy výrazné snížení celkových nákladů“.
Výzkumný soubor tvořili pacienti, kteří měli dlouhodobé zdravotní problémy, a
spousta z nich měla problémy s gastrointestinálním traktem. Je tedy jasné, že tito lidé
toho snědí mnohem méně než člověk, který leží v nemocnici pouze krátkodobě, pro
méně závažný problém, a má v pořádku zažívací trakt. Tím chci říct, že by nebylo na
místě vinit za neplnokalorickou výživu pacientů pouze nemocnici. Často by stačilo,
kdyby pacient snědl alespoň to, co mu nemocnice podá.
I přes tyto negativní výsledky oceňuji snahu, ochotu a kvalifikovanost
nemocničního personálu v Příbrami. Nutriční terapeutky měly vytipované problémové
pacienty a snažily se s nimi najít vhodné úpravy jídel či vyměnit některé druhy potravin
tak, aby toho daný pacient snědl co nejvíce. Ze zkušenosti vím, že ne v každé nemocnici
je to samozřejmostí. Bohužel nutričních terapeutek v příbramské nemocnici není tolik,
aby se mohly věnovat každému pacientovi individuálně a aby měly možnost připravit
každému pacientovi odpovídající stravu. „Existuje mnoho argumentů jak medicínských,
tak i ekonomických, jak může správná nutriční podpora pomoci pacientům, přesto je
zatím tento segment léčebné péče řešen spíše nedostatečně a rozhodně často nenaplňuje
podmínku bezpečné činnosti pro pacienta i pro nemocnici.“, píše Starnovská (21).
Pevně věřím, že se v budoucnu najdou lidé, kteří tento problém uvidí a budou se
snažit některé věci změnit. Výsledek by pak měl vést k efektivnější péči o pacienta.
60
6 Závěr
Provedený výzkum byl zaměřený na výživu pacientů na chirurgii. Konkrétně na to,
zda pacienti přijímají plnokalorickou stravu a kolik kalorií průměrně přijímají.
Na základě výsledků práce mohu konstatovat, že pouze jeden pacient v průběhu
výzkumu přijímal plnokalorickou stravu. Zbylých sedmnáct pacientů přijímalo
nedostatečné množství stravy. V některých případech byl kalorický deficit menší,
v některých větší, hlavně když pacienti měli indikovanou neplnokalorickou dietu. Sedm
respondentů sice nepřijalo dostatečné množství celkové energie, ale dostačující byl
příjem alespoň jedné základní živiny. Průměrně pacienti za dobu výzkumu přijímali
60% doporučené energie.
Jeden z důvodů negativních výsledků byl typ respondentů. Pacienti na
chirurgickém oddělení měli závažné zdravotní problémy, necítili se po zdravotní stránce
dobře a z toho důvodu přijímali méně stravy než v období plného zdraví. Někteří
nemocní neměli chuť k jídlu nebo jim nemocniční strava nechutnala. Dalším důvodem
byla plánovaná vyšetření a podávaná neplnokalorická strava ze strany nemocnice.
Po provedení výzkumu jsem došla k závěru, že k pacientům se po výživové stránce
nepřistupuje individuálně. Podle mého názoru je v nemocnici málo nutričních terapeutů,
kteří nemají čas a možnosti, aby se věnovali všem pacientům. Nemocnice má také
vymezenou částku peněz na stravování každého pacienta a z tohoto důvodu si nemohou
dovolit navýšit množství podávané stravy. Proto se domnívám, že výše uvedené důvody
nedostatečného stravování pacientů jsou záležitostí financí nemocnice. Bohužel o
finančních záležitostech nerozhoduje nutriční terapeut, ale můžeme se snažit na tento
problém upozornit a poukázat na výhody a pozitiva cílené nutriční podpory, která může
urychlit léčbu pacienta, zkrátit dobu hospitalizace a tím i snížit finanční náklady daného
léčebného zařízení.
Problematika malnutrice je aktuální téma. Řada lékařů a dalších odborníků se
malnutricí zabývá, vychází tak stále nové knihy nebo odborné články, kde se autoři
snaží nastínit, jak je důležité malnutrici předcházet. Proto bych závěrem ráda
zopakovala, že nejvýznamnější prevencí malnutrice je adekvátní výživa.
61
7 Seznam použité literatury
1. CCFA. Diet and Nutrition. [online]. 2014 [cit. 2015-01-26]. Dostupné
z:http://www.ccfa.org/resources/diet-and-nutrition.html
2. DAGOGO-JACK, Samuel. People with diabetes and self-reported severe
hypoglycaemia have increased mortality risk over 5 years. Evidence-Based Nursing:
Current evidence for nursing. 2013, roč. 16, č. 4, s. 110-111. DOI: 1367-6539.
3. FREJ, David. Dietní sestra: diety ve zdraví a nemoci. Praha: Triton, 2006, s. 55-57.
ISBN 80-7254-537-x.
4. FUJÁKOVÁ, Tereza, Alena MOTTLOVÁ a Halina MATĚJOVÁ. Chirurgická
terapie obezity z pohledu nutričního terapeuta. Výživa a potraviny. 2013, roč. 68, č. 3, s.
71-74. DOI: 1211-846x.
5. GROFOVÁ, Zuzana. Kdo je odborník ve výživě? Výživa a potraviny. 2010, roč. 65,
č. 4, s. 109-110. DOI: 1211-846x.
6. GROFOVÁ, Zuzana. Vláknina. Medicína pro praxi [online]. 2009, roč. 6, č. 4, s.
206-208 [cit. 2014-12-04]. DOI: 1803-5310.
Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/04/09.pdf
7. GROFOVÁ, Zuzana. Nutriční podpora: Praktický rádce pro sestry. Praha: Grada
publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1868-2.
8. HAVLOVÁ, Vladimíra. Nejčastější chyby ve stravování osob s DM 2.typu. Medicína
pro praxi. 2012, roč. 9, č. 4, s. 201-202. DOI: 1214-8687.
62
9. HLAVATÁ, Karolína. Úloha nutričního poradenství před a po bariatrických
zákrocích. Výživa a potraviny. 2014, roč. 69, č. 6, s. 147-149. DOI: 1211-846x.
10. HLÚBIK, Pavel a Libuše OPLTOVÁ. Vitamíny. Praha: Grada Publishing, 2004, s.
201-213. ISBN 80-247-0373-4.
11. HUNTER, John. Elemental diet and the nutritional treatment of Crohn’s
disease. Gastroenterology and Hepatology From Bed to Bench. 2015, roč. 8, č. 1, s. 4-5.
DOI: 2008-2258.
12. CHARVÁT, Jiří a Milan KVAPIL A KOL. Praktikum umělé výživy. Praha:
Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1303-4.
13. CHOCENSKÁ, Eva, Heidi MÓCIKOVÁ a Kateřina DĚDEČKOVÁ. Průvodce
pacienta onkologickou léčbou. Praha: Forsapi, 2009. ISBN 978-80-87250-02-0.
14. JURÁK, Ondřej. Sacharidy ve výživě. České Budějovice: Jihočeská univerzita v
Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, 2012. Bakalářská práce.
15. KLEINWÄCHTEROVÁ, Hana a Zuzana BRÁZDOVÁ. Výživový stav člověk a
způsoby jeho zjišťování. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských
zdravotnických oborů v Brně, 2005. ISBN 80-7013-336-8.
16. KOHOUT, Pavel a Eva KOTRLÍKOVÁ. Základy klinické výživy. Praha: Forsapi,
2009. ISBN 978-80-87250-05-1.
17. KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Crohnova choroba, ulcerózní
kolitida. Praha: Forsapi, 2006. ISBN 80-903820-0-2.
63
18. KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Onemocnění jícnu, vředová choroba
žaludku a dvanáctníku. Praha: Forsapi, 2008. ISBN 978-80-903820-7-7.
19. KOHOUT, Pavel, Marie LIŠKOVÁ a Olga MENGEROVÁ. Onemocnění slinivky
břišní, dieta pankreatická. Praha: Forsapi, 2007. ISBN 978-80-903820-3-9.
20. KOHOUT, Pavel, Zdeněk RUŠAVÝ a Zuzana ŠERCLOVÁ. Vybrané kapitoly z
klinické výživy. Praha: Forsapi, 2010. ISBN 978-80-87250-08-2.
21. KOHOUT, Pavel. Dokumentace a hodnocení nutričního stavu pacientů. Praha:
Forsapi, 2011. ISBN 978-80-87250-12-9.
22. KONEČNÝ, Michal. Klinický obraz a kazuistiky: Nespecifické střevní
záněty. [online]. 2012 [cit. 2015-02-21].
Dostupné z: http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki2/?p=3170
23. LUKÁŠ, Karel a Jiřina ŠATROVÁ. Dieta při ulcerózní kolitidě a Crohnově nemoci.
Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-473-X.
24. MAJEED, Azeem a Ricky BANARSEE. General health checks may not reduce
morbidity or mortality but do increase the number od new diagnoses. Evidence-Based
Nursing: Current evidence for nursing. 2013, roč. 16, č. 4, s. 111-112. DOI: 1367-6539.
25. MOUREK, Jindřich, Miloš VELEMÍNSKÝ a Marek ZEMAN. Fyziologie,
biochemie a metabolismus pro nutriční terapeuty. České Budějovice: Jihočeská
univerzita v Českých Budějovicích, 2013, s. 75-78. ISBN 978-80-7394-438-4.
26. MOUREK, Jindřich. Fyziologie: Učebnice pro studenty zdravotnických oborů.
Praha: Grada publishing, 2005. ISBN 80-247-1190-7.
64
27. NOVOTNÝ, Jan a Pavel VÍTEK A KOLEKTIV. Onkologie v klinické praxi. Praha:
Mladá fronta, 2012. ISBN 978-80-204-2663-5.
28. Nutriservis [online]. Forsapi, 2007, 2013 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z:
http://www.nutriservis.cz/cs/jidelnicek/o-nutriservisu/co-je-nutriservis/
29. Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu, 2011. ISBN
978-80-254-6987-3.
30. RUŠAVÝ, Zdeněk a Veronika FRANTOVÁ. Diabetes mellitus čili cukrovka. Dieta
diabetická. Praha: Forsapi, 2007. ISBN 978-80-903820-2-2.
31. SKŘIČKA, Tomáš, Pavel KOHOUT a Marieta BALÍKOVÁ. Dieta u pacientů se
střevními vývody a po operaci střev. Praha: Forsapi, 2009. ISBN 978-80-87250-01-3.
32. STRÁNSKÝ, Miroslav a Lidye RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy.
České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010. ISBN 978-80-
7394-241-0.
33. SVAČINA, Štěpán et al. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-
247-2256-6.
34. ŠRÁMKOVÁ, Petra. Chirurgická léčba obezity z pohledu internisty. Výživa a
potraviny. 2013, roč. 68, č. 6, s. 145-146. DOI: 1211-846x.
35. VOLEKOVÁ, Mária a Vasil ŠATNÍK. Manuál klinickej výživy. Martin: Osveta,
2008. ISBN 978-80-8063-274-8.
36. WHO. Diabetes. [online]. 2015 [cit. 2015-03-04].
Dostupné z:http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs312/en/
65
37. ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. Praha: Grada publishing, 2008. ISBN
978-80-247-2844-5.
66
8 Klíčová slova
Energetická potřeba člověka
Klinická dietologie
Malnutrice
Nutriservis
Chirurgie
Key words
Energetic need of a man
Clinical nutrition
Malnutrition
Nutriservis
Surgery
67
9 Seznam příloh
Příloha 1 – Připravené otázky k rozhovorům s pacienty
Příloha 2 – Rozhovor s resp. č. 1
Příloha 3 – Rozhovor s resp. č. 2
Příloha 4 – Rozhovor s resp. č. 3
Příloha 5 – Rozhovor s resp. č. 4
Příloha 6 – Rozhovor s resp. č. 5
Příloha 7 – Rozhovor s resp. č. 6
Příloha 8 – Rozhovor s resp. č. 7
Příloha 9 – Rozhovor s resp. č. 8
Příloha 10 – Rozhovor s resp. č. 9
Příloha 11 – Rozhovor s resp. č. 10
Příloha 12 – Rozhovor s resp. č. 11
Příloha 13 – Rozhovor s resp. č. 12
Příloha 14 – Rozhovor s resp. č. 13
Příloha 15 – Rozhovor s resp. č. 14
Příloha 16 – Rozhovor s resp. č. 15
Příloha 17 – Rozhovor s resp. č. 16
Příloha 18 – Rozhovor s resp. č. 17
Příloha 19 – Rozhovor s resp. č. 18
Následující přílohy jsou z důvodu velkého množství přiloženy v elektronické podobě na
CD, které je součástí bakalářské práce.
Příloha 20 – Jídelníčky resp. č. 1
Příloha 21 – Jídelníčky resp. č. 2
Příloha 22 – Jídelníčky resp. č. 3
Příloha 23 – Jídelníčky resp. č. 4
Příloha 24 – Jídelníčky resp. č. 5
68
Příloha 25 – Jídelníčky resp. č. 6
Příloha 26 – Jídelníčky resp. č. 7
Příloha 27 – Jídelníčky resp. č. 8
Příloha 28 – Jídelníčky resp. č. 9
Příloha 29 – Jídelníčky resp. č. 10
Příloha 30 – Jídelníčky resp. č. 11
Příloha 31 – Jídelníčky resp. č. 12
Příloha 32 – Jídelníčky resp. č. 13
Příloha 33 – Jídelníčky resp. č. 14
Příloha 34 – Jídelníčky resp. č. 15
Příloha 35 – Jídelníčky resp. č. 16
Příloha 36 – Jídelníčky resp. č. 17
Příloha 37 – Jídelníčky resp. č. 18
69
Příloha 1 - Připravené otázky k rozhovorům s pacienty
Otázka č.1: Máte chuť k jídlu?
Otázka č.2: Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?
Otázka č.3: Chutná Vám nemocniční strava?
Otázka č.4: Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?
Otázka č.5: Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?
Otázka č.6: Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?
Otázka č.7: Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to důvodu?
70
Příloha 2 - Rozhovor s resp. č. 1
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.1: „Chuť by i byla, ale ze zdravotních důvodů spoustu věcí nemůžu.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.1: „Jedla jsem víc.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.1: „Jde to.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.1: „Nosí.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.1: „Nic, jedla jsem jen to, co mi dali tady.“
Otázka č.6: „Z jakého důvodu jste v pondělí nesnědla nic?“
Respondent č.1: „Nesměla jsem kvůli nějakým vyšetřením.“
71
Příloha 3 – Rozhovor s resp. č. 2
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.2: „Docela mám.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.2: „Tak hlavně jsem jedla normální jídlo, neměla jsem tekutou stravu.
Logicky jsem toho snědla více.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.2: „Normální stravu posoudit nemůžu, ale co se týče té mojí diety, tak jak
co. Nechá se to.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.2: „Jo. Když jim zavolám, že něco chci přinést, tak mi to přinesou.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.2: „Nic moc. Asi jen ovocný jogurt ve středu.“
Otázka č.6: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.2: „Měla jsem hlad.“
Otázka č.7: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.2: „Mám za to, že většinou sním všechno. Když něco málo nechám, tak je
to asi z důvodu, že už nemůžu.“
72
Příloha 4 – Rozhovor s resp. č. 3
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.3: „Ani ne, ale snažím se sníst většinu toho, co mi dají.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.3: „Určitě ne. Když je mi blbě, tak vždycky jím jinak, než když je mi
dobře a navíc teď ani pevnou stravu jíst nemůžu.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.3: „Ono když Vám není moc dobře, tak i dobré jídlo Vám najednou
nepřijde zase tak dobré. Jídlo je tady v pořádku.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.3: „Teď ne.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.3: „Nic.“
Otázka č.6: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.3: „Už nemůžu.“
73
Příloha 5 – Rozhovor s resp. č. 4
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.4: „Spíše nemám“.
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.4: „Ne, vždycky jsem jedla dost a ráda.
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.4: „Dávají mi to, co musí. To víte, že doma si uvařím lépe, ale nestěžuju
si.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.4: „Ano.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.4: „V pondělí jsem měla takové to kefírové mléko.“
Otázka č:6: „S příchutí nebo bez příchutě?“
Respondent č.4: „Neslazené.“
Otázka č.7: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.4: „Měla jsem pocit, že jsem toho za celý den moc nesnědla.“
Otázka č.8: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.4: „Tuhle jsem toho moc nesnědla, protože jsem prostě neměla chuť
k jídlu, ale třeba dneska jsem snědla všechno.“
74
Příloha 6 – Rozhovor s resp. č. 5
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.5: „Chuť i docela mám, ale moc toho nesním. Jídlo mi nedělá moc
dobře.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.5: „To ne. Myslím, že jsem toho za den snědla více a taky jsem jedla více
vařená jídla.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.5: „Ale jo, jen asi jednou mi něco nechutnalo. Ale tak to je normální.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.5: „Pořád mi někdo něco nosí. Vůbec to nemůžu ujíst.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.5: „Teď nevím, jestli Vám to řeknu přesně. V pondělí jsem měla ovocný
jogurt. V úterý myslím bílý jogurt a banán. Ve středu asi Žervé.“
Otázka č.6: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.5: „Tak abych taky něco ujedla, když už mi to sem nosí, aby se to
nezkazilo. Taky jsem asi na něco z toho měla chuť.“
Otázka č.7: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.5: „Jak jsem říkala, po jídle se mi přitíží.“
75
Příloha 7 – Rozhovor s resp. č. 6
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.6: „Mění se to.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.6: „Nevím. Poslední dobou asi jím stejně. Záleží, jak dlouho dobu zpátky
berete. Když bych to měl vzít třeba rok zpátky, tak jsem měl víc chuť k jídlu než teď.
To jsem ještě neměl tyhle starosti a nemusel jsem běhat po doktorech.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.6: „Moc ne, ale zase už jsem jedl v jiné nemocnici i horší jídla.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.6: „Jo jo, chodí sem často.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.6: V pondělí jsem měl nějaký sušenky z Albertu a přesnídávku. V úterý
termix a ve středu mléko, takové to pitíčko čokoládové.“
Otázka č.6: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.6: „Sestra říkala, že se mám snažit něco jíst.“
Otázka č.7: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.6: „Moc mi to nechutná.“
76
Příloha 8 – Rozhovor s resp. č. 7
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.7: „Ano.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.7: „Asi ano. Samozřejmě, že doma si dá člověk něco navíc.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.7: „Víte jak, nemocniční strava…“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.7: „Ano, nosí.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.7: „Každý den si dám jogurt Dobrá máma.“
Otázka č.6: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.7: „Buď jsem měl chuť nebo z nudy.“
77
Příloha 9 – Rozhovor s resp. č. 8
Rozhovor s pacientem nebyl možný. Následující informace poskytl personál a dodal
přibližný jídelníček za zkoumané dny.
Otázka č.1: „Má pacient chuť k jídlu?“
Odpověď č.1: „Nevím, ale moc toho nesní. Jak kdy.“
Otázka č.2: „Chutná pacientovi nemocniční strava?“
Odpověď č.2: „Nevím, jestli chutná nebo nechutná, každopádně jí nejí. Jí pouze svoje
jídlo, takže asi nechutná.“
Otázka č.3: „Takže mu rodina nosí veškeré jídlo, které tady jí?“
Odpověď č.3: „Přesně tak.“
78
Příloha 10 – Rozhovor s resp. č. 9
Rozhovor s pacientem nebyl možný. Následující informace poskytl personál.
Otázka č.1: „Má pacient chuť k jídlu?“
Odpověď č.1: „Pán si stěžuje, že právě nemá.“
Otázka č.2: „Chutná pacientovi nemocniční strava?“
Odpověď č.2: „Na stravu si nestěžuje.“
Otázka č.3: „Nosí mu rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Odpověď č.3: „Nenosí. Myslím, že sem za ním skoro nikdo nechodí.“
Otázka č.4: „Takže si myslíte, že toto pondělí až středu nic navíc nesnědl?“
Odpověď č.4: „Myslím, že kromě sippingu ne.“
79
Příloha 11 – Rozhovor s resp. č. 10
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.10: „Tak normálně. Nebo teda je to o něco horší, než doma, ale mám.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.10: „ Před tím jsem neměl žádnou dietu, takže jsem jedl jinak.“
Otázka č.3: „A co se týče množství stravy, to se nějak změnilo? Jedl jste před tím více?“
Respondent č.10: „To je různý. Oproti tomu, co sním tady, tak toho doma asi sním více,
ale zase nějak dramatický rozdíl to není.“
Otázka č.4: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.10: „Čekal jsem to horší.“
Otázka č.5: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.10: „Občas něco přinesou.“
Otázka č.6: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.10: „Ve středu jsem měla nějakou sušenku nebo műsli tyčinku s bílým
jogurtem.“
Otázka č.7: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.10: „Měl jsem trochu hlad.“
Otázka č.8: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.10: „Ani nevím, myslím, že jím všechno.“
80
Příloha 12 – Rozhovor s resp. č. 11
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.11: „Jak kdy. Nesmí mi být špatně.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.11: „Jelikož mám tuto dietu už delší dobu, tak více méně ano.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.11: „Je to podobné jako co jím doma.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.11: „Nosí no.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.11: „Asi nic. Akorát ve středu jsem si dal loupák s jahodovým mlékem.“
Otázka č.6: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.11: „Nevím, asi jsem na to měl chuť.“
Otázka č.7: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.11: „Není mi dobře.“
81
Příloha 13 – Rozhovor s resp. č. 12
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.12: „Jo, asi jo.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.12: „V nemocnici jí člověk vždycky méně, než doma.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.12: „V rámci možností jo. Když zrovna není rajská teda. To jídlo většinou
nesním, ale to není tím, že by bylo nějak špatný. Je toho na mě hodně.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.12: „Spíš ne. Mně stačí, co dostanu tady.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.12: „V tyhle dny jsem žádné své jídlo nejedla.“
82
Příloha 14 – Rozhovor s resp. č. 13
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.13: „Ani moc nemám pomyšlení na jídlo.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.13: „Ne.“
Otázka č.3: „Jedla jste více?“
Respondent č.13: „Ano.“
Otázka č.4: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.13: „Některý den víc, některý míň.“
Otázka č.5: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.13: „Snaží se mi nosit co mam ráda, abych jedla.“
Otázka č.6: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.13: „Asi Vám to neřeknu přesně, ale tak přibližně. V pondělí jsem měla
dia piškoty a bílý jogurt. V úterý mi přinesli rizoto s masem a zeleninou. Ve středu pak
těstovinový salát taky s kuřecím masem.“
Otázka č.7: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.13: „Když mi to přinesli, tak jsem nepřemýšlela proč to jim.“
Otázka č.8: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.13: „Tak mi to zrovna nechutnalo.“
83
Příloha 15 – Rozhovor s resp. č. 14
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.14: „Ne.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.14: „Už nevím.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č. 14: „Nemám chuť k jídlu, takže nevím. Ostatní říkají, že je to dobré.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.14: „Ne.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.14: „Nic.“
Otázka č.6: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.14: „Nemám chuť k jídlu.“
84
Příloha 16 – Rozhovor s resp. č. 15
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.15: „Je mi špatně, takže ne a i kdybych měla, tak teď třeba jsem byla na
nějakém vyšetření a pila jsem jenom čaj.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.15: „Před tím jsem jedla nebo né že bych teď nejedla vůbec, ale jím o dost
méně.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.15: „Oni nám tady dost vyjdou vstříc. Říkala jsem sestřičce, co nejím a
nedávají mi to, takže jsem tady s jídlem spokojená. Bohužel, když je mi špatně, tak to
moc nejím.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.15: „Nosí, ale já to nejím.“
Otázka č.5: Snědla jste nějaké jídlo toho pondělí až středu mimo nemocniční stravu?
Respondent č.15: „Ne.“
Otázka č.6: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.15: „Je mi špatně od žaludku.“
85
Příloha 17 – Rozhovor s resp. č. 16
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.16: „Jak kdy, jak na co.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.16: „Už dlouhou dobu jím málo. To víte, že se to odvíjí od mého
zdravotního stavu.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.16: „Chutná.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.16: „Občas.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.16: „Asi jen v pondělí jsem měl jablko.“
Otázka č.6: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.16: „Vy máte otázky. Prostě jsem ho snědl.“
Otázka č.7: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.16: „Je to různé. Třeba nemam hlad zrovna.“
86
Příloha 18 – Rozhovor s resp. č. 17
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.17: „Jo.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.17: „Nejdřív ne, ale teď už asi jo.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.17: „Jo neni to špatný.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.17: „Spíš ne, řekl jsem jim, ať mi nic nenosí.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.17: „Mam za to, že nic.“
87
Příloha 19 – Rozhovor s resp. č. 18
Otázka č.1: „Máte chuť k jídlu?“
Respondent č.18: „Třeba dneska docela jo, ale včera teda vůbec. Ale neřeknu Vám proč
to tak je.“
Otázka č.2: „Než jste začal/a mít zdravotní problémy, jedl/a jste stejně jako teď?“
Respondent č.18: „To ne, protože jsem dřív nemusel jíst kaše.“
Otázka č.3: „Chutná Vám nemocniční strava?“
Respondent č.18: „To víte, že bych někdy měl chuť na něco jiného, ale je to dobré.“
Otázka č.4: „Nosí Vám rodina nebo známí nějaké jídlo?“
Respondent č.18: „Až moc a někdy i to, co nemůžu.“
Otázka č.5: „Co jste jedl/a toto pondělí až středu mimo nemocniční stravu?“
Respondent č.18: „V úterý jsem snědl pudink ze sóji a v úterý jsem vypil hrnek mléka.“
Otázka č.6: „Z jakého důvodu jste toto jídlo konzumoval/a?“
Respondent č.18: „Někdy si dám radši něco jiného, než co nám tady dávají.“
Otázka č.7: „Když nesníte celou porci jídla, které Vám přinesou, z jakého je to
důvodu?“
Respondent č.18: „Asi mi to jídlo zrovna nechutná.“