Terestrick ekosystmy, autekologie bezobratlch ivoich, na pkladu hmyzu (Insecta)Obecn charakteristika:unitrnsemelparn (mn asto iteroparn)dormance = schopnost rozptylu v ase
Hmyz vyuil vechny niky mimo bentick zny (jen rod Halobates, bruslaka)
Hmyz druhov nejbohat skupina
Srovnn nap.s obratlovci nejznmj skupina,pedpoklad, e skoro vechny druhy popsny
V rmci Arthropodai bezobratlchnejpoetnj
Vztaeno na biomasu a interakce s ostatnmi terestrickmiorganismy hmyz nejdleitj skupina
Popsno cca 1.8 mil. druh, pedpoklad do 10 mil.
Kdyby se ze Zem odstranili vichni obratlovci (hlavn lovk) ve fungovn ekosystm by se nic nezmnilo
Ecdysozoa:
Arthropoda:
Pancrustacea:
Hexapoda(= Insecta s. lat.)
Entognatha
Insecta s. str.
10 100 1.000 10.000 100.000Poet druh jednotlivch d hmyzu, velk skok mezi nejpoetnjmi hemimetabolnmi a holometabolnmi dy
Hemi dov destky tisc, Holo dov stovky tisc
Holometabolnch d mn, ale vrazn poetnj,vysvtluje se i lepm vyuitm potravnch zdroj.
Zejm hmyz hraje v ekosystmech vznanou roli
Ekologick asociace hmyzu
Kompetice = konkurence spolen poteba zdroje intraspecifick: exploatace, interference interspecifick
Predace, vetn parazitace napaden organismu jinm organismem, pi prvnm napaden je ob iv
prav predtoi
spsai
paraziti, v. herbivorie
parazitoidi
Typy hlek, domati, min na listech, zpsobu okusu
Mutualismus vztah pin uitek obma stranm, svtov biomasa z vt sti tvoena mutualisty, nap. opylovn
symbisa
sociln vztahy
Detritovoi nereguluj psun potravnch zdroj
Postupn vznik habitat hmyzu bhem evoluce(vybran udlosti)
400 mil. let nejstar znm fosilie (Monura)
300 mil. let listov miny a hlky hmyzu
275 mil. let hmyz ivc se pylem
160-280 mil. let intracelulrn symbionti u mic
130 mil. let fosiln mravenci
100 mil. let diferenciace eled brouk
88-93 mil. let komi ivc se krv dinosaur
Pedpoklad
nejnpadnj radiace hmyzu soubn s radiac kvetoucch rostlin (cca 85% opylovna hmyzem),
ale nejist radiace hmyzu zejm dve
Potravn guildy (podle Southwooda): detritofgov nejpoetnjkarnivorovherbivorov
Ochrana rostlin proti herbivorm (hlavn hmyzu)
chemick (chemick ochrana hmyzu asto zskna z jedovatch rostlin), vlka rostliny x hmyz pes 350 mil. let
fyzick = strukturln bodliny, trny, ostny, trichomy
Tato evolun pekka ji jednou v evoluci pekonna me nastoupit prudk a irok radiace
Nejpoetnji mezi herbivory zastoupeni Lepidoptera a dyorthopteroidnho komplexu 100% druh, hemipteroidn dy - cca 90%
Hmyz a habitaty
Homogenn habitaty relativn mlo vhodnch nik
m bohat flra tm bohat entomofauna
Pro hmyz nejvhodnj mozaiky habitat
Zvltn habitat = hybridn zny rostlin
Obdobn plat i pro ostatn potravn guildy
Architektura rostliny poskytuje rzn niky
Chemismus rostlin uruje hladinu ivin,chemick ochrana
Entomofauna ovlivnna i:klimatickmi interakcemi,
zjednoduen bohatstventomofauny se sniujeod rovnku k plm
Abundance = poetnost hmyzu
Dal ukazatel spnosti taxonu
Kolsn denzity hmyz populace v ase cle ekologickchstudi:
Populan cykly:Periodick, pedpovditeln (predikovateln)Regulace populac mortalita, natalita, emigrace, imigrace:vyrovnn hustoty populacePokud regulace funguje s prodlevou cyklick chovn
Eruptivn populace:zlom denzity narz, asto nepedvdateln
populace zstv dlouhou dobu na nzk denzit, k erupci dojde po psoben zmny prosted, bu pmo, nebo nepmo via potrava rychl rst, disperze
Zmiz regulace fungujc pi nzk denzit
Nap. sarane sthovav (Schistocerca gregarina) rojen ovlivnno klimatickmi faktory
Vliv abiotickch faktor na hmyz
Teplotahmyz poikilotermnnap. k vvoji poteba suma vvojov teploty
Imaga ij pi vych teplotch krat dobu
Fotoperiodazkladn vliv na hmyz ijc v oblastech se seznnm klimatem synchronizace s vskytem jehopotravy, plat i pro parasitoidy
Deov srky vliv pm (atak) nebo nepm = vliv seznnchsrek na rst ivnch rostlin3% hmyzu vodn
ada dalch-vodn larvy
Specializovan,efemern biotopy
Vliv na vskytpatogennch hubhmyzu
Vzdun proudn = vtr:Vzdun plankton pasivn penos hmyzuPenos komunikanch chemikli, i vzhledem k rostlinmVyuit chemickch signl - lokalizace ivnch rostlin,komunikace mezi sebou, feromny
Vtr me i zniitbiotopy
Ovlivnn sloitjnap. ovlivnn srek rst vegetace
Zmna klimatuCelkov oteplovn zven obsahu oxidu dusku v ovzdu
Vliv pirozench neptel
Predtoi
Paraziti
Parazitoidi hmyz na jinm hmyzu, celkem a 25% hmyzu,z toho 75% Hymenoptera, 25% Diptera + Coleoptera
Patogeny bakterie, viry, houby, prvoci, nematodi
Dominantn role u herbivor vyuit v biologickm bojiproti kdcm
Adaptace na irok rozpt biotop,vetn extrmnch
Velmi specifickmodifikace ekologick, fyziologick,behaviorln
Extrmn teploty:extrmn kolsn teplot nap. pounzk teploty peit dky zmnm v chemismu buky(nap. Collembola)v teplch pramenech nedostatek kyslku, dchn kyslkuvzdunho
Vysok salinita:hmyz sladkovodn, vjimen adaptace na hork slan prameny
Hmyz v plivov zn,na slaniskch nejsou v pmm kontaktuse slanou vodou
Toxick prosted:SpadRopn zneitnSchopnost pomrn rychl adaptace na rzn toxick ltky
Aplikovan ekologie = hmyz a lid
nejdleitj asociace
kdci kompetitor lovka pro limitovan zdroje (obil) (Leptinotarsa, Ceratitis, Schistocerca, Lymantria, Scolytidae) - medicnsk vznam (alergie, atd.)
Vektory penos chorobZ jednoho savho hostitele na druhho (lovk lovk,hlodavec lovk)Epidemie, pandemie, Pediculus, Triatominae, Glossina, Anopheles, Aedes, Xenopsylla
Z jedn rostliny na druhou (hlavn Hemimetabola, virzy)
Uitkov a uiten hmyz
vely (opylovai), producenti hedvb (bourci)
Drav a parazitick hmyz vyuvan v biologickm boji
Estetick a vchovn vlivsiln vchovn prvek chovy hmyzu
Hmyz jako potrava
zdroj protein provelkou stlidsk populace
Dkujeme zapozornost